UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Alena Petrová a kolektiv Význam psychologie v životě člověka Studijní opora Olomouc 2009

2 Obsah Úvod Vysvětlivky k ikonám 1 Etické problémy v psychologickém výzkumu 1.1 Etické problémy ve výzkumech s lidskými účastníky Klam a podvod? Fyzické a psychické následky? 1.2 Etické problémy ve výzkumech se zvířaty 2 Kognitivně vývojový přístup ke studiu lidské morálky 2.1 Vztah mezi morálkou a kognitivními (poznávacími) procesy: kognitivně vývojový pohled 2.2 Hodnocení stupně mravnosti 2.3 Základní předpoklady kognitivně vývojového přístupu k morálce 2.4 Piagetův přístup k morálnímu vývoji 2.5 Kohlbergův přístup k morálnímu vývoji 2.6 Dvě poznámky na závěr 3 Psychologické poradenství v životě člověka 3.1 Neprofesionální (laické) psychologické poradenství v životě člověka 3.2 Profesionální psychologické poradenství v životě člověka 4 Asertivita 4.1 Asertivita, vysvětlení pojmu 4.2 Trénink asertivity(?) 5 Psychosomatické vztahy 5.1 Vymezení psychosomatiky a jejího předmětu 5.2 Nástin historie psychosomatiky 5.3 Současné pojetí psychosomatické medicíny 5.4 Psychosomatické vztahy 5.5 Stres a taktiky jeho zvládání 6 Poruchy sexuálního vývoje 6.1 Biologická determinace lidské sexuality 6.2 Poruchy pohlavní identity Transsexualismus Transvestitismus dvojí role Porucha pohlavní identity v dětství Jiné poruchy pohlavní identity 6.3 Poruchy sexuální preference Fetišismus Fetišistický transvestitismus Exhibicionismus Voajérství (skoptofilie) Pedofilie Sadomasochismus Mnohočetné poruchy sexuální preference Jiné poruchy sexuální preference 6.4 Psychické a behaviorální poruchy spojené se sexuálním vývojem a orientací 7 Imaginace, jejich druhy, funkce a význam 7.1 Definice 7.2 Druhy imaginací 7.3 Funkce a význam imaginací 7.4 Průběh řízené imaginace a příklady 8 Problematika spánku 8.1 Spánek 8.2 Cyklus bdění a spánku 8.3 Průběh spánku 8.4 Spánková stádia Fáze nrem

3 8.4.2 Fáze REM 8.5 Zásady zdravého spánku a příčiny nespavosti 8.6 Spánková a snová deprivace 8.7 Sny Poruchy spánku Psychologie rodiny Psychologie rodiny Historie psychologie rodiny 9.3 Vybrané pojmy z psychologie rodiny 10 Problematika životní naplněnosti Použitá literatura

4 Úvod Milí studenti! Předkládaný materiál je určen především pro posluchače bakalářského stupně učitelských oborů jako další studijní opora pro splnění požadavků psychologického modulu (předměty pedagogické způsobilosti a společného základu) studijních programů. Pro svou mnohostrannost však může být využit i v dalších předmětech vašeho studia a věřím, že mnohé z vás bude inspirovat třeba i osobně, při úvahách či řešeních vztažených ke každodenní životní realitě. Kolektiv autorů, pracovníků Katedry psychologie a patopsychologie PdF UP, pro vás zpracoval text, který je jednotně strukturován. Jednotlivá témata obsahují v úvodu vždy cíle, kterých máte možnost prostudováním následného textu dosáhnout. Kapitoly zahrnují vždy základní stručné informace a poznatky k dané problematice. Textem vás provází průvodce studiem. V průběhu nástinu základních poznatků k danému tématu jsou zařazeny konkrétní příklady z praxe, dokreslující probíranou problematiku. Autoři jednotlivých kapitol s vámi komunikují také občasnými otázkami k zamyšlení a zadáním úkolů, které mají přímý vztah k probíranému tématu. Některé úkoly mají charakter tzv. korespondenčního úkolu. Vyšší efektivitě vašeho studia a upevnění poznatků mohou napomoci kontrolní otázky a úkoly, stejně jako zvýraznění pojmů k zapamatování. V závěru každého tématu je zformulováno shrnutí nejdůležitějších poznatků či tezí. Pro zájemce o širší pohled na danou oblast je uvedena nabídka odborných pramenů, v nichž můžete nalézt podrobnější informace. Text je rozdělen do 10 kapitol. Ikonky - symboly umístěné po stranách textu vám mohou usnadnit zrakovou orientaci v textu, obdobný význam mají tzv. marginální poznámky - komentáře nebo hesla, ve zkratce vystihující obsah jednotlivých pasáží či odstavců. Vysvětlivky k ikonám naleznete hned na další úvodní straně. Popisný sloupec (vpravo) můžete využít k vlastním poznámkám a postřehům. Snažte se co nejčastěji propojovat uváděné informace s vlastními zkušenostmi, vědomostmi a dovednostmi. Hned první kapitola textu staví do popředí vašeho zájmu závažné otázky vyplývající ze skutečnosti, že psychologie je věda, která svůj výzkum zaměřuje především na člověka. Při výzkumné práci tak vyvstávají mnohé etické problémy. Vývoji lidské morálky je věnována kapitola č. 2. Na ni pak navazuje krátké seznámení s úlohou psychologického poradenství v životě člověka (kap. č. 3). Čtvrtá kapitola se zabývá asertivitou i jejím tréninkem. K často odborně i laicky diskutovaným tématům patří již delší čas psychosomatické vztahy, jejichž specifika a kvalita značně ovlivňují každodenní život člověka (kap. č. 5). V šesté kapitole se setkáváte s přehledem a charakteristikou poruch sexuálního vývoje. Druhy, funkce a význam imaginací vám přibližuje kap. č. 7, na kterou navazuje kapitola věnovaná zajímavé problematice našeho spánku. Vaší pozornosti jistě neunikne textová pasáž zaměřená na psychologii rodiny (kap. č. 9). Text uzavírá desátá kapitola niterným tématem o životní zakotvenosti člověka, které se v průběhu života dotýká s různou mírou naléhavosti každého z nás.

5 Věřím, že vám studium tohoto textu poskytne zajímavé a široce využitelné poznatky a bude vám inspirací k mnohým zamyšlením. Předpokládaná doba pro jeho prostudování je 25 hodin. Přeji vám za všechny autory hodně chuti a vytrvalosti na cestě za poznáním rozmanitých oblastí lidské psychiky i sebe sama. Alena Petrová

6 Vysvětlivky k ikonám Cíle Na začátku každé kapitoly naleznete konkrétně formulované cíle. Jejich prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování příslušného tématického celku umět, znát, co budete schopni dělat. Průvodce studiem Prostřednictvím této pasáže textu k vám budou autoři promlouvat. Budou vás vést úskalími studované problematiky, navigovat vás, upozorňovat na důležitá místa v textu. Nabídnou vám také metodickou pomoc, anebo předloží důležité informace ke studiu. Příklad Takto označená pasáž textu je určena k objasnění nebo konkretizování problematiky na příkladu ze života, z praxe, ze společenské reality. Je součástí vysvětlování teoretických pasáží učiva. Snažili jsme se vybrat takové ukázky, údaje, fakta, případy z praxe, abyste teorii nejenom lépe porozuměli, ale i sami dokázali najít další podobné příklady. Pro zájemce Tato část textu je určena těm z vás, kteří máte zájem o hlubší studium problematiky, nebo se chcete dozvědět i nějaké zajímavé podrobnosti vztahující se k tématu. Vše, co najdete v této pasáži, je nepovinné, tudíž zcela dobrovolné. Zmíněné informace po vás nebudou vyžadovány u zkoušky. Úkol nebo cvičení Měly by vás podněcovat k přemýšlení, k úvahám, k hledání vlastního řešení. Je to prostor, který se vám nabízí k vyjádření osobního názoru či postoje ke studované problematice. Odpovědi na tyto otázky si formulujte sami, bývají předmětem diskusí na prezenčních setkáních, jsou součástí zkoušky (často je pokládají examinátoři). Úkoly s označením korespondenční je potřeba zpracovat písemně.

7 Shrnutí Tato pasáž postihuje ve stručné podobě to nejdůležitější, o čem konkrétní kapitola pojednává. Má význam pro opakování, aby se vám informace a klíčové body probírané látky lépe vybavily. Pokud zjistíte, že některému úseku nerozumíte, nebo jste jej dostatečně neprostudovali, vraťte se k příslušné pasáži v textu. Kontrolní otázky a úkoly Prověřují, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si podstatné informace a zda je umíte aplikovat. Najdete je na konci každé kapitoly. Jejich prostřednictvím zjistíte, jestli jste splnili formulované cíle. Jsou velmi důležité, věnujte jim proto náležitou pozornost. Odpovědi na ně můžete najít ve více či méně skryté formě přímo v textu. Pojmy k zapamatování Na konci každé kapitoly najdete klíčové pojmy, které byste měli být schopni vysvětlit. Jde o důležitý terminologický aparát a jména, jež je nezbytné znát. Po prvním nastudování kapitoly si je zkuste sami pro sebe objasnit, vracejte se k nim i při dalším čtení a opakování dokud si je dostatečně nezafixujete v paměti. Literatura V této části najdete přehled všech zdrojů a literatury, ze které autoři čerpali při zpracování textu. Tento seznam slouží také jako zdroj informací pro zájemce o další podrobnější studium a doplnění poznatků.

8 1 Etické problémy v psychologickém výzkumu Irena Plevová Cíle Po nastudování následujícího textu budete schopni: popsat, jakých oblastí se týkají etické problémy v psychologickém výzkumu, vysvětlit, jak probíhaly některé psychologické experimenty, ve kterých docházelo k narušování etických pravidel, pochopit význam dodržování etických zásad v experimentech. Psychologové ve svých studiích pracují s živými subjekty, proto musí být citliví k etickým problémům, které mohou vyvstat při provádění jejich výzkumu. Psychologických experimentů se účastní jak pokusné osoby, tak pokusná zvířata. Proto se týkají etické problémy (etická dilemata) v psychologických výzkumech nejen experimentů s lidskými účastníky, ale i experimentů se zvířaty. 1.1 Etické problémy ve výzkumech s lidskými účastníky Klam a podvod? Ve výzkumu s lidskými účastníky je největším etickým dilematem užití klamu a podvodu. Je možné vůbec provádět psychologické experimenty bez počátečního klamu a podvodu? Bouřlivou diskusi v odborné veřejnosti vzbudil experiment Stanleye Milgrama. Příklad 1 Milgramův experiment Americký psycholog Stanley Milgram prezentoval opravdu dramatickou studii o poslušnosti v sociální psychologii. Jak probíhaly jeho pokusy? V jeho pokusech byly zkoumané osoby v roli učitele, který měl za úkol trestat žáka elektrickými šoky za chyby, kterých se dopouštěl v jednoduché úloze. Intenzita šoků se postupně zvyšovala (nejprve 45 voltů, po každé chybě o 15 voltů více). Roli žáka ale sehrál starší muž, který byl ve skutečnosti spolupracovník experimentátora. Ten seděl za přepážkou, takže na něj účastníci neviděli. Při rostoucí intenzitě trestu si ztěžoval a naříkal a prosil o to, aby byl z pokusu vyřazen. Pokusná osoba byla neustále pobízena k tomu, aby v experimentu pokračovala (bylo jí zdůrazněno, že v této fázi nesmí experiment ukončit). Jaký byl cíl experimentu Stanleye Milgrama? Experiment měl za cíl ověřit, do jaké míry je člověk ochoten podřídit se autoritě. A také to, jak se potom následně vyrovná se svým svědomím.

9 Úkol 1 Představte si, že byste se stali účastníky podobného experimentu. Jak byste asi tuto skutečnost prožívali? Jak byste se cítili v roli pokusné osoby? Jaké by vás provázely pocity po skončení experimentu? Jak prožívaly tuto situaci pokusné osoby? Většina zkoumaných osob tuto situaci prožívala velmi nepříjemně. Pokusné osoby procházely silným emočním stresem. U 150 voltů žádaly pokusné osoby o ukončení experimentu, ale experimentátor to nedovolil, dával jim následující instrukce: Prosím pokračujte. Experiment vyžaduje, abyste pokračoval, pokračujte. Výsledky studie uvádějí, že 65% pokusných osob pokračovalo dále v experimentu. Prvního experimentu se zúčastnilo 40 mužů ve stáří mezi dvaceti až padesáti lety, kteří žili v New Havenu, studie byla ale následně prováděna v mnoha dalších zemích. Milgramovy experimenty působily velice provokativně a vyvolaly diskusi o vedení psychologických výzkumů s lidskými účastníky. Proč psychologové užívají tak mnoho klamů ve svých výzkumech? Zastánci tvrdí, že by jinak nemohli efektivně zkoumat například právě konformitu, poslušnost, agresivitu a jiné důležité fenomény. Tvrdí, že klam je nezbytný pro experimentální výzkum v psychologii. Argumentují většinou tím, že se jedná o tzv. bílé lži, které nemohou účastníky poškodit. A pokud by náhodou vznikly nějaké újmy, lze je plně rozptýlit objasněním a vysvětlením podstaty experimentu po jeho skončení. Názor na užívání klamu v experimentu je pro vědce i v současné době velké morální dilema. V sedmdesátých letech byly v USA pokusy s klamáním zakázány, což zvedlo vlnu protestů ze strany vědecké obce. V současné době je povoleno při experimentech s lidmi mírné klamání a zatajování informací za předpokladu, že výzkum nelze provést jinak, a že jeho přínos převáží nad rizikem pro jeho účastníky. Výzkumy prováděné v Čechách se zpravidla vyznačují nízkou mírou etického rizika, většinou se jedná o anonymní vyplňování dotazníků ve velké skupině. Experimenty podobné Milgramovým by v současné době nebyly schváleny žádnou etickou komisí Fyzické a psychické následky? Bílé lži Dalším velmi závažným problémem je užití pokusných osob v experimentech s možnými fyzickými i psychickými následky. V průběhu 20. století byli lidé velmi často v mnoha experimentálních situacích vystaveni nepříjemným zážitkům. Při výzkumech stresu například intenzivnímu hluku nebo nepříjemným situacím, které neočekávali. Na dospělých dobrovolnících byly prováděny pokusy, při kterých byly sledovány jejich reakce za senzorické a sociální deprivace. Šlo o napodobení krajně jednotvárných podmínek, kdy pokusné osoby byly izolovány ve zvukotěsné místnosti, kde ležely na lůžku s rukama pokrytýma od loktů až po konečky prstů lepenkovými rukávníky a uši měly zakryty gumovými polštářky. Ležely tak celé dny, nečinně, bez pohybu, jen na požádání šli k jídlu a na toaletu. Ačkoli každá hodina pokusu byla placena, většina pokusných osob nevydržela v izolaci déle než 72 Watsonův experiment hodin. U těch, kteří zůstali déle, se objevily halucinace a bludy. Následně se seznámíme s velmi diskutovanou studií známého psychologa Johna Watsona. Příklad 2 Jde o studii malého Alberta, kterou prováděl behaviorista John Watson a jeho asistentka Rosalie Raynerová. Oba se věnovali studiu emocí, kde v přirozených experimentech sledovali u malých dětí

10 například strach ze silných zvuků, ze ztráty podpory, z hadů, pavouků apod. V rámci tohoto sledování provedli pokus s jedenáctiměsíčním zdravým chlapcem, kterého pojmenovali Albert. U tohoto chlapce se jim podařilo vypěstovat fobii z bílých předmětů následujícím způsobem. Chlapci byla ukazována bílá krysa tak, aby na ni mohl dosáhnout rukou. Právě ve chvíli, kdy se jeho ruka dotkla zvířete, udeřila tyč za jeho hlavou. Dítě prudce vyskočilo a schovalo tvář do matrace. Po několika pokusech už zvuk nebyl potřebný, u Alberta se vyvinula silná asociace a byl vyděšen z krys. Protože došlo ke generalizaci strachu na podobné podněty, měl také například strach z králíků a kožešinových kabátů. Po skončení experimentu si matka chlapce odnesla z nemocnice a badatelé se o jeho další osud nezajímali. Úkol 2 Jaké etické zásady nebyly dodrženy v experimentu Johna Watsona? Jako další příklad experimentu s psychickými následky u pokusných osob si uvedeme známý Zimbardův experiment Stanfordský vězeňský experiment Philipa Zimbarda. Pokusnými osobami byli studenti, kteří měli strávit dva týdny v umělém vězení. Náhodně jim byla přidělena role vězně nebo role dozorce. Experiment začal v srpnu v roce 1971 a měl trvat dva týdny. Jak experiment probíhal? Příklad 3 Nedělní ráno srpnového dne v roce 1971, kalifornské Palo Alto. Před několika domy zastavují policejní auta, vzápětí vyvádějí devět spoutaných mladíků, opírají je o auta, prohledávají je. Před zraky zvědavých sousedů jim sdělují obvinění ze spáchání trestného činu ozbrojené loupeže, strkají je do aut. Na policejní stanici jsou zadrženým odebrány otisky prstů a provedena kompletní identifikace. Se zavázanýma očima jsou odvedeni do cely předběžného zadržení a ponecháni svému osudu. Každodenní policejní rutina. Jen s tím rozdílem, že tentokrát nejde o skutečné pachatele trestného činu, ale o vysokoškolské studenty, kteří zareagovali na inzerát otištěný v novinách Palo Alto Times, hledající dobrovolníky ochotné podrobit se psychologickému experimentu. Celé vězení bylo na první pohled improvizovanou stavbou, umístěnou v suterénu stanfordské univerzity. Jako cely posloužily laboratorní místnosti bez oken, jejichž dveře byly nahrazeny speciálními dveřmi s ocelovými mřížemi a označeny čísly. Chodba simulovala vězeňský dvůr, jediné místo, kam byl odsouzeným umožněn přístup. Úkol 3 Zamyslete se nad tím, jak se mohl experiment vyvíjet. Jak prožívali vězni a dozorci své role? Jak se chovali? Jak spolu navzájem komunikovali? Znovu zdůrazňujeme, že všichni zúčastnění věděli, že jde o experiment. Jak se experiment vyvíjel? Všichni vězni měli jedno společné - naprosto podlehli svým rolím. Každý se však s pocitem ponížení a bezmocnosti vyrovnával trochu jinak. Někteří vězni se snažili svým dozorcům vzpírat - odmlouvali, neposlouchali rozkazy, zesměšňovali stráže, brzy však i oni podlehli. Čtyři vězni se psychicky zhroutili,

11 u jednoho se po celém těle objevila psychosomatická vyrážka, ostatní se snažili stát vzornými vězni, jeden byl dokonce překřtěn na Seržanta - všechna přání dozorců plnil s vojenskou poslušností. Už pátý den experimentu se u všech vězňů projevil jak naprostý rozklad osobnosti, tak rozklad jakékoliv skupinové pospolitosti. Namísto počáteční kolegiality zde byla jen skupina izolovaných individualit. Experiment musel být předčasně ukončen. Jaká je situace v současnosti? V současné době je provádění výzkumů regulováno dokumentem Americké psychologické asociace (APA), který shrnuje Etické problémy pro provádění výzkumu s lidskými účastníky. Tímto dokumentem se inspirují i odborníci v dalších zemích. Mezi základní zásady patří například: Etické zásady v experimentu zkoumané osoby by neměly utrpět při výzkumu žádnou újmu (ani fyzickou, ani psychickou), experimenty by se měly vyhýbat násilí, zkoumané osoby by nikdy neměly být donuceny k experimentu, měly by se svobodně rozhodnout, zda se výzkumu zúčastní, pokud experiment vyžaduje užití mírného klamu, výzkumník je povinen toto vysvětlit co nejdříve je to možné, s pokusnými osobami nikdy nesmí být zacházeno hrubě, pokud se výsledky výzkumu dostanou do ruky dalším osobám, je nutné na to pokusné osoby upozornit. Je nutno dodržovat zásadu důvěrnosti a ochrany výzkumných dat. 1.2 Etické problémy ve výzkumech se zvířaty Proč zvířata v psychologických výzkumech? Psychologové užívají zvířata ve výzkumu z několika důvodů. Někdy jednoduše chtějí vědět více o chování různých druhů zvířat. V jiných případech chtějí vidět, zda jistá pravidla chování používají jak lidé tak zvířata. A nakonec v některých případech užívají zvířata, protože je mohou vystavit takovým podmínkám nebo takovému zacházení, které by bylo neakceptovatelné u lidí. Například nejvíce výzkumů, které se týkaly vztahu nedostatečné výživy matky během těhotenství a zdraví plodu, bylo prováděno se zvířaty. Zvířata v psychologických výzkumech Pro laboratorní výzkumy se nejvíce používají myši a potkani, také ale křečci a morčata. Pes je znám jako laboratorní zvíře z Pavlovovských laboratoří, kočky bývají používány při studiu neurofyziologických zákonitostí, králíci ve farmaceutickém výzkumu, prase domácí je vhodné k transplantačním pokusům. Z ptáků je nejčastěji používán holub domácí. V laboratořích se využívají i poloopice a opice, například jihoasijská opice makak rhesus vešla do dějin v souvislosti s objevením RH-faktoru. Na opicích se studují i mechanismy vyšší nervové činnosti a složité formy chování. V psychologických experimentech byla zvířata často vystavena velmi nepříjemným podnětům. Příklad 4 Zvířata byla vystavována nedostatku jídla a vody, elektrickým šokům, sociální izolaci. V minulosti byly celkem běžné pokusy, kdy badatelé laboratorním krysám odnímali různé smyslové orgány nebo části mozku a sledovali rozsah poškození jejich učebních schopností. Živočichové však netrpí jen laboratorními pokusy, ale také způsobem života v laboratoři. Pro bližší pochopení deprivačních mechanismů u člověka byly prováděny pokusy na primátech. Známé jsou pokusy profesora Harlowa z univerzity ve Wisconsinu, který podrobně sledoval chování opic druhu Harlowovy experimenty

12 Macacus rhesus v nejrůznějších deprivačních podmínkách. Jak experiment probíhal? Příklad 5 Novorozené opičky byly chovány v individuálních klecích, kde měly přístup k dvěma neživým modelům matek. Jedna měla tělo z drátěné sítě, u druhé byla síť potažena chlupatou látkou. Ukázalo se, že opičky se více držely látkové matky, otíraly se o ni, lísaly se k ní více než k matce drátěné, a to i tehdy, když byly krmeny savičkou umístěnou na drátěné matce. Harlow potvrzuje a popisuje mimořádnou důležitost tělesného kontaktu pro vytvoření vztahu mláděte k matce. Jaký postoj zaujmout k pokusům se zvířaty? Bezesporu experimenty se zvířaty přispěly k lepšímu pochopení psychiky člověka, velký úspěch zaznamenaly také v medicíně, při léčbě různých onemocnění. Musíme brát problém v celém kontextu, říká Neal Miller, významný americký psycholog a podotýká následující: nejméně 20 miliónů psů a koček je v USA každým rokem opuštěno. Půlka z nich jsou následně zabiti nebo uvězněni v útulcích a zbytek je poraženo autem nebo prostě opuštěných. Méně než jedna desetitisícina je psů a koček, které jsou užívány v psychologických laboratořích. Pokusy, v nichž jsou živočichové vystaveni bolesti, stresu nebo deprivaci, se provádějí pouze tehdy, když neexistuje jiná alternativa a když výzkum má velkou vědeckou, poznávací nebo praktickou hodnotu. V současné době se rozvíjí silná tendence omezit tyto pokusy na minimum, někteří aktivisté dokonce požadují jejich úplný zákaz. Shrnutí Etické problémy v psychologických výzkumech se týkají experimentů s lidskými účastníky a experimentů se zvířaty. Ve výzkumu s lidskými účastníky je největším etickým dilematem užití klamu a podvodu. Názor na užívání klamu v experimentu je pro vědce v současné době velké morální dilema. Zastánci většinou argumentují tím, že se jedná o tzv. bílé lži, které nemohou účastníky poškodit. A pokud by náhodou vznikly nějaké újmy, lze je plně rozptýlit objasněním a vysvětlením experimentu po jeho skončení. Dalším velmi závažným problémem je užití pokusných osob v experimentech s možnými fyzickými i psychickými následky. V průběhu 20. století byli lidé velmi často v mnoha experimentálních situacích vystaveni nepříjemným zážitkům. V současné době je provádění výzkumů regulováno dokumentem Americké psychologické asociace (APA), který shrnuje Etické problémy pro provádění výzkumu s lidskými účastníky. Tímto dokumentem se inspirují i odborníci v dalších zemích. Mezi základní zásady patří například: zkoumané osoby by neměly utrpět při výzkumu žádnou újmu, nikdy by neměly být donuceny k experimentu, pokud experiment vyžaduje užití mírného klamu, výzkumník je povinen toto vysvětlit co nejdříve je to možné. S pokusnými osobami nikdy nesmí být zacházeno hrubě a pokud se výsledky výzkumu dostanou do ruky dalším osobám, je nutné na to pokusné osoby upozornit. Je nutno dodržovat zásadu důvěrnosti a ochrany výzkumných dat. V psychologických experimentech byla využity také zvířata, která byla často vystavena velmi nepříjemným podnětům. V současné době se rozvíjí silná tendence omezit tyto pokusy na minimum, někteří aktivisté dokonce požadují jejich úplný zákaz.

13 Pojmy k zapamatování experiment experiment s lidskými účastníky experiment se zvířaty etické dilema bílé lži Americká psychologická asociace Úkol 4 - korespondenční Nastudujte podrobněji problematiku některého psychologického experimentu s lidskými účastníky nebo se zvířaty, popište jeho průběh a následně se zamyslete nad etickými dilematy v daném experimentu. Kontrolní otázky a úkoly 1. Čeho se týkají etické problémy v psychologickém výzkumu? 2. Popište psychologický experiment Stanleye Milgrama. Je v tomto experimentu nějaké etické dilema? 3. Čeho se týkal Stanfordský vězeňský experiment? Jak experiment probíhal? 4. Jaké pokusy prováděl profesor Harlow? 5. Jaké zásady vydala k provádění psychologických výzkumů Americká psychologická asociace (APA)? 6. Proč se užívají zvířata v psychologických výzkumech?

14 2 Kognitivně vývojový přístup ke studiu lidské morálky Pavel Kusák Smyslem tohoto textu je seznámit čtenáře se základy kognitivně vývojového přístupu ke studiu morálního vývoje. Cíle Po prostudování této kapitoly byste měli: chápat vztah mezi kognitivními (poznávacími) procesy a morálkou, vysvětlit, z jakých předpokladů vychází kognitivně vývojový přístup, diskutovat rozdíly mezi Piagetovým a Kohlbergovým přístupem k morálnímu vývoji. Průvodce studiem Kognitivně vývojový přístup ke studiu morálky není pochopitelně jediným přístupem. Každá psychologická škola přistupuje ke studiu morálky ze svých teoretických pozic. Rozsah textu je však na tak široké téma příliš malý. Proto jsem vybral jen jeden přístup - kognitivně vývojový, který zaujímá mezi ostatními přístupy jednu z nejsilnějších pozic. Co to je, co označujeme termínem morálka? Odkud se bere? Je neměnná, nebo prochází vývojem tak, jako vše, co si v životě osvojujeme? A je morálka v současné době skutečně mrtvá, jak tvrdí někteří, nebo jsou problémy současnosti důsledkem jejího, často razantního porušování? Co myslíte vy? Čtěte proto následující text pozorně. Asi to nebude jednoduché čtení. Autor ale věří, že si během něj položíte nejednu otázku ve vztahu k současné společnosti a snad vám tento text pomůže hledat na ni odpověď. Úvod Nejprve si musíme vymezit některé základní pojmy, se kterými se při studiu morálního vývoje nepochybně setkáte. Morálkou obvykle rozumíme soubor morálních hodnot, norem a idejí, určujících chování Základní pojmy: etika, a jednání lidí. Ve filozofických disciplínách se morálkou zabývá etika. Etika zkoumá morálku, neboli morálka, mravnost z hlediska praktického jednání a morální normy, na nichž je mravnost založena. Mravností morální normy, potom označujeme schopnost člověka být morálním v praktickém životě. To znamená řídit se svým mravnost, přesvědčením odvozeným od morálních norem. Morální normy jsou závazná pravidla pro chování svědomí v termínech dobra a zla, které je danou společností doporučováno. Morální normy říkají nejen to, co je špatné a co dobré, ale jak bychom se měli chovat - a čemu bychom se měli vyhnout. Jejich dodržování je společností kontrolováno systémem sankcí systémem odměn a trestů. Svědomí představuje soubor internalizovaných (přijatých) morálních norem a uvědomovaných důsledků našeho jednání. Je to pohled na svědomí jako na soudce, který sleduje případný odklon jednání od respektovaných morálních norem.

15 Mravnost je vlastně hodnotícím kritériem.vyjadřuje se ke stupni, v jakém jsme ochotni respektovat morální pravidla v běžném životě. Stupeň mravnosti však není dán automaticky, apriorně, dědičně, ale je z větší části určován charakterem a kvalitou společenského prostředí. Na druhé straně stupeň mravnosti není neměnný, ale podléhá vývoji v průběhu života jedince. Můžeme tedy mluvit o morálním vývoji, v němž jedinec prochází specifickými vývojovými obdobími podobně jako v jiných oblastech vývoje (rozumové, citové, osobnostní)? Základem morálky je morální usuzování - morální soud. Pod morálním usuzováním si můžeme Morální soud představit schopnost rozpoznat a zhodnotit situaci z hlediska dobra a zla 1 jako základ. Morální soud - hodnocení morálky situace jako morální nebo nemorální je důležitý, protože vede ve svém důsledku k zaujetím postoje, a tím přímo ovlivňuje naše chování. Morální soud udává směr, jakým se bude ubírat naše rozhodování v konkrétní situaci jakou alternativu z možného jednání v dané situaci zvolíme. Příklad 6 Můžeme uvažovat například o přijatelnosti nebo nepřijatelnosti eutanázie. Můžeme uvažovat o tom, za jakých okolností je právo jedince svobodně rozhodovat o svém životě přijatelné, nebo naopak, zda je toto právo za hranicí individuální svobody. A proč. Můžeme zvažovat argumenty pro a proti (tedy s ohledem na to, co je dobré nebo špatné pro člověka, nebo společnost). Ať už se budou naše myšlenky ubírat jakýmkoliv směrem, výsledkem pravděpodobně bude závěrečný soud eutanázie ano (jako morálně ospravedlnitelná), nebo eutanázie ne (jako morálně neospravedlnitelná). A na základě tohoto soudu budeme formulovat jasný postoj k problému eutanázie. A tento postoj bude mít odezvu v našem chování například v podobě otevřeného souhlasu či nesouhlasu nebo aktivní účasti na demonstracích za svobodu člověka nebo proti ní. 2.1 Vztah mezi morálkou a kognitivními (poznávacími) procesy: kognitivně vývojový pohled Těžištěm morálního usuzování jsou tedy kognitivní (poznávací) schopnosti umožňující rozlišovat mezi Poznávací principy dobra a zla 2 schopnosti. Ty rozhodují o našem porozumění sociální situaci a smyslu pro vyšší společenské a morální hodnoty Jejich původ je zakotven v prostředí, ve kterém žijeme. A prostředí je rozhodujícím faktorem usuzování pro stimulaci a kvalitu kognitivních nástrojů, které se v těchto podmínkách formují. Zde hraje roli to, co označujeme za výchovu, chcete-li socializaci 3. 1 Co můžeme označit za dobro a zlo je předmětem rozsáhlých a nekonečných diskusí. Existuje vůbec možnost domluvit se na tom? Teolog O. Štampach vymezuje dobro tím, že definuje zlo: V duchu etiky můžeme souhrnně říci, že je to vše, co člověka a jeho svět deptá, ničí nebo aspoň ohrožu je, to, co snižuje kvalitu jeho života. 2 Kognitivními schopnostmi jsou především vnímání, pozornost, představy, paměť a myšlení (včetně toho, co nazýváme IQ). 3 Socializace je proces, v němž si jedinec osvojuje hodnoty, normy a vzorky chování, které charakterizují prostředí, v němž se jedinec pohybuje.

16 V procesu morální výchovy můžeme odlišit dva aspekty: kognitivně vývojový a obecně výchovný. První Socializace jako výchova je charakterizován úrovní usuzovat a myslet v souladu s etapami vývoje tzv. kognitivně vývojovými k morálce stádii. Nikdo asi nepochybuje o tom, že se schopnost usuzovat a myslet mění se během vývoje jedince. Druhý spočívá na normativně hodnotových systémech, odrážejících se v socializaci, resp. v metodách používaných ve výchově. Cílem socializace je osvojení si morálky jako souboru pravidel, jimiž se prostředí, v němž žijeme, řídí. První se vztahuje k vývojové základně, druhý je otázkou praktického racionálního (ale nepochybně i citového) působení konkrétní výchovy 4. Tento text se však více zaměřuje na kognitivně vývojové aspekty morálky. 2.2 Hodnocení stupně mravnosti Kromě těchto dvou základních aspektů můžeme rozlišit dvě roviny hodnocení stupně mravnosti. Jedna Když víme, co je dobré, rovina je dána kapacitou morálního úsudku (tím, co člověk ví, že je v dané situaci - morálním aktem). znamená to, Druhou rovinou je tendence skutečně se v otevřeném chování projevovat, jednat v souladu s tímto že tak také morálním úsudkem. Jedna věc je tedy vědět a druhá je skutečně konat, řídit se tím, co vím 5 jednáme?. Tyto dvě roviny mohou být ve vzájemném rozporu, někdy dosti příkrém. Zdá se, že je to rovněž jeden z morálních problémů naší doby. Na druhé straně, shoda těchto dvou rovin je přímo úměrná míře vnitřního přijetí morálních norem, a tím i vyjádřením efektivity mravní výchovy. Příklad 7 Většina z nás se shodne na tom, co je dobré a co ne. Dokonce si to dovedeme obhájit. Ale řídíme se tím? Všichni víme, že krást se nemá (ale když šlápneme o půlnoci na peněženku nikde ani človíčka, tma jako v pytli...), víme, že lhát taky není dobré (ale když se tím vyhneme nepříjemným důsledkům ), nebo podvádět při zkoušce (ale když učitel odejde z učebny a poznámky leží na dosah ), jak se zachováme? A o čem je úsloví: kde není žalobce, tam není soudce? Úkol 5 Jaký je smysl rčení káže vodu, ale pije víno? A jak hodnotíte současnou morální atmosféru ve společnosti? 4 Právě v poslední době je klasický pohled na fundamentální kognitivně vývojové teorie obohacován o nezbytnou emocionální komponentu nejčastěji se mluví o empatii jako o druhém pilíři morálky.

17 2.3 Základní předpoklady kognitivně vývojového přístupu k morálce Kognitivně vývojový přístup vychází z následujících základních předpokladů: Čtyři předpoklady kognitivně 1. Existují obecně platná vývojová stádia, kterými jedinec prochází v rámci kontinuity svého vývoje, vývojového přístupu a to přechodem z nižšího stádia k vyššímu. Přitom nižší stádium připravuje půdu pro vznik stádia vyššího 5. Problémy nastávají tehdy, jestliže nižší stádium připraví nedostatečně jedince pro úkoly stádia vyššího. Přeskakování jednotlivých stádií (pokud je vůbec možné) je považováno spíše za atypický jev. 2. Základem kognitivně vývojového paralelismu v oblasti morálního usuzování je úvaha: jestliže je řeč o morálním usuzování, potom na pozadí musí být usuzování jako kategorie myšlení. Pokročilé morální soudy tedy spadají pod pokročilé logické soudy 6. Logický soud je nezbytnou podmínkou morálního vývoje. Není však podmínkou dostatečnou 7! 3. V hierarchickém řazení vývoje je vyšší stádium považováno za vývojově kvalitnější. 4. Vliv prostředí se z pohledu kognitivně vývojových teorií uznává jen jako činitel kognitivně stimulujícího vývoje, než jako relativně autonomní specifická zkušenost 8. Úkol 6 Jak si z pohledu druhého předpokladu vysvětlit, že osoby s vážnou kriminální anamnézou jsou často lidé s vysokou inteligencí? Najdete pro to nějaké vysvětlení? Typickými představiteli tohoto přístupu jsou J. Piaget a L. Kohlberg. První je považován za zakladatele tohoto pohledu na morální vývoj, druhý dlouhá léta představuje jednoho z nejvýznamnějších představitelů. 5 Všichni víme, že podvádět při zkoušce se nemá, pravda? Ale když učitel odejde z učebny a poznámky leží na dosah?? 6 Představa o vývoji přechodem z jednoho stádia do druhého se týká nejenom myšlení - Piaget, ale i osobnost - Erikson aj. 7 Jinými slovy, například osoba s příliš konkretizujícím charakterem myšlení je nutně omezena v chápání abstraktnějších souvislostí, obtížněji proniká do komplexu morálních potřeb a požadavků společnosti, je náchylná např.k subjektivismu a k simplifikovaných schématům, snadněji podléhá manipulaci a zneužití.a podobně. 8 Mnoho lidí může vykazovat vyšší logické stádium, než je jejich paralelní stádium morální (např. o válečných zločincích se nedá hovořit jako o lidech s jednoznačně nízkou úrovní logického usuzování - často naopak! ale spíše jako o lidech, u nichž morální soud byl naopak prokazatelně nižší než paralelní soud logický. Na druhé straně jen obtížně najdeme člověka, který by vykazoval vyšší morální stádium usuzování, než je jeho stádium logické.

18 2.4 Piagetův přístup k morálnímu vývoji Piaget stanovil čtyři známá a dodnes inspirativní vývojová stádia formování logických soudů 9 : Piagetova stádia senzomotorické (zahrnující období do 2 let), preoperacionální stádium (zahrnující období 2 7 logických let), konkrétně operacionální stádium (zahrnující období 7 12 let) a formálně operacionální soudů stádium (zahrnující období let) 10. Úroveň logických soudů umožňuje jedinci hodnotit sociální situaci a zkušenosti daného období 11. Každé logické vývojové období je tak charakterizováno i sociálními důsledky svého vývojového omezení. Věnujme se stručně a zjednodušeně především jim (sloučíme první dvě období do jednoho): 1. Intuitivní období (přibližně do 7 let ) 12 je charakteristické tzv. egocentrismem dítěte. Dítě vnímá vše z vlastního pohledu. Není schopné chápat podstatu jevů z jiných hledisek než jsou jeho vlastní. Není proto schopno spolupracovat s jinými, není schopno si uvědomit, že jeho pohled může být nepochopením situace a souvislostí z hlediska mnohoznačnosti jejich významů. 2. Konkrétně operacionální období (přibližně od 7 do 12 let) je charakterizované odklonem od egocentrismu. Výsledkem je náhled dítěte, že situace tak, jak ji dítě vnímá, může být odlišná od toho, co o ní ví. Dítě poznává hlediska jiných lidí, začíná si uvědomovat, že jeho pohled na situace může být subjektivní a relativní. Zde je počátek schopnosti vžít se do pocitů druhých a do jejich chování. 3. Formálně operacionální období (přibližně od 12 do 20 let) je charakterizováno myšlením v hypotetické a abstraktní rovině. Jedinec je schopen zvážit zkušenosti, předvídat vztahy a předpokládat důsledky v delší časové perspektivě. Je to období formování plánů a životních ideálů. Jedinec je schopen reflektovat lidské vztahy, klasifikovat a třídit je hierarchicky pod obecné hodnoty, principy a ideály. Egocentrismus myšlení Odklon od egocentrismu v myšlení Hypotetická a abstraktní rovina myšlení Ke každému z těchto stádií přiřazuje Piaget paralelní stádium morální: 1. Iniciální stádium ve kterém malé dítě vykazuje jen stereotypy konkrétního chování, které je v podstatě jen napodmiňované (= z větší částí jako naučené reakce na podněty) - nesmíš, musíš, můžeš 2. Stádium heteronomní 13, vynucené, morálky je heteronomií absolutních a rigidních soudů, které mají původ v autoritách, se kterými se dítě v tomto období setkává. Charakterizují spíše pasivní podvolení autoritě (rodičovské, učitelské, vrstevnické) s níž se dítě ve svém životě střetlo chce se po mě, nechce se po mě, očekává se, že.. a podobně. Čím více názorově nejednotných autorit, tím větší heteronomie. 3. Stádium morální kooperace a reciprocity je založeno na chápání obecných principů na pozadí morálních soudů. Odrážejí poznání záměrů na pozadí ze kterých morální soudy pramení. Předpokládá dobrou orientaci v mnohoznačných situacích. Odtud ochota aktivně se účastnit, podílet, spolupracovat na základě chápání vyšších cílů společnosti, jejích záměrů a prostředků vedoucích směrem k ideálům chci, protože je to správné, udělám, protože je to nutné, potřebné, správné, dobré a podobně. Piagetova morální stádia 9 Jeho teorie je nadále rozpracována velkou skupinou vědců, kteří jsou nazýváni neopiagetovci. 10 S Piagetovou teorií rozumového vývoje se pravděpodobně seznámíte později v přednáškách a na seminářích obecné psychologie. Jen tolik, že jeho schéma je mnohem členitější než pro zjednodušení uvádím. 11 Důležitá poznámka: jednotlivé poznávací dovednosti nejsou vyhrazené čistě pro to které stádium, ale v tom stádiu, ve kterém jsou uváděny, jsou tyto schopnosti dovedeny do úrovně, která je předpokladem relativně bezproblémového, optimálního zvládnutí úkolu stádia nastupujícího. 12 Věková určení jsou jen velmi orientační. 13 Heteronomie = závislost na vnějších činitelích nebo autoritách

19 Pro nás platí, že čím vyšší stádium morálního usuzování, tím hlubší morální principy a hodnotnější ideály. Na druhé straně, čím je větší tendence jedince setrvávat na nižších stádiích tohoto vývojového trendu, tím omezenější je i sklon jedince morálně jednat. Závislost na stádiu vynucené heteronomní morálky je pravděpodobně výsledkem působení jednostranně autoritativních zdrojů a tím i jisté kognitivní nezralosti a je výstrahou pro příliš autoritativní vedení mladého člověka. Ideálem v tomto ohledu není a nemůže být účelový konformismus, ale aktivní účast jedince na uskutečňování ideálů, schopnost relativně autonomně jednat, ve proti směru společenského snažení na rozporuplné situace naší doby (a v případě potřeby jít za svými ideály i navzdory většině?! Úkol 7 To je jisté varování nejen pro autoritativní výchovu, ale v širším slova smyslu pro totalitní a manipulativní prostředí, které vykonává silný tlak na jedince k tomu, aby vynutilo morální podvolení, především strachem z autority. Egonu Bondymu je přisuzován památný a velmi tvrdý výrok charakterizující chování lidí v totalitním prostředí: Kdo se nepřizpůsobil, byl nadosmrti zaživa pohřben. Kdo se zkonformoval, ten ví, že se zkurvil. Jak byste ho vyložili? Piagetovy (1965) koncepce byly a jsou dosud kritizovány z různých hledisek: pro příliš hrubé dělení vývojového procesu na pouhá tři stádia, pro nepřehlednost teoretických a psychologických významů a termínů, pro tvrzení, že morální zrání vrcholí mezi 11 a 12 rokem života a v neposlední řadě pro opomíjení motivací a emocí. Piagetova koncepce morálního vývoje se nevyhnula kritice 2.5 Kohlbergův přístup k morálnímu vývoji Příkladem toho, že se Piagetova koncepce má mnoho následovníků, je koncepce morálního vývoje Kohlberga (1969). Jeho představa vychází (ostatně i jako Piagetova) z dlouhodobých výzkumů dětí. A k Piagetovým třem stádiím, přiřazuje každému - ještě dvě další. Charakterizována jsou následujícím způsobem: 1. Prekonvenční stádium jedinec vnímá morální pravidla a od nich odvozená morální očekávání jako něco, co leží mimo dosah jeho vlivu a kontroly. Kohlbergův přístup je rozšířením Piagetovy koncepce morálního vývoje: stejný principodlišná terminologie Prekonvenční stádium a) Období heteronomní morálky je to egocentrický pohled (známý již u Piageta) formulovaný jako co je dobré pro mě, to je dobré i pro jiné. Charakteristickým rysem je subjektivita, relativita pohledu vyplývající z neschopnosti chápat podstatu situací z hlediska jejich mnohoznačnosti. b) Individualistické období relativizující pohled, který můžeme charakterizovat jako pro každého je dobré něco jiného a tak klidně mohu trvat na tom, co je dobré jen pro mě.

20 2. Konvenční stádium charakterizují osoby, které se sice ztotožňují s normami lidí ve svém okolí, s jejich požadavky a očekáváními, dokonce tyto normy mohou být i vnitřně osvojeny, ale pouze jako odvoditelné od autorit. Konvenční stádium a) Stádium morální konformity charakteristickým motivem je heslo co dělají ostatní, to je dobré i pro mě aneb tzv. zlatá střední cesta. Na pozadí je potřeba sociální akceptace, potřeba uznání okolím, být dobrý především v očích okolí. Výsledkem této potřeby je ochota podrobit se autoritě a snaha být k autoritě loajální (konformita). b) Období chápání morálky jako součástí funkčního sociálního systému jedinec chápe společnost jako systém, organismus, který má musí mít svá pravidla, která ho udržují a s nimiž je třeba souhlasit. A to i v případě, kdy ví a má osobní zkušenost, že se dají poměrně snadno obejít. Uvědomuje si, že jen taková společnost je schopna jedince podporovat, a proto ospravedlňuje její morální systém. 3) Poskonvenční stádium jedinec zvnitřňuje obecné morální principů a ideály tak silně, že je Poskonvenční stádium integruje do svého personálního systému hodnoty. Na základě vnitřního přesvědčení o existenci obecných, univerzálních hodnot, které jsou odvozeny od objektivních souvislostí a hlubokých všelidských zákonitostí. Za takových okolností je jedinec schopen bránit tyto principy bez ohledu na tlak a autoritu. Jediným řídícím mechanismem jeho morální orientace je jeho svědomí (nikoli vnější autorita). a) Stádium morálních kontraktů (smluv) předpokládá u jedince vědomí nadspolečenských práv a hodnot člověka na základě přesvědčení, že společnost, ve které člověk žije, je založena na principu nejvyššího dobra pro největší počet jejích členů, a proto ze svého vnitřního přesvědčení, na základě svobodného souhlasu uzavírá s touto společností vnitřní, nepsanou smlouvu kontrakt - o spolupráci a shodě. b) Stádium univerzálních etických principů a ideálů vychází z přesvědčení jedince, že lze obhájit a udržet stejná práva pro všechny s ohledem na lidskou důstojnost a umožnit rozvoj každému jednotlivci. Na pozadí tohoto přesvědčení je víra, že nejvyšší hodnotou a smyslem společnosti je člověk sám. Formuje se vědomí, že přes veškerou momentální rozporuplnost světa lze dojít k uskutečnění odvěkých lidských ideálů. I když se zlo stává součástí společnosti, neznamená to, že se mu nemá vzdorovat (často i za cenu sebezničení). Jedinec se principiálně drží těch zásad, na kterých, podle něj, musí být založena každá dobrá a spravedlivá společnost. Tolik ke Kohlbergovu pojetí morálních stádií. 2.6 Dvě poznámky na závěr Již jsme poznamenali, že kognitivně vývojový přístup není zdaleka jediným přístupem k problémům osvojování morálky. Přestože lze mít k prezentovanému přístupu řadu připomínek, které se objevují již od dob Piageta, obrací na sebe v současné době značnou pozornost. Tato linie má řadu pokračovatelů, kteří vycházejí z (často oprávněné) kritiky a kognitivně vývojové hledisko rozšiřují o řadu pozoruhodných aspektů. Například sociálně kognitivní přístup (Selman, 1976) doplňuje logický fundamentalismus Kohlberga o sociální role socializace a emocionální zdroje (emoce) morálky. Nicméně svár různých teorií hned tak neskončí. Je možné vysvětlit morální vývoj jen za základě znalosti hladiny logického myšlení?

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013.

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_01_1.04 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Popis obsahu a struktury programu

Popis obsahu a struktury programu Popis obsahu a struktury programu (Příloha k Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu u Společnosti pro projektové řízení, o. s.) 1 Název programu: Řízení projektů v praxi Popište obsah jednotlivých

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny WORKSHOP Sociální práce s rodinou s dětmi Možnosti nastavení efektivní spolupráce pracovníků OSPOD a sociálních služeb II 12. 12. 2013 DK Akord

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser VEDENÍ LIDÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN 1. Vedení lidí jako manažerská funkce 2. Pracovní motivace 3. Způsoby a metody vedení lidí 4. Autorita a pravomoc manažera

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více