EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZNÁ RUDA II (1969)

Transkript

1 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZÁ RUDA II (1969) orway spruce thinning experiment - Series (1969) Abstract Experimental series at was foune in forest region 13 the Šumava Mts. in 1969 in 4-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of three comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each. Comparative plots are control plots without esigne thinning; comparative plots an are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an higher intensity). Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 35-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování lesa, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning ÚVOD Ze čtvrté série experimentů VÚLHM s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v letech 1964 až 1969, se ochovalo celkem 9 výzkumných řa (Polička I a II, asavrky, Bruntál, Blaník I a II, Planá a Železná Rua I a II). Překláaná práce se zabývá honocením poslení řay v této sérii -. Ostatní experimentální řay této série byly honoceny samostatně v přecházejících příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 4. série je obobně jako u 1. a 2. série (SLODIČÁK, OVÁK 5a, b) přemětem samostatného sělení. METODIKA Experimentální řaa byla založena v lesní oblasti 13 Šumava v roce 1969 v 4letém smrkovém u na LHC Železná Rua v u 239 E2 pole LHP Porosty jsou obhospoařovány LČR, s. p., LS Železná Rua, revír Javorná. Zeměpisné souřanice experimentální řay v systému WGS-84 jsou v.., s. š. Porost se nachází na jihozápaním svahu se sklonem 5 %, v namořské výšce 93 m. Současný je plně zapojená smrková kultura v LT 5K1 - kyselá jelová bučina metlicová (Abieto-Fagetum aciophilum Avenella fl exuosa). Půní typ byl charakterizován jako kambizem rankerová. Zařazení o 6. LVS bylo vyloučeno jenak z ůvou inikovaného půního typu (půa není pozolovaná) a jenak z ůvou chybějícího ruhu Calamagrostis villosa, který by se v těchto polohách na tomto živinově slabém položí určitě vyskytl (VIEWEGH 2). Průměrný roční úhrn srážek za obobí přestavoval pole úajů ČHMÚ 8 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 6 C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v příspěvku SLODIČÁK, OVÁK (3). Experimentální řaa je tvořena třemi ílčími plochami (, a ), kažá o velikosti 5 m x 5 m, tj.,25 ha (obr. 1). Všechny úaje uváěné v příspěvku jsou přepočítány na 1 hektar. Obr. 1. Umístění experimentálních řa (Geobáze 1997 ) a výřez z obrysové mapy LHC, LHP (1987) Geographic location (Geobáze 1997 ) an stan map of experimental series on Forest Management Plan (1987) Srovnávací plocha je kontrolní, bez výchovy. Ostraňují se ze pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plochy a jsou zaměřeny na sleování poúrovňových zásahů s negativním výběrem ( slabší zásahy, silnější zásahy). 196 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7

2 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) Tab.1. Záklaní úaje o vývoji experimentu Basic ata on thinning experiment Železná T T P 4 let 45 let 5 let 55 let 75 let Rua P - P T Sružený Sružený Sružený Sružený Sružený II T T% T T% T T% T T% let T T% let let -T (ks.ha -1 ) ,4,7 2 37,7 45,1 1,3 3 43,9 49,1 5, ,6 48, 2,6 5 45,4 1,6 6,9 6,9 2,7 43,2 22,5 - G 37,1 5, ,1 4,2 6, ,7 38,7 4, ,6 39,7 3, 8 36,7 4,7 57,1 2,9 5 54,2 4,7 43,4 38,7 21,6 (m 2.ha -1 ) 37,2 8, 22 29,2 36,2 7,1 2 29,1 34, 1,8 5 32,3 37,2 4, ,8 3, 55,4 4, 7 51,4 3, 42,6 39,6 25,4 11,6 6,3-11,9 13, 7,3-13,4 14,2 1,2-15,1 15,8 9,2-16,8-25, , - 7, , 7,3-12,2 13,7 1,5-14,7 15,8 12,2-16,4 17,6 12,9-18,3-24,7 18,1-25,3-9,4 - - (cm) 11,6 8, - 13,8 15,3 12,9-16,2 17,5 14,4-17,7 19, 14,9-19,9-27,2 21, - 28, - 11,1 - - h 1,5 6,5-1,7 12,1 7,9-12,4 13,3 1,8-13,8 15, 1,6-15,5-22, ,7-9, ,7 6,9-1,4 12, 9,8-12,6 13,8 11,8-14,1 15,4 12,7-15,7-21,1 18,3-21,3-9,2 - - (m) 1,5 8,1-11,5 12,9 11,6-13,3 14,6 13,5-14,7 15,6 13,4-16, - 22,1 19,5-22,4-9, h/ , , , , , , , , , , , ,9 - - (cm) 2, , , , , , , , , , , ,1 - - h 13, , , , , , - - (m) 14, , , , , , h / Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha se slabšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, srovnávací plocha se silnějšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, průměrná výčetní tloušťka nejsilnějších stromů na 1 hektar, h průměrná výška nejsilnějších stromů na 1 hektar, h / štíhlostní kvocient nejsilnějších stromů na 1 hektar otes: P increment, T salvage cut, T thinning, ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), control plot without thinning, comparative plot with negative selection from below, heavy thinning from below, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, iameter of thickest trees, h height of thickest trees, h / quotient of slenerness of thickest trees ÚTP 4-75 let ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7 197

3 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) (16) +1(36) Věk / Age G G +1(36) 9-(16) Věk / Age Obr. 2. Vývoj počtu stromů (ks.ha -1 ) a výčetní kruhové záklany G (m 2.ha -1 ) na srovnávacích plochách experimentální řay Železná Rua II ve věku 4 75 let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees ( - trees.ha -1 ) an basal area (G - m 2.ha -1 ) on comparative plots of experimental series at the age 4 75 years compare with Growth Tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s použitím hlainy významnosti p,5. Zpracování a příprava atových souborů pro statistické analýzy proběhly pole oporučovaných postupů (MELOU, MILITKÝ 1998). Pro testování byla využita proceura AOVA a náslené mnohonásobné porovnávání (testy Stuent-ewman-Keuls, Tukey, Dunnett). Datové soubory s úaji o horním stromovém patře (, h / ) byly testovány pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí Kolmogorov-Smirnov vouvýběrového testu. PRŮBĚH EXPERIMETU V obě založení experimentální řay v roce 1969 osáhl věk sleovaných ů 4 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o hustotě o o 3 94 jeinců na 1 hektar s vyrovnanými taxačními parametry (G o 37,1 o 38,4 m 2, o 11, o 11,6 cm, h o 9,7 o 1,5 m). Výchozí stav ů pře prvními zásahy tak byl na ílčích srovnávacích plochách v rámci řay shleán srovnatelným. Zjištěné rozíly nebyly signifikantní s výjimkou parametrů horního stromového patra ( nejsilnějších stromů na 1 ha) na variantě, ke byla průměrná výčetní tloušťka (a ovozená výška) o počátku signifikantně menší než na kontrole (obr. 7). Pře zahájením experimentu nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 3 o 28 cm, obr. 3). Počet stromů a výčetní záklana Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 4 let, bylo v ech srovnávacích ploch a negativním výběrem v poúrovni ostraněno 31 a 45 % stromů () tvořících 14 a 22 % výčetní záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3. Patrný je zejména poúrovňový charakter zásahů (průměrná výčetní tloušťka těžených stromů byla na variantách a 7,3 a 8, cm, zatímco stření výčetní tloušťka osahovala 11, a 11,6 cm (tab. 1). y se opakovaly ještě třikrát o věku 55 let (1984), v pětiletých perioách a bylo při nich na srovnávací ploše oebráno negativním výběrem v poúrovni 28, 18 a 14 % (16, 11 a 8 % G) a na ploše 28, 8 a 2 % (2, 5 a 12 % G). Po čtyřech výchovných zásazích v pětiletých perioách, tj. 15 let po zahájení experimentu (rok 1984, věk 55 let), zůstalo: na variantě celkem 2 4 stromů (mortalita stromů, 44 % půvoního stavu), na variantě celkem 1 44 stromů (při výchově ostraněno stromů, tj. 64 % ), na variantě celkem 1 52 stromů (při výchově ostraněno 2 5 stromů, tj. 7 % ). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 55 let: na variantě 45,4 m 2 (nárůst o 7, m 2 ), na variantě 36,7 m 2 (pokles o,4 m 2 ), na variantě 32,8 m 2 (pokles o 4,4 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku 4 55 let) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích a nahoilé těžby na kontrole na variantách a 18,3 a 17, m 2 a byl tey na variantě o 1,2 m 2 větší a na variantě o,1 m 2 menší než na kontrole (17,1 m 2 ). O čtvrtého výchovného zásahu ve věku 55 let (1984) se všechny tři y výzkumné řay vyvíjely 2 let až o roku 4 bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Ve věku 75 let byly na této řaě proveeny alší výchovné zásahy, při kterých bylo z u ostraněno 9 % (5 % G) a z u 12 % (7 % G). Tyto zásahy byly proveeny pole stejného klíče jako zásahy v letech 1969 až 1984, tj. varianta slabší poúrovňové zásahy a varianta silnější 198 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7

4 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) let let T Ostraněno 31 % 14 % G let T Ostraněno 28 % 16 % G T Ostraněno 18 % 11 % G let T Ostraněno 14 % 8 % G let let T Ostraněno 45 % 22 % G let T Ostraněno 28 % 2 % G T Ostraněno 8 % 5 % G let T Ostraněno 2 % 12 % G Obr. 3. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy na variantách (vlevo) a (vpravo) v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě ve věku 4 55 let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning on variant (left) an variant (right) compare with mortality on control plot without thinning on experimental series at the age of 4 55 years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/Remove) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7 199

5 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) 15 5, h/ h / = let T T T h/ h/ h/ Obr. 4. Tloušťková struktura, štíhlostní kvocient (h/) a poškození kontrolní plochy na experimentální řaě ve věku 65 let ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure, h/ ratio an amage by snow an win on control plot of experimental series at the age of 65 years (T salvage cut, number of trees per hectare, iameter in cm, h/ quotient of slenerness) , h/, h/, h/ o 21 cm stromy - 42 stromů stromů 4 75 let h/ h/ h/ 31 cm + - stromů stromů - stromů Obr. 5. Tloušťková struktura a štíhlostní kvocient (h/) pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě ve věku 75 let při poslení revizi v roce 4 ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series Železná Rua II at the age of 75 years ( number of trees per hectare, iameter in cm, h/ quotient of slenerness) poúrovňové zásahy. Vzhleem k věku sleovaných ů byly tyto zásahy již částečnou přípravou k obnově. Počet stromů se o poslení revize v roce 4 (věk 75 let) snížil: na variantě na 1 24 stromů (mortalita ve věku 4-75 let jeinců), na variantě na 1 8 stromů (zásahy a mortalita 212 jeinců), na variantě na 836 stromů (zásahy a mortalita jeinců). Mortalita v posleních 2 letech sleování (věk ů let) přestavovala na kontrolní ploše 8 (39 %) jeinců, zatímco na srovnávacích plochách a s negativním výběrem v poúrovni bylo ve stejném obobí nahoile ostraněno 212 a stromů (tj. ca 15 a 1 % stavu hlavního u ve věku 55 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při šesté revizi ve věku 65 let (1994), ky ubylo po sněhovém polomu 26 % počtu (48 stromů) a 1 % záklany G (5,9 m 2 ). Poškozeny a násleně ostraněny byly hlavně stromy v nejnižších tloušťkových stupních 7 29 cm. Až na výjimky se jenalo o stromy se štíhlostním kvocientem na 9 (obr. 4). Poškození experimentálního u poobného rozsahu (11 % G, tj. 5,5 m 2 ) se během sleování vyskytlo ještě jenou při třetí revizi ve věku 5 let (1979). Při ostatních revizích se poíl poškozených stromů a souší na kontrole pohyboval o 6 o 16 % tvořících 2 až 5 % G. Celkově tvořil počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší za obobí sleování experimentu (4 75 let) na variantě ca jenu esetinu a na variantě méně než jenu vacetinu počtu stromů nahoile vytěžených na kontrole. Výčetní záklana G byla po celou obu sleování největší na kontrolní ploše (obr. 2) a již o ruhé revize ve věku 45 přesahovala tabulkové honoty pro bonitu +1 (36 m). Výčetní záklana G experimentálních ů a se po výchovných zásazích ve věku 4 až 55 let uržovala přibližně v rozpětí 3 až 4 m 2. Přírůst na výčetní záklaně na variantě téměř vyrovnával záklanu ostraňovanou výchovnými zásahy (celkem vytěženo 18,7 m 2, perioní přírůst 18,3 m 2 ), varianta se silnějšími zásahy způsobila v tomto obobí pokles záklany o 4,4 m 2 (celkem vytěženo 21,4 m 2, perioní přírůst 17, m 2 ). Po ukončení výchovy v násleujících 2 letech záklana na variantách a rovněž vzrostla na tabulkové honoty pro bonitu +1 (36 m) a přiblížila se výčetní záklaně kontroly. Polom, který ve věku 65 let postihl kontrolní (ostraněno 1 % G), se na variantách s výchovou a vyskytl pouze v omezené míře (3 % a 1 % G). Pře obnovením výchovy ve věku 75 let osáhla záklana G na variantách a 57,1 a 55,4 m 2, tj. 94 a 91 % kontroly (6,9 m 2 ). Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o,2 m 2 menší než na variantě a o,6 m 2 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7

6 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) větší než na variantě (43,2 m 2 na kontrole a 43,4 a 42,6 m 2 na plochách a ). a kontrolní ploše bylo v průběhu sleování 2,7 m 2 kruhové záklany (48 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávacích plochách a s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 4,7 a 3, m 2 (11 a 7 % perioního přírůstu G). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 4 75 let): na kontrolní ploše 22,5 m 2, na srovnávací ploše 38,7 m 2, na srovnávací ploše 39,6 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu ů byl sleován o roku 1969 o roku 1984, tj. v obobí, ky byly prováěny experimentální výchovné zásahy, vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3, pře zahájením experimentu v roce 1969 (věk u 4 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách a řay Železná Rua II téměř ientická (signifikantně shoná). Srovnávací plocha se lišila o přechozích vou ploch přeevším vyšším zastoupením stromů v tloušťkových stupních 8 až 13 cm, kterých bylo na kontrole a ploše a 1 856, zatímco na variantě 2 4 (rozíly v rozělení četností v tloušťkových tříách mezi variantami a však nebyly statisticky průkazné). Tloušťková struktura na všech třech plochách byla levostranně asymetrická. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter negativního výběru v poúrovni byl oržen při všech třech experimentálních výchovných zásazích. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech proveených zásazích. Pěstební zásahy v roce 4 (věk 75 let) byly proveeny pole stejných principů jako experimentální výchovné zásahy na počátku experimentu, tj. negativním výběrem v poúrovni s ostupňovanou intenzitou ( slabší a silnější). Při poslení revizi ve věku 75 let (4) byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 8 o 47 cm (obr. 5). ejnižší tloušťkové tříy 9 21 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem (93 158) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 444. a variantě sice chyběly stromy tloušťkových stupňů 9 až 13 cm, celkový počet jeinců o stupně 21 cm však byl pouze o 5 % nižší než na kontrole (42 stromů). a variantě h/ h/ tvořilo zastoupení stromů s výčetní tloušťkou o 21 cm pouze 34 % kontroly (152 stromů). Počet silnějších stromů s výčetní tloušťkou 31 cm a více s příznivějším štíhlostním kvocientem (58 78) byl na této výzkumné řaě stejný na kontrole a variantě ( stromů). ejnižší počet těchto stromů (pouze 128) byl přes proveené výchovné zásahy shleán na variantě, která se tloušťkovou strukturou olišovala již na počátku experimentu Pozitivní efekt výchovy negativním výběrem v poúrovni se na sleovaných variantách projevil přeevším poklesem počtu nejlabilnějších stromů nižších tloušťkových stupňů, patrným přeevším na variantě. árůst počtu silnějších stromů s příznivějším štíhlostním kvocientem nebyl na této výzkumné řaě na variantách s výchovou zaznamenán. Z porovnání tloušťkových struktur v roce 4 (věk 75 let) vyplývají signifikantní rozíly mezi variantami s výchovou v porovnání s kontrolní variantou ( i se průkazně liší o ). Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( ) byla na počátku pokusu relativně příznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1969 osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene honot 9 ( a ) a 88 () a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrolní ploše honotou 95 při čtvrté revizi ve věku 55 let (tab. 1, obr. 6). V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, přeevším početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem (obr. 4, tab. 1). h/ h / h / Věk/Age Obr. 6. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene (h/) a horního stromového patra (h / ) na experimentální řaě ve věku 4 75 let Development of quotient of slenerness of mean stem (h/) an upper tree story ( thickest trees per hectare h / ) on experimental series Železná Rua II at the age of 4-75 years a plochách s výchovou byl zaznamenán pokles kvocientu již o počátku sleování. a variantě byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích, které byly většinou silnější než na variantě. Při poslení revizi ve věku 75 let klesl štíhlostní kvocient na kontrole na honotu 91 a na variantách se zásahy a na honoty 85 a 81. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7 21

7 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) ,3 (cm) II ,3 (cm) Věk/Age Věk/Age Obr. 7. Vývoj výčetní tloušťky (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů ( nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě (porovnání variant, a, ) v obobí (věk 4 75 let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 () Development of iameter (with stanar eviations) of ominant trees ( thickest iniviuals per hectare) on experimental series (comparison between variants, an, ) in the perio (age of 4 75 years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 () are showe. Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h / vyrovnané bez statisticky signifikantních rozílů mezi variantami a. Štíhlostní kvocient horního stromového patra ze osahoval honot 72 a 71. Varianta se o počátku sleování lišila také vyšším kvocientem h /, zejména v ůsleku signifikantně nižší výčetní tloušťky stromů horního stromového patra ( nejsilnějších stromů na hektar) po celou obu sleování (obr. 7). Štíhlostní kvocient horního stromového patra na všech třech sleovaných variantách výchovy měl o počátku sleování mírně klesající tren. Při poslení revizi v roce 4 (věk 75 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na variantách, a na honoty 72, 71 a 68, přičemž signifikantní rozíly na (p,5) byly shleány pouze mezi variantami a. Z proveené analýzy (průměrná výčetní tloušťka nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmé, že výchovné zásahy prováěné negativním výběrem v poúrovni v letech 1969 až 1984 (věk 4 až 55 let) se neprojevily signifikantně zvýšeným tloušťkovým přírůstem nejsilnějších kosterních stromů na variantách s výchovou (obr. 7). ZÁVĚRY Z EXPERIMETU ŽELEZÁ RUDA II V obobí sleování (ve věku 4 až 75 let) byla výčetní záklana na řaě největší na kontrolní ploše bez zásahu a již o ruhé revize ve věku 45 přesahovala tabulkové honoty pro bonitu +1 (36 m). Při poslení revizi ve věku 75 let osáhla záklana na kontrole 6,9 m 2, zatímco na variantách s výchovou a osáhla ve stejném věku 57,1 a 55,4 m 2. árůst výčetní kruhové záklany G byl na kontrolní ploše reukován poškozením u přeevším sněhem. V průběhu sleování bylo na kontrole ostraněno jako souše a zlomy 2,7 m 2 kruhové záklany, tj. 48 % přírůstu G (z toho 5,9 m 2 při polomu ve věku 65 let). a variantách s výchovou a zlomy a souše přestavovaly pouze 4,7 a 3, m 2 (11 a 7 % perioního přírůstu G). Perioní přírůst výčetní záklany G po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů včetně souší a polomů byl ve sleovaném obobí ve věku 4 75 let na kontrole bez výchovy o,2 m 2 menší než na variantě a o,6 m 2 větší než na variantě (43,2 m 2 na kontrole a 43,4 a 42,6 m 2 na plochách a ). Perioní přírůst výčetní záklany G bez nahoile vytěžených stromů byl za obobí sleování experimentu (věk 4 75 let) na kontrolní ploše 22,5 m 2, zatímco na variantách s výchovou a osáhl přírůst G 38,7 a 39,6 m 2. Pozitivní efekt výchovy negativním výběrem v poúrovni se na sleovaných variantách projevil přeevším poklesem počtu nejlabilnějších stromů nižších tloušťkových stupňů, patrným 22 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7

8 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) přeevším na variantě. árůst počtu silnějších stromů s příznivějším štíhlostním kvocientem nebyl na této výzkumné řaě na variantách s výchovou zaznamenán. Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem byla na počátku pokusu relativně příznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1969 osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene honot 9 ( a ) a 88 () a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrolní ploše honotou 95 při čtvrté revizi ve věku 55 let. V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, přeevším početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a variantě se silnějšími poúrovňovými zásahy byl pokles po kulminaci výraznější v ůsleku větších početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích, které byly většinou silnější než na variantě. Při poslení revizi ve věku 75 let klesl štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole na honotu 91 a na variantách se zásahy a na honoty 85 a 81. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h /, který není ovlivněn početními posuny, měl na všech třech sleovaných variantách výchovy o počátku sleování mírně klesající tren. Při poslení revizi v roce 4 (věk 75 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na variantách, a na honoty 72, 71 a 68. Z proveené analýzy (průměrná výčetní tloušťka nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmé, že výchovné zásahy prováěné negativním výběrem v poúrovni v letech 1969 až 1984 (věk 4 až 55 let) se neprojevily signifikantně zvýšeným tloušťkovým přírůstem nejsilnějších kosterních stromů na variantách s výchovou. Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZE LITERATURA ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER s. Geobáze 1997 : Česká republika 1 :. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s.,. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 3, č. 4, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série založené v roce Zprávy lesnického výzkumu, 5, 5a, č. 1, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého zhonocení poznatků z 2. série založené v roce 196. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 5b, č. 3, s VIEWEGH, J.: Přesné určení SLT výzkumných ploch pro výchovu smrkových ů. Zpráva FLE ČZU Praha, 2, 1 CD-ROM. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7 23

9 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) orway spruce thinning experiments Series (1969) Summary Experimental series at was foune in forest region 13 the Šumava Mts. in 1969 in 4-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of three comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each (fig. 1). Comparative plots are control plots without esigne thinning; comparative plots an are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an higher intensity). Presente stuy is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans. After analyses of the results from the 35-year perio of observation, we can raw following conclusions: In the perio of observation (age of 4-75 years), the basal area on series was the biggest on control unthinne plot an from the secon revision at the age of 45 years this basal area exceee values from the Growth Tables (ČERÝ et al. 1996) for the best site inex +1 (36 m). In the last revision at the age of 75 years, the basal area represente 6.9 m 2 on control, whereas on variants with thinning an 57.1 an 55.4 m 2, respectively (fig. 2, tab. 1). Basal area increment was reuce on control unthinne plots by the snow amage mainly. During the perio of observation (age of 4 75 years), basal area of 2.7 m 2 (i. e. 48% of basal area increment) was remove as snags or breaks on control plot (from these values 5.9 m 2 was remove by snow amage at the age of 65 years fig. 5). On the thinne variants an, snags or breaks represente 4.7 an 3. m 2 (i. e. 11 an 7% of basal area increment). During the perio of observation (age of 4 75 years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was on control plot about.2 m 2 lower than on variant an about.6 m 2 higher than on variant (43.2 m 2 on control an 43.4 an 42.6 m 2 on thinne plots an ). Basal area increment excluing salvage cut uring the perio of observation (age of 4 75 years) was 22.5 m 2 on control plot while the basal area increment on thinne plots an came up to 38.7 an 39.6 m 2. After 35 years of observation, the effect of thinning by the negative selection from below on iameter structure was observe (fig. 3, 4 an 5). On thinne variant an on variant mainly, abunance of small-size iniviuals (iameter classes up to 21 cm) ecrease compare with control unthinne plots. Increase in abunance of thickest trees (iameter classes over 31 cm) on thinne variants wos not etecte on this series. Diameter istribution was significantly (by the Kolmogorov-Smirnov two sample tests) ifferent on thinne plots an compare with control plot at the age of 75 years in 4. Static stability characterize by h/ ratio was relatively favourable from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem achieve the values 9 ( an ) an 88 () at the age of 4 years (fig. 6). This ratio culminate with peaks on values 95 on control unthinne plot at the age of 55 years (fourth revision). In following perio, h/ ratio of mean stem ecrease on control plot, partly as a result of mortality of thin unstable iniviuals. On heavy thinne plot () with negative selection from below, ecreasing of h/ ratio after culmination was more substantial, mainly as a result of removing thin trees by thinning, which was mostly heavy compare with variant. In the last revision at the age of 75 years, h/ ratio of mean stem ecrease on the value 91 on control plot an on the values 85 an 81 on thinne plots an. Quotient of slenerness of ominant trees h / ( thickest iniviuals per hectare), which is not influence by trees number shift, showe slightly ecreasing tren on all variants from the beginning of observation (fig. 6). In the last revision (4, age of 75 years), h / ratio came own on plots, an to values 72, 71 an 68, respectively. Effect of thinning on increase of iameter of ominant trees ( thickest iniviuals per hectare) was insignificant uring the perio of observation. Thinning by negative selection from below realize at the age of 4 55 years ( ) i not support significantly higher iameter increment of ominant trees on thinne variants (fig. 7). Recenzováno 24 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/7