MODUL 5 - Komunikace. Cíl kapitoly. Úvod modulu. Význam komunikace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MODUL 5 - Komunikace. Cíl kapitoly. Úvod modulu. Význam komunikace"

Transkript

1 MODUL 5 - Komunikace Úvod modulu Tento modul vstupního vzdělávání následného je věnován problematice komunikace. Jde o problematiku, která má mimořádný význam pro každého, kdo jedná a pracuje s lidmi. Komunikace je téma velmi obsažné, které má navíc mnoho různých souvislostí. V následujícím textu si proto neklademe nároky na vyčerpávající výklad tématu, ale zaměřili jsme se spíše na objasnění samotného pojmu komunikace a těch jejích stránek, které souvisejí s jejím uplatňováním v praxi obecně a ve státní správě zvláště. Postupovali jsme přitom od obecných zákonitostí komunikace až po bezprostřední praktické možnosti jejího uplatnění ve státní správě. Pozornost jsme věnovali především komunikačním dovednostem a možnostem optimalizace komunikačního procesu. Kromě vysvětlení základních pojmů jsme při výkladu využili také řady praktických příkladů. Zpracovaný text by měl posloužit k vstupnímu, orientačnímu seznámení s danou problematikou, které bude doplněno výkladem včetně praktických ukázek a cvičení. Cílem zařazení bloku komunikace do vzdělávání pracovníků státní správy je jednak zdokonalení sociálního styku v těchto podmínkách, jednak odstranění subjektivních i objektivních problémů, které jeho optimalizaci brání. Význam komunikace Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit posluchače s tím: co je komunikace, jaké jsou její základní funkce, jakou roli v komunikaci hraje sociální percepce, jaké existují druhy komunikace, jaký je průběh komunikačního procesu, jaké jsou možnosti využití komunikace ve státní správě. 1

2 Sociální styk a interakce Sociální styk Ústředním pojmem v této oblasti je sociální styk. Zahrnuje: jednorázové kontakty mezi lidmi, dlouhodobé vztahy mezi nimi. Podmíněnost sociálního styku vyplývá především ze skutečnosti, že do něj každý člověk vstupuje jako osobnost, tj. jedinečný a celistvý subjekt se všemi svými vlastnostmi, přičemž jeho konkrétní podobu určuje do značné míry společnost. Ve vývoji osobnosti přitom hrají roli: biologické (vrozené či zděděné) dispozice, živelné, a zejména záměrné sociální vlivy (výchova a vzdělávání), vlastní aktivity každého jedince. Komentář Uvedené faktory se vzájemně podmiňují, ovlivňují, doplňují i kříží, takže se leckdy dá jen velmi těžko odlišit jejich konkrétní podíl na vývoji jednotlivých lidí. Biologicky jsou přitom více podmíněny schopnosti (vlohy) a temperament člověka, zatímco motivační či charakterové vlastnosti a postoje jsou z větší části ovlivněny sociálně. Působení těchto dvou vývojových faktorů pak umocňují či "stvrzují", případně naopak dále nerozvíjejí vlastní aktivity každého jedince. 2

3 Komunikace a vnímání Sociální prercepce Důležité je, že lidé na sebe zpravidla reagují ještě předtím a nad rámec toho, než spolu začnou komunikovat. Týká se to především sociální percepce, tj. vnímání či poznávání druhých lidí. V percepci je rovněž zastoupena vzájemnost. Ta je na jedné straně již prvním krokem interakce každého jednotlivce s druhými lidmi. Na druhé straně však může veškerý sociální styk, a zejména komunikaci mezi lidmi také zablokovat či do značné míry deformovat. Komentář Je zřejmé, že existuje řada vlivů, které do procesu poznávání vstupují a určují jeho výsledek. To, že může každý člověk vnímat a pamatovat si stejnou situaci jinak než ostatní, způsobují naše zkušenosti a s nimi spjaté odlišné chápání významů, zaměřenost a výběrovost vnímání apod. Na poznávání druhých lidí mají pozitivní vliv následující subjektivní faktory: 1. schopnost empatie, vcítění, umožňuje intuitivní poznání druhého člověka, jeho prožitků; 2. sociální (emocionální) inteligence, schopnost správně číst sociální situace, adekvátně se v nich chovat; 3. otevřená mysl, oproštěnost od předsudků, stereotypů a ukvapených závěrů. Komentář Na rozdíl od poznávání jakýchkoli skutečností má člověk nevýhodu v tom, že při poznávání druhých lidí nezáleží jen na tom, jak vypadají (vnější znaky) a co je za tím (vnitřní charakteristiky), ale i na tom, jak se tváří a projevují svým chováním. Svým výrazem a způsobem jednání totiž obvykle své protějšky ovlivní natolik, že ti svou další interakci přizpůsobí tomu, co vidí, a svou reakcí pak mohou původní nesprávný odraz posílit nebo potvrdit. 3

4 Například zamračený člověk byl shledán nepříjemným, což mu jeho protějšek dal najevo svým odtažitým chováním, takže se zakabonil ještě víc, čímž mu potvrdil původní dojem. To jejich vzájemný vztah od začátku narušilo, možná i znemožnilo. Významnou roli zde hraje hlavně první dojem, který si obvykle každý člověk udělá o čemkoli, s čím se setká. Bývá ovlivněn více smyslovým vnímáním, než rozumovým poznáváním, takže reálné poznání druhých je teprve postupné a v jeho rámci se proto objevuje řada nedostatků či nepřesností. Svou roli zde navíc sehrává i to, že obě zúčastněné strany jsou v procesu sociální percepce aktivní, čímž modifikují svou reálnou podobu do podoby v daném kontaktu přijatelné. Komentář To je patrné například ve vztazích partnerských. Když se lidé ucházejí o partnera opačného pohlaví, obvykle se snaží projevovat se ze své lepší stránky - jsou přívětiví, častěji se usmívají, dávají najevo více pochopení pro partnera, snaží se být pro druhého co nejatraktivnější (od vnějších charakteristik až po mnohé vnitřní). Platí to však i pro další kontakty mezi lidmi. Také v jejich rámci se lidé většinou snaží si druhou stranu získat. Mnohá zkreslení zapříčiňují také dobré nebo špatné zkušenosti, které lidé v sociálním styku získali a případně je nesprávně vyhodnotili. Mohou se jim tak na základě vnějších charakteristik zdát lidé, kteří jsou si podobní, stejně dobrými či špatnými, i když tomu tak ve skutečnosti není. Komentář Takovými znaky mohou být například výška postavy, barva očí, velikost a tvar uší, účes, líčení apod. Dřívější pozitivní či negativní zkušenost s někým, kdo měl určitý z uvedených či dalších znaků, které posuzovatele upoutaly, může následně vést k neoprávněnému zobecnění i na další osoby (lidé s modrýma očima či malýma ušima jsou darebáci, malí lidé trpí napoleonským komplexem apod.). 4

5 Jako nedostatky či omyly v sociální percepci bývají obvykle uváděny: haló efekt (když výrazná charakteristika druhé osoby bývá považována za její charakteristiku podstatnou), projekce (když si posuzovatel do druhých osob promítá některé své negativní rysy - vidí je u druhých, nikoli u sebe), stereotypizace (profesí či osobním přístupem ovlivněný sklon paušálně posuzovat lidi na základě např. demografických či socioprofesních znaků), předčasné zobecnění (na základě příliš malého počtu poznatků), nesprávné hodnoty (pokud je například někdo posuzován z hlediska vnitřních jen na základě vnějších charakteristik), hornový efekt (když posuzovatel hodnotí druhého jen nebo do značné míry z doslechu nebo na základě informací z druhé ruky), černobílé vidění (pokud posuzovatel hodnotí druhou osobu jen z hlediska pozitivních nebo naopak negativních rysů), efekt pořadí (i méně kvalitní člověk se mezi velmi nekvalitními může jevit jako kvalitnější) apod. Sociální percepce je jakýmsi startérem průběhu sociální interakce a komunikace mezi lidmi v jakýchkoli podmínkách. Vychází z prvního dojmu, který lidem usnadňuje a upřesňuje dobře rozvinutá empatie. Vnější statické a dynamické znaky Vstupní poznání druhých lidí, které je důležitým základem správné komunikace, se odehrává především prostřednictvím zrakového a sluchového vnímání a poznávající subjekty se v jeho rámci zaměřují na různé vnější statické a dynamické znaky, jako jsou: 5

6 výška postavy a fyzický zjev, celkový charakter a výraz obličeje, zejména očí, oblečení a úprava zevnějšku (účes, líčení, šperky apod.), postoj a chůze, mimika a gestikulace, hlas a různé paralingvistické charakteristiky (výška, barva, tónina hlasu, intonace, zvukové či slovní parazity, smích, pláč apod.). Neverbální komunikace V současné době se mnoho pozornosti věnuje zejména dynamickým vnějším znakům člověka, které již nejsou jen záležitostí percepce, ale jde o určitou součást komunikace - tělesný postoj, chůze, podání ruky a celková mimika a gestikulace. Bývají označovány také jako neverbální komunikace (a někdy také poeticky jako "řeč těla"). Z právě uvedeného je zřejmé, že neexistuje jasná hranice určující, co je ještě charakteristikou osobnosti a co už součástí jejího projevu. Proto je nezbytné vědět, jak se neverbální komunikace uplatňuje a které prostředky lze v jejím rámci využít. Jako mimika bývá označováno vše, co souvisí s výrazem obličeje. Týká se to očí, čela, obočí, nosu, úst, brady i tváří. Gestikulace pak představuje pohyby celého těla, zejména však rukou. Bývají přitom obvykle rozlišována gesta adaptivní, dokreslující či ilustrativní a symbolická. Jako haptika pak bývá odborníky označována sada nejrůznějších fyzických doteků, které jsou rovněž součástí neverbální komunikace - pohlazení, poplácání po rameni, přátelské pošťouchnutí, podání ruky. 6

7 Významnou součástí neverbální komunikace je také zvládání prostoru v rámci stání, sezení či chůze. Obvykle se zde operuje s pojmem bezpečnostní prostor nebo ochranná zóna, který označuje optimální vzdálenost od druhých lidí. JOHARI okénko Důležitější však bývá poznání vnitřních charakteristik druhých osob: jejich schopností, vědomostí a dovedností, ale také potřeb, zájmů, hodnot, ideálů a návyků, temperamentu, postojů a charakterových vlastností. Tyto osobnostní rysy nebývají poznání snadno dostupné a zjišťujeme je obvykle teprve po delší době, jednak z chování druhých osob, jednak z jimi v rámci komunikace sdělovaných informací a prožitků. Přitom vždy záleží na tom, jak člověk zná sebe sama a nakolik je schopen se v dané oblasti nechat poznat druhým lidem. Podíl sebepoznání a míry sebeotevření ukazuje následující matice, označovaná také jako okénko JOHARI. Jeho název je odvozen od jmen autorů - Joe Lufta a Harryho Inghama (např. in Bedrnová,E., Nový,I. a kol ) Dobře ilustruje neúplnost našich představ o tom, jak naše chování působí na druhé lidi. JOHARI okénko Veřejná osoba - charakterizuje oblast chování, kde motivace i vlastní projevy jsou jejich nositeli jasné a stejně tak je vnímají i ostatní. Pokud tato "osoba" svým rozsahem překračuje rámec vymezený příslušným kvadrantem, nedělá člověku problémy navazovat kontakty s lidmi a dokáže se obvykle s každým snadno domluvit. Je pak pro druhé "dobře čitelný". 7

8 Soukromá osoba - představuje oblast chování a motivace, která je známa jen jejich nositeli, ale ostatním nikoliv. Soukromá osoba je představitelkou vnitřních, intimních záležitostí, s nimiž se "nechodí na trh". Pokud však má daný člověk příliš mnoho různých "tabu", tj. řada věcí je pro něj obtížně sdělitelná, nebo dokonce vůbec nesdělitelná, stává se pro druhé "málo čitelným". Nevědí pak obvykle, jak se k němu mají chovat. Slepé místo - v tomto případě jde o tzv. slepou oblast sebepoznání. Jde o tu část chování určitého člověka, která je ostatním účastníkům interakce dobře známa, zatímco dané osobě zůstává utajena. Je možné se zde setkat zejména s některými nepříznivými osobnostními charakteristikami, jejichž existenci člověk ve svém vědomí potlačil. Protože se s nimi nedokáže vyrovnat, raději si nepřipustí, že by je měl. U mnoha lidí však bývají "slepá místa" důsledkem toho, že si v dostatečné míře nevšímají toho, jak jednají, projevují se, působí na druhé, a jak je druzí vnímají. Místo pro odborníka - jde o tzv. neznámou oblast, tzn. o tu část vlastního chování a jeho motivaci, která zůstává člověku samému i jeho okolí utajena. Čím je oproti ostatním oblastem větší, tím je větší i pravděpodobnost, že daný člověk bude mít dříve nebo později určité problémy, popř. poruchy ve svém jednání či dokonce poruchy osobnosti. Pro dobře fungující interakci a komunikaci mezi lidmi je důležité, aby byla "veřejná osoba" větší než oblasti ostatní, zejména než oblast slepého místa a soukromá osoba. Je to nezbytné zvláště u osob, které v rámci výkonu své pracovní činnosti převážně jednají a komunikují s druhými lidmi. Přiměřené sebehodnocení Další důležitou skutečností, která ovlivňuje naši úspěšnost v komunikaci, je i naše přiměřené sebehodnocení ve vztahu k hodnocení druhých lidí. Nejvhodnější je, posuzujeme-li sebe i druhé tak, že obě strany vidíme jako v podstatě bezproblémové: JÁ jsem v pořádku a ONI jsou rovněž v pořádku. Problémy naopak mohou vznikat tam, kde naše sebehodnocení je zřetelně lepší, než jak hodnotíme druhé: JÁ jsem v pořádku a ONI nejsou v pořádku. Do nevýhodného postavení se zase dostáváme, pokud naše sebehodnocení je ve vztahu k hodnocení druhých horší: 8

9 JÁ nejsem v pořádku a ONI jsou v pořádku. Zřetelně pak komplikuje situaci vzájemného dorozumění varianta: JÁ nejsem v pořádku a ONI rovněž nejsou v pořádku. Komunikační role V procesu komunikace se obvykle také každý člověk dostává do některé ze tří základních komunikačních rolí. Tyto komunikační role - dítě, rodič a dospělý - střídáme v závislosti na situaci, ve které se právě nacházíme. Žádoucí by bylo, abychom v pracovní oblasti preferovali roli dospělého, kterou charakterizuje především racionální přístup k problémům, věcná komunikace, asertivní přístup (viz další subkapitola), přiměřená nezávislost a odpovědnost. Dětská role se naopak vyznačuje emocionalitou, nesamostatností, tendencí se podřizovat, případně manipulovat druhými, někdy i tendencí vzdorovat autoritám. V rodičovské roli můžeme pak mít sklony k ochraňování či vychovávání druhých, můžeme je však i nadměrně usměrňovat, kritizovat apod. Díky této roli také přejímáme ne vždy žádoucí tradice a předsudky. V komunikaci s druhými lidmi se jednotlivé role dostávají do vzájemných interakcí. 9

10 Základní komunikační axiomy Typy komunikace Sociální komunikace je základní formou sociální interakce, při které si lidé sdělují informace, významy, pocity, nálady, ale i vztah k partnerovi v komunikaci a spoustu dalších záležitostí. Rozlišují se dva typy komunikace: 1. komunikace verbální, při níž se k přenosu významů užívá jazyk jako společný kód, 2. komunikace neverbální, která využívá jiné než jazykové prostředky. Využití komunikace ve státní správě Státní správa představuje jeden z resortů, v jehož rámci je komunikace nezbytnou součástí pracovního procesu. Pracovníci se musí domluvit navzájem, ale jednají také s mnoha dalšími subjekty. Úspěšnost jejich činnosti je bezprostředně závislá na efektivnosti jejich interakce a komunikace, ať již se jedná o komunikaci písemnou či ústní, verbální či neverbální, realizovanou s minimální či naopak s co největší možnou mírou vzájemné znalosti. Komunikace v různých okruzích V této souvislosti je proto třeba připomenout určitá specifika komunikace v různých okruzích. Lze je vymezit právě na základě míry vzájemné znalosti podílejících se subjektů: 10

11 komunikace s neznámými osobami, komunikace s lidmi, které známe, komunikace s blízkými lidmi. Komunikace s neznámými osobami V rámci komunikace s neznámými osobami je důležité dodržovat zejména zásady slušnosti a bezpečnosti. Mezi zásady slušnosti patří: pozdrav s přiměřenou mírou formálnosti, kulturní a vstřícné zastupování instituce, umět poprosit a poděkovat, dokázat se omluvit za nevhodné jednání (své i instituce), vystupovat taktně a důvěryhodně. Vedle toho jsou důležité i zásady bezpečnosti: respektovat důvěrnost přijímaných a sdělovaných informací, chránit svěřený majetek, nevystavovat se riziku návštěvy nebezpečných míst v nevhodnou dobu a pod vlivem alkoholu, nepodléhat přílišné důvěřivosti, nezneužívat důvěrné informace, nepřijímat úplatky. Komentář Je třeba si také uvědomit, že s mnoha lidmi z tohoto okruhu se nejspíš setkáte jednorázově, v rámci dílčího kontaktu, což vyžaduje rychlé poznání situace a vyhodnocení, o jakou osobu se jedná. V těchto případech je třeba nepodléhat sympatiím, ani antipatiím a rozhodně nezakládat definitivní posouzení dané osoby jen na prvním dojmu, přestože zpočátku bude nutno na něm do značné míry stavět. 11

12 Komunikace s lidmi, které znáte Komunikace se známými lidmi je bezesporu nejvíce frekventovaná. Zahrnuje jak osoby, s nimiž se setkáváme jednorázově (kontakty), tak i jedince, které známe dlouhodoběji (vztahy). Je také nejbohatší co do objemu zastoupených komunikačních jednotek. Nelze však v jejím rámci vypustit ani bezpečné chování, ani slušné chování. Naopak, slušné chování se stává vizitkou svého nositele, což nejlépe potvrzují opakovaná setkání, bezpečné chování pak zaručuje dobrou pověst opřenou mj. o bezúhonnost. Přitom míra známosti se u různých subjektů obvykle liší. S větším rizikem bývá spojena jednostranná známost, v případě subjektů, které známe například prostřednictvím medií. Oboustranná známost ale může být stejně nevyvážená. Zatímco jedna strana přikládá své známosti s určitou osobou velký význam, dotyčná osoba o komunikaci s ní nemá žádný zájem a může-li, spíše se jí vyhne. Komentář Od letmých a náhodných setkání se lidé mnohdy dostávají k různým formám dlouhodobých vztahů, v jejichž rámci se jim komunikuje snadněji, protože se již znají. Na druhé straně je komunikace se známými lidmi obvykle více zavazuje. Okruh "známých lidí" je také z profesního hlediska nejširší. Velkou roli v něm proto hraje přiměřené akceptování a naplňování požadavků zastávané pozice a role, zvláště u všech, kteří jsou v daných sociálních situacích kompetentními osobami. Komunikace s blízkými lidmi Mohlo by se přitom zdát, že nejpříjemnějším okruhem lidí pro nás budou osoby, které jsou nám z různých hledisek blízké (spolupracovníci a přátelé). Máme-li dobré spolupracovníky, obvykle se do práce těšíme a rádi s nimi komunikujeme. V rámci spolupráce je však třeba dát pozor na to, aby naše společná komunikace a neformální kontakty nepřekážely výkonu práce, který je často třeba obracet směrem k jiným osobám. Na druhé straně se však může také stát, že při dlouhodobém společném pobytu, například v jedné kanceláři, nás po čase mohou dříve milí spolupracovníci začít unavovat některými způsoby svého chování, začneme na ně případně být v něčem až alergičtí. 12

13 Komentář Tzv. ponorkový efekt je dlouhodobě známým sociálně psychologickým fenoménem typickým pro dlouhodobé společné sdílení malých prostor. Vyskytuje se běžně také v rodinách a v dalších intimních vztazích. Posiluje ho určitá obtížnost až nemožnost "úniku", například před silným kuřákem, příliš komunikativním spolupracovníkem, nadstandardním milovníkem čerstvého (studeného) vzduchu nebo člověkem s intenzivnějším tělesným pachem, apod. To, co zpočátku nehrálo větší roli, se může při nuceném každodenním styku prosadit jako silný rušivý faktor, který posléze naruší původní přátelské vztahy. Ani v případě blízkých osob nelze upustit od zásad bezpečného a slušného chování. Je přitom známo, že se tyto zásady lidského jednání mezi blízkými osobami často podceňují. K "cizím" se mnohdy lidé chovají lépe než k "domácím" a zaskočí je, když lidé, které dlouhodobě znají, případně sáhnou k nečestným způsobům jednání. To pak značně limituje vzájemnou spolupráci, která je v rámci efektivní činnosti v oblasti státní správy nezbytná. Efektivní komunikace Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit posluchače s tím: jaké jsou základní komunikační dovednosti, jaký význam má v komunikaci pozitivní orientace a asertivita, jaká jsou specifika řízeného rozhovoru a telefonního styku, jak vyjednávat a řešit konflikty. 13

14 Základní komunikační dovednosti Efektivní je taková komunikace, v jejímž rámci při vzájemném respektování komunikačních partnerů dochází k účelné výměně informací mezi nimi. Komunikační partneři přitom musí být schopni věcně správného kódování a dekódování sdělovaných informací a měli by si rovněž umět poskytovat (a akceptovat) odpovídající zpětnou vazbu. Má-li být komunikace skutečně efektivní, měla by kromě sdělování informací umožňovat také ovlivňování. Cílem mezilidské komunikace zpravidla není výměna informací sama o sobě, ale častěji se záměrem ovlivnění dalšího jednání a činnosti jednoho či obou partnerů komunikace. Důležitou součástí každé efektivní komunikace je proto zpětná vazba. Měla by být podávána tak, aby lidem pomáhala ve zlepšování kvality a nestala se osobním útokem. Neměla by se proto nikdy týkat přímo osobnosti člověka, spíše by měla být zaměřena na jeho činnost. Obecně platí, že by měla být pokud možno okamžitá, spolehlivá a srozumitelná. Za základní komunikační dovednosti lze v tomto směru považovat: percepční citlivost (empatii), otevřenost a přiměřené sebehodnocení, schopnost aktivně naslouchat, prezentační dovednosti, argumentační způsobilost, schopnost zvládat námitky, pozitivní orientaci, asertivitu, schopnost ovlivňování, dovednost řešit náročné a konfliktní situace, dovednost vyjednávat. O některých již byla řeč. V dalším výkladu se zaměříme na dovednosti dosud nekomentované. Budou rozebrány ve vztahu k potřebám efektivní komunikace. 14

15 Naslouchání, argumentace a zvládání námitek Za první fázi komunikace bývá obvykle považováno naslouchání. Orientuje komunikačního partnera a seznamuje ho s danou situací. V tomto smyslu je důležitou součástí sociální percepce. Vytváří mu však také důležité podnětové pole pro následné převzetí role mluvčího. Naslouchání zahrnuje: 1. soustředění posluchače na sdělení druhé strany, 2. projevení zájmu a navázání očního kontaktu, 3. signalizaci akceptování poskytovaného sdělení (přikyvováním, parafrázováním sdělovaného, otázkami zajišťujícími správné porozumění). Naslouchání by tedy nemělo být jen pasivním čekáním na to, až posluchač převezme roli mluvčího. Výše uvedené dobře charakterizuje tzv. aktivní naslouchání. Jeho význam spočívá v tom, že usnadňuje porozumění, umožňuje povzbudit mluvčího, pokud jde o uzavřenějšího člověka, a může vytvořit atmosféru pozitivního akceptování, která žádoucím směrem ovlivňuje průběh i výsledky komunikace. Komentář Nepozornost posluchače, soustředění na vlastní problémy, nepříznivé prožívání komunikace či komunikačního partnera a různá vnější rušení přitom obvykle vytvářejí bariéry komunikace, které je třeba si uvědomit a překonat, aby se komunikace stala efektivní, tj. aby bylo přijímané sdělení nejen slyšeno, ale také správně pochopeno (tuto skutečnost dobře vyjadřuje přísloví "Jeden o koze, druhý o voze"). Po převzetí role mluvčího se komunikační partner musí naopak soustředit na to, aby mu druhá strana dobře rozuměla. Měl by proto volit stručné, jasné a srozumitelné vyjadřování, (tj. měl by mluvit dostatečně nahlas, zřetelně artikulovat, nepoužívat slovní a zvukové parazity, přiměřeně intonovat a volit vhodné tempo řeči - ani příliš rychlé, ale ani pomalé). 15

16 Komentář I v situaci mluvčího je třeba, aby člověk sledoval komunikačního partnera a na základě jeho chování uzpůsoboval svůj projev, a to jak po obsahové, tak po formální stránce. Nemůže-li přitom spoléhat na paměť, měl by mít někde v bodech sepsáno, co chce partnerovi sdělit. Své sdělení by pak vždy měl přizpůsobit druhé straně, a to mj. i délkou (shodnou s délkou sdělení druhé strany). Základem komunikace s druhými obvykle bývá vysvětlování (objasňování problému, vyložení vlastních stanovisek, specifikace náročnějších přístupů). V řadě případů je však třeba druhou stranu také pro něco získat nebo o něčem přesvědčit. Přesvědčování je přitom účinnější s využitím názorných ukázek a praktických příkladů. K tomu, abychom mohli cokoli vysvětlit a kohokoli o čemkoli přesvědčit, jsou vždy třeba dostatečné argumenty. Jde o vhodně zvolená slovní spojení umožňující přesvědčit komunikačního partnera o jiné pravdě. Komentář Měly by být voleny tak, aby jejich prostřednictvím bylo možné ovlivnit nejen rozum, ale také emoce. Úspěšnost komunikace totiž podmiňuje do značné míry i to, jak je dokážeme včas nalézat a vhodně používat. Přílišným apelováním na emoce bychom se však mohli dopustit manipulace, proto je vhodnější ve větší míře používat argumenty racionální. Protože se velmi často ukazuje, že lidem v komunikaci argumenty obvykle chybějí, bývá právě argumentace (vedle naslouchání) dovedností obvykle trénovanou v rámci sociálních výcviků, které se, od klasického předávání vědomostí v rámci výuky, liší možností si konkrétní dovednosti na vlastní kůži vyzkoušet a následně rozvíjet. V rámci výměny informací je třeba počítat i s tím, že komunikační partner nebude se vším souhlasit. Vedle přiměřené argumentace bývá proto důležitá i dovednost reagovat na námitky druhé strany. Základem zde je nezbytnost námitku nejprve akceptovat. Následně pak je třeba se s ní účinně vyrovnat. K tomu lze využít například následující způsoby: 16

17 a) ano, ale.. (nejprve se připustí oprávněnost námitky a následně se zdůrazní i jiná možná hlediska), b) něco z námitky vybrat a použít v jiné souvislosti (k podpoře vlastní argumentace), c) plus - minus (k negativům uváděným druhou stranou lze doplnit v přiměřené míře kladné stránky věci), d) opřít se o autority (ať již o kompetentní osoby či o různé faktografie a literární prameny). Aby komunikace byla co nejefektivnější, je třeba se kromě výše zmíněných skutečností řídit také následujícími pokyny: (Koontz, Weihrich, 1993) vědět, co chceme sdělit, ke kódování používat symboly srozumitelné pro obě strany, pečlivě si připravit vlastní komunikaci, dobře odhadnout míru potřeby informací u příjemce, sladit to, co říkáme, s tím, jak to říkáme (obsah a formu), uvažovat i emoce, protože sociální komunikace není pouze výměnou informací. Pozitivní orientace a asertivita Efektivnost komunikace podmiňuje také pozitivní orientace, pozitivní myšlení jejích účastníků. Jde o takový přístup ke skutečnosti, v jehož rámci účastníci komunikace vidí její jednotlivé stránky jako inspirující, poskytující příležitosti a výzvy. V mnohem menší míře pak interpretují různé záležitosti práce a života jako neřešitelné problémy. Komentář Snáze se vždy komunikuje lidem, kteří jsou ochotni nacházet spíše kladné stránky na všem, s čím se setkávají. Ne proto, že by byli nekritičtí. Spíše je výrazem jejich přesvědčení, že stačí chtít a že za nikoho nikdo nic neudělá. 17

18 Při tomto pohledu na svět bývá přirozené nacházet i na horších stránkách života vždy také něco dobrého. Obvykle jde o komunikační obraty typu: "To se zvládne", "S tím si poradím", "To je zajímavé, to by se mohlo zkusit", "Zkusíme se na to podívat společně", "Na to se těším", "Nevadí, to přece může potkat každého", "Hned se do toho pustím". Za základní projev pozitivní orientace můžeme považovat i obyčejný úsměv. Je-li spontánní a upřímný, dokáže iniciovat vznik příznivé atmosféry a dobře naladit komunikačního partnera. Fyziologové ho považují za nejméně namáhavý projev lidské mimiky (z hlediska práce obličejových svalů). Vyžaduje však, aby člověk věděl, jak jeho úsměv na druhé lidi působí. Ironický či falešný úsměv může totiž působit kontraproduktivně. V souvislosti se správnou, zdravou či efektivní komunikací se také můžeme setkat s pojmem asertivita. Bývá sice někdy zkresleně interpretována jen jako umění se prosadit, přičemž pro řadu lidí se tím jeví jako spíše agresivní přístup k životu. Být asertivní však neznamená prosazovat se za všech okolností. Spíše jde o to, aby člověk nebyl ani pasivní, ani agresivní a dokázal se také ubránit manipulaci ze strany druhých lidí. Asertivní člověk dokáže jednat jako dospělý, nezávislý jedinec, který respektuje práva jiných a jejich názory. Současně však zná i svá práva, která dokáže prosadit, a přitom se nebojí vyjádřit své názory. Na základě dlouhodobých pozorování a výzkumů mezilidské komunikace byla definována řada pravidel, tzv. asertivních práv. Jde o přirozená práva každého člověka být sám sebou, ale ne na úkor druhých, nýbrž vedle nich, mezi nimi, s nimi a pro ně. Neměl by proto nikdy potlačovat svou přirozenost, ale měl by současně vždy ve svých projevech respektovat i přirozenost ostatních. Asertivní práva byla formulována jako určitá reakce na některé, ve výchově tradované pověry, které limitují možnost lidí svobodně a nezávisle se projevit, nalézt své místo mezi ostatními, dosáhnout přiměřeného sebehodnocení a kulturně se mezi druhými lidmi prosadit. 18

19 Obvykle se uvádí deset základních asertivních práv (Capponi, Novák, 1994): 1. Máte právo sami posuzovat své chování, myšlenky a emoce a nést za ně i za jejich důsledky odpovědnost. 2. Máte právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující vaše chování. 3. Máte právo sami posoudit, zda a nakolik jste odpovědni za problémy druhých lidí. 4. Máte právo změnit svůj názor. 5. Máte právo dělat chyby a být za ně odpovědní. 6. Máte právo říci "já nevím". 7. Máte právo být nezávislí na dobré vůli ostatních. 8. Máte právo dělat nelogická rozhodnutí. 9. Máte právo říci "já ti nerozumím". 10. Máte právo říci "je mi to jedno". Toto "desatero" shrnuje v podstatě chyby, jichž se lidé v mezilidském styku, a tím i v komunikaci obvykle dopouštějí a kterým je lépe se vyhnout. Někdy se doplňuje i doporučení nebo "právo" v dané situaci se rozhodnout, chceme-li být asertivní. Jde o možnost, nikoli o povinnost být asertivní. V komunikační rovině se asertivní přístup projevuje zejména v následujících sociálních dovednostech: umět se spontánně projevit, zvládnout přiměřenou míru sebeotevření, dokázat prosadit oprávněný požadavek, umět požádat o laskavost, dokázat odmítnout bez nadbytečných pocitů viny a také bez zbytečných větších omluv a vysvětlování, umět poskytnout zpětnou vazbu (zejména kritiku), umět přijmout zpětnou vazbu. Komentář Nároky na asertivní přístup se zpravidla nevyskytují ve standardních životních situacích, ale spíše v situacích, kdy komunikační partner trvá na svém či má za to, že pravda je na jeho straně. Pak je někdy nutné případně vstoupit i do určité asertivní konfrontace. K tomu slouží dnes již poměrně dobře známé asertivní techniky. V případě prosazování či odmítání nějakého požadavku to může být například technika "poškrábané gramofonové desky" - bez podlehnutí emocím opakujeme klidně svůj požadavek, případně odmítání. 19

20 V reakci na kritiku pak to může být technika "otevřených dveří" - pro druhou stranu nečekaně klidně připustíme svou chybu. Řízený rozhovor a telefonní styk V pracovní oblasti bývá komunikace uplatňována cíleně. Dialog je pak často chápán jako řízený rozhovor. Jeho cílem zpravidla bývá komunikačního partnera nejen oslovit, ale také ovlivnit. V tomto směru je velmi důležitá příprava. V jejím rámci je třeba zjistit co nejvíce potřebných informací o věcných záležitostech i o daném subjektu. Je také třeba si stanovit cíl rozhovoru a minimální i maximální hranici toho, čeho chceme rozhovorem dosáhnout. Dále je třeba zvolit vhodné podmínky a zajistit si klidný průběh rozhovoru (bez vyrušování telefonem, návštěvami, bez odbíhání, apod.). Chceme-li rozhovor využít k jakémukoli ovlivnění komunikačního partnera, měli bychom ho sice řídit, ale v jeho rámci hovořit méně než on. Důležité v tomto směru je umění klást otázky. Na začátku je třeba vytvořit neformální atmosféru. Důležité je také vymezit předem čas. Zapamatovat si obsah rozhovoru umožňuje průběžný zápis. Ten ale může snížit důvěru druhé strany a její ochotu k otevřenému vyjadřování. Komentář Řízené rozhovory se mohou odehrávat mezi vedoucími a řízenými pracovníky (přijímací, hodnotící, poradenské, apod.) nebo mezi obchodníky a klienty, ale také mezi zástupci státní správy a občany či dalšími institucemi. Sdělování a ovlivňování mají obvykle za cíl řešit určité problémy. V dnešní uspěchané době není vždy možné, aby se lidé domlouvali přímo. Někdy bývají od sebe hodně daleko. Vzdálenost v prostoru spojenou s nedostatkem času do značné míry pomáhá překonávat telefonní styk. 20

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Profesionální manažerská diagnostika. Vyhodnocení. Jan Novák

Profesionální manažerská diagnostika. Vyhodnocení. Jan Novák Profesionální manažerská diagnostika Vyhodnocení Jan Novák May. 2014 Čtyři úrovně Úroveň Vzorová Účastníci rozumí a přizpůsobují se celé složitosti svého prostředí, vytváří aktivní vztahy a zajišťují zvyšování

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA Kontaktní osoba: Ing. Petr Sára, Ph.D. Mobil: +420 605 941 994 E-mail: sara@mc-triton.cz NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser VEDENÍ LIDÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN 1. Vedení lidí jako manažerská funkce 2. Pracovní motivace 3. Způsoby a metody vedení lidí 4. Autorita a pravomoc manažera

Více

Popis obsahu a struktury programu

Popis obsahu a struktury programu Popis obsahu a struktury programu (Příloha k Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu u Společnosti pro projektové řízení, o. s.) 1 Název programu: Řízení projektů v praxi Popište obsah jednotlivých

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Komunikace z hlediska sociální psychologie

Komunikace z hlediska sociální psychologie Komunikace z hlediska sociální psychologie Střední průmyslová škola Ostrov 1 Co je co? Zkuste vysvětlit! SOCIÁLNÍ PERCEPCE > vnímání a poznávání druhého, jak vnímáme druhého. IDENTIFIKACE > snaha napodobit

Více

Asertivní komunikace

Asertivní komunikace Asertivní komunikace assere = tvrdit, stát na svém, prosazovat Personální kompetence 4. přednáška 1/14 Asertivita znamená stát za svými zákonnými právy, aniž by se poškodila práva druhých. Asertivita je

Více

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů:

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů: Ukázka převzata z pracovní verze ŠVP Základní školy praktické, Praha 2, Vinohradská ul. Ukázka je věnována propojení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova se vzdělávacím obsahem jednotlivých

Více

ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE

ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE Všichni jsme potencionálně svobodni naučit se tomu, co chceme, dělat to, co chceme, a stát se tím, čím chceme.

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou Základy asertivity Lukáš Dastlík 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD Hluboká nad Vltavou červenec 2011 1 Kořeny asertivity Principy asertivity (umění přiměřeně se prosadit či bránit v situaci, ve které se právě nacházíte)

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ V ORGANIZACI

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ V ORGANIZACI KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ V ORGANIZACI 1. Komunikace v podniku + problémy 2. Osobnost manažera a podřízeného 3. Pracovní komunikace 4. Pracovní porady 5. Komunikace v týmu 1) Komunikace v podniku Co ji ovlivňuje???

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás!

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F1 Role projektového manažera a komunikace V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Role

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Organizační chování. Osobnost člověka a její poznávání (cvičení)

Organizační chování. Osobnost člověka a její poznávání (cvičení) Organizační chování Osobnost člověka a její poznávání (cvičení) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 8. DISPOZICE PROJEKTU, MANAŽER PROJEKTU, ČLENOVÉ PROJEKTOVÉHO TÝMU, PLÁNOVACÍ PROCES Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základní struktura prodejního rozhovoru

Základní struktura prodejního rozhovoru PÉČE O KLIENTA II. Základní struktura prodejního rozhovoru CÍL Pozitivní závěr Uzavření obchodu Překonání námitek/ argumentace Prezentace řešení Analýza stávající situace - vyvolání diskuse odkrytí potřeb

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza Základní škola praktická Bochov, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace PROJEKT k průřezovému tématu Osobnostní a sociální výchova ) Příloha školního vzdělávacího programu Oáza Autor projektu: Mgr.

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Řízení SW projektů. Lekce 2 Projektová organizace a projektový manažer. přednáška pro studenty FJFI ČVUT. zimní semestr 2012

Řízení SW projektů. Lekce 2 Projektová organizace a projektový manažer. přednáška pro studenty FJFI ČVUT. zimní semestr 2012 Řízení SW projektů Lekce 2 Projektová organizace a projektový manažer přednáška pro studenty FJFI ČVUT zimní semestr 2012 Ing. Pavel Rozsypal IBM Česká republika Global Business Services Lekce 2 - Projektová

Více

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu Vedení týmů a týmová práce Vedení týmu Efektivní vedení Teorie rysů Zvláštní způsob chování (GRID) Situacionalistický přístup Nové vedení (charisma) Teorie rysů Úspěšný vedoucí se vyznačuje určitými rysy

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU

MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU Základní standardy 1000 Účel, pravomoci a odpovědnosti Účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu musí být formálně stanoveny ve statutu interního

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora 28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi

Více

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních IMAGE LEKTORA Zpracovala: Preisslerová Miroslava Co je to image? způsob komunikace s vaším okolím image podává zprávu o vašem postavení, životním stylu a našich hodnotách způsob oblékání, volba doplňků,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás!

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F3 Interní komunikace v rámci projektového týmu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům:

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení,

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více