THE EFFECT OF DIFFERENT PROTEINOUS COMPONENTS IN FEEDING MIXTURES ON GROWTH OF THE MODEL ANIMALS

Transkript

1 THE EFFECT OF DIFFERENT PROTEINOUS COMPONENTS IN FEEDING MIXTURES ON GROWTH OF THE MODEL ANIMALS EFEKT RŮZNÝCH BÍLKOVINNÝCH KOMPONENTŮ V KRMNÝCH SMĚSÍCH NA RŮST MODELOVÝCH ZVÍŘAT Vavrečka J., Procházková J. Ústav výživy a krmení hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika. vav.jan@ .cz ABSTRACT We tested effect of supplement of dried non-recycled distillers wheat with increment of fodder pea as source of proteins in the mixtures for monogastric animals in growth trial. We use laboratory rats as model animals in our experiment. Feeding mixtures were in various percentuals compositions. Feeding mixture V1 contain 5% of dried distillers grains, mixture V2 20% of dried distillers grains, mixture V3 35% of dried distillers grains, mixture VH1 5% of dried distillers grains and 30,5% of pea, mixture VH2 20% of dried distillers grains and 18% pea and mixture VH3 35% of dried distillers grains and 4,5% of pea. Feeding mixtures were compared with mixtures of common sources of proteins soybean meal and fish meal. The results showed, that only feeding mixtures with addition of feeding pea are applicable for using in the mixtures for monogastric animals. Their relative feeding values were VH1 90%, VH2 105% and VH3 88% in comparison with classic sources of proteins soybean meal and fish meal. Keywords: laboratory rats, dried distillers grains, feeding pea, proteins soybean meal, fish meal ABSTRAKT V růstovém pokusu jsme testovali vliv doplňku sušených nerecyklovaných pšeničných výpalků s krmným hrachem jako zdroje bílkovin ve směsích pro monogastrická zvířata. Jako pokusná zvířata jsme použili laboratorní potkany. Krmné směsi byly v různých procentických složeních: krmná směs V1 obsahovala 5% výpalků, směs V2 20% výpalků, směs V3 35% výpalků, směs VH1 5% výpalků a 30.5% hrachu, směs VH2 20% výpalků a 18% hrachu a směs VH3 35% výpalků a 4.5% hrachu. Krmné směsi byly porovnávány se směsmi s běžnými zdroji bílkovin - sójovým extrahovaným šrotem a rybí moučkou. Výsledky ukázaly, že pouze krmné směsi s výpalky a s přídavkem hrachu jsou použitelné pro krmení monogastrických zvířat. Jejich relativní krmné hodnoty byly VH1 90%, VH2 105% a VH3 88% ve srovnání s klasickými zdroji bílkovin - sójového extrahovaného šrotu a rybí moučky. 1

2 Klíčová slova: laboratorní potkan, sušené pšeničné výpalky, krmný hrách, sójový extrahovaný šrot, rybí moučka ÚVOD V souvislosti s problematikou nemoci bovinní spongioformní encefalopatie (BSE) vyvstala v zemědělství na celém světě i u nás otázka, jak účinně zamezit šíření tohoto onemocnění. BSE je spojováno hlavně s nemocí šílených krav, která se vyskytuje u přežvýkavců, a které vyvolává mnoho obav z možného přenosu nákazy na člověka. Z těchto důvodů se upustilo od zkrmování živočišných krmiv u přežvýkavců (kromě mléka), a s účiností od i u všech ostatních hospodářských zvířat. Stalo se tak jednak z důvodu přímého zákazu, ale i z nutnosti deklarovat tzv. bezpečnost potravin a tedy to, že zvířata nebyla krmena živočišnými krmivy (URBAN, VÝMOLA, 2001). Po zákazu používat tyto komponenty je snaha o hledání dalších krmných zdrojů, jednou z cest je použití krmného hrachu a sušených nerecyklovaných lihovarských výpalků jako zbytků po zpracování obilnin na bioetanol. MATERIÁL A METODIKA Růstový i bilanční pokus byl proveden s modelovými zvířaty samci laboratorního potkana kmene WISTAR bariérového chovu, ve věku dnů po odstavu, dle podmínek metody platné pro tento druh zvířat. Zvířata během růstového pokusu byla rozdělena po 7 kusech do 8 skupin, z nichž dvě byly kontrolní. V experimentální místnosti byla teplota 23 +/- 1 o C. Krmné směsi se podávaly vlhčené v adlibitním množství. Zvířata byla napájena vodou z kapkových napáječek. Růstový pokus trval 28 dnů, týdně bylo provedeno individuální vážení zvířat. Obden se provádělo čištění klecí. Spotřeba krmiva byla sledována skupinově. Zbytky krmiva a výkaly se oddělovaly, usušily, zvážily a uchovaly k dalším rozborům. Bilanční období u vybraných skupin trvalo 3 dny přípravné periody a 5 dnů vlastní bilanční období s vážením zvířat na počátku a na konci pokusu, krmiva a krmných zbytků a sběr moče a výkalů. Skupiny byly krmeny směsmi o různém složení a obsahu živin, kontrolní skupiny K a KO byly krmeny pšenicí, ječmenem, pšeničným škrobem, MKP Plus a vitamínovým premixem A2 Plus Jako zdroj bílkovin dostávala kontrolní skupina K sójový extrahovaný šrot, v množství 5,5% a rybí moučku II. jakosti (3%) v krmné směsi. Kontrolní skupina KO neměla žádný zdroj bílkovin. Ve směsích všech pokusných skupin V1 V3 a VH1 VH3 byly podávány komponenty v tomto % složení: pšenice (26%), ječmen (30%), MKP Plus (3,5%), A2 Plus 1000 (0,5%). Všechny pokusné skupiny měly jako zdroj bílkovin výpalky z pšenice ale v různých % zastoupeních: skupina V1 5% výpalků, skupina V2 20% výpalků, skupina V3 35% výpalků. U skupin VH1 VH3 se používal jako zdroj bílkovin kromě výpalků také hrách, skupina VH1 měla 5% výpalků a 3,5% hrachu, skupina VH2 dostávala 20% výpalků a 18% hrachu, skupina VH3 35% výpalků a 4,5% hrachu (tab. 1). 2

3 Tab. 1: Procentické složení krmných směsí Pokusná skupina Komponent K K0 V1 V2 V3 VH1 VH2 VH3 Pšenice oz.12%nl 38, Ječmen jar.11%nl Sojový e.š. 42%NL 5, Rybí moučka II.j Škrob pšeničný ,5 2 5 Hrách krmný ,5 18 4,5 Výpalky MKP 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 DB 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 VÝSLEDKY A DISKUSE Rozdíly v počátečních živých hmotnostech mezi sledovanými skupinami byly v rozmezí 47,43-51, 42 g, což odpovídá toleranci +/-5g uváděné pro tyto růstové pokusy KACEROVSKÝM (1990). Základní statistické hodnoty živé hmotnosti a přírůstku v jednotlivých týdnech sledovaného období uvádí tab. 2. V pokusu byl sledován vliv doplňků výpalků z pšenice jako zdroje bílkovin u skupin V1 V3 v různých množstvích. U skupin VH1 VH3 byl navíc přidáván krmný hrách s odlišným % zastoupením a všechny skupiny byly porovnávány s kontrolními skupinami K a K0. Průměrný přírůstek u skupiny K (sója, rybí moučka) byl 200,43g, nejnižší přírůstek byl u skupiny V1 (výpalky 5 %), a to 75,44g. Kontrolní skupina KO (bez bílkovin) dosáhla přírůstku 74,57g, neboť zde chyběl zdroj bílkovin. Kontrolní skupina K byla překonána skupinou VH2 (hrách 18 %, výpalky 20 %), která dosáhla přírůstku 209,72g. Tato skupina vykazovala po celou dobu pokusu vyšší přírůstky než skupina K. Dále se kontrolní skupině K přiblížily skupiny VH1 (hrách 30,5 %, výpalky 5 %), se 179,71g a skupina VH3 (hrách 4,5 %, výpalky 35 %), se 175,71g. Skupina V2 (výpalky 20 %), dosáhla přírůstku 148,29g a skupina V3 (výpalky 35 %), 172,43g. Spotřeba krmiva u kontrolní skupiny K byla nejvyšší a to 527,28g na kus. Nejnižší spotřebu měla skupina V1 (výpalky 5 %), a to 311,23g na kus. Větší konverzi krmiva než u skupiny K 2,63g dosáhly všechny sledované skupiny, kromě skupiny VH2 (hrách 18%, výpalky 20 %), která dosáhla konverzi 2,48g a tudíž vykazovala opět lepší výsledky. 3

4 Tab. 2: Průměrné živé hmotnosti potkanů v jednotlivých týdnech pokusu (g) týden 0 1. týden 2. týden skupina průměr střední průkaz průměr střední průkaz průměr střední průkaz chyba nost chyba nost chyba nost K 47,86 2,06 a 97,57 6,03 c 132,3 8,48 c K0 48,43 2,19 a 67,57 3,85 a 80,14 4,79 a V1 51,42 1,64 a 67,71 4,01 a 86,14 6,89 a V2 48,57 1,59 a 84,86 2,96 b 113,7 6,29 b V3 49 2,18 a 89,43 3,97 bc 122,7 5,18 bc VH1 48 1,72 a 88,86 3,14 bc 125 3,69 bc VH2 48,14 1,28 a 97 2,85 c 133,4 3,87 c VH3 47,43 1,96 a 97 3,35 c 130,7 4,53 c 3. týden 4. týden prům. přírůstek za období průměr střední průkaz průměr střední průkaz průměr střední průkaz chyba nost chyba nost chyba nost 185 9,78 c 248,3 11,21 cd 200,4 10,21 cd 94 5,22 a ,38 a 74,57 9,56 a 106,1 10,35 a 126,9 13,2 a 75,44 11,61 a 148,1 7,6 b 196,9 9,42 b 148,3 9,01 b 168,4 5,09 c 221,4 7,75 bc 172,4 6,96 bc 166,7 4,41 bc 227,7 6,88 cd 179,7 6,13 cd 188,4 5,88 d 257,9 13,06 d 209,7 10,26 d 176,6 4,26 c 223,1 11,75 bc 175,7 8,57 cd Poznámka: Průměry označené rozdílnými písmeny jsou statisticky průkazně odlišné (P<0,05) Po ukončení růstového pokusu byl proveden bilanční pokus, kde byla zařazena zvířata ze skupiny KO, V3 a VH2. Pro bilanční pokus byly vybrány ty skupiny, které vykazovaly v růstovém pokusu nejlepších výsledků a byly krmeny směsmi s různými krmivy. Bilanční období u vybraných skupin trvalo celkem 8 dnů 3 dny přípravné periody a 5 dnů bilančního období. V bilančním období se sledovala hmotnost vážením zvířat na počátku a na konci pokusu, krmiva a krmných zbytků a sesbírání moči a výkalů. Kontrolní skupina K0 měla stravitelnost NL nejnižší 47,26%. Pokusná skupina V3 měla stravitelnost NL 68,79% a skupina VH2 stravitelnost nejvyšší 76,32%. Bilanční biologická hodnota vyjadřuje procentický podíl dusíku zadrženého v těle na záchovu z dusíku bilančně stráveného. Proto byla bilanční biologická hodnota nejvyšší u kontrolní skupiny K0 69,27%. Skupina V3 měla BBH 36,42% a skupina VH2 34,82%. To znamená, že skupina VH2, která vykazovala nejlepší přírůstky hmotnosti, potřebovala na svou záchovu jen 34,82% dusíku, který přijala z krmné směsi. V současné době se zabývá mnoho autorů náhradou živočišných bílkovin rostlinnými. Z již proběhlých pokusů na monogastrických zvířatech se došlo k podobným výsledkům, k jakým jsme dospěli i my. 4

5 MUDŘÍK a kol. (2001) zkoumali 5 variant krmných hrachů. Jednotlivé varianty se lišily obsahem základních živin a zvlášť obsahem NL. Stanovení dietetické hodnoty hrachů a jejich kvality bílkovin bylo provedeno na laboratorních potkanech v bilančních pokusech. Intenzita růstu hodnocena denními přírůstky, spotřebou krmiva a konverzí byla srovnávána u jednotlivých odrůd hrachu se sójovým extrahovaným šrotem. Denní příjem krmné směsi byl u všech variant hrachu a sóji srovnatelný. Hodnocení skutečné stravitelnosti proteinu ukázalo, že nejsou žádné rozdíly mezi hodnocením sóje a hrachu. URBAN a VÝMOLA (2001) prováděli 2 pokusy na brojlerových kuřatech hybridu ROSS 308. Krmná směs 1 obsahovala živočišné moučky, směs 2 extrahovanou sóju a směs 3 řepkové semeno a hrách. Pokus 2 proběhl rovněž na kuřatech. Krmná směs 1 obsahovala živočišné moučky, směs 2 řepkové semeno a hrách a směs 3 řepkové semeno s hrachem + upgrading živin.u pokusu 1 nedošlo k žádným rozdílům v růstu kuřat i ve spotřebě a využití krmiva. Skupina se živočišnými moučkami dosáhla statisticky průkazně lepších výsledků v růstu kuřat než skupiny s rostlinnou bílkovinou. U pokusu 2 je pozoruhodné, že skupiny s řepkou a hrachem byly v ukazateli růstu mírně lepší než se živočišnými moučkami mimo skupinu s upgradingem živin, v konverzi krmiva to však již neplatilo. ZÁVĚR Snahou bylo zjistit biologickou hodnotu sušených nerecyklovaných výpalků z pšenice a krmného hrachu jako zdroje bílkovin a možnosti náhrady tradičních zdrojů bílkovin rybí moučky a sójového extrahovaného šrotu. Zjistili jsme, že nejlépe rostla zvířata skupiny VH2 (hrách 18 %, výpalky 20 %), která měla ve směsi jako zdroj bílkovin krmný hrách a pšeničné výpalky. Tato skupina rostla v průměru za celé pokusné období o 9g lépe než kontrolní skupina K s rybí moučkou a sójovým extrahovaným šrotem. U této skupiny je však toto naše zjištění statisticky neprůkazné. Z těchto výsledků vyplývá, že je do budoucna možno vyřadit z krmných směsí dovážený zdroj bílkovin a nahradit je bílkovinnými komponenty z domácí provenience, jako jsou krmný hrách a lihovarské výpalky. POUŽITÁ LITERATURA KACEROVSKÝ, O. a kol.: Zkoušení a posuzování krmiv. Praha, SZN, 1990, 214 s. MUDŘÍK, Z. a kol.: Krmný hrách jako náhrada masokostní moučky v krmných směsích pro prasata. In: IV. Kábrtovy dietetické dny, konference s mezinárodní účastí. Brno, 2001, strana URBAN, P., VÝMOLA, J.: Náhrada masokostní moučky v krmné směsi pro nosnice. Krmivářství, 2001, číslo 6, strana URBAN, P., VÝMOLA, J.: Náhrada živočišných mouček ve výkrmu brojlerů. Náš chov, 2001, číslo 12, strana