1. Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice. 2. Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR minulost, současnost

Transkript

1 MEZINÁRODNÍ OBCHOD úloha zahraničního obchodu v ekonomice, specifika fungování v ČR

2 Osnova přednášky 1. Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice 2. Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR minulost, současnost 3. Transformační změna zahraničního obchodu ČR a) Teritoriální struktura mezinárodního obchodu odvětvový pohled b) Komoditní struktura mezinárodního obchodu odvětvový pohled Pozn. Veškerá uváděná data pocházejí z materiálu ČSÚ a analytických materiálů MPO ČR

3 Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice Transformační funkce vliv na utváření stavu vnitřní ekonomické rovnováhy transformace struktury domácí produkce (dovozy korekce limitů na straně přírodních podmínek či ekonomických podmínek). Růstová funkce související s vytvářením specializačního profilu ekonomiky malá ekonomika spojená s exportní výkonností a konkurenční schopností produktů na zahraničních trzích (nové technologie, know how) Bariéra růstu domácí ekonomiky protekcionistické teorie, podmínky fungování zahraničního obchodu v centrálně direktivní ekonomice

4 Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice Sledovaná podílem vývozu na HDP Objemem vývozu v USD na jednoho obyvatele Empirické analýzy korelační vztahy: Negativní korelace ve smyslu čím je ekonomika větší, tím je její průměrné relativní zapojení do mezinárodní dělby práce (zahraničního obchodu) menší Pozitivní korelace ve smyslu čím je ekonomika vyspělejší (exportní výkonnost a konkurenceschopnost na zahraničních trzích), tím intenzivněji je zapojena do mezinárodní dělby práce (zahraničního obchodu).

5 Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR minulost, současnost Závěry dokládají, ţe hospodářství ČR bylo v minulosti nedostatečně otevřeno vůči vnějšímu prostředí a vývojové tendence míry otevřenosti ukazovaly na zpomalování tohoto procesu. S transformací české ekonomiky od centrálně plánované na ekonomiku trţní dochází k pozitivním vlivům na dynamizaci zahraničního obchodu.

6 Intenzita zapojení vybraných zemí do zahr. obchodu

7 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČSSR Charakterizovaná reorientací z období centrálně plánované ekonomiky směrem k trţní ekonomice a nahrazení hlavního odbytiště Sovětského svazu. Teorie mezinárodního obchodu vysoká dynamika vzájemného obchodu vnitroodvětvového a pokles obchodu meziodvětvového. Rozdíly mezi komoditní strukturou českého vývozu a českého dovozu značná váha meziodvětvové směny.

8 Teritoriální struktura čs. zahraničního obchodu

9 Komoditní struktura čs. vývozu a dovozu 1989 Struktura zahraničního obchodu československé centrálně řízené ekonomiky byla do značné míry daná na straně dovozu: Vysokým podílem surovin a paliv Vysokým podílem strojů a zařízení domácí výrobou nedostupné Relativně malým a stagnujícím podílem dovozu spotřebního zboţí Orientace vývozu na země RVHP s dominancí bývalého SSSR s následkem niţší náročnosti na parametry vyváţené produkce.

10 Komoditní struktura čs.dovozu 1989

11 Komoditní struktura čs.vývozu 1989

12 Zboţová struktura zahraničního obchodu ČR

13 Zboţová struktura zahraničního obchodu ČR - pokračování

14 Saldo obchodní bilance ČR

15 Saldo obchodní bilance ČR

16 Současnost zahraničního obchodu ČR Východiska: Zpracovatelský průmysl (ZP) se významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2012 činil jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) 24,6 procent (v běţných cenách, sezonně očištěno), Podíl ZP na celkových trţbách průmyslu ČR v roce 2012 dosáhl 91,2 % a oproti roku 2011 vývoz rostl trojnásobným tempem (+6,6 %), neţ dovoz (+2,1 %) kladné saldo ZP meziročně vzrostlo o 37,5 % tj. o 126,5 mld. Kč na 464,3 mld. Kč. Jasným lídrem v celkových trţbách ZP za prodej vlastních výrobků a sluţeb je výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), kde loni podíl dosáhl 23,2 %, coţ je o 0,4 p.b. více neţ v roce 2012.

17 Současnost zahraničního obchodu ČR Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl v roce 2012, stejně jako u trţeb CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (17,6 %, o 0,3 p.b. niţší neţ v roce 2011), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (11,5 %, v roce 2011 to bylo 11,1 %) CZ -NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (10 %, v roce 2011 to bylo 9,7 %). Počet zaměstnaných osob se v roce 2012, oproti předchozímu roku, mírně sníţil (-0,2 %) a dosáhl počtu osob. Největší přírůstky vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+2 318), CZ- NACE 28 (+1 938) a CZ-NACE 27 (+1 557). Úbytky oddíly CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-3 300) a CZ-NACE 22 Výroba pryţových a plastových výrobků (-2 402).

18 Současnost zahraničního obchodu ČR Pouţité označení:

19 Současnost zahraničního obchodu ČR Z grafu jasně nejvyšší podíl na trţbách ZP měl v roce 2012 oddíl CZ- NACE 29. Nejvyšší meziroční nárůst trţeb vykázaly tři velké oddíly: CZ- NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+ 16,6 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+ 7,8 %) a CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel

20 Současnost zahraničního obchodu ČR

21 Současnost zahraničního obchodu ČR Obrat zahraničního obchodu ZP ČR podle CZ-CPA (vývoz + dovoz) vzrostl v roce 2012 v porovnání s rokem předcházejícím o 4,5 % na 5270,3 mld. Kč, z toho vývoz vzrostl o 6,6 % a dovoz o 2,1 %, tedy jen s třetinovou dynamikou. Rok 2012 přitom skončil s nejvyšším přebytkem 464,3 mld.

22 Současnost zahraničního obchodu ČR Nejvyšší kladné saldo bilance zahraničního obchodu vytvořila v roce 2011 produkce CZ-CPA 29 (+284 mld. Kč), dále pak CZ-CPA 28 (+103 mld. Kč) a CZ-CPA 27 (+79 mld. Kč). Naopak největší záporné saldo dosáhly výrobky CZ-CPA 24 (-64 mld. Kč) a produkce v rámci chemického průmyslu: CZ-CPA 20 (-60 mld. Kč) a CZ-CPA 21 (-43 mld. Kč). Z přehledu je přitom zřejmé, ţe klíčovou roli v zahraničním obchodu sehrála produkce CZ-CPA 29 a dále má významný podíl CZ-CPA 26

23 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ODVĚTVÍ DLE CZ NACE kladná obchodní bilance

24 CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

27 CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. V roce 2012 se podílel 7,8 % na trţbách za vlastní výrobky a sluţby celého zpracovatelského průmyslu (ZP), čímţ - v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,2 %(+saldo cca 60 mld. Kč)) obsadil pomyslné třetí místo v rámci ZP. V prestiţním ţebříčku CZECH TOP 100 (dle trţeb) za rok 2011 se umístily společnosti, jejichţ výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. na 14. místě (s trţbami Kč), ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 29. ( Kč), Vítkovice Holding a.s. na 34. místě ( Kč), DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. na 65. místě ( Kč) a společnost Daikin Industries Czech Republic s.r.o.obsadila 66. pozici ( Kč).

28 CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

31 CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ Pro tento oddíl je charakteristický zejména doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na trţbách celého zpracovatelského průmyslu byl v roce ,7 % (v roce ,8 %), coţ znamená 8. místo na ţebříčku podílu jednotlivých oddílů ZP. CZ-NACE 27 má proexportní charakter, který potvrzuje jeden z nejvyšších podílů trţeb z přímého vývozu na celkových trţbách CZ- CPA 27, a to 75,9 %. Podniky pod zahraniční kontrolou se na celkových trţbách CZ-CPA 27 podílely 86,3 %.

32 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ODVĚTVÍ DLE CZ NACE záporná obchodní bilance

33 CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu a s jejími produkty se setkáváme prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. Rozhodující váhu má skupina CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, jejíţ podíl činí 81,9 %. V ţebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012, publikovaném v červnu 2013, figuruje celkem pět firem z oddílu CZ-NACE 20: UNIPETROL a.s. na pátém místě (zde však jsou trţby uvedeny včetně rafinérské části a z celkového objemu tvoří chemické produkty jen 35 %, coţ by společnost řadilo v ţebříčku na 12. místo ), na 59. místě DEZA, a.s. (9,5 mld. Kč), na 88. místě Lovochemie, a.s. (5,7 mld. Kč), na 95. místě SPOLANA, a.s. (5,6 mld. Kč) a stovku uzavírá výrobce technických plynů LINDE GAS, a.s. (5,5 mld. Kč).

34 CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

37 CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A PŘÍPRAVKŮ Rozhodující výrobci se soustřeďují, hlavně z důvodů vysokých nákladů, převáţně na generika, díky některým firmám (Zentiva, Teva aj.). Farmaceutický průmysl je převáţně ve vlastnictví zahraničních subjektů V současné době tu působí přes dvacet firem se zahraniční účastí, které se na celkových trţbách oddílu podílejí zhruba ze čtyř pětin. V CZECH TOP 100 za rok 2012 byla zařazena jediná společnost Sanofi.Aventis (Zentiva), a to na 76. místo s trţbami 7,2 mld. Kč, ovšem vedle toho sem patří TEVA Czech Ind., s.r.o., jejíţ trţby v roce 2012 byly o ještě 200 milionů Kč vyšší.

38 CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A PŘÍPRAVKŮ

41 CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, neboť výroba kovů je prvním důleţitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční a spotřební zboţí (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takţe kaţdá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do zejména dvou dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké ţelezárny, a.s. Částečně k nim patří i EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., který se ale v poslední době potýká se značnými odbytovými problémy.

42 CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

45 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ODVĚTVÍ DLE CZ NACE Hlavní vůdci zahraničního obchodu ČR

46 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ ČR patří k zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu překračuje průměr Unie. Elektrotechnický průmysl zaujímá významnou pozici, neboť je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících výrob v rámci zpracovatelského průmyslu. Největšími výrobci dle trţeb v jednotlivých skupinách jsou: 26.1 SCHOTT Solar CZ, s.r.o. je dceřinou společností německé firmy SCHOTT Solar AG (přední světový výrobce v oblasti solárních panelů) Foxconn CZ poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky aţ po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení Wistron INfocomm, s.r.o. Tchajwanská společnost Wistron vyrábí notebooky pro HP/Compaq a také LCD televizory.

47 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování poţadavků evropského trhu s televizory Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů 26.6 UJP PRAHA a.s. Realizuje v této skupině projekty, mimo jiné budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii Meopta optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáţ optických, optomechanických a optoelektronických systémů.

48 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

51 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ Česká republika si v roce 2012 udrţela páté místo co do počtu vyrobených osobních automobilů v EU (za Německem, Francií, Velkou Británií a Španělskem). V rámci ţebříčku CZ TOP 100, i kdyţ zde nejsou přihlášeny mnohé firmy z automobilového průmyslu, má tento oddíl hojné zastoupení. Na 1. místě se opětovně umístila automobilka Škoda Auto a.s., 17. Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s.r.o., 30. BOSCH DIESEL s.r.o., 48. Iveco Czech Republic, a. s., 54. TRW Automotive Czech s.r.o., 56. Robert Bosch, spol. s r.o., 65. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 70. Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o., 77. Automotive Lighting s.r.o., 82. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., 89. WITTE Nejdek, spol. s r.o., 96. KIEKERT-CS, s.r.o

52 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL,, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

55 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL,, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ Firmy sdruţené v AutoSAPu vyvezly v roce 2012 výrobky za 680,13 miliardy Kč (meziročně +8,6 %), coţ představuje podíl 22,18 % na celkovém exportu Česka. Jako největší exportéry můţeme jmenovat společnost Škoda Auto (217,17 miliardy Kč), HMMC (89,25 miliardy Kč), Continetal Automotive Czech Republic s.r.o. (45,52 miliardy Kč), TPCA (33,8 miliardy Kč), Robert Bosch odbytová s.r.o. (27,31 miliardy Kč). Osobních automobilů bylo v roce 2012 vyrobeno celkem ks, coţ představuje meziroční pokles produkce o 1,7 %. U nákladních vozidel došlo k nárůstu výroby o 15,1 % a to zejména zvýšením produkce ve společnosti AIA Ashok Leyland Motors. Oproti roku 2011 došlo k poklesu výroby autobusů o 9,4 %. těchto trolejbusů se Škoda Electric podílela jako subdodavatel). U přípojných vozidel kategorie O3 a O4 jiţ druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 %

56 EU hlavní obchodní partner ČR

57

58 LITERATURA Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio s.r.o. Praha, 1999, str ISBN Kubišta, Václav. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 375 s. ISBN Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2012, odbor ekonomických analýz, MPO Praha, říjen 2013 FACTS ON FOREIGN TRADE OF THE CZECH REPUBLIC 2012, MPO a ČSÚ květen 2013.