Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme

Transkript

1 Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV Resilience a adaptace na klimatickou změnu v regionálních strategiích je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

2 Okruhy přednášky Podnebí ČR Extrémy počasí Odhad budoucího klimatu Adaptační opatření Závěry

3 Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno Kroftova 43, Brno tel.: , Mendelova univerzita Zahradnická fakulta

4 Praha_ČMS_050515

5

6 Podnebí naší republiky vliv cirkulace a geografických podmínek převládá vzduch mírného pásma (dále tropická a arktická vzduchová hmota) vliv Atlantického oceánu a Euroasijského kontinentu (kontinentalita našeho území od Z k V vzrůstá cca o 10 % - oceanita Čech asi 55 %, východní Moravy asi 50 %) podnebí závisí hlavně na cyklonální činnosti (podle její aktivity jsou jednotlivé roky velmi proměnlivé)

7

8

9 Extremita průměrných teplot vzduchu ( C) Brod nad Dyjí Staré Město Olomouc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

10

11 Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrn srážek na stanici Kroměříž, září 2006 srpen 2007

12

13 Zvýšení teploty vzduchu

14

15 Srážkové poměry -velká časová i místní proměnlivost srážek - závislost na nadmořské výšce a expozici vzhledem k převládajícímu proudění -nejvíce srážek v létě, nejméně v zimě - maximum připadá převážně na červenec, minimum na únor nebo leden - roční úhrny srážek na našem území v rozpětí od 410 mm do 1705 mm - nejnižší srážkové úhrny v okolí Žatce - nejnižší průměrný roční úhrn má hodnotu 410 mm nejsušší oblast ČR - nejvíce srážek Bílý Potok (U studánky) v Jizerských horách ve výšce kolem 900 m n.m. s průměrem 1705 mm srážek - maximální výška sněhové pokrývky od 15 cm v nížinách do 200 cm na horách - její výskyt v nížinách průměrně 40 dnů, na horách takřka 200 dnů

16

17 Roční průměrné srážky 550 mm v našich podmínkách tvoří zhruba hranici mezi podnebím aridním a humidním. Roční úhrny srážek kolísají v jednotlivých letech až o ± 40 % kolem dlouhodobého průměru. Asi 62 % území průměrné roční srážky 600 až 800 mm, 16 % území je s průměrnými ročními srážkami < 600 mm a 22 % území s průměrnými ročními srážkami > 800 mm.

18

19

20

21

22

23 SRÁŽKY - ZIMA 2013/2014

24 SRÁŽKY - KVĚTEN 2014

25

26

27 Evapotranspirace - ovlivňuje ráz krajiny - výdejová složka ve vodní bilanci půdy -většinou vycházíme z výpočtů potenciální evapotranspirace (převážně podle vztahu podle Penmana) - v nejteplejších oblastech jen málo přesahuje 700 mm, v nejchladnějších nedosahuje 400 mm prokazatelný pokles s nadmořskou výškou Skutečná evapotranspirace dosahuje v teplých oblastech 400 až 450 mm, největší je ve středních výškách, málo přes 500 mm, a v nejvyšších polohách činí méně jak 350 mm Rozdíl mezi evapotranspirací a srážkami vyjadřuje vláhové poměry daného místa, tedy humiditu (když jsou vyšší srážky) či ariditu (pokud je vyšší evapotranspirace) S využitím údajů o evapotr. (Eo) a srážkách (P) lze stanovit různé ukazatele vláhové bilance-např.klimatického ukazatele zavlažení (Kz)

28 Potenciální evapotranspirace travního porostu [mm] na území ČR, průměrné dlouhodobé úhrny ( ) dlouhodobý roční průměr dlouhodobý průměr za vegetační období dlouhodobý průměr za léto

29 Průměrná roční zásoba půdní vody za období

30

31 Fáze oběhu vody S velkou časovou prodlevou se formou podpovrchového odtoku vrací do oběhu a říčním systémem odchází zpět do světového oceánu. Celý systém oběhu včetně fází Na pevnině probíhá mnohonásobná výměna vody na pevnině mezi povrchem a vzduchem. Přitom se její část ve formě páry dostává zpět nazýváme nad oceán. velký Tyto procesy mají za následek, že ve skutečnosti spadne oběh na pevninu vody. ve formě srážek za rok km 3. Tímto množstvím je dán primární zdroj vody pro bilanci na pevnině.

32

33 Extrémy počasí - sucho

34 Eroze půdy

35 Extrémy počasí v posledních Sucho: letech Povodně:

36 Sucho je stav, kdy v krajině potřeba vody jakýmkoli způsobem převyšuje dodávku vody ze všech možných přírodních zdrojů.

37 Sucho Jednotná kritéria pro kvantitativní vymezení neexistují s ohledem na rozmanitá hlediska: meteorologická, hydrologická, zemědělská, pedologická, bioklimatologická socioekonomická a další s ohledem na škody v různých oblastech národního hospodářství.

38 Sucho - definice Z četných klasifikací zasluhuje zvláštní zmínku Thornthwaiteova klasifikace podnebí (1947), ve které se rozlišují tři hlavní druhy sucha: stálé nejsušších klimatických pásem sezónní některých klimatických pásem a v oblastech monzunového podnebí nahodilé v důsledku nepravidelných a proměnlivých četností a intenzit výskytu srážek.

39 Sucho socioekonomické snad vhodněji nedostatek pitné vody pro obyvatele, užitkové vody pro průmysl, nemožnost využívat hydroelektrárny apod.

40 Základní vláhová bilance travního porostu k

41 Úhrn srážek v procentech dlouhodobého průměru za období od 1. ledna do 30. září 2003

42

43 DOBA OPAKOVÁNÍ SUCHÉ PERIODY PRO OBDOBÍ SRPEN 2011 AŽ KVĚTEN 2012

44 REGIONY POTENCIÁLNÍ VLÁHOVÉ BILANCE TRAVNÍHO POROSTU KE DNI

45

46 Jarní mrazy V podstatě typický projev počasí v našich klimatických podmínkách, známa singularita ledoví muži, Způsobení škod nezávisí jen na datu výskytu, ale na předcházejícím průběhu počasí, hlavně maximálních teplot vzduchu, a tím na nástupu fenofáze kvetení

47

48 Bohemia

49 Jarní mrazy

50 120 cm 0:07 1:07 3:07 4:07 6:07 7:07 9:07 10:07 11:07 12:07 13:07 14:07 15:07 16:07 17:07 18:07 19:07 20:07 21:07 22:07 23:07 T C Vertikální rozložení teplot vzduchu dne Vertikální rozložení teplot vzduchu dne

51 C1CHEL01 SRA ,0 Od 16:15 do 17:30 v bouřce napadlo 14,0 mm srážek, kroupy 2 cm průměr, vál silný nárazový vítr, který lámal stromy a trhal plechy ze střech.

52 Extrémy počasí - krupobití

53 Technická opatření

54

55 Mapové vyjádření KR

56 KR za období podle stávajících hranic intervalů

57 Klimatický region a změna klimatu - pro stanovení KR využito podkladů ČHMÚ z období Kód regionů Symbol regionů Charakteristika regionů Tr Tr 2 Tr 4 Sr 0 VT velmi teplý, suchý T 1 teplý, suchý <500 2 T 2 teplý, mírně suchý T 3 teplý, mírně vlhký (7) 8-9 (9) (11) (700) 4 MT 1 mírně teplý, suchý 7 8,5 9-10, , MT 2 mírně teplý, mírně vlhký 6 MT 3 mírně teplý (až teplý) vlhký (700) 7,5-8,5 9,5-10,5 11,5-12, MT 4 mírně teplý, vlhký MCH mírně chladný, vlhký CH chladný, vlhký <5 <7 <9 >800 Tr průměrná roční teplota za období Tr 2 nárůst průměrné roční tepoty o 2 C Tr 4 nárůst průměrné roční teploty o 4 C

58 Adaptační opatření Zpracování strategických podkladů s ohledem na extrémní projevy počasí Zvyšování retenční kapacity krajiny zajistit komplexní přístup Aktualizace analýzy potřeby výstavby nádrží Zajištění systematického měření meteorologických a hydrologických prvků Rozvoj vzdělávacích programů

59 Vývoj počasí a podnebí v posledních letech a desetiletích vykazuje tendenci právě k extrémním projevům. Dokladem je výskyt sucha v letech 2000 a 2003, ale také na výskyt povodní v letech 1997 a 2002, holomrazů (únor 2003) i vyšší počet tropických dnů (2003) atd.

60 Závěry prokazatelně rostou průměrné teploty vzduchu ale nelze vyloučit výskyt mrazů ve vegetačním období úhrny srážek přes svou dynamiku se významně v průměru nemění ovšem hodnoty vláhové bilance klesají = narůstají výskyty sucha

61 Děkuji za Vaši pozornost Tento projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.