Autoři vyslovují poděkování Doc. MUDr. Jaroslavu Křížovi CSc. a Ing. Ladislavu Knappovi za odbornou pomoc při provádění studie.

Transkript

1

2 Autoři: MUDr. Vladimír Valenta MUDr. Věra Tučková RNDr. Petr Salač, CSc. Doc. RNDr. Jan Picek, CSc. Stanislava Riegrová Ing. Jana Kučerová Mgr. Petra Bartošová Autoři vyslovují poděkování Doc. MUDr. Jaroslavu Křížovi CSc. a Ing. Ladislavu Knappovi za odbornou pomoc při provádění studie. Za poskytnutí finančních prostředků a organizačně technickou pomoc děkují autoři Libereckému kraji. Studie byla provedena s finanční pomocí Národního programu zdraví. 2

3 Obsah 1. ÚVOD METODIKA ZADÁNÍ A POSTUP FORMULACE HYPOTÉZ POPIS VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ TESTOVÁNÍ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ: DATOVÝ SOUBOR CHARAKTERISTIKA VYŠETŘOVANÉHO SOUBORU OBYVATEL VÝSLEDKY NÁVŠTĚVA LÉKAŘE V POSLEDNÍCH TŘECH LETECH OČEKÁVÁNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE VÝSKYT ZDRAVOTNĚ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A VLIVU LÉKAŘŮ NA ŽIVOTNÍ STYL HODNOCENÍ PŘÍSTUPU LÉKAŘŮ K PRIMÁRNÍ PREVENCI V PRŮBĚHU NÁVŠTĚV V ORDINACI PREVALENCE KOUŘENÍ VLIV RADY LÉKAŘE NA ZMĚNU ŽIVOTNÍHO STYLU CÍLENÁ RADA LÉKAŘE FORMA RADY LÉKAŘE DIABETES MELLITUS VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ U TELEVIZE ČI POČÍTAČE ČAS STRÁVENÝ V RESTAURAČNÍM ZAŘÍZENÍ VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ TĚLESNÝ AKTIVITOU ČAS STRÁVENÝ S RODINOU DISKUSE ZÁVĚRY SLOVNÍK POUŽITÝCH POJMŮ LITERATURA

4 1. Úvod Stav zdraví obyvatel v Libereckém kraji, stejně jako v ČR a jinde na světě je odrazem sociální, ekonomické a kulturní úrovně lidí a společnosti, vyspělosti péče o zdraví a jeho ochranu a kvality životního a pracovního prostředí. Za poslední léta došlo v ČR i v Libereckém kraji k mnoha pozitivním změnám ve zdravotním stavu populace, snížilo se znečištění prostředí a jsou zde i náznaky zlepšení životního stylu, zejména výživy, pohybové aktivity a zájmu o prevenci nemocí. Výrazný pokrok zaznamenaly diagnostické a léčebné možnosti zdravotnictví. Existují však stále poměrně velké zdravotně rizikové skupiny lidí jako jsou kuřáci cigaret, sociálně vyloučení občané, senioři, lidé závislí na návykových látkách nebo bez zájmu o své vlastní zdraví. Také možnosti zlepšovat léčebnou a především preventivní péči jsou velké. Tyto okolnosti a trendy mělo na mysli Zastupitelstvo Libereckého kraje, když přijalo Usnesením č.221/02/zk Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel zdravotní politiku Libereckého kraje. Základním prvkem Zdravotní politiky kraje, kromě politické vůle, je dobrá, objektivní znalost parametrů zdravotního stavu obyvatelstva, determinant zdraví včetně životního stylu, způsobu výživy, přístupu ke zdraví i úlohy zdravotní péče. Proto Rada Libereckého kraje svým Usnesením č.657/05/rk rozhodla o zapojení Libereckého kraje do projektu organizovaného Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje a zaměřeného zejména na životní styl, přístup ke zdraví a roli lékaře primární péče v prevenci nemocí a podpoře zdraví. Studie navazující na obdobné šetření z roku 1997 měla za cíl svými výsledky pomáhat orientovat, resp. upravovat řadu aktivit tak, aby se staly účinnějším nástrojem realizace schválené zdravotní politiky a tedy zlepšování zdraví obyvatelstva. 2. Metodika 2.1. Zadání a postup Zastupitelstvo Libereckého kraje přijalo v prosinci r Zdravotní politiku Libereckého kraje jako základ pro postupné zlepšování zdravotního stavu obyvatel kraje. K jejím významným prvkům patří prevence nemocí a posilování zdraví pojaté v širokém smyslu jako aktivity týkající se všech složek společnosti. Významnou roli mezi nimi mají sami občané a praktičtí lékaři. Přístup obou těchto skupin ke zdraví a prevenci se v čase mění, proto bylo nutné v návaznosti na šetření z r popsat tyto změny, abychom mohli lépe usměrňovat zdravotní politiku kraje. Základem pro realizaci této potřebné studie bylo Usnesení Rady kraje č.657/05/rk, kterým bylo rozhodnuto o přistoupení Libereckého kraje ke studii organizované KHS včetně uvolnění odpovídajících finančních prostředků. Prvním krokem k realizaci studie byla formulace cílů, hypotéz a využití výsledků a dále vytvoření pracovní skupiny včele s ředitelem KHS, v níž participovali zástupci Krajského úřadu Libereckého kraje, Technické univerzity, ČSÚ a firmy Obelix. Ještě než vyšli tazatelé do terénu, byli informováni vedoucí představitelé státní správy a samosprávy, Městská policie i Policie ČR a samozřejmě všechna média. 4

5 2.2. Formulace hypotéz Studie měla potvrdit či vyvrátit pracovní nulové hypotézy: a) Výskyt rizikových faktorů nemocí se u lidí za posledních 10 let v podstatě nezměnil. b) Subjektivně vnímaný zdravotní stav lidí a jeho rozdíly v sociálních a věkových skupinách zůstaly stejné. c) Kuřáctví u mužů a žen je stále na stejné úrovni, tělesná aktivita se nezvýšila, BMI se nemění. d) Lékaři primární zdravotní péče se otázkami prevence zabývají stejně málo jako v polovině 90. let Popis výběrového šetření Výběrové šetření bylo provedeno u reprezentativního vzorku obyvatel města Liberec. Organizační jednotkou byla zvolena domácnost. Způsob výběru domácností a vlastní šetření bylo provedeno analogickým způsobem jako v roce 1997, aby bylo umožněno co nejlepší srovnání (Závěrečná zpráva z výběrového statistického šetření Prevence a zdraví konaného ve dnech až v Liberci je k dispozici na KHS Libereckého kraje). Druh výběru: dvoustupňový stratifikovaný náhodný výběr. V prvním stupni byl vybrán kumulovaný sčítací obvod proporcionálně podle velikosti kumulovaných sčítacích obvodů. Ve druhém stupni byly vybrány domy a byty pomocí systematického výběru. Opora výběru: seznam domů z registru sčítacích obvodů z r (ze sčítání lidu, domů a bytů). Kumulované sčítací obvody byly vytvořeny podle kritérií z roku 1997: Počet bytů na jeden kumulovaný sčítací obvod alespoň 74 bytů; Podobný podíl bytů v rodinných domcích (domy s maximálně 3 byty); Blízkost obvodů. Sběr dat: Vlastní šetření provedla firma Obelix, s.r.o v období od do Každá vybraná domácnost byla kontaktována, v případě nezastižení opakovaně, maximálně však třikrát. Šetření provádělo 15 proškolených tazatelů, kteří také s ohledem na zákon č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů, jemuž šetření podléhalo, složili slib mlčenlivosti. Výběrové skupiny (strata): byly uvažovány s ohledem na sociální status a jeho vliv tři skupiny charakterizované zástavbou rodinných domků, tj. domů s maximálně třemi byty: 1. Sčítací obvody s převažujícím podílem bytových domů (podíl rodinných domků v rozmezích 0 až 33,3%); 2. Smíšené sčítací obvody (podíl rodinných domků v rozmezích 33,4 až 66,6%); 3. Sčítací obvody s převažujícím podílem rodinných domků (podíl rodinných domků v rozmezích 66,7 až 100%). Pro výstupní tabulky bylo ve shodě s rokem 1997 použito dělení do dvou strat, první je označeno jako bytové domy a druhé jako rodinné domky, která vzniknou z výběrových skupin 1 a 3 a rozdělením druhé výběrové skupiny podle typu bydlení buď do první nebo třetí výběrové skupiny. Velikost výběru: V první skupině bylo vybráno 15 kumulovaných sčítacích obvodů a z nich celkem 510 bytů, ve druhé skupině 4 kumulované sčítací obvody a 137 bytů, ve třetí skupině 4 sčítací obvody a z nich 138 bytů. 5

6 Zpracování dat: Z dat sebraných při výběrovém šetření byly výsledky získány jako odhad. Základní formulace odhadu je následující: Y = w y, i i i s kde y i je získaný údaj z i-té jednotky (domácnosti), s odpovídá vybranému souboru jednotek a w i jsou vhodné váhy a Y je v terminologii výběrových šetření úhrn, tj. odhad sledované veličiny (např. počet osob, které navštívily v posledních třech letech lékaře) v celé populaci našeho zájmu, tj. obyvatel Liberecka ve věku let. Speciálně byl použit Horwitz-Thomsonův odhad, u kterého jsou váhy dány jako převrácená hodnota pravděpodobnosti zahrnutí příslušné jednotky. Tato pravděpodobnost byla získána z parametrů systematického výběru a volby strat. Nakonec byly váhy modifikovány pomocí odhadu pravděpodobnosti odmítnutí šetření, abychom eliminovali vliv nonresponse. Tato pravděpodobnost byla odhadnuta ze zjištěné relativní četnosti nonresponse. Spolehlivost: Charakterizaci chyby způsobené výběrem nám poskytuje výběrové chyba, která vyjadřuje míru rozdílu mezi výsledky získanými výběrovým šetřením a úplným šetřením. Odhad této chyby byl proveden stejně jako v roce 1997 s pomocí variačního koeficientu (podíl směrodatné odchylky k odhadu úhrnu vyjádřený v procentech). Na základě takto vypočítaného variačního koeficientu bylo ke každému odhadu ve výstupních tabulkách přiřazeno pro přehlednost pouze jedno z písmen A, B, C, D. Jednotlivé písmena znamenají následující výběrovou chybu: Kód variační koeficient A 0,0% - 16,5% - spolehlivé výsledky B 16,6% - 33,3% - relativně spolehlivé výsledky C 33,3% - 50,0% - s odhady je třeba zacházet opatrně D 50,1% - velmi nízká spolehlivost 2.4. Testování významnosti rozdílů: Pro exaktní rozhodování o významnosti rozdílů mezi rokem 1997 a 2005 bylo použito testování statistických hypotéz. Konkrétně se jednalo o jednovýběrový test v binomickém rozdělení, tj. testovala se hypotéza, zda-li podíl zjišťované veličiny ve sledované populaci v roce 2005 je roven příslušnému odhadu z roku 1997, proti alternativě, že podíl je větší respektive menší. Pro testování byla použita ve statistice obvyklá hladina významnosti 5%. 3. Datový soubor Z celkového počtu 785 vybraných domácností patřilo mimo cílový soubor (žádný člen ve věku let) 118 domácností a o 12 domácnostech nebyla zjištěna žádná informace. V rámci 655 domácností patřících do oblasti zájmu byla získána odpověď od 554 domácností (od všech nebo některých osob v domácnosti) tj. 84,6%. Šetření odmítlo 85 a opakovaně nebylo zastiženo 16 domácností. Ve srovnání s rokem 1997 můžeme konstatovat, že delší časové období pro sběr dat se projevilo mnohem menším podílem nezastižených domácností (v roce 1997 bylo 103 nezastižených domácností z celkového počtu 618 patřících do cílového souboru). Na druhé straně více domácností odmítlo vyšetření (v roce 1997 odmítlo jen 55). V domácnostech, které poskytly alespoň částečně odpovědi na šetřené otázky, bylo v cílovém souboru 1134 osob. Z tohoto počtu 88 osob nebylo zastiženo nebo odmítlo šetření. Vyplněný dotazník byl tedy získán od 1046 osob, což představuje 92,2% z uvedeného počtu osob v domácnostech vyšetřených alespoň částečně. Dotazníky byly vyplněny poměrně dobře. Případné nesrovnalosti byly odstraněny ve fázi kontrol. Chybějící údaje v dotaznících byly získány metodou imputace z ostatních vyplněných položek a dotazníků. Chybějících údajů bylo u jednotlivých otázek poměrně málo, např. u otázky č. 1 Znáte Projekt zdraví Liberecka nebylo 7 odpovědí, na otázky č. 6

7 2 a 3 týkající se preventivní péče chyběly dvě odpovědi, na otázku č. 6 týkající se návštěvy lékaře za poslední 3 roky odpovědělo všech 1046 respondentů. S ohledem na celkový rozsah získaných dat má náhrada chybějících dat jen malý vliv na kvalitu získaných odhadů. 4. Charakteristika vyšetřovaného souboru obyvatel Výběrové šetření o zdravotním stavu, preventivní péči a volném čase obyvatel města Liberce ve věku 18 až 65 let bylo provedeno ve dnech v 785 domácnostech. Veškeré výsledky dále uváděné v tabulkách jsou průměty do celé populace v Liberci ve sledovaném věku založené na tomto šetření. Jejich spolehlivost je vyjádřena variačními koeficienty. Výsledky jsou prezentovány stejně jako v analogickém šetření z roku 1997, aby bylo umožněno jednoduché srovnání. Ve sledované věkové kategorii žije v Liberci téměř 65 tis. osob. Odhad veškerého obyvatelstva Liberce na základě tohoto šetření je , což je v dobré shodě s posledním údajem publikovaným ČSÚ 99,7 tis. osob (viz [1]). Ze sledovaného obyvatelstva žije 75% v oblastech, kde převažují bytové domy (stratum 1) a 25% v oblastech, kde převažují rodinné domy (stratum 2). V Liberci žije 49% mužů a 51% žen. Věkové složení obyvatelstva je následující: 25% osob je ve věku let, 35% ve věku let a 40% ve věku let. Výsledky odpovídají závěrům ze SLDB z roku Věková struktura se oproti výsledkům z roku 1997 změnila obyvatelstvo stárne. Podíl obyvatel do 30 let klesl v roce 2005 na 25% oproti 31% z roku Graf 1: Věková struktura Rok 1997 Rok % % % % % % Změnila se i vzdělanostní struktura. Ubývá osob se základním vzděláním, což zřejmě odpovídá faktu, že dříve bylo dosáhnutí vyššího vzdělání komplikovanější a vzácnější než v současnosti. Podíl obyvatel se základním vzděláním klesl v roce 2005 o 14% oproti roku Základní vzdělání má 7

8 21% osob (přičemž jsou do této skupiny zahrnuty i osoby vyučené a se středním vzděláním bez maturity), středoškolské 65% osob a vysokoškolské 14% osob. Graf 2: Vzdělanostní struktura Rok 1997 Rok 2005 VŠ 10% VŠ 14% ZŠ 21% ZŠ 35% SŠ 55% SŠ 65% Tab. 1a: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku let) Stratum 1 Stratum Pohlaví Muži Ženy Věková skupina ZŠ Vzdělání SŠ VŠ Příjmová skupina

9 Tab. 1b: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku let) v % Stratum 1 Stratum 2 Pohlaví Muži 49,0 48,3 51,2 Ženy 51,0 51,7 48, ,8 25,4 23,0 Věková skupina ,7 35,5 32, ,4 39,0 44,6 ZŠ 20,9 23,5 13,0 Vzdělání SŠ 65,4 62,6 73,8 VŠ 13,7 13,9 13,2 1 14,6 13,3 18,5 Příjmová skupina 2 48,5 48,4 48,6 3 37,0 38,3 32,9 5. Výsledky 5.1. Návštěva lékaře v posledních třech letech Sledovaný ukazatel vypovídá o úrovni čerpání zdravotní péče, přístupu k vlastnímu zdraví a prevenci nemocí v závislosti na sledovaných kategoriích. Ze sledované populace 89% osob navštívilo lékaře v posledních třech letech. Závislost (statisticky významná) počtu návštěv lékaře na věku se neprokázala. Nebyl zjištěn žádný vliv ani vzdělání. Významný rozdíl lze sledovat u lidí s nejvyššími příjmy, mají návštěvnost nejmenší, nejmarkantnější je to u akutního onemocnění. Na druhou stranu je v této kategorii největší podíl preventivní péče. Z důvodů preventivní péče navštívilo lékaře přes 39 tisíc osob, což je skoro o 10 tisíc osob více než v roce 1997, jde o statisticky významný rozdíl. Na druhou stranu se významně snížil počet návštěv kvůli očkování. Zastoupení preventivní péče v jednotlivých sledovaných skupinách je zřejmě také ovlivněno povinnými preventivními prohlídkami v souvislosti s prací. 9

10 Tab. 2a: Počet osob podle toho, které v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče, podle důvodu návštěvy a demografických charakteristik Navštívili Důvod návštěvy Akutní nemoci Preventivní péče Z toho: očkování Ostatní Nenavštívili (Více odpovědí na jednu otázku) Pohlaví Věková.skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Tab. 2b: Podíl osob podle toho, zda v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče a podle důvodu návštěvy v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Navštívili 88,9 84,4 93,2 89,6 86,6 90,4 91,3 87,6 91,3 85,9 91,7 86,4 Důvod návštěvy Akutní nemoci 57,7 53,9 61,0 55,2 58,5 58,6 56,9 58,0 57,5 66,9 59,2 52,0 Preventivní péče Z toho: očkování 67,9 64,3 71,1 81,2 59,9 66,5 70,7 67,7 65,0 64,7 67,1 70,4 14,3 11,3 16,9 22,6 11,2 11,7 13,4 14,5 14,8 15,8 13,0 15,5 Ostatní 30,2 28,5 31,6 32,7 22,2 35,2 34,0 29,1 29,0 32,7 30,4 28,8 Nenavštívili 11,1 15,6 6,8 10,4 13,4 9,6 8,7 12,4 8,7 14,1 8,3 13,6 (Více odpovědí na jednu otázku) 5.2. Očekávání preventivní péče Sledovaný ukazatel prostřednictvím názoru na úlohu praktického lékaře a zdravotního pojištění popisuje názor na zajištění preventivní péče ze strany zdravotnického systému. Znalost projektu Zdraví Liberecka popisuje jak efektivitu propagace primárně preventivní aktivity, tak do určité míry je i obrazem aktivního přístupu k primární prevenci, kterou tento projekt prosazuje. Velká většina obyvatelstva (91%) očekává aktivní přístup lékaře k prevenci. Tuto myšlenku nejvíce podporují vysokoškoláci a osoby s největšími příjmy. Plně hrazenou preventivní péči preferuje 75% sledované populace, nejvíce osoby se základním vzděláním (87%), osoby v nejstarší věkové skupině (83%) a osoby s nejnižšími příjmy (79%). Projekt zdraví Liberecka zná přibližně 18% obyvatelstva. Nejsou zde statisticky významné rozdíly vzhledem ke vzdělání ani věku. 10

11 Ve srovnání s rokem 1997 nedošlo k žádným změnám. Tehdy očekávalo aktivní přístup lékaře k prevenci 94% respondentů, plně hrazenou preventivní péči 72% a projekt zdraví Liberecka znalo 22% obyvatel. Tab. 3a: Počet osob podle postojů k preventivní péči a znalosti Projektu zdraví podle demografických charakteristik Očekávají preventivní péči Plně hrazena ZP Znají Projekt zdraví Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Tab. 3b: Podíl osob podle postojů k preventivní péči a znalosti Projektu zdraví v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Očekávají preventivní péči 91,0 89,3 92,5 92,0 91,0 90,3 89,1 90,7 94,9 89,7 89,7 93,2 Plně hrazena ZP 74,8 74,4 75,2 71,9 67,8 82,6 87,1 72,8 65,5 79,4 76,8 70,4 Znají Projekt zdraví 18,3 14,2 22,2 14,3 18,6 20,5 17,6 18,1 20,0 14,9 18,5 19, Výskyt zdravotně rizikových faktorů Z širokého spektra faktorů ovlivňujících zdravotní stav byly pro účely šetření zvoleny faktory jejichž účinek patří k nejvážnějším a jejichž prokazování není složité vybraná choroba v anamnéze (vysoký krevní tlak, DM 2.typu, jiná srdečně-cévní choroba), BMI, kouření a kombinace těchto faktorů. Zvolený výčet faktorů pokrývá rozhodující determinanty zdraví jako životní styl, způsob výživy či genetickou zátěž. Nejméně jeden zdravotně rizikový faktor má téměř 55 tis. osob, což je 84% všech osob ve sledovaném věkovém rozmezí. Nejčastěji se objevuje kombinace několika rizikových faktorů 57%. V případě výskytu pouze jednoho rizikového faktoru jde nejčastěji o vybranou chorobu v anamnéze (25%), zhruba na stejné úrovni je kouření a nadváha (BMI přes 25) (9%). Nadváhou trpí celkově osob což je téměř 44%. 9,3% trpí obezitou (BMI nad 30). Mezi lidmi s rizikovým faktorem trpí nadváhou 52% respondentů Kombinace rizikových faktorů je mnohem častější u mužů než u žen, naopak vybraná choroba v anamnéze je téměř dvakrát častější u žen než u mužů. Muži mají o něco vyšší výskyt pouze nadváhy (statisticky významný), kouření jako jediný rizikový faktor lze považovat za stejný u mužů i žen (statisticky nevýznamný). Z výsledků lze konstatovat, že s rostoucím věkem roste i výskyt rizikových faktorů - v nejvyšší věkové skupině má alespoň jeden rizikový faktor 90% osob. Výskyt rizikového faktoru klesá se zvyšujícím se vzděláním - u základního vzdělání 94%, u středního 83% a VŠ už jen 77%. Z hlediska příjmových skupin není výraznějšího rozdílu. 11

12 Získané výsledky jsou podobné (statisticky nevýznamné rozdíly) těm z roku Alespoň jeden rizikový faktor mělo 85% cílové populace, kombinace několika faktorů 56%, pouze vybraná choroba v anamnéze 22%, pouze kouření 11%, pouze BMI přes 25 10% a celkové procento BMI přes 25 44%. K poklesu, byť statisticky nevýznamnému došlo v roce 2005 u lidí obézních s BMI nad 30, a to o necelá 2%. Rizikový faktor v r.1997 u respondentů se základním vzděláním 88%, u SŠ 83% a u VŠ 73%. Tab. 4a: Počet osob podle rizikových faktorů a podle demografických charakteristik Pouze Vybraná choroba v anamnéze BMI 1 a 2 Kouření Kombinace faktorů Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Tab. 4b: Podíl osob podle rizikových faktorů v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Podíl ve sledované populaci 84,3 87,1 81,6 77,5 82,8 89,9 93,6 82,9 77,0 84,1 85,9 82,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pouze Vybraná choroba v anamnéze 24,5 16,5 32,7 32,1 28,7 17,2 13,7 26,9 32,3 21,1 22,8 28,2 BMI 1,2 9,0 10,2 7,8 4,6 8,6 11,7 7,0 9,3 11,3 7,9 9,9 8,3 Kouření 9,3 9,4 9,1 13,4 11,1 5,6 8,7 10,1 6,1 10,4 7,6 11,0 Kombinace faktorů 57,2 63,8 50,4 50,0 51,5 65,6 70,6 53,7 50,3 60,6 59,7 52,5 Tabulka 5 udává rozložení rizikových faktorů podle strat. Jisté rozdíly lze pozorovat, je však nejisté, že jde o vliv bydlení, záměrem hodnocení bylo spíše dále postihnout možný vliv sociálního statusu spojeného s typem bydlení. Přestože vlivem historického vývoje a stávajícího stavu v oblasti bydlení není v ČR situace tak ustálená jako v západních zemích lze vysledovat v oblastech s vyšším standardem bydlení (převaha rodinných domů) menší podíl obézních i nižší výskyt kuřáků. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu nekuřáků téměř o 5%. 12

13 Tab. 5a: Počet osob podle jednotlivých rizikových faktorů a podle strat BMI Kuřáctví Anamnéza Kuřáci Bývalí kuřáci Nekuřáci Choroba se vyskytuje Choroba se nevyskytuje Stratum 1 Stratum Tab. 5b: Podíl osob podle jednotlivých rizikových faktorů v jednotlivých stratech v % Stratum 1 Stratum 2 100,0 100,0 100,0 BMI 0 56,1 54,6 60,7 1 34,6 34,9 33,8 2 9,3 10,5 5,5 Kuřáctví Kuřáci 36,6 38,9 29,4 Anamnéza Bývalí kuřáci 15,2 16,2 11,8 Nekuřáci 48,3 44,8 58,8 Choroba se vyskytuje Choroba se nevyskytuje 61,9 65,0 52,4 38,1 35,0 47, Subjektivní hodnocení zdravotního stavu a vlivu lékařů na životní styl Ukazatel byl zvolen pro dokreslení výchozí pozice respondentů a vnímání sebe sama a svého zdraví. Hodnocení vlivu lékařů pak ukazuje na potenciál, který postavení lékaře přináší a které by mělo být maximálně využito i v primárné prevenci. Většina obyvatel Liberce (60%) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, pouze 2% míní, že je velmi špatný. Mezi pohlavími není významný rozdíl, hůře hodnotí svůj stav osoby starší. Hůře hodnotí také svůj zdravotní stav osoby se základním vzděláním a osoby v nižší příjmové skupině. 13

14 Téměř 80% osob se domnívá, že lékaři primární péče mají vliv na životní styl (20% velký a 60% částečný). Toto hodnocení se příliš nemění s věkem, vzděláním, příjmem ani pohlavím. Do hodnocení se promítá jak osobní zkušenost, tak obecný názor respondentů. Oproti roku 1997 se počet obyvatel hodnotících svůj zdravotní stav jako dobrý zvýšil o 7%. Vliv lékaře na životní styl v roce 1997 hodnotilo 17% jako velký, 63% jako částečný a 20% jako žádný. Graf 3: Subjektivní hodnocení svého zdravotního stavu Rok 1997 Rok 2005 špatný 2% špatný 2% spíše špatný 10% spíše špatný 7% spíše dobrý 35% dobrý 53% spíše dobrý 31% dobrý 60% Tab. 6a: Počet osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů podle demografických charakteristik Hodnocení svého zdravotního stavu jako Lékaři primární péče mají vliv na životní styl Dobrý Spíše dobrý Spíše špatný Špatný Velký Částečný Žádný Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ

15 Tab. 6b: Podíl osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Hodnocení svého zdravotního stavu jako 100, 0 100,0 100,0 100,0 Dobrý 60,2 60,6 59,8 77,7 68,9 42,0 45,9 64,0 63,6 54,5 58,2 65,0 Spíše dobrý 31,0 30,4 31,6 18,2 27,0 42,3 34,8 29,6 32,1 33,4 31,1 29,9 Spíše špatný 6,6 5,9 7,3 3,4 3,5 11,4 15,7 4,5 3,4 7,8 8,0 4,5 Špatný 2,2 3,1 1,3 0,7 0,6 4,3 3,6 2,0 0,9 4,3 2,7 0,7 Lékaři Velký 20,2 18,4 22,0 19,2 17,0 23,6 21,3 20,2 18,8 13,8 23,0 19,0 primární péče mají vliv na životní styl částečný Žádný 58,8 21,0 58,3 23,4 59,2 18,8 61,7 19,1 62,0 20,9 54,2 22,3 59,2 19,5 57,3 22,5 64,9 16,3 65,9 20,3 54,7 22,3 61,3 19, Hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci v průběhu návštěv v ordinaci Ukazatel, opět na základě subjektivního hodnocení respondentů, tentokrát ale už čerpajícího z konkrétní osobní zkušenosti, popisuje jak a zda vůbec se lékaři věnují primární prevenci obecně i v závislosti na individuálním riziku občana. Jako primárně preventivní aktivita lékaře bylo hodnoceno zjišťování genetických faktorů, výšky a váhy, TK, dotazy a usměrňování v oblasti kouření, výživy, tělesné aktivity, stresu, alkoholu a drog. Lékaři u osob, které je v posledních třech letech navštívili nejčastěji měřili tlak (87%), ostatní zjišťování (výška, váha, anamnéza) byla přibližně na stejné úrovni. S přibývajícím věkem se lékaři věnovali TK více, stejně tak v případě kombinace i jednotlivého výskytu rizikových faktorů. Naproti tomu vážení pacienta proběhlo pouze v polovině případů, a to i v případě výskytu rizikového faktoru nadváhy 48%. Mnohem menší pozornost byla věnována také tématům vhodná výživa, kouření, tělesná aktivita. O těch mluvil lékař s necelou třetinou pacientů a to i v případech výskytu rizikových faktorů u pacienta. Vyšší zájem lékařů o tuto oblast na úrovni 40% byl pouze u kombinace rizik a u kuřáků v případě antinikotinové intervence. Nicméně ani 40% úroveň nelze v těchto případech považovat za uspokojující, spíše za alarmující. Téměř mimo zájem lékařů byl stres, alkohol a drogy, intervenované pouze v 19%, resp. 10%. Ve srovnání s rokem 1997 celkově došlo k významnému nárůstu vyšetření u osob se zdravotními riziky. K nárůstu o 8,8% došlo u měření tlaku krve, o 6,3% u vážení pacienta. U starších ročníků (45 65 let) došlo k nárůstu o 6,5% u měření tlaku a o 8,6% u vážení pacienta. Při výskytu kombinace faktorů došlo k nárůstu o 9,5% u měření tlaku a o 8,6% u vážení pacienta. U jednotlivých faktorů došlo u anamnézy u měření tlaku k nárůstu o 8,9% a u vážení o 2,3%, u BMI 1. a 2. k nárůstu u měření tlaku o 14,9% a u vážení k nárůstu o 12,7%, u kuřáků u měření tlaku k nárůstu o 12,1% a u vážení o 4,5%. Tématům kouření, vhodná výživa, tělesná aktivita, stres, alkohol a drogy byla věnována přibližně stejná pozornost jako v roce 1997 (změna není statisticky významná). 15

16 Graf 4: Měření tlaku krve u praktického lékaře Graf 5: Vážení pacienta u praktického lékaře 100% 100% 90% 80% 78,3% 87,1% 90% 80% Počět pacientů v % 70% 60% 50% 40% 30% 20% Počet pacientů v % 70% 60% 50% 40% 30% 20% 46,90% 53,20% 10% 10% 0% % Rok šetření Rok šetření Graf 6: Měření tlaku krve lékařem u pacientů s rizikovými faktory Počet pacientů v % 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 87,0% věk ,4% kombinace f aktorů 76,8% 76,0% 66,5% anamnéza BMI 1 a 2 kouření Počet pacientů v % 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 93,5% v ěk ,1% 85,7% 81,4% kombinace f aktorů 88,1% anamnéza BMI 1 a 2 kouření Rok 1997 Rok 2005 Graf 7: Vážení pacientů s rizikovými faktory u lékaře 70,0% 70,0% Počet pacientů v % 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 45,8% 49,2% 48,0% 35,3% 46,0% Počet pacientů v % 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 54,4% 57,8% 49,6% 48,0% 50,5% 0,0% v ěk kombinace f aktorů anamnéza BMI 1 a 2 kouření 0,0% věk kombinace f aktorů anamnéza BMI 1 a 2 kouření Rok 1997 Rok

17 Tab. 7a: Počet osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech Kombinace faktorů Pouze Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření Lékař Lékař hovořil na téma Ptal se na anamnézu Měřil pacientovi výšku Vážil pacienta Měřil pacientovi tlak Kouření Vhodná výživa Přiměřená tělesná aktivita Stres Alkohol a drogy (Více odpovědí na jednu otázku) Tab. 7b: Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v % Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech Kombinace faktorů Pouze Anamnéza BMI 1a 2 Kouření 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Ptal se na anamnézu 47,0 43,1 46,6 49,8 50,2 52,2 58,3 25,5 37,6 Lékař Měřil pacientovi výšku 43,1 49,1 37,5 44,0 44,1 45,6 43,9 33,2 44,6 Vážil pacienta 53,2 56,3 49,4 54,4 54,2 57,8 49,6 48,0 50,5 Měřil pacientovi tlak 87,1 80,6 84,0 93,5 88,5 90,9 85,7 81,4 88,1 Kouření 27,4 22,6 30,3 28,0 30,9 38,7 11,0 30,0 37,8 Lékař hovořil na téma Vhodná výživa 33,0 21,7 26,7 45,0 35,3 39,6 32,3 28,1 22,8 Přiměřená tělesná aktivita 31,5 21,9 25,8 42,0 33,8 39,6 29,2 28,0 14,9 Stres 19,0 13,3 21,0 20,9 20,6 22,7 17,2 25,3 12,3 Alkohol a drogy 10,2 9,1 10,0 10,9 10,7 13,1 6,1 11,6 7,9 17

18 Tab. 7c Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v % Celke m Věková skupina celkem Počet osob v rizikových oblastech Kombinac e faktorů Anamnéz a Pouze BMI 1 a 2 Kouřen í 100,0 25,0 33,8 41,1 84,7 57,5 25,3 8,3 9,0 Lékař Ptal se na anamnézu 100,0 22,9 33,5 43,5 90,4 59,7 29,4 4,2 6,7 Měřil pacientovi výšku 100,0 28,5 29,5 42,0 86,7 59,5 25,2 6,2 9,1 Vážil pacienta 100,0 26,5 31,4 42,1 86,5 61,2 23,1 7,3 8,4 Měřil pacientovi tlak 100,0 23,2 32,7 44,2 86,2 59,0 24,5 7,6 8,9 Kouření 100,0 20,6 37,4 42,0 95,5 71,9 9,0 8,0 11,0 Lékař hovořil na téma Vhodná výživa 100,0 16,4 27,4 56,1 90,7 64,4 23,2 6,6 5,8 Přiměřená tělesná aktivita 100,0 17,4 27,8 54,9 91,0 67,3 21,8 6,9 4,0 Stres 100,0 17,5 37,3 45,1 91,6 63,3 21,2 10,2 5,4 Alkohol a drogy 100,0 22,4 33,5 44,2 89,6 70,0 14,4 8,9 6, Prevalence kouření Ukazatel samostatně popisuje jeden z rozhodujících rizikových faktorů a jeho vztah k sociálnímu statutu, věku, pohlaví. Z věkového intervalu let je v Liberci přibližně 37% kuřáků (kuřák byl pro toto šetření definován jako osoba, která pravidelně kouří včetně nekuřáků, kteří přestali kouřit před méně než rokem) a 15% bývalých kuřáků (nekouří více než jeden rok), 48% osob nekouřilo nikdy. Kouří více mužů (42%) než žen (31%). Slabší kuřáci jsou především mezi mladšími, silnější kuřáky naopak najdeme především u starších ročníků. Se vzrůstajícím vzděláním podíl kuřáků klesá (ZŠ 49%, SŠ 37% a VŠ 16%). Výskyt kuřáctví v závislosti na bydlení a příjmu viz. bod 5.3. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu nekuřáků téměř o 5% oproti roku Rozdělení kuřáků podle pohlaví, věku a vzdělání zůstalo zachováno. Graf 8: Vztah ke kouření Rok 1997 Rok 2005 nekuřáci 43% kuřáci 41% nekuřáci 48% kuřáci 37% bývalí kuřáci 16% bývalí kuřáci 15% 18

19 V roce 1997 kuřáci kouřili významně více: 41% bylo v kategorii přestali kouřit méně než před rokem nebo kouří 1 10 denně, 41% kouřilo 11 až 20 denně a 16% více než 20 denně, zatímco v roce 2005 bylo 50% kuřáků z kategorie přestali kouřit méně než před rokem nebo kouří 1 10 denně, 40% kouří 11 až 20 denně a 10% více než 20 denně. Graf 9: Počet vykouřených cigaret za den Rok 1997 Rok 2005 více než 20 denně 16% více než 20 denně 10% přestali néně než před rokem, 1 až 10 denně 43% 11 až 20 denně 40% přestali néně než před rokem, 1 až 10 denně 50% 11 až 20 denně 41% Tab. 8a: Počet osob podle kouření, pohlaví, věku a vzdělání Pohlaví Věková skupina Vzdělání Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Kuřáci Přestali kouřit méně než před rokem, 1 až 10 denně 11 až 20 denně Více než 20 denně Bývalí kuřáci Nekuřáci

20 Tab. 8b: Podíl osob podle kouření, pohlaví, věku a vzdělání v % Pohlaví Věková skupina Vzdělání Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Kuřáci 36,6 42,0 31,3 40,2 39,5 31,8 48,6 37,1 15,6 Přestali kouřit méně než před rokem, 1 až 10 denně 49,7 45,2 55,5 60,3 44,4 47,1 49,8 50,3 42,7 11 až 20 denně 40,4 41,4 39,2 33,9 43,5 42,2 37,6 41,1 46,2 Více než 20 denně 9,9 13,4 5,3 5,8 12,1 10,7 12,6 8,6 11,1 Bývalí kuřáci 15,2 14,5 15,8 6,6 12,9 22,4 14,6 14,1 20,8 Nekuřáci 48,3 43,5 52,9 53,2 47,6 45,9 36,8 48,7 63, Vliv rady lékaře na změnu životního stylu Ukazatel u skupiny respondentů s alespoň jedním rizikovým faktorem dokumentuje reálnou, byť subjektivně vnímanou účinnost rady lékaře. U osob, které měly alespoň jeden rizikový faktor a dostaly nějakou radu od lékaře, změnilo své chování 52%. Radikální změna chování je nejvyšší u starších osob. Příjem, pohlaví ani vzdělání nemají výraznější vliv na změnu chování. V roce 1997 změnilo své chování 62% těchto osob. Tab. 9a: Počet osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ V tom změna chování Radikální Částečná Žádná Tab. 9b: Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik v % Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 V tom změna chování Radikální 6,5 7,4 5,8 4,0 3,9 9,2 6,0 6,5 7,5 6,5 7,3 5,3 Částečná 45,7 44,0 47,3 37,2 39,4 53,2 57,2 40,0 54,0 42,1 48,8 42,3 20

21 Žádná 47,8 48,7 47,0 58,8 56,7 37,6 36,7 53,4 38,5 51,5 43,9 52,5 Tab. 9c: Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik v % Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ ,0 47,4 52,6 19,8 31,4 48,8 22,9 64,7 12,3 13,1 53,4 33,5 V tom změna chování Radikální 100,0 53,5 46,5 12,3 18,8 68,8 21,2 64,6 14,1 13,0 59,9 27,1 Částečná 100,0 45,6 54,4 16,1 27,0 56,8 28,7 56,7 14,6 12,1 56,9 31,0 Žádná 100,0 48,3 51,7 24,4 37,2 38,4 17,6 72,4 9,9 14,1 49,1 36, Cílená rada lékaře Ukazatel u skupiny respondentů s alespoň jedním rizikovým faktorem testuje zájem lékařů věnovat se primární prevenci. Z celkového počtu osob s rizikovými faktory dostalo cílenou radu 55%. Nejčastěji intervenovali lékaři osoby s kombinací více faktorů (60%) méně opět v případě kouření či nadváhy (42%). Radami se řídila alespoň částečně zhruba polovina z nich. Přístupnější radám jsou osoby s nadváhou 64%, nejméně kuřáci 31%. V roce 1997 cílenou radu od lékaře dostalo 40% těchto osob. Tab. 10a: Počet osob s alespoň jedním rizikovým faktorem, které dostaly cílenou radu členění podle demografických charakteristik V tom pouze Kombinace faktorů Vybraná choroba v anamnéze BMI 1 a 2 Kouření Počet osob, které dostaly alespoň jednu radu V tom: Řídících se radami Neřídících se radami Tab. 10b: Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem, které dostaly cílenou radu v jednotlivých demografických skupinách v % Počet osob, které dostaly alespoň jednu radu Řídících se radami V tom: Neřídících se radami 100,0 55,3 52,2 47,8 V tom pouze Vybraná choroba v anamnéze 100,0 52,5 48,7 51,3 BMI 1 a 2 100,0 42,0 64,4 35,6 Kouření 100,0 41,7 30,9 69,1 21

22 Kombinace faktorů 100,0 60,9 54,6 45, Forma rady lékaře Ukazatel vypovídá jak o preferování typu informace ze strany lékaře, tak o dostupnosti a efektivitě využití tiskových zdravotně osvětových materiálů. Ve srovnání s rokem 1997 vzrostl počet cílených rad přibližně dvojnásobně. Ve většině případů poskytnutí rady lékařem to byla rada ústní. Ve srovnání s rokem 1997 však vzrostl významně podíl písemné formy rad (zvláště u faktoru kouření). To patrně souvisí s reorganizací systému zdravotní výchovy, zlepšením distribuce osvětových materiálů. Svou roli zřejmě sehrává i reklamní činností farmaceutických firem. Tab. 11a: Počet cílených rad podle formy rady a rizikových faktorů Forma Ústní Písemná Poslání ke specialistovi Vybraná choroba v anamnéze Rizikové faktory BMI 1, Kouření (Více odpovědí na jednu otázku) Tab. 11b: Podíl cílených rad podle formy rady a rizikových faktorů v % Rizikové faktory Vybraná choroba v anamnéze Ústní Forma Písemná Poslání ke specialistovi 100,0 69,1 17,3 13,6 BMI 1, 2 100,0 66,0 28,4 5,6 (Více odpovědí na jednu otázku) Kouření 100,0 69,3 29,2 1, Diabetes mellitus Na rozdíl od roku 1997 se šetření též zabývalo zjišťováním údajů o cukrovce. Důvodem bylo získání podkladů pro již realizovaný projekt zlepšení péče o diabetické pacienty. K získaným údajům je třeba přistupovat obezřetně neboť ve sledovaném vzorku se vyskytovalo onemocnění cukrovkou poměrně vzácně a díky tomu i kvalita odhadů je zatížena určitými nejistotami. Ze získaných údajů vyplývá, že cukrovkou II. typu na Liberecku trpí přibližně 3,7% populace ve věku let. V podílu nemocných mezi ženami a muži nenalézáme větší rozdíl. Významným faktorem onemocnění je věk. Ve věkové skupině let trpí cukrovkou přibližně 1% sledované populace, ve skupině let již 7,7%. Z těch co mají cukrovku v mladším věku (18-45 let), naprostá většina (95%) má nebo měla příbuzného, který trpěl cukrovkou před tím než dosáhl 65 roků. U starší skupiny je tento podíl již menší 70 %. 22

23 Nejčastějším místem léčení je diabetická poradna, navštěvuje ji přibližně 71% pacientů. Praktickými lékaři je léčeno nejvíce diabetiků, kteří jsou pouze dietě. Nejčastějším způsobem léčby je PAD 51 %. V mladších věkových kategoriích je tento podíl ještě dominantnější kolem 70%. V nejstarší věkové skupině má tento způsob léčení menší podíl - 48% a poměrně častá je zde i dieta - 41%. Tab. 12a: Počet osob s cukrovkou podle místa a způsobu léčení členěných podle demografických charakteristik Osoby s cukrovkou Místo léčení Způsob léčby Z toho: i příbuzní mají cukrovku U praktického lékaře V diabetické poradně V nemocnici Dieta PAD (tablety) PAD+insulin (Více odpovědí na jednu otázku) Pohlaví Věková skupina Muži Ženy Tab. 12b: Podíl osob s cukrovkou podle místa a způsobu léčení členěných podle demografických charakteristik v % Pohlaví Věková skupina Muži Ženy ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Osoby s cukrovkou Místo léčení 3,7 3,4 3,9 1,0 0,9 7,7 Z toho: i příbuzní mají cukrovku 74,3 72,9 75,5 94,7 95,5 70,5 U praktického lékaře 34,2 25,9 41,2 18,3 30,9 35,7 V diabetické poradně 71,5 79,9 64,3 76,7 68,6 71,4 V nemocnici 5,1 0,9 8,7 3,3 0,3 5,7 Dieta 38,6 38,6 38,7 21,6 31,3 40,7 Způsob léčby PAD (tablety) 51,4 52,8 50,3 68,4 67,8 48,4 (Více odpovědí na jednu otázku) PAD+insulin 24,4 23,2 25,4 13,3 1,3 27,7 23

24 Tab. 12c: Podíl osob s cukrovkou podle místa a způsobu léčení členěných podle demografických charakteristik v% Pohlaví Věková skupina Muži Ženy ,0 49,0 51,0 24,8 34,7 40,4 Osoby s cukrovkou Místo léčení 100,0 45,9 54,1 6,5 9,0 84,5 Z toho: i příbuzní mají cukrovku 100,0 45,0 55,0 8,3 11,6 80,1 U praktického lékaře 100,0 34,7 65,3 3,5 8,2 88,3 V diabetické poradně 100,0 51,3 48,7 7,0 8,6 84,3 V nemocnici 100,0 7,8 92,2 4,3 0,6 95,2 Dieta 100,0 45,8 54,2 3,7 7,3 89,1 Způsob léčby PAD (tablety) 100,0 47,1 52,9 8,7 11,9 79,4 (Více odpovědí na jednu otázku) PAD+insulin 100,0 43,7 56,3 3,6 0,5 96,0 Tab. 12d: Počet osob s cukrovkou podle způsobu a místa léčení Způsob léčby Dieta PAD(tablety) PAD+insulin Místo léčení U praktického lékaře V diabetické poradně V nemocnici Volný čas strávený u televize či počítače Ukazatel popisuje rozsah fyzicky pasivního trávení volného času. Nerozlišuje zvlášť televizi a počítač. Volný čas u televize a počítače tráví 33% respondentů do 14 hodin týdně, 83% do 28 hodin týdně a 17% nad 28 hodin týdně. Věk, vzdělání a příjem nehrají při kumulovaném posuzování TV a PC zřetelnou roli. Výskyt rizikových faktorů nenaznačuje vztah k tomuto ukazateli, snad jen ve skupině osob s kombinací výskytu rizikových faktorů je čas strávený u TV či PC o něco vyšší (21% nad 28 hodin týdně). Naopak tento ukazatel je ovlivněn způsobem bydlení, neboť nad 28 hodin týdně tráví v oblastech s převážně bytovými domy (stratum 1) 19% obyvatel a v oblastech s převážně rodinnými domy (stratum 2) 12% obyvatel. Ve srovnání s rokem 1997 je patrný a statistický významný nárůst pasivního (z hlediska pohybových aktivit) trávení volného času u televize a počítače (14 28 hodin týdně vykazuje nárůst z 48% (1997) na 51% (2005) a 28 a více hodin týdně má nárůst z 12% (1997) na 17% (2005)). 24

25 Tento nárůst je bezesporu způsoben i zvýšením počtu počítačů v domácnostech, rozšířením internetu a rozšířením softwarové nabídky pro osobní počítače. Tab. 13a:Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače podle demografických charakteristik Počet hodin Méně než až 28 Více než 28 Televize, počítač Pohlaví Věková Skupina Vzdělání Příjmová skupina celkem Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Tab. 13b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače v jednotlivých demografických skupinách v % Televize, počítač Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina celkem Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Počet hodin Méně než 14 32,7 32,5 32,9 29,0 36,1 32,1 27,9 34,8 30,1 37,7 32,7 30,7 14 až 28 50,1 48,6 51,4 50,7 48,2 51,3 52,6 50,2 45,5 47,2 49,4 52,1 Více než 28 17,2 18,8 15,7 20,2 15,7 16,7 19,6 15,0 24,4 15,1 17,9 17,2 Tab. 14a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám Televize, počítač celkem Stratum 1 Stratum 2 Počet osob v rizikových oblastech Pouze Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření Kombinace faktorů Počet hodin Méně než až 28 Více než Tab. 14b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám v % Počet hodin Televize, počítač celkem Stratum 1 Stratum 2 Počet osob v rizikových oblastech Pouze Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření Kombinace faktorů Méně než 14 32,7 30,8 38,5 31,3 35,4 29,1 43,3 28,0 14 až 28 50,1 50,1 49,8 50,2 48,2 55,6 43,6 51,4 25

26 Více než 28 17,2 19,1 11,7 18,4 16,4 15,3 13,1 20, Čas strávený v restauračním zařízení Ukazatel opět popisuje jeden ze způsobů trávení volného času, který svým charakterem ovlivňuje zdraví člověka. V restauračním zařízení stráví méně než 3,5 hodiny týdně 72% sledované populace. Do této skupiny jsou zahrnuty i osoby, které do restaurace nechodí vůbec nebo jen výjimečně. Více než 7 hodin týdně tam nyní tráví 14% osob. Podstatný rozdíl v trávení volného času v restauračním zařízení je mezi muži a ženami, čím více strávených hodin v restauraci, tím více jsou zastoupeni muži (více než 7 hodin týdně - muži 21%, ženy 8%). Více času v průměru stráví v restauraci mladší než starší populace. Vzdělání nemá výraznější vliv. Jistou nepříliš výraznou tendenci můžeme pozorovat ve vztahu k příjmům (vyšší příjem, déle strávený čas). Více času tráví v restauracích obyvatele oblastí s převážně rodinnými domy (stratum 2) nad 7 hodin týdně 20%, oproti obyvatelům z oblastí s převážně bytovými domy (stratum 1) nad 7 hodin týdně 12%. Více času než zbytek populace tráví v restauračním zařízení osoby s nadváhou a kuřáci. Oproti zjištěním z roku 1997 dochází k mírnému nárůstu (ale statisticky významnému) času stráveném v restauracích, u osob, které tráví v restauracích více než 7 hodin týdně, došlo k nárůstu o 6%. Ve skupině mužů je pro tento nárůst ještě výraznější (u mužů trávících v restauraci více než 7 hodin týdně nárůst 9%). Způsob bydlení ve vztahu k času strávenému v restauračních zařízeních vykazuje opačnou tendenci než v roce % obyvatel oblastí s převážně rodinnými domy (stratum 2) trávilo v restauraci nad 7 hodin týdně, oproti 9% obyvatel z oblastí s převážně bytovými domy (stratum 1). Tab. 15a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení podle demografických charakteristik Počet hodin Méně než 3,5 3,5 až 7 Více než 7 V restauračním zařízení Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina celkem Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Tab. 15b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení v jednotlivých demografických skupinách v % Počet hodin V restaurač- Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina ním zařízení celkem Muži Ženy ZŠ SŠ VŠ Méně než 3,5 72,1 62,1 81,7 55,7 72,8 81,6 78,7 71,1 67,0 74,5 76,0 66,0 3,5 až 7 13,9 17,2 10,8 21,7 14,9 8,3 11,7 12,7 22,9 12,1 11,7 17,6 26

27 Více než 7 14,0 20,7 7,5 22,6 12,3 10,1 9,6 16,2 10,1 13,5 12,3 16,4 Tab. 16a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám Počet osob v rizikových oblastech V restauračním zařízení celkem Stratum 1 Stratum 2 Pouze Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření Kombinace faktorů Počet hodin Méně než 3,5 3,5 až 7 Více než Tab. 16b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám v % Počet osob v rizikových oblastech V restauračním zařízení celkem Stratum 1 Stratum 2 Anamnéza Pouze BMI 1 a 2 Kouření Kombinace faktorů Počet hodin Méně než 3,5 72,1 74,0 66,2 72,7 74,9 69,4 68,0 73,0 3,5 až 7 13,9 14,1 13,5 13,6 14,7 10,6 17,2 13,1 Více než 7 14,0 11,9 20,3 13,7 10,4 20,0 14,8 13, Volný čas strávený tělesný aktivitou Ukazatel popisuje jeden z pozitivních faktorů a možností ovlivnit své zdraví. Zjistili jsme, že 69% obyvatel tráví více jak 7 hodin týdně pobytem v přírodě, na procházkách, prací na zahrádkách či jinou další tělesnou aktivitou. Výrazné rozdíly při tělesných aktivitách mezi věkovými skupinami nejsou, přesto můžeme sledovat tendenci, že s přibývajícím věkem ubývá délka těchto aktivit. Výraznější vliv má vzdělání: čím je vyšší tím je i delší čas strávený tělesnými aktivitami (nad 7 hodin týdně 57% ZŠ, 71% SŠ a 83% VŠ). Podobný ale méně výrazný vliv se projevuje u příjmových skupin (nad 7 hodin týdně 61% 1. příjmové skupiny, 66% 2. příjmové skupiny a 77% 3. příjmové skupiny). Obyvatelé vilek a rodinných domů tráví pobytem v přírodě více času než obyvatelé ze sídlišť. Výskyt rizikových faktorů na chování sledované populace v této oblasti trávení volného času nemá zásadní vliv. Lze však sledovat, že skupina s pouze rizikovým faktorem anamnéza a BMI je více zaměřena na pobyt v přírodě, respektive další tělesné aktivity. Naopak skupina kuřáků a skupina s rizikem kombinace faktorů jsou méně orientovány na tyto aktivity. 27