5.. N EZ E AM A Ě M S Ě T S N T A N N A O N S O T S slide 0

Transkript

1 5. NEZAMĚSTNANOST slide 0

2 Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 1

3 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou. Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou. slide 2

4 % pr racovn ní síly USA: skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti: Míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti slide 3

5 5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti slide 4

6 Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti slide 5

7 Předpoklady: 1. L je exogenní a fixní. 2. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní slide 6

8 Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f U Zaměstnaní Nezaměstnaní s E slide 7

9 Podmínka stálého stavu Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní. Podmínka stálého stavu je: s E = f U počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci počet nezaměstnaných kteří naleznou práci slide 8

10 Nalezení rovnovážné míry U f U = s E = s (L U ) Vyřešíme pro U/L: = s L s U (f + s) U = s L proto: U s = L s + f slide 9

11 Příklad: Každý měsíc, 1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01) 19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19) Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: U s = = = L s + f , or 5% slide 10

12 Důsledky pro hospodářskou politiku Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f. slide 11

13 Proč existuje nezaměstnanost? Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule. Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 12

14 5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost slide 13

15 Hledání práce & frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst existuje protože pracovníci mají odlišné schopnosti a preference pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý slide 14

16 Odvětvové změny def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony. příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů příklad: Nová mezinárodní obchodní smlouva: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy Důsledek: frikční nezaměstnanost slide 15

17 CASE STUDY (USA): Změny odvětví v dlouhém období 57.9% Agriculture Manufacturing Other industry Services 73.5% 4.2% 1.6% 9.9% 17.2% 28.0% 7.7% slide 16

18 ČR: Změny zaměstnanosti slide 17

19 Další příklady odvětvových změn Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb : ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti. slide 18

20 Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce: Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích. slide 19

21 Pojištění pro případ nezaměstnanosti Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu. Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje náklady příležitosti nezaměstnanosti nutnost potřeby najít si práci f Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti. slide 20

22 Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám. slide 21

23 Proč existuje nezaměstnanost? Přirozená míra nezaměstnanosti: U s L = s + f Hotovo Dva důvody proč f < 1: Nyní 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 22

24 5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost slide 23

25 Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Strnulá reálná mzda Reálná mzda Najímaná práce Nabídka Nezaměstnanost Poptávka Práce Pracovní síla ochotná pracovat slide 24

26 Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst. slide 25

27 Důvody strnulosti mezd 1. Minimální mzda 2. Odbory 3. Efektivnostní mzdy slide 26

28 1. Minimální mzda Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých. Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3% Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda. slide 27

29 2. Odbory Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy. Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost. Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy. Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst. slide 28

30 odvětví Soukromý sektor (celk.) Odbory a mzdy: USA (2005) # zaměstn. (1000s) 105,508 členství v odbor. % 8.5% Wage ratio Vláda (celk.) 20, Stavebnictví Těžební průmysl Strojírenství Maloobchod Doprava Finance, pojišťovnictví Svobodná povolání Vzdělání 8, ,518 14,973 4,379 6,304 10,951 3, Zdravotnictví 14, wage ratio = 100 (union wage)/(nonunion wage) slide 29

31 3. Teorie efektivnostních mezd Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku: přilákání více kvalitních uchazečů o práci zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci flákání snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích) Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu. Důsledek: strukturální nezaměstnanost. slide 30

32 Diskusní otázka: Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR. Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost. slide 31

33 Délka trvání nezaměstnanosti, USA, průměry: 1/1990-6/2007 # týdnů v nezaměstnan osti # nezaměstnaných osob jako % celkového # nezaměstnaných Objem času, kteří tito pracovníci strávili v nezaměstnanosti jako % celkového času stráveného v nezaměstnanosti % 6.1% % 18.8% 15 nebo více 31% 75.1% slide 32

34 Data: Délka trvání nezaměstnanosti Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným. Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně důsledkem odvětvových změn. Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti. slide 33

35 5.4. Nezaměstnanost - USA slide 34

36 TREND (USA): Přirozená míra stoupla mezi , následně klesla mezi slide 35

37 dolary/ /hodin na d3 2 1 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Trend v reálné minimální mzdě je Minimální mzda podobný jako trend ve vývoji přirozené míry. Minimální mzda ve stálých cenách roku 2006 Minimální mzda v běžných cenách slide 36

38 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Členství v odborech Členství v odborech Od počátku 80.-tých (vybrané roky) let klesala jak rok % pracovní síly přirozená míra nezaměstnanosti, tak % členství v odborech % Ale mezi padesátými % a osmdesátými roky % přirozená míra rostla, zatímco členství v % odborech klesalo % slide 37

39 $100 $80 $60 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Odvětvové změny Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007 V období byly ceny ropy méně volatilní, což způsobilo menší počet odvětvových změn. $40 $20 $ slide 38

40 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Demografie 1970s: Generace baby boomu narozená po druhé světové válce byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s). Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s). slide 39

41 5.5. Nezaměstnanost - EU slide 40

42 Nezaměstnanost v Evropě: France % prac covní síly Italy U.K. Germany Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 41

43 Míra nezaměstnanosti v Německu a) celková b) dlouhodobá Zdroj: Siebert 2003 slide 42

44 Nárůst nezaměstnanosti v Evropě Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle. Důsledek v USA: Zvýšení kvalifikační prémie mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů. slide 43

45 Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání (2005) USA 18 % V. Británie 47 % Švýcarsko 53 % Španělsko 68 % Švédsko 83 % Německo 90 % Francie 92 % Rakousko 98 % slide 44

46 USA x EU: Indexy zaměstnanosti a reálných mezd (1970=100) Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 Employment 230 Real wage Real wage 210 Employment USA Euro-zone slide 45

47 Odpracované hodiny a index reálných mezd: Annual hours worked per person France 2,945 2,588 1,848 1,771 1,542 1,517 Germany 2,941 2,584 2,316 1,804 1,563 1,469 UK 2,984 2,624 2,267 1,688 1,491 1,491 USA 2,964 2,605 2,062 1,717 1,589 1,660 Sweden 2,945 2,588 2,204 1,571 1,515 1,588 Real wage (index: 1870 = 100) France ,048 1,417 1,434 Germany ,178 1,222 UK USA Sweden ,228 1,493 1,727 = dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 46

48 6.6. Nezaměstnanost - ČR slide 47

49 Nezaměstnanost ČR Zdroj: VUPSV slide 48

50 ČR: Minimální a průměrná mzda Zdroj: VUPSV slide 49

51 ČR: Demografie Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 50

52 ČR: Sociální výdaje (běžné ceny) Zdroj: VUPSV slide 51

53 Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti slide 52

54 Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé epizody Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 53

55 Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, strukturální změny, stárnutí generace baby boomu slide 54

56 Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost Prudce vzrostla po roce 1970 Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce. slide 55

57 Literatura Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 56