Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska v EU KEU 8

Transkript

1 Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska v EU KEU 8

2 Jižní ekonomiky: charakteristiky 2. pol. 70. let uvolnění politických režimů, liberalizace, integrace do EU Nižší ekonomická vyspělost, konvergence k průměru EU Původně agrární ekonomiky s malou mírou industrializace Podprůměrná míra přerozdělování, nižší výdaje na sociální systémy, Nízká míra zaměstnanosti obyvatel (výjimkou Portugalsko před krizí) Nízká konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí

3 Jižní ekonomiky: charakteristiky Negativní trendy v oblasti stárnutí populace Podprůměrné ukazatele v oblasti inovací a znalostní ekonomiky Příjemci ze společného rozpočtu EU Rodina částečně supluje selektivní sociální systém Páteří růstu je cestovní ruch, popřípadě export

4 Konvergence ekonomické úrovně vybraných zemí Země Portugalsko Řecko Španělsko Irsko HDP na obyvatele (EU-15), HDP na obyvatele (EU-25), HDP na obyvatele (EU-15), HDP na obyvatele v PPP (EU-27),

5 Ekonomická situace pro krizi

6 Španělsko občanská válka, zvítězili Frankisté s generálem Francem v čele za 2. sv. války vyhlásili neutralitu 1947 formálně obnovena monarchie Franco nechal schválit zákon o nástupnictví zveřejněn 1954 dohodl se o převzetí výchovy Juana Carlose zveřejněna v 1969 tvrdý totalitní stát zabránil šíření komunismu 1953 konkordát s Vatikánem, povinné vyučování náboženství

7 Španělsko 1955 vstup do OSN 1958 člen OEES, WB, MMF do poloviny 50.let stranou evropského vývoje vydáno prohlášení o úmrtí Franca spol., polit., ekonom. změny 1978 nová ústava deklarovala pluralitní demokracii, konstituční monarchii a europeizaci

8 Hospodářský vývoj před 1945 od 1939: hospodářský vývoj podřízen vedení generála Franka odpovídala parametrům válečné ekonomiky, státní řízení ekonomiky s výrazným omezením zahraničního obchodu, snaha o autarkní systém (až do konce 50.let)

9 Hospodářský vývoj léta po r.1958 s MMF - Plán rozvoje španělské ekonomiky fáze hospod. vývoje Stabilizační plán modernizace ekonomiky, hlavní cíle : stabilizace makroekonomického vývoje liberalizace ekonomicky včetně zahraničního obchodu konvertibilita peseta postupná integrace Španělska do evropských struktur hl. důvodem neúspěchu byly ek. problémy

10 Hospodářský vývoj 60. léta omezování veřejných a strukturálních výdajů stagnace nebo pokles životní úrovně obdobná restrikce se nikde v Evropě neobjevila polovina 60.let poklesly reálné příjmy vedlo 2 mil. obyvatel k emigraci Agrární charakter země do 60. let

11 Hospodářský vývoj 70. léta 1977 Moneloanské pakty podpora ekonom., soc. a polit.změn restrukturalizace průmyslu výrazný pokles ocelářství (do té doby nosné odvětví) pokles pracovních míst o 2/3 v tomto odvětví růst nezaměstnanosti přes 20 % (po 1.ropném šoku udržována uměle na nižší úrovni hospodářský pokles spojený se zásadní transformací ekonomiky cílem je začlenění do evropských struktur

12 Hospodářský vývoj léta výrazné urychlení španělské transformace, čerpání ze strukturálních fondů záruka pro zahraniční investory PZI hl. akcelerátorem růstu pokles nezaměstnanosti, růst produktivity práce 1986 spuštěn ZNR program zóny naléhavé restrukturalizace, program reg. politiky: měl umožnit vyrovnávání regionálních rozdílů

13 Růst španělské ekonomiky

14 Hospodářský vývoj 90. léta od 1993 se cítí plnohodnotnými členy EU podíl na všech integračních iniciativách, prointegračně laděni zaměřeni na plnění Maastrichtských kritérií 1996 dochází ke změně ve vládě José Aznar lidová konzervativní strana liberálně založený ekonom v hospodářské politice je kontinuita i po změně vlády

15 Hospodářský vývoj po : vítězství socialistů, premiér Zapatero Jedním z důvodů vítězství i slib stažení jednotek z Iráku po atentátech v Madridu Priority: reforma vzdělávací systému, řešení problémů s imigrací zmírnění napětí mezi španělskými regiony 2008: znovuzvolen: protikrizová opatření

16 Hospodářský vývoj 2008: výrazné dopady krize, analogie s Irskem Levné úvěry spekulace na trhu s nemovitostmi značné problémy bank. sektoru, tzv. cajas (dle UBS budou potřebovat až 120 mld. eur Prudký nárůst nezaměstnanosti na 21% Mírné reformy trh práce, Nedůvěra fin. trhů, růst nákladů na obsluhu st. dluhu 2011 Zapatero oznamuje, že nebude znovu kandidovat ->volné ruce k potřebným reformám

17 Hospodářský vývoj po 2000 Podzim 2011: pád Zapatera, drtivé vítězství socialistů ve volbách, premiér Mariano Rajoy Problém stoupajících úroků státních dluhopisů a refinancování státního dluhu Plánovaná opatření: Reformy na trhu práce Posun odchodu do důchodu Bankovní reforma - Od května 2011 protesty mladých lidí proti vládní politice na náměstích španělských měst

18 Aktuální ekonomická situace 2012 pokračování krize, rostoucí nezaměstnanost i protesty Nárůst migrace mladých do Německa, Nizozemska Rekapitalizace bankovního sektoru 2013 ukončení recese, nicméně vysoká nezaměstnanost Problém: generační koncentrace nezaměstnanosti 2014 prognóza 0,7% růstu, ale velmi pomalé oživení

19 Splatnost španělských dluhopisů

20 Makroekonomická situace Španělska (Eurostat) Rok Tempo růstu HDP 0,9-3,7-0,2 1,0-0,6 NA Míra inflace 4,1-0,2 2,0 3,1 2,4 1,5 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 11,3 18,0 20,4 23,1 26,8 25,9-4,2-11,1-9,6-9,6-10,6 NA 39,8 52,3 61,7 70,5 86,0 NA

21 Ekonomika Řecka občanská válka díky této válce má i ČR řeckou menšinu, přijali jsme 1000 řeckých dětí po skončení občanské války byla restaurována monarchie trvala do roku 1973 (fakticky jen do 1967) poválečné parlamentní volby náznak demokratických struktur 1952 Řecko členem NATO 1967 vojenský puč, rozpuštěn parlament, zrušeny politické strany, král utekl do exilu nastolena diktatura černých plukovníků vojenská junta

22 Ekonomika Řecka 1974 parlamentní volby zvítězili socialisté (PASOK), udrželi se u moci 30 let zásadní pro charakter řecké ekonomiky 1981 Řecko se stalo členem Evropských společenství, pouze z politických a strategických důvodů podpora demokratizace, zabránit sovětizaci Řecka

23 Hospodářský vývoj 50. léta 50. léta nesystémový, způsobeno vnitropolitickou nestabilitou po občanské válce se postupně začala stabilizovat situace odstraněny bariéry zahraničního obchodu i pro příliv zahraničních investic rozvoj řecké ekonomiky stál na zahraničních investicích 1953 provedena devalvace drachmy

24 Hospodářský vývoj 60. léta ve 2.pol.50.let dochází k mírnému hospodářskému růstu hospod. růst tažen rozvojem průmyslu, stavebnictví a dopravní infrastruktury stále je na konci 50.let bylo hlavně zemědělství 1961 asociační smlouva mezi společenstvím a Řeckem 1969 zmrazena na protest proti chování vojenské junty, obnovena od r.1974

25 Hospodářský vývoj 70. léta 70.léta: Řecko jako dovozce ropy a surovin postiženo ropnými šoky, ale jako rozvíjející se ekonomika udržela vysokou dynamiku růstu inflace ale dvojciferná po 1974 přijat program nacionalizace etatizace (rozsáhlý program zestátňování) důvod udržení vysoké dynamiky růstu 1974 turecká okupace Kypru výstup země ze Severoatlantické aliance

26 Hospodářský vývoj 70. léta Důsledek etatizace: došlo k vytěsnění soukromých investic státními Vládní strana premiéra Karamanlise se hlásila k liberalismu, ale byla přijata státní regulace cen a důchodů, růst mezd atd vznik socialistické strany PASOK, vůdce A. Papanderou 1974 monarchistické tendence - referendum Řecko zůstane republikou

27 Hospodářský vývoj 80. léta Již od konce 70. let nárůst vlivu PASOKu Ztráta důvěryhodnosti vládní strany, korupční aféry, rostoucí inflace, až 20% 80.léta: členství Řecka pomohlo přílivu zahraničních investic Řecko příjemcem strukturálních fondů 1981 vítězství Pasoku ve volbách premiér Papanderou socialistická orientace Reformy odsunuty, značné protěžování státního sektoru

28 Hospodářský vývoj 80.léta zásah do důchodové politiky indexace mezd v závislosti na vývoji inflace Rozšíření výdajů na školství a zdravotnictví Nárůst počtu státních zaměstnanců boj proti nezaměstnanosti Nárůst veřejného dluhu na 42% HDP v roce Pětiletý program hospodářského a sociálního rozvoje měl makroekonomicky zklidnit vývoj řecké ekonomiky

29 Hospodářský vývoj 1986 vláda Pasoku pokračuje, ale liberalizace socialismu 1986 do čela strany se dostal socialista Kosta Sinitis, výrazně ovlivnil vývoj řecké politiky (PASOK) liberalizační opatření stabilizační program, devalvace drachmy o 15%, úsporná opatření, zmrazení platů a mezd, zrušení indexace mezd na inflaci Pokles životní úrovně, ale šedá ekonomika tvořila cca 40% HDP 1987 pokles popularity částečný návrat k socialismu Zaostávání Řecka % průměru EU, %

30 Hospodářský vývoj 90.léta Konec 80. let několikery volby, 1990 vláda konzervativců, premiér K. Mitsotakis Stabilizační, úsporné plány, i na tlak EU privatizace velmi rozsáhlá, privatizují se banky, aerolinie, tabák, zbrojní průmysl 90. léta - implementována opatření směřující ke splnění maastrichtských kritérií, ale podvodem

31 Hospodářský vývoj 90. léta 1994 návrat PASOKu - opět socializace, ale problém vysokého zadlužení, přesahující 100% HDP, vysoká inflace 1996 opět Sinitis snaha o stabilizaci hospodářství a příprava na euro 1997: vyčlenili náklady na obranu z rozpočtu, čímž uměle snížili deficit restriktivní HP snaha snížit inflaci, fiskální deficity 2001 vstup do eurozóny

32 Příčiny růstu Pokles úrokových sazeb Expanzivní fiskální politika Investiční aktivita (Olympijské hry) Fondy EU Kreativní vedení národního účetnictví

33 Krize Po Olympiádě pokles tempa růstu hospodářské dynamiky Dopad krize na turismus (velký podíl na HDP) Prohloubení deficitů Nutná pomoc Eurozóny (na bázi bilaterálních smluv) a IMF : cca 110 mld eur Souhlas s reformami (kvůli euru vnitřní devalvace) 2011 nutnost restukturalizace dluhu před 2013

34 Krize 2011 Dohodnut druhý balík pomoci Řecku ve výši cca 130 mld. eur Snaha o reforma, ale spíše jen zvedání daňové zátěže Stále přetrvává masivní státní aparát, pomalé privatizace Odstoupení premiéra G. Papandrea Nová přechodná vláda L. Papademos Duben 2012 volby riziko vítězství radikálních stran, možnost ztráty vlády Nové demokracie a Pasoku Premiér Antonis Samaras

35 Aktuální ekonomická situace 2013 deflace 2% + 4,5% pokles ekonomiky Primární rozpočet v přebytku, ale značné náklady na obsluhu státního dluhu Náznak oživení na rok 2014 Diskuze o dalším možném balíku pomoci od EU Vymanění z krize bude trvat dle odhadů 6-8 let

36 Splatnost řeckých dluhopisů

37 Makroekonomická situace Řecka (EUROSTAT) Rok Tempo růstu HDP 1,3-2,3-4,9-7,1 7,0-3,9 Míra inflace 4,0 1,3 4,7 3,1 1,0-1,9 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,7 9,5 14,1 19,9 26,9 27,6-9,4-15,4-10,7-9,5-9,0 NA 110,3 126,8 148,3 170,4 156,9 NA

38 Ekonomika Portugalska 1932 nástup generála Salazara autokracie (nebyl diktátor, ale autokrat) formálně neporušil kontinuitu republiky 1974 Karafiátová revoluce pokus o levicovou orientaci země, ta byla ale ukončena vojenským převratem došlo k demokratizaci společnosti a její pluralizaci

39 Ekonomika Portugalska zásadní polit., ekonom. a institucionální změny opuštění Angoly a Mozambiku Z kolonií zbyly Azory a Madeira zámořská území 1977 přihláška do ES nebyly námitky, ale příliš malá, vzdálená a zaostalá země čekali na Španělsko

40 Hospodářský vývoj léta Do 70. let: čistě agrární stát s minimálním průmyslem, socialistické experimenty s ekonomikou dělnické kontroly průmyslu aj. Vysoká míra negramotnosti 1976 volby, vítězí socialisté 1977 podána přihláška do ES Značné ekonomické problémy, vysoká inflace až 30%, nezaměstnanost 15%

41 Hospodářský vývoj 70. léta 1978 navíc deficity OB, PB, rozpočtu Tlak MMF na reformy Devalvace escuda, privatizace, restituce, kontrola mezd -> ozdravení ekonomiky 1979 nové volby vítězí demokratická aliance cíl vstup do ES 80. léta růst ekonomiky, ale stále značný zahraniční dluh i vysoký počet lidí v emigraci

42 Hospodářský vývoj 80. léta Vládní nestabilita, několikery předčasné volby Střídání demokratických a socialistických vlád 1984 stabilizace ekonomické situace Industrializační proces, devalvace měny 1986 první civilní prezident Mario Soarez Vstup do EHS Nárůst exportu, turismu, zlepšení PB

43 Hospodářský vývoj 90. léta Dokončení privatizace, ze státních podniků smíšené společnosti Značné dotace ze strukturálních fondů na infrastrukturu Snižování nezaměstnanosti, zvýšení kupní síly 90. léta: akcelerace rozvoje, výrazný posun poznamenána snahou splnit Maastrichtská kritéria snaha být zakládajícím členem eurozóny (problémy s inflací) agrárně-průmyslová ekonomika s rozvíjejícím se terciérem

44 Hospodářský vývoj Faktory změn : vnitřní proinvestiční politika, rozsáhlá restrukturalizace privatizace (po 2. svět. válce prošlo etatizací) v 80. a 90.letech, kryla fiskální deficity i investic vnější pomoc strukturálních fondů

45 Portugalsko po 2000 příčiny zpomalení růstu Po vstupu do eurozóny Nárůst mzdových nákladů v důsledku zavedení eura Vnitřní i vnější nerovnováhy Pokles produktivity práce Pokles domácí poptávky Nízká míra konkurenceschopnosti, strukturální problémy

46 Krize 2008/09 Spíše eskalace dlouhodobých problémů Fiskální deficity v důsledku poklesu HDP, X Strnulý trh práce 2010: snaha o reformu, premiér Sokratés Obava z řeckého vývoje, škrty v rozpočtu Zvýšení daní, snížení platů ve st. sektoru o 5% 2011: klíčový, P. má splatit trojnásobek dluhů než v roce 2010 (nutno řešit další emisí dluhopisů) duben žádost o pomoc ve výši cca 80 mld. eur

47 Rating PIIGS 2010

48 Krize 2011 Prohloubení ekonomických problémů Nárůst nezaměstnanosti Provázanost bankovního sektoru se španělským Pravděpodobný další kandidát na pomoc z ESFS Hrozba řeckého scénáře recese, nezaměstnanost, pokles průmyslové produkce volby: nový premiér P. Coelho socialista Tlak z EU na reformy, dosud bez úspěchu

49 Aktuální ekonomická situace pokračování recese 2013 oživení Časté stávky zaměstnanců kvůli úsporným opatřením MMF poskytl další část půjčky 1,9 mld. eur 2014 plán na ukončení čerpání do června a návrat na finanční trhy Problém vysokého zadlužení a nezaměstnanosti omezení růstového potenciálu země

50 Splatnost státních dluhopisů

51 Makroekonomická situace Portugalska (EUROSTAT) Rok Tempo růstu HDP 0,0-3,8 1,9-1,3-3,2-1,4 Míra inflace 2,7-0,9 1,4 3,6 2,8 0,4 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,7 9,6 11,2 14,6 17,4 15,3-2,9-9,3-9,8-4,3-6,4 NA 65,3 76,1 94,0 108,0 124,1 NA