Krajský úřad Libereckého kraje. odbor dopravy. Adresáti: dle rozdělovníku

Transkript

1 Krajský úřad Libereckého kraje odbor dopravy Adresáti: dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC OD 125/2018-3/280.9/Hk KULK 7747/2018 Mgr. Karel Holina / 279 karel.holina@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy (dále jen Krajský úřad Libereckého kraje nebo odvolací správní orgán ), jako správní orgán věcně a místně příslušný podle ustanovení 40 odst. 3 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích ), k rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností, i podle ustanovení 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších právních předpisů, a jako nadřízený správní orgán podle ustanovení 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), na základě odvolání účastníka řízení /podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu/, kterým je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO: , se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1 Nové Město, PSČ: (dále jen Správa železniční dopravní cesty ), ze dne proti usnesení Městského úřadu Nový Bor, Odboru dopravy, se sídlem nám. Míru 1, Nový Bor, PSČ: (dále jen Městský úřad Nový Bor ), ze dne pod spisovou značkou: SPR 162/2017 OD/ a č.j.: MUNO 47569/2017 OD, kterým jako věcně a místně příslušný silniční správní úřad podle ustanovení 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, podle ustanovení 66 odst. 1 písm. f) správního řádu zamítnul žádost Správy železniční dopravní cesty ze dne na zrušení železničního přejezdu P3249 na trati Česká Lípa Nový Bor v železničním km 54,522, a kde dalšími účastníky řízení /podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu/ jsou Hana Houdová, nar , bytem Skalice u České Lípy 141, Skalice u České Lípy 141, PSČ: (dále jen Hana Houdová ), Milena Knesplová, nar , bytem Veleliby 55, Dvory, PSČ: (dále jen Milena Knesplová ), František Kopecký, nar , bytem Rumburských hrdinů 749, Nový Bor, PSČ: (dále jen František Kopecký ), Josef Řehák, nar , bytem Skalice u České Lípy 519, Skalice u České Lípy 141, PSČ: (dále jen Josef Řehák ), Jaromír Votápka, nar , bytem Benešova 637, Kutná Hora, PSČ: (dále jen Jaromír Votápka ), a Obec Skalice u České Lípy, se sídlem Skalice u České Lípy 377, Skalice u České Lípy, PSČ: (dále jen Obec Skalice u České Lípy ), r o z h o d l podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu takto: odvoláním napadené usnesení Městského úřadu Nový Bor ze dne pod spisovou značkou: SPR 162/2017 OD/ a č.j.: MUNO 47569/2017 OD se v celém rozsahu ruší a věc se vrací k novému projednání správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. O d ů v o d n ě ní Dne obdržel Krajský úřad Libereckého kraje od Městského úřadu Nový Bor, jako pověřeného příslušného silničního správního úřadu podle ustanovení 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, správní spis s odvoláním Správy železniční dopravní cesty ze dne Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a Liberec 2 tel.: fax: podatelna@kraj-lbc.cz IČ: DIČ: CZ Datová schránka: c5kbvkw

2 2/ proti usnesení Městského úřadu Nový Bor ze dne pod spisovou značkou: SPR 162/2017 OD/ a č.j.: MUNO 47569/2017 OD (dále jen napadené usnesení ), kterým jako věcně a místně příslušný silniční správní úřad podle ustanovení 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, podle ustanovení 66 odst. 1 písm. f) správního řádu zamítnul žádost Správy železniční dopravní cesty ze dne na zrušení železničního přejezdu P3249 na trati Česká Lípa Nový Bor v železničním km 54,522. Dalšími účastníky řízení podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu jsou Hana Houdová, Milena Knesplová, František Kopecký, Josef Řehák, Jaromír Votápka a Obec Skalice u České Lípy. Správa železniční dopravní cesty je v řízení zastoupená na základě plné moci společností SUDOP PRAHA a.s., IČO: , se sídlem Olšanská 2643/1a, Žižkov, Praha 3, PSČ: (dále jen SUDOP PRAHA a.s. ). Pokud jsou v další části tohoto odůvodnění rozhodnutí o odvolání uváděna čísla pozemkových parcel, vždy se jedná o katastrální území a obec Skalice u České Lípy. Napadené rozhodnutí Městského úřadu Nový Bor bylo doručeno Správě železniční dopravní cesty dne Ta proti němu podala odvolání dne a tentýž den doručeno prvoinstančnímu správnímu orgánu. Jedná se tedy o odvolání podané účastníkem řízení řádně a včas. K podanému odvolání se nikdo nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že Městský úřad Nový Bor neshledal důvody pro postup podle ustanovení 87 správního řádu, spis i s odvoláním předal se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu, a ten jej obdržel dne Z předloženého spisu vyplývají chronologicky dále zejména následující skutečnosti. Dne obdržel Městský úřad Nový Bor žádost Správy železniční dopravní cesty, zastoupené na základě plné moci společností SUDOP PRAHA a.s., na zrušení železničního přejezdu P3249 na trati Česká Lípa Nový Bor v železničním km 54,522. Dne oznámil Městský úřad Nový Bor ostatním účastníkům zahájení správního řízení o žádosti Správy železniční dopravní cesty. Dne nařídil Městský úřad Nový Bor ústní jednání spojené s místním šetřením. Městský úřad Nový Bor provedl dne ústní jednání spojené s místním šetřením, o čemž byl sepsán protokol a pořízena fotodokumentace. Městský úřad Nový Bor vydal dne napadené rozhodnutí a další sled událostí je již popsán v úvodu odůvodnění tohoto rozhodnutí. Krajský úřad Libereckého kraje v souladu s ustanovením 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Krajský úřad Libereckého kraje v odvolacím řízení zjistil, že napadené rozhodnutí je nezákonné, vydané v rozporu se správním řádem a zákonem o pozemních komunikacích, a je nepřezkoumatelné. V tomto případě v řízení nebyl zjištěn skutkový stav věci podle ustanovení 3 správního řádu, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v ustanovení 2 správního řádu, což bude popsáno při vypořádávání jednotlivých námitek odvolatele i v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí. K předmětu řízení je nutno předeslat následující skutečnosti. Podle ustanovení 66 odst. 1 písm. f) správního řádu platí, že řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo

3 3/7 zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl. Podle ustanovení 6 odst. 1 a 2 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, platí, že pokud se železniční dráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí předpis. O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů. Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis. Podle ustanovení 37 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích platí, že křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni kolejí. Úrovňové křížení (přejezd) je možné zřídit na jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu. Podle ustanovení 37 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích může na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu rozhodnout o zrušení přejezdu. Dále podle ustanovení 37 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích platí, že zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka pozemní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnice a místní komunikace užší než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m. V posuzovaném případě jde o řízení o zrušení železničního přejezdu P3249 na trati Česká Lípa Nový Bor v železničním km 54,522. V rámci takového řízení musí příslušný silniční správní úřad mimo jiné posoudit, zda zrušením železničního přejezdu nedojde k zamezení příjezdu a přístupu na pozemky, k jejichž obsluze byl přejezd vybudován, případně zda existuje vyhovující komunikační alternativa. Je třeba také posoudit a vyjasnit, zda před či za přejezdem existuje pozemní komunikace a zda zrušením přejezdu by nedošlo k znepřístupnění jedné z nich. V posuzovaném případě (s ohledem na vlastnická práva k dotčeným pozemkům) by se mohlo na jedné straně jednat o účelovou komunikaci definovanou v ustanovení 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (pozemky p. č. 2335/1, 2336/9), na druhé straně o místní komunikaci definovanou v ustanovení 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích či o již zmíněnou účelovou komunikaci (pozemky p. č. 2335/2, 2335/3, 2336/2). Toto je nutno bez pochybností vyjasnit. Posuzování existence účelové komunikace se řídí tím, že lze-li vést tzv. jiné řízení než samostatné deklaratorní řízení o určení právního vztahu podle ustanovení 142 odst. 1 správního řádu, existence účelové komunikace se posuzuje v rámci jiného správního řízení (řízení o zrušení železničního přejezdu). Účastníky takového řízení jsou žadatel a další dotčené osoby, kdy jejich okruh lze vymezit tak, že jimi jsou vlastník potencionální účelové komunikace a její uživatelé z nutné komunikační potřeby, dále pak vlastník železničního přejezdu. V odůvodnění rozhodnutí je nutno se vypořádat i s existencí samotné účelové komunikace důkladným posouzením jejich čtyř znaků (plnění účelu podle zákona o pozemních komunikacích, stálost a patrnost v terénu, souhlas vlastníka s obecným užíváním veřejností, i nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba). Aby mohla být nějaká cesta považována za účelovou komunikaci, tak musí být současně (kumulativně) splněny všechny tyto čtyři znaky. Podle výsledku správního řízení příslušný silniční správní úřad rozhodne. K řešení otázky, zda se v daném případě jedná o pozemní komunikaci či nikoliv, tedy v tomto případě zda se jedná o účelovou komunikaci, lze obecně uvést následující. Podle ustanovení 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

4 4/7 Podle ustanovení 2 odst. 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích, je jednou z kategorií pozemní komunikace i účelová komunikace. Podle ustanovení 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena. Existence i zánik účelové komunikace jsou vázány na existenci jejich čtyř znaků, tj. plnění účelu podle zákona o pozemních komunikacích, stálost a patrnost v terénu, souhlas vlastníka s obecným užíváním veřejností i nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba. Aby mohla být nějaká cesta považována za účelovou komunikaci, tak musí být současně splněny všechny tyto čtyři znaky. Účelová komunikace nemusí být zpevněná, nemusí jít ani o stavbu spojenou se zemí pevným základem. Účelovou komunikací může být přímo pozemek, který slouží jako dopravní cesta. Přitom je i nerozhodné jak je účelová komunikace, respkt. pozemek, na němž se účelová komunikace nachází či pozemek, který je účelovou komunikací, evidován v katastru nemovitostí (např. rozsudek NNS sp. zn. 6 Ans 2/ ze dne ). Vlastníkem účelové komunikace mohou být i osoby soukromého práva, na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikací. Pokud jde o souhlas vlastníka s obecným užíváním veřejností, tak účelovou komunikací (za předpokladu splnění dalších jejich tří znaků) se pozemek nebo jeho část stává jeho věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným nebo konkludentním (tj. strpěním), aby byl pozemek takto užíván (tedy, aby byl tento pozemek či jeho část užíván jako účelová komunikace). Právní ochrana účelových komunikací je založena na ochraně veřejného zájmu. Veřejným zájmem je v tomto případě zájem na zachování obecného užívání. Primárním účelem účelové komunikace je zajištění přístupu vlastníků k jejich nemovitostem tam, kde není jiná alternativa přístupu, o které by se ještě dalo rozumně uvažovat (alternativní účelová komunikace již musí reálně existovat), a kde tento přístup není upraven institutem soukromoprávním (např. výprosa, závazkový vztah atp.). Prosazení veřejného zájmu je tedy možné jen v takovémto úzkém rozsahu. Obecné užívání lze pak podřadit pod pojem veřejné užívání. Z uvedeného vyplývá, že je nepřípustné skrze institut účelové komunikace omezovat vlastnické právo v případech, kde absentuje veřejný zájem. Ten bude absentovat tam, kde komunikace neslouží veřejnosti, ale pouze potřebě jednoho konkrétního vlastníka sousední nemovitosti, pokud nepůjde o situaci, kdy i za daného stavu věcí umožní vlastník účelové komunikace její obecné užívání. Přitom souhlas může být výslovný nebo konkludentní. Pokud je účelová komunikace zřízena, je její právní status závazný i pro budoucí majitele pozemku (účelové komunikace). Ti pak nejsou oprávněni účelovou komunikaci ze své vůle uzavřít. Tedy omezení vlastnického práva k pozemku ve formě veřejného přístupu na tento pozemek je způsobilé přecházet z vlastníka na vlastníka, takže není třeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udělen vlastníky předchozími. Tento závěr nelze v plné míře vztahovat jen na případy, kdy vlastnické právo k pozemku bylo nabyto v restituci, kdy souhlasem předchozího vlastníka není vázán vlastník, který pozemek nabyl v rámci restituce od veřejnoprávní korporace. Pokud vlastník souhlasí s tím, aby jeho pozemek byl užíván jako účelová komunikace, vychází soudní judikatura ze závěru, že vlastník pozemek k tomuto účelu věnoval, tedy věnoval jej obecnému užívání. Jestliže vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o účelovou komunikaci, vzniklou ze zákona. Stačí tedy, aby vlastník strpěl užívání pozemku jako pozemní komunikace. V případě nesouhlasu musí jít o aktivní jednání. Pro posouzení konkludentního souhlasu je podstatná objektivní skutečnost, tedy již samotná existence užívané cesty (historicky, od nepaměti), nikoli pak subjektivní sdělení předchozího vlastníka či vlastníků ex post, tedy dodatečně. Vlastník pozemku,

5 který jej věnoval obecnému užívání, však nemusí být vždy znám. To bývá pravidlem u pozemků, které jsou obecně užívány jako účelové komunikace řadu let. V takovýchto případech mnohdy nejde určit konkrétního vlastníka, jenž v minulosti pozemek obecnému užívání věnoval. Pak se vychází z předpokladu, že pozemek je jako účelová komunikace užíván od nepaměti. V případě historických právních vztahů není jednoduché, respkt. někdy ani možné určit přesně, kdy takový vtah vznikl a v těchto případech je možné vydat deklaratorní rozhodnutí tak, že se jim bude určovat, že právní vztah k určitému datu, které je prokazatelné, již existoval nebo naopak neexistoval. Pokud jde o nutnou a ničím nenahraditelnou komunikační potřebu, tak je třeba zjistit a posoudit zda v posuzovaném případě plní potencionální účelová komunikace na dotčeném pozemku (pozemcích) nezbytnou dopravní spojnici, a zda se nejedná o tzv. cestu z pohodlí. Neexistuje-li v případě potencionální účelové komunikace na dotčeném pozemku (pozemcích) vyhovující alternativa, bude splněn i znak nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba. Účelovou komunikaci je nutné posuzovat v celém jejím průběhu, tedy i v případech, kdy se nachází na několika pozemkových parcelách, a ve vztahu k navazující síti pozemních komunikací. Při posuzování komunikační alternativy mohou nastat dvě varianty. V prvním případě, kdy alternativní cestu vlastní veřejnoprávní korporace, je předpokladem její dostatečnosti existence v terénu, právní způsobilost naplnit nutnou komunikační potřebu a fyzická způsobilost naplnit nutnou komunikační potřebu /posuzuje se typ stavby i pozemku, jejichž přístupnost je řešena (pole, zahrada, rekreační stavba, rodinný dům); dopravně technické řešení a stavební stav alternativní cesty (povrch, sklon, příp. nosnost); délka; nutnost a nákladnost případných úprav staveb či pozemků, jejichž přístupnost je řešena/. V druhém případě, kdy alternativní cestu vlastní osoba soukromého práva nebude zpravidla nutné zachovat obě cesty, přitom nelze postupovat tak, že bude zachována až poslední zbylá cesta. Kritéria pro porovnání takových cest se řídí právní způsobilostí každé z nich naplnit nutnou komunikační potřebu, jejich fyzická způsobilost (viz první případ), vůle vlastníků a menší zátěž soukromého vlastnictví (plocha cesty, počet pozemků). Alternativní cesta musí reálně existovat, nelze požadovat její zbudování. V případě znaku nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba postačí, když jej potencionální účelová komunikace splňuje byť v jediném případě. Znaky existence účelové komunikace se zkoumají a posuzují k době, kdy se uživatel z nutné komunikační potřeby či její vlastník začali domáhat jejího určení či bylo zahájeno tzv. jiné řízení podáním příslušné žádosti. Jednotlivé pozemky mnohdy sami o sobě některý ze znaků nesplňují, neboť ten se vztahuje k cestě jako celku. Je to dáno tím, že každá veřejná cesta je schopna (je způsobilá) plnit svůj dopravní účel jedině v kontextu celé sítě ostatních pozemních komunikací, jejímž je smysluplnou součástí. K posouzení kategorie pozemní komunikace na straně železničního přejezdu v místě pozemků p. č. 2335/2, 2335/3, 2336/2, tedy zda jde o místní komunikaci či účelovou komunikaci, si prvoinstanční správní orgán vyžádá vyjádření jejího vlastníka, tj. Obce Skalice u České Lípy. Budeli se jednat o místní komunikaci, je nutné opatřit i příslušné rozhodnutí silničního správního úřadu o zařazení do této kategorie či sdělení, že se tak stalo v minulosti podle předchozí právní úpravy. Tyto vesměs obecné skutečnosti považoval Krajský úřad Libereckého kraje za nutné předeslat úvodem odůvodnění tohoto rozhodnutí. Krajský úřad Libereckého kraje dále přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání Správy železniční dopravní cesty ze dne Námitky uvedené v odvolání na straně č. 1 a 2 v odstavcích 4 až 7 se týkají jen případného zániku železničního přejezdu a odvolací správní orgán je považuje za důvodné. K tomu uvádí následující. Jak vyplývá z předloženého správního spisu (písemnost pod č. 7 + příloha), tak již v minulosti bylo požádáno o odstranění stavby železničního přejezdu P3249. Žádost o odstranění stavby podala dne Správa železniční dopravní cesty u Drážního úřadu. Toto řízení bylo ukončeno 5/7

6 6/7 rozhodnutím Drážního úřadu, IČO: , se sídlem Wilsonova 300/8, Praha 2 Vinohrady, PSČ: (dále jen Drážní úřad ), ze dne pod sp. zn.: MP-SDP0350/14-5/Lh a č.j.: DUCR-41320/14/Lh. Uvedený správní orgán žádost zamítnul s odůvodněním, že jeho zrušením by došlo k znemožnění přístupu na pozemky ve vlastnictví Františka Kopeckého (zejména jde pozemek p. č. 2336/9). Předložený správní spis neobsahuje ani jiné správní rozhodnutí o zrušení předmětného železničního přejezdu, tedy případné rozhodnutí silničního správního úřadu, jak to vyžaduje zákon o pozemních komunikacích. Městský úřad Nový Bor nesprávně usuzuje, že fyzickým odstraněním nájezdových panelů železničního přejezdu P3249 a skutečnosti, že v současné době již není několik let využíván, došlo k jeho zániku (jak fyzickému, tak právnímu). Jak vyplývá z odvolání Správy železniční dopravní cesty (písemnost pod č. 15), ale i z vyjádření Drážního úřadu ze dne a ze dne (písemnost pod č. 1 + přílohy a č. 11), tak železniční přejezd P3249 nebyl doposud zcela odstraněn. Má i své aktivní označení a právně je považován za existující. To, že technologická část železničního přejezdu P3249 dosud existuje, dokládá i protokol ze společného ústního jednání a místního šetření, kde byla pořízena fotodokumentace. Z té je patrné, že přístup a příjezd k železničnímu přejezdu P3249 je sice zarostlý zelení, ale je zde patrný i koridor cesty. O žádosti Správy železniční dopravní cesty je tedy nutné meritorně rozhodnout. Věc, které se řízení týká (železniční přejezd P3249) dosud existuje a nezanikl. Návrhu Správy železniční dopravní cesty uvedenému v odvolání na straně č. 2 v odstavci 8, na zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání, tak nezbylo než vyhovět. Krajský úřad Libereckého kraje, v souladu s ustanovením 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, již na jiném místě odůvodnění v tomto rozhodnutí vyslovil právní názor, kterým je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán. Pro úplnost tedy shrnuje, že nebude-li doloženo pravomocné rozhodnutí silničního správního úřadu o zrušení železničního přejezdu P3249, je nutno na něj pohlížet jako na existující a o žádosti Správy železniční dopravní cesty je nutno rozhodnout. Ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků je nutné vyjasnit, zda po obou stranách železniční trati, v místě železničního přejezdu P3249, existují pozemní komunikace (případně jaké kategorie) a zda jeho zrušením nedojde k zamezení přístupu a příjezdu na pozemky (jejich části), k jejich obsluze byl v minulosti vybudován. Tedy, zda v současné době existují jiné vyhovující alternativní možnosti jejich obsluhy. Je třeba také zadokumentovat stav případné komunikační alternativy, řádně odůvodnit případný zánik účelové komunikace či její části a vypořádat se s námitkami účastníků řízení (s námitkami Františka Kopeckého se prvoinstanční správní orgán řádně nevypořádal). Vyžádá-li si to průběh správního řízení, tak prvoinstanční správní orgán provede i další důkazy. V dostatečném předstihu před vydáním rozhodnutí musí být příslušným usnesením prohlášena lhůta, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Účastníci musí být navíc řádně a včas vyzváni a upozorněni na možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Podle výsledku správního řízení pak Městský úřad Nový Bor rozhodne. V odůvodnění rozhodnutí je nutno se vypořádat s existencí pozemních komunikací, a v případě účelové komunikace důkladně posoudit její čtyři znaky. Krajský úřad Libereckého kraje v souladu s ustanovením 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání usnesení předcházelo, s právními předpisy, dále přezkoumal správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v odvolání Správy železniční dopravní cesty ze dne Přitom dospěl k závěru, že napadené usnesení je nezákonné, vydané v rozporu se správním řádem a zákonem o pozemních komunikacích a je nepřezkoumatelné. S ohledem na tyto skutečnosti pak nezbylo, než podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, napadené usnesení Městského úřadu Nový Bor ze dne pod spisovou značkou: SPR 162/2017 OD/ a č.j.: MUNO 47569/2017 OD zrušit a věc vrátit

7 k novému projednání správnímu orgánu, který napadené usnesení vydal. K tomuto závěru dospěl odvolací orgán na základě shora uvedených skutečností. P o u č e n í Toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat (viz ustanovení 91 odst. 1 správního řádu). Ing. Jan Čáp vedoucí odboru dopravy Rozdělovník: Účastníci řízení podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu: - Hana Houdová, nar , bytem Skalice u České Lípy 141, Skalice u České Lípy, PSČ: (doporučeně do vlastních rukou). - Milena Knesplová, nar , bytem Veleliby 55, Dvory, PSČ: (doporučeně do vlastních rukou). - František Kopecký, nar , bytem Rumburských hrdinů 749, Nový Bor, PSČ: (doporučeně do vlastních rukou). - Josef Řehák, nar , bytem Skalice u České Lípy 519, Skalice u České Lípy, PSČ: (doporučeně do vlastních rukou). - Jaromír Votápka, nar , bytem Benešova 637, Kutná Hora, PSČ: (doporučeně do vlastních rukou). - Obec Skalice u České Lípy, se sídlem Skalice u České Lípy 377, Skalice u České Lípy, PSČ: (datovou schránkou). - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO: , se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1 Nové Město, PSČ: , zastoupená na základě plné moci společností SUDOP PRAHA a.s., IČO: , se sídlem Olšanská 2643/1a, Žižkov, Praha 3, PSČ: (datovou schránkou). Dotčené orgány podle ustanovení 136 správního řádu: - Drážní úřad, IČO: , se sídlem Wilsonova 300/8, Praha 2 Vinohrady, PSČ: (datovou schránkou). - Policie České republiky, Krajské ředitelství Libereckého kraje, Územní odbor Česká Lípa, dopravní inspektorát, se sídlem Pod Holým vrchem 1734/14, Česká Lípa, PSČ: (datovou schránkou). - Obecní úřad Skalice u České Lípy, silniční správní úřad, se sídlem Skalice u České Lípy 377, Skalice u České Lípy, PSČ: (datovou schránkou). Dále obdrží (rozhodnutí o odvolání se spisem): - Městský úřad Nový Bor, Odbor dopravy, se sídlem nám. Míru 1, Nový Bor, PSČ: (doporučeně poštou). 7/7