Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení

Transkript

1 Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Anne MORISSEAU Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení

2 Metodika Finanční nedostupnost bydlení» Definována jako nepřiměřenost mezi příjmem domácnosti a celkovými výdaji na bydlení. Výdaje na bydlení = nájem + náklady na bydlení pro nájemníky nebo měsíční splátka úvěru + náklady na bydlení pro domácnost, která vstupuje do vlastnictví. Volba mezi nájmem a vlastnictvím» Budeme měřit (odhadovat) finanční nedostupnost nájemního bydlení pro vybrané typy domácností domácnosti, protože předpokládáme, že vstup do vlastnictví je finančně náročnější než setrvání v nájemním bydlení.» Lze srovnávat rovněž finanční náklady nájemního a vlastnického bydlení pro určité konkrétní typy domácností (náklady vlastnického bydlení mohou být za určitých okolností nižší než náklady nájemního bydlení).

3 Metodika Privilegovaný nebo neprivilegovaný sektor nájemního bydlení?» Budeme měřit finanční (ne)dostupnost bydlení v neprivilegovaném sektoru, protože nájmy v privilegovaném sektoru se v budoucnu v důsledku deregulace přiblíží nájmům v neprivilegovaném sektoru. Dále je třeba vzít v úvahu, že určitá část domácností s nízkými příjmy žije v neprivilegovaném sektoru a nemají/ neměli šanci přestěhovat se do privilegovaného sektoru (byty v tomto sektoru se neuvolňují). Zohlednění nadspotřeby bydlení?» Podle metodiky obsažené v návrhu projektu byl každé domácnosti normativně přiřazen byt, jehož velikost odpovídá (je ve souladu) s počtem členů domácnosti. Nadspotřeba domácností tudíž není uvažována. Předpokládáme, že domácnosti nadspotřebovávající bydlení, pro něž by se jejich bydlení stalo finančně nedostupným, by se v realitě snažily odstěhovat do menších bytů. Otázkou by mělo být, zda struktura lokálního bytového fondu umožňuje, aby se domácnosti přestěhovaly do menších bytů (jestli existuje dostatečná nabídka malých bytů, tj. otázka fyzické dostupnosti).

4 Jak měřit finanční (ne)dostupnost? Existují různé přístupy k měření finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení. Zatím uvažujeme pouze domácnosti nájemního sektoru. Míra zatížení» Předpokládejme, že v ČR jsou domácnosti s mírou zatížení vyšší než 25 % ohroženy finanční nedostupností bydlení. Uveďme některé konkrétní příklady domácností s mírou zatížení vyšší než 25 %: V případě pražské domácnosti tvořené 2 dospělými osobami s měsíčním čistým příjmem Kč, která platí nájem 8 27 Kč (rok 25), činí míra zatížení 35 % (tj. více než zvolená hranice únosnosti ve výši 25 %). I přes relativně vysokou míru zatížení po zaplacení nájmu této domácnosti zbývá ještě Kč (reziduální příjem) na ostatní náklady (kromě bydlení). Uvažujeme náklady na výživu ve výši odpovídající příslušné části životního minima. V případě domácnosti žijící na Vysočině s příjmem ve výši Kč, která platí nájem 4 77 Kč, činí míra zatížení 27 % (tj. více než zvolená hranice únosnosti ve výši 25 %). I přes relativně vysokou míru zatížení této domácnosti po zaplacení nájmu zbývá Kč, přitom částka nákladů na výživu (část životního minima) činí 8 27 Kč.

5 Míra zatížení - příklady 2 osoby KZAM 5, v Praze, byt 2+1, rok 25 2 dospělí KZAM děti, na Vysočině, byt 4+1, rok 2 Měsíční příjem Kč Nájem 827 Kč Měsíční příjem Kč Nájem 4 77 Kč Reziduální příjem 15 16Kč Náklady na výživu 4 72Kč Reziduální příjem Kč Náklady na výživu 8 27 Kč Míra zatížení 35 % Míra zatížení 27 %

6 Jak měřit finanční (ne)dostupnost? - pokračování Nelze tedy říci, že výše uvedené domácnosti jsou ohroženy finanční nedostupností bydlení. Z výše uvedeného vyplývá, že míra zatížení není postačujícím ukazatelem pro identifikaci domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením z důvodu finanční nedostupnosti bydlení.

7 Jak měřit finanční (ne)dostupnost? - pokračování Reziduální příjem» Jedná se o částku disponibilního příjmu, která domácnosti zůstane po úhradě výdajů na bydlení. Jinými slovy, výši reziduálního příjmu získáme tak, že od čistého měsíčního příjmu domácnosti odečteme výši nájemného (v neprivilegovaném sektoru) a přičteme částku příspěvku na bydlení (pokud na něj domácnost má nárok). Jestliže reziduální příjem je nižší než částka nákladů na výživu zahrnutá v životním minimu, předpokládáme, že domácnost je ohrožena finanční nedostupností bydlení, resp. jedná se o domácnost potenciálně ohroženou sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti stávajícího bydlení. Výše uvedené skutečnosti lze demonstrovat na konkrétních příkladech

8 Reziduální příjem - příklady 1 dospělý + 1 dítě, KZAM 5-6, Praha, byt 2+1, rok 23 Čistý měsíční příjem + příspěvek na bydleni + sociální dávky Kč Nájem Kč 2dospělí + 1 dítě, oba nezaměstnaní, Středočeský kraj, byt 3+1, rok 23 Měsíční příjem + příspěvek na bydleni + sociální dávky 9 41 Kč Nájem Kč Reziduální příjem Kč Náklady na výživu 4 21 Kč Reziduální příjem Kč Náklady na výživu 6 53 Kč Podíl reziduálního přijmu k nákladům na výživu,6 Podíl reziduálního přijmu k nákladům na výživu,6

9 ZAVĚR Pro účely identifikace domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení jsme se rozhodli využít druhou metodu založenou na výpočtu reziduálního příjmu, protože lépe odráží skutečné finanční potíže domácností.

10 A typy ohrožených domácností

11 A - 1) Ohrožené domácnosti mezi roky 2 a 26 v jednotlivých krajích ČR počet typ domácnost Vyvoj počet typ ohrožených domácností Pruměr bez Prahu PRAHA PRAHA Pruměr bez Prahu GRAF 1 GRAF 2 Potvrdilo se, že Praha se liší od ostatních krajů z hlediska počtu ohrožených domácností. Počet kategorií ohrožených domácností klesal mezi 2 a 26 ve všech krajích, V Praze se snížil z 22 na 14 kategorií, v jiných krajích z 16 na 1 kategorií. V letech 23 a 24 se však počet kategorií ohrožených domácností zvýšil, výrazněji v Praze. Počet typů ohrožených domácností Vývoj počtu typů ohrožených domácností v jednotlivých krájích PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Z druhého grafu je patrné, že Jihomoravský kraj se také výrazně liší od ostatních krajů z hlediska počtu kategorií ohrožených domácností (podobně jako v Praze vyšší počet). Odchylka mezi kraji v počtu kategorií ohrožených domácností se v roce 26 snížila. Všechny kraje zaznamenaly stagnaci nebo růst počtu kategorie ohrožených domácností v letech 23 a/nebo 24.

12 A - 1) Ohrožené domácnosti mezi roky 2 a 26 v jednotlivých krajích ČR PRAHA - Typy ohrožených domácností v jednotlivých letech 2 osoby + 2 dětí KZAM rodičovska KZAM 3 + rodíčovska KZAM nezaměstnaný 2 KZAM 9 2 KZAM 5-6 nezam + rodičovska 2 nezaměstnaný 2 osoby + 1 dítě KZAM rodičovska KZAM nezaměstnaný 2 KZAM 9 nezam + rodičovska 2 nezaměstnaný 1 osoba + 1 dítě KZAM 9 KZAM 7-8 KZAM 5-6 KZAM 4 rodíčovska nezaměstnaný 2 osoby KZAM nezaměstnaný duchodec + nezaměstnaný 2 nezaměstnaný 2 duchodcu 1 osoba KZAM 9 nezaměstnaný duchodce Detailní pohled na 3 vybrané kraje: Prahu, Jihomoravský a Ústecký kraj. Ústecky kraj je krajem s nejmenším počtem kategorií ohrožených domácností. -Kategorie domácností ohrožené ve všech krajích: dávky a důchodci. -Kategorie domácností ohrožené v kraji s nejvyšším počtem ohrožených domácností: domácnosti s jednou ekonomicky aktivní osobou a druhou osobou na mateřské nebo nezaměstnanou, s dětmi nebo bez dětí. Dále domácnosti se dvěma ekonomicky aktivními osobami například 2 KZAM 9 a 2 děti. Domácnosti samoživitelů (jedna osoba a dítě) jsou častěji zastoupeny v Praze a Jihomoravském kraji. V Jihomoravském kraji jsou mezi ohroženými domácnostmi častěji zastoupeny domácnosti se dvěma dětmi. JIHO MORAVSKY KRAJ - Typy ohrožených domácností v jednotlivých letech 1 osoba + 1 dítě 1 osoba ÚSTECKÝ KRAJ - Typy ohroženych domácností v jednotlivých letech 2 osoby + 2 dětí KZAM nezaměst nezaměst + rodičovska 2 nezaměstnaný 2 osoby + 1 dítě nezaměst + rodičovska 2 nezaměstnaný rodíčovska nezaměstnaný 2 osoby duchodce + nezaměst 2 nezaměstnaný nezaměstnaný 2 osoby + 2 dětí 2 osoby + 1 dítě 1 osoba + 1 dítě 2 osoby 1 osoba KZAM rodičovska KZAM 3 + rodičovska KZAM nezam 2 KZAM 9 2 KZAM 5-6 nezaměs + rodičovska 2 nezaměstnaný KZAM rodičovska KZAM nezaměst nezaměs + rodičovska 2 nezaměstnaný KZAM 9 KZAM 5-6 KZAM 4 rodičovska nezaměstnaný KZAM nezaměst duchodce + nezaměst 2 nezaměstnaný nezaměstnaný duchodce

13 A - 2) Míra ohrožení domácností v roce 23 1,2 Míra ohrožení domácností v 23 - PRAHA duchodce KZAM 9 KZAM nezaměstnaný KZAM 5-6 KZAM nezaměstnaný KZAM rodičovska 2 KZAM 9 2 KZAM 5-6 KZAM rodičovska KZAM 9 KZAM nezaměstnaný 2 duchodcu KZAM 3 + rodičovska 2 KZAM 9 KZAM 4 KZAM 7-8 nezaměstnaný mat rodičovska nezaměstnaný 2 nezaměstnaný nezam + rodičovska 2 nezaměstnaný nezam + rodičovska duchodce + nezaměstnaný 2 nezaměstnaný -,2 -,4 -,6 -,8-1 1,8,6,4,2 Pro připomenutí: čím vyšší poměr reziduálního příjmu k ŽM (části), tím nižší míra ohrožení. Pro všechny kraje platí: Nejvíce ohrožené jsou domácnosti závislé na dávkách. Potom domácnosti s jedním ekonomicky aktivním členem a druhou osobou nezaměstnanou nebo na mateřské. Naopak nejméně ohrožené jsou domácnosti, kde jsou 2 ekonomicky aktivní osoby. Z grafu je zřejmé, že mezi nejvíce ohrožené domácnosti patří i dvě kategorie domácností samoživitele (neúplné rodiny). Domácností s reziduálními příjmy těsně pod úrovni 1,5 násobku nákladů na výživu (tj. nacházejí se těsně pod hranicí ohrožení) je relativně málo. Poměr residualního přijmu (zbytkového příjmu / 1,5 náklady na výživu) 1 osoba 1+1 ditě 1+1 ditě 2 osoby 2+1 ditě 2+1 ditě 2+2 dětí 2 osoby 2+2 dětí 1 osoba 1+1 ditě 2+2 dětí 1+1 ditě 2+1 ditě 2+2 dětí 2+2 dětí 2+2 děti 2+1 ditě 1 osoba 2 osoby 2 osoby 2+2 dětí 2+1 ditě 1+1 ditě 1+1 ditě,9,8,7,6,5,4,3,2,1 Míra ohrožení domácností v 23 - PRŮMĚR bez Prahy a Jihomoravského kraje Praha Míra ohrožení finanční nedostupností bydlení je u domácností závislých na dávkách natolik vysoká, že dosahují dokonce záporného poměru reziduálního příjmu (tj. příjem po odpočtu nákladů na bydlení je záporný). Další kategorie domácností měly k dispozici jen velmi nízký reziduální příjem, zejména kategorie KZAM 9 nebo KZAM 5-6 s jedním dítětem nebo jednočlenné domácnosti důchodců. Poměr residualního přijmu (Zbytkového příjmu /1,5 náklady na výživu) 2 nezaměstnany + 2 dětí KZAM d ítě nezaměstnany nezaměstnany a rodičov + 2 dětí 2 nezaměstnany rodičovska + 1 dítě KZAM 7-8 a rodič + 2 dětí KZAM 7-8 a nezaměst + 1 dítě duchodce a nezaměstnany 2 nezaměstn + 1 dítě nezaměstnany + 1 ditě nezaměstnany a rodič + 1 ditě KZAM 7-8 a nezaměst + 2 dětí KZAM dítě 2 KZAM dětí

14 A - 2) Míra ohrožení domácností v roce 23 Míra ohrožení domácností v 23 - JIHOMORAVSKÝ KRAJ 1,2 1,8,6,4,2 nezaměstnany rodičovska + 1 dítě nezaměstnany + 1 dítě 2 nezaměstnany nezaměst a rodič + 1 dítě nezaměst a rodič+ 2 dětí 2 nezaměstnany + 1 dítě 2 nezaměstnany + 2 dětí duchod a nezaměst KZAM 7-8 a nezaměst + 1 dítě KZAM dítě KZAM 7-8 a nezaměst + 1 dítě KZAM 7-8 a rodičov + 2 dětí KZAM dítě duchodce 2 KZAM dětí KZAM 3 a rodičov + 2 dětí Poměr residualního přijm u (Zbytkového příjm u /1,5 náklady na výživu) KZAM 7-8 a rodičov + 2 dětí KZAM 7-8 a nezaměst

15 A - 3) Srovnaní finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení pro ohrožené domácnosti 1 osoba KZAM dítě Byt Srovnaní míry zatížení Rozdíl mezi průměrnou mírou zatížení splátkou úvěru a mírou zatížení deregulovaným nájemným LI UL KV PZ JC STC PRA ZL OL JM VYS PA HK 2 26 MS Míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru je nižší než míra zatížení měsíční splátkou úvěru Míra zatížení měsíční splátkou uvěru je nížší než míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru V grafech je porovnávána míra zatížení tržním nájemným s mírou zatížení splátkou úvěrů na pořízení vlastního bytu pro 3 vybrané kategorie ohrožených domácností. Míra zatížení splátkou úvěrů na pořízení vlastního bydlení byla nižší než míra zatížení tržním nájemným v Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji v roce 2 a v roce 26, v Libereckém kraji jen v roce 2, a to pro každou uvedenou kategorii. 1 osoba KZAM 7-8 a 1 osoba na mateřské + 1 dítě Byt Srovnaní míry zatížení Rozdíl mezi průměrnou mírou zatížení splátkou úvěru a mírou zatížení deregulovaným nájemným PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 2-26 Srovnaní míry zatížení Rozdíl mezi průměrnou mírou zatížení splátkou úvěru a mírou zatížení deregulovaným nájemným Míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru je nižší než míra zatížení měsíční splátkou úvěru Míra zatížení měsíční splátkou uvěru je nížší než míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru Obecně se pro každou kategorii rozdíl mezi mírou zatížení tržním nájemným a splátkou úvěru na pořízení vlastního bytu mezi roky 2 a 26 prohloubil. V roce 26 se míra zatížení splátkou úvěru zvýšila oproti míře zatížení tržním nájemným ve všech krajích kromě Jihomoravského (a do určité míry také Karlovarského - byt 2+1, kraje Vysočina byt 2+1 a byt 3+1 a Jihočeského kraje byt 2+1 a byt 3+1). 1 osoba KZAM 7-8 a 1 osoba nezaměstnaný + 2 dětí Byt PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL Míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru je nižší než míra zatížení měsíční splátkou úvěru Schůzka Míra zatížení měsíční řešitelů splátkou projektu, Hnanice, uvěru je nížší než míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru ZL MS

16 B - Počet ohrožených domácností

17 B 1) Podíl ohrožených domácností a vývoj v čase % ohrožených domácností Vyvoj podíl ohrožených domácností na celkovém úhrnu domácností vybraných v šetření domácností Počet typů ohrožených domácností Vývoj počtu typů ohrožených domácností v jednotlivých krájích PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Podíl ohrožených domácností se začal zvyšovat už v roce 22 a rostl do roku 24, zatímco počet kategorií ohrožených domácností rostl až od roku 23. Zastoupení jednotlivých kategorií domácností na celkové populaci (resp. námi vybraného vzorku populace) se mezi roky 2 a 26 neměnilo (z metodologických důvodů). Vývoj podílu ohrožených domácností proto závisel pouze na vývoji počtu kategorií ohrožených domácností v jednotlivých letech a jejich zastoupení na celé populaci. Proč v roce 22 počet kategorií ohrožených domácností nerostl, ale rostl podíl ohrožených domácností? Protože v roce 22 spadla do kategorie ohrožených domácností v Jihomoravském kraji kategorie jednočlenných domácností důchodců, zatímco jiné dvě kategorie domácností ohrožené v roce 2 ze skupiny ohrožených domácností v roce 22 vypadly. Váha (zastoupení) kategorie jednočlenných důchodcovských domácností je přitom větší ( domácností) v porovnání s vahou 2 kategorií domácností, které v roce 22 přestaly být ohrožené.

18 B -2) Vývoj podílu různých typů ohrožených domácností z celkového úhrnu ohrožených domácností Podíl ohroženych domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivych krajich a jejjich distribuce podle kategorie zaměstnání v roce 23 5 KZAM KZAM Činny a davky Duchodci Davky PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle kategorie zaměstnání v 26 KZAM KZAM Činny a dávky Duchodci Davky PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS V grafech porovnáváme rok 23, kdy byl počet ohrožených domácností nejvyšší a rok 26, kdy byl počet ohrožených domácností naopak nejnižší. Srovnaní krajů dle podílu ohrožení domácností. Praha a Jihomoravský kraj se lišily od ostatních krajů ČR tím, že v letech 23 a 26 vykazovaly čtyři- až pětkrát vyšší podíl ohrožených domácností. V roce 26 byl podíl ohrožených domácností v Jihomoravském kraji dokonce ještě vyšší než v Praze. V roce 26 se rozdíly v podílu ohrožených domácností mezi kraji prohloubily, například mezi Jihočeským a Moravskoslezským krajem nebo Ústeckým krajem. Vývoj distribuce podle kategorie zaměstnaní Váha (zastoupení) ohrožených domácností žijících na dávkách rostla mezi roky 23 a 26, zatímco podíl ohrožených domácností se snižoval. V roce 26 (na rozdíl od roku 23) již mezi ohroženými domácnostmi ve většině krajů nejsou zastoupeny kategorie domácností dvou ekonomicky aktivních osob a v některých krajích také domácnosti s jednou ekonomicky aktivní osobou. Zastoupení důchodců mezi ohroženými domácnostmi bylo přibližně stejné v roce 2 i v roce 26 kromě Prahy, kde se zastoupení důchodců v kategorii ohrožených domácností v roce 26 snížilo.

19 B -2) Vývoj podílu různých typů ohrožených domácností z celkového úhrnu ohrožených domácností Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle počtu členů domácnosti v 23 Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle počtu členů domácnosti v osoby + 2 děti osoby + 1 dítě 1 osoba + 1 dítě 2 osoby 1 osoba osoby + 2 děti 2 osoby + 1 dítě 1 osoba + 1 dítě 2 osoby 1 osoba OL PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Vývoj podílu ohrožených domácností v jednotlivých krajích podle počtu členů domácnosti Obecně se v roce 26 mezi ohroženými domácnostmi zvýšilo zastoupení domácností s jednou osobou a domácností jedné osoby s dítětem rostl (samoživitelů, neúplných rodin), zatímco podíl ohrožených domácností se celkově snížil (jednočlenné domácnosti tvoří hlavně domácnosti důchodců). Zastoupení domácností se dvěma dětmi se na celkovém počtu ohrožených domácností se naopak snížilo. Praha a Jihomoravský kraj se lišily v roce 23 i v roce 26 co se týče zastoupení jednočlenných domácností na celkovém počtu ohrožených domácností. Praha se od ostatních krajů liší rovněž vyšším podílem dvoučlenných bezdětných domácností na celkovém počtu ohrožených domácností.

20 B 3) Srovnání podílu ohrožených domácností v privilegovaném a neprivilegovaném sektoru v ČR v roce 26 SROVNANÍ PODÍLU OHROŽENÝCH DOMÁCNOSTÍ V PRIVILEGOVANÉM A V NEPRIVILEGOVANÉM SEKTORU V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V ROCE 26 V roce 26 v žádném kraji nepřesáhl podíl ohrožených domácností v privilegovaném sektoru 3 %. Podíl ohrožených domácností v % z celkového úhrnu domácností v krajích PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Regulovaný nájem Deregulovaný nájem Podíl ohrožených domácností v roce 26 v neprivilegovaném sektoru byl minimálně dvakrát vyšší než v privilegovaném sektoru ve stejném roce. Odchylka (rozdíl mezi podílem ohrožených domácností v neprivilegovaném a privilegovaném sektoru) byla daleko větší v Jihomoravském kraji a v Praze a do určité míry také v Moravskoslezském kraji a v Olomouckém kraji.

21 C - Regionální disparity

22 C 1) Regionální disparity v typech ohrožených domácností KZAM 7-8 a nezam + 2 děti nezam a rodič + 2 děti Zastoupení typů ohrožených domácností v jednotlivých regionech ČR v roce 26 2 nezam + 2 děti KZAM 7-8 a nezam+ dítě nezam a rodič + dítě 2 nezaměst + dítě KZAM 9 + dítě KZAM dítě rodičovska + dítě nezaměstnaný + dítě duchodce a nezam 2 nezaměstnaný nezaměstnaný důchodce Je zřejmé, že v roce 26 se pouze Pražský a Jihomoravský kraj liší od ostatních krajů vpočtu typů ohrožených domácností. Domácnosti plně závislé na sociálních dávkách jsou ohroženy ve všech krajích. Na rozdíl od domácností kvalifikovaného dělníka a nezaměstnaného se dvěma dětmi, které jsou ohroženy ve většině krajů, jsou ostatní domácnosti zaměstnanců ohroženy pouze v Praze a v Jihomoravském kraji. PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS

23 C 2) Disparity mezi kraji v míře ohrožení jednotlivých domácností a vývoj v čase Poměr residualního přijmú (zbytkového příjmu/1,5 naklady na výživu) 1,2 1,8,6,4,2 -,2 -,4 -,6 -,8-1 směrodatna odchylka (zbytkového příjmu/1,5 naklady na výživu) Disparity mezi kraje v míře ohrožení vybraných typů ohrožených domácností v roce 23 PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Disparity mezi kraje v míře ohrožení vybraných typů ohrožených domácností v roce 23,5,45,4,35,3,25,2,15,1,5 starobní duchodce nezaměstnaný KZAM 7-8 a nezaměstnaný + dítě 2 KZAM dětí KZAM 7-8 a nezaměstnaný + 2 dětí Duchodce Nezaměstnaný KZAM 7-8 a nezaměstnaný + 1 dítě 2 nezaměstnaný + 2 děti KZAM 7-8 a nezaměstnaný + 2 děti Pro připomenutí: čím vyšší poměr reziduálního příjmu k ŽM (části), tím nižší míra ohrožení. Mezi kraje, kde je obecně míra ohrožení (poměr reziduálního příjmu) nižší patřily: Moravskoslezský a Ústecký kraj. Kraj, kde byla (je) míra ohrožení naopak vyšší: Praha. U některých vybraných typů ohrožených domácností, se míra ohrožení mezi kraji výrazně nelišila. Jedná se například o domácnosti KZAM 7-8 a nezaměstnaných s 1 nebo se 2 dětmi. Naopak příkladem ohrožených domácností s velmi proměnlivou mírou ohrožení mezi kraji jsou jednočlenné domácnosti nezaměstnaných a jednočlenné důchodců.

24 C 2) Disparity mezi kraji v míře ohrožení jednotlivých domácností a vývoj v čase Vývoj míry ohrožení domácností starobni duchodce v jednotlivých krajich Vývoj míry ohrožení domácností KZAM 7-8 a nezaměstnany + 1 dítě v jednotlivých krajích Poměr residualního přijmu 1,2 1,8,6,4,2 Středo Česky Jiho Moravsky Praha Poměr residualni přijem 1,2 1,8,6,4,2 STC JC PZ VYS MS ZL LI OL KV HK PA PRA JM PRA STC JC PZ KV LI HK PA VYS JM OL ZL MS Vývoj míra ohrožení domacností 2 KZAM děti v jednotlivých krajích Vývoj míry ohrožení domácností 2 nezaměstnany v jednotlivých krajích Poměr residualního přijmu 1,2 1,8,6,4,2 JC LI STC VYS OL HK PZ KZ PA ZL JM PRA PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Poměr residualního přijmu,8,6,4,2 -,2 -,4 UL STC JM PRA PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS

25 C 2) Disparity mezi kraji v míře ohrožení jednotlivých domácností a vývoj v čase Pro připomenutí: čím vyšší poměr reziduálního příjmu k ŽM (části), tím nižší míra ohrožení. Pro čtyři vybrané typy domácností (viz předchozí grafy) se Praha liší v porovnání s ostatními kraji nejvyšší mírou ohrožení a Ústecký kraj naopak nejnižší mírou ohrožení. Rozdíly v míře ohrožení (poměru reziduálního příjmu) jsou větší u domácností důchodců a nezaměstnaných než u domácností ekonomicky aktivních osob. Vývoj» Míra ohrožení se mezi roky 2 a 26 snižovala pro domácnosti ekonomicky aktivních osob a stagnovala nebo mírně rostla pro domácnosti tvořené dvěma nezaměstnanými a důchodci.» Ve všech krajích se míra ohrožení v letech 23 a 24 zvýšila, nejvýrazněji přitom v Praze.

26 C 3) Disparity mezi kraji v podílu ohrožených domácností Vývoj podílu ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích PRA STC UL JC JM PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Praha a Jihomoravský kraj vykazovaly v průběhu sledovaného období třikrát až čtyřikrát vyšší podíl ohrožených domácností v porovnání s ostatními kraji. V roce 26 byl dokonce podíl ohrožených domácností v Jihomoravském kraji vyšší než podíl ohrožených domácností v Praze. Středočeský kraj vykázal v roce 24 čtyřikrát vyšší podíl ohrožených domácností (viz prudký nárůst v grafu) v porovnání s ostatními kraji, protože mezi ohrožené domácnosti v tomto roce spadly i jednočlenné domácnosti důchodců, jejichž zastoupení na celkové populaci (námi vybraných domácností) je velmi významné. Obecně lze říci, že rozdíly mezi kraji v podílu ohrožených domácností jsou z převážné části závislé právě na přítomnosti kategorie domácností důchodců (tj. zda tato kategorie domácností patří mezi ohrožené nebo nikoliv). Pro Ústecký kraj je charakteristické, že ve skupině ohrožených domácností jsou významně zastoupeni nezaměstnaní (domácnosti nezaměstnaných). Podíl ohrožených domácností v Praze na celkové populaci námi vybraných domácností přesahoval 25 % v roce 23 i v roce 24.

27 C 4) Disparity v zastoupení jednotlivých typů ohrožených domácností na celkovém úhrnu ohrožených domácností 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Distribuce (zastoupení) ohrožených domácností podle počtu členů na celkovém počtu ohrožených domácností ohroženi v jednotlivých krajích v roce 23 (najemníci neprivilegovaný sektor) PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Distribuce (zastoupení) ohrožených domácností podle počtu členů na celkovém na celkovém počtu ohrožených domácností ohroženi v jednotlivých krajích v roce 26 (najemníci neprivilegovaný sektor) PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 2 osoby + 2 děti 2 osoby + 1 dítě 1 osoba + 1 dítě 2 osoby 1 osoba 2 osoby + 2 děti 2 osoby+ 1 dítě 1 osoba + 1 dítě 2 osoby 1 osoba Distribuce ohrožených domácností podle počtu členů Praha a Jihomoravský kraj se lišily jak v roce 23, tak v roce 26 z hlediska podílu jednočlenných domácností na celkovém počtu ohrožených domácností. V Praze se mezi ohroženými domácnostmi navíc vyskytoval (v porovnání s ostatními kraji) v roce 23 vysoký podíl dvoučlenných bezdětných domácností, v roce 26 však tato kategorie domácností již mezi ohroženými zastoupena nebyla. V Praze a Jihomoravském kraji bylo v roce 23 zastoupení domácností s dětmi na celkovém počtu ohrožených domácností výrazně nižší než v ostatních kraj a v roce 26 již domácnosti s dětmi mezi ohroženými domácnostmi nebyly zastoupeny prakticky vůbec. Disparity mezi kraji se odehrávaly hlavně v zastoupení jednočlenných domácností a čtyřčlenných domácností (2 dospělí + 2 děti) na celkovém počtu ohrožených domácností. V roce 23 vykazovaly STC, JC, HK, PA, VYS a ZL (kraj, který patří skupiny s nejnižším podílem ohrožených domácností) nižší zastoupení jednočlenných domácností mezi ohroženými domácnostmi v porovnání s ostatními kraji a zároveň vyšší zastoupení domácností se dvěma dospělými a dvěma dětmi. I v roce 26 byla tato disparita zřetelná, ale už méně významná.

28 C 4) Disparity v zastoupení jednotlivých typů ohrožených domácností na celkovém úhrnu ohrožených domácností 1% 8% 6% 4% 2% % 1% 8% 6% 4% 2% % Distribuce (zastoupení) ohrožených domácnosti podle kategorie zaměstnání na celkovém počtu ohrožených domácností v jednotlivých krajích v roce 23 (nájemníci neprivilegovaný sektor) PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Distribuce (zastoupení) ohrožených domácnosti podle kategorie zaměstnání na celkovém počtu ohrožených domácností v jednotlivých krajích v roce 26 (nájemníci neprivilegovaný sektor) PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS KZAM KZAM Činny + Dávky Duchodci Davky KZAM KZAM Činny + davky Duchodci Davky Distribuce ohrožených domácností podle kategorie zaměstnání Praha a Jihomoravský kraj se liší od ostatních krajů vyšším zastoupením domácností důchodců na celkovém počtu ohrožených domácností a naopak nižším zastoupením domácností závislých na sociálních dávkách. V jiných krajích jsou zřetelné disparity zejména v zastoupení domácností závislých na sociálních dávkách na celkovém počtu ohrožených domácností a v zastoupení dvoučlenných domácností tvořených ekonomicky aktivní osobou a osobou závislou na sociálních dávkách v roce 23 a do určité míry také v roce 26. V krajích, kde je nejvyšší zastoupení domácností závislých na sociálních dávkách - zejména Ústecký a Moravskoslezský kraj (kraje, které mají nejnižší počet kategorií ohrožených domácností, ale nejvyšší podíl ohrožených domácností po Praze a Jihomoravském kraji), nejsou mezi ohroženými domácnostmi zastoupeny domácnosti ekonomicky aktivních osob KZAM 7-8, 9 a 5-6.

29 PLÁN A typy ohrožených domácností A - 1) Ohrožené domácnosti mezi roky 2 a 26 v jednotlivých krajích ČR A - 2) Míra ohrožení domácností v roce 23 (?) a 26 A - 3) Srovnaní finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení pro ohrožené domácnosti B - Počet domácnosti ohrožení B 1) Podíl ohrožených domácností a vývoj v čase B -2) Vývoj podílu různých typů ohrožených domácností z celkového úhrnu ohrožených domácností B 3) Srovnání podílu ohrožených domácností v privilegovaném a neprivilegovaném sektoru v ČR v roce 26 C - Regionální disparity C 1) Regionální disparity v typech ohrožených domácností C 2) Disparity mezi kraji v míře ohrožení jednotlivých domácností a vývoj v čase C 3) Disparity mezi kraji v podílu ohrožených domácností C 4) Disparity v zastoupení jednotlivých typů ohrožených domácností na celkovém úhrnu ohrožených domácností