PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ

Transkript

1 Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/01 Sb. v platném znění PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ

2 PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Vypracoval: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Ing. Martin Šára Ing. Jana Bajerová ECO-ENVI-CONSULT, Jičín (držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zák. ČNR č.244/92 Sb., č. osvědčení 2719/4343/OEP/92/93) (srpen 2007 ) 2

3 PROHLÁŠENÍ ÚVOD ŘEŠENÉ VARIANTY, VÝPOČTOVÁ SÍŤ A VÝPOČTOVÉ BODY VSTUPNÍ PODKLADY PRO VÝPOČET POUŽITÉ EMISNÍ FAKTORY PRO LINIOVÉ ZDROJE A PRO LETECKOU DOPRAVU, PODKLADY PRO BODOVÉ ZDROJE VSTUPNÍ PODKLADY PRO ŘEŠENÉ VARIANTY Vstupní podklady pro variantu Vstupní podklady pro variantu Vstupní podklady pro variantu Vstupní podklady pro variantu IMISNÍ LIMITY METODIKA VÝPOČTU POUŽITÁ VĚTRNÁ RŮŽICE METODIKA VÝPOČTU ROZPTYLOVÉ STUDIE VYHODNOCENÍ POZADÍ STANICE AIM ATEM ATEM VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ VÝSLEDKY VÝPOČTŮ VE VARIANTĚ ZÁVĚR

4 Prohlášení PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Zpracovatel rozptylové studie, firma ECO-ENVI-CONSULT, je nositelem licence na program SYMOS 97, verze 2006 na základě registrační karty z měsíce února 2003: Zpracovatel rozptylové studie je držitelem Osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií č.j. 2370/740/03 udělené Ministerstvem životního prostředí ČR. 1. Úvod Předmětem rozptylové studie je posouzení příspěvků k imisní zátěži souvisejících s uvažovaným provozem Paralelní dráhy RWY06/24L letiště Praha Ruzyně. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2006, a to pro NO 2, CO, PM 10, VOC, benzen a benzo(a)pyren. Materiál je zpracován jako jeden z podkladů pro dokumentaci dle platném znění. zákona č.100/2001 Sb.v 2. Řešené varianty, výpočtová síť a výpočtové body Řešené varianty Z hlediska vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů na ovzduší přicházejí v úvahu ve vztahu k uvažovanému záměru následující řešené varianty, které zohledňují jak možný vývoj na nejbližším komunikačním systému, tak i porovnání vývoje imisní zátěže z hlediska realizace záměru respektive jeho neprovedení. Volba variant i z hlediska dopravního napojení (zejména varianty napojení J resp. Ss Pražského okruhu a varianty uvažující existenci železničního propojení letiště s městem) jsou výsledkem konzultací provedených na odboru EIA a IPPC MŽP. V úvahu tedy přicházejí následující varianty: Výchozí stav 2006, referenční stav Stav v roce 2013 bez Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, realizace paralelní RWY 06R24L 4

5 Stav v roce 2013 bez Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 bez Pražského okruhu, s železničním napojením letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 bez Pražského okruhu, s železničním napojením letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou J Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou J Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou J Pražského okruhu, s železničním napojením letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou J Pražského okruhu, s železničním napojením letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou Ss Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou Ss Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou Ss Pražského okruhu, s železničním napojením letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L Stav v roce 2013 s variantou Ss Pražského okruhu, s železničním napojením letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L Vzhledem k poměrně velkému počtu možných kombinací řešených variant jsou ve vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu vyhodnocovány vždy nejhorší varianty z hlediska vývoje komunikačního systému, tedy varianty bez železničního napojení letiště (respektive jiné alternativní dopravy metro, posílená autobusová MHD). Ve výpočtu jsou řešeny následující varianty: VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav VARIANTA 2: Stav v roce 2013 bez Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L VARIANTA 3: Stav v roce 2013 bez Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L VARIANTA 4: Stav v roce 2013 s variantou J Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L VARIANTA 5: Stav v roce 2013 s variantou J Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L VARIANTA 6: Stav v roce 2013 s variantou Ss Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, realizace paralelní RWY 06R/24L VARIANTA 7: Stav v roce 2013 s variantou Ss Pražského okruhu, bez železničního napojení letiště, neprovedení záměru paralelní RWY 06R/24L 5

6 Výpočtová síť a výpočtové body Výpočet pro uvažované varianty byl proveden ve výpočtové čtvercové síti o kroku 500 m, která představuje celkem 336 výpočtových bodů v síti (1 336) a pro nejbližší objekty obytné zástavby, které jsou představovány středy nejbližších obcí ( a dále pro obytnou zástavbu v lokalitě Na Padesátníku výpočtový bod 1014). Výpočtová síť, body výpočtové sítě, body mimo výpočtovou síť jsou uvedeny v následujících mapových podkladech. Následující kartogram dokladuje výškové členění lokality výpočtu ve zvolené výpočtové síti. 6

7 7

8 8

9 V následující tabulce jsou uvedeny souřadnice bodů mimo výpočtovou síť a odpovídající hodnoty výšky bodu nad terénem (L) uváděné dle metodiky SYMOS 97, verze číslo výpočtového bodu X Y Z L Vstupní podklady pro výpočet 3.1. Použité emisní faktory pro liniové zdroje a pro leteckou dopravu, podklady pro bodové zdroje Automobilová doprava Pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži související s dopravou bylo pracováno s emisními faktory pro rok 2006 a 2012 které jsou komentovány v následující části rozptylové studie. V souladu s novými legislativními opatřeními MŽP ČR vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Proto byly emisní faktory určeny pomocí programu MEFA v.02. Pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla je určen PC program MEFA v.02 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2002) pro stanovení bilancí souvisejících s emisemi benzo(a)pyrenu (použit údaj pro rok 2010, protože program MEFA 2006 tuto škodlivinu neuvádí a v programu MEFA 2002 je posledním časovým horizontem právě rok Pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla je určen PC program MEFA v.02 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2006). Tento uživatelsky jednoduchý program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů (µg/km g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program MEFA, který tyto emisní faktory obsahuje, umožňuje výpočet pro široké spektrum znečišťujících látek. Zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynů, tak i látky rizikové pro lidské zdraví. Zahrnuty jsou i reaktivní organické sloučeniny, které představují hlavní prekurzory tvorby přízemního ozonu a fotooxidačního smogu. MEFA 06 umožňuje výpočet emisí následujících sloučenin: Anorganické sloučeniny oxidy dusíku (NO x) oxid dusičitý (NO 2) oxid siřičitý (SO 2) oxid uhelnatý (CO) tuhé znečišťující látky (PM, PM 10) Organické sloučeniny suma uhlovodíků (C xh y) methan propan 1,3-butadien styren benzen toluen formaldehyd acetaldehyd 9

10 Program byl vytvořen autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. Při konstrukci modelu byla zvolena cesta použití již získaných a ověřených emisních dat vozidel z řady testů v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA - Handbook Emission Factors for Road Transport, která představuje oficiální datový podklad pro výpočet emisí z dopravy ve Spolkové republice Německo, ve Švýcarsku a v Rakousku. Získané údaje byly dále doplněny s využitím dalších zahraničních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledků emisních testů charakteristických zástupců vozového parku ČR. Program sice nemůže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (jedná se zejména o nákladní vozidla, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému parku v České republice a středoevropském regionu. Rovněž v případě organických látek, které nejsou v emisích standardně sledovány, bylo velmi obtížné získat potřebné podklady pro vypracování matematických závislostí modelujících výsledné hodnoty emisních faktorů v závislosti na jízdním režimu, kategorii motorového vozidla a druhu použitého paliva. Na některé z prezentovaných emisních faktorů pro organické sloučeniny (např. benzo(a)pyren, styren, 1,3-butadien) je proto nutné nahlížet jako na kvalifikované odhady. Matematické vztahy pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla budou průběžně zpřesňovány v návaznosti na vývoj stavu poznání v této problematice a následně bude upravován i program pro jejich výpočet. Program MEFA 06 navazuje na freewarovou verzi programu na výpočet emisních faktorů (MEFA 02). Oproti předchozí verzi umožňuje provádět výpočet souborů dat s charakteristikami dopravních situací. V rámci předkládaných variant bylo pracováno z hlediska liniových zdrojů emisí s emisními faktory pro roky 2006 a 2012 v následujících tabulkách prezentovaných dle programu MEFA. Typ vozidla ROK 2006 Emisní Emisní faktor (g/km) úroveň NO x CO PM 10 Benzen VOC BaP (µg/km) MEFA 06 MEFA 06 MEFA 06 MEFA 06 MEFA 06 MEFA 02 OA EURO LNA EURO TNA EURO BUS EURO ROK 2012 Typ vozidla Emisní Emisní faktor (g/km) úroveň NO x CO PM 10 Benzen VOC BaP(µg/km) MEFA 06 MEFA 06 MEFA 06 MEFA 06 MEFA 06 MEFA 02 OA EURO LNA EURO TNA EURO BUS EURO MEFA 06: plynulost provozu 6 (odpovídá horšímu stupni 3 ) Poznámka: V bilancích emisí jsou uvedeny údaje emisních faktorů pro rok 2012 (z hlediska porovnání s výhledovým rokem letecké dopravy dle hlukové studie; protože ÚDI dodal výhledové intenzity pro rok 2013, je uvažováno s touto dopravou, avšak s emisními faktory pro rok 2012, tedy na straně bezpečnosti výpočtu. 10

11 Letecká doprava PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ V rámci zpracování dokumentace E.I.A. byly předány objednatelem veškeré údaje týkající se spotřeb paliva a produkovaných emisí při jednotlivých fázích pohybu letadel. Vzhledem k poměrně pestrému parku letadel využívajících letiště Praha - Ruzyně bylo na základě těchto hodnot stanoveno průměrné emisní zatížení jednotlivých fází pohybu letadla na ploše letiště Praha Ruzyně. Toto stanovení bylo provedeno na základě výpočtu vážených charakteristik. Vahou charakteristik byla četnost zastoupení jednotlivých kategorií letadel. Ve výpočtu rozptylové studie byly použity následující emisní faktory charakteristického letadla pro stávající a výhledový stav: Charakteristické letadlo režim pohybu výkon NO x CO PM 10 VOC Benzen BaP v % g/s g/s g/s g/s g/s ug/s Start ,383 2,128 0,052 0,247 0,004 0,012 Přistání 85 13,624 2,674 0,045 0,298 0,004 0,014 pohyb po ploše 30 5,584 10,042 0,020 1,766 0,026 0,086 chod naprázdno 7 2,893 49,215 0,015 23,985 0,343 1,182 Bodové zdroje Emise z energetických a technologických zdrojů byly bilancovány v souladu s dosud platnou vyhláškou 352/2002 Sb., respektive dle oznámení o poplatku pro velké a střední zdroje znečišťování ovzduší dle 19 zákona č. 86/2002 Sb. v platném znění. 11

12 3.2. Vstupní podklady pro řešené varianty Vstupní podklady pro variantu 1 Bodové zdroje Energetické zdroje Jediným zdrojem pro provoz všech kotelen v areálu letiště Praha Ruzyně je zemní plyn. Provoz kotelen na fosilní paliva byl zrušen. Většina objektů v části SEVER je vytápěna z centrální výtopny SEVER. Centrální výtopna JIH byla zrušena a objekty v areálu JIH jsou vytápěny lokálními kotelnami. Velkým zdrojem znečišťování ovzduší je pouze výtopna SEVER, veškeré ostatní kotelny jsou svými výkony střední zdroje znečišťování ovzduší. Letiště Praha, s.p. dále provozuje ještě několik malých energetických zdrojů znečišťování ovzduší. Tab.: Bodové zdroje znečištění ovzduší (velké a střední zdroje) v areálu letiště Praha Ruzyně číslo kotelny název kotelny výška komína (m) objem spalin (m 3 /s) teplota spalin ( O C) průměr komína (m) 1 výtopna SEVER 18 1, ,27 3 kotelna AB - ČSL jih, zásobování 10 0, ,45 4 kotelna TERMINÁL - jih 10 0, ,45 5 kotelna AUTOPROVOZ - jih 11 0, ,45 6 kotelna Hangár A 16 0, ,42 7 kotelna Bílý dům 18 0, ,30 8 kotelna Modrá ubytovna 16 0, ,30 9 Teplovzdušné jednotky hangár A 15 0, ,15 číslo kotelny název kotelny počet kotlů inst. výkon FPD hod/rok PM 10 t/rok NO x t/rok CO t/rok 1 výtopna SEVER 4 x Dukla 30 MW K K ,168 11,760 0,272 K K kotelna AB - ČSL jih, zásobování 2 x Buderus; 1,188 MW ,004 0,393 0,065 4 kotelna TERMINÁL - jih 2 x Buderus; 1,188 MW ,004 0,380 0,063 5 kotelna AUTOPROVOZ - jih 2 x Buderus; 0,45 MW ,001 0,169 0,028 6 kotelna Hangár - A 2 x Buderus; 0,91 MW ,002 0,249 0,041 7 kotelna Bílý dům 2 x Buderus; 0,45 MW ,001 0,100 0,160 8 kotelna Modrá ubytovna 2 x Buderus; 0,45 MW ,001 0,138 0,023 9 Teplovzdušné jednotky hangár A 6x 51,6 kw; 18 x 75,6 kw ,002 0,269 0,044 Letiště Praha, s.p. provozuje dále následující malé zdroje znečišťování ovzduší: Objekty: Výkon (25 kw) Roční spotřeba zemního plynu (m 3 ) Kotel v objektu nové vodárny Kotel v objektu vodárny JIH Kotel v objektu zdravotního střediska Kotel v objektu zubního střediska Kotel v kancelářském objektu č Kotel v objektu č.20 topenáři Kotel v objektu regulační stanice Ubytovna č.p Ubytovna č.p Teplovzdušné jednotky garáže ÚP 4 x x Celkem:

13 Celková emise z výše uvedených malých zdrojů je dokladována v následující tabulce. Tab.: Emise z malých energetických zdrojů Emisní faktor malé zdroje ČSL kg/mil.m 3 ZP emise (kg/rok) tuhé znečišťující látky 20 1,61 NO x ,15 CO ,83 Ve výpočtu rozptylové studie jsou emise z výše uvedených malých energetických zdrojů počítány jako plošný zdroj. Technologické zdroje letecké pohonné hmoty Mezi technologické zdroje znečištění ovzduší produkující organické látky jako VOC náleží následující zdroje: Hospodářství leteckých pohonných hmot: Zdroj Hospodaření s leteckými pohonnými hmotami (skládající se z centrálního skladu a manipulace s LPH) náleží mezi technologické zdroje znečištění ovzduší produkující organické látky typu VOC přepočtené na organický uhlík, a to v množství 2,418 t celkového uhlíku. Výše uvedená emise odpovídá spotřebě cca m 3 LPH. Uvedená roční emise tohoto technologického zdroje byla na jednotlivé technologické procesy rozdělena na základě autorizovaného měření těkavých organických látek provedených laboratoří VŠCHT Praha, čemuž odpovídá následující rozdělení emisí dle jednotlivých operací: zdroj stáčiště 0,7746 t celkového uhlíku zdroj centrální sklad PHM 0,7051 t celkového uhlíku zdroj depo autocisteren 0,9386 t celkového uhlíku Pro uvažované zdroje je zohledněn následující fond pracovní doby: stáčiště hod./rok centrální sklad hod./rok depo autocisteren hod./rok Technologické zdroje automobilové pohonné hmoty ČS APH sever: 0,031 t VOC/rok Čerpací stanice umožňuje odběr benzinu NATURAL 95 a motorové nafty. Stanice je vybavena standardním zařízením pro zpětný odvod par při plnění zásobníků a odsáváním par při vlastním odběru. Celkem jsou osazeny dvě nádrže o obsahu 45 m 3, benzin bezolovnatý BA 95 a nafta motorová NM. Fond pracovní doby 8760 hodin/rok. ČS APH Jih: 0,031 t VOC/rok Čerpací stanice umožňuje odběr benzinu NATURAL 95 a motorové nafty. Stanice je vybavena standardním zařízením pro zpětný odvod par při plnění zásobníků a odsáváním par při vlastním odběru. Celkem jsou osazeny dvě nádrže o obsahu 45 m 3, benzin bezolovnatý BA 95 a nafta motorová NM. Fond pracovní doby 8760 hodin/rok. ČS APH Parking C: 0,047 t VOC/rok Od července 2001 je v provozu třetí ČS PHM parking C, areál Sever. Tato ČS PHM slouží pro potřebu půjčoven vozidel (Rent Car), parkujících v objektu. ČS PHM má dvě podzemní nádrže jednu dělenou 2 x litrů, jednu nedělenou l. Produkty jsou natural a nafta motorová. Fond pracovní doby 8760 hodin/rok. 13

14 Značení ploch: 11,900 t VOC/rok Uvedená suma emisí vychází ze stávající potřeby v rámci existujícího dráhového systému. Fond pracovní doby 260 hodin/rok. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Vyhodnocení tohoto plošného zdroje vychází z údajů ÚDI ve vztahu k pohybům automobilů a MHD v prostoru letiště. Vzhledem k nutnému zobecnění se pro jednotlivé řešené varianty vychází z předpokladu, že každé vozidlo projíždějící areálem letiště SEVER a JIH v těchto prostorech letiště také zastaví. Pro variantu 1 je uvažováno s následujícími pohyby automobilů: Areál SEVER: OA: LNA: 230 TNA: 440 BUS: 830 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2006: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů stávající stav NOx PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E E-05 Areál JIH: OA: LNA: 630 TNA: 140 BUS: 740 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2006: 14

15 Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů stávající stav NOx PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava 7.582E E E-05 Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Z hlediska bilance emisí byl tento zdroj znečištění ovzduší uvažován jako plošný zdroj znečištění ovzduší, protože nelze objektivně stanovit a modelovat pohyby letištní automobilové techniky uvnitř prostoru letiště. Výpočet byl proveden jako emise z plošného zdroje znečištění. Bilance emisí vychází z následující spotřeby PHM pro letištní techniku: Natural m 3 /rok Nafta motorová m 3 /rok pozn.: dle podkladů Letiště Praha s.p. je ve výpočtu uvažováno se 100% spotřebou motorové nafty v areálu letiště a s 50% spotřebou benzínu; ostatní spotřeba benzínu je čerpána pro služební vozy pohybující se mimo vlastní areál. Z hlediska výše uvedených skutečností lze v následující tabulce sumarizovat produkci emisí z plošného zdroje představujícího pohyb automobilů na letištní ploše s využitím emisních faktorů roku 2006 a při průměrných spotřebách osobního automobilu 8l /100 km a nákladního automobilu 40l /100 km, což představuje ujetí km u osobních automobilů a km u nákladních automobilů. Tab.: Roční suma emisí z plochy letiště t/rok NOx PM 10 CO VOC Benzen BaP Plocha letiště E-06 výška zdroje: 0,2 m plocha zdroje: 10.9 km 2 Pohyb letadel na ploše letiště Emise související s pohybem letadel na letištní ploše vycházejí z údajů dodaných oznamovatelem pro rok 2006, které jsou uvedeny v následujícím přehledu: celkový počet pohybů letadel za rok průměrný počet pohybů za den (24 hodin): 502 Na základě uvedených pohybů a emisních faktorů charakteristického letadla lze bilancovat následující emise z plošného zdroje, který představuje plocha letiště Praha Ruzyně: Tab.: Emise z plošného zdroje stávající stav NOx CO PM10 VOC Benzen BaP g/s g/s g/s g/s g/s ug/s Celkem , , , , , ,15147 kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den mg/den Celkem , , , , , ,90593 t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok g/rok Celkem , , , , , ,93704 Je uvažováno s výškou zdroje 3 m. 15

16 Liniové zdroje Automobilová doprava PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Liniové zdroje znečištění ovzduší vyplývají z následujících údajů UDI pro stávající stav a ve výpočtu jsou zohledněny následujícími úseky komunikací 16

17 Kromě dopravy uvedené ve výše uvedeném rozložení se na příspěvcích k imisní zátěži podílí také městská hromadná doprava. Pro výchozí stav vyplývá z podkladů ÚDI následující rozložení MHD: 17

18 Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému dle jednotlivých řešených úseků variantě 1 jsou patrné z následující tabulky. Tab.: Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Varianta 1 NOx CO Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E PM 10 Benzen Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E VOC BaP Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E-06 ve 18

19 LETECKÁ DOPRAVA Dráhový systém letiště PRAHA RUZYNĚ představují: vzletová a přistávací dráha 06/24 (3.715x45 m, beton) vzletová a přistávací dráha 13/31 (3250x45 m, beton) vzletová a přistávací dráha 04/22 (2.120x45 m, asfaltobeton systém pojížděcích drah, odbavovací plochy a čtyři přistávací plochy pro vrtulníky stání pro motorové zkoušky letadel u hangáru E (vrtulové letouny) a F (proudové letouny). Hlavní vzletová a přistávací dráha 06/24 umožňuje plnohodnotný provoz letadel všech kategorií a je preferována pro vzlety a přistání dopravních letadel všech kategorií. Dráha 13/31 je rovněž plnohodnotně vybavena, avšak v současnosti jsou pro ni uplatněna provozní omezení která regulují její využití. Dráha 04/22 vyhovuje svými parametry pouze pro provoz malých a středních letadel, radionavigační zařízení dráhy je zrušeno; v současné době není pro vzlety a přistání využívána a slouží jako odstavná plocha. Situování vzletových a přistávacích drah letiště PRAHA RUZYNĚ je schematicky vyznačeno na následujícím obrázku: Pro počáteční stav se vychází ze statistických údajů za rok 2006: celkový počet přepravených cestujících za rok mil. celkový počet pohybů letadel za rok průměrný počet pohybů za den (24 hodin):

20 Využití směrů RWY 06/24 a RWY 13/31 Provozní využití jednotlivých směrů vzletových a přistávacích drah letiště PRAHA RUZYNĚ v roce 2006 jsou uvedeny v následující tabulce v pohybech za 24 hodin: RWY 06 RWY 24 RWY 13 RWY 31 DEP ARR celkem Na základě uvedených skutečností a procentického rozložení startů a přistání lze bilancovat následující průměrné údaje hmotnostních toků jednotlivých škodlivin spojených s leteckou dopravou: NOx CO PM10 VOC Benzen BaP g/s g/s g/s g/s g/s µg/s Charakteristické letadlo - RWY 06 - vzlet 9, , , , , ,26560 Charakteristické letadlo - RWY 06 - přistání 10, , , , , ,28973 Charakteristické letadlo - RWY24 - vzlet 57, , , , , ,54527 Charakteristické letadlo - RWY 24 - přistání 56, , , , , ,49698 Charakteristické letadlo - RWY 13 - vzlet 1, , , , , ,04829 Charakteristické letadlo - RWY 13 - přistání 3, , , , , ,09657 Charakteristické letadlo - RWY 31 - vzlet 16, , , , , ,43461 Charakteristické letadlo - RWY 31 - přistání 19, , , , , ,

21 Vstupní podklady pro variantu 2 Bodové zdroje Energetické zdroje Prakticky veškeré objekty v areálu Sever jsou zásobovány teplem z centrální výtopny Sever. V rámci rozvojové koncepce letiště je nezbytné upravit požadavky na výtopnu Sever následovně: Tab.: Předpokládaný narůst potřeby tepla v zimním období rok název objektu potřeba tepla (MW) 2000 stávající stav + dostavba prstu B 28, hotel 1, letové a provozní centrum ČSA 1, terminál Sever 2 8, prst C 2, hangár 1, zrušené objekty -3, C E L K E M : 39,5 Požadované zvýšení tepelného výkonu výtopny zajištěno výměnou kotlů 8,0 a 7,1 MW za dva nové kotle o výkonu 12 MW, čímž se zvýší výkon výtopny na 39,1 MW. Průměrná spotřeba zemního plynu ve výtopně Sever se pohybuje kolem m 3. Zvýšení odbavovací kapacity Letiště Praha s.p. si vyžádalo nárůst spotřeby zemního plynu u výtopny Sever. Při předpokládaném zvýšení spotřeby zemního plynu ve výtopně Sever na m 3 /rok lze pomocí emisních faktorů stanovit na výstupu z výtopny do ovzduší hmotnostní toky škodlivin, odpovídající celkové očekávané spotřebě zemního plynu ve výši m 3. Tab: Očekávané emisní faktory z výtopny Sever škodlivina emisní faktor kg/10 6 m 3 ZP hmotnostní tok kg/rok tuhé látky oxidy dusíku oxid uhelnatý Údaje o ostatních stacionárních energetických zdrojích znečištění ovzduší (včetně malých zdrojů znečištění ovzduší) zůstávají nezměněny a ve výpočtu je uvažováno: číslo kotelny název kotelny počet kotlů inst. výkon FPD hod/rok PM 10 t/rok NO x t/rok CO t/rok 1 výtopna SEVER 4 x Dukla; 30 MW ,200 ** 33,000 ** 2,700 ** průměr za všechny kotle 3 kotelna AB - ČSL jih, zásobování 2 x Buderus; 1,188 MW ,004 * 0,393 * 0,065 * 4 kotelna TERMINÁL - jih 2 x Buderus; 1,188 MW ,004 * 0,380 * 0,063 * 5 kotelna AUTOPROVOZ - jih 2 x Buderus; 0,45 MW ,001 * 0,169 * 0,028 * 6 kotelna Hangár - A 2 x Buderus; 0,91 MW ,002 * 0,249 * 0,041 * 7 kotelna Bílý dům 2 x Buderus; 0,45 MW ,001 * 0,100 * 0,160 * 8 kotelna Modrá ubytovna 2 x Buderus; 0,45 MW ,001 * 0,138 * 0,023 * 9 Teplovzdušné jednotky hangár A 6x 51,6 kw; 18 x 75,6 kw ,002 * 0,269 * 0,044 * * dle hlášení ** dle emisních faktorů dle bývalé vyhlášky č. 352/2002 Sb. Dále jsou uvažovány následující malé zdroje znečištění ovzduší: Objekty: Výkon (25 kw) Roční spotřeba zemního plynu (m 3 ) Kotel v objektu nové vodárny Kotel v objektu vodárny JIH Kotel v objektu zdravotního střediska Kotel v objektu zubního střediska Kotel v kancelářském objektu č Kotel v objektu č.20 topenáři

22 Objekty: Výkon (25 kw) Roční spotřeba zemního plynu (m 3 ) Kotel v objektu regulační stanice Ubytovna č.p Ubytovna č.p Teplovzdušné jednotky garáže ÚP 4 x x Celkem: Celková emise z výše uvedených malých zdrojů je dokladována v následující tabulce. Tab.: Emise z malých energetických zdrojů Emisní faktor malé zdroje ČSL kg/mil.m 3 ZP emise (kg/rok) tuhé znečišťující látky 20 1,61 NO x ,15 CO ,83 Ve výpočtu rozptylové studie jsou emise z výše uvedených malých energetických zdrojů počítány jako plošný zdroj. Technologické zdroje letecké pohonné hmoty Bilance emisí pro rok 2012 vychází z přepočtu bilancí oproti stavu v roce Hospodářství leteckých pohonných hmot: Bilance emisí pro výhledový stav vychází z očekávané spotřeby m 3 LPH (= t LPH). Z uvedených předpokládaných spotřeb potom vyplývají následující bilance emisí pro celé hospodářství LPH Rok 2012: zdroj stáčiště zdroj centrální sklad PHM zdroj depo autocisteren 1,1963 t celkového uhlíku 1,0889 t celkového uhlíku 1,4495 t celkového uhlíku Pro uvažované zdroje je zohledněn následující fond pracovní doby: stáčiště hod./rok centrální sklad hod./rok depo autocisteren hod./rok Technologické zdroje automobilové pohonné hmoty V rámci výhledového stavu je uvažováno s následujícími spotřebami PHM: Natural 95 - Nafta motorová m 3 /rok m 3 /rok Emise z čerpací stanice PHM lze bilancovat dle NV 353/2002 Sb. podle bodu 4.9. Čerpací stanice a zařízení na dopravu skladování pohonných hmot s výjimkou nakládání s benzinem podle zvláštního právního předpisu Kategorie: střední zdroje znečišťování Platí obecné emisní limity pro pachové látky. Platí obecný emisní limit pro těkavé organické látky. 15. Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM) PHM E f (g VOC/m 3 ) Benzin 1400 Motorová nafta 20 22

23 Pro výhledový stav je použito hodnot snížených pro benziny rekuperací hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce: Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM) pro ČS: PHM E f (g VOC/m 3 ) Benzin 70 Motorová nafta 20 Tab.: Emise dle emisních faktorů o 95 %. Výsledné emise VOC kg/rok benzin 82,74 nafta 43,68 celkem 126,42 Rozdělení výše uvedené očekávané emise je provedeno úměrně ve vztahu k emisím v roce 2006: ČS APH sever: 0,036 t VOC/rok Čerpací stanice umožňuje odběr benzinu NATURAL 95 a motorové nafty. Stanice je vybavena standardním zařízením pro zpětný odvod par při plnění zásobníků a odsáváním par při vlastním odběru. Celkem jsou osazeny dvě nádrže o obsahu 45 m 3, benzin bezolovnatý BA 95 a nafta motorová NM. Fond pracovní doby 8760 hodin/rok. ČS APH Jih: 0,036 t VOC/rok Čerpací stanice umožňuje odběr benzinu NATURAL 95 a motorové nafty. Stanice je vybavena standardním zařízením pro zpětný odvod par při plnění zásobníků a odsáváním par při vlastním odběru. Celkem jsou osazeny dvě nádrže o obsahu 45 m 3, benzin bezolovnatý BA 95 a nafta motorová NM. Fond pracovní doby 8760 hodin/rok. ČS APH Parking C: 0,055 t VOC Od července 2001 je v provozu třetí ČS PHM parking C, areál Sever. Tato ČS PHM slouží pro potřebu půjčoven vozidel (Rent Car), parkujících v objektu. ČS PHM má dvě podzemní nádrže jednu dělenou 2 x litrů, jednu nedělenou l. Produkty jsou natural a nafta motorová. Fond pracovní doby 8760 hodin/rok. Značení ploch: 11,900 t VOC Uvedená suma emisí vychází z předpokladu zhruba stejné potřeby v rámci uvažovaného dráhového systému. Fond pracovní doby 260 hodin/rok. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Vyhodnocení tohoto plošného zdroje vychází z údajů ÚDI ve vztahu k pohybům automobilů a MHD v prostoru letiště. Vzhledem k nutnému zobecnění se pro jednotlivé řešené varianty vychází z předpokladu, že každé vozidlo projíždějící areálem letiště SEVER a JIH v těchto prostorech letiště také zastaví. 23

24 Pro variantu 2 je uvažováno s následujícími pohyby automobilů: Areál SEVER: OA: LNA: 50 TNA: 370 BUS: 1030 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2012: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E Areál JIH: OA: 6960 LNA: 400 TNA: 240 BUS: 780 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2012: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Z hlediska bilance emisí byl tento zdroj znečištění ovzduší uvažován jako plošný zdroj znečištění ovzduší, protože nelze objektivně stanovit a modelovat pohyby letištní automobilové techniky uvnitř prostoru letiště. Výpočet byl proveden jako emise z plošného zdroje znečištění. Bilance emisí vychází z následující spotřeby PHM pro letištní techniku v roce 2012: Natural 95 - Nafta motorová m 3 /rok m 3 /rok pozn.: dle podkladů ČSL je ve výpočtu uvažováno se 100% spotřebou motorové nafty v areálu letiště a s 50% spotřebou benzínu; ostatní spotřeba benzínu je čerpána pro služební vozy pohybující se mimo vlastní areál. 24

25 Z hlediska výše uvedených skutečností lze v následující tabulce sumarizovat produkci emisí z plošného zdroje představujícího pohyb automobilů na letištní ploše s využitím emisních faktorů roku 2006 a při průměrných spotřebách osobního automobilu 8l /100 km a nákladního automobilu 40l /100 km, což představuje ujetí km u osobních automobilů a km u nákladních automobilů. Tab.: Roční suma emisí z plochy letiště t/rok NOx PM 10 CO VOC Benzen BaP Plocha letiště výška zdroje: 0,2 m plocha zdroje: 10.9 km 2 Pohyb letadel na ploše letiště Emise související s pohybem letadel na letištní ploše vycházejí z údajů dodaných oznamovatelem pro rok 2012, které jsou uvedeny v následujícím přehledu: celkový počet pohybů letadel za rok průměrný počet pohybů za den (24 hodin): 647 Na základě uvedených pohybů a emisních faktorů charakteristického letadla lze bilancovat následující emise z plošného zdroje, který představuje plocha letiště Praha Ruzyně: Tab.: Emise z plošného zdroje stávající stav NOx CO PM10 VOC Benzen BaP g/s g/s g/s g/s g/s ug/s Celkem , , , , , ,39900 kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den mg/den Celkem , , , , , ,72807 t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok g/rok Celkem , , , , , ,37083 Je uvažováno s výškou zdroje 3 m. 25

26 Liniové zdroje Automobilová doprava Liniové zdroje znečištění ovzduší vyplývají z následujících údajů UDI pro výhledový stav s variantou bez Pražského okruhu a bez železničního napojení letiště, s realizací paralelní RWY 06R/24L. Ve výpočtu jsou zohledněny následujícími úseky komunikací: 26

27 27

28 Kromě dopravy uvedené ve výše uvedeném rozložení se na příspěvcích k imisní zátěži podílí také městská hromadná doprava. Pro výchozí stav vyplývá z podkladů ÚDI následující rozložení MHD: 28

29 Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému ve variantě 2 jsou patrné z následující tabulky. Tab.: Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Varianta 2 NOx CO Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E PM 10 Benzen Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E VOC BaP Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E-05 29

30 Letecká doprava Po realizaci záměru bude dráhový systém letiště PRAHA RUZYNĚ představovat: vzletová a přistávací dráha 06L/24R (3.715x45 m, beton) paralelní vzletová a přistávací dráha 06R/24L (3.550x45 m, beton) vzletová a přistávací dráha 13/31 (3250x45 m, beton) systém pojížděcích drah, odbavovací plochy a přistávací plochy pro vrtulníky stání pro motorové zkoušky letadel u hangáru E (vrtulové letouny) a nově vybudované stání pro motorové zkoušky s protihlukovým vybavením pro proudové letouny. Vzletové a přistávací dráhy 06L/24R a 06R/24L budou umožňovat plnohodnotný provoz letadel všech kategorií. Dráha 13/31 bude rovněž vybavena, avšak předpokládá se, že budou pro ni uplatněna provozní omezení která umožní její využití pouze při mimořádných povětrnostních podmínkách. Původní dráha 04/22 bude zrušena. Situování vzletových a přistávacích drah letiště PRAHA RUZYNĚ po realizaci záměru výstavby paralelní RWY 06R/24L je schematicky uvedeno na následujícím obrázku. Frekventované trajektorie v okolí letiště PRAHA RUZYNĚ nejsou dosud stanoveny. Pro účely této studie se uvažují jen trajektorie, jejichž stopa letu na zemi tvoří přímku shodnou s prodlouženou osou vzletové a přistávací dráhy. Předpokládá se, že provozní opatření vydaná po realizaci záměru tuto situaci potvrdí. Pro výhledový stav s paralelní RWY jsou uvažovány následující vstupy: celkový počet přepravených cestujících 15,4 mil. celkový počet pohybů letadel za rok průměrný počet pohybů za den (24 hodin):

31 Využití směrů s paralelní RWY 06R/24L Provozní využití jednotlivých směrů vzletových a přistávacích drah letiště PRAHA RUZYNĚ v roce 2006 jsou uvedeny v následující tabulce v pohybech za 24 hodin: RWY 06 R RWY 06 L RWY 24 R RWY 24 L RWY 13 RWY 31 DEP ARR celkem Na základě uvedených skutečností a procentického rozložení startů a přistání lze bilancovat následující průměrné údaje hmotnostních toků jednotlivých škodlivin spojených s leteckou dopravou: NOx CO PM10 VOC Benzen BaP g/s g/s g/s g/s g/s µg/s Charakteristické letadlo - RWY 06 R - vzlet 83, , , , , ,22019 Charakteristické letadlo - RWY 06 R - přistání 49, , , , , ,31193 Charakteristické letadlo - RWY 06 L - vzlet 56, , , , , ,51376 Charakteristické letadlo - RWY 06 L - přistání 87, , , , , ,32111 Charakteristické letadlo - RWY24 R - vzlet 7, , , , , ,20184 Charakteristické letadlo - RWY 24 R - přistání 18, , , , , ,50459 Charakteristické letadlo - RWY24 L - vzlet 22, , , , , ,60551 Charakteristické letadlo - RWY 24 L - přistání 11, , , , , ,30275 Charakteristické letadlo - RWY 13 - vzlet 9, , , , , ,25229 Charakteristické letadlo - RWY 13 - přistání 13, , , , , ,35321 Charakteristické letadlo - RWY 31 - vzlet 3, , , , , ,10092 Charakteristické letadlo - RWY 31 - přistání 5, , , , , ,

32 Vstupní podklady pro variantu 3 Bodové zdroje Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Vstupní údaje z hlediska dopravní obslužnosti a městské hromadné dopravy jsou shodné jako ve variantě 2. Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2, liší se pouze plocha zdroje, která zůstává zachována v rozsahu stávajících ploch, neboť paralelní dráha není uvažována, avšak budou významněji využívány všechny stávající dráhové systémy. Pohyb letadel na ploše letiště Emise související s pohybem letadel na letištní ploše vycházejí z údajů dodaných oznamovatelem pro rok 2012, které jsou uvedeny v následujícím přehledu: celkový počet pohybů letadel za rok průměrný počet pohybů za den (24 hodin): 570 NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava 0, , , , , ,00438 CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava 0, , , , , ,34568 Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 ug.s -1 mg.den -1 g. rok -1 Plošné zdroje - doprava 0, , , , , ,01596 Je uvažováno s výškou zdroje 3 m. Liniové zdroje Automobilová doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 2. Městská hromadná doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 2. Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému jsou shodné jako ve variantě 2 Letecká doprava Pokud by se nezdařilo dosáhnout ideálně rovnoměrného leteckého provozu v denní době a tím využít kapacitu odbavovacího prostoru a dráhového systému, což je velmi pravděpodobné, 32

33 bylo by nutné část provozu přesunout na RWY 13/31 a zprovoznit RWY 04/22 pro vzlety a přistání vrtulových letounů. Velmi pravděpodobně by bylo nutné zrušit nebo alespoň zmírnit stávající omezení nočního provozu. Pokud by se záměr výstavby nové paralelní RWY 06R/24L neuskutečnil, bylo by nutné uvažovat dráhový systém letiště PRAHA RUZYNĚ v tomto původním uspořádání: vzletová a přistávací dráha 06/24 (3.715x45 m, beton) vzletová a přistávací dráha 13/31 (3250x45 m, beton) vzletová a přistávací dráha 04/22 (2.120x45 m), asfaltobeton, systém pojížděcích drah, odbavovací plochy a čtyři přistávací plochy pro vrtulníky stání pro motorové zkoušky letadel u hangáru E (vrtulové letouny) a F (proudové letouny) Hlavní vzletová a přistávací dráha 06/24 umožňuje plnohodnotný provoz letadel všech kategorií a zůstala by preferována pro vzlety a přistání dopravních letadel všech kategorií. Dráha 13/31 je rovněž plnohodnotně vybavena, provozní omezení která ovlivňují její využití by byla významně zmírněna. Dráha 04/22 vyhovuje svými parametry pouze pro provoz malých a středních vrtulových letadel, pravděpodobně by byla zprovozněna pro odlety z RWY 22 a přistání na RWY 04. Situování vzletových a přistávacích drah letiště PRAHA RUZYNĚ při nerealizaci záměru je schematicky vyznačeno na následujícím obrázku: Pro stav bez paralelní RWY jsou uvažovány následující vstupy: celkový počet přepravených cestujících 17,5 mil. celkový počet pohybů letadel za rok průměrný počet pohybů za den (24 hodin):

34 Využití směrů RWY 06/24 a RWY 13/31 Provozní využití jednotlivých směrů vzletových a přistávacích drah letiště PRAHA RUZYNĚ v roce 2006 jsou uvedeny v následující tabulce v pohybech za 24 hodin: RWY 06 RWY 24 RWY 13 RWY 31 DEP ARR celkem Na základě uvedených skutečností a procentického rozložení startů a přistání lze bilancovat následující průměrné údaje hmotnostních toků jednotlivých škodlivin spojených s leteckou dopravou: NOx CO PM10 VOC Benzen BaP g/s g/s g/s g/s g/s µg/s Charakteristické letadlo - RWY 06 - vzlet 26, , , , , ,70642 Charakteristické letadlo - RWY 06 - přistání 18, , , , , ,50459 Charakteristické letadlo - RWY24 - vzlet 117, , , , , ,12845 Charakteristické letadlo - RWY 24 - přistání 109, , , , , ,92661 Charakteristické letadlo - RWY 13 - vzlet 9, , , , , ,25229 Charakteristické letadlo - RWY 13 - přistání 15, , , , , ,40367 Charakteristické letadlo - RWY 31 - vzlet 34, , , , , ,90826 Charakteristické letadlo - RWY 31 - přistání 28, , , , , ,

35 Vstupní podklady pro variantu 4 Bodové zdroje Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Areál SEVER: OA: LNA: 50 TNA: 370 BUS: 1030 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2012: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E Areál JIH: OA: LNA: 410 TNA: 270 BUS: 780 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2010: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E

36 Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Vstupní údaje jsou shodné jako ve variantě 2, včetně uvažované plochy zdroje. Pohyb letadel na ploše letiště Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě 2 Liniové zdroje Automobilová doprava Liniové zdroje znečištění ovzduší vyplývají z následujících údajů UDI pro stav v roce 2010 s variantou J Pražského okruhu bez rychlodráhy a ve výpočtu jsou zohledněny následujícími úseky komunikací: 36

37 37

38 Městská hromadná doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 2. Tab.: Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Varianta 4 NOx CO Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E PM 10 Benzen Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E VOC BaP Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E-05 38

39 Letecká doprava PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě Vstupní podklady pro variantu 5 Bodové zdroje Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Vstupní údaje z hlediska dopravní obslužnosti a městské hromadné dopravy jsou shodné jako ve variantě 4. Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2, liší se pouze plocha zdroje, která zůstává zachována v rozsahu stávajících ploch, neboť paralelní dráha není uvažována, avšak budou významněji využívány všechny stávající dráhové systémy. Pohyb letadel na ploše letiště Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě 3. Liniové zdroje Automobilová doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 4. Městská hromadná doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 2. Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému jsou shodné jako ve variantě 4 Letecká doprava Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě 3. 39

40 Vstupní podklady pro variantu 6 Bodové zdroje Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Vyhodnocení tohoto plošného zdroje vychází z údajů ÚDI ve vztahu k pohybům automobilů a MHD v prostoru letiště. Vzhledem k nutnému zobecnění se pro jednotlivé řešené varianty vychází z předpokladu, že každé vozidlo projíždějící areálem letiště SEVER a JIH v těchto prostorech letiště také zastaví. Pro variantu 2 je uvažováno s následujícími pohyby automobilů: Areál SEVER: OA: LNA: 50 TNA: 370 BUS: 1030 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2012: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E Areál JIH: OA: LNA: 360 TNA: 220 BUS: 780 Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště a rampy nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2010: 40

41 Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ NOx PM10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava CO VOC g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava Benzen BaP g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Plošné zdroje - doprava E Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Vstupní údaje jsou shodné jako ve variantě 2, včetně uvažované plochy zdroje. Pohyb letadel na ploše letiště Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě 2. 41

42 Liniové zdroje Automobilová doprava PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Liniové zdroje znečištění ovzduší vyplývají z následujících údajů UDI pro stav v roce 2010 s variantou Ss Pražského okruhu bez rychlodráhy a ve výpočtu jsou zohledněny následujícími úseky komunikací: 42

43 Městská hromadná doprava PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 2. Tab.: Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Varianta 6 NOx CO Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E PM 10 Benzen Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E VOC BaP Komunikace g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok -1 g/m.s -1 kg/km.den -1 t/km. rok E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E E-06 43

44 E E E E-05 Letecká doprava Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě Vstupní podklady pro variantu 7 Bodové zdroje Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2. Plošné zdroje Plošné zdroje v rámci posuzovaného záměru budou představovat: parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm pohyb automobilové techniky na ploše letiště pohyb letadel na ploše letiště Parkování automobilů souvisejících s provozem letištěm Vstupní údaje z hlediska dopravní obslužnosti a městské hromadné dopravy jsou shodné jako ve variantě 6. Pohyb automobilové techniky na ploše letiště Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve variantě 2, liší se pouze plocha zdroje, která zůstává zachována v rozsahu stávajících ploch, neboť paralelní dráha není uvažována, avšak budou významněji využívány všechny stávající dráhové systémy. Pohyb letadel na ploše letiště Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě 3. Liniové zdroje Automobilová doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 6. Městská hromadná doprava Vstupní podklady pro výpočet jsou shodné jako ve Variantě 2. Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému Emise z liniových zdrojů na komunikačním systému jsou shodné jako ve variantě 6 Letecká doprava Vstupy do výpočtu jsou shodné jako ve variantě 3. 44

45 4. Imisní limity Hodnoty imisních limitů základních škodlivin vycházejí z příslušného NV a jsou uvedeny v následujících tabulkách. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m -3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kpa. 1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý maximální denní 10 mg.m -3 - osmihodinový průměrr 1) PM hodin 50 µg.m PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m -3 - Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová pr m rná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin 2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení (dle 4 odst. 2 nař. vl. 597/2006 Sb. musí být těchto limitů dosaženo nejpozději do ) Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid dusičitý 1 hodina 200µg.m Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40µg.m -3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu Znečišťující látka Doba průměrování Oxid dusičitý 1 hodina 40 µg.m µg.m µg.m µg.m -3 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Benzen 1 kalendářní rok 4 µg.m -3 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3 45

46 Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října března) 20 µg.m -3 Oxidy dusíku 1) 1 kalendářní rok 30 µg.m -3 Poznámka: 1) Součet objemových poměrů (ppb v ) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle 1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí (dle 4 odst. 3 nař. vl. 597/2006 Sb. musí být těchto limitů dosaženo nejpozději do ) Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit 1) Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 benzo(a)pyren 2) 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 Poznámka: 1) Pro celkový obsah v PM 10 2) dle 3 odst. 3 písm. d) nař. vl. 597/2006 Sb. se jedná o organické sloučeniny sestávající z nejméně dvou kondenzovaných benzenových jader tvořených výhradně uhlíkem a vodíkem (polycyklické aromatické uhlovodíky) vyjádřené jako benzo(a)pyren 46

47 5. Metodika výpočtu 5.1. Použitá větrná růžice PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Pro výpočet rozptylové studie byl použit odhad větrné růžice pro 5 tříd stability a 3 rychlosti větru zpracovaný ČHMÚ. Základní parametry této růžice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu. Praha Ruzyně STABILITNÍ RŮŽICE RYCHLOSTNÍ RŮŽICE 47

48 5.2. Metodika výpočtu rozptylové studie V roce 1998 doporučilo MŽP ČR metodiku SYMOS'97 k použití pro výpočty znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve věstníku MŽP, částka 3. Vstupní údaje i forma výsledků výpočtu v metodice SYMOS'97 byly přizpůsobené tehdy platné legislativě, aby byly na minimum omezené problémy s používáním metodiky v praxi a aby výsledky byly přímo srovnatelné s platnými imisními limity a přípustnými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tuto možnost poskytuje upravená metodika SYMOS 97, verze Hlavní změny metodiky zahrnuté v programu jsou: - stanovení imisních koncentrací pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací - stanovení imisních koncentrací pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot (PM10 a SO2) nebo 8-hodinových průměrných hodnot koncentrací - hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO 2 (dříve pouze NOx) - nový výpočet frakce spadu prachu - PM10 SYMOS 97 v 2003 je programový systém pro modelování znečištění ze stacionárních zdrojů. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS umožňuje : výpočet znečistění ovzduší plynnými látkami z bodových (typ zdroje 1), plošných (typ zdroje 2) a liniových zdrojů (typ zdroje 3) výpočet znečistění od velkého počtu zdrojů (teoreticky neomezeného) stanovit charakteristiky znečistění v husté síti referenčních bodů (až referenčních bodů) a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky. Do výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech - v řadě případů je nutno počítat znečistění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a lze tedy počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se několik komínů blízko sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Ve výpočtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypočte. Korekce efektivní výšky na vliv terénu v případě pokud mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený, tak se předpokládá, že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru. 48

49 Znečisťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu, jakým jsou příměsi odstraňovány. Suchá depozice je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, mokrá depozice je vychytávání těchto látek padajícími srážkami a vymývání oblačné vrstvy. Model uvažuje průměrnou dobu setrvání látky v atmosféře, kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první přiblížení se látky dělí do tří kategorií a výsledná koncentrace se vypočítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztahů pro danou kategorii znečišťující látky. Jednotlivé znečisťující látky lze rozdělit do těchto tří kategorií: Kategorie I II III Průměrná doba setrvání v atmosféře 20 h 6 dní 2 roky Následuje rozdělení základních znečišťujících látek dle kategorií: Znečišťující látka oxid siřičitý oxidy dusíku oxid dusný amoniak sirovodík oxid uhelnatý oxid uhličitý metan vyšší uhlovodíky chlorovodík sirouhlík formaldehyd peroxid vodíku dimetyl sulfid Kategorie II II III II I III III III III I II II I I V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hpa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpočet ročních průměrů se pro každý zdroj udává také relativní roční využití maximálního výkonu. Výpočet koncentrací z plošných zdrojů postupuje se tak, že plošný zdroj se rozdělí na dostatečný počet čtvercových plošných elementů. Velikost elementů se volí v závislosti na vzdálenosti nejbližšího referenčního bodu. Pokud plošný zdroj nebo jeho element tvoří část obce se zástavbou a lokálními topeništi tak se za efektivní výšku dosazuje střední výška budov v daném elementu zvýšená o 10 m. Výpočet koncentrací z liniových zdrojů liniovými zdroji se rozumí zejména silnice s automobilovým provozem. Stejně jako u plošných zdrojů koncentraci od liniového zdroje vypočítáme tak, že liniový zdroj rozdělíme na dostatečný počet délkových elementů. K výpočtu průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu směru větru pro každý azimut od 0 do 359 při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Při vytváření podrobné větrné růžice se lineárně interpoluje mezi těmito hodnotami. Program umožňuje provádět výpočty nejen po 1 (předvolená hodnota), ale i po 0.5, 3, 5 a nebo je možné zvolit krok výpočtu vlastní, přičemž jeho hodnota musí být v rozsahu 0,5 45 a musí dělit číslo 45 beze zbytku. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je 49

50 třeba věnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpočtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost značně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpočtu, ale i na typu klimatických oblastí a je zcela v kompetenci ČHMÚ. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti: Třída větru Třída rychlosti větru slabý vítr 1.7 m/s střední vítr 5.0 m/s silný vítr 11.0 m/s Pozn.: Rychlostí větru se přitom rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí. Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosféře teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší: Třída stability Název Popis třídy stability I. superstabilní silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu II. stabilní běžné inverze,špatné podmínky rozptylu III. izotermní Slabé inverze,izotermie nebo malý kladný teplotní gradient často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky IV. normální indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek V. konvektivní labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek Ne všechny rychlosti větru se vyskytují za všech tříd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. rozptylová podmínka třída stability rychlost větru 1 I 1,7 2 II 1,7 3 II 5 4 III 1,7 5 III 5 6 III 11 7 IV 1,7 8 IV 5 9 IV V 1,7 11 V 5 Program je určen také pro výpočet koncentrací pevných znečisťujících látek. Do výpočtu je v tomto případě zahrnuta pádová rychlost prašných částic, vstupními údaji se zadává rozložení velikosti prašných částic (velikost částice a její četnost). Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku označené jako NO x. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NO x byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NO x je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO 2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NO x ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO 2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO 2 mnohem toxičtější než NO. Problém spočívá v tom, že ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO 2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože předpokládáme, že vstupem do výpočtu zůstanou emise NO x, je nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO 2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO 2 v závislosti na rozptylových 50

51 podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NO x pouze 10 % NO 2 a celých 90 % NO. Pro popis konverze NO na NO 2 je v metodice proveden podrobný popis. Pro představu, jak bude vypadat podíl c/c 0, tj. jakou část z původní koncentrace NO x bude tvořit NO 2 v závislosti na třídě stability ovzduší a vzdálenosti od zdroje, byly vypočtené hodnoty c/c 0 uspořádané do tabulky. Pro rychlost větru byla použita nejnižší hodnota z třídních rychlostí podle metodiky SYMOS a to 1,7 m/s. třída stability podíl koncentrací NO 2 / NO x vzdálenost 1 km vzdálenost 10 km vzdálenost 100 km I 0,149 0,488 0,997 II 0,156 0,532 0,999 III 0,174 0,618 1,000 IV 0,214 0,769 1,000 V 0,351 0,966 1,000 Z tabulky je zřejmé, že na velkých vzdálenostech se všechen NO transformuje na NO 2, ale ve vzdálenosti 1 km budou koncentrace NO 2 dosahovat pouze hodnot % původně vypočtených koncentrací NO x. Při vyšších rychlostech větru bude tento podíl ještě nižší. Údaje o referenčních bodech Pro každý referenční bod, pro který se počítá znečištění ovzduší, je nutné znát tyto údaje: 1. Název referenčního bodu (není povinné, ale u samostatných referenčních bodů užitečné). 2. Poloha referenčního bodu, tj. souřadnice xr, yr [m] ve zvolené souřadné síti. 3. Nadmořská výška terénu zr [m] v místě referenčního bodu. 4. Pokud je referenční bod umístěn jinde než v úrovni terénu, (např. na budově), pak jeho výšku l nad terénem (výšku budovy). Údaje o topografii terénu Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. V případě, že terén mezi zdrojem a referenčním bodem není rovinný, je třeba mít informace o jeho tvaru. V praxi se výpočty provádějí obvykle v pravidelné nebo nepravidelné síti referenčních bodů. Z údajů o jejich poloze a nadmořských výškách terénu v jejich místě se vyhodnocuje tvar a charakteristiky terénu ve sledované oblasti. Přesnost výpočtu profilu terénu mezi zdrojem a referenčním bodem závisí na dostatečné hustotě referenčních bodů v síti. Hustotu sítě referenčních bodů je proto nutné volit takovou, aby postihla všechny podstatné terénní útvary v daném území. Mezi zdrojem a nejbližším referenčním bodem se předpokládá rovinný terén bez jakýchkoliv významných terénních útvarů. Naopak, pokud chceme podrobněji popsat terén mezi zdrojem a nějakým referenčním bodem, je nutné zvolit mezi nimi několik dalších referenčních bodů. I v tomto případě je výhodné znát nadmořské výšky nikoliv jen na spojnici mezi zdrojem z referenčním bodem, ale v síti bodů rozložených kolem této spojnice. Údaje pro výpočet znečištění v zástavbě Při výpočtu znečištění ovzduší v terénu zastavěném budovami se referenční body umísťují na budovách, tj. na horních hranách jejich fasád. Je vhodné umístit některé referenční body na nejvyšší budovy v okolí zdroje (zdrojů). 51

52 U podrobných výpočtů v malých vzdálenostech a při stanovování potřebných výšek komínů (výduchů) je nutné kromě výšek budov ležících v okolí zdroje znát rovněž jejich rozmístění a půdorysné rozměry. Tyto údaje lze odečíst z podrobných map. Nařízením vlády byly stanovené imisní limity pro SO2 a jemnou frakci prachu PM10 jako průměrné denní hodnoty. Pro výpočet denních průměrů koncentrací však již nelze využít postupy z výpočtů krátkodobých koncentrací, protože během 24 hodin se obvykle výrazně změní rozptylové podmínky v atmosféře. Průměrné denní koncentrace je ale možné určit na základě vypočtených maximálních hodinových koncentrací, známe-li souvislost mezi nimi. Vztah mezi průměrnými denními koncentracemi a maximálními hodinovými hodnotami koncentrací lze odvodit z výsledků měření koncentrací SO2 a PM10 na měřicích stanicích v ČR za období let Následující obrázky ukazují souvislost mezi naměřenými hodinovými maximy a denními průměry (hodnoty jsou uvedené v µg/m 3 ): S O M a x i m á l n í d e n n í M a x im á ln í h o d in o v á PM Maximální denní Maximální hodinová Protože výpočtem je potřeba stanovit maximální hodnoty průměrných denních koncentrací na základě nejvyšších hodinových hodnot, byly k uvedeným souborům dat zkonstruované obalové křivky, na obrázcích jsou uvedené červenou čarou. Označíme-li Ch maximální hodinovou 52

53 koncentraci a Cd nejvyšší průměrnou denní koncentraci, pak tyto křivky mají následující matematické vyjádření: Pro SO 2 : Pro PM10: C d = 0,867. C h pro C h 160 µg/m 3 C d = 78,129. ln C h - 257,8 pro C h > 160 µg/m 3 C d = 0,808. C h pro C h 350 µg/m 3 C d = 220,35. ln C h pro C h > 350 µg/m 3 Tyto rovnice se použijí pro výpočet denních maxim a počtu dní s denní koncentrací vyšší než stanovená hodnota následujícím způsobem: a) Výpočet maximálních denních koncentrací Postup je stejný jako při výpočtu maximálních krátkodobých koncentrací až po načítání hodinových hodnot koncentrací od jednotlivých zdrojů pro daný směr větru, třídu stability a rychlost větru. Při tomto načítání se v každém kroku celková získaná hodinová koncentrace přepočte na denní koncentraci podle rovnic uvedených v předchozí části (toto má význam pouze pro výpočet doby překročení). Přepočtením výsledné hodinové hodnoty (po načtení koncentrací od všech zdrojů připadajících pro daný azimut větru v úvahu) získáme pro každý směr větru, třídu stability a rychlost větru výslednou "denní" koncentraci Cdφj, se kterou dále zacházíme stejně jako v případě hodinových hodnot. To znamená, že se z těchto hodnot vybere jednak maximální koncentrace Cdj pro každou přípustnou kombinaci třídy stability a třídy rychlosti větru (celkem 11 hodnot) a jednak nejvyšší koncentrace Cdmax bez ohledu na třídu stability a rychlost větru. Tyto hodnoty budou mít význam maximálních průměrných denních koncentrací, pokud by podmínky, za kterých mohou nastat, trvaly celý den. b) Výpočet počtu případů překročení stanovených hodnot za rok Postup je obdobný jako při výpočtu doby překročení zvolených koncentrací. Během načítání hodinových hodnot koncentrací od jednotlivých zdrojů pro daný směr větru, třídu stability a rychlost větru se v každém kroku celková získaná hodinová koncentrace přepočte na denní koncentraci podle rovnic uvedených v předchozí části, jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci. Po každém načtení a přepočtu se testuje, zda vypočtená "denní" hodnota již překročila nebo ještě nepřekročila zvolenou hodnotu c R. Další postup je zcela shodný s výpočtem doby překročení u hodinových hodnot, pouze s tím rozdílem, že se použijí "denní" hodnoty. Výsledná doba překročení stanovených koncentrací (např. imisního limitu) bude i nadále vycházet v hodinách za rok. Je tedy nutné ji přepočíst na dny za rok, aby bylo možné výsledek srovnat s limitem pro počet výskytů denní koncentrace vyšší než imisní limit. Pokud vyjde doba překročení nižší než 24 hodin za rok, bude se předpokládat, že k výskytu nadlimitní hodnoty dojde v průměru jednou za více let, nepřímo úměrně vypočtenému počtu hodin. 53

54 6. Vyhodnocení pozadí 6.1 Stanice AIM PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ monitorovací stanice Středočeského kraje monitorovací stanice v Praze Realizaci posuzovaného záměru lze z hlediska imisního pozadí popsat stanicemi AI, Prahy 6 a okresu Kladno. 54

55 NO 2 Praha 6 Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 6 Látka: NO 2-oxid dusičitý Jednotka: µg/m 3 Hodinové LV : 200,0 Hodinové MT : 40,0 Hodinové TE : 18 Roční LV : 40,0 Roční MT : 8,0 KMPL ASUCA AALZK AVELA Kladno Organizace: Staré č. ISKO Lokalita ČHMÚ 1528 Pha6-Suchdol ZÚ 441 Pha6-Alžírská ČHMÚ 777 Pha6-Veleslavín Typ m.p. Metoda Automatizovaný měřicí program CHLM Kombinované měření TLAM Automatizovaný měřicí program CHLM Hodinové hodnoty Max. 19 MV VoL 50% Kv Datum Datum VoM 98% Kv Rok: 2006 Kraj: Středočeský Okres: Kladno Látka: NO 2-oxid dusičitý Jednotka: µg/m 3 Hodinové LV : 200,0 Hodinové MT : 40,0 Hodinové TE : 18 Roční LV : 40,0 Roční MT : 8,0 KMPL SKLMA SKLSA SBUSM SKLCM SSTEM Organizace: Staré č. ISKO Lokalita ČHMÚ 1454 Kladno-střed města ČHMÚ 1455 Kladno-Švermov ZÚ Kolín 595 Buštěhrad ZÚ Kolín 662 Kladno-Vrapice ZÚ Kolín 663 Typ m.p. Metoda Automatizovaný měřicí program CHLM Automatizovaný měřicí program CHLM Manuální měřicí program TLAM Manuální měřicí program TLAM Manuální měřicí program Max. Datum Denní hodnoty 95% Kv 50% Kv 98% Kv Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty X1q X2q X3q X4q X S N C1q C2q C3q C4q XG SG dv 132,0 115,0 0 21,0 110,9 56,2 23,5 37,2 21,7 18,2 32,0 27, 2 16, , , , 1 1, ,0 76,0 35,0 38,7 21, , , ,0 123,4 0 25,8 115,1 62,2 28,4 42,1 26,7 26,0 33,3 31, 9 16, , , , 2 1,65 2 Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Max. 19 MV VoL 50% Kv Max. Datum Datum VoM 98% Kv Datum 95 % Kv 50 % Kv 98 % Kv Roční hodnoty X1q X2q X3q X4q X S N C1q C2q C3q C4q XG SG dv 144,2 112,3 0 18,9 105,3 52,6 20,6 37,4 19,3 16,8 24,6 24, 5 15, , , , 0 1, ,1 98,3 0 18,7 95,9 52,8 20,0 36,7 18,7 15,0 24,2 23, 6 14, , , , 2 1, ,0 53,0 18,0 15,8 16,6 25,1 29,1 21, 6 15, , , 9 2, ,0 49,0 16,0 17,0 14,2 27,5 23,7 20, 6 16, , , 2 1, ,0 73,0 21,0 13,5 23,1 40,1 36,1 28, 1 21,

56 Stehelčeves TLAM , , 0 2, PM 10 Praha 6 Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 6 Látka: PM 10-Suspendované částice frakce PM10 Jednotka: µg/m 3 Denní LV : 50,0 Denní MT : 0,0 Denní TE : 35 Roční LV : 40,0 Roční MT : 0,0 KMPL ASUCA AALZK AVELA Organizace: Staré č. ISKO Lokalita ČHMÚ 1528 Pha6- Suchdol ZÚ 441 Pha6- Alžírská ČHMÚ 777 Pha6- Veleslavín Typ m.p. Metoda Automatizovaný měřicí program RADIO Kombinované měření GRV Automatizovaný měřicí program RADIO Hodinové hodnoty Max. 95% Kv 50% Kv Datum 99.9% 98% Kv Kv Denní hodnoty Max. 36 MV VoL 50% Kv Datum Datum VoM 98% Kv Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty X1q X2q X3q X4q X S N C1q C2q C3q C4q XG SG dv 364,0 81,0 25,0 223,5 54, ,3 52,9 27,0 24,5 29,0 33, 4 30, ,0 153, , , 2 1, ,0 41, ,0 38,6 21,0 23,2 22, , , ,0 100,0 25,0 257,6 60, ,5 26,4 32,6 37, ,0 175, , , 9 34, ,81 18 Kladno Rok: 2006 Kraj: Středočeský Okres: Kladno Látka: PM 10-Suspendované částice frakce PM10 Jednotka: µg/m 3 Denní LV : 50,0 Denní MT : 0,0 Denní TE : 35 Roční LV : 40,0 Roční MT : 0,0 Čtvrtletní Hodinové hodnoty Denní hodnoty Organizace: hodnoty Roční hodnoty Staré č. Typ m.p. 50% Max. 95% Kv Max. 36 MV VoL 50% ISKO Metoda Kv Kv X1q X2q X3q X4q X S N Lokalita Datum 99.9% 98% Datum Datum VoM 98% Kv Kv Kv C1q C2q C3q C4q XG SG dv SKLMA ČHMÚ 1454 Automatizovaný měřicí program 317,0 90,0 22,0 200,7 59, ,2 55,6 23,0 22,7 30,1 32,8 27, Kladno-střed RADIO města ,0 144, , ,1 1,74 5 SKLSA SKLS ČHMÚ 1455 Kladno- Švermov ČHMÚ 1616 Kladno- Švermov Automatizovaný 793,0 197,0 34,0 381,0 113, ,5 96,0 32,6 26,8 63,9 54,9 52, měřicí program RADIO ,0 272, , ,5 2,11 7 Měření těžkých 187,0 66, ,8 24,9 54,7 45,9 30, kovů v PM10 GRV ,9 1,85 29 SKLRK ZÚ Kombinované 178,0 52, ,0 45,9 27,3 28,8 24,

57 SKLDK SBUSM SKLCM SSTEM Kladno- Rozdělov ZÚ 472 Kladno-Dubí ZÚ Kolín 595 Buštěhrad ZÚ Kolín 662 Kladno- Vrapice ZÚ Kolín 663 Stehelčeves měření GRV , ,90 31 Kombinované 152,0 44, ,0 38,1 20,3 16,5 34,3 27,4 21, měření GRV , ,7 1,93 4 Manuální měřicí 218,0 78, ,0 58,5 51,0 45,7 39,9 48,8 31, program GRV , ,0 1,82 4 Manuální měřicí 234,0 62, ,0 57,4 33,9 32,5 37,5 40,4 28, program GRV , ,8 1,80 4 Manuální měřicí 290,0 83, ,0 73,6 44,9 40,4 56,1 53,9 36, program GRV , ,4 1, CO Praha 6 Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 6 Látka: CO-oxid uhelnatý Jednotka: µg/m 3 8Hodinové LV : 10000,0 8Hodinové MT : 0,0 8Hodinové TE : 0 Organizace: 8Hodinové Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty Staré č. Typ m.p. hodnoty KMPL ISKO Metoda Max. Max. 95% Kv 50% Kv X1q X2q X3q X4q X S N Lokalita AALZK Kladno ZÚ 441 Pha6- Alžírská Kombinované měření Datum VoM Datum 98% Kv C1q C2q C3q C4q XG SG dv 3913,6 2725,8 1020,2 222,7 556,0 167,5 334,9 391, IRABS , , ,97 98 Na území okresu Kladno není tento polutant monitorován VOC Na území hlavního města Prahy jsou VOC monitorovány na následujících stanicích: Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 4 Měřicí program: ALIBV, Pha4-Libuš Staré číslo ISKO: 1561 Organizace: ČHMÚ Látka Metoda Jednotka Měsíční koncentrace CH4 GCH-VOC mg/m 3 Xm 1,42 1,12 1,25 1,24 1,25 1,25 1,25 1,27 1,28 1,28 1,36 1,35 N Roční průměr 1,28 ETAN GCH-VOC µg/m 3 Xm 5,57 3,33 3,33 2,59 2,28 1,64 1,11 1,06 1,72 2,13 3,34 2,96 N ETEN GCH-VOC µg/m 3 Xm 5,54 1,87 1,61 0,79 0,53 0,47 0,31 0,54 0,59 1,32 3,29 2,68 N PRPA GCH-VOC µg/m 3 Xm 4,25 2,46 2,25 1,60 1,00 0,63 0,50 0,61 1,04 1,47 3,17 2,15 N PRPE GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,27 0,41 0,37 0,21 0,17 0,12 0,10 0,21 0,16 0,32 1,02 0,72 N ,59 1,64 1,77 0,43 57

58 IBUT GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,83 0,94 0,88 0,72 0,48 0,34 0,33 0,25 0,47 0,67 2,23 0,86 N NBUT GCH-VOC µg/m 3 Xm 2,54 1,33 1,10 1,02 0,52 0,37 0,32 0,36 0,63 0,83 2,20 1,26 N ACET GCH-VOC µg/m 3 Xm 4,45 1,94 1,67 0,88 0,62 0,44 0,27 0,33 0,66 1,18 2,67 1,89 N SBUT GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,14 0,49 0,38 0,30 0,30 0,19 0,23 0,17 0,24 0,33 1,34 0,64 N IPEN GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,75 0,81 0,57 0,62 0,50 0,40 0,51 0,41 0,64 0,83 1,99 0,99 N NPEN GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,02 0,50 0,41 0,41 0,28 0,24 0,29 0,22 0,39 0,59 1,30 0,65 N SPTN GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,48 0,20 0,17 0,13 0,15 0,09 0,75 0,10 0,13 0,18 0,51 0,22 N MCPT GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,26 0,12 0,07 0,08 0,06 0,05 0,05 0,04 0,07 0,12 0,37 0,15 N NHEX GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,33 0,18 0,09 0,12 0,11 0,08 0,08 0,07 0,11 0,15 0,40 0,20 N CHEX GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,24 0,15 0,07 0,10 0,06 0,06 0,05 0,04 0,08 0,10 0,40 0,15 N NHEP GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,46 0,10 0,05 0,07 0,04 0,04 0,04 0,04 0,04 0,09 0,19 0,07 N ISOP GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,11 0,12 0,37 0,07 0,20 0,82 1,36 0,50 0,43 0,14 0,12 0,06 N BZN GCH-VOC µg/m 3 Xm 2,04 0,94 0,76 0,68 0,47 0,36 0,30 0,31 0,39 0,62 1,14 1,00 N TLN GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,97 0,87 0,51 0,64 0,38 0,32 0,27 0,24 0,36 0,65 2,14 0,94 N EBZN GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,42 0,23 0,15 0,13 0,10 0,08 0,11 0,07 0,10 0,15 0,45 0,20 N MPXY GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,16 0,62 0,38 0,33 0,30 0,23 0,22 0,22 0,27 0,37 1,42 0,58 N OXY GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,40 0,20 0,11 0,11 0,09 0,06 0,08 0,06 0,07 0,13 0,38 0,18 N NONN GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,14 0,14 0,10 0,13 0,10 0,09 0,08 0,08 0,06 0,10 0,27 0,09 N MP23 GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,74 0,49 0,30 0,37 0,31 0,26 0,26 0,24 0,33 0,43 1,14 0,58 N MH23 GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,26 0,15 0,07 0,10 0,07 0,04 0,05 0,05 0,06 0,09 0,37 0,11 N CP GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,28 0,06 0,04 0,04 0,03 0,02 0,03 0,02 0,04 0,05 0,17 0,07 N DMB22 GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,25 0,11 0,09 0,09 0,07 0,07 0,08 0,06 0,09 0,12 0,26 0,14 N DMB23 GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,16 0,05 0,03 0,03 0,03 0,04 0,04 0,07 0,06 0,05 0,15 0,06 N MHP23 GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,09 0,05 0,02 0,03 0,02 0,01 0,02 0,02 0,01 0,16 0,08 0,03 N I_OKT GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,03 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,03 0,02 N N_OKT GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,11 0,08 0,05 0,06 0,05 0,05 0,07 0,04 0,03 0,06 0,09 0,05 N ,84 1,04 1,42 0,48 0,84 0,53 0,26 0,12 0,16 0,13 0,10 0,36 0,75 0,78 0,18 0,51 0,16 0,11 0,45 0,12 0,07 0,12 0,07 0,04 0,01 0,06 58

59 Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 10 Měřicí program: ASROK, Pha10-Šrobárova Staré číslo ISKO: 457 Organizace: ZÚ Látka Metoda Jednotka Měsíční koncentrace BZN GCH-VOC µg/m 3 Xm 7,64 3,66 3,79 2,20 1,66 2,35 N TLN GCH-VOC µg/m 3 Xm 9,02 2,00 5,37 3,69 2,74 3,32 N EBZN GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,51 1,04 1,16 0,50 0,36 0,53 N XYs GCH-VOC µg/m 3 Xm 4,47 3,26 3,25 1,70 1,40 1,76 N STYR GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,28 0,23 0,26 0,12 0,22 0,31 N CM GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,19 0,97 1,35 0,68 0,63 0,82 N TCL GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,97 0,76 1,02 0,32 0,18 0,35 N CLB GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,12 0,11 0,17 0,10 0,10 0,10 N DCLs GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,30 0,30 0,36 0,31 0,34 0,33 N TMBs GCH-VOC µg/m 3 Xm 3,06 3,06 2,25 0,94 1,07 1,47 N DCM GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,96 0,49 1,92 N CCl4 GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,33 0,16 0,16 0,11 0,39 0,39 N TCM GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,60 0,37 1,05 0,13 0,10 0,12 N TECE GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,48 0,28 0,37 0,10 0,13 0,16 N TCE GCH-VOC µg/m 3 Xm 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 N F11 GCH-VOC µg/m 3 Xm 1,71 1,72 3,04 1,13 0,82 1,16 N F12 GCH-VOC µg/m 3 Xm 2,87 2,50 3,47 1,53 1,57 2,10 N F113 GCH-VOC µg/m 3 Xm 2,54 3,00 4,46 0,23 0,37 0,56 N Roční průměr 3,17 5,42 0,84 2,65 0,22 0,91 1,50 0,13 0,36 1,80 0,24 0,56 0,25 0,10 1,51 2,22 9, Benzen Praha 6 Na území Prahy 6 není benzen monitorován. Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 4 Látka: BZN-benzen Jednotka: µg/m 3 Roční LV : 5,0 Roční MT : 4,000 59

60 Organizace: KMPL Staré č. ISKO Lokalita ALIBA ČHMÚ 774 Pha4-Libuš Typ m.p. Metoda Automatizovaný měřicí program Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty 95% 50% 95% 50% Max. Max. X1q X2q X3q X4q X S N Kv Kv Kv Kv Datum 99.9% 98% Kv Kv Datum 98% C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv 11,5 4,5 0,7 9,3 3,8 0,8 2,6 0,7 0,4 1,4 1,3 1, GCH-PID ,7 6, , ,8 2,54 5 Kladno Rok: 2006 Kraj: Středočeský Okres: Kladno Látka: BZN-benzen Jednotka: µg/m 3 Roční LV : 5,0 Roční MT : 4,000 KMPL SKLMA Organizace: Staré č. ISKO Lokalita ČHMÚ 1454 Kladno-střed města Typ m.p. Metoda Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty 95% 50% 95% 50% Max. Max. X1q X2q X3q X4q X S N Kv Kv Kv Kv Datum 99.9% 98% Kv Kv Datum 98% C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv 18,7 4,7 0,8 9,8 4,2 0,8 2,7 0,6 0,4 1,6 1,4 1, Automatizovaný měřicí program GCH-PID ,1 7, , ,8 3, BaP Praha 6 Tento polutant není monitorován Rok: 2006 Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 4 Látka: BaP-benzo(a)pyren Jednotka: ng/m 3 Roční LV : 1,0 Roční MT : 0,0 KMPL ALIBP Organizace: Staré č. ISKO Lokalita ČHMÚ 1536 Pha4-Libuš Měsíční hodnoty Roční hodnoty Typ m.p. Metoda Max. 95% Kv 50% Kv X S N Datum 98% Kv XG SG dv Měření PAHs Xm 5,5 3,6 1,6 1,0 0,4 0,3 0,3 0,3 1,9 1,6 3,6 11,6 1,9 2, QUARTZ+PUF mc ,0 3,

61 Kladno Rok: 2006 Kraj: Středočeský Okres: Kladno Látka: BaP-benzo(a)pyren Jednotka: ng/m 3 Roční LV : 1,0 Roční MT : 0,0 KMPL Organizace: Staré č. ISKO Lokalita SKLSP ČHMÚ 1617 Kladno-Švermov Měsíční hodnoty Typ m.p. Metoda Měření PAHs QUARTZ- GCH Xm 23, 2 16, 6 11, 10, 4,8 0,1 0,2 1,4 7, , 1 Max. Datum Roční hodnoty 95% 50% X S N Kv Kv 98% XG SG dv Kv 35,8 8,2 9, mc ,6 7,

62 6.2 ATEM NO 2 rok rok NO x rok rok 62

63 CO rok rok PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Benzen - rok rok 63

64 PM10 - rok rok PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ 64