Kronika Roudnice. Obsah: 1) Název Roudnice. Roudnické tvrze. 2) Roudnice a její držitelé Zajímavá data orientační doložená

Transkript

1 Kronika Roudnice Obsah: 1) Název Roudnice Roudnické tvrze 2) Roudnice a její držitelé Zajímavá data orientační doložená 3) Zajímavá data orientační doložená 4) Osobnosti v Roudnici M. Chvojka a selské bouře Veverkové a ruchadlo Polský malíř Ján Matejko (Jan Matějka) Regulace vody 5) Zajímavá data doplňující 6) Zajímavá data doplňující 7) Naučná stezka 15 roudnických zastavení

2 Název Roudnice Kdy a kým byla obec založena není známo. Pravděpodobně byl jejím zakladatelem Rudný nebo Roudný, jeho potomci se nazývali Růdníci, odtud pak název Roudnice. Roudnické tvrze Podle Augustýna Sedláčka stávala tvrz roudnická směrem k Homyli ve vzdálenosti asi 2 tisíc kroků od vesnice (asi Horka). Zde se nalézala jedna z roudnických tvrzí. Druhé tvrziště bylo dle místního podání u statku Václava Morávka na poli zvaném Na Turyni. Tvrz snad byla dobře opevněna a vztahoval se k ní název Turyň. Zanikla a nezůstaly po ní žádné stopy. Pověst se zmiňuje o rytířích Turkyňových, kterým měla tvrz patřit. Odtud název Turyň. Roudnice a její držitelé Nejstarší osídlení let před Kristem první zmínka o Roudnici drží ji Beneš z Riesenberka 1395 kolonizace (osidlování) Anežka z Třebechovic 1400 držitelem Roudnice Markvart z Jeřic (měl dva syny Jana z Roudnice a Zdislava Mnicha) 1421 Jan z Roudnice 1436 Zdislav Mnich zvaný Sokol z Roudnice 1437 Soběslav z Miletínka 1438 tvrz vypálena Jetřichem z Miletínka 1482 Martin Bořek Hrádku 1492 Martin Bořek Radikovský z Hrádku 1513 Roudnici kupuje pán na Pardubicích Vilém z Pernštejna Roudnice se stává součástí panství pardubického, se kterým sdílela další osudy. Přehled letopočtů 1660 Roudnice byla po třicetileté válce zpustošena, domy opuštěné, pole neobdělaná 1770 rozdělení na Horní Roudnici a Dolní Roudnici zavedena popisná čísla postaven barák čp. 50 zde se vyučovalo 1800 postaven barák určený k vyučování dětí čp postaven křížek v Horní Roudnici 1843 postaven křížek v Dolní Roudnici 1849 patentem ze 4. března zrušena robota na pardubicku (tím i v Roudnici) 1853 spojení Horní a Dolní Roudnice sázely se lípy u křížku 1875 stavba školy 1880 stavba silnice v obci 1884 v čp. 56 zřízen hostinec později Na Kopečku 1887 budování mostů přes potok (u zbrojnice a na horním konci) 1897 založen hřbitov 1919 založena Tělocvičná jednota Sokol Roudnice

3 1921 odhalen pomník obětem 1. světové války 1923 založeno místní spořitelní a záložní společenstvo Kampelička (název vznikl podle zakladatele F.C.Kampelíka) 1924 pořízena Kronika obce 1926 ustavení hasičského sboru 1927 založeno Sdružení chovatelů hospodářského zvířectva 1930 zřízena obecní knihovna 1942 postaveny lávky přes luka do Puchlovic 1945 stavba letiště na polích Za Humny 1947 otevřen zemědělský útulek (zařízení pro předškolní děti- předchůdce mateřské školy) 1948 zbudována silnice do Puchlovic 1950 založena skupina Československého červeného kříže 1952 založeno JZD 1955 ustaven divadelní kroužek Osvětové besedy 1960 stanovení jednotné pouti pro oba konce Roudnice na druhou neděli v červenci 1965 založen filmový a fotografický kroužek počátky filmové a fotograf. kroniky obce 1966 zbudování a otevření divadla v přírodě pojmenováno Chvojkovo divadlo - po roudnickém rodáku Matěji Chvojkovi 1976 zrušena v Roudnici škola 1977 otevřena mateřská škola 1985 rekonstrukce hasičské zbrojnice 1995 kabelizace elektřiny, budování vodovodu 2000 zánik JZD 2003 plynofikace obce převzetí erbu a praporu obce v Parlamentu ČR starostou M. Bitvarem 2006 archeologické nálezy Na Kopcích 2010 vysvěcení nových zvonic 2011 přestavba hasičské zbrojnice 2012 otevření hasičského muzea Osobnosti v Roudnici Matěj Chvojka a selské bouře 1751 přišel rod Chvojků do čp. 20/ narodil se Matěj Chvojka (spory o jméno Matěj Jan) 1775 selské bouře dorazil do Roudnice proud vzbouřených sedláků od Náchoda, Chvojka do čela vzbouřenců 1791 zemřel Matěj Chvojka (údaje o narození a úmrtí jsou v matrice libčanského kostela) Veverkové a ruchadlo

4 1622 usadil se v Roudnici rod Veverků v čp Jiří Veverka odchází do Rybitví byl to děd bratranců Františka a Václava Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo 1825 v Rybitví vynalezeno ruchadlo ( Veverče ) až zemřeli vynálezci ruchadla Polský malíř Ján Matiejko (Jan Matějka) Otec slavného polského malíře se narodil v čp. 18. Rod Matějků se zde usadil v roce František Matějka odešel do Polska, zde se mu narodil v roce 1838 syn Jan. Ten vystudoval akademii výtvarných umění. Maloval historická plátna, obraz věrozvěstů Cyrila a Metoděje věnoval v roce 1885 moravskému Velehradu. Zemřel v roce 1893 v Polsku. Regulace vody započato s regulací u Hubenic 1928 regulace potoka v obci použito v Roudnici vyrobených betonových desek firma Holínka 1930 končí výroba betonových tašek u Holínků budování vodní nádrže před čp. 90 Zajímavá data doplňující 1515 zachován nejstarší roudnický urbář z tohoto roku sem byly zapisovány povinnosti poddaných vůči vrchnosti (povinnosti robotní, plat z gruntů, řemesel a krčem, naturální dávky a úrok pro vrchnost) 1660 zachována Berní rola z tohoto roku zde byly zapsány výměry obhospodařované půdy, popis usedlostí a řemesla 1743 zachována kniha Robotní povinnosti panství pardubického rozpis roboty potažní a pěší 1765 postavena pastouška na dolním konci - dnes Dům služeb kadeřnictví (pastouška - obecní domek pro místní chudé) 1770 vyučování v zimních měsících v čp vystaven obecní barák k vyučování dětí čp úřední zákaz žebroty v Roudnici 1855 stavěl se jeřábek na horním konci (dřevěná zvonice odstraněna 2010) 1858 vyplacen první plat kantorovi v Roudnici obnovení křížků 1865 hromadný archeologický nález bronzových předmětů Na Horkách 1875 stavba školy 1881 počet obyvatel 1012 přítomných a 36 na čas nepřítomných 1882 počet školou povinných dětí zavedena trojtřídka (189 zapsaných žáků) 1889 zaznamenána poslední přípřež v Roudnici (povinnost sedláků jet s vozem a potahem pro potřeby obce nebo armády) 1890 počet obyvatel 959

5 před r postavena hasičská zbrojnice 1918 od tohoto roku zapsána kronika obce prvním kronikářem Vincencem Charbuským 1919 u Roudnice se zastavil na své cestě do Hradce Králové president T. G. Masaryk, byl zde slavnostně uvítán na hranici Roudnice a Lhoty pod Libčany 1920 v zahrádce u pomníku vsazeny čtyři lípy- lípa Svobody, lípa Legií, lípa T. G. Masaryka a lípa J. A. Komenského 1928 ustaven přípravný výbor pro postavení Chvojkova domu 1930 zavedena elektřina do školních tříd 1931 předána hasičskému sboru nová motorová stříkačka 1939 objevena sídlištní jáma na poli p. Kalvody 1951 nález kamenné sekery na poli p. Probošta 1956 v obci zaveden místní rozhlas 1965 první vítání občánků v Roudnici (od té doby nepřerušeno) otevření hostince U Formana 1968 první sjezd rodáků ( zajišťoval MNV, JZD, ČSPO) 1975 nález šesti historických nádob při stavbě rod. domu u Levinských 1981 MNV přestěhován do budovy bývalé školy 1998 zbudována asfaltová dráha na starém hřišti začal vycházet místní Zpravodaj 2004 první rozsvěcení vánočního stromu 2005 sjezd rodáků a přátel Roudnice