Hasičská kronika Svazek III okres Brno venkov (J N) Hasičská kronika. Svazek III: Hasičské sbory v okrese Brno venkov J - N

Transkript

1 Hasičská kronika Svazek III: Hasičské sbory v okrese Brno venkov J - N autor: Bruno Němec Dolní Kounice /

2 Vážený čtenáři. Spis, do kterého jsi právě nahlédl, je výsledkem několikaletého střádání, sbírání a třídění materiálů o hasičích v českých a moravských zemích. Dílo není prozatím u konce. Většina dostupných informací je vyčerpána a na pátrání po dalších prozatím nezbývá čas. Dokument je tedy poskládán tak, aby mohl být kdykoliv doplněn. Bruno Němec OBSAH: Javůrek Jiříkovice Kaly Kanice Katov Ketkovice Kobylnice Kovalovice Kratochvilka Kuřim Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lelekovice Lesní Hluboké Lomnička Lukovany Malešovice Malhostovice Maršov Mělčany Měnín Modřice Mokrá Horákov Moravany Moravské Bránice Moravské Knínice Moutnice Nebovidy Neslovice Nesvačilka Níhov Nová Ves u Oslavan Nové Bránice 2

3 HASIČSKÉ DESATERO 1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí. 2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž. 3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví. 4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše. 5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést. 6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná. 7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit. 8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil. 9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš. 10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem. 3

4 Javůrek status: obec katastrální výměra: 10,29 km² počet obyvatel: 246 (2005) zeměpisná šířka: 49 15' 17" s. š zeměpisná délka: 16 21' 42" v. d. nadmořská výška: 474 m adresa obecního úřadu: OÚ Javůrek Javůrek Javůrek Oficiální web: Javůrek je vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 25 km severozápadně od Brna nad údolím Bílého potoka. Na sever od Javůrku, v údolí Bílého potoka, leží osada Šmelcovna, která administrativně patří do obce Javůrek. Javůrek je jedním z výchozích míst do údolí Bílého potoka, k osadě Šmelcovna, v jejímž okolí se nacházejí pozůstatky starých hamrů. Každoročně se tam první jarní neděli koná tradiční slavnost vítání jara. Sbor dobrovolných hasičů Na Rosicku a Ivančicku vznikl roku 1919 hasičský sbor v obci Javůrek. Na žádosti k založení sboru je podepsán starosta obce J. Kříž, dále Josef Kříž a Ignác Kříž, Antonín Císař a Antonín Šipr. 4

5 Jinačovice status: obec katastrální výměra: 6,29 km² počet obyvatel: 508 zeměpisná šířka: 49 16'4.09" s. š. zeměpisná délka: 16 31'46.15" v. d. nadmořská výška: 305 m adresa obecního úřadu: Obecní úřad Jinačovice Jinačovice Oficiální web: Obec Jinačovice je písemně poprvé zmíněna v roce V té době měla 11 stavení. Dnes je to menší klidná obec s 560 obyvateli. Uprostřed návsi najdete kapličku sv. Maří Magdalény, postavenou v roce 1854, celkově opravenou v roce Ke svátku Maří Magdalény se konají každým rokem krojované hody. V těsné blízkosti obce se nachází přírodní park "Baba" s nejvyššími body Velká Baba (446m) a Sychrov (458m). Křižovatka značených turistických cest v obci nabízí možnost přechodu do Kuřimi, České a Řečkovic, nebo vycházku do přírodního parku "Podkomorské lesy" směrem k Veverské Bitýšce nebo Rozdrojovicím a Brněnské přehradě. Sbor dobrovolných hasičů Na žádosti o povolení založit hasičský sbor v Jinačovicích roku 1903 jsou podepsáni starosta obce Šimon Kazda, učitel Emil Nevíš a rolníci František Kříž, Jan a František Stodůlka. Sbor měl od svého založení 19 činných a 6 přispívajících členů, starostou obce i sboru byl Šimon Kazda, cvičením družstva byl ~ověřen Matěj Stodůlka, administrativní práce vykonával Emil Nevíš. 5

6 Jiříkovice STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka 49 9' 53" Zeměpisná délka 16 45' 58" Katastrální výměra 452 ha Nadmořská výška 228 m Počet obyvatel 877 První písemný záznam o Jiříkovicích je z druhé poloviny 13. století, kdy v roce 1264 olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku udělil část vsi lénem Konrádovi de Huczária jako pomoc jeho případným vojenským tažením. Dále jsou Jiříkovice zmiňovány v zápisech o bezpečnostních a obranných postaveních z let , kde jsou zmiňovány tvrz, dvůr a mlýn. Tvrz zanikla při obléhání města Brna švédskými vojsky generála Torstensona v letech Dle pověsti byla ves založena kdysi dávno jistým Jiřím. Jeho bratři Bedřich a Blažej založili nedaleké osady Bedřichovice a Blažovice. Od 17. století jsou Jiříkovice rozděleny na tři samostatné části, náležející různým majitelům. Jednu část obce tvořil statek Jiříkovský, druhá část patřila klášteru sv. Anny v Brně, spadajícímu pod panství Blažejovské, a část náležela k panství Sokolnickému. Části obce měly své purkmistry i pečeti. Po zrušení poddanství se tyto tři části spojily v jednu. O tomto je i první záznam v kronice obce Jiříkovice, založené prvním kronikářem a purkmistrem Jánem Daňkem v roce Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů V roce 1896 v Jiříkovicích byl založen Hasičský sbor pod dojmem zakládaných požárů, jejichž počet byl celkem 13. Některé byly v zárodku uhašeny. Ač bylo určité podezření na osobu, která ohně zakládá, palič nebyl nikdy přistižen. Prvořadou povinností členů hasičského sboru bylo pomoci bližnímu podle tehdejšího hesla dobrovolných hasičských sborů: Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci. Byly tu však v zásadě i jiné pohnutky; vlastenecké a národostní. Nemalý vliv na založení požárního 6

7 sboru v Jiříkovicích měla rovněž i činnost Čtenářskozábavního klubu ve Šlapanicích, který sdružoval od roku 1873 vlastenecky smýšlející občany. Do Panské hospody v Jiříkovicích chodil pan Václav Kosmák z Tvarožné, zanícený pro tvorbu národnostních spolků na venkově. Dále také Jindřich Dvořák, redaktor brněnského plátku HLAS a zdejší nadučitel pan Jan Cyril Hudeček. Od těchto mužů vyšel podnět k založení požárního sboru. K založení sboru přispěla i skutečnost, že v některých sousedních obcích již byly sbory založeny a jistě působily dobrým příkladem. Založení sboru se uskutečnilo 26. Července Sbor zakoupil ruční stříkačku berlovku. Ještě než byla 12. září téhož roku slavnostně předána, musela prodělat doslova křest ohněm při požáru v Blažovicích. K zakoupení stříkačky, vybavení, uniforem a výzbroje posloužily finanční zdroje jako peněžní dary, veřejné podpory, finance od obce a půjčky. Pan Matouš Plotěný z Jiříkovic zhotovil pro nový sbor zdarma 5 střechových, 2 přistavovací žebříky, 2 hasící kopáče. Tehdejší hašení požárů bylo primitivní, spočívalo především ve strhávání hořících došků ze střech. Než byla postavena nynější hasičská zbrojnice roku 1906, byla umístěna nová stříkačka s výzbrojí a výstrojí v areálu dnešní školy v kolně vedle školní zahrady. Malá prostora kolny již nestačila, proto postavila obec roku 1906 nové skladiště se sochou sv. Floriána. Obec tuto budovu sboru věnovala. Zmíněnou sochu darovali manželé Karel a Markéta Buchtovi z Jiříkovic. Činnost sboru jak kulturní tak pracovní přerušila první světová válka. Členové sboru povětšinou narukovali a bojovali na všech tehdejších bojištích. Všichni se šťastně vrátili až na bratra Emanuela Mazálka. Třicáté jubileum trvání sboru bylo oslaveno dne předáním nové kombinované hasičské stříkačky, zakoupené u firmy R. A. Smékal. Následné působení bylo opět negativně ovlivněno druhou světovou válkou, činnost byla omezena pouze na nejnutnější. V dubnu 1945 ve dnech osvobozování zakročoval sbor při požárech po leteckém bombardování obytných a hospodářských stavení v obci. Je nutné vyzvednout odvahu členů požárního sboru, že za procházející fronty nezištně pomáhali svým spoluobčanům. Dne se v Hasičském domě v Praze uskutečnila ustavující schůze, kde byly vytyčeny úkoly, které vyžadovaly i stálé zvyšování odborných a politických vědomostí celé členské základny. Byla vytvořena Krajská učiliště požární ochrany. Hasičské jednotky dostaly za úkol vybudovat socialistickou požární ochranu. Ihned po válce přistoupil sbor v naší obci k obnově činnosti požární ochrany. V roce 1956 byl zakoupen agregát za traktor a výkonnosti 800 litrů za minutu. Poprvé byl použit při hašení ohně u Vymazalů, č.p. 8. V roce 1969 bylo přiděleno okresní inspekcí našemu sboru starší skříňové auto Tatra 805. Členové sboru si jej vlastními silami upravili. Všichni členové byli proškolováni ideově, politicky a odborně. - volné citáty z brožury 80. Výročí založení požárnického sboru v Jiříkovicích u Brna Současná JSDHO Jiříkovice Tak jako naši předkové se snaží i současní členové jednotky udržet v obci tradici hasičství nejen v pořádání kulturních akcí či požární prevence, ale především ve schopnosti být nápomocni Hasičskému záchrannému sboru při likvidování požárů a nejrůznějších typů nehod. Členové sboru tuto práci vykonávají, jako naši předchůdci, zcela dobrovolně a z vlastní vůle bez nároku na finanční ohodnocení. Pohnutky k vykonávání práce jsou různé, daly by se však shrnout do několika slov cítění povinnosti k obci, zachování tradice a především chuť pomáhat lidem a spoluobčanům v nouzi. JSDHO Jiříkovice v současné době disponuje hasičským dopravním automobilem Avia A30 a přenosnou motorovou stříkačkou PS12. Netřeba zdůrazňovat, že tato technika je již zastaralá a proto většina času je strávena na údržbě této techniky. Modernizací prošly 7

8 zásahové obleky, které jsou funkčně srovnatelné s vybavením členů Hasičských záchranných sborů. Kaly STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 43 ha Nadmořská výška 437 m Počet obyvatel 244 Obec se skládá ze dvou místních částí, Kalů a Zahrady. První písemná zpráva o obci pochází z roku K obci Kaly od patří i obec Zahrada, která byla odloučena krajským národním výborem v Brně od obce Štěpánovice a přiřazena k obci Kaly v okrese Tišnov s účinností od na základě usnesení místních národních výborů. Součastně byl předán majetek v katastrálním území obce Zahrada do katastrálního území obce Kaly. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů v naší obci byl založen a tehdy měl 25 členů. Prováděl pravidelné prohlídky obce, zúčastňoval se cvičení a soutěží v rámci okrsku a také se podílel na veškerých akcích obce. Od roku 1990 je živou organizací obce, zúčastňuje se veškerých okrskových soutěží a každoročně pořádá na místním hasičském hřišti cvičení, na které se sejde několik desítek hasičských sborů. Sbor dobrovolných hasičů Kaly dosahuje výborných výsledků. Do roku 2003 patřilo ke sboru dobrovolných hasičů družstvo mládeže, které se umísťovalo na předních pozicích. Na přelomu let 2002/2003 byl vystavěn hasičský areál. Sbor dobrovolných hasičů pořádá také každoroční taneční zábavy. Velitelem hasičů je Miloslav Svoboda, sbor má momentálně 36 dobrovolných hasičů. 8

9 Kanice STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 823 ha Nadmořská výška 316 m Počet obyvatel 607 Obec Kanice leží 10 km sv. od Brna mezi krásnými lesy v okrese Brno-venkov (Jihomoravský kraj). Část katastrálního území zasahuje do CHKO Moravský kras. Obec je samostatný územní a právní celek, výkon některých pravomocí je delegován do pověřené obce Šlapanice. Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy patřila k tvrzi Ronov, která se nachází u silnice Adamov - Útěchov. V 16. století přešla obec pod panství Pozořice. V polovině 18. století byly Kanice spojeny v jednu správní obec s Řícmanicemi, užívající společnou kruhovou pečeť. V roce 1779 si Kanice pořídily svou vlastní pečeť. V současnosti mají přidělen znak i prapor s motivy znázorňujícími těžbu vápence a siluetou vzhůru letícího káněte. Od roku 1992 rozvíjí obec partnerství s dolnorakouskou obcí Spillern. Za účelem řešení problémů v oblast likvidace odpadních vod, dopravy a dalších záležitostí stala se obec členem svazku obcí Vodovody a kanalizace BÍLOVICKO (v roce 1998) a ČASNÝŘ (v roce 2001). Z organizací v obci činných jmenujme především Jednotku dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Klub důchodců. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů V mnoha obcích však byly k založení sboru rozhodujícím impulsem až samotné požáry. Nejinak tomu bylo i v Kanicích. Prvním takovým byl požár v domě č.p. 18, který vypukl 9

10 asi v hod. a zničil 8 okolních domů. Dalším byl požár , který vypukl asi ve hod. a zničil 3 domy. Velkým datem je až 21. srpen 1892, kdy tehdejší obecní zastupitelstvo zakoupilo hasičskou koněspřežnou stříkačku. Ještě v listopadu téhož roku byl do čela sboru postaven starosta obce František Marvánek. Hlavním iniciátorem byl však učitel na místní škole Josef Černocký, který se stal náčelníkem sboru. Písemnosti zpracovával rolník František Ondroušek. Jelikož materiální vybavení sboru je dobré, bylo vystavěno v roce 1893 skladiště (vedle zvoničky č.p.22 na Malé straně). Vybavení sboru r bylo tedy následující: 1 čtyřkolová stříkačka s 8 m savic a 80 m hadic, 4 berlovky, 10 košů, 2 plácačky, třídílný žebř střechový a žebř posunovací, vše v úhrnné ceně zlatých. V roce 1990 byl velitelem ČSPO pan Minařík. Požárníci v tomto roce provedli sběr kovového odpadu, uklidili okolí zbrojnice, čistili místní koupaliště. Začali jim však potíže s hasičským autem, kterému byl odebrán technický průkaz a nastalo období nicnedělání. 9. září 1991 inicioval starosta obce ing. V. Kalivoda myšlenku znovuobnovení spolku od tohoto roku již pod názvem sbor dobrovolných hasičů (SDH). Dočasným starostou hasičů byl 30. října zvolen L. Pernica, náčelníkem K. Florián a jednatelem M. Kučera. Kromě úpravy hasičské zbrojnice, kontroly auta a sběru šrotu, provedli kontrolu hydrantů v základní škole a preventivní prohlídky domů a chat. V roce 1992 proběhli oslavy 100 let trvání sboru ve zbrojnici byla výstava dostupných materiálů, byla předvedena historická stříkačka a ostatní technika. Dosavadní činnost byla přerušena 11. února S tímto stavem se však někteří hasiči nechtěli smířit a začali připravovat znovuobnovení SDH. První nesmělé krůčky udělali na přelomu let V tomto období byla pracovníky p. Lukášem Donné a p. Jiřím Nebojsou zrenovována historická koněspřežná stříkačka, vyrobená roku Pomáhali i naši občané, zvláště pak p. J. Jelínek. Výsledek byl obdivuhodný. Historická stříkačka byla předvedena veřejnosti v celé své kráse v srpnu V témže roce započaly opravy hasičské zbrojnice. Byla zde zavedena voda, plynové vytápění, provedena rekonstrukce el. rozvodů a byl zaveden telefon. Opravy ve výši cca 116. tis. Kč uhradila obec. V roce 1998 došlo ke dvěma významným událostem: první z nich byla účast na celorepublikovém srazu dobrovolných hasičů s výstavou historické techniky v Litoměřicích ve dnech července. Výstavy se s naší historickou stříkačkou zúčastnil L. Lánik, P. Milínek, S. Novák a L. Donné. Naše stříkačka, se předvedla jak v činnosti, tak i ve slavnostním průvodu. Další velkou událostí pro náš hasičský sbor bylo zakoupení zánovního special. automobilu AVIA. Částku 130 tis. Kč hradil opět obecní úřad. V sobotu 18. července 1998 bylo vozidlo a obě hasičské stříkačky PS 12 vyzkoušeny a dá se říci, že od této chvíle máme v obci opět fungující hasičský sbor. Je víc než potěšitelné, že v tomto roce se k činnosti naší jednotky přidávají děti a začíná jim tvrdý hasičský výcvik. Základní družstvo roce 1998: p. Karel Florián (velitel ) p. Stanislav Novák (strojník) p. Lubomír Pernica (řidič) p. Vítek Kousalík (řidič) p. Radomír Drozd ml. (člen) p. Jaroslav Kožnárek (člen) 10

11 Katov STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 300 ha Nadmořská výška 474 m Počet obyvatel 204 Katov je vesnice ležící severovýchodně od Velké Bíteše na náhorní rovině v nadmořské výšce 474 m. Název vesnice a nález lidských kostí při stavebních pracích kolem školy přímo nabízejí domněnku, že šlo o popravčí místo, a že prvním obyvatelem Katova byl kat. Tak o tom také vypráví, nejedná pověst. Katov náležel ve středověku mocnému a majetnému rodu pánů z Deblína, jehož členové zastávali ve 12. a 13. století řadu významných funkcí: v roce 1181 podepisuje jako svědek Ratiboř z Deblína listinu kounického kláštera. V roce 1234 jinému Ratiborovi stejného rodu daroval Přemysl, markrabě moravský, všechno své právo, které měl na stříbrných horách" v Deblíně a okolí. Roku 1252 podepisuje Jan z Deblína zakládací listinu ždárského kláštera. Je možné, že již v těch dobách ves Katov existovala, je však výslovně jmenována až v listině z roku Od roku 1318 přešlo celé deblínské panství do majetku pánů z Lomnice. V roce 1470 prodávají boskovičtí celé panství městu Brnu, kde setrvalo až do zrušení poddanství. (Tolik PhMr. Malý.) Po zrušení roboty v roce 1848 a likvidaci vrchnostenského vedení získává Katov, stejně jako okolní vesnice, místní samosprávu a náleží k okresnímu hejtmanství Brna okolí až do roku 1892, kdy byl zřízen soudní okres V. Bíteš v rámci politického okresu Velké Meziříčí. Z novodobé historie je třeba připomenout, že velký vliv na život ve vesnici a životní úroveň obyvatel měla vliv stavba dráhy Tišnov-Havlíčkův Brod, která započala v roce Mnoho mužů z Katova na stavbě pracovalo a získalo tak výhodné zaměstnání blízko vesnice a mnoho barabů", jak se dělníkům stavby říkalo, v Katově, tak jako v ostatních okolních vesnicích bydlelo. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Situace v roce

12 Organizační struktura STAROSTA: Havlát Jiří st. NÁMĚSTEK: Urbánek Zdeněk ml. VELITEL JEDNOTKY: Urbánek Richard VELITEL DRUŽSTVA: Mičánek Luděk ZÁSTUPCE VELITELE: Urbánek Vlastimil STROJNÍK: Havlát Milan Skula Lukáš POKLADNÍK: Hamřík Miroslav ml. REVIZNÍ KOMISE: Chyba František Mičánek Zdeněk Urbánek Petr Zásahová jednotka VELITEL: Mičánek Luděk ZÁSTUPCE: Urbánek Richard Urbánek Vlastimil STROJNÍK: Havlát Milan Skula Lukáš ČLENOVÉ: Hamřík Miroslav ml. Mičánek Zdeněk Urbánek Petr Urbánek Zdeněk Urbánek Miloš Ketkovice STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 955 ha Nadmořská výška 433 m Počet obyvatel 625 Archeologické nálezy dokládají osídlení katastru Ketkovic již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Ketkovicích (a jejich okolí) je z roku Toho roku přemyslovská údělná knížata - Oldřich Brněnský a Lutold Znojemský zakládají benediktinský klášter v 12

13 Třebíči. Klášteru věnovali vyjmenované obce, mezi nimi Ketkovice. Sousední Čučice s poznámkou, že včetně vinohradů... Později dochází ke směně majetků a Ketkovice získává oslavanský klášter. Další výměnou pak řád Templářů, komenda sídlící v Jamolicích a na Templštýně. (po r. 1230) Templáři zakládají v Ketkovicích kostelík sv. Kateřiny. V obvodu obce, za souhlasu i pomoci Templářů, vyrůstá pevný hrad. Historikové vždy věděli, že na Moravě býval významný hrad - Levnov. Jenom neuměli lokalizovat - kde? Až v roce 1971, v souvislosti archeologickým průzkumem Kralické tvrze, se podařilo Dr. Vladimíru Voldánovi ve znojemském archivu najít původní josefinské katastrální mapy. Na místě ketkovického hradu jasně přečetl titul: "Burg Lownow". To potvrdil průzkumem pozemkových map. Mlynářům Vydrům (v podhradí) patřily parcely: "Levnovská louka", "Levnovský les", "Levnovské pole" a "Na Levnovci". Tak se potvrdilo, že hrad L e v n o v je K e t k o v i c k ý h r a d nebo také K e t k o v á k. Hrad je situovaný na skalnatých srázech, téměř 120 metrů nad řekou Oslavou. Byl poměrně rozsáhlý. Ze tří stran přirozeně chráněný. Přístup byl pouze od východu, kde byl rozšířen přirozený příkop. Zde stála brána a za ní menší spodní nádvoří. Ve svahu jsou patrny stopy horního nádvoří. Vlastní budova byla orientována od západu k východu a byla palácového typu. Hrad měl na západní straně obrannou baštu a na východní straně široké předhradí s hospodářským zázemím. Dosud stojí tři mohutné opěráky které držely zeď chránící spodní nádvoří. Pověsti praví, že hrad je spojen podzemní chodbou s Vydrovým mlýnem. V roce 1622 císař zabavil majetek pánům z Lipé. Krumlovské panství získali Lichensteinové, v jejich majetku jsou i Ketkovice. Mezi významné občany Ketkovic patří mlynáři Vydrové. Vynikající malíři autodidakti. Podporovali turistický ruch. U jejich mlýna vznikly prvé trampské osady. Po roce 1930 zakoupili vyřazený železniční most a přemostili Oslavu. Tím umožnili cestní spojení mezi Ketkovicemi a Senorady. Tento most byl opraven nákladem obou obcí v roce V roce 1780 je v Ketkovicích stržen starý kostelík a na jeho místě zbudován kostel dnešní. Stavba věže byla dokončena do současné podoby později. S podporou panství je v r v Ketkovicích založena škola. Původně byla umístěná ve srubu. Ten později nahradila cihelná budova. Škola byla malá, kapacitou nestačila, takže dochází ke stavbě druhé školní budovy. Učit ve dvou budovách bylo neúnosné. Řídící učitel Boček vše připravil svému nástupci, řídícímu učiteli Vrbovi. Ten staví, hned po první světové válce, dnešní hlavní školní budovu. Později byla škola ještě přistavena o zadní křídlo. V této podobě stojí škola dodnes. V roce 1995 Zastupitelstvo obce Ketkovice, s doložením, že erb šestizubých, kolmo vztýčených hrabí, vznikl na území obce - požádalo o přidělení tohoto erbu obci. Heraldická komise parlamentu ČR žádost doporučila a parlament ČR erb Ketkovicím v roce 1996 přidělil. Je tedy zřejmé, že přidělením erbu a znaku obci Ketkovice (s atributy dávného rodu majitelů a stavitelů hradu Levnova) se tedy dávná historie tohoto kraje prolíná se současností. 13

14 Sbor dobrovolných hasičů Tuto brožurku vydává Sbor dobrovolných hasičů v Ketkovicích u příležitosti výročí 100 let od založení "Dobrovolného hasičského sboru v Ketkovicích" jako vděčnou upomínku na naše předky, kteří ze zcela nezištných důvodů a z přesvědčení, že je zapotřebí "s ohněm, jako zlým pánem bojovati a bližnímu svému v nouzi pomoci" sbor založili. Přáním současného výboru SDH Ketkovice je, aby každý kdo je členem našeho sboru, znal jeho historii, protože jsme přesvědčeni, že je na co navazovat a na co být oprávněně hrdi. I z tohoto důvodu tato brožurka vznikla. Pro vznik této brožury je čerpáno ze dvou nejstarších knih založených v roce 1905, které hasičský sbor vlastní. První knihou je "Pamětní kniha dobrovolného hasičského sboru v Ketkovicích" Druhá kniha se nazývá "Protokoly dobrovolného Pamětní kniha začíná dne 25. března 1905, tj. dnem založení sboru a končí rokem Kniha protokolů začíná rovněž 25. března 1905 a poslední zápis je 30. června Doslovný opis z knihy Protokolů dobrovolného hasičského sboru v Ketkovicích Sepsaný při valné hromadě za účelem ustavení se sboru hasičského dobrovolného v Ketkovicích ze dne 25.března Pořádek: 1/ Důležitost a význam hasičského sboru v Ketkovicích 21 Dobrovolné se hlášení ke sboru hasičskému a zápis členů Ad.ll Starosta obce p. Antonín Nešpůrek uvítal přítomné a zahájil valnou hromadu. Sdělil přítomným, že obec zakoupila nový stříkač se vším příslušenstvím, a že nyní dle nařízení c.k. okresního hejtmanství má býti v obci naší zřízen sbor hasičský. Na to se ujal slova místní učitel Josef Gregor a objasnil ve své řeči důležitost a význam sboru hasičského v Ketkovicících. Řeč vyzněla v ten smysl, že sbor hasičský má sloužiti "Bohu ke cti a bližnímu ku pomoci", hájiti a chrániti majetek i život svých bližních, podati pomocné ruky všem, kdož pomoci potřebují. Přijata byla se souzvučným souhlasem. Ad.21 Přečteny byly schválené již stanovy, jimiž členům sboru řídíti se jest a sděleny podminky při přistoupení ke sboru hasičskému totiž: Členové sboru hasičského dobrovolného v Ketkovicích zavazují se dáti 5 korun by ve sboru náčelnictva poslušni byli. Vystoupil-Ii by kdo bez příčiny do dvou let, tedy těchto 5 korun pozbude. Poplatek tento zaplatí každý do 30.června r.1905 Přihlásili se tito členové: Antonín Nešpůrek Jakub Matoušek František Nečas Karel Endlicher František Lajtner Josef Gregor Josef Pele Cyril Matoušek Jan Polák Josef Kratochvil František Pavliš Václav Smutný 14

15 Cyril Hájek Jan Matoušek č. 29 Jan Horák č. 74 František Pele Jindřich Drtilek Hubert Ekr Albert Drtilek Eduard Nováček Antonín Ján Karel Lajtner Richard Obršlik Jakub Matoušek č. 24 František Šic Pozn.: V zápise je psáno příjmení Lajtner, tak jak je uvedeno. Tím protokol skončen a podepsán. Sbor hasičský v Ketkovicích, dne 25. března 1905 Následují podpisy členů. Protokol č.2 Sepsaný ve valné hromadě sboru hasičského v Ketkovicích za přítomnosti podepsaných ze dne 2.dubna r Pořádek: Volba funkcionářů: Starostou sboru hasičského v Ketkovicích zvolen jednohlasně br. Antonín Nešpůrek, starosta obce a jeho náměstkem br. Jakub Matoušek II. radní. Volba náčelnictva dělá se lístky. Volilo 21 členů, ostatní členové pro zaměstnanost jinde se k volbě nedostavili. Náčelníkem sboru zvolen br. František Nečas, rolník, 18ti hlasy I. podnáčelnikem sboru zvolen br. Karel Endlicher, majitel cihelny, 13ti hlasy. 11. podnáčelníkem sboru br. František Lajtner, rolník ustanoven losem, ježto měl s br. Jakubem Matouškem stejný počet hlasů. Jednatelem zvolen br. Josef Gregor, všemi hlasy. Pokladnikem zvolen br. Jan Matoušek č. 29, rolnik, všemi hlasy. Zbrojmistrem všemi hlasy br. Jan Horák č. 74, kovářský mistr. Trubači: br. Jindřich Drtílek a br. Albert Drtílek Četařem br. Josef Pelc a četařem stříkačníků br. Cyril Matoušek č. 81 Jejich nástupcové: prvního br. Jan Polák a druhého br. Václav Smutný Revizoři účtů: br. František Pele a br. Josef Kratochvíl Všichni funkci přijali Tím protokol skončen a podepsán. Sbor hasičský v Ketkovicích dne 2.dubna 1905 Antonin Nešpůrek - starosta sboru Josef Gregor - jednatel František Nečas - náčelník Začátek textu z pamětní knihy Hasičského sboru Ketkovice Náš ideál Když rušný den a kraj libý dříme sen a v té tiché noci zazní trubka v šíř i dál, spěchat rychle ku pomoci, toť náš ideál Když plamen řádí jako běs a lid zdrtí pláč a děs, tenkrát všichni hrdi, smělí proti zhoubci zvednem sval 15

16 jak jen sama láska velí nám, toť náš ideál Hasič z pouhé lásky jen, když upadne bližní v plen, stírá slzy, nářky tiší, těší v bídě, mírní žal, má pak někdo ještě vyšší nad náš ideál? "BOHU KE CTI, BLIŽNÍMU KU POMOCI" Toť zajisté heslo vznešené, heslo velebné. Každý ví, že je to heslo hasičské. Zvuk jeho dobře znám je v obci naší, milých Ketkovicích. Občané naší vìdouce dobře, že člověk necvičený špatně bojuje proti zuřícím plamenům ohnì, jež niči majetek i život lidský, založili dne 25. března 1905 "Dobrovolný hasičský sbor v Ketkovicích". Členů jest 25. Stříkačka zakoupena od R. N. Smékala z Prahy-Smíchova. Brzo po založení sboru měli hasičové příležitost ukázati budou-li úkol svůj v budoucnu dobře zastávati. Chytly se stáje a kůlna souseda Aloise Obršlíka, rolníka v č. 6. Hasičům, ačkoliv neměli ještě vý stroje, podařilo se oheň obmezit na hořící stavení a okolní stavení uhájiti od osudu zlého. Tak podstoupili hasiči křest svůj. Uplynul rok a s ním i radosti i nepříjemnosti ve sboru. Rok tento jest korunován slavností svěcení stříkačky. Slavnost sama sebou je významná, avšak zvláštního lesku dodá jí to že, Její Milost paní Aglaia Kinská bude kmotrou při slavnostním svěcení dne 4. června Písmem zlatým napíšeme do srdcí svých, že paní tak urozená poctí nás svojí návštěvou a vyznamená svojí přízní. Její Milost, paní hraběnka však nemohla přijeti a poslala za sebe paní Pavlu Tynchovou, choť nadpokladníka panství krumlovského, jenž nás svojí návštěvou poctil. Počasí nebylo valné, ale přesto velké množství lidu se slavnosti zúčastnilo. Po slavnosti byla na radnici snídaně a přítomní se tam laskavě svým podpisem zvěčnili. Před polní mší sv., která byla u oltáře na místě prázdném, blíže radnice měl velebný pán P.Pavel Hodonský krásné kázání, když ukázal na krásnou myšlenku, jež vede hasiče k velké obětavosti, totiž k lásce k bližnímu. Po mši sv. řečnil p. Karel Malý, župní dozorce jenž vybízel sbor ke svornosti. Všem za přítomnost a zásluhy poděkoval br. Antonín Slavíček, jednatel. Odpoledne byla zahradní zábava v hostinci u pana Mohelského. Její Milost, paní hraběnka Kinská, darovala nám 100 K. Na krásnou slavnost budeme dlouho vzpomínati. Za čtrnáct dní po slavnosti byl výlet na Milošově, který se však nevydařil, protože pršelo. Dne 31. října byl požár. Shořelo stavení Jana Svobody č horníka, Františka Svobody a Františka Klímy. Požár založen byl otcem bratří Svobodù ráno o 6 hodině. Obě stavení chytla najednou a od nich shořelo stavení Klímovo. Žhář se po vykonaném skutku sám zabil kuchyňským nožem. Neměl asi zdravého rozumu. Dne 6. ledna r byla na radnici valná hromada a zvolen byl nový výbor sboru. Starostou sboru zùstal br. Antonín Nešpůrek. Jeho náměstkem a zároveň 11. podnáčelníkem zvolen byl br. Jakub Matoušek č. 36. Náčelníkem jest br. František Lajtner a I. podnáčelníkem br. František Nečas. Jednatelem br. Antonín Slavíček Pokladníkem br. Josef Kvarda a sedmým členem br. Alois Obršlík č.6. Členů činných zůstává 25. Dne 27. ledna pořádá sbor ples čili "bál" u Mohelsků. Po delší dobu již pozorujeme, že stříkačka nechce stříkati. Obrátili jsme se tedy na pana R. N. 16

17 Smékala, aby se postural o opravu. Na pondělí velikonoční prohlédl stříkačku strojník od firmy R. N. Smékala a vnitřní části stříkačky odvezl do Prahy ke správě. Doplněk k založení sboru r Obecní výbor v Ketkovicích Sešel se ku společné poradě dne 6. ledna Byli to tito občané: Pospíšil Karel, rolník a starosta obce Pele Jan, rolník a I. radní Nešpůrek Antonín, rolník a II. radní Mohelský Richard, hostinský a člen výboru Drtílek Jindřich, domkař a člen výboru Jeřábek Jan, domkař a člen výboru Gregor Josef, učitel a obecní písař. Zároveň podepsali první stanovy sboru Ve valné hromadě konané dne 2. dubna 1905 z 25ti členů zvoleni funkcionáři. br. Antonín Nešpůrek-rolník, starosta obce zvolen starostou sboru br. Jakub Matoušek č rolník, místostarosta br. František Nečas - rolník, náčelníkem br. Karel Endlicher - majitel cihelny, I. podnáèelníkem br. Leimer František - rolník, II. podnáčelníkem br. Josef Gregor - učitel, jednatelem br. Jan Matoušek č rolník, pokladníkem br. Jan Horák - kovářský mistr, zbrojmistrem br. Josef Pele č rolnický syn, četařem lezců br. Cyril Matoušek č cestář, četařem stříkačníků br. Jan Polák - kolářský mistr, náhradníkem br. Václav Smutný - rolník, náhradníkem br. František Pele - rolník, revizorem účtů br. Josef Kratochvíl- horník, revizorem účtů br. Jindřich Drtílek - domkař, trubačem br. Albert Drtílek - syn hajného, trubačem František Pavliš - rolník, Cyril Hájek - rolnický syn, Ekr Hubert - obchod dřevem, Eduard Nováček - skladník, Antonín Ján - horník, Karel Leitner - rolnický syn, Richard Obršlík - horník, Jakub Matoušek È rolnický syn, František Šic - rolnický syn jako členové sboru. Pozn.: v této knize se pro změnu již píše Lelmer Stará hasičská zbrojnice Činnost sboru Dne 4. května požár u Obršlíka Aloise, kde spoluúčinkoval sbor lukovanský, župa č členských schůzí, 9 cvičení se strojem 12 cvičení pochodových Dne 25. června pořádal sbor výlet na Milošově, čistý výtěžek 52 K 98 h. Dne 4. června zúčastnil se sbor svěcení stroje ve Zbýšově 17

18 Dne 16. července vyslána desetičlenná deputace, na slavnost 10ti letého výročí trvání sboru a svěcení nového hydrofonu v Březníku. Během roku vystoupili tito členové: Ján Polák Josef Gregor, jako učitel přeložen Albert Drtílek, převzal službu hajného v Německých Knínicích František Šic, nastoupil službu vojenskou Karel Leitner, přiženil se do Sudic Na jejich místa přijati byli: Antonín Slavíček - učitel, zvolen jednatelem Jan Smutný - horník Josef Bochníček - tesař ze Sudic Celoroční příjem je 460 K 04 h Vydáno 337 K 21h Doplněk k roku 1906 Valná hromada tohoto roku se nekonala Činnost sboru Dne 31. října požár u Jana Svobody č. 76 a Františka Svobody č. 54 od kteréhož přešel oheň na stavení Jana K1ímy č. 62. Požáru tohoto se zúčastnil sbor z Lukovan. 4. členské schůze, 7 cvičení se strojem. 11 cvičení pochodových Dne 4. února pořádán věneček v hostinci Richarda Mohelského, čistý výtěžek 27 K. 50 h. Dne 4. června slavnost svěceni stříkačky, výtěžek 29 K. 71 h. Na tuto slavnost bratrské sbory přišly celé neb vyslali deputace následovně: Březník 17 členů, Senohrady 11 členů, Lukovany 11 členů, Padochov 9 členů, Zakřany 8 členů, Lhánice 6 členů, Oslavany 5 členů, Popovice 4 členové, Náměšť nad Oslavou 3 členové, za župu č. 34 župní jednatel Otakar Kubeš, Dne 17, června pořádán výlet na Milošové, který se špatně vydařil, čistý výtěžek O k 86 h, Vyslána 9 ti členná deputace na výlet do Senohrad, Dne 22, července deputace 4 členná na župní schůzi. Batelka Ludvík a Svoboda František přijati byli dne 1. ledna 1906 do sboru. Celoroční příjem 180 K 47 h, Vydání 100 K 45 h, Tohoto roku postavena pavlač na sušeni hadic. Dovětek A tak jde rok za rokem v pamětní knize je zapsána činnost sboru, radosti i starosti ketkovických hasičů, Popsány jsou akce, kterých se hasiči zúčastňovali, nebo je pořádali, Například první hasičský "Věneček" se uskutečnil v hostinci Richarda Mohelského 4, února 1906 s čistým výtěžkem 27 K 50 h. První parádní blůzy pořídil sbor na svůj náklad v roce 1907, 24 kusů blůz stálo i s ušitím 452 K 60 h. Naši předkové se také rádi bavili. Tak v roce 1908, 16, února uspořádán "Věneček" v hostinci U Mohelskù, čistý výtěžek žádný nebyl, proto 22 členů složilo po 50ti haléřích, celkem 15 K 40 h, Dne 17, května pořádána Floriánská zábava, čistý výtěžek je malý 2 K 21 h, Dne 21. června "výlet u Jezera" (pozn,: to je u lesa směrem na Rapotice), který se nevydařil Když se hosté počali nejlépe baviti, rozpoutala se strašná boulře s velkým lijavcem. Tekla velká voda, která s sebou brala výletní stoly, lavice, svobodná dívčice převrhla stolek s kuřivem trafikantce Kvardovce, Doplatek 17 K 40 h. Jak vidno, nikdy se akce nevydařila, naopak byla prodělečná, 18

19 První Hasičské hody jsou zmíněny 31. října r, 1908, konané v hostinci u Pospíšilů. Výtěžek 22 K (pozn.: jak je zřejmé už tehdy, zrovna jako v dnešní době si Ketkovičtí občané na hody potrpěli a i v současné době jsou hody z řad občanů výrazně podporovány.) Do dnešních dnů se ve sboru udržela tradice "drženi brány" při svatbě člena sboru. Zřejmě první brána byla držena dne 12, června 1913 při svatbì br, Pospíšila Petra, Nyní poslední brána byla držena při svatbě br. Nedbala Jaroslava na zámku v Náměšti nad Oslavou. Potom přišel nešťastný rok V tomto roce vypukla válka proti Srbsku, která vedla ke vzniku I. světové války. Dne 31. července v době noční hlášena bubnem všeobecná mobilizace a stanné právo. Toho času byl náš stát pod názvem: Mocnářství Rakousko-Uherské, jehož panovníkem byl císař František Josef I. I přesto, že do válečné vřavy odešlo mnoho členů sboru, sbor stále fungoval a chránil majetek občanů. Bohužel několik bratrů se z války nevrátilo. Avšak při každé valné hromadě a při zahájeni Havelských hodů u pomníku padlých (a to až do dnešních dnů) jejich památku uctíme tichou vzpomínkou. Rovněž udržujeme tradici vyprovázení zemřelých bratrů na jejich poslední cestě. Při Havelských hodech chodí několik členů sboru na hřbitov zapálit svíčku, položit věnec a vzpomenout zemřelých bratrů. Výstavba nové hasičské zbrojnice V roce 1980 začal výbor SDH uvažovat o výstavbě nové zbrojnice. Stará budova byla už nevyhovující. Dřevěná podlaha už byla prolomená a plíseň bujela na mnoha místech. Rovněž i uniformy a výbroj trpěla vlhkem a plísní. Původním záměrem pro stavbu hasičské zbrojnice bylo místo zvané "Pod kůlnou" - pozemek patřící bratrům hasičům Josefu Endlicherovi č. 16 a Karlu K1ímovi č. 15 (v současné době zde stojí dům rodiny Ošťádalovy). Tato varianta byla navržena na výborové schůzi SDH Ketkovice dne a předána na MNV Ketkovice MNV Ketkovice navrhuje, aby se hasičská zbrojnice postavila na návsi vedle nové prodejny. Stavélo by se brigádnicky. Výboru byla předložena předběžná projektová dokumentace, ke které se měli členové výboru vyjádřit členové výboru plány zbrojnice prostudovali a navrhli: 1/ Šířka vjezdu do garáže nejméně 2,80 m 2/ Zařazení stavby věže na sušení hadic 3/Vzhledem ke stojící prodejně situovat západní pohled ke státní silnici 4/ Doporučujeme provedení odvodnění pod budovou do stávající kanalizace 5/ Z návrhu nelze vyčíst výšku vjezdu do garáží - velmi důležité 6/ Prověření umístění skladu na PHM 7/ Požadujeme osobní konzultaci s projektantem. Výbor dále projednal odpovědnost členů výboru při stavbě zbrojnice. Navržení a schváleni členové výboru: Obršlík Alois č. p. 6 Horák Jan č. p. 168 Pavliš František č. p. 60 Horníček Karel č. p. 158 Na den 22. září je naplánována členská schůze na které budou členové sboru seznámeni se stavbou zbrojnice. Členská schůze dne 22.září 1983 konaná v sále Pohostinství u Mohelských. Přítomno 21 členů a 2 hosté. Na téma výstavba hasičské zbrojnice vystoupil ve druhém bodě jednání předseda MNV Báňa Antonín, který k zamýšlené stavbě podal obsáhlou zprávu. Realizace stavby byla na dobré cestě, ale nejdříve bylo třeba dokončit stavbu samoobsluhy. Teprve poté bylo možno započít 19

20 se stavbou zbrojnice. Předseda MNV požádalo pochopení a o pomoc při těchto obou stavbách. Dále se hovořilo o stavbě zbrojnice na valné hromadě dne 27. listopadu Předseda MNV Báňa Antonín seznámil členy sboru s tím, že v červenci příštího roku by se mohlo přistoupit k demolici staré budovy MNV a staré zbrojnice. V této době jíž existoval příslib, že by stavba mohla být započata v příštím roce. Dále poděkoval hasičům za práci pro obec a požádal je o pomoc při rekonstrukci budovy starého obchodu, ve které bude zřízen MNV. Vlastní zahájení stavby v sobotu 28. července 1984 byly zahájeny práce na výstavbě nové hasičské zbrojnice vybagrováním odpadní jímky a její betonáže. Na výborové schůzi 2. srpna je ujednáno, že v sobotu a v neděli je třeba dokončit odpadní jímku, aby se do ní dalo "hasit" vápno. Následuje nespočet výborových schůzí sboru, na kterých se postupně řešily problémy se stavbou zbrojnice a organizování brigád. Jednotliví členové výboru měli za úkol tyto brigády zorganizovat na přesně určený termín. Další závažnější zmínkou o nové zbrojnici z výborové schůze ze dne 6. června 1985 je žádost JZD Doubrava o část prostoru ve zbrojnici pro umístění vodárny pro potřeby družstva. Členové výboru rozhodli a nabídli JZD přistavění vodárny k zadnímu traktu zbrojnice. Jejím umístěním by se značně prostory zbrojnice zmenšily. Tento náš návrh byl přijat a také realizován. Ze zápisu Výroční členské schůze dne 11. října 1985 Jako zvláštní kapitola na úseku brigádnické činnosti, vyvstala letos stavba nové hasičské zbrojnice. Výňatek ze zprávy velitele Josefa Obršlíka "S vlastní stavbou budovy zbrojnice se započalo letos 7. července, kdy se přikročilo k sanaci staré budovy MNV. Září během tří měsíců od začátku stavby se udělalo hodně práce, ale do začátku zimy nás čeká ještě zastřešení celé stavby a její zazimování, aby mohla být v zimních, případně v jarních měsících provedena elektroinstalace a vodoinstalace. Proto bych chtěl požádat všechny členy, kteří se ještě nezúčastnili brigády, aby tímto splnili svoji členskou povinnost na stavbě hasičské zbrojnice. Máme totiž i takové členy, kteří se chovají tak, jako by se jich tato akce vůbec netýkala. Je to určitě důvod k zamyšlení. Současně konstatuji, že je zapotřebí oslovit s prosbou o pomoc všechny občany. Jedná se přece o stavbu, která bude ve svém důsledku sloužit všem. Všechno naše úsilí směřujeme k tomu, aby úkoly při stavbě byly splněny. Na druhé straně děkuji všem členům a ostatním občanům, kterým není naše úsilí cizí a svou po mocí přispívají ke zdárnému průběhu stavby. Do dnešního dne tj. do 11. listopadu bylo na stavbě hasičské zbrojnice odpracováno hodin z tohoto počtu odpracovali členové sboru hodin." Jak je zřejmé stavba nebyla procházkou růžovým sadem, ale stála hasiče mnoho nervů, tvrdé práce a úsilí. Současně se ale zcela určitě utužil kolektiv, kamarádství a lecjaká legrace se také užila. Zápis ze slavnostní veřejné schůze sboru, která se konala při příležitosti výročí 80ti let od založení hasičského sboru v Ketkovicích a otevření nové hasičské zbrojnice Zúčastnilo se 34 členů a 33 hostů Schůzi zahájil Schlosser Zdeněk, zástupce NF a přivítal všechny přítomné členy i hosty. Přednesl program schůze a předal slovo veliteli sboru Josefu Obršlíkovi, který přednesl zprávu o činnosti hasičů. Ve druhém bodě programu vystoupil Pokorný Antonín, zástupce Okresního výboru hasičů, který provedl vyhodnocení naší práce a předal odměny za vykonanou práci. 20

21 Tyto odměny byly uděleny jednak k výročí 80ti let založení sboru a dále za zásluhy při výstavbě nové hasičské zbrojnice. Nejvyšší vyznamenání "Za příkladnou práci" obdrželi: Pele Oldřich č.p. 120 Pavliš František č.p. 60 Prudík Miroslav č.p. 67 Horníček Karel č.p. 158 Dále byla udělena "Čestná uznání OV SPO" za dobrou práci při výstavbě hasičské zbrojnice těmto členům: Skokan Jaroslav č.p. 41 Taras Jan č.p. 132 Coufal Jan č.p, 48 Popelka Josef č.p. 133 Horák Jan č.p. 168 Leitner Karel č.p. 34 Bechný Jaroslav č.p 111 Báňa Bohumír č.p. 181 Na návrh výboru naší organizace převzali toto ocenění také tito občané naší obce, kteří se různým způsobem zasloužili o zdárný průběh výstavby hasičské zbrojnice. Báňa Antonín - předseda MNV Matoušková Alena - předsedkyně JZD Malá Hana tajemnice MNV Jakš Ladislav - bývalý předseda MNV V diskusi poděkoval tehdejší starosta sboru Obršlík Alois č.p. 6 všem občanům a členům sboru za pomoc při výstavbě zbrojnice. Poděkoval také manželkám za trpělivost se svými muži, kteří se stavby zúčastnili. Zde je nutné vyzvednout nesporné zásluhy bratrů Aloise Obršlíka a Josefa Obršlíka, kteří stavbu hasičské zbrojnice organizovali a starali se o její zdárný průběh.všechny udržovali ve správné náladě, v napětí a víře, že se vše podaří a stavba se zdárně dokončí. Dnes, díky úsilí nás všech se scházíme v pěkném kulturním prostředí. Zejména při tradičních "Havelských hodech" vytváří zasedací místnost tu správnou hodovou atmosféru. Dnes má hasičská zbrojnice (zase díky dobrovolné práci členů sboru) "nový kabát" a vnitřní prostory zbrojnice jsou vymalovány a v zasedací místnosti je na podlahu položen nový povrch. Těmito úpravami připravujeme zbrojnici na důstojnou oslavu našeho 100 letého výročí. Hasičská vozidla V této části se zmíníme o dopravních prostředcích, které hasičský sbor v Ketkovicích používal. Na samém začátku, i když o tom není písemná zmínka používali hasiči koně. Čí koně, nebo kdo měl za povinnost při poplachu za povinnost koně přivést není známo. Písemná zmínka se nedochovala. O prvním hasičském autě se píše v zápisu z valné hromady konané dne 14. ledna 1940 v bodě č.10. "Bratr Pele Jan - velitel sboru dal do pracovního pořadu pro rok 1940 návrh by byl zakoupen autovůz pro účely požární a samaritní. Všichni přítomní s tímto návrhem souhlasili za podmínek, že obec poskytne na potřebný obnos "záruku" Obecní rada žádosti hasičů jednohlasně vyhověla a poskytla záruku na ,- korun. "V předběžné poradě s p. prof. Leonardem Bočkem jest vůz ke koupi u autoklubu v Brně za obnos ,- korun. Ke koupi se vysílají br. Pele Jan ml, br. Horák František a br. Pele Václav, kterým bude napsána plná moc k zastupování sboru." A tak od jara roku 1940 vlastnil hasičský sbor v Ketkovicích svoje první auto. Bylo od firmy Laurin a Klement, mezi hasiči nazývané "Laura".Její konec byl bohužel velice smutný. Po 21

22 mnoha létech dobré služby se "Laura" rozpadla stářím. Prvním jejím řidičem byl br. Richard Obršlík. Hasičské auto Laura Druhým hasičským autem (asi r. 1946) bylo vozidlo o kterém se bohužel v kronice nedochovala žádná zpráva a které skončilo také nešťastně. Bylo rozebráno! Třetím autem, které hasiči vlastnili bylo Aero zvané "Erena". Také toto auto sloužilo tak dlouho, až je nebylo možno udržet v provozuschopném stavu a muselo být vyřazeno. Dopravní inspektorát odebral technický průkaz a vozidlo bylo předáno na veřejný požární sbor do Ivančic. Druhé hasičské auto Dalším autem měla být slibovaná Praga V3S z Oslavan. "Sliby chyby!" Po mnoha urgencích sehnal tehdejší velitel br. Obršlík Alois vůz Praga V3S v Neratovicích z vojenských skladů. Na tomto autě odpracovali hasiči mnoho hodin, aby je bylo možno používat k požárním účelům. Bratr velitel chtěl tento typ vozidla i z jiného důvodu. V té době se již plánovala výstavba nové hasičské zbrojnice a vozidlo se mohlo využít i při přepravě stavebního materiálu a to jak na rekonstrukci radnice tak při následné výstavbě hasičské zbrojnice. Do dnešních dnů slouží toto vozidlo hasičům v Čučicích. Od roku 1988 jezdí ketkovičtí hasiči v autě CAS-25, které nám bylo přiděleno z požární stanice v Ivančicích. V roce 2004 bylo vozidlo nalakováno a opravena karoserie. I toto požární vozidlo (vzhledem ke svému stáří - rok výroby 1976) potřebuje stálou péči a údržbu. Ještě jednou něco z nedávné minulosti Na valné hromadě sboru předává br. Matoušek Václav č.p. 25 funkci starosty sboru br. Obršlíku Aloisovi z č.p.6. Svoboda Karel č.p. 93 předává jednatelství Matoušku Václavovi z č.p. 25 a funkci pokladníka přebírá Pavliš František č.p. 60 od Přibyla Oldřicha č.p.153. Velitelem sboru se stává ObršlíkJosefz č.p. 23 Z činnosti (náhodně vybraný rok 1981) V pátek v hodin hlášen požár v lese u ketkovického hradu. Zaviněn byl lesní mi dělníky, kteří pálili klestí. Po vyhlášení poplachu ( ještě než dozněla siréna) vyjíždí sbor v počtu 18 mužů k zásahu. Bezprostředně za námi přijíždí vojáci. Požár byl rychle zlikvidován a škoda téměř žádná nevznikla. V neděli je uskutečněno námětové cvičení v obci. Cílem cvičeni je prověření vodní nádrže u Trávníčkových. Voda se za pomocí dvou strojů dopravovala k Základní škole. V sobotu se naše družstvo zúčastnilo soutěže hasičských družstev v Radosticích. Po mnoha létech se nám splnil náš sen. V okrsku č. 10 se naše družstvo umístilo na prvním místě a po razilo tak našeho největšího soupeře - Padochov. 22

23 V pátek v 6.45 se vzňalo uhlí ve sklepě rodinného domu Horáka Jana č.p. 98. V 7.00 vyhlášen poplach. Likvidace požáru se zúčastnila naše jednotka v počtu 5 členů a požární útvar Ivančice. Uhlí se vy. nášelo na dvůr. Ve stejnou dobu bylo likvidováno vznícení briket u pana Svobody Zdeňka č.p V obou případech byla škoda minimální. Ve čtvrtek vznikl požár stohu "Na Padělku" bezprostředně za obcí. Požár byl založen hrajícími si dětmi. Po vyhlášení poplachu bylo provedeno vedení vody od Trávníčkových. Po ně kolíka minutách byl zásah přerušen pro bezúčelnost. Sláma ve stohu byla suchá a tudíž ve velmi krátkém čase celá v plamenech. Na pomoc přijeli vojáci a VPÚ Ivančice. Kolem požářiště bylo ještě nepokosené obilí, požár bylo nutno hlídat až do druhého dne. Ráno následujícího dne byl po žár zcela likvidován. Likvidace požáru se zúčastnilo 18 hasičů a ostatní občané obce. Odhad škody byl ,- Kč. Dodatek a perlička k tomuto požáru. Bratr Pavliš František doběhl do hasičské zbrojnice. Když zjistil, že je zbrojnice prázdná šel ihned nahlásit na MNV, krádež hasičského auta. Předseda MNV mu však řekl, že auto s hasiči je již u požáru. Je vidět, že se při hasičské práci přihodí i humorné situace, na které se potom dlouho vzpomíná. Rok 1983 Dne 4. listopadu umírá dlouholetý člen sboru (v roce 1981 dovršil 50 let členství), hasič tělem a duší Pele Jan č.p Na valné hromadě vyznamenán in memoriam medailí "Za příkladnou práci". Bratr Pele měl mnoho známých a kamarádů v okolních sborech. Jeho nepřehlédnutelnou postavu bylo vidět také na oslavách 1.máje v Oslavanech, kde se pomalu s každým hasičem zdravil, potřásal rukou a prohodil několik vět. Osobní styky a známosti udržoval i s okresními a krajskými funkcionáři hasičů. Během své více jak padesátileté činnosti ve sboru byl vyznamenán mnoha medailemi a uznáními. Tyto byly neseny na jeho poslední cestě na polštářku. Svojí impozantní postavou, rozhodným jednáním, veselou a kamarádskou povahou si získal oblibu mnoha hasičů. Občanským povoláním byl "štajgrem" na uhelném dole ve Zbýšově. Z jeho úst pochází také památná věta: "Handrycho zatoč ke Koťátkům". Tu pronesl, když se ketkovičtí hasiči vraceli z Oslavan z 1. máje a ještě byla chuť na nějaké to pivečko v čučické hospodě. "Handrycho", říkali jeho vrstevníci bratru Jindřichu Klimešovi č.p. 99, který byl řidičem hasičského auta "Erena". Historická náhoda?! Naši předkové museli krátce po založení sboru, aniž byli dostatečně vybaveni, čelit zničujícímu ohni v domě č.p. 6. Po 75ti létech se situace opakovala. Měsíc po otevření nové hasičské zbrojnice vypukl velký oheň v ulici "Nové baráky" v domě u Jánů, nyní Nevrtalovi. Požár nebyl tehdejším majitelem řádně ohlášen, byl však zpozorován občany, kteří na poli sklízeli řepu. Když byl požár nahlášen hasičům tj. v hodin, byl požárem zachvácen i půdní prostor nad obytnými a hospodářskými budovami. Ketkovičtí hasiči oznámili požár na Veřejný požární útvar do Ivančic a ten vyhlásil požární poplach v Oslavanech a v Čučicích. Náš hasičský sbor provedl velmi rychlý a pohotový zásah, ale vzhledem k pokročilému stavu požáru jsme se museli soustředit hlavně na ochranu sousedních domů, protože vlivem sálavého tepla hrozilo zachvácení požárem i okolním budovám. Prováděla se evakuace materiálu, ošacení i nábytku. Zde je třeba vyzvednout statečnost členů sboru, kteří přes velké nebezpečí zachránili, co se dalo. Zcela vyhořela ložnice, kde bylo ohnisko požáru a obývací pokoj. Střecha shořela na celém rodinném domku. Lokalizace a likvidace požáru se zúčastnilo 28 našich členů a dalších 20 členů z jednotek z Ivančic, Oslavan a Čučic. Všichni nasadili veškeré úsilí, aby bylo zachráněno co nejvíce. Požár byl lokalizován v a likvidace probíhala do rána následujícího dne. 23

24 Při požáru bylo potřeba značného množství vody. Zcela se vyčerpala požární nádrž u Trávníčkových a požární nádrž u hasičské zbrojnice byla také téměř prázdná. Na provedeném zhodnocení jsme se všichni shodli na tom, že raději bychom chtěli cvičit na soutěžích, než zasahovat u takových tragédií, která se toho dne v Ketkovicích stala. A život šel dál... Po otevření nové hasičské zbrojnice se naše družstvo zúčastňovalo mnoha soutěží. Také jsme po dva roky zajišťovali hasičskou pořadatelskou službu na motokrosových závodech v Biskoupkách. Uspořádali jsme zájezd do skanzenu na Veselém kopci u Hlinska. Další zájezd směřoval do Strání (rodiště br. J Popelky). Prohlédli jsme si místní sklárnu a večer nám k dobré náladě zahrála místní kapela-zámecká pětka. V roce 2004 uspořádal výbor SDH dne 5. červa zájezd na III. Celorepublikový sraz dobrovolného hasičstva s výstavou historické techniky do Litoměřic. Hlavní akce, uvítání hasičstva a slavnostní projevy s přehlídkou úžasně udržované a funkční historické techniky z celé republiky se uskutečnila na náměstí. Dále jsme napočítali na osmdesát historických zástav a praporů, které byly dekorovány stuhou ke 140 výročí založení hasičstva v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Na náměstí vládla vskutku bratrská hasičská atmosféra a bylo na co se dívat. Kdo se zúčastnil, určitě nelitoval. Tento zájezd se nám opravdu podařil. Vzpomínka V této části zavzpomínáme na bratry hasiče, kteří naše řady opustili v mladém věku a jejich odchod jsme pociťovali velmi dlouho a na které při různých příležitostech stále vzpomínáme. V úterý 29. dubna 1997 zemřel po dlouhé a těžké nemoci bratr Obršlík Alois, náš dlouholetý velitel a starosta sboru. Zemřel ve věku nedožitých 57 roků. Po mnoho roků věnoval hasičské práci a hasičskému sboru hodně ze svého času. Dlouhá léta organizoval také průběh hodů se vším co k tomu patří. Vykonával i funkce v hasebním okrsku než dlouhá a zhoubná nemoc odvedla jej z našich řad. Byl velice družné a veselé povahy a žádný žert nezkazil, naopak je vymýšlel(a dobře). Velitelem byl od roku 1965 do roku Starostou sboru v létech 1983 až V pátek, těsně před hody zemřel po dlouhé nemoci bratr Báňa Bohumír č.p Členem sboru byl od svých čtrnácti let do konce svého života. Mira byl veselé povahy a každou situaci viděl z té veselejší stránky. Rozloučení se zemřelým bylo v obřadní síni ve Zbýšově. Za hasičský sbor položili k rakvi věnec Horák Jan a Skokan Jaroslav ml. Velký smutek nastal ve sboru hned po Novém roce Dne 2. ledna zemřel v ranních hodinách člen našeho sboru br. Irsenský Jaroslav č.p Jara se vyučil instalatérem a pracoval na vodárně v Rosicích. V hasičském sboru zastával funkci výborného strojníka a byl spolehlivým hasičem. Byl veselé povahy, stále se smál a šířil okolo sebe dobrou náladu. Dlouhých pět let bojoval s těžkou nemocí a ve věku 45ti let zemřel. Ve středu 28. srpna roku 2002 zemřel po dlouhé nemoci br. Štros Antonín č.p. 9. Byl prvním občanem Ketkovic, kterému bylo transplantováno jiné srdce. Zemřel ve věku 51 let. Rozloučení se konalo 4. září v brněnském krematoriu. Hasičský sbor věnoval Tondovi věnec, jako uctění jeho památky. V pátek 13. února roku 2004 zemřel náhle br. Popelka Josef č.p. 133, ve věku nedožitých 55 let. Z rodného Strání přišel do Ketkovic odsloužit vojnu a také se zde oženil. Po vojně se přihlásil do hasičského sboru a po celý svůj život byl platným a velice pracovitým členem. Hasičské technice dobře rozuměl a příkladně se o ni staral. Byl výborný zpěvák a zvláště si potrpěl na hasičské hody. Jeho nenadálá smrt nás všechny zaskočila a námi otřásla. Pepa nám bude dlouho chybět. Jeho pohřbu se zúčastnilo veliké množství lidí a bratři hasiči spouštěli rakev do hrobu. Nad hrobem pronesl velitel sboru br. Obršlík Josef krásný projev, ve kterém zesnulého výstižně charakterizoval. Za jeho práci pro hasičský sbor Ketkovice upřímný dík. Zápis do kroniky za rok

25 (pro příklad současného vedení kroniky) Jak už se stalo tradicí, zahájili hasiči svoji práci v novém roce přípravou a uskutečněním 14tého hasičského plesu. Uskutečnil se v sobotu 10. ledna. Letos se ale vyskytl velký problém. Ve čtvrtek před plesem při zdobení sálu nám přišel oznámit bubeník z kapely Rudy Tesaře, pan Ivan Pražák, že kapelníka Tesaře "chytla" ledvinová kolika, a že tedy hrát nepřijedou. Zůstali jsme z té zprávy hodně přepadlí. Za dva dny je ples a kde rychle sehnat jinou kapelu. Velitel sboru Obršlík Josef a současně starosta obce začal na radnici "žhavit" telefon na všechny strany a do 21 hodin byl problém vyřešen. Hrála nám kapela EX Brno a můžeme říci, že dobře. Tombola byla již tradičně na vysoké úrovni a ples se celkově vydařil. Ve čtvrtek 5. února oslavil v hasičské zbrojnici spolu s výborem SDH své 50. narozeniny bratr Horníček Karel č.p. 158, toho času starosta sboru. Za svoji práci pro sbor obdržel od hasičského sboru na památku nerezovou placatici na slivovici a teplovzdušnou pistoli. Občerstvení bylo v hojné míře a velmi dobré. Někteří účastníci slavili až do prvního ranního autobusu. V pátek 13 února zemřel náhle bratr Popelka Josef. O této smutné události je již psáno na jiném místě. Zde je přiložen pouze smuteční projev, který pronesl nad hrobem velitel sboru Obršlík Josef: "Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté, bratři hasiči. Připadl mi nelehký úkol, abych se zde na ketkovickém hřbitově rozloučil s naším spoluobčanem, bratrem hasičem a kamarádem, panem Josefem Popelkou a abych mu za všechno naposledy poděkoval. Chtěl bych zde vyzvednout jeho obětavost pro práci v hasičském sboru do které se zapojil poté co se v roce 1970 do Ketkovic přiženil. Svým smyslem pro plnění povinností, které vyplývaly z jeho funkce strojníka byl příkladem pro ostatní. Tuto funkci vykonával zodpovědně po dlouhá léta. Ze svého rodiště si přinesl pěkný vztah k lidové hudbě a při pořádání kulturních akcí, zejména Havelských hodů se nesmazatelně zapsal do jejich organizování. Jeho náhlým odchodem, který nás všechny překvapil, ztrácíme v jeho osobě obětavého člověka, bratra hasiče, kamaráda a spoluobčana. Všem nám zůstane v paměti jeho dobrosrdečnost, obětavost, nezlomný temperament a smysl pro humor. Ještě jednou Ti za všechno děkuji." Valná hromada konaná dne / Zahájení provedl starosta sboru Horníček Karel 2/ Zvolena návrhová komise (Obršlík, Horváth, Neklapil) 3/ O úmyslu výboru nechat zhotovit hasičský prapor a o tom jak by měl vypadat pohovořil velitel Obršlík Josef 4/ Sběr železného šrotu se bude konat 17. dubna. Starosta požádal členy o pomoc 5/ Zájezd do Litoměřic se uskuteční v sobotu 5. června. Zájemci se mohou hlásit u velitele 6/ Na této valné hromadě se konaly doplňovací volby do výboru za zemřelého bratra Josefa Popelky Navrženi: Báňa Roman, Machát František, Daněk David. Výsledek voleb: Báňa Roman 13 platných hlasů Daněk David 8 platných hlasů Machát František 7 platných hlasů Novým členem výboru je tedy zvolen Báňa Roman 7/ Termín zaplacení členských příspěvků pro neplatiče je Poté jim bude členství zrušeno. Na valné hromadě bylo přítomno 30 členů Zápis pořídil Horák Jan jednatel Dne 24. dubna se uskutečnil sběr železného šrotu, který se tentokráte velice vyplatil. Firma RM Remet vyplácela vyšší ceny a sbor tedy utržil ,- Kč. 25

26 V sobotu 5. června uspořádán zájezd na III. Celostátní sraz dobrovolného hasičstva Čech, Moravy a Slezska a výstavu hasičské techniky do Litoměřic. Akce se vydařila a účastníkům se líbila. V pátek 10. září jsme zahájili opravu fasády hasičské zbrojnice. Odbornou zednickou práci provedl bratr Pavliš Jiří. Jemu posluhovali a přípravné práce prováděli: Obršlík, Matoušek, Báňa, Skokan, Horváth. V sobotu brigáda pokračovala: Skokan, Šic, Machát, Obršlík, Horák, Horváth. V neděli: Báňa, Coufal, Neklapil. Následovalo ještě několik brigád a po jejich skončení šedivá hasičská zbrojnice zmizela a hasičská zbrojnice s novou fasádou je na návsi nepřehlédnutelná. V sobotu 9. října měl svůj svatební obřad na zámku v Náměšti člen našeho sboru bratr Jara Nedbal č.p Hasiči mu drželi bránu, svatebčanům dávali připít a ženich se musel z chomoutu vykoupit. Od hasičského sboru dostal ženich jako svatební dar 1 000,- Kč. Letošní hody připadly na sobotu 16. a na neděli 17. října. Počasí nám při hodech vůbec nepřálo. Celá sobota propršela. Muzikantům jsme museli poskytnout nepromokavé kabáty z hasičky. V neděli se počasí umoudřilo, takže si stárkové mohly obléci pěkné horácké kroje, na které se každý rok velice těší. Opět hrála "Doubravěnka" Za stárky byli: Ondrejka Petr Obršlík Zbyněk Garžík Michal ŠicJan Mytyska Petr Klimeš Tomáš Obršlíková Blanka Obršlíková Libuše Obršlíková Helena Rozkošná Lenka Skokanová Jana Faltýnková Květoslava Mládci: Papež Tomáš, Marek Pavel, Matoušek Zdeněk, Rosa de Pauli David Hody vedli: Matoušek Pavel, Horníček Karel, Obršlík Josef, Báňa Roman, Neklapil Josef Soudní tribunál: Horváth Dušan, Zrzavý Milan, Horák Jan V den státního svátku, 28. října vyjeli ráno v 8.00 hodin členové výboru Horníček Karel, Obršlík Josef, Skokan Jaroslav a HorákJan do Březolup u Uherského Hradiště k firmě K + K Korábečný, objednat hasičský prapor, který pořizujeme ke 100 letům od založení hasičského sboru v Ketkovicích. Prapor a dvě stuhy budou stát ,- Kč. Výroční valná hromada sboru se konala na svátek sv. Štěpána, 26. prosince v sále Pohostinství u Mohelských. 1/ Schůzi zahájil starosta sboru Horníček Karel. Povstáním všech přítomných a minutou ticha jsme vzpomněli zemřelých bratrů 2/ Dále podal obšírnou zprávu o stavu sboru. Sbor čítá k tomuto dni 57 členů 3/ Po starostovi přednesl svoji zprávu velitel Obršlík Josef 4/ Vedoucí mládeže Matoušek Pavel přednesl zprávu o činnosti mládeže 5/ Vyčerpávající zprávu přednesl pokladník Skokan Jaroslav 6/ Horák Jan přečetl zápis do kroniky za rok / Revizor účtů Taras Jan konstatoval, že je vše v pořádku a řádně vedeno 8/ Valná hromada schválila částku 200" Kč za 1 cisternu při dovozu vody do bazénů 9/ Je schválen plán práce na rok Na valné hromadě bylo přítomno 45 členů a čtyři žáci. Zapsal: Horák Jan 26

27 t.č. jednatel a kronikář Složení současného výboru SDH Ketkovice br. Karel Horníček - starosta sboru br. Josef Obršlík - velitel sboru br. Horváth Dušan - zástupce velitele sboru br. Jaroslav Skokan - hospodář sboru br. Jan Horák - jednatel a kronikář sboru br. Josef Neklapil- strojník sboru br. Pavel Matoušek - vedoucí mládeže sboru br. František Pavliš - člen výboru sboru br. Roman Báňa - člen výboru sboru Sbor čítá 57 členů Současný výbor hasičského sboru je přesvědčen, že je na co navazovat. Snaží se, aby si hasiči v Ketkovicích udrželi pověst spolehlivého a obětavého kolektivu lidí, kteří svůj čas a úsilí věnují tomu, aby byli nápomocni všem, kteří tuto pomoc potřebují. Navazujeme tedy na ideál, který si dali do vínku naši předkové při založení hasičského sboru v Ketkovicích Oslava 100 let od založení hasičského sboru je tedy v neposlední řadě také poděkování všem členům, kteří se ve stoleté historii zapojili do jeho činnosti, věnovali nespočet hodin dobrovolné práce pro sbor a pro svého bližního. Děkujeme! Z hasičských kronik a dalších zdrojů sepsal: br.jan Horák t.č. kronikář SDH Ketkovice K tisku připravil: br. Josef Obršlík t.č. velitel SDH Ketkovice Kobylnice STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 509 ha 27

28 Nadmořská výška 214 m Počet obyvatel 892 Kobylnice, z dřívějších názvů Kobylníky, případně Kobelnice se staly Kobylnice dne 16. března První písemná zmínka o obci Kobylnice pochází z roku V arcibiskupském archivu v Olomouci je uložena listina, ve které je psáno: Biskup Jan dal scholastikovi v Olomouci farní pozemky a desátek z přifařených dědin: Šlapanic, Slatiny, Jiříkovic, Kobylnic a Ponětovic. Území dnešní obce bylo osídleno již mnohem dříve, při archeologických průzkumech tu byly objeveny předměty z období paleolitu i z dalších, mladších období pravěku; významné je např. keltské pohřebiště z století př. n. l. Původní tvrz z 15. století byla na místě dnešní hasičské zbrojnice a byla obtékána potokem z druhé strany, než je tomu dnes. V té době byl v Kobylnicích dvůr, pivovar s hostincem, mlýn a 2 rybníky. Ve zdi hasičky je zazděn kámen z tvrze, který byl nalezen při zemních pracích v roce 1875 a na kterém je nápis: Za urozeného pána Jana Gbelského ze Gbelska v kobylnicích léta Páně Od nejstarších dob patří Kobylnice ke šlapanické farnosti, stejně jako Ponětovice, Jiříkovice a Bedřichovice. Dříve bývaly součástí šlapanické farnosti i Líšeň, Slatina, Podolí a další. V roce 1821 byla na návsi postavena zvonice zasvěcená Panně Marii Sněžné (v současné době je zařazena mezi kulturní památky ČR). První Boží muka na místě dnešní Poklony byla čtyřboká a postavena v roce Později byla odstraněna a postavena trojboká Poklona. V první polovině 16. století byla ke Kobylnicím připojena ves Hrušky a tři rybníky od statku sousedních Ponětovic. Na konci 16. století byly Kobylnice připojeny k Sokolnicím. V roce 1805 i zde probíhala bitva tří císařů u Slavkova. V roce 1864 byl vybudován obecní úřad s mateřskou školkou. V roce 1855 (začátek školního roku 1856) vybudována první škola (škola byla postavena z nepálených cihel, provlhala a místnosti byly nezdravé - bylo nařízeno OÚ postavit novou) a v roce 1881 nová dvojtřídní a v roce trojtřídní. V roce 1867 se stává obec Kobylnice samostatnou obcí, když je oddělena od Sokolnic. Elektrický proud byl zaveden do Kobylnic v roce Obecní knihovna byla založena v roce 1923 a umístěna v budově školy, později v budově OÚ a v současné době v domě č.p. 42. Přesto nebyla knihovnou první. Již v roce 1908 působily v obci 2 knihovny spolkové a 1 školní. V roce 1932 byla dokončena budova hasičské zbrojnice. První sokolovna byla postavena v letech , v roce 1954 upraveno fotbalové hřiště a založen oddíl kopané. Sbor dobrovolných hasičů Hlavním důvodem založení dobrovolného sboru v Kobylnicích byly časté požáry nejen v naší, ale i v okolních obcích. Podle poznámek z kroniky nadučitele Svobody bylo v období od roku 1852 do roku 1898 zaznamenáno 41 požárů z toho 20 v obytných domech a ostatní hospodářská stavení a 2 stohy slámy. Domy a ostatní stavení byla postavena převážně ze dřeva, střechy pokryty slaměnými došky a ke svícení se používala svíčka nebo petrolejka. Avšak "pomoc bližnímu" nebyla hlavním důvodem zakládaní dobrovolných sboru. Svou roli zde hrálo i vlastenecké hnutí, které začalo ovlivňovat i venkov. 28

29 V druhé polovině roku 1898 žila obec přípravami na vytvoření sboru hasičů. Sepisovaly se stanovy a proběhla jednání na ustanovení nové jednotky hasičské. Vše vyvrcholilo dne 19. listopadu kdy byla v hostinci Svobodů slavnostní ustanovující schůze. Byl zvolen první výbor starostou zvolen Chlup František rolník náčelník Pátek Karel hospodářský adjunkt. Do sboru se přihlásilo celkem 41 bratrů z toho bylo 10 přispívajících, kteří zaplatili 10 zlatých jedno pro vždy. Koňskou stříkačku od firmy Hillary a syn (z Brna na dnešním Cejlu) sbor obdržel až v roce 1901 kdy ji zakoupila obec za přispění hraběte Mitrovského ze zámku v Sokolnicích. Hasičské skladiště sloužilo až do roku 1932 kdy nezaměstnaní bratři stavěli novou požární zbrojnici v hodnotě Kč. V roce 1998 oslavil 100 výročí založení sboru slavnostní schůzí a ukázkami historické a současné techniky. V sobotu 3. září 1998 byla započato s demolicí staré zbrojnice. Vše bylo dokončeno k 1. říjnu Ze stavbou nové zbrojnice bylo započato až 3. listopadu Zbrojnice byla stavěna ve dvou etapách a předána k užívání v květnu Technický pokrok, vývoj aut a hasičské techniky ovlivnil i hasiče v Kobylnicích. Od koňky vlastnil sbor několik automobilů upravených jak pro hasiče tak i pro potřeby červeného kříže, který po mnoho let byl nedílnou součástí. Nejdéle jsme používali Tatru 805, kterou jme 8. března 2003 nahradili cisternou CAS 25 Škoda 706 RTHP. V současné době má zásahová jednotka 18 členů. Díky pochopení a dobré spolupráci s obecním úřadem Kobylnice se zkvalitňuje výstroj a výzbroj jednotky. V letošním roce jsme dali do hromady družstvo mladých hasičů. Pevně věříme že k šikovným dívkám se připojí šikovní kluci a tak nám v Kobylnicích vyroste nová generace hasičů. Kovalovice 29

30 status: obec katastrální výměra: 4,71 km² počet obyvatel: 598 ( ) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 256 m adresa obecního úřadu: Kovalovice Viničné Šumice Oficiální web: První zpráva o obci je v památné nadační listině biskupa olomouckého - Jindřicha Zdíka z roku Uvádí se zde mezi jinými i 13 popluží (dvory s poli) z Kovalovic. Okolní rybníky patřily hraběti Lvu z Klobouk. V listině z r. 1210, jíž král Přemysl Otakar I potvdil založení kláštera zábrdovského a statky mu věnované se uvádějí též Kovalovice. Kovalovice ležely na formanské slezské cestě, významné přepravou soli, vedoucí z Brna na Podolí, přes Kovalovice, Rousínov k Věličce do Polska. V obci byly tři kovárny pro kování formanských koní. Odtud je údajně název obce( koval - více). Nad obcí k hradu Vildemberk bylo několik rybníků a rovněž za obcí k mlýnu Bahňák. U těchto hnízdilo množství vodního ptactva zejména kachny a racci. Tento motiv byl v pečeti a poté převzat do znaku obce. V dvacátých letech 18. století byla postavena nová císařská silnice Olomouc - Brno, která vede částí obce - Stará Pošta. Po této jezdila kurýrní pošta a právě zde byla dědičně zřízena zprostředkující pošta a též mýto a hostinec. Zprostředkovávala též větev na Slavkov a Bučovice. V tomto objektu měl Napoleon před bitvou u Slavkova poradu se svými maršálky a podle některých pramenů zde po bitvě nocoval. Sbor dobrovolných hasičů V nejvýchodnějším výběžku současného okresu ležící Kovalovice a Pozořice v době založení hasičských sborů r spadaly do župní hasičské jednoty č. IX Palacký okresu Slavkov - Bučovice. Menší Kovalovice byly založeny 7. května Za starostování Vincence Šmerdy dal podnět k založení sboru nadučitel Alois Zavadil. Za podpory obce dochází ke sbírkám peněz od místních občanů na zakoupení střľkačky, výzbroje a hasičského nářadí. Sbor měl při založení 38 členů a jeho prvním starostou byl nadučitel Alois Zavadil, náčelníkem rolník Antonín Žemla a jednatelem tesařský mistr Antonín Blahák. Do roku 1918 se sbor podílel na likvidaci 64 požárů. 30

31 Kratochvilka status: obec katastrální výměra: 1,5 km² počet obyvatel: 427 ( ) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 385 m adresa obecního úřadu: Kratochvilka Ivančice Oficiální web: Vesnicí prochází kdysi důležitá a frekventovaná silnice Velká Bíteš - Ivančice. Zřejmě proto při ní vznikl zájezdní hostinec zvaný Kratochvilka, který je zmiňován již v r Jméno hostince dalo později název obci, která kolem něho vznikla. Razítko obce, která svůj vznik počítá od r. 1783, mělo nápis "Obecní úřad Kratochvilka" a znakem byl beránek. Rozvoji obce napomohly nedaleké zbýšovské uhelné doly. Důl Síčka se svojí rozlohou necelých 8 hektarů se nacházel v katastru obce Kratochvilka, která byla v minulosti převážně hornickou osadou. Problém, se kterým se musela obec od samého počátku potýkat, byl nedostatek pitné vody. Proto podmínkou dalšího rozvoje a výstavby obce bylo vybudování vodovodu. Dne byl ustaven nový MNV na Kratochvilce a osamostatnění obce se uskutečnilo Sbor dobrovolných hasičů V hornické obci Kratochvilka patřil mezi organizátory starosta obce Jakub Příhoda, jeho náměstek Josef Hrubý a radní František Kreuz. Na ustavující schůzi 6. června 1928 byli 31

32 zvoleni rolník Jan Samson za starostu, krejčí František Staněk za jednatele a stolař Jan Kubálek za náčelníka. 32

33 Kuřim STATISTICKÉ ÚDAJE r Status město Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 1737 ha Nadmořská výška 286 m Počet obyvatel Kuřim je průmyslové město v Jihomoravském kraji, 14 km severozápadně od Brna. S počtem obyvatel (stav k ) je nejlidnatějším sídlem okresu Brno-venkov. V katastru města je situována věznice, určená pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů starších 18 let, kteří byli soudem zařazeni k výkonu trestu do věznice s ostrahou. První písemnou zmínku o Kuřimi nalézáme v listině vydané českým králem a markrabětem moravským Přemyslem Otakarem I., píše se v ní o placení desátek brněnskému kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána při založení kuřimského kostela sv. Maří Magdaleny roku Kuřim však již vznikla pravděpodobně ve 12. století, v době kolonizace Přemyslovců. Kuřim během své středověké existence vystřídala mnoho pánů (Milota z Křižanova, páni z Boskovic, Nekšové z Landeka). Poté byla Kuřim prodána městu Brnu. Značný hospodářský vývoj byl přerušen třicetiletou válkou (kolem roku 1645), při níž byla Kuřim několikrát zpustošena. Kuřim však i přes tento útlak pomáhala Brnu při jeho obléhání. V letech 1805 a 1809 prošlo Kuřimí Napoleonovo vojsko, přičemž se zde i usídlili a kuřimští se museli starat o vojáky i jejich koně. V 19. století byla Kuřim sužována častými epidemiemi (cholera, mor) a také požáry, které takřka zničily celou obec. Do 1. světové války narukovalo z Kuřimi 298 mužů, 50 z nich padlo. V roce 1944 byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly. V roce 1945 byla Kuřim bombardována ruskými letadly 7 lidí zahynulo. Město bylo osvobozeno 9. května

34 Městem se Kuřim stala roku 1964 (právně však až v roce 1990). Roku 1996 obdržela Kuřim prapor bílého listu s černými křídly s bílou jetelovou pružinou z městského erbu umístěným v horním žerďovém rohu. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Text převzat z brožury 120 let požární ochrany v Kuřimi Nejstarší záznam o vypálení Kuřimi je z roku 1241 při vpádu Tatarů na Moravu. V průběhu 30leté války byla Kuřim vypálena Švédy a značná část obce lehla popelem, přičemž rovněž vyhořel zámek. Zroku 1680 je nejstarší památka týkající se požáru - socha sv. Floriána na náměstí, která patří mezi nejstarší památky svého druhu. Je odrazem tehdejšího náboženského smýšlení. Velký požár v Kuřimi je zaznamenán dne 26. listopadu Prvá polovina 19. stol. zaznamenává v Kuřimi 2 velké požáry. 12. dubna 1825 vyhořelo v Kuřimi 62 domů, od sv. Jána až po školu a o 7 let později je zaznamenán další požár, při kterém vyhořelo mnoho domů (bližší počet není udán), takže jen málo jich zůstalo nepoškozeno. Rozsáhlé požáry v Kuřimi posílily snahu kuřimských občanů zřídit spolek, který by měl řádné vedení a organizovaně čelil požárům, jak tomu bylo již tehdy ve velkých městech. Na ponět mladého učitele Josefa Blažka scházeli se již na podzim r někteří kuřimští občané a radili se, jak stmelit všechny obyvatele obce proti požárům. Výsledkem těchto porad bylo, že se dne 15. června 1875 sešla ustavující valná hromada dobrovolného hasičského sboru v Kuřimi za účasti 23 kuřimských občanů. (Vyňato z protokolu ustavující valné hromady, jehož originál je v archívu SDH v Kuřimi). Zakládající členové jsou rozepsáni v sekci členové.do vínku obdržel nově založený sbor dne 18. května 1876 od města Brna dřevěnou stříkačku, do které se musela voda nalévati. To znamená, že až dosud byly jedinými hasicími pomůckami dřevěné džbery, háky, lopaty a plátěná vědra. 5. srpna 1876 vypukl v domě Antonína Škroba požár, který zničil v ulici Podhoří 9 obytných domů a syn Antonína Škrobav otcově domě uhořel. Tento požár podnítil občany v Kuřimi a v obcích ke sbírkám, jejich výtěžku mělo být použitok lepšímu vyzbrojení hasičského sboru. K tomuto účelu přispěli i pojišťovny a záložny. Sbírka v Kuřimi vynesla 59 zl. 66 kr. Císař František Josef I. daroval kuřimský dobrovolným hasičům 80 zl. K tomuto účelu uspořádal sbor svůj 1. hasičský ples dne 28. února 1879, jehož výnos činil 4 zl. 4 kr. Výsledky sbírek a dary umožnily dobrovolnému sboru, žedne 15. května 1881 byla zakoupena železná ruční stříkačka, která byla prvně použita při požáru domu Melichara v Čebíně. Velký požár vypukl v Kuřimi dne 28. března 1887 v domě u Malášků čís.57. Tomuto požáru padlo za oběť 8 obytných stavení a 8 stodol.dobrovolný hasičský sbor v Kuřimi pořádal první veřejné vystoupení na jaře r První krajský hasičský sjezd byl uspořádán v Kuřimi v létě r Byl to první hasičský sjezd na Moravě. Na tomto sjezdu byl svěcen prapor, který byl koupen od firmy Bittner v Praze za 166 zl. 10 kr. Kmotra praporu pí. Orátorová darovala na tento prapor 100 zl. Tento prapor, nejstarší hasičský prapor na Moravě, je dosud majetkem SDH Kuřim. Že byl první hasičský sjezd na Moravě pořádán v r právě v Kuřimi, svědčí o tom, že již tehdy byl kuřimský sbor na tehdejší dobu na výši a že se těšil velké vážnosti. 2

35 Že se příslušníci sboru starali dobře i o technické vybavení dokazuje to, že v roce 1899 zakoupili druhý dvouproudový stroj. Své 25leté trvání oslavil kuřimský hasičský sbor župním sjezdem v Kuřimi dne 24. června Na tomto sjezdu byly 21 členům uděleny pamětní medaile a bylo provedeno veřejné cvičení s dvouproudovým hydroforem. O tom, jaká důležitost se přičítala práci hasičského sboru svědčí to, že jeho valných hromad se zúčastňoval starosta obce a radní. Pojištění všech činných členů sboru bylo provedeno již v roce Odborný hasičský tisk byl odebírán od r Další župní hasičský sjezd byl pořádán v Kuřimi dne 3. července Sjezdu se zúčastnilo 261 krojovaných hasičů z I. a XVI. hasičské župy. Byl to podnik na tuto dobu velmi rozsáhlý a na kuřimský sbor velmi náročný. Bylo při něm provedeno cvičení s velkou stříkačkou, s hydroforem, s hydrantem a malou ruční stříkačkou. Při cvičení bylo rozvinuto 200 m hadic. Z toho je zřejmé, že již tehdy byl sbor dobře vyzbrojen. První světová válka postihla i místní hasiče. Většina členů narukovala do války, přesto však sbor účinně zasahoval při vzniklých požárech. Vtéto válce padlo 5 členů sboru a dva zemřeli na válečné následky. Po národním osvobození v r začíná v hasičském sboru nový život. Celá hasičská činnost byla znovu oživena. Své padesátiny oslavil sbor 20. července 1924 opět župním sjezdem hasičské župy Oharkovy. 22. května 1925 konal sbor první veřejné cvičení s kombinovanou (motorovou) stříkačkou, na kterou byl přestavěn hydrofor. Byl to velký mezník v protipožární technice hasičského sboru v Kuřimi. První použití motoru k boji s ničivým živlem. V roce 1929 byla koupena nová výstroj (přilby a pásy) a jeden žebř od fyrmy Hrček & Neugebauer v Brně za Kčs. Stará výzbroj byla darována hasičskému sboru v Kozárově a chudému, horskému sboru Húty na Slovensku. Život v hasičském sboru byl v těchto létech velmi živý. Sbor pořádal různé kulturní podniky jako plesy, věnečky, výlety, Martinské hody a výnosy těchto podniků tvořily finanční základnu k pořizování další modernější výzbroje a výstroje. Tak byla v roce 1931 koupena za Kčs nová dvoukolová motorová stříkačka Tatra, která sloužila kuřimským hasičům až do roku 1961, kdy byla zdarma předána požarnímu sboru v Hradčanech. Poněvadž výzbroje a výstroje stále přibývalo a sbor se tísnil v malých prostorách bývalé staré radnice, začalo se v roce 1934 uvažovat o postavení nového požárního skladiště. Téhož roku byl 20. května slavnostně položen základní kámen a své šedesátiny v roce 1935 slavil hasičský sbor otevřením hasičské zbrojnice a velkým požárním cvičením. Stavba této zbrojnice si vyžádala nákladu Kčs kromě práce všech členů, která byla konaná zdarma. Rozpínavost nacistického Německa nás donutila k přípravám pro protileteckou ochranu, které se sbor aktivně zúčastnil. Ve sboru byla rozšířena samaritní služba a ustaven hasičský dorst, který čítal 14 členů. Samaritní odbor byl rozšířen na 11 žen. První vystoupení dorostu bylo na hasičském dnu v Kuřimi dne 14. července Tohoto cvičení se prvně účastnil i samaritní oddíl. V roce 1938 je již celá Evropa ohrožována nacistickým Německem, které se stalo údernou pěstí světové reakce. V koncetračním táboře Mauthausenu zahynul přispívající člen našeho sboru MUDr. Hynek Vališ. Osvobozením naší vlasti nastává i v našem hasičském sboru nový život. Iniciativity se chápou mladí lidé, většinou dělníci, dobře vedeni starými osvědčenými členy, kteří zůstali věrni hasičské myšlence. Činnost hasičského sboru po osvobození byla zahájena valnou hromadou již dne 29. června Majetek sboru v té době byl celkem nepatrný a stejně tomu bylos výzbrojí a s výstrojí. Dík iniciativě mladých, podařilo se 3

36 usilovnou činností tento nedostatek postupně odstranit v převážné míře z prostředků získaných vlastní činností a vlastní prací. V roce 1947 byla pořízena autostříkačka Steyer, stroj na tehdejší dobu moderní a velmi výkonný, za celkový obnos Kčs. Z finančních prostředků sboru bylo z této obnos sumy zaplaceno Kčs. O tři roky později, v roce 1950, byl koupen pro potřeby kuřimských občanů a občanů z okolních obcí sanitní vůz v hodnotě Kčs. Zde opět bylo uhrazeno z prostředků sboru Kčs. V témže roce byla provedena přestavba a rozšíření zbrojnice. Byl rozšířen byt zbrojíře, přistavena společenská místnost, zřízen vodovod, ústřední topení, zborjnice byla podslepena a do společenské místnosti koupen nový inventář. Celá zbrojnice byla provedena brigádnicky členy SDH a potřebné zařízení koupeno z vlastních finančních prostředků. V roce 1952 byl pro potřebu požárního sboru koupen opět z vlastních finančních prostředků za Kčs vrak, z něhož se stal svépomocí dobrý pomocný vůz, který byl v pozdějších létech zdarma předán požárnímu sboru v Ořešíně. Z iniciativy požárního sboru byl zbudován členy našeho sboru pohřební vůz. Mimo brigádnické řemeslné práce bylo za tento vůz zaplaceno z prostředků sboru 30 tisíc Kčs. Tento pohřební vůz je dosud používán při pohřebních obřadech i v našem městě. Po celostátní reorganizaci v roce 1952 byl požárním sborem místnímu národnímu výboru předán majetek v hodnotě 1, Kčs. Požárnímu výcviku, protipožární prevenci, opravám a údržběstrojů,výstroje a další výzbroje a při různých jiných akcích jsou členy našeho sboru každoročně věnovány stovky hodin. Např. v létech bylo našimi členy odpracováno na různých akcích téměř 120 tisíc brigádnických hodin. Cisternovým vozem CAS 16 RT0 706 byl kuřimský požární sbor vyzbrojen v roce Vzhledem k rozrůstajícímu se městu Kuřim o nová sídliště a tím zvyšujícím se požárnímu byla do plánů města zahrnuta a v roce 1965 také zahájena výstavba nové požární zbrojnice. Zásluhou tisíců brigádnických hodin odpracovaných na výstavbě tohoto stánku kuřimskými hasiči byla dne tato zbrojnice dostavěna a slavnostně otevřena. V době příprav na oslavy 100letého výročí trvání SDH Kuřim byl sbor vybaven vozidlem AVIA 30 DVS 12 a v roce 1972 z prostředků SDH Kuřim také renovován historický prapor (nákladem Kčs). Tento prapor, který byl vysvěcen a je majetkem SDH Kuřim, se stal symbolem nejen historie, ale i budoucnosti tohoto sboru. V roce 1975 se konaly oslavy 100 let trvání SDH Kuřim. Za zmínku stojí velkolepá výstava požární techniky a historický průvod městem. Soutěže, která se konala se zúčastnilo 32 kolektivů z celého Československa. Díky vybavenosti našeho sboru modernější technikou se rozšířil také okruh působnosti zásahové jednotky SDH Kuřim. Sbor byl povolán k lokalizaci takových požárů jako byly požáry ZD Čebín, skladu knih Vranov, sila Hrušovany, ubytovny Veverská Bítýška, sušičky obilí a senážní věže Státní statek Kuřim, skladu pneu Bratčice a několika lesním požárům v okolí města. Nemalé hodnoty zachránil i v našem městě například lokalizací požárů skladu materiálu koupaliště, skladu sena Státního statku, několika rodinných domů včetně Podlesí a lesních požárů v katastru města. V období SDH Kuřim se zúčastnil lokalizace téměř 200 požárů a přispěl tak záchraně milionových hodnot majetku a lidských životů. V roce 1983 byl kuřimský sbor dovybaven modernějším cisternovým vozem CAS 25 Š 706 výměnou za zastaralý typ CAS 16 a výcvik zásahových jednotek byl směrován k možnosti použití dýchací techniky. Touto technikou Saturn byl SDH Kuřim vybaven v roce Intenzivní protipožární výcvik a výchova mládeže přinášela kuřimskému SDH vědy svoje 4

37 ovoce. Svědčí o tom nejlépe množství cen a diplomů získaných našimi kolektivy na soutěžích po celé republice. Mezi největší úspěchy možno zařadit: r II. místo v celostátní soutěži žen r IV. místo v mezinárodní soutěži mužů v Martině r Předsedou sboru je Jan Herman, velitelem Josef Hála, jednatelem V. Humpolíková r III. místo v národním kole dorostenek s dílčím umístěním našeho kolektivu na I. místě v kategorii požárnío sportu v Hradci u Stodu r III. místo v národním kole žen v Hostivaři Dne byl založen kroužek mladých hasičů. Členové tohoto kroužku se chtěli ukázat na schůzi hasičů, která se konala chvíli o založení, a tak si připravili program, který obsahoval písně i básně. Členové SDH je odměnili bouřlivým potleskem a v duchu si přáli, aby se mladým požárníkům vedlo stejně dobře ve hře PLAMEN, do které byli přihlášeni, tak jako při tomto vystoupení zažila hasičská zbrojnice velkou úklidovou akci. Vedle hasičů se na tomto úklidu podíleli i nově založený kroužek mladých hasičů. Ti měli z výsledku obrovskou radost, a jako poděkování od SDH jim za jejich usilovnou práci byla vyhrazena část skladovacího prostoru, kde mají uloženo své "sportovní" náčiní jak pro trénink tak pro závody. Jejich nadšení bylo tak veliké, že ve spolupráci s SDH uspořádali na den dětí sporovní odpoledne. Předvedli své umění v tom, co se již naučili a děti - diváci si sami mohly vyzkoušet požárně-technické disciplíny ve značně zjednodušeném stylu, aby byly přístupné pro všechny. První závody mladí hasiči prožili v Přísnoticích, kde se závodilo ve štafetě 4x60 m, štafetě dvojic, zásahu džberovou stříkačkou a v požárním útoku. To vše již zvládali a důkazem byla výsledková listina. Nováček z Kuřimi obsadil závody 2 družsty (dívčím a chlapeckým); chlapci skončili 4 a děvčata 5. První velký úspěch na poli závodů byl pro mladé hasiče závod v Nových Bránicích Na tento závod se pečlivě připravovali a jejich důslednost v přípravě se zúročila na "bojišti". Děvčata skončily na 1. místě a chlapci hned za nimi na 2. místě. To bylo překvapení. V mnoha zúčastněných požárních sborech vykvetla myšlenka:" Tohle jsou nováčci? Ti se vjenují hasičině teprve necelý rok? To ať nám tvrdí někdo jiný." Mladým hasičům se povedlo rozšířit již tak bohatou sbírku pohárů a všichni doufali, že tento přírustek v jejich podání nebude poslední. Dalším mezníkem v dějinách SDH v Kuřimi byl rok Ve dnech června se jako snad každoročně uskutečnila výstava PYROS, na níž si naši hasiči v Kuřimi vyhlédli novou cisternu značky Tatra od firmy THT Polička. Dne proběhlo v Kuřimi zasedání městského zastupitelstva, které schválilo kupní smlouvu na cisternu od již zmíněného výrobce hasičské techniky. Ve městě proběhla veřejná sbírka, nakterou skládali finanční obnosy jak samotní občané, tak i firmy, podnikatelé a v neposlední řadě i město Kuřim. Dne 20. dubna 1999 se zástupci SDH Kuřim, HZS Brno-venkov, města Kuřim odebrali k výrobci hasičské techniky do Poličky, aby přebrali novou "CASku". S mohutným houkáním se cisterna CAS25 TATRA815 4x4 typ 3620 přiřítila do Kuřimi, kde nastalo velké okukování a střílení šampusu. Po té toto auto zaujalo místo v garáži hasičské zbrojnice, kde vystřídalo zastaralé vozidlo CAS25 ŠKODA706 RTHP, které bylo navíc ve velmi špatném technickém stavu. Hlavní oslava a předání do provozu se uskutečnilo 7. a 8. května. Za účasti slovácké dechovky, sponzorů, představitelů města, HZS Brno-venkov a občanů Kuřimi nám byly předány klíče. Všem přítomným pak poděkoval starosta sboru pan Jan Herman. Hlavní dík patří sponzorům, kteří přispěli částkou přesahující 1 milion korun. Město Kuřim uvolnilo ze svého rozpočtu přes 2 miliony. Ministerstvo vnitra věnovalo dotaci 2 miliony a občané Kuřimi mezi sebou vybrali přes sto tisíc korun. V průběhu měsíce května došlo k zajetí vozidla a provedení garančních oprav. Dne 14. května bylo zařazeno do bojového stavu 5

38 vozidel sboru. V roce 2000 se uskutečnilo okresní kolo hry Plamen v Sivicích, kde po vinikajicím výkonu se stalo smíšené družstvo starších žáků mladých požárníků přeborníkem okresu Brno-venkov. Toto byl zatím asi největší úspěch v pětiletém působení mladých hasičů v Kuřimi. Po tomto výkonu se probojovali do oblastního kola, které se uskutečnilo v Brně- Králově Poli. Po obrovských problémech jak ze strany naší, tak ze strany rozhodčích skončili naši zástupci až na 11. místě, což však ze strany nováčka není zas až tak špatné. Jako každoročně se i letos uskutečnili krojované hody, které pořádá SDH již tradičně. Moc jsem se o nich nezmiňoval, ale tyto musím vzpomenout. Tyto hody totiž okořenil výjezd zásahové jednotky. Hasiči v uniformách se okamžitě převlékli do zásahového oděvu a vyjeli k požáru. Stárci začali tancovat besedu, ale na některých bylo vidět, že by nejradši jeli k ohni :- ). Za chvíli se výjezdová skupina vrátila a převlékala se zpět do uniforem. Jednalo se totiž o planý poplach, tudíž v mnoha z přihlížejících občanů Kuřimi vykvetla myšlenka zda výjezd nepatří k tradicím spjatými s hasičskými hody. Mohu ujistit, že nepatří. To jen nějaký vtipálek neměl co dělat. V lednu 2001 předváděli členové zásahové jednotky vybavení obdržené v roce Jednalo se především o nehořlavé zásahové kabáty FIREMAN 3. Dále přilby GALLET, ze sponzorských darů zakoupené plovoucí čerpadlo HONDA se uskutečnil 1. závod mladých hasičů v Kuřimi. Našim družstvům (Kuřim A a Kuřim B) "vyfoukl" 1. místo jejich odvěkký rival z Lelekovic, avšak oba kuřimské týmy se umístily hned za nimi, tak alespoň nějaké poháry a medaile zůstaly doma. Ovšem v dalším ročníku v Kuřimi nenechali od začátku závodu nikoho na pochybách,kdo je suverén soutěže. V domácím prostředí nastoupili poprvé i hasičští benjamínci tzv. Kuřim C, kteří vítězné "áčko" a druhé "béčko" podpořili 7. místem. Po vítězství v okresním kole hry Plamen odjeli naši mladí požárníci na krajské kolo do Veliké nad Veličkou. Našim se nepovedla 1. disciplína, ale v ostatních patřili k nejlepším. Jejich hlavní konkurent v boji o celkové 1. místo Mistřín chtěl vyhrát za každou cenu, a proto se v závěrené disciplíně "braňáku" z čista jasna rozštelovaly vzduchovky, zpřeházelo se značení. Vše se stalo po odběhnuvší hlídce Mistřína, za níž běžela hlídka Kuřimi. Taková náhoda. Byl podán protest, který však nečekaně nebyl vyslyšen. Ostatní družstva sama poznala, kdo je nejlepší a sama vyhlásila Kuřim za vítěze. Vítězný Mistřín byl vypískán. V dalším roce opět po suveréním výkonu v okresním kole jela naše mládež na krajské kolo do Velkých Opatovic. Všichni se po náročném tréninku modlili, aby se neopakovalo to co před rokem. Tvrdá příprava se vyplatila. Kuřimské naděje hasičského povolání nedaly ostatním týmům nejmenší šanci, aby se umístili lépe neš na 2. místě. Kuřim vyhrála a zaslouženě postoupila na republikové kolo do Ostravy. Radost byla veliká jak mezi mládeží tak na vedení SDH Kuřim. Ve dnech června 2003 se uskutečnilo Mistrovství republiky mladých hasičů ve hře Plamen v Ostravě. Pro naši mládež to byla nová zkušenost v požárním sportu. Této soutěže se zúčastnili zástupci všech 14 krajů. Kuřim obsadil po sympatickém nováčkovském výkonu 8. místo. Doufejme, že letos se jen "oťukávali" a již příští rok přivezou nějakou tu medaili. Technika 6

39 Kuřimská Nová Ves STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 487 ha Nadmořská výška 457 m Počet obyvatel 133 Vesnička Kuřimská Nová Ves se nachází v okrese Brno venkov a náleží pod Jihomoravský kraj. První písemná zmínka o obci je z roku Obec se skládá ze dvou částí Kuřimská Nová Ves a místní část Prosatín. Obec leží v průměrné výšce 457 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 327 ha., Obec nalezneme 12 Km jihozápadně od Tišnova a 9 Km severovýchodně od Velké Bíteše. Na katastru obce je přírodní památka Pláně o rozloze 9,3 ha. kde se vyskytuje chráněný jalovec obecný a jiná květena. Dominantou obce Kuřimská Nová Ves je kostel sv. Antonína Paduánského z roku 1937 s přilehlým hřbitovem. U kostela jsou dva památné stromy lípy cca 300 let staré. V blízkosti obce jsou dva tunely současné železniční tratě, ve kterých za okupace byla podzemní továrna na výrobu křídel na letadla Messerschmitt pro německou armádu. Za dobré viditelnosti je dobrý výhled do širokého okolí. 7

40 Pro chvíle aktivního odpočinku lze využít sportovní hřiště s přilehlým areálem, které v letním období ožívá nejrůznějšími kulturními akcemi. Hlavními nositeli kultury v obci jsou zejména hasičský sbor, spolek červeného kříže a v neposlední řadě i obec sama. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů v Kuřimské Nové Vsi byl založen na ustavující schůzi dne 5. února 1950, za přítomnosti 15 členů. Při svém založení neměl sbor žádné technické vybavení. Teprve po šesti letech byla zakoupena za peníze Sboru, motorová stříkačka PPS 8 s vybavením. Stříkačka byla provizorně uložena v nevyhovujících prostorách. Hasičská zbrojnice byla postavena svépomocí v roce Při jejím slavnostním otevření se konalo v obci okreskové cvičení za účasti okolních sborů. V roce 1970 byla zakoupena automobilová cisterna CAS Praga V3S. Tím se stal sbor plně mobilním a mohl se zúčastňovat všech akcí a požárů v širokém okolí. Hasiči pořádají zábavy a zúčastňuji se okrskových cvičení. V roce 1994 byla zakoupena motorová stříkačka PPS 12. V roce 2005 byla prodána automobilová cisterna CAS Praga V3S a zakoupena automobilová cisterna Š 706 RTHP ASC 25. V obci došlo od založení sboru ke 3 požárům, které hasiči úspěšně likvidovali. Hasičský sbor likvidoval požáry lesů kolem železniční tratě ČSD. Členská základna k čítá 33 členů. STAROSTA Pavel Mičánek NÁMĚSTEK Josef Mašek VELITEL JEDNOTKY Vojtěch Pestr STROJNÍK František Klement POKLADNÍK Vojtěch Horčica REVIZNÍ KOMISE Jiří Sedlák Kuřimské Jestřabí status: obec katastrální výměra: 5,27 km² počet obyvatel: 125 ( ) zeměpisná šířka:

41 zeměpisná délka: nadmořská výška: 434 m adresa obecního úřadu: Kuřimské Jestřabí Dolní Loučky Oficiální web: Nejstarší listinný zápis o obci je z roku 1390, kdy Markéta (dcera Jana z Lomnice jinak z Deblína) se provdala za Čeňka z Kunštátu (jinak z Loučky) a do manželství přinesla majetek po zemřelém otci. Tento majetek připadl k panství hradu Deblín a obcím přilehlým, mezi nimiž bylo i Jestřabí. Jan z Lomnice prodal v roce 1415 Archlébovi z Veteřova hrad Deblín s vesnicemi, tudíž i s Jestřabím. Ves byla poté přifařena k Deblínu. Ladislav z Boskovic (další vlastník panství) prodal roku 1470 deblínské panství společně s Jestřabím městu Brnu. Tohoto roku bylo přiděleno Jestřabí k panství kuřimskému. Vysvětlení názvu obce Kuřimské Jestřabí: KUŘIMSKÉ tzn. patřilo původně k panství Kuřim JESTŘABÍ žilo zde mnoho jestřábů Dle pověsti vznikla osada vymítěním lesa. Domy jsou stavěny nejvíce z nepálených cihel a mají zahrádky. Sbor dobrovolných hasičů Sbor byl založen Měl 35 členů. První starosta sboru byl Felix Carda. Hasičská zbrojnice byla postavena v roce Lažánky status: obec katastrální výměra: 14,00 km² počet obyvatel: 654 (2005) zeměpisná šířka: 49 16'44.21" s. š. zeměpisná délka: 16 23'17.03" v. d. nadmořská výška: 442 m adresa obecního úřadu: Obecní úřad Lažánky Lažánky Veverská Bítýška Oficiální web: 9

42 Obec Lažánky se v písemných pramenech vzpomíná již v roce 1236, mnohé publikace uvádí založení této obce až v r Archeologické nálezy keramiky však potvrzují první alternativu. (Výpis z místní kroniky):... kdy v roce 1236 moravský markrabě Přemysl daroval purkrabímu Ctiborovi z Veveří za jeho věrné služby všechny důchody a užitky obce Lažánek k nezkrácenému žívání pro něho i jeho zástupce pro večné časy i s těžením ze železných tajnějších baní. (Cod. Diplom. Mor. II str. 315) Roku 1470 Královské město Brno koupilo panství Deblín a tím i ves Lažánky. Zápis do zemských desek byl proveden až v roce ( Zem.desky brněn. XVIII str. 114, č. 193 ) Ve 14. století se v obci započala výstavba kostela v gotickém stylu ( v druhé polovině 18.století byl přestavěn ve slohu pozdně barokním ) a roku 1524 byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Kolem kostela byl hřbitov obehnán zdí. Od roku 1696 se v kronice píše i o místním hostinci ( dům č. 41), který patřil rodině Oratorové. (dnes je na něm umístěna pamětní deska Jindřicha Oratora jako dlouholetého starosty a zemského poslance v r ). První zmínky o pálení vápna v obci pocházejí z roku 1711 a písemně doložené jsou od roku z doby napoleonských válek. V první polovině 20. století většina gruntovníků a několik domkařů provozovali vápenictví a vápno rozváželi daleko za Brno. Za vesnicí v lokalitě Kosová vznikla přímo kolonie 12 malých vápenek. kde se pálilo celoročně, až do 30. let minulého století zde bylo vápenictví dobrám živobytím. Podle místní kroniky byla v roce 1786 založena škola. V témže roce byla vystavěna i farní budova (o samostatné faře je první zmínka již v roce 1527). - vybudování silnice z Vev.Bítýšky do Maršova v r založení občanské záložny v r založení školní knihovny r založení Hasičského sboru r V roce 1894 na Kosové postavil Jindřich Orator šachtovou vápenku byla to první vápenka tohoto druhu. Po roce 1900 se započalo s prvními vrty na maršovských a lažanských pozemcích a v úseku Šachet tehdy nazýváno Hranicích, kde byla zjištěna silná vrstva kaolinu, podrobněji kronika uvádí:..začal se zde ve velkém dobývati kaolin, který byl dopravován po nově zřízené lanové dráze do čistírny v Bítýšce Veverské. Podnik dostal se do rukou montánní akciové společnosti v Praze, nabyl značných rozměrů a zaměstnával až do vzniku světové války mnoho dělníků.po převratu se opět slibně rozvíjela činnost v kaolínových dolech, jež v r.1921 připojeny k rozvodné síti Západomoravských elektráren. Vrtací stroje u Zeleného mostu hnány elektřinou. Náhle činnost v dolech ochabla (pro skrovný odbyt kaolinu) a koncem jara 1923 přestalo se úplně pracovati. Práce byla úplně zastavena až v roce Sbor dobrovolných hasičů V lažánkách byli hasiči založeni jako první spolek roku Protože v představenstvu obce působili občané, kteří chápali význam založení sboru, veškeré náklady spojené s jejich činností platila obec. Prvním strostou tohoto sboru byl rolník Jan David, náčelníkem a jednatelem starosta obce Jindřich Orátor. Ke konci 90. let měl sbor 2 stříkačky, 20 metrů hadic, 10

43 5 žebříků a jiné náčiní v hodnotě 1500 zlatých33. Lelekovice STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 729 ha Nadmořská výška 312 m Počet obyvatel Při pátrání po prvé zmínce o Lelekovicích se badatelé dostali až k roku Byla objevena listina otištěná v Codex diplomaticus Moraviae, podle níž Hartman z Holštejna daroval klášteru v Oslavanech svůj majetek ve Studyni. Mezi svědky tohoto právního aktu je uváděn i Herman z Lelekovic. Tento nejstarší zjištěný záznam se zmínkou o Lelekovicích byl stanoven jako počátek historie obce, i když vlastní osídlení je prokazatelně podstatně starší. Nejstarší známá podoba názvu obce byla tehdy pochopitelně poněkud jiná. Psala se u jmen majitelů panství - "...de Lelechwyze". Postupně se název obce mění na Lelecouicz v roce 1361, Lelcowicz 1368, Lelecowicz 1373 a Lelekowicz v roce Od roku 1674 se název obce píše Lelkowitz, v roce 1718 Lelekowitz. Vývojem se název mění na Lelekowice od roku 1846 a konečná podoba Lelekovice se používá od roku Vznik a význam názvu obce má několik výkladů a každý z nich má jak své zastánce, tak i odpůrce. Nejpravděpodobnější výklad považuje za základ jména obce ptáka "lelka". Původ lze také hledat podle tohoto výkladu ve starém slově leleti se - vlniti, kolébati se. Podle tohoto výkladu možno za základ názvu obce považovat verbální význam - lelkovat. Další alternativa odvozuje název obce od slova "lela" - kmotr, tatínek; bulharského "léfa", běloruského slova "Iéla", což znamená tatínek. Volně lze tedy podle tohoto výkladu název obce přeložit jako "ves otců". Nejméně pravděpodobným se zdá být výklad, který odvozuje název obce od polského "dala" - malý člověk, případně lašského "alka", což znamená panenka. Obec Lelekovice čítala v roce 1771 asi 310 obyvatel. V obci se mluvilo česky. K prudkému rozšíření zástavby obce došlo ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. Pokračovala zástavba směrem do Poňavy Zahumení a Podemlýní. V prostoru mezi středem obce a Dvorem rovněž přibývalo domů. Z roku 1866 nacházíme poznámku o tom, jak vtáhla do Lelekovic pruská vojska. V obci se usadili v červenci a zůstali tam až do září. Byla to velká zátěž pro obyvatele.museli pro vojsko obstarávat potraviny, krmení pro dobytek a zajišťovat přípřež ke kanónům. Prušáci značně zničili porosty obilí na lelekovických polích. Nejstarší část obce Kout postihl roku 1856 velký požár. V ústním podání se traduje, že 11

44 vznikl od škvaření sádla, avšak příčina nebyla nikde bezpečně uvedena. Při tomto požáru vyhořely domy Leopolda Šimečka č. 16, Jana Klusoně č. 17, Josefa Kincla č. 18, Františka Pijáka č. 19, Jaroslava Marka č. 20, Aloise Potomského č. 21, Václava Halouzky č. 22, Josefa Leichera I. č. 23, Václava Vermouzka č. 24, Josefa Tesaře č. 25, Leopoldy Ranné č.26, Josefa Buchty č. 27, Josefa Leichera II. č. 28, Hynka Brychty č. 29, Františka Samsona č. 42, Ludvíka Šoustala č. 43 a Antonína Novotného č. 48. Při druhém velkém požáru v obci v roce 1893 byla prakticky zničena zástavba obce Podemlýní a vyhořely domy Františka Fily č. 78, Václava Kučery č. 82, Roberta Večeři č. 85, Marie Novotné č. 86, Františka Krejčího č. 87, Josefy Kučerové č. 88, Otto Milliona č. 90, Františka Kmoníčka č. 96 a Františka Klusoně č Lze říci, že i tyto velké požáry ovlivnily rozvoj obce. Nově postavené domy byly budovány již modernější technologií s lepším využitím interiéru. Zástavba byla po požárech řešena ve větším odstupu s ohledem na nebezpečí přenosu případného požáru a tím se rozšiřovala zastavěná část obce. Podle zachovaných dokladů mají nejstarší historii v obci muzikanti. První dochovaný záznam o muzikantech v Lelekovicích je z roku Prvním spolkem, který byl v obci založen, byl Živnostenský spolek. Byl založen počátkem 80. let minulého století, avšak zanikl již roku První jednotu měli v Lelekovicích "hasiči". Přestože podle zachovaných záznamů bylo první hasičské skladiště v obci zřízeno již v roce 1787 v domě č. 36 u Aloisie Černohlávkové, píše se historie tehdejší Hasičské jednoty od roku Čtenářsko-vzdělávací spolek byl založen v roce 1897 a vytkl si za cíl probouzet v lidech potřebu četby a vzdělání." V obci Lelekovice je asi 560 domů, z toho 420 je trvale obydlených rodinných domů. Je tu 527 bytů. Průměrně žije v jednom bytě 3,04 osob a průměrný byt má 3,32 místnosti nad 8 m2. Zaznamenán je i poměrně značný počet domů neobydlených (54). Je zde také 144 rekreačních objektů. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Ve druhé polovině 19. století měla obec Lelekovice asi 100 domů, 35 stodol a 645 obyvatel. Prakticky u každého domku byly vybudovány hospodářské přístavky pro drobné hospodářské zvířectvo. Některé domky byly dřevěné. Všechny domky měly hořlavý strop a hořlavou doškovou nebo šindelovou krytinu. Na půdách se skladovala sláma, seno, len, obilí, prázdné makovice a podobné hořlavé látky. Část domů měla ještě otevřená ohniště s "čelušněmi" (topnými otvory). Poslední takto postavený domeček s doškovou střechou, č. p. 41, stál severně od kostela, na svahu 'a byl zbořen v roce Domky stály těsně vedle sebe, odděleny pouze úzkými uličkami. Došlo - li k požáru, pak lehlo popelem více domů, protože hasební práce byly značně omezené V tomto roce koupila obec Lelekovice, za starostování,pana Husky Josefa z č. 3, za 1000 zlatýc.h první hasičskou stříkačku. Jednalo se o ruční dv,oukolovou stří!kačlku s ruč'ním dvoupístovým čerpadlem od firmy KNAUST z Vídně. Součástí stříkačky byly i hadice. Jedinou částí výstroje byly čapky. Obec vybídla občany k prá'ci v hasičském sboru. Sbor byl také ustaven. Podle dochovaných dokladů však žádnou činnost nevyvíjel Stříkačkou byl hašen požár u Vojtů. Stříkačka však byla ke studni obráceně postavena a hadice obráceně sestaveny, takže čerpadlo pochopitelně nefungovalo. U požáru z toho, vznikla hádka a občané chtěli stříkačku včetně hadic vhodit do ohně

45 Stříkačka byla použita při požárech u Beranů, Nesrstů a u Buchtů. Stála pak od tohoto roku do roku 1892 někde ve stodole, kde bez povšimnutí chátrala Vznikl druhý z velkých požárů zaznamenaný v kronice. Požár vznikl v části obce "Pode mlýnem". To byl poslední moment, který udal další směr. 17. Května se konala první valná hromada nového spolku. Kronika uvádí, že se nejvíce o oživení činnosti zasloužil pan Václav Verner, vysloužilý vojín. V čele se jako starosta objevuje rolník Jan Buchta, náčelník mlynář Josef Toufar a jednatel obchodník Čeněk Beran. Tento požár a výzva hejtmanství přivedly do hasičského sboru dalších 34 mužů. V měsíci září bylo zakoupeno 12 nových přilbic Hasičský sbor zasahoval při požáru v obci Jehnice Hasičský sbor zakoupil 200 m hadic a nové žebře. V červnu pořádali hasiči "výlet" do Strážné. Mezi sebou a svými představenými se zle pohádali. Krize vyvrcholila vystoupením členstva a představených ze sboru. Zůstalo pouze 6 členů a z výboru pouze pan Verner Václav. Úkoly sboru byly proto složeny obci, která je však nepřijala. Koncem roku nastalo upokojení Červený kohout navštívil dům pana Sedlálka Františka Č. 34 v Zahumení. Tento rok byly koupeny další žebře Hasičský sbor zakoupil nový "hydrofor" s hadicemi za 1300 zlatých. Bylo provedeno první" veřejné požárové cvičení s prospěchem dobrým" Provedeno veřejné požárové cvičení s dobrým prospěchem. Stejně tak i v roce následujícím. Sbor měl vlastní hudbu, kterou vedl Beran František Hudbě se říkalo "plechová" Byla zřízena velká sborová lékárna za 36 K. Měla sloužit jak hasičům, tak i občanům Na návsi vedle Huškovy hospody bylo postaveno nové hasičské skladiště Založeno první družstvo žen, které mělo 7 členek a první družstvo dorostu, které mělo 10 hochů Založen sanitní odbor sestávající ze tří sester a dvou bratrů Dne 7. prosince byla u firmy Hrček a Neugebauer v Brně v ceně Kč objednána nová stříkačka Dne 19. července byla sboru předána nová motorová stříkačka o výkonu 15 HP. Dne 25. července by.la provedena zkouška čerpadla. Bylo rozvinuto 145 m hadic při stoupání 30 m Dne po obrovské průtrži mračen vznikla rozsáhlá povodeň v obci, kdy při likvidaci jejích následků hasiči velmi pomáhali. Zřízena "koupelna" pana Jana Slavíčka Požární sbor zasahoval dne při velkém požáru v kuřimském pivovaře V červenci hasí sbor požár vysokého lesa na Babím lomě. V srpnu vzniká velká povodeň v části obce "Za humny", "Pod skalou" a "Pode mlýnem". 13

46 1935 Bylo provedeno noční cvičení s námětem leteckého útoku na město Brno. Cvičení bylo provedeno dne 8. června a jeho součástí bylo prověřování zatemnění domů Za okupace byl hasičský sbor jedinou organizací, která s určitým omezením a pod nežádoucím podřízením německému komandu, mohla v obci vyvíjet činnost. Není však divu, že občané, členové hasičského sboru, nevykonávali úkoly požární ochrany s nadšením. Byly prováděny pravidelné prohlídky domů a půd a byly drženy noční hasičské pohotovosti. Zajišťovaly se žňové služby a prováděly se přednášky o požární ochraně pro spoluobčany V roce 1949 byl obcí zakoupen automobil Horch, původně osobní, v té době jako dodávka - valník. Byl svépomocí přestavěn na otevřený požární vůz s čerpadlem vpředu Na náměstí byla zbořena stará hasičská zbrojnice z roku 1912 a výstroj včetně aut byla uložena v garáži u pana Eduarda Mikuly. Nikdo nepředpokládal, že zde bude materiál uložen až do roku Dodáv:kový automobil Horch je přebudován na speciální otevřenou karoserii Postavena nová zbrojnice 1960 Svépomocí byl v roce 1960 zhotoven podvozek na přidělenou hasičskou stříkačku PS 8 Svépomocí byl vyroben podvozek na přenosnou stříkačku V roce 1961 získal sbor od královopolských hasičů cisternu na podvozku ZIS. Trofejní automobil Rudé armády byl nepojízdný, ale po opravách sloužil spolehlivě do roku Poprvé jsou orgianizovány technické služby, spočívající v pravidelné kontrole stavu vozidel a výstroje s cílem zajistit okamžitý a bezchybný výjezd a účinný zásah požární jednotky. Při technických prohlídkách byl odebrán technický průkaz vozidlům ZIS i HORCH ONV Brno-venkov zakoupil pro sbor vyřazený skříňový automobil T-805 na přebudování Z prostředků ONV B,rnovenkov byl zakoupen nákladní vůz Garant, poté výměněn za vozidlo T -805, které bylo svépomocí přestavěno na požární autocisternu U požární zbrojnice byl rozšířen most přes potok Ponávku. Od armády byla získána vyřazená autocisterna Praga V3S. Na její opravě a uvedení do chodu bylo odpracováno 1430 hodin. Vjezdy do ga'ráží požární zbrojnice musely být osazeny novými širšími vraty, aby mohly cisterny do garáží vjet. Požární sbor měl tedy koncem roku dvě autociste,rny (T-805 a P,raga V3S), které se v pozdější době plně osvědčily zejména při lesních požárech. 14

47 1980 V roce 1980 byl ONV Brno-venkov zakoupen nový nákladní automobil AVIA 30, který byl vlastními silami přestavěn na cisternový a vyměněn se závodním požárním útvarem Zetor Brno za vozidlo CAS 25 Škoda 706 RTHP. ten sloužil v obci až do poloviny roku Jednotce byl přidělen AZ 30 - IFA W 50L. V roce 1989 byl převeden do města Kuřim Předsedou sboru je Vladimír Staněk, velitelem Vlastimil Beran, jednatelem ing. Pavel Hroch 1989 V roce 1989 byl přidělen, nový dopravní automobil DA 12 - AVIA 31, sloužící dodnes V tomto roce byla jednotka vybavena technikou CAS - 25 Š 706, DA 12 - AVIA 31, CAS 8 - Tatra 805 (bez platné STK) CAS 8 T 805 byla odprodána do soukromé sbírky. Od Policie ČR bylo převzato bezúplatným převodem vozidlo Škoda Felicia, které bylo přestavěno na víceúčelový velitelský automobil. V září tohoto roku sbor obdržel díky přispění sponzorů vozidlo CAS 32 Tatra 148. Na konci roku 2005 jednotka disponovala následující technikou: CAS 32 Tatra 148, CAS 25 Škoda 706 RTHP, DA 12 Avia 31, VEA 1 Škoda Felicia Provedena oprava přídavné převodovky na vozidle CAS 32 Tatra Na podzim tohoto roku bylo jednotce od Armády České Republiky přiděleno vozidlo CAS 25 Škoda 706 RTHP (r.v. 1979). Vozidlo bylo ve velmi dobrém technickém stavu, proto bylo rozhodnuto, že postupem času nahradí naši stávající CAS 25 Š 706 RTHP (r.v. 1968). Do vozidla DA 12 Avia 31 byla zabudována nádrž na 400 litrů vody + motorové čerpadlo V tomto roce došlo ke kompletní obměně techniky jednotky SDH obce. Na jaře byla vzhledem k nepotřebnosti a nízkému počtu využití odprodáno vozidlo VEA 1 Škoda Felicia. Vozidlo CAS 32 Tatra 148 bylo odprodáno městysu Deblín a naše stávající CAS 25 Škoda 706 RTHP (r.v. 1968) byla odprodána do soukromé sbírky. V červenci jednotka obdržela požární vozidlo CAS K 25 Liaz 101. Vozidlo bylo převedeno na obec Lelekovice z Hasičského záchranného sboru JmK, do této doby sloužilo jako první vůz na CPS Lidická v Brně. V průběhu letních měsíců bylo vozidlo CAS K 25 Liaz 101 zařazeno do provozu, dále probíhali práce na vozidle CAS 25 Škoda 706 RTHP převedené v loňském roce od AČR. V současné době jednotka SDH obce Lelekovice disponuje následující technikou: CAS K 25 Liaz 101, CAS 25 Škoda 706 RTHP, DA 12 A

48 Lesní hluboké STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka 49 16' 19" Zeměpisná délka 16 18' 35" Katastrální výměra 496 ha Nadmořská výška 503 m Počet obyvatel 190 Nahlédněme do prvního z materiálů, který nás seznamuje s nejstarší historií Lesního Hlubokého, to je do Vlastivědy moravské (Zavadil-Tiray, Vlastivěda moravská, okr. Bítešský, 1900). Citujme tedy: Hluboké Jméno vsi jest asi odtud, že leží hluboko v lesích, neboť jinak jest na rovině vysočiny uprostřed lesa, jihovýchodně ve výši 520 m, poblíž říšské silnice do Brna. Domy jsou bez ladu a skladu sem tam roztroušeny, netvoří ani návsi ani ulice. Skoro všecky domy jsou stejné, o dvou světnicích (větší a menší) majíce stodoly uprostřed zahrad. Na jihu osady jest zámek, letní sídlo opatův Rajhradských. Na místě, kde stojí, byla za pradávna klášterská ovčírna, která s počátku stol. XVIII. zvětšena byla ve dvůr poplužní, řádně vystavěný. Z tohoto dvora probošt Otmar Konrad r zřídil zámeček, původně lovecký, pročež sem také z Domášova přeložil nadlesenství. V druhé polovici tohoto století byl zámeček dosti sešlý, až jej nynější opat a prelát Benedikt Korčian r důkladně opravil a značně rozšířil na sídlo letní. Nyní stojí zámek s počátku parku, který se zvolna snižuje, až přechází v les nejprve kultivovaný, a konečně docela divoký. Hluboké jest osada velmi stará, neboť od dob nepamětných náležela k statku Domášovskému, a ten již r byl darován klášteru Rajhradskému, tehdy založenému. R. 1395, když potvrdil král Václav IV. Veškerá privilegia klášterní, uvádí se mezi zbožím jeho Hluboké. V urbáři klášterním probošta Diviše z r čteme: "H. odvádělo z 15 lánův a 3 čtvrtek 3 kopy a 15 grošů činže pozemkové, 6 gr. Méně 2 denárů peněz za sýr, 98 vajec a 10 slepic; desátku pak polovici panu opatovi a polovici knězi Domášovskému". Toliko od r bylo H. i s ostatními statky zdejšími v zástavě města Brna, od kteréž doby zase nepřetržitě patří klášteru Rajhradskému. Ve zdejším okolí dolovalo se kdysi stříbro, které se zde objevuje ještě v leštěnci olověném, ale v tak nepatrném množství, že dolování v brzku bylo zanecháno. - Samota: mlýn. 16

49 Dále se zde těžila i železná ruda. Byly zde i pece, jejichž pozůstatky zde nalezneme i při dnešním putování těmito místy. V obvodě obecním jest u říšské silnice pověstných 9 křížů". Jest to místo uprostřed hlubokého lesa, kde silnice náhle se zatáčí, a na vyvýšeném místě u samé silnice stojí 9 různě velikých křížů (prostřední se sochou). Postaveny jsou na památku, že r přepaden zde byl svatební průvod z Bíteše jedoucí, přičemž 9 osob bylo zabito. *) Kříže tyto staví vždy klášter Rajhradský; posledně se to stalo r po sedmé, předtím r Když posledně 9 křížů" dne 18. září 1887 bylo opatem a prelátem Benediktem Korčianem svěceno, byl tam nával lidí mnoho tisíc, a velká řada procesí z celého okolí až i do Brna. **) *)Vypravuje se:cestující obchodník jeda zdejšími lesy onemocněl a byl dcerkou jednoho zdejšího sedláka nalezen a doma u nich ošetřován. Když uzdraven odcházel, slíbil, že jednou přijede a vezme si svoji ošetřovatelku za ženu. Když skutečně za několik roků přijel a po ní se ptal, dověděl se, že právě má se selským jedním synkem v Bíteši oddavky. I vyčíhal svatební průvod a s myslivcem povraždil 7 osob, načež sám i s myslivcem svému životu učinil konec. ( Krvavá svatba" v Čas. Č. Muzea, roč. II, sv. 3.) Sbor dobrovolných hasičů V naší obci působí sbor dobrovolných hasičů od svého založení roku Jeho tradice sahá hluboko do minulého století, kdy naši dědové a pradědové založili tuto organizaci. Její vznik a aktivity lze vyčíst z dochované kroniky hasčského sboru, kterou však v dané chvíli nemáme k dispozici. Jakmile ji obdržíme, budeme vás postupně seznamovat se vznikem, děním a působením tohoto sboru v naší obci a okolí. Protože jsem tuto kroniku měl možnost krátce zhlédnout, vím, že se jedná o velmi zajímavé čtení, kdy styl, forma a způsob zápisu ukazuje na velkou pečlivost tehdejších členů i funkcionářů vše dobře dokumentovat. Než se k nám však dostane, věnujme se současnému dění v této organizaci. Za současného ZO převládlo v organizaci mladší osazenstvo, které začalo aktivně rozvíjet činnost ve spolku. ZO bylo vždy nakloněno jeho činnosti, proto již v dřívějších dobách poskytovalo hasičům dostatek fiannčních prostředků na potřebné vybavení. Pro zajištění pokrytí obce vodou v případě vzniku požáru byly při budování vodovodu obce vybudovány po celé trase protipožární hydranty, jejichž použití by mělo zajistit první zásah ke zmírnění rozsahu eventuelních škod. V poslední době se aktivně a úspěšně zapojila naše jednotka při hasení požáru lánu obilí v roce 2008, kdy od kombajnu, pravděpodobně jiskrou, došlo ke vznícení obilí. Je pravdou, že při prvním zásahu se zúčastnili akce i nehasiči, kteří nepřítomné hasiče velmi dobře zastoupili. V loňském roce začali naši hasiči cvičit a zúčastňovat se různých soutěží. Již ze začátku dosahovali velmi dobrých výsledků, což můžete posoudit z některých výsledkových listin ze soutěží jako např. v Domašově, Újezdě, Říčanech. 17

50 Příležitostně vás budeme s činností naší jednotky seznamovat a nabídneme vám zajímavé fotografie nebo výsledkové listiny a eventuelní pohledy jednotlivých členů na dané téma. Letos zakoupila obec pro potřeby hasičů starší hasičské auto AVIA, které jim bude sloužit k případným výjezdům a k dalším užitečným účelům. Tak jak ZO vstřícně přistupuje k požadavkům hasičů, prozatím stejně vstřícně přistupuje celá jednotka k pomoci příi organizování různých kulturních akcí v obci. V poslední době to bylo např. pořádání "Čarodějnic 2009", blíží se i "dětský den", kde jejich pomoc bude také velmi vítaná. A tak se i stalo, hasiči spoluorganizovali Dětský den v červnu 2009 a podobně jako loni, i letos se vše vydařilo. Děkujeme všem organizátorům a aktivním pomocníkům. A opět se úsúěšně zúčastnili na soutěži zásahových jednotek v Němčicích, jejich 3. místo je více než velkým úspěchem. A že se o tom ví, to mohu potvrdit, když jsem byl dotazován zástupci "Javuráků", cože jsme jim to koupili za "mašinu", že se jim tak daří, kolik jsme investovali, apod. Po mém vysvětlení, že o žádné zázračné investice v tomto duchu se nejednalo, že jde pouze o jejich snažení, um a ctižádost něco dokázat i bez nejlepšího vybavení, pak pochvalně pokyvovali hlavou. Lomnička STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka 49 22' 1" Zeměpisná délka 16 25' 52" Katastrální výměra 633 ha Nadmořská výška 277 m Počet obyvatel 436 Obec Lomnička je ves, položená 277 m n. m. v okrouhlém údolí ohraničeném nevysokými pahorky Květnice, Dřínové, Lysé, Rejholce a Činperku. Pozemky zdejšího katastru se rozkládají kolem vsi a měří celkem 634 ha. O minulosti obce je zpráv poskrovnu. Patřila prý původně zeměpánu. První písemná zmínka o naší obci je z roku 1235, kde byla uvedena pod názvem Lomnice, názvy se postupně měnily - Lominiz, Lomniczka, Lomnitschka -v roce 1924 Lomnička. Dějiny Lomničky jdou ruku v ruce jako vlastnický majetek kláštera porta Coeli (Brána nebes) tišnovského ženského řádu cisterciaček, založeným královnou Konstancií za přispění jejích synů Václava I. českého krále a Přemysla markraběte moravského. Ves Lomnici /Lomničku -v originále listiny jmenovaná 18

51 "Lomnice" je všeobecně ztotožňována se vsí Lomničkou 2 km severně od Tišnova, tato ves je rozdílná od Lomnice, která leží za Lomničkou 8 km severně od Tišnova a patřila do 17.století pánům z Lomnice/ měl pak klášter v držení po celou dobu své existence. Slavnostní listina o tom byla vydána 27. srpna 1235 v Perugii. Vesnici potvrdil jako klášterní statek sám papež Řehoř IX., který vyňal klášter a jeho statky z pravomoci diecézního biskupa a osvobodil je od jakýchkoliv desátků. Tím pádem se ves, vlastnictví kláštera, stala zcela nezávislou vrchnosti a podléhala pouze klášteru. V roce 1782 byl klášter císařem Josefem ll. zrušen a poplužní dvůr se stal zemanským statkem. Od roku 1789 jej vlastnil Jan Homoláč, později byl prodán dražbou Matějíčkovi. Jeho syn Emanuel ho prodal roku 1821 Kolářovi a roku 1825 byl prodán majiteli tišnovského panství v Předklášteří, Bedřichu Schellovi svobodnému pánu ze Schellenbergu. Tak byl opět připojen k původnímu panství. Od roku 1949 byl užíván zemědělským družstvem, dnes je v dezolátním stavu. Pozoruhodné svým vzhledem jsou domy č. 4 (nově opraven v r. 1998) a dům č. 26 (Sáblíkův mlýn). Oplocený objekt vodárny v polích u cesty do Jamného leží na katastru Lomničky a Železného. Zděná budova mezi vzrostlými smrky je označena letopočtem Na katastru obce se nachází zdroj pitné vody pro Tišnov.Letech byl vybudován vodovod z pramenné oblasti v polích mezi Lomničkou a Jamným. V letech byla postavena uprostřed obce budova úpravny vody. V Lomničce byly postaveny 2 vodojemy a 2 vodojemy byly postaveny pod Květnicí, které zásobují město Tišnov.Ztratila se voda z některých studní, a proto byl po obci proveden rozvod vody a do domů instalovány vodovodní přípojky. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Spolek hasičský byl založen v roce Začátky zdejšího Dobrovolného sboru hasičského spadají do roku 1882, kdy přičiněním Jana Novotného, rolníka a starosty obce byla založena četa hasičského sboru v Tišnově, která roku 1890 za tehdejšího učitele Jindřicha Kokty byla přeměněna na samostatný sbor Lomnička. Prvním jeho starostou byl Jan Antl a náčelník Karel Bisom. Do roku l892 měl sbor starou dřevěnou čtyřkolovou stříkačku, do které se voda nalévala. Zmíněného roku byla koupena nová stříkačka se savicemi a hadicemi. V roce 1968 byli požárníci vybaveni automobilovou stříkačkou staršího typu OPEL -BLITZ a jednou závěsnou motorovou stříkačkou jim bylo přiděleno vozidlo SPZ BI Š 706 RTHP. Poté cistemová automobilová stříkačka 25 Škoda CAS 25. Budova hasičského sboru v Lomničce byla v padesátých letech ve velmi špatném stavu. Stará budova byla zbořena, byly vykopány základy a započalo se se stavbou. Později byla hasička rozšířena na jednopatrovou budovu. V přízemí byla garáž pro hasičské auto a místnost, kde se do teď scházejí členové sboru. V prvním patře byla zasedací síň a 2 úřední místnosti. V roce 1960 byla slavnostně budova otevřena. Sbor dobrovolných hasičů v Lomničce byl vždy dobře fungujícím sborem. V letošním roce si připomínáme stodesáté výročí vzniku Sboru dobrovolných hasičů v Lomničce. Krásná myšlenka ochrany majetku spoluobčanů i veřejnosti při vzniku ničivých požárů, ale i živelných pohrom, provázena nadšením a elánem tehdy zakládajících členů, přetrvala přes všechna období hospodářské krize, I. světové války i národního útlaku za okupace v období II. světové války. A to vše při dobrovolnosti, obětavosti a nezištnosti hasičů. 19

52 Lukovany status: obec katastrální výměra: 9,07 km² počet obyvatel: 535 ( ) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 415 m adresa obecního úřadu: Lukovany Zastávka u Brna Oficiální web: Lukovany leží ve zvlněném terénu Bobravské vrchoviny 10 km sz. od města Ivančic, na dně hlubokého zářezu,jímž protéká jeden z bezejmenných přítoků Balinky. O existenci osady se dovídáme z přídomku bratrů Zdislava a Arnošta z Lukovan (1269), kteří měli s největší pravděpodobností také své sídlo (tvrz s dvorem, jehož torzo se nalézá východně od lukovanského farního kostela, jsou však připomínány poprvé až v roce 1544). Od roku 1897 vede do této vesnice spojovací silnice okresní ze Zakřan. Domů zde bylo počátkem XVII. stol. 24, z nichž po válce 30leté 9 bylo pustých. Roku 1790 bylo zde 39 domů, 235 obyvatel. V roce domů a 678 obyvatel, Čechů - katolíků. Sbor dobrovolných hasičů Návrh stanov v obci Lukovany má datum 2. září V té době byl starostou obce Jan Svoboda, který získal pro založení hasičského sboru Adama Šebka, Jana Smutného, Josefa Kabeše, Františka Lišku a Františka Procházku. O rozdělení práce činovníků není nic známo, lze se však domnívat, že jednatelskou práci vykonával nadučitel Adam Šebek. V dokumentu jsou notové zápisy trubkových signálů, stejně tak důkladné popisy stejnokrojů. 20

53 Malešovice status: obec katastrální výměra: 9,2 km² počet obyvatel: 458 ( ) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 187 m adresa obecního úřadu: Malešovice Malešovice Oficiální web: První písemná zmínka se datuje rokem Stopy dřívějšího osídlení na území obce jsou doloženy archeologickými nálezy. Dějiny obce i jejího stavebního rozvoje jsou spojené s historií kláštera v Dolních Kounicích. Ve 14. stol. obec náležela různým majitelům Tak například r se připomíná jméno Oldřicha z Malešovic. Před rokem 1537 patřily Malešovice k panství Kounického kláštera, s nímž byly téhož roku prodány Jiřímu Žabkovi z Limberka. Po roce 1590 přechází Malešovice zpět k panství kounickému. Sbor dobrovolných hasičů Další německý sbor s výraznou převahou Němců, byl v obci MALEŠOVICE. Známe pouze rok založení Veškerá jejich dokumentace byla zřejmě zničena po 2. světové válce. 21

54 Malhostovice status: obec katastrální výměra: 11,5 km² počet obyvatel: 840 ( ) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 279 m adresa obecního úřadu: Malhostovice Tišnov 3 Oficiální web: První písemná zmínka o obci pochází z roku Sbor dobrovolných hasičů Neblahé zkušenosti s požáry byly motivem k založení hasičského sboru v Malhostovicích. V lidové tradici se připomínal oheň z roku 1836, kdy rozjaření svatebčané, jedoucí z Lažan do Drásova, střílelieli z pistolí nabitých prachem. Na konci vesnice jeden ze svatebčanů vystřelil proti slaměné střeše domu č. 59 tak nešťastně, že hořící koudel zapálila střechu a vlivem větru shořelo tehdy 19 domů i s hospodářskýrni staveními. Také roku 1856 řádil v obci oheň, který vznikl od rozpáleného sádla v domě čp. 16. Postupně hořela stavení až ke kostelu. Po zákroku zřízenců panství z Lomnice, kteří přijeli se stříkačkou, žárem rozpálené zvony nesnesly náhlou změnu teploty vlivem studené vody, popraskaly a největší z nich se utrhl a dopadl až na klenbu nad kůrem. Do čela sboru byl 6. listopadu 1886 zvolen nadučitel Karel Bártek, náčelníkem rolník Josef Horák a jednatelem medik Josef Helán, V roce založení koupili čtyřkolou stříkačku, nákladem obce byla postavena v roce 1889 zbrojnice, ale už roku 1911 se stěhovali do nové (nynější), která byla zbudována v místnostech bývalé rolnické mlékárny. Tato malá obec v období před válkou hostila dvakrát účastníky župního hasičského sjezdu a to roku 1897 a I zde byla zdárně se rozvíjející činnost přerušena odchodem osmnácti členů sboru do války. Čtyři z nich se ke své práci již nevrátili. 22

55 Maršov STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka 49 17' 02" s. š. Zeměpisná délka 16 21' 31" v. d. Katastrální výměra 746 ha Nadmořská výška 467 m Počet obyvatel 464 Maršov je vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 21 km severozápadně od Brna. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, jež z části spadá pod obec Maršov a z části pod obec Javůrek. Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' Marešov Maršov. Maršov je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Bílý potok. Historie obce Maršov je spjata s historií Deblínského panství, k němuž patřila. První dochovaná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července Gertruda v ní daruje celé Deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí - Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno. Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov. Oficiální web: Sbor dobrovolných hasičů Sepsal a přednesl Antonín Zavřel Je prvého února roku 1903 a Valná hromada si ze svého středu volí do čela ustaveného sboru tyto občany : Kučera František - starosta 23

56 Šeda Ondřej - náčelnik Kuchyňka Josef - první podnáčelnik Malášek Valentin - druhý podnáčelník Studený Ludvík - cvičitel Flek Ondřej a Kuchyňka Vilém - členové výboru Voda Josef a Staněk Jan - náhradníci Malášek František a Kosík Jan - prohlížitelé účtů Sís František - čestný člen Za tři dny po této valné hromadě - tedy čtvrtého února - se tento výbor schází znovu a volí další funkce takto : Šeda Ondřej - náměstek starosty Studený Ludvík - jednatel Flek Ondřej - pokladní a četař Kuchyňka Vilém - četař Mičánek Jindřich - zbrojíř Dvořák Josef a Voda Josef - trubači Sbor má 27 členů činných, 19 přispívajících a 1 čestného. Obec zakoupila čtyřkolovou dvouproudní stříkačku, 200 m hadic a další nejdůležitější nářadí. Sboru vzniká dluh Kč, k jehož umoření je konána sbírka mezi občany a je vypsáno 13 žádostí o podporu, z nichž 6 bylo vyřízeno příznivě a v zápise zaznamenáno takto: od Moravskoslezské pojišťovny 50,-Kč od pana biskupa Bauera 5,-Kč od Občanské záložny v Lažánkách 40,-Kč od obce Braníškova 24,-Kč od zemského výboru 400,-Kč od j. v. císaře pána 100,-Kč Výbor se usnáší provádět volby vždy po dvou letech, pro zbrojíře navrhuje roční odměnu 4,- Kč a dává pojistit pár koní, který přepravuje stříkačku. Ihned po založení sbor aktivně cvičí, dle zápisu koná 30 cvičení pořadových a 17 se stříkačkou. V roce 1904 má sbor 27 členů činných, 19 přispívajících a 1 čestného. Obec postavila sboru hasičské skladiště, kterému býlo v červenci slavnostně předáno. V průběhu roku opět častá cvičení, sbor se zúčastnil likvidace požáru v Lažankách. V roce 1905 se stav členstva nemění, opét se řádně cvičí a sbor je 2x přítomen likvidaci ohňů v Deblíně. V roce 1906 je opět členská základna na stejné úrovni roků předešlých, opět jsou zaznamenána cvičení pořadová i se stříkačkou, je likvidován požár v obci dne 13. rijna. V roce 1907 situace ve sboru stabilizovaná, je uskutečněno několikeré cvičení a evidován zásah u ohně ve Svatoslavi dne 2. listopadu. V roce 1908 opěr sbor činný v oblasti průpravy, zůčastňuje se likvidace požáru ve Svatoslavi a ve Veverské Bítýšce. V roce 1909 zvolen starostou pan Dvořák Josef z č. 7, náčelníkem pan Flek Ondřej, sbor je při likvidaci požáru v Lažánkách. 24

57 V roce 1910 členská základna bez pohybu, ze sboru byli pro neplnění povinností vyloučeni Skalník Josef, Šibor František a Mašek Jan, sbor se zúčastňuje župního sjezdu v Kuřimi a likviduje požár v obci dne 1. listopadu. V roce 1911 nezaznamenává žádných změn, v roce následujícím taktéž, sbor se zúčastnil župního sjezdu v Lažánkách. V roce 1913 je činnost na stejné úrovni období předešlých, sbor vyjíždí 2x k požárům do Lažánek, na valné hromadě odsouhlaseno zřízeni pohřebního konta s povinností placení 10 haléřů měsíčně každým členem, z kterýchžto obnosů budou v případě úmrtí člena zakupovány věnce a dán prispěvek na hudbu. V roce 1914 má sbor evidenčně 28 členů, ve skutečnosti však jen 14, neboť ostatní - jak zapsáno - dlí na poli válečném. Sbor likviduje požár u pana Novotného Františka. V průběhu 1. světové války byla činnost omezena, další zápis hovoří o roce 1919, kdy má sbor 26 členů, pět členů položilo své životy ve válečných bojích. V roce 1920 je členský stav stabilizován, v tomto roce přechází do majetku sboru hasička, která byla dosud majetkem obce. V roce 1921 se sbor zúčastňuje hasičského sjezdu v Lažánkách je zakoupeno dalších 40 m hadic, bratři Jaroš a Lupinek zúčastňuji se sjezdu v Nové vsi, bratři Malášek, Lupínek a Kosík zastupují sbor při vítání prezidenta v Brně. U sboru je poprvé upraven vzdělávací odbor v čele s Janem Kosíkem. Pro sbor a pro obec všeobecně počíná fungovat samaritánská služba v počtu tři členů. V roce 1922 je uskutečněno 16 cvičení, členové sboru-samaritáni skládají zkoušku v Tišnově, sbor je zúčastněn slavnostních sjezdů v Drásově a ve Velké Bíteši, pro zbrojíře odsouhlasena odměna 30,- Kč, soutěže v prostných a se sekerkami v Tišnově se zúčastňují bratři Šeda a Pleva. V roce 1923 má sbor 31 členů, zaznamenána účast na veřejném cvičení v Lažánkách a slavnostního odhalení pomníku padlých v obci Braníškov. V roce následujícím má sbor 30 činných členů, v oblasti kulturní jsou pořádány taneční zábavy a výlety v parku Za školou, sbor je přítomen okrskového cvičení ve Svatoslavi a sjezdu v Kuřimi, je odeslána podpora ve výši 25,- Kč zakládajícímu sboru v Juliánově, dále 10,- Kč do Rájce a Chvalčova, sboru ve Valenově pak 20,-Kč. V roce 1925 stav členstva beze změn, v obci je pořádáno veřejné okrskové cvičeni, sbor cvičí též v Deblíně, dne 16. července likviduje požár v obci, sbor se zúčastňuje hasičského sjezdu 5.7. v Brně, sbor je v materiáiovém vybaveni bohatší o 100 m hadic a sací koš. Rok 1926 zaznamenává nárůst členské základny o 14 členů, sbor se zúčastňuje veřejného cvičení v Lažánkách, župního sjezdu v Nedvědici, dne pomáhá při likvidaci ohně v Lažánkách. Je uspořádáno 6 tanečních zábav a 1 výlet. V roce 1927 má sbor 36 činných členů, je zaznamenán rozmach v kulturní oblasti, je postaveno jeviště v hostinci u Kytnerú a vybaveno potřebnými rekvizitami, během roku se uskutečnila tři divadelní představení, pět tanečních zábav a dožinky, sbor se zúčastnil okrskového cvičení v Deblíně, sjezdu I. Hasičské župy ve Veverské Bítýšce, svěcení kombinované stříkačky v Lažánkách, tamtéž okrskového cvičení 6. září a kolektivně se zúčastnil hasičské výstavy v Tišnově. V roce roků od svého založení - má sbor 34 členů, na oslavu výročí konáno okrskové cvičení, 13 zasloužilých členů dekorováno diplomy, sbor se v tomto roce zúčastňuje svěcení stříkačky ve Svatoslavi v počtu 18 členů a ve stejném počtu na vítání prezidenta v Tišnově. Bylo pořádáno 6 tanečních zábav - výtěžek plesu byl věnován na stavbu pomníku padlých; sboroví ochotníci sehráli 5 divadelních představení. Rok členů činných, účast na okrskovém cvičení ve Svatoslavi, jsou pořádány 4 zábavy a 6 divadelních představení. 25

58 Stav členské základny v roce dalším bez pohybu, zástupci sboru se zúčastnili hasičského sjezdu v Čebíně, pořádáno 5 tanečních zábav a 1 divadlo. Rok sbor má 33 členů, likviduje požár v obci u p. Zahradníka, je aktivně zapojen při hasičské slavnosti v Lažánkách, v Moravských Knínicích a v Sejřku, je uskutečněno 5 zábav a 3 divadla, na vyzvání župy se sbor fotografuje a zasílá snímek do Tišnova u přiležitosti 50. výročí trvání župy, dne 21. června je uskutečněno okrskové cvičení. V roce 1932 činných členů, účast na okrskovém cvíčení ve Svatoslavi, na sjezdu župy v Předklášteří a při slavnosti přejímání stříkačky v Deblíně. Materiálové vybavení sboru je takovéto: dvouproudní čtyřkolová stříkačka, 300m hadic, 6m savic, dvoukolový naviják na hadice, 1 berlovka, 2 žebře, výzbroj a výstroj pro 33 členů a další různé nářadí v celkové hodnotě Kč. V roce dalším stav členů beze změn, účast na sjezdu v Loučkách, v průběhu roku pravidelná cvičení. V roce 1934 stav členů na stejné úrovni období předešlých, v obci konáno okrskové cvičení a likvidován požár dne 18. dubna u p. B. Šibory. Pořádány dvě zábavy a dvě divadelní představeni. V obci je znamenán zájem o zapůjčování jeviště a rekvizit, neboť valná hromada dne 20. ledna t.r. se usnáší: cituji: "Sbor dobrovolných hasičů v Maršově se usnáší, aby se za půjčováni jeviště bylo bráno 30 kaček a v pádě by sbor s jiným spolkem hrál na jevišti, rozdělí se výtěžek na polovici a mimo toho 10 kaček zvlášť na jeviště do hasičské pokladny." V roce 1935 má sbor 29 činných členů, nečekaně je provedeno jedno cvičení se stříkačkou, pořádáno šest tanečních zábav a dvě divadla. Dne 22. prosince jsou na valné hromadě za přítomnosti okresniho náčelnika schváleny dodatečně STANOVY hasičského sboru. V roce 1936 bez pohybu čl. základny, konána dvě cvičení se stříkačkou, tři taneční zábavy a dvě divadelní představení, sbor se zúčastňuje likvidace požáru u p. Kuchyňky Františka, okrskového cvičení ve Svatoslavi, župního sjezdu v Tišnově, krajského sjezdu v Brně Husovicích a druhého dne sjezdu župy v Malhostovicich. Na společensko kulturním poli je zajímavé, že sbor se nerad dělil s někým ze stran pořádání tanečnich zábav - viz zápis ze 2. srpna : žádost klubu SK Maršov ohledně hodové zábavy společně je jednoznačně zamítnuta. Sbor je obohacen v materiálovém vybavení - je zakoupena motorová stříkačka. Další zápisy nám poskytuje druhý díl kroniky, bohužel - zub času a nebo někdo, kdo si neuvědomil hodnotu této knihy - ochudil ji o několik listů, neboť další zápisy jsou až v roce V tomto roce má sbor již 42 členů, z toho ženský dorost a dvě samaritánky, zúčastňuje se valné hromady v Tišnově, jsou ustanoveny požární žňové hlídky - celkem 75, společně se sborem z Lažánek je likvidován požár u p. Skalníka - zde je zaznamenáno zranění člena sboru Václava Šrámka - a zúčastňuje se záchranných akcí při povodni ve mlýně u p. Chomouta. Další zprávy o sboru jsou z roku 1944 a jsou strohé. Zaznamenávají, že velitelem sboru je pan František Staněk, kterému je velitelstvím okresni hasičské jednoty udělena mimořádná dovolená do doby nástupu do funkce dnem 1. ledna 1945, do té doby jej zastupuje p. František Nečas. Ze zápisu dne 6. března 1946 vyplývá, že do sboru přistupují další ženy - Šedová Marie, Dvořáková Lidka, Koumalová Karla, Sojková Květa, Brychtová Květa, Kosíková Květa a Anežka, Veselá Vlasta, Šrámková Marie a Kuchyňková Božena. Dne 9. června je konáno okrskové cvičení, při kterém je svěcena motorová stříkačka, za kmotry a kmotřičky jsou školní děti 24 chlapců a 31 děvčat. K tomuto dni zakupuje sbor 20 nových pracovních obleků 26

59 v hodnotě 11 tisíc korun, vyřazené bílé uniformy jsou odprodávány členům za 20 až 100 korun. V závěru roku zakupuje sbor 24 kusů helem. V roce 1947 má sbor 33 členů, 8 žen a 2 čestné členy, je likvidován požár Na salaši, je poskytnuta pomoc při povodni ve mlýně p. Chomouta, účast na župním sjezdu v D. Loučkách a na valné hromadě v Tišnově. V průběhu roku 22 schůzi a 21 cvičení. V dalším roce členská základna beze změn, sbor má 16 cvičení, účast na okrskovém cvičení ve Svatoslavi a na valné hromadě v Tišnově, pět tanečních zábav. V roce 1949 není konáno ani jedno cvičení - což při pohledu na období minulá je určitá rarita - účast při svěcení autostrikačky v Deblíně, 8 tanečních zábav a 1 divadlo. V roce 1950 je zaznamenáno 37 členů činných a 8 žen. V naší obci okrskové cvičení, 5 tanečních zábav, velitelem sboru zvolen Chalupa Josef, obci Braníškov zapůjčeno 300 m C hadic a ruční stříkačka. Ostatni činnost není zaznamenána, sbor se zúčastnil okrskového cvičení na Braníškově a sboru bylo přiděleno staré nákladní auto v dřívějším držení p. Dvořáka z č.45. V roce 1952 je novým předsedou p.sáblik Antonín, za zemřelého p.koumala zvolen jednatelem Jan Urbánek, v průběhu roku tři cvičení, dvakrát preventivní prohlídky, po dobu dvou měsíců stavěny požární žňové hlídky, sbor zasahoval u tří požárů - v červenci hořel v naší obci transformátor, v srpnu hořelo u p. Slaniny na Braníškově a v září u p.sovy v Lažánkách. V roce 1953 má sbor 25 činných členů, jsou konána dvě školení členů, žňové a preventivní prohlídky, vyhlášena dvě poplachová cvičení, 28. listopadu je likvidován požár u p.dospíšila. V roce 1954 je v kronice zápis pouze jeden ze dne Bylo usneseno pustit se do opravy hasičské zbrojnice a zakoupit několik dalších obleků, výbor ponechán v původním složení. Další zápis v kronice je až v roce 1958, sbor zřejmě nikterak výrazně nefungoval, proto bylo na popud okresu a MNV zvoleno nové vedení s cílem obnovit činnost na úroveň předchozích období. Je čilá schůzovní činnost, jedno cvičení a tři preventivní prohlídky, fungovaly tu žňové hlídky, za zemřelého Dvořáka Vladimíra se funkce ujímá Dvořák Milan. Rok 1959 potvrzuje zlepšenou činnost sboru z předešlého roku, jsou zabezpečeny preventivní prohlídky, i hlídky žňové, uskutečněno několikeré cvičení, výbor doplněn o Zavřela Mil. a Kučeru Jana ml. jako zástupců zbrojmistra. V roce následujícím je sice čilá schůzovní činnost, sbor má 37 členů, činnost sboru však není podle představ výboru, polovina členů nebere svoje členství přiliš vážně, povinnosti jsou plněny pouze sporadicky, ve výboru dochází ke změnám - novým velitelem zvolen Dvořák Jan č.44, funkcí referentů mládeže jsou pověřeni Novák Antonín a Zavřel Antonín, v Maršově konáno okrskové cvičení, z Lažánek se zúčastnili žáci, dorostenci a dorostenky a pochopitelně i muži. V roce 1961 je činnost sboru bezproblémová, sbor se zúčastňuje cvičení na Braníškově a ve Svatoslavi, je započata oprava požární zbrojnice. V roce 1962 vstupuje do sboru 11 dorostenek pod vedením Dvořákové Jany, schůzovní činnost dle potřeb, je pokračováno v rekonstrukci požárni zbrojnice. Rok 1963 byl rokem šedesátiletého založení sboru, byla dokončena oprava zbrojnice a předána do užívání slavnostním okreskovým cvičením - finanční náklad opravy představoval Kč. Šest členů sboru bylo oceněno diplomy. Rokem 1964 dochází opět k poklesu činnosti, je zde pouze záznam z výroční členské schúze, kde je o tomto stavu činnosti hovořeno. Výborem byl zadán cíl zvýšit podíl na ochraně majetku průmyslových závodů a zvýšení úrovně řídíci práce - to vše zřejmě dle pokynů nadřízených orgánů. 27

60 Dalši záznamy o činnosti sboru nám poskytla obecní kronika, a to až od roku 1969, kde stroze zaznamenána činnost sboru na dostatečné úrovni, opět se cvičí a sbor se zúčastňuje okreskových cvičení. Událostí bylo zakoupení požárního auta TATRA za 9 300,- Kč. Rok 1970 se zmiňuje kromě stabilizované čínnosti schůzovní též čilou účastí na třech poplachových cvičeních dvakrát v Lažánkách a jednou ve Svatoslavi. Je ustaveno nové devítičlenné družstvo. Rok 1971 je opět ve znameni stabilizace činnosti sboru, schůzovní činnost je na dobré úrovni, i nadále jsou zabezpečovány preventivní prohlídky a dozor ve žňovém období, Sbor uděluje pěti svým členům diplomy a knižní dary za odvedenou práci ve sboru. Rok 1972 je činností sboru na úrovni období předchozích, požární devítka se umístila v krajské soutěži na 12. místě ze zúčastnéných 36 družstev. V roce 1973 oslavil náš sbor sedmdesáté výročí založení, což bylo spojeno s důstojnou oslavou, v předvečer předvedl sbor z Malhostovic na Obůrce barevnou fontánu, na druhý den na slavnostní schůzi obdrželo 20 členů sboru medaile "Za věrnost požárni ochraně", odpoledne předvedly čtyři sbory ukázky své připravenosti k likvidaci požáru. Celá akce zakončena taneční zábavou. V roce 1974 je členská základna rozšiřena o 5 nových členů, sbor obdržel od obce 9 nových vycházkových stejnokrojů a stejný počet oděvů pracovních, činnost sboru bez výkyvu na stejné úrovni let předešlých. V období let 1975 až 1980 je činnost sboru na dobré úrovni, požární devítka se zúčastňuje cvičení na všech vyvolaných akcích, schůzovní činnost obvyklá, členská základna se rozrůstá až na počet 47 členů. V roce 1980 je zvolen nový výbor, předsedou se stává Musil Fr.st., místopředsedou Vít Vilém. Období 1981 až 1984 je ve znamení poklidné činnosti sboru, v oblasti kulturní se sbor stává zřizovatelem dechové hudby, která do této doby vystupovala pod patronací JZD Deblín. Toto hudební těleso zabezpečovalo veškeré hudebně společenské dění v obci až do roku 1995, kdy ke škodě nás všech svoji činnost ukončilo. V roce 1984 je zvolen předsedou sboru Vít Vilém, požární auto je vyřazeno, a proto při požáru rodinného domu p. Císaře mohli členové sboru pomáhat pouze vynášením nábytku z hořícího domu. V roce 1985 stav sboru trvalý, v oblasti kulturní hodnocen uskutečněný zájezd na FLORU Olomouc, o rok později je sboru přiděleno požární auto - leč ve špatném technickém sfavu, na jeho renovaci bylo v roce 1986 obětováno mnoho hodin práce, ale nebyla marná, neboť bylo zdárně použito při zdolávání požáru v odchovně selat na farmě v Maršově v roce V tomto roce byl upraven park za školou a postaven přístřešek pro muzikanty a renovován taneční parket. Rok 1988 byl úspěšným ziskem prvního místa v soutěži požárních sborů v Drásově, byla uskutečněna důstojná oslava 85. výročí založení sboru, čtyři členové obdrželi čestné uznání OV, osm členů medaile za 20 let členství a tři nejstarší členové za 60 roků. Sbor s počtem 40 členů plní povinnosti v oblasti prevence a údržby požární techniky, velkou měrou se zasloužil o instalování přenosných laviček a stolků v parku, největší podíl na těchto pracích odvedl však Bešter Jaromír. Sbor se zúčastníl zdolávání požáru v n. p. RICO Vev. Bítýška. V roce 1989 dochází ve sboru - zřejmě i vlivem vyvstáních politických událostí - k různým neshodám, výbor ani členská základna nepracuje na patřičné úrovni. Mnozí funkcionáři se chtějí zbavit funkcí, přece však na výroční schůzi dohodnuto v poklidu vzniklou situaci vyřešit vzájemným vyjasněním vzniklých problémů tak, aby činnost sboru byla na odpovídajicí úrovni. V letech následujících došlo ke stabilizaci činnosti sboru, výbor se schází pravidelně i účast na schůzích členských se zlepšila, patřičná péče je věnována mat. tech. vybavení, dne

61 obdržel sbor obcí zakoupenou zánovní cisternu CAS 25 a je započato s přístavbou požární zbrojnice. Shrnu-li období od roku 1992 až po dnešní den - bez odkazu na jednotlivá roční obdobi - lze jednoznačně konstatovat : - pod finanční patronací obecního úřadu bylo dosaženo všech plánovacích cílů pro zabezpečení chodu sboru, byl zrekonstruován rybnik na odpovídající požární nádrž, byla dokončena přístavba požární zbrojnice, pro zlepšení společenské úrovně v oblasti kultury bylo postaveno v parku nové sociální zařízení, zbudováno pohostinské vybaveni za již nevyhovujicí a rozpadající se buňku. Sbor má v roce členů, z nichž plná třetina je proškolena a procvičena pro zásah u požáru, je zařazena do III. výjezdové skupiny a tím je dán k dispozici veřejnému požárnímu útvaru Tišnov, OÚ poskytl 35 tisíc Kč na zakoupení radiostanice do cisterny a 10 obleků pro zásahovou jednotku. Sbor nezaostává ani v oblasti kulturní, již několik roků pořádá masopustní veselice s průvodem masek po vsi, každoročně uskuteční dětský karneval nebo den Dětí, vždy každý druhý rok je pořadatelem krojovaných hodů. Veškerá tato činnost sboru je zabezpečována výborem ve složení : Starosta - Dvořák Josef Místostarosta - Šrámek Stanislav Velitel - Musil František ml. Zástupce velitele - Sáblík Miroslav Jednatel - Sojka Bohumil Referent prevence - Juříček Ctibor Pokladník - Bešter Jaromír Členové výboru - Zavřel Antonín, Urbánek Josef, Zavřel Jiří Referent MTZ - Musil František st. Mělčany STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 742 ha Nadmořská výška 230 m Počet obyvatel

62 Obec Mělčany leží v nadmořské výšce 230 metrů, 21 km jižně od města Brna a 3 km severně od města Dolní Kounice, střediska bývalého panství, v údolí na říčce, dnes spíše potůčku Šatavě, která pramení v lesích u Silůvek a Prštic. V minulosti dokonce napájela několik menších rybníků u Silůvek. Katastr obce představuje 742,54 ha se 156 domy. Obec měla vždy především zemědělský charakter, pěstovaly se běžné zemědělské plodiny, vinná réva a na přelomu 19. a 20 století i výtečný chřest Škola byla postavena jako jednotřídní v r Do té doby chodily děti do školy do Dolních Kounic. Ve škole učil Martin Stöffel, který založil Školní pamětní knihu. V r byla škola rozšířena na dvojtřídní od toho roku učil na škole (ještě v r. 1910) Vincenc Přikryl. Učitel míval od obce 120 zl. platu, 15 měřic žita a měl k dispozici školní zahradu. Průmysl je zastoupen jen několika malými dílnami. Augustin Kratochvíl vzpomínal v r existenci dvou malých cihelen, dále pak ve výčtu tehdejšího obecního jmění uvádí školu z r. 1853, hostinec, pastoušku už v r. 1749, dnes můžeme hovořit o existenci dvou obchodů se smíšeným zbožím, hostinci, 2 stolařstvích, 2 autoopravnách a Mateřské škole, neboť základní škola byla zrušena a děti dojíždí na školu do Dolních Kounic. Obec má od r vodovod a od r.1999 byla plynofikována. Obec Mělčany je jednou z nejstarších obcí našeho regionu, jsou vzpomínané již v zakládací listině dolnokounického kláštera a i když víme, že se jedná o falsifikát zhotovený patrně až po roce 1276, je možné říci že údaje v něm uvedené vycházely z pravdivých fakt a události. Když pan Vilém z Pulína (jinak také z Kounic) zakládá v r v Dolních Kounicích klášter, daruje klášteru vedle jiného majetku také ves Mělčany. To znamená, že v té době už musely jako ves existovat. Samozřejmě si nesmíme pod pojmem ves té doby představovat vesnici dnešní podoby, ale jen několik obydlí, patrně polozemnic ze dřeva a kamení. Dne 1. srpna 1934 došlo v regionu k obrovské průtrži mračen a voda, která se valila přes Mělčany způsobila přímo katastrofální důsledky. Ve farní kronice v Dolních Kounicích zapsal k této události farář P. Petr Bláha následující údaje:.. Ve středu, 1. srpna ke 4.hodině odpoledne stihla celé Brněnsko velká bouře s lijákem, který trval skoro do půlnoci a všude způsobil hodně škody. V Mělčanech byl provázen průtrží mračen. V Kounicích zaplaveno celé hřbitovní náměstí až k mostu. Voda vběhla do domů, obchodů a zaplavila sklepy. Přímo katastrofálně byly postiženy Mělčany. Mnoho rodin přišlo o celý majetek. Celá řada domů vpravo od kaple po proudu byla poškozena a z několika domů zbylo jen trochu žluté blátivé hlíny. Uhynulo na 60 vepřů, 8 kusů hovězího, všechna drůbež a králíci. Koně a některé krávy se zachránili tím, že se předníma nohama opřely o žlaby a hlavy držely nad vodou, která někde dostoupila výše až 2 metrů. Štěstí, že ten příval nepřišel v noci, jistě by i mnohý lidský život padl za oběť. Na 60 hasičských sborů se tam střídalo v záchranných pracích. Celý týden trvalo čerpání vody ze sklepů. Z okolních vesnic vysílány tam pracovní sbory a též potraviny a pícnin". Samozřejmě, že všechna tato voda, jak ji popisuje pan Stehlík, která pustošila Silůvky se z nich valila údolím Šatavy na Mělčany a sbírala další přívaly vod ze všech okolních strání a tak potom ničila Mělčany, jak píše i mělčanský kronikář "Ve vsi nastal úžasný zmatek. Lidé chtěli zachránit dobytek z níže položených stájí jeho vyvedením do výše položených stavení. Zle bylo zvláště na takzv. Malé straně a v bývalém panském dvoře na levém břehu. Voda proudila do domů a z nich se valila okny, dveřmi, vraty, berouc všechny překážky. Lidé utíkali na půdy svých domů a zoufale volali o pomoc. Ale jak jim pomoci, přístupu k nim 30

63 nebylo. V nouzi byly přineseny veliké necky, které sloužily jako záchranné čluny. Mnohá stavení neodolala dravosti přívalu, zvláště ta, co byla vystavěna z nepálených cihel, kolísala v základech a lidé, vidouce nebezpečí, přelézali z nich po střechách do domů pevnějších. Jejich domy se s hukotem zřítily do proudu. A v hukot vod a nářek lidí mísil se řev tonoucího dobytka. " Oficiální web: www. melcany.webpark. cz Založení hasičského sboru v Mělčanech (dobový zápis z knihy zápisů SDH) Sbor dobrovolných hasičů V celém blízkém i vzdálenějším okolí stávají již delší neb kratší čas sbory dobrovolných hasič, pracujících nezištně pro záchranu majetku bližních. Jen Mělčany, obec o 129 domech a asi 650 obyvatelích, zůstaly doposud bez hasičského sboru. Snad bylo to důsledkem té šťastné okolnosti, že naše obec zůstala ušetřena po dlouhý čas zhoubných pohrom živelných. Leč přes to jevila se potřeba hasičského sboru stále naléhavěji. Dělo se několik pokusů založiti sbor, vždy však bezvýsledně. Konečně 21. září 1924 došlo též na naši obec. Péčí některých občanů, jimž šlo o pokrok obce a zásluhou bratrských sborů: Syrovice, Bratčice a Sobotovice uspořádána hasičská slavnost, spojená s veřejným cvičením uvedených bratrských sborů. Po cvičení zasloužilý starosta župy Světlíkovy či. 44 br. Hynek Světlík z Hrušovan ve vřelé řeči srdečnými a nehledanými slovy vylíčil dějiny hasičstva a důležitost hasičských dobrovolných sborů, jejich blahodárné úsilí, jeho podnětem je praktické provádění základního příkazu jřesťanství: Miluj bližního jako sebe sama! A řeč br. Župního starosty padla na úrodnou půdu a našla cestu k srdcím shromážděných. Hned po přednášce přihlásilo se 68 občanů za členy nového sboru. Tato morálně skvělá schůze měla i značný úspěch hmotný. Při slavnosti zůstal čistý výtěžek obnosem K 70 h, jistě pěkný příspěvek do začátku! Shora uvedeným bratrským sborům sluší poděkovati za krásný dar do vínku nově zrozenému sboru po 100 K, jímž bratrskou družnost v pravdě ukázaly. Mimo to odvedena sboru hned dotace obce na r V Mělčanech dne 17. října 1924 J. Mouka v. r. Zapisovatel Ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů v Mělčanech připadla na 12. října Do vedení byli zvoleni: Starosta František Zechmeister Místopředseda Petr Hladký Jednatel Josef Mouka Vzdělavatel Josef Mouka Pokladník Václav Kölbl Náčelník Štěpán Fiala 1. Podnáčelník Tomáš Macháček 2. Podnáčelník Jaroslav Vejrosta Četař Bedřich Fiala, Julius Šimbera Zbrojíř Jindřich Kalina, Metod Zelníček Zakládajícími členy sboru se stala Obec Mělčany, Hasičská župa dr. A. Světlíka a Sbor dobrovolných hasičů Bratčice. Členská základna eviduje 45 činných a 33 přispívajících členů. 31

64 V červenci 1925 byla dodána firmou Hrček-Neugebauer nová ruční stříkačka. Slavnost jejího svěcení byla 6. září Světitelem byl dolnokounický pan farář Petr Bláha, kmotrami byly paní Anastázie Baumgartnerová č. 48 a paní Jana Dvořáková č. 78. Stříkačka byla do 15. ledna 1926 umístněna ve dvoře velkostatku a po jeho parcelaci opět v těch prostorách, které vsak již patřily p. Václavu Nechvátalovi. V roce 1929 byla místní školní rada nucena znovuvzkřísit hospodářské budovy školní. SDH ujednal s místní školní radou aby jejich rozšířením tam byla místnost pro stříkačku. Sbor se uvolil nésti polovinu nákladů. Zbrojnice byla dostavěna a v měsíci září 1929 konána slavnost otevření spojená s místním cvičením. Vydání SDH na skladiště: Stavitel 6 188,85 Kč Klempíř 2 324,20 Kč Nádeníci 3 037,15 Kč Stolař 224,- Kč Cihly, cement 489,25 Kč ,45 Kč 1934 Povodeň Členská schůze SDH Mělčany dne 4. července 1934 projednala jak konati oslavu desetiletého trvání sboru. Navrhlo se toto první jubileum oslaviti poplachovým cvičením za účasti motorové stříkačky ze Syrovic. Návrh byl jednohlasně schválen, ale oslava se nekonala. 1. srpna 1934 byla obec Mělčany' postižena katastrofální povodní. Podrobně o ní vypovídá Pamětní zápis" v knize' SDH v Mělčanech. Zhrouceno bylo obydlí: Č. 58 Zoufalý Cyril, č. 56 Navrátil Jan, č. 50 Macháček Tomáš, č. 53 Haška František, č. 54 Macháček Julius - tato dvě čísla stávala až nahoře za humny. Zbořené stodoly: Č. 48 Baumgartner Josef, č. 49 Smutný Vincenc. Obytná stavení byla popukána, neschopná k bydlení. Utopilo se 13 kusů hovězího dobytka, 50 kusů vepřového a mnoho drůbeže. Mosty přes potok zničeny před č. 46, 91, 47, 48 a 49. V roce 1938 byl založen při SDH v Mělčanech odbor žen. Po náročném výcviku bylo uspořádáno veřejné vystoupení, kterého se zúčastnilo 14 domácích žen vpracovním stejnokroji. Zpřespolních sborů se zúčastnilo 35 sester a 51 bratří. Toto veřejné vystoupení bylo poslední společenskou akcí, kterou SDH v tomto období konal. Spolková činnost byla druhou světovou válkou takřka znemožněna. Poslední zápis v knize zapisuje z výborové schůze, která se konala 15. ledna Výroční valnou hromadou SDH v Mělčanech, která se konala 20. ledna 1946 byla obnovena hasičská spolková činnost v osvobozené vlasti. Na jaře r byla zakoupena nová motorová stříkačka. V srpnu se konala slavnost svěcení. Kmotrami byly Baumgartnerová Anděla, Hašková Marie a Nechvátalová Marie. Slavnostní projev měl předseda národního výboru br. Baumgartner Josef, který stroj předal veřejnosti. Odpoledne se konalo poplachové cvičení, které mělo zdařilý průběh

65 Byla provedena změna názvu, místo Sbor dobrovolných hasičů se organizace dobrovolných hasičů nazývá Místní jednota Československého svazu požární ochrany (MJČSPO) a ze starosty se stává předseda Z iniciativy Jaroslava Putny ml. byla zahájena příprava na celostátní soutěž požárních družstev, jíž se zúčastnilo družstvo mužů, mužstvo dorostenců a družstvo žáků V lednu sehráno členy MJ ČSPO divadlo J. K. Tyla Pražský flamendr", v dubnu divadlo Křivoklátské nokturno". Dále účast čtyř družstev v celostátní soutěži požárních družstev. V červenci uspořádán na návsi Den požárníků" Založeno družstvo žen. V CSPD zapojeno pět družstev. 17. srpna uspořádán na návsi celodenní program Den mladých požárníků". Požární sbor byl vybaven vozidlem Dodge" a byla sehrána dvě divadla Popelka" a Sirotek v Radhošti" Účast 5 družstev v CSPD. Družstvo mužů a dorostu postoupilo do krajského kola: muži obsadili 2. místo, dorostenci 3. místo. Hrálo se divadlo Gorali" V CSPD zapojeno 5 družstev. Také byly provedeny přípravy na stavební úpravy na rozšíření zbrojnice V CSPD zapojeno 5 družstev. Zahájeny stavební úpravy na rozšíření zbrojnice. Slavnost čtyřicetiletého výročí založení SDH vmělčanech se konala na návsi. Program zajišťovala pouze místní družstva před početným obecenstvem Zakládající členové v r řada zleva: Smutný Vincenc, Zoufalý Vincenc, Fráňa Josef, Peloušek Tomáš, Fiala Štěpán. 2. řada zleva: Macháček Tomáš, Fiala Bedřich, Fiala Matěj, Kalina Jindřich, Vejrosta Jaroslav, Putna Jaroslav. 33

66 1965 Účast družstva mužů a žen na I. ročníku soutěže požárních družstev Memoriálu Jana Dočekala" v Hodoníně Uspořádán Silvestr 66" s vlastním programem srpna uspořádán u Kulturního domu Den požárníků" Účast na soutěži Memoriál Jana Dočekala v Hodoníně - družstvo žen 1. místo Postaven sušák na hadice. Soutěž v Hodoníně - ženy 3. místo, muži 9 místo. Družstvo žen postoupilo do krajského kola CSPD v Rusínově a obsadilo 2. místo Účast družstva mužů a žen na soutěži v Rýmařově s dobrým výsledkem - Ženy 1. místo, muži 16. místo Na oslavu padesátiletého trvání SDH uspořádán Den požárníků" Do soutěže mladých požárníků Plamen" se přihlásily 2 družstva. Uspořádán Silvestr 75" s vlastním programem Mladí požárníci sehráli divadlo Království pod lípou". Ve hře Plamen" zapojeno družstvo st. žáků, st. žákyň a ml. žákyň. V CSPD zapojeno 5 družstev. 18. srpna 1976 byla zahájena přestavba požární zbrojnice a dokončena byla 20. listopadu Akce se zúčastnilo celkem 58 lidí, kteří odpracovali za 44 dní 2152 hodin zdarma. PS bylo přiděleno vozidlo Tatra 805 v nepojízdném stavu srpna 1977 se konalo slavnostní otevření opravené požární zbrojnice za účasti Ing. Jana Šmída za Federální výbor SPO ČSSR. Koncertovala Trboušanka". 14. srpna 1977 Mladé hody", které poprvé začaly v 11 hod. dopoledne koncertem na návsi Účast na soutěži v Rýmarově. Krajské kolo hry Plamen" ve Strážnici (starší děvčata 4 místo) Bylo ustanoveno družstvo dorostenek. 16. srpna 1980 dvoudenní autobusový zájezd na soutěž do Rýmařova a Jeseníků Krajské kolo hry,,plamen" na Vranovské přehradě. Žačky 9. místo ze čtrnácti družstev Krajské kolo CSPD - dorostenky 1. místo a 23. května se zúčastnily dorostenky národního kola CSPD v Břeclavi - 7. místo. Organizován dvoudenní zájezd do Jižních Čech Dvoudenní zájezd na Slovensko Dvoudenní zájezd do Východních Cech. 26. srpna 1984 oslava šedesátiletého výročí SDH v Mělčanech u Kulturního domu 34

67 za účasti závodního útvaru Zbrojovky Brno I. ročník Memoriálu Jana Kadaňky" 1989 Dvoudenní zájezd do Severních Čech 1990 Požárnická organizace přejmenovaná na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska" Kolaudace přístavby OÚ a MŠ. V budově OÚ je v přízemí hasičská zbrojnice v rozměrech z r Zakoupena skříňová AVIA jako požární vozidlo Oslava sedmdesátiletého trváni SDH uspořádána při Memoriálu Jana Kadaňky" Jiří Cetl, autoopravna Mělčany, postavil pro PS novou soutěžní stříkačku PS 12. Požár v garáži hasičské zbrojnice. Shořela kabina Avie a poškozena vnitřní omítka. Škoda 95 tis. Kč. Při veřejné sbírce bylo vybráno ,- Kč. Dále darovaly: TJ Sokol Mělčany 1.200,- Kč, SDH Lelekovice 1.000,- Kč, SDH Říčany 1.000,- Kč, SDH Starý Lískovec 1.000,- Kč, SDH Hostěrádky 1.000,- Kč, SDH Chrlice 2.000,- Kč. Požár způsobila vadná elektroinstalace Avie. Obec vybudovala na místním rozvodu pitné vody požární hydranty Poprvé byla provedena místní sportovní soutěž pro mládež. Konala se v neděli po Memoriálu". Uspořádán zájezd do Mělčan u Dobrušky, který organizoval Obecní úřad. Bylo navázáno přátelství s tamějším SDH. Prožili jsme moc hezký den. K 751etému výročí SDH byl uspořádán Den otevřených dveří" hasičské zbrojnice a na OÚ výstavka fotografií o činnosti SDH a ukázka vyprošťování z havarovaného auta Zrušeno Členství ve Svazu hasičů Čech, Moravy a Slezska a SDH přešel do Moravské hasičské jednoty. 10. června 2000 přijeli do Mělčan občané z Mělčan u Dobrušky. Prohlédli se obec a okolí a v kulturním dome se uskutečnilo přátelské setkání s našimi občany. Vyhrávala jejich hudba Mělčaňanka". Obec zřídila z členů hasičského sboru zásahovou jednotku. 4. září 2000 účast na soutěži Dobrušský pohár" v Dobrušce 2 družstva mužů Vybudováno pódium pro muzikanty u sokolovny a pořízena konstrukce stánku, která bude sloužit také jako přístřešek nad muzikanty. Družstvo starších žáků postoupilo na I. mistrovství ČR v Hlinsku a umístili se na 8. místě ze čtrnácti družstev. Družstvo mužů postoupilo až do národního kola v Nymburku Memoriál Jana Kadaňky" - účast 14 sborů se 17 družstvy. Byl to již 16. ročník této populární soutěže. Celostátní soutěž požárních družstev -CSPD- 35

68 Tento úsek činnosti SDH Mělčany začal v roce 1955 a stal se hlavním činitelem zapojení mladých lidí do činnosti sboru. První impuls dal Jaroslav Putna ml. a potom iniciativu převzal velitel SDH Jan Kadaňka. Pod jeho vedením dosahovala družstva mužů, dorostu a žen úspěchy ve všech kolech soutěže. V průběhu roků se měnily směrnice CSPD, ale vždy to bylo pro podchycení zájmů mladých lidí o požární práci. Soutěž se skládala ze štafetového běhu 4 x 100m a požárního útoku. K této činnosti má SDH velký fotodokumentační archiv Krajské kolo CSPD v Brně - Líšni Muži Mělčany 2. místo Dorostenci Mělčany 3. místo Práce s mládeží Hra PLAMEN Celostátní hra PLAMEN se organizovala od r pro mladé požárníky do 15 let. Mělčanští kluci i holky byli přihlášeni do této hry v r Od té doby se této hry zúčastňovali. Hra měla požárnickou, brannou a kulturní tématiku a mělčanská družstva v ní dosahovala velmi dobrých výsledků pod vedením pana Josefa Fuchse, který se mládeži a hře PLAMEN, dlouhá léta věnoval. Poděkování zvláště patří všem členům SDH, kteří s dětmi pracovali a pracují jako vedoucí. Od r žactvo soutěží v okresní lize mladých hasičů. Společenská činnost SDH SDH se od svého založení podílel také na společenské činnosti v obci. Společně s TJ Sokol se střídavě podíleli na pořádání Hodů, ať už v červnu Antonínské, nebo do r podzimních Rozmarýnových. Od r pořádá SDH Mladé hody v srpnu, které od r začínají vždy koncertem dechovky na návsi již v 11. hod dopoledne. Vystřídalo se už dost známých slováckých kapel a vytvořila se tak nová tradice. Tradiční jsou také plesy v zimním období. Zásahy u požárů výjezdy k požárům a sice do Dolních Kounic a Bránic požár stodoly v domě paní Rybové č požáry v Mělčanech- Šimbera č. 31, Nechvátal 64 2 požáry v Dol. Kounicich 1 v Bratčicích dubna vznikly 2 požáry od fosforových střel hloubkových letců při pronásledování Němců bezarbců, stodola Jana Dvořáka č. 4 a Eduarda Zechmeistera č. 113 sláma nad vepřínem stodola v č Šimbera Vincenc uhodil blesk do obytného domu č Kölbl Vojtěch a úspěšným zásahem byla 36

69 zachráněna stodola a vedlejší dům č. 115, shořela jen střecha kůlna s uhlím v domě č Navrátil František výrobna krmých směsí v Hrušovanech u Brna Tyto zásahy byly zjištěny ze zápisů SDH. Další nebyly přesně evidovány, jako např. požár stohů slámy u střediska JZD, Zemědělská škola v Ivančicích, požár skládky pneu v Bratčicích a jiné při záplavách sklepů apod. Memoriál Jana Kadaňky Jan Kadaňka * Členem SDH v Mělčanech od r Pravdu měl známý hasičský veterán Leopold Mann z Bratčic, který o něm na jedné okresní konferenci prohlásil: "Malý postavou a velký svými činy." Byl velkým propagátorem a organizátorem hasičských sportovnich soutěži. Pracoval 19 roků jako velitel SDH Mělčany, pracoval s mládeží a pod jeho vedením sbor dobře reprezentoval svoji činnost a tím celou obec. Několik roků byl ve funkci velitele okresního výboru SPO Brno-venkov. Pravidelné každoroční soutěže dospělých, které se v Mělčanech konaly, nesou na jeho počest od r název "Memoriál Jana Kadaňky". 1. ročník se konal v r a dalších šest ročníků se v soutěži hodnotila štafeta 4x 100m a požární útok. U prvních pěti nejsou k dispozíci kompletní výsledky. 6. ročník poslední ročník se štafetou - 13 sborů. Muži 14 družstev. 1. místo Lelekovice - štafeta 59,60, pož. útok 35,13 sek. 7. ročník sborů -24 družstev - už jenom útok Muži: 19 dr misto Stanoviště - čas 21,12 Ženy: 5 dr místo Mělčany B - čas 23,80 8. ročník sborů - 15 družstev Muži: 13 dr místo Stanoviště-čas 21,71 Ženy: 2 dr místo Mělčany - čas 24,74 9. ročník sborů - 12 družstev Muži: 9 dr. 1. místo Stanoviště - čas 19,60 Ženy: 3 dr. 1. místo Mělčany - čas 29, ročník sborů - 19 družstev Muži: 16 dr. -1. místo Starý Lískovec - čas 19,1l Ženy: I dr. - I. misto Výčepy - čas 19, ročník sborů - 17 družstev Muži: 16 dr. - 1.místo Stanoviště - čas 18,50 Ženy: 1 dr. - 1.místo Svatosiav - čas 89, ročník sborů - 20 družstev Muži: 16 dr. - 1.místo Starý Lískovec "A" - čas 18,58 Ženy: 4 dr místo Střelice - čas 34, ročník sborů - 15 družstev 37

70 Muži: 14 dr. - I. místo Hostěrádky-Rešov - čas 17,84 Ženy: 1 dr místo Tvarožná - čas 42, ročník sborů - 16 družstev Muži: 11 dr. - 1.místo Stanoviště - čas 17,91 Ženy: 5 dr místo Čebín "B" - čas 24, ročník sbory - 6 družstev Muži: 6 dr. - l.místo Stanoviště - čas 17, ročník sborů - 22 družstev Muži: 17 dr místo Starý Lískovec - čas 18,12 Ženy: 5 dr. - I. místo Bratčice - čas 33,01 Od roku 1994 bojuje 6 družstev S nejlepšími časy ve finále o věcnou cenu: Rekord mělčanské dráhy drží družstvo Starý Lískovec A z finále roku 2002 časem 17,04 s. Funkcionáři SDH v Mělčanech Starostové a předsedové: František Zechmeister, č Karel Fiala, č JosefFuchs, č Otto Minařík, č Pavel Macháček, č Velitelé: Štěpán Fiala, č Václav Dobrovodský, č Florian Hron, č Jan Kadaňka, č František Fuchs, č Jan Kadaňka, č František Fuchs, č Zdeněk Putna, č Pavel Macháček, č Petr Fuchs, č Petr Navrátil, č Zdeněk Putna, č Jednatelé: Josef Mouka, učitel Josef Baumgartner, č Bohumil Drobílek, č Josef Fuchs, č Libor Fráňa, č Karel Baumgartner, č Jiří Hledík, č Jaroslav Weber Josef Fuchs, č Marie Macháčková, č Alena Zaumstöcková, č Florian Hron, č Jaroslav Fráňa, č Pavel Macháček,č Miluše Šimberová, č

71 Martina Peloušková, č Jitka Fráňová, č Měnín status: obec katastrální výměra: 21,16 km² počet obyvatel: 1632 ( ) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 188 m adresa obecního úřadu: Měnín Měnín Oficiální web: Měnín se nachází kus od dálnice z Brna na Bratislavu, lze na něj odbočit z exitu 11 - Blučina. Měnínem protéká Zlatý potok. První písemná zmínka o obci pochází z roku Sbor dobrovolných hasičů Měnín byl poslední obcí v jihovýchodním cípu okresu, kde došlo k založení hasičského sboru. Snad jistota, kterou jim dávaly dobře organizované sousední sbory (Blučina, Opatovice, Moutnice, Telnice, Těšany či Žatčany), snad zahledění se do vlastní slavné historie - to vše mohlo hrát důležitou úlohu v tom, že sbor byl založen až v jubilejním roce 1908". Z obecní kroniky se můžeme dočíst jména jeho prvních činovníků: Josef Kamenický - náčelník, Václav Odrážka - podnáčelník, Václav Urbánek - zástupce náčelníka, Antonín Povolný - četař lezců, Jan Odrážka - četař u stroje, Josef Klein - zbrojař a Antonín Křivánek - trubač. Jejich návrh stanov má datum 7. února 1907 a jsou na něm podepsáni: Jan Krejčí, dr. Hynek Světlík, Matouš Tesařík, Jiří Nečas, Jan Heilig, Leopold Mátl, T. Hrozinek a Jan Langl. 39

72 Modřice status: město katastrální výměra: 10,05 km² počet obyvatel: prosince 2005) zeměpisná šířka: 49 07' 40" s. š. zeměpisná délka: 16 36' 52" v. d. nadmořská výška: 204 m adresa městského úřadu: Městský úřad Modřice nám. Svobody Modřice Oficiální web: Modřice (německy Mödritz) je město o rozloze 1004,85 ha, bezprostředně sousedící se statutárním městem Brnem. První zmínky o Modřicích pocházejí z roku 1131, status města získaly 1. července Na obchodních webech a v tisku bývají často chybně označovány jako Brno - Modřice či Brno Modřice, přestože součástí Brna nikdy nebyly. Tramvajová linka č. 2, provozovaná dopravním podnikem města Brna, která zde má konečnou, zajišťuje spojení do brněnských městských částí Brno-jih, Brno-střed a Brno- Židenice. Městem prochází také železniční trasa z Brna do Břeclavi a důležitá dvouproudová silnice I/52 spojující Brno s Mikulovem. Mezi jejím západním okrajem a jižním okrajem silnice do sousední obce Želešice, se nachází zdejší Technologický park, v němž působí několik významných strojírenských firem. Ve východní části katastru Modřic se nachází rozsáhlý areál druhého nejvýznamnějšího českého obchodního a zábavního centra Olympia, do něhož jezdí za zábavou a nákupem také občané Brna a některých dalších obcí. Sbor dobrovolných hasičů Vesničky a městečka v blízkém i vzdálenějším okolí Brna tvořily na přelomu stolení pestrý konglomerát jak po stránce sociální, tak i národnostní. Tyto skutečnosti se promítly i do zakládání hasičských sborů. Jestliže vývoj v Čechách byl charakterizován nejprve zakládáním hasičských jednot německých, tak i na Moravě; zejména v národnostně smíšených oblastech či obcích, šlo o jistou analogii. 40

73 Jako příklad mohou posloužit Modřice. Podle údajů z roku 1880 žilo v obci ve 209 domech celkem 1834 obyvatel, z toho 1391 Němců a 443 občanů se hlásilo k české národnosti. Tento nepříznivý poměr se postupem desetiletí měnil dále v neprospěch Čechů. Tyto okolnosti hrály zřejmě důležitou roli i při založení německého sboru, který vznikl roku 1876 pod názvem Freiwillige Feuerwehr in Modritz, mit dem Sitze in Modritz. Silnějším podnětem k založení hasičského spolku v Modřicích byla však ta skutečnost, že v obci od roku 1849 pracuje cukrovar. Modřice jsou od roku 1868 nejprve zastávkou a potom stanicí železniční trati Břeclav - Brno. Tato okolnost dávala šanci dalším podnikatelům, ti ji využívali - byla založena cihelna, vznikly továrny na sušenou zeleninu, konzervy, kyselé zelí atd. A to vše potřebovalo hasiče. Veškerá dokumentace byla asi koncem 2. světové války zničena a tak víme pouze, že sbor měl při svém založení 8 členů a že zanikl výnosem Zemského národního výboru v Brně ze dne 15. května Mokrá Horákov status: obec katastrální výměra: 12,16 km² počet obyvatel: 2701 (7. května 2007) zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 330 m adresa obecního úřadu: Mokrá 207 Oficiální web: Název Mokrá je odvozen od přídavného jména mokrý. Vesnicí totiž protékal potok, který se na návsi rozléval v mokraď, jež dala základ pozdějšímu rybníčku Název Horákov je patrně odvozen od vlastního jména Horák. Společná historie Mokré a Horákova je poměrně krátká. Ke sloučení obou částí došlo teprve v roce Nejvýznamnější archeologickou lokalitou na katastru Mokré je jeskyně Pekárna, kde byly nalezeny důkazy osídlení této lokality již v období mladšího paleolitu (asi tis. let př. n. l.). 41

74 První zmínka o Mokré pochází z roku 1350, kdy Albert z Černovic dal své manželce Jitce zapsat 100 hřiven věna na Mokré, v Černovicích a v Pišově. Rok 1350 však není s největší pravděpodobností datem vzniku vesnice. Datum založení Mokré můžeme klást na počátek 14., ne-li dokonce 13. století Nejstarší zmínka o Horákovu v zemských deskách pochází z roku Horákov býval původně samostatným panstvím s hradem. O horákovském hradě se dochovala jediná zpráva z roku 1464, kdy se mluví o polích, které dříve náležely k již pustému hradu. Horákovský hrad zanikl asi na konci 14. století za válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. V roce 1529 se uvádí les zvaný Hrad Za velmi důležitý mezník ve vývoji obce lze považovat sloučení Mokré a Horákova, k němuž došlo Sbor dobrovolných hasičů Pro založení sboru v Mokré 17. ledna 1901 starosta obce Pavel Pátek dokázal pro hasičství získat i svoje nejbližší spolupracovníky Josefa Zouhara, Václava Kousala, Karla Neugebauera, Vincence Musila, Františka Vedrala a Jana Filipa. I oni, krátce po svém založení, píší žádost o podporu samotnému císaři. Pravděpodobně vlivem velmocenské politiky Rakouska - Uherska n abalkáně, nebyla panovnická ruka už tak štědrá. Odpověd' místodržitelství byla strohá: "Vyhověno nebylo". A tak trojice hlavních představitelů Pavel Paták starší - starosta, Karel Neugebauer - náčelník Karel Zouhar - jednatel, nesla tíhu odpovědnosti, s menšími obměnami, až do konce války. Sbor v Horákově, založený z podnětu starosty obce i sboru Jana Pabíka 6. července 1905, měl od samého počátku problémy s penězi. Tento nelehký úkol mu pomáhali nést rolníci Jan Skotálek jako velitel a Jan Říčánek ve funkci jednatele. Dvakrát psali Horákovští žádost císaři, jeho kancelář však měla v této době už jiné starosti. Byli odmítnuti. Nic nepomohlo ani to, že jejich žádost byla napsána německy. Horákovští však nerezignovali. Pořádali sbírky mezi občany, organizovali poměrně velké kulturní akce a necelých 10 roků po založení si už otevřeli vlastní hasičské skladiště. Moravany status: obec katastrální výměra: 6,64 km² počet obyvatel: 1588 ( ) 42

75 zeměpisná šířka: zeměpisná délka: nadmořská výška: 246 m adresa obecního úřadu: Střední 10/28 Moravany Moravany u Brna Oficiální web: První zmínka o obci je z 11. listopadu 1289, kdy Dětřich z Kněžic daroval patronát moravanského kostela premonstrátskému proboštství v Knìžicích. Od poloviny 14. stol. až do Josefínských reforem byl plným vlastníkem obce klášter cisterciaček na Starém Brnì. Do počátku 20. stol. pak obec několikrát změnila svého majitele. Dominantou obce je kostel sv. Václava, poprvé vzpomínaný v r Jeho současný vzhled odpovídá poslední přestavbě z 90. let 18. století. Z původních zvonů na věži se zachoval pouze zvon ulitý v r krněnským zvonařem Stecherem. V září roku 2001 byly na věž kostela zavěšeny dva nové zvony. Tyto byly zaplaceny z příspěvku farníků. Obecního úřadu Moravany, bývalých německých obyvatel a sponzorů. Nové zvony jsou symbolem víry současných i dřívějších obyvatel obce v porozumění, úctu, mír a přátelství mezi lidmi i národy. Sbor dobrovolných hasičů Obec Moravany měla roku obyvatel německé národnosti a pouze 45 Čechů. Jednak vlivem sousedních Ostopovic, jednak vlivem iniciativy Němců, kteří založení českého spolku v sousední obci nelibě nesli, dochází zde 28. července 1913 k založení Freiwillige Feuerwehr in Morbes. Jeho prvním starostou byl Johann Heinisch, který v této funkci pokračoval i po ukončení války. Jinak činnost tohoto sboru byla ochromena a začíná se rozvíjet až od roku Moravské Bránice STATISTICKÉ ÚDAJE r Status obec Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra 818 ha Nadmořská výška 205 m 43