1. èást Soudr nost, konkurenceschopnost, zamìstnanost a rùst Situace a vývojové tendence

Transkript

1 1. èást Soudr nost, konkurenceschopnost, zamìstnanost a rùst Situace a vývojové tendence Obsah Hospodáøská a sociální soudr nost Územní soudr nost Faktory urèující rùst, zamìstnanost a konkurenceschopnost Statistická pøíloha k 1. èásti

2 Hospodáøská a sociální soudr nost Úvod Nerovnosti v pøíjmech a v zamìstnanosti v Evropské unii se v posledním desetiletí a zvláštì od poloviny 90. let zmenšují. Týká se to rozdílù jak mezi jednotlivými státy, tak mezi regiony. Zároveò v pomìru k ostatním èástem Unie stoupla produktivita v jejích nejménì prosperujících èástech, co naznaèuje zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Velké rozdíly v relativních mírách prosperity však pøetrvávají a odrá ejí pokraèující strukturální slabiny navzdory zlepšení, k nìmu došlo v dùsledku podpory ze strukturálních fondù. Nerovnosti v pøíjmech i zamìstnanosti, a to mezi jednotlivými státy i mezi regiony, se ještì zvìtší, a v kvìtnu 2004 vstoupí do EU nové èlenské státy. Tyto zemì za ívají od poloviny 90.let, po zmatku prvních let transformace, témìø ve všech pøípadech podstatnì vyšší rùst ne EU15, mají však mnohem ni ší úroveò HDP na osobu a ve vìtšinì pøípadù i zamìstnanosti, ne je prùmìr EU15. Bude zapotøebí trvalého rùstu po delší období vysoko nad mírou v souèasné Unii, mají-li tyto zemì dosáhnout výše pøíjmù blí ící se prùmìru EU. Aby dosáhly tohoto vysokého rùstu a vysoké zamìstnanosti, budou nové èlenské státy potøebovat významnou pomoc pøi øešení rozsáhlých strukturálních problémù a pøi realizaci svého hospodáøského potenciálu. Stejnì jako v souèasných èástech Unie se zaostávající hospodáøskou výkonností by pøekonání strukturálních nedostatkù v nových èlenských státech nejen zvýšilo ivotní úroveò, ale posílilo by také konkurenceschopnost a zvýšilo rùst ekonomiky EU jako celku. To jsou hlavní body vyplývající z dále uvedené analýzy. Ta zkoumá zaprvé rùst HDP a zamìstnanosti v zemích, které získaly prostøedky z fondù soudr nosti v posledních letech ve srovnání se zbytkem EU; zadruhé rozsah nerovností mezi regiony v EU15, a jak se tyto v uplynulém desetiletí zmìnily zvláštní pozornost je vìnována regionùm spadajícím pod Cíl 1, pobírajícím podporu ze strukturálních fondù; zatøetí hospodáøský vývoj v pøistupujících zemích v nedávné minulosti a rozdíly v hospodáøské výkonnosti regionù v rámci tìchto zemí; zaètvrté míru rùstu, kterou potøebují, aby se v pøimìøeném èasovém období pøiblí ily k výši pøíjmù v souèasné EU; a zapáté dùsledky stárnutí obyvatelstva. Dále se pak zabývá dvìma aspekty sociální soudr nosti nezamìstnaností a výší pøíjmù v EU. Hospodáøská soudr nost Konvergence HDP na osobu v kohezních zemích Ve všech ètyøech kohezních zemích 1, Øecku, Španìlsku, Irsku a Portugalsku, byl rùst v letech 1994 a 2001 vysoko nad prùmìrem EU. Jeliko, s výjimkou Irska, byl v tìchto zemích rùst obyvatelstva pouze mírnì vyšší ne prùmìr, odrazil se ve významném rùstu HDP na osobu v porovnání se zbytkem EU. V Irsku, kde obyvatelstvo rostlo o více ne 1 % roènì, se HDP na osobu v reálných èíslech zvyšoval témìø o ètyønásobek prùmìrné míry v EU (8 % roènì oproti pouhým více ne 2 % roènì). V dùsledku toho byl HDP na osobu v Irsku v roce 2001 mìøeno standardem kupní síly (PPS) více ne 17 % nad prùmìrem EU15, pøièem na zaèátku 90. let byl 25 % pod prùmìrem. Irský pøíklad pøesvìdèivì demonstruje úèinnost podpory strukturálních fondù, jestli e se kombinuje s národními politikami orientovanými na rùst. V ostatních tøech kohezních zemích byl rùst reálného HDP na osobu od poloviny 90. let skromnìjší, ale stále vyšší ne ve zbytku EU. Od skonèení recese v roce 1994 do nedávného zpomalení byl rùst reálného HDP na osobu v Øecku, Portugalsku a Španìlsku trvale nad prùmìrem EU, kde to bìhem let recese byl trvale pod prùmìrem (graf 1.1). 2

3 1.1 Růst HDP na osobu ve Španělsku, Portugalsku a Řecku v poměru k průměru v EU s 15 členy, ,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 % změny v poměru k EU15 Španělsko Portugalsko Řecko 3 kohezní země -2,0-2, Zdroj: Eurostat, Národní účty V období 1991 a 1994 proto HDP na osobu v Øecku i Portugalsku klesal, zatímco ve Španìlsku rostl pomaleji ne prùmìr EU. V letech 1994 a 2001 byl rùst HDP na osobu v ka dé z tìchto tøí zemí podobný, více ne 3 % roènì ve Španìlsku a Portugalsku a necelá 3 % roènì v Øecku ve srovnání s prùmìrem EU více ne 2 % roènì. V prùbìhu tìchto sedmi let hospodáøského o ivení v Unii proto HDP na osobu v tìchto tøech zemích spoleènì rostl v reálných èíslech témìø o 1 procentní bod roènì nad prùmìrem EU (viz Metodologické poznámky na konci této èásti). V dùsledku toho se HDP na osobu v tìchto tøech kohezních zemích dohromady zvýšil v roce 2001 na 79 % prùmìru EU15 a v roce 2002 na 81 % vyjádøeno v PPS, aby se oèistil od rozdílných cenových hladin. Ve Španìlsku byl HDP na osobu v tomto ohledu v roce 2002 ménì ne 15 % pod prùmìrem EU. V Øecku a Portugalsku byl tento deficit stále vysoký navzdory konvergenci, která probíhá od poloviny 90. let. V obou zemích èinil HDP na osobu v roce 2002 stále pouze 71 % prùmìru EU. Konvergence zamìstnanosti -1,0 Poèet zamìstnaných se v kohezních zemích od poloviny 90. let také znaènì zvýšil. V letech 1996 a 2002 se podíl zamìstnaných osob v produktivním vìku (15 a 64) v EU15 (míra zamìstnanosti) zvýšil o více ne 4 procentní body. Ve ètyøech kohezních zemích 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 dohromady byl nárùst dvakrát tak vysoký, prùmìrná míra zamìstnanosti se v roce 2002 zvýšila na 60 %, co je pouze o 4 procentní body ménì ne prùmìr v EU15 (64 %) a polovièní rozdíl oproti období pøed 6 lety (tabulka A1.1). Obzvláš vysoký byl nárùst v Irsku (10 procentních bodù), odrá el tak prudký hospodáøský rùst, který zvýšil míru zamìstnanosti mírnì nad prùmìr EU15. Ještì vìtší bylo však zvýšení ve Španìlsku (témìø 11 procentních bodù), i kdy míra zamìstnanosti byla v roce 2002 (58,5 %) stále hluboko pod prùmìrem EU15. Skromnìjší bylo zvýšení v Portugalsku (6,5 procentního bodu), kde byla zamìstnanost ji pomìrnì vysoká a stále znaènì nad prùmìrem EU se zvýšením míry zamìstnanosti na 68,5 %, co bylo pouze o nìco ménì ne cíl 70 % stanovený v Lisabonu pro EU v roce Nárùst zamìstnanosti byl na druhou stranou mnohem menší v Øecku, pouze 2 procentní body v prùbìhu tìchto 6 let, navzdory vysoce nadprùmìrnému hospodáøskému rùstu. Míra zamìstnanosti v roce 2002 (57 %) byla proto ještì hloubìji pod prùmìrem EU15 ne v polovinì 90. let, ni ší míru zaznamenala pouze Itálie. V dùsledku toho zùstává zvyšování zamìstnanosti v èástech Unie, kde je hluboko pod prùmìrem, hlavním cílem politiky EU. Rostoucí produktivita Ve Španìlsku a v menší míøe v Portugalsku významnì pøispìlo k rùstu HDP zvyšování zamìstnanosti, stejnì jako v Irsku, kde poèet zamìstnaných rostl v letech 1996 a 2002 pøibli nìo5%roènì.virskudoprovázelo rùst zamìstnanosti zvyšování produktivity práce o necelá 4 % roènì, co je více ne trojnásobek prùmìrného tempa v EU. V Portugalsku byl rùst produktivity také vyšší ne v prùmìru za EU, zatímco ve Španìlsku, kde se znaènì zvýšila zamìstnanost, èinil rùst produktivity pouze pøibli nì polovinu prùmìru EU. V Øecku se na druhou stranu rùst produktivity práce blí il v letech 1996 a % roènì, co je více ne 3

4 dvojnásobek prùmìrného tempa v EU, a tento rùst byl hlavním zdrojem zvyšování HDP. Zdá se tedy, e v Øecku a Portugalsku, kde se nacházejí nejménì prosperující regiony v Unii, posílila od poloviny 90. let výrobní základna a zvýšil se tak potenciál k pokraèující konvergenci pøíjmù v budoucích letech. Nedávné zpomalení hospodáøství EU Hospodáøský rùst v EU se za poslední tøi roky od uveøejnìní poslední etapové zprávy o soudr nosti znaènì zpomalil. Toto zpomalení nevyhnutelnì postihlo soudr nost, nejen proto, e v mnoha èástech vedlo k obnovenému nárùstu nezamìstnanosti (viz ní e), ale také proto, e vytvoøilo nepøíznivé klima pro pokraèující zmenšování regionálních rozdílù v pøíjmech i zamìstnanosti. Hospodáøský rùst v Unii zùstal v roce 2003 ji po tøetí rok za sebou neuspokojivý (necelé 1 %). Rùst HDP se mù e v roce 2004 zvýšit na 2 % a v roce 2005 se mù e pøiblí it 2,5 % 2. Zpomalení postihlo témìø všechny èlenské státy. I v Irsku se odhaduje, e rùst v roce 2003 klesl na 1,5 %, a pøedpovìï pro rok 2004 je stále ménì ne 4 %. Zvláš tì ce bylo posti eno Portugalsko, kde HDP v roce 2003 poté, co v roce 2002 vzrostl o ménì ne 0,5 %, klesl témìø o 1 %, a odhaduje se, e v roce 2004 se zvýší pouze o 1 %. Jestli se tento odhad potvrdí, dojde v letech 2001 a 2004 k vynulování velké èásti konvergence s prùmìrem EU, k ní došlo ve druhé polovinì 90. let. Zbývajícím dvìma kohezním zemím se daøilo lépe. Zdá se, e ve Španìlsku se HDP v letech 2002 a 2003 zvyšoval v prùmìru o více ne 2 % roènì, a odhaduje se, e v roce 2004 se zvýší témìø o 3 %, zatímco Øecko bylo zøejmì posti eno nejménì ze všech. Zde èinil rùst v roce 2002 i 2003 pøibli nì 4 % a stejný odhad je pro rok 2004, co je mnohem vyšší ne ve zbytku EU. V tìchto dvou zemích podpora ze strukturálních fondù mo ná pomohla udr et hospodáøský rùst. Zpomalení rùstu postihlo zamìstnanost a s pomìrnì velkým zpo dìním, èásteènì asi v dùsledku poèáteèního oèekávání zamìstnavatelù, e bude krátkodobìjší. V roce 2003 však toto zpomalení stlaèilo tempo rùstu zamìstnanosti v Irsku, kde se odhaduje na ménì ne 1 %, co naznaèuje pokles míry zamìstnanosti (vezmeme-li v úvahu pomìrnì vysoký nárùst poètu obyvatel v produktivním vìku). Oslabující úèinek mìlo také ve Španìlsku, i kdy zde èinil nárùst poètu zamìstnaných v roce 2003 stále ještì asi 1,5 %, co znamená další nárùst míry zamìstnanosti (pøibli nì o 1 procentní bod). V Øecku odhady naznaèují, e zde došlo k podobnému zvýšení míry zamìstnanosti. Na druhou stranu v Portugalsku se odhaduje, e poèet zamìstnaných v roce 2003 klesl o 1 %, a pøedpovídá se, e v roce 2004 zùstane vìtšinou nezmìnìn, co naznaèuje významné sní ení míry zamìstnanosti. Jinde v Unii si nadále špatnì vedlo Nìmecko a Itálie. V Nìmecku v letech 2002 a 2003 prakticky nedošlo vùbec k ádnému zvýšení HDP a v Itálii èinil nárùst v obou letech ménì ne 0,5 %. Ve Francii, kde byl pøed rokem 2001 rùst HDP podobný jako v prùmìru za EU se odhaduje, e v roce 2003 došlo pouze k nepatrnému rùstu. V Nizozemsku, kde byl rùst døíve vysoce nadprùmìrný, se HDP v roce 2002 zvýšil pouze mírnì a odhaduje se, e v roce 2003 klesl. Regionální rozdíly v HDP na osobu se také zmenšily A do nedávného zpomalení rùstu v roce 2001 se v posledních letech rozdíl v HDP na osobu mezi nejménì prosperujícími regiony v Unii tìmi, které jsou v centru pozornosti politiky soudr nosti EU a ostatními také zmenšoval. Zatím však nelze urèit, k èemu vlastnì došlo od roku Je nutno poznamenat, e regionální èísla, na nì se tento oddíl i zbytek zprávy odvolává, se vztahují k rùstu HDP na osobu v reálných èíslech. Poprvé jsou zalo ena na regionálních ukazatelích odvozených z nové databáze speciálnì vytvoøené tak, aby byla po celou dobu pro všechny regiony NUTS 2 v EU konzistentní. Liší se od údajù obvykle vyu ívaných v pøedcházejících empirických studiích a analýzách, které se vztahují k HDP 4

5 Canarias (E) Guadeloupe Martinique Réunion Guyane (F) Açores (P) Madeira 1.1 HDP na osobu (PPS), 2001 Index, EU s 25 èleny = 100 < FR(DOM): >= 125 Zdroj: Eurostat bez údaju km Sdru ení EuroGeographics pro administrativní hranice 5

6 vyjádøenému v PPS za urèitou dobu, co je pro tento úèel nevhodné (viz Metodologické poznámky na konci tohoto oddílu). Regiony, jim byl udìlen status Cíle 1, proto e jejich HDP na osobu vyjádøený v PPS byl ni ší ne 75 % prùmìru EU, za ily v období 1988 (kdy byly reformovány strukturální fondy) a 2001 vyšší tempo rùstu ne ostatní èásti Unie. Jak vyplývá z výše uvedené analýzy, ke zvláš vysokému rùstu došlo v regionech v kohezních zemích (které tvoøí více ne polovinu regionù spadajících pod Cíl 1 a více ne polovinu obyvatel ijících v tìchto regionech). V regionech spadajících pod Cíl 1 jako celku se v letech 1994 a 2001 (poslední rok, pro který jsou regionální údaje k dispozici a zahrnujících pøedchozí programové období a první dva roky období souèasného) zvyšoval HDP na osobu v reálných èíslech témìø o 3 % roènì v porovnání s více ne 2 % roènì ve zbytku EU. Toto zvyšování následovalo po rùstu o necelá 2 % roènì v pøedcházejících šesti letech 1988 a 1994, i kdy tento rùst byl vyšší ne jinde v Unii (pøes 1 % roènì) 4. Od roku 1988, kdy byly zreformovány a rozšíøeny strukturální fondy, se proto HDP na osobu v regionech spadajících pod Cíl 1 jako celku neustále pøibli oval k prùmìru v EU. Tempo konvergence regionu však bylo rùzné Tempo rùstu, k nìmu docházelo v regionech spadajících pod Cíl 1, se však mezi tìmito regiony podstatnì lišilo. Konvergence tak neprobíhala v Unii stejným tempem, mnohem významnìjší byla v kohezních zemích ne jinde, mo ná v dùsledku kombinace pomìrnì vysokých èástek strukturální podpory a politik na národní úrovni orientovaných na rùst (tabulka A1.2). Jak ji bylo uvedeno výše, v regionech spadajících pod Cíl 1 ve ètyøech kohezních zemích rùst HDP na osobu v období od poloviny 90. let vysoce pøevyšoval prùmìr v EU. To platilo pro regiony zahrnuté pod Cíl 1 ve Španìlsku, kde pøibli nì 40 % obyvatel ije mimo regiony spadající pod Cíl 1, i pro ostatní tøi zemì, kde podmínky pro získání podpory splòují všechny regiony. (Ve Španìlsku pøedstavoval rùst HDP na osobu v regionech spadajících pod Cíl 1 v letech 1994 a 2001 v prùmìru 3 % roènì, co je pouze o nìco ménì ne v ostatních španìlských regionech.) Mimo kohezní zemì byl rùst v regionech spadajících pod Cíl 1 ménì impozantní, zdá se, e alespoò z èásti jej stlaèil pomalý rùst na celonárodní úrovni. Zvláš v nových nìmeckých spolkových zemích, kde se poèátkem 90. let po sjednocení HDP znaènì zvýšil, byl rùst HDP na osobu po sedm let v období 1994 a 2001 stejný jako prùmìr v EU (ménì ne 2,5 % roènì). Toto tempo však bylo stále mnohem vyšší ne ve zbytku Nìmecka (ménì ne 1,5 % roènì). V Itálii byl rùst v regionu Mezzogiorno (2 % roènì) podobný rùstu ve zbytku zemì a obdobnì pod prùmìrem EU. V regionech spadajících pod Cíl 1 jinde v Unii, které tvoøí pouze velmi malý podíl národní populace, byl rùst HDP na osobu v tomto období stejný jako prùmìr v EU (viz Metodologická poznámka). Navzdory celkové konvergenci HDP na osobu v zaostávajících regionech s prùmìrem v EU zùstává rozdíl vysoký. Ve 29 regionech, které jsou domovem 13 % obyvatel EU15, tvoøil HDP na osobu v roce 2001 vyjádøený v PPS ménì ne dvì tøetiny prùmìru. Tyto regiony se nacházejí pøevá nì v Øecku, Portugalsku, ji ním Španìlsku a ji ní Itálii, zahrnují však také šest východonìmeckých regionù (Chemnitz, Dessau, Meklenbursko Pøední Pomoøany, Magdeburg, Braniborsko severovýchod a Durynsko), Cornwall ve Velké Británii a tøi ze ètyø francouzských zámoøských departmentù (mapa 1.1). Také míra zamìstnanosti a produktivita se v regionech pøiblí ily Konvergenci HDP na osobu doprovázelo zmenšování rozdílù v míøe zamìstnanosti v regionech. I kdy se zamìstnanost v EU od poloviny 90. let významnì zvýšila, byl nárùst vìtší v regionech spadajících pod Cíl 1 ne jinde. V letech 1994 a 2001 se poèet 6

7 zamìstnaných v tìchto regionech zvyšoval témìø o 1,5 % roènì, co je o nìco více ne prùmìr v EU, a v roce 2002 byla míra zamìstnanost o více ne 5 procentních bodù vyšší ne pøed šesti lety oproti nárùstu o 4 procentní body ve zbytku Unie. Rùst produktivity práce byl také vyšší v regionech spadajících pod Cíl 1 ne v ostatních èástech, v období 1994 a 2001 v prùmìru více ne 1,5 % roènì oproti ménì ne pøibli nì 1 % roènì v EU jako celku. Rùst produktivity pøispìl ke zvyšování HDP vlastnì více ne rùst zamìstnanosti. Zvyšování zamìstnanosti se však mezi regiony spadajícími pod Cíl 1 znaènì lišilo. Zatímco v Portugalsku bylo mírnì nad prùmìrem EU a v Øecku hluboko pod prùmìrem, jak bylo uvedeno výše, poèet zamìstnaných znaènì rostl v regionech spadajících pod Cíl 1 ve Španìlsku (pøibli nì o 3 % roènì) více ne ve zbytku zemì a ještì více v Irsku (o 5 % roènì). Dùsledkem toho byla ve španìlských regionech nízký rùst produktivity práce (0,5 % roènì). Naopak v regionech spadajících pod Cíl 1 v Nìmecku v nových spolkových zemích poèet zamìstnaných v tomto období klesal (témìø o 0,5 % roènì), ale produktivita práce rostla více ne v ostatních èástech zemì a vlastnì ne v Unii jako celku (o 2 % roènì). Podobnì v italských regionech spadajících pod Cíl 1 v Mezzogiornu se zamìstnanost zvyšovala pomìrnì málo (o ménì ne 0,5 % roènì), zatímco rùst produktivity byl také nadprùmìrný, i kdy ménì (o více ne 1,5 % roènì oproti 1%vezbytku Itálie). Proto i kdy se konkurenceschopnost v tìchto dvou oblastech snad zlepšila, zùstává hlavním problémem nedostatek pracovních míst. To je pøípad zvláštì ji ní Itálie, kde v roce 2002 bylo zamìstnáno pouze 43 % obyvatel v produktivním vìku, co je mnohem ménì ne podíl v ostatních regionech spadajících pod Cíl 1 a v podstatì kdekoliv jinde v Unii. Prùmìrná míra zamìstnanosti v regionech spadajících pod Cíl 1 jako celku byla stále o více ne 10 procentních bodù ni ší ne v ostatních èástech EU (56 % oproti 66,5 %) (mapa 1.2). Zvyšování míry zamìstnanosti v zaostávajících regionech proto zùstává ústøední souèástí politiky soudr nosti EU. Problematické regiony nejsou jen ty, které mají nejni ší HDP na osobu Slabá hospodáøská výkonnost v EU a strukturální problémy, které jsou jejím základem, se neomezují na regiony s nejni ším HDP na osobu. Problematické regiony jak na úrovni NUTS 2, tak, a to dokonce èastìji, na úrovni NUTS 3 jsou rozptýleny po celé Unii. Problémy postihující tyto regiony pramení z mnoha rùzných zdrojù, vèetnì útlumu tradièního prùmyslu, geografických podmínek omezujících rozvoj, klesající zamìstnanosti i poètu obyvatelstva a úbytku základních slu eb nebo chybìjící inovaèní kapacity a nezbytných podpùrných struktur. Všechny tyto dùvody, buï jednotlivì nebo spoleènì, odrazují investice a zabraòují novému rozvoji obchodu. Tyto problémy jsou popsány v dalších èástech (viz èásti o územní soudr nosti nebo o faktorech konkurenceschopnosti). Nebudou-li se øešit, mohou se èasem zhoršovat a vést tak k postupnému úpadku hospodáøské výkonnosti. Napøíklad v 11 regionech NUTS 2 s pomìrnì nízkým HDP na osobu èinil reálný rùst HDP v letech 1994 a 2001 polovinu prùmìrného tempa v EU za toto období nebo ménì. Ve všech tìchto regionech byl HDP na osobu vyjádøený v PPS významnì pod prùmìrem EU, ale nad 75 % prahem nutným k udìlení statutu Cíle 1. Tìchto 11 regionù se nachází na severovýchodì Anglie, v nìkolika èástech Nìmecka (napøíklad Koblenz a Münster) i ve Švédsku. V ka dém pøípadì zaznamenaly nízký rùst produktivity, která se v tomto období zvyšovala v prùmìru pouze o 0,5 % roènì co je jen o nìco více ne tøetina prùmìru EU i nízký rùst zamìstnanosti (pouze více ne 0,5 % roènì oproti prùmìru v EU ve výši témìø 1,5 % roènì). Dohromady tvoøil jejich HDP na osobu vyjádøený v PPS v roce 2001 pøibli nì 85 % prùmìru EU, ale 7

8 Canarias (E) Guadeloupe Martinique Réunion Guyane (F) Açores (P) Madeira 1.2 Zamìstnanost, 2002 Zamìstnané osoby ve vìku let jako % obyvatel ve vìku let < 56,0 56,0-60,2 60,2-64,4 64,4-68,6 >= 68,6 bez údaju EU27 =62,4 Smìrodatná odchylka = 8,4 Zdroj: Eurostat a národní statistické úrady km Sdru ení EuroGeographics pro administrativní hranice 8

9 témìø všechny tyto regiony obsahují oblasti, kde v posledních 10 nebo více letech došlo pouze k nepatrnému rùstu a HDP na osobu zde tvoøil ménì ne 75 % prùmìru v EU. Pokud bude i nadále hospodáøský rùst v tìchto regionech sní ený, klesne zanedlouho HDP na osobu pod 75 % úroveò a tyto regiony pak mohou být zpùsobilé k získání podpory v rámci Cíle 1. Do té doby se však strukturální problémy, které je nutno pøekonat, dále zhorší a bude zapotøebí drastiètìjších opatøení. To vyvolává otázku, jak daleko by politika soudr nosti mìla pøedjímat toto zhoršování a zasáhnout v døívìjší fázi, aby se zastavil pokles s vynalo ením ni ších výdajù. Rùst HDP v pøistupujících zemích Ve všech nových èlenských státech èinil rùst HDP v letech 1994 a 2001 prùmìrnì více ne 4 % roènì s výjimkou Maïarska (o nìco ménì) a Èeské republiky. Zde èinil rùst pouze více ne 2 % roènì, zatímco v Bulharsku a Rumunsku (dvì pøistupující zemì, které nevstoupí v roce 2004 do EU) se HDP prakticky nezvýšil. Jeliko se však rùznì zmìnily poèty obyvatel na Kypru a Maltì se významnì zvýšily, ve tøech pobaltských zemích i v Bulharsku klesaly pøibli nì o 1 % roènì a jinde se zmìnily pomìrnì málo rùst HDP na osobu se lišil o nìco více ne rùst HDP. a 2002 v prùmìru pouze o nìco málo více ne 1 %, a ještì menší byl na Maltì v dùsledku úbytku turistù z EU. Rust zamestnanosti je však malý v dusledku pokracující restrukturalizace Ani pøed nedávným zpomalením nepøispíval rùst pøíliš k zmírnìní problémù se zamìstnaností, které se v transformujících se zemích objevily na poèátku 90. let. Ve všech zemích s vysokým tempem rùstu, s výjimkou Maïarska a Slovinska, se znaènì zvýšila produktivita práce a zamìstnanost rostla jen málo (Lotyšsko) nebo klesala (ve všech ostatních pøípadech), co odrá elo probíhající restrukturalizaci jejich hospodáøství, která ve vìtšinì pøípadù zdaleka není dokonèena. Rùst v pøistupujících zemích v prùbìhu transformace proto pocházel pøevá nì ze zvyšování výkonu na osobu, nikoliv z vyšší zamìstnanosti. Ve vìtšinì zemí to nadále platí i v posledních letech, zvláštì v zemích s nejni ším HDP na osobu. (Výraz pøistupující zemì se v této zprávì pou ívá k oznaèení 10 nových èlenských státù plus Bulharska a Rumunska.) V letech 1998 (od kdy jsou k dispozici údaje pro vìtšinu zemí) a 2002 klesla míra zamìstnanosti o více Celkovì byl roèní rùst HDP na osobu v reálných èíslech v nových èlenských státech v tomto období pøibli nì 1,5 % nad prùmìrem EU Zaměstnanost, 1998 a Zaměstnané osoby ve věku let jako % obyvatel ve věku let Průměr v EU Lisabonský cíl Od roku 2001 se rùst v tìchto zemích dohromady zpomalil, èásteènì v dùsledku sní ení rùstu v EU, která je jejich hlavním vývozním trhem. Celkovì èinil rùst v letech 2001 i 2002 necelá 2,5 % a pro rok 2003 se odhaduje na 3 %. Zpomalení bylo zvláš markantní v Polsku, kde pøedstavoval rùst v letech DK NL SE UK FI AT PT DE IE LU FR BE ES EL IT CY CZ SI EE LT LV RO HU SK PL BG MT: údaje neexistují; BG a CY: pro rok 1998 údaje neexistují Zdroj: Eurostat, Šetření pracovních sil

10 ne 7 procentních bodù v Polsku i v Rumunsku, témìø o 4 procentní body v Estonsku a o 2 procentní body v Èeské republice, na Slovensku a v Litvì. Na druhou stranu se míra zamìstnanosti zvýšila ve Slovinsku, i kdy o ménì ne 1 procentní bod, v Lotyšsku a Maïarsku (v této zemi o více ne 3 procentní body), i kdy, jak bylo uvedeno výše, úroveò zamìstnanosti zùstává hluboko pod prùmìrem EU15 (graf 1.2). Zpomalení vedlo k dalšímu poklesu zamìstnanosti, zvláš v Polsku, kde se poèet zamìstnaných v roce 2002 sní il o více ne 2 %, a odhaduje se, e v roce 2003 dále klesal. V posledním roce se odhaduje rùst zamìstnanosti o více ne 0,5 % pouze ve dvou zemích, v Litvì a na Slovensku. Míra zamìstnanosti proto zùstává v pøistupujících zemích nízká V dùsledku sní eného rùstu zamìstnanosti podíl zamìstnaného obyvatelstva v produktivním vìku v pøistupujících zemích od poèátku transformace stále klesal, zatímco v EU15 s tento podíl zvyšuje. V roce 2002 tento podíl míra zamìstnanosti tvoøil v 10 nových èlenských státech v prùmìru 56 %, co je mnohem ménì ne prùmìr v EU15 (více ne 64 %), i kdy se tento podíl podobá èíslu v souèasných regionech spadajících pod Cíl 1. Tato podobnost však zakrývá skuteènost, e, jak bylo uvedeno výše, míra zamìstnanosti v regionech spadajících pod Cíl 1 se a do nedávného zpomalení významnì zvyšovala, kde to v nových èlenských státech se spíše sni ovala. Ve všech pøistupujících zemích, s výjimkou Kypru, byla míra zamìstnanosti pod cílovou hodnotou pro EU stanovenou na vrcholné schùzce v Lisabonu na 67 % pro rok 2005 a 70 % pro rok Zatímco se v Èeské republice pomìrnì blí ila 67 % (65,5 %) a ve Slovinsku odpovídala prùmìru v EU, jinde byl podstatný rozdíl. V Maïarsku a na Slovensku byla míra zamìstnanosti pøibli nì 56 %, co je podobné jako v Øecku a o nìco více ne prùmìr v Itálii, a v Polsku byla necelých 52 %, co je ménì ne v jakémkoliv souèasném èlenském státì. Velké rozdíly v HDP na osobu mezi regiony v pøistupujících zemích Rùst v pøistupujících zemích má k regionální vyrovnanosti daleko. Ve všech transformujících se zemích se disproporcionálnì koncentruje v nìkolika regionech, zvláštì v hlavních mìstech a okolních oblastech. V dùsledku toho se významnì zvýšily rozdíly v HDP na osobu. V Èeské republice i na Slovensku 20 % obyvatel ijících v nejvíce prosperujících regionech má HDP na osobu více ne dvakrát tak vysoký jako 20 % ijících v nejménì prosperujících regionech. To se podobá rozdílu v Itálii nebo Nìmecku. V Maïarsku èiní HDP na osobu v nejvíce prosperujících regionech s 20 % obyvateli pøibli nì 2,4násobek výše v nejménì prosperujících regionech, co je více ne v jakémkoliv stávajícím èlenském státì EU. Rozšírení znaènì zvýší nerovnosti v HDP na osobu v EU Deset nových èlenských státù pøispìje daleko více ke zvýšení poètu obyvatel EU (témìø o 20 %) ne ke zvýšení jejího HDP (pøibli nì o 5 %, vyjádøeno v eurech). Bulharsko a Rumunsko by spoleènì pøispìlo k poètu obyvatel EU dalšími 8 %, ale k HDP necelým 1 %. I kdy vezmeme v úvahu ni ší ivotní náklady, jsou všechny tyto zemì mnohem ménì prosperující ne stávající èlenské státy EU, avšak ve velmi rozdílné míøe. Blí ící se rozšíøení na 25 èlenských státù a následnì na 27 nebo více proto zásadnì zmìní rozsah nerovností v EU. Politika soudr nosti a ostatní politiky EU se budou muset pøizpùsobit, aby na tuto skuteènost mohly reagovat. Aèkoliv nové èlenské státy zaznamenaly od poloviny 90. let rychlejší rùst ne EU15, jak bylo uvedeno výše, zùstává rozdíl v HDP na osobu znaèný. Pouze Malta, Kypr, Èeská republika a Slovinsko mìly v roce 2002 HDP na osobu vyjádøený v PPS více ne 60 % prùmìru EU15. V Polsku, Estonsku a Litvì to bylo pouze pøibli nì 40 % prùmìru a v Lotyšsku jen 35 % prùmìru. 10

11 1.3 HDP na osobu (PPS) podle zemí a regionální extrémy, Index EU25=100 Inner London Bruxelles / Brussels Antwerpen Hainaut Hamburg Oberbayern Dessau Sterea Ellada Madrid Extremadura Dytiki Ellada Île de France Bolzano / Southern Bozen and Eastern Guyane Border, Midland and Western Calabria Wien Stockholm Utrecht Åland Lisboa e Vale do Salzburg Tejo Berkshire, Bucks & Oxfordshire Norra Flevoland Mellansverige Burgenland Itä-Suomi Cornwall & Isles Açores of Scilly Yugozapaden Severozápad Yuzhen Tsentralen BE DK DE EL ES FR IE IT LU NL AT PT FI SE UK BG CY CZ EE HU LT LV MT PL RO SI SK Jihozápad Praha Közép-Magyarország Észak- Magyarország Mazowieckie Bucureşti Lubelskie Nord-Est Bratislavský Západné Slovensko Východné Slovensko Zdroj: Eurostat, Regionální účty V Bulharsku a Rumunsku to èinilo pouze pøibli nì % prùmìru. Proto jakmile dojde k rozšíøení, znaènì se celkovì zvìtší rozdíly v pøíjmech mezi nejvíce a nejménì prosperujícími èlenskými státy. I kdy prùmìrný HDP na osobu v rozšíøené EU bude ni ší ne v EU15, pouze Kypr má v EU s 25 èlenskými státy HDP na osobu vyšší ne 80 % prùmìru. V Lotyšsku je to pouze 38 % prùmìru EU s 25 èleny, co je ménì ne polovina úrovnì v Øecku nebo Portugalsku (77 78 %), zatímco v Rumunsku a Bulharsku to bude ménì ne 30 % prùmìru (graf 1.3). Jinými slovy, zatímco rozdíl mezi prùmìrným HDP na osobu v EU15 a jeho výší v nejménì prosperujících èlenských státech je v souèasnosti menší ne 30 % (tzn. v Øecku a Portugalsku je jeho výše témìø 30 % pod prùmìrem), rozdíl se zdvojnásobí, a v roce 2004 pøistoupí nové èlenské státy (tzn. v Lotyšsku je HDP na osobu o více ne 60 % ni ší ne prùmìr EU s 25 èleny), a zøejmì se ještì zvýší, a vstoupí Bulharsko a Rumunsko. V rozšíøené EU lze státy rozdìlit do tøí skupin podle HDP na osobu vyjádøeného v PPS. U první skupiny sestávající z 12 ze souèasných 15 èlenských státù je HDP na osobu vysoko nad prùmìrem EU25 (o 10 % 1.4 HDP na osobu (PPS), 2002 Index, EU25 = , Průměr v EU LU IE DK NL AT UK BE FR SE FI DE IT ES CY EL PT MT SI CZ HU SK PL EE LT LV RO BG 0 Zdroj: Eurostat, Národní účty 11

12 nebo více). Ve druhé skupinì 7 zemí, která se skládá ze tøí zbývajících souèasných èlenských státù, Španìlska, Portugalska a Øecka, plus Kypru, Èeské republiky, Slovinska a Malty, je HDP na osobu 68 % a 94 % prùmìru EU s 25 èleny. Ve tøetí skupinì 8 zemí (vèetnì Bulharska a Rumunska), které jsou všechny novými nebo budoucími èleny, èiní tento podíl ménì ne 60 % prùmìru (graf 1.4). Rozdíly mezi regiony se s rozšíøením ješte zvìtší Rozšíøení bude mít ještì vìtší dopad na rozdíly mezi regiony ne mezi zemìmi. Zatímco v regionech, kde prùmìrný HDP na osobu v letech 1999 a 2001 èinil ménì ne 75 % prùmìru EU, ije pøibli nì 73 miliónù obyvatel, tj.asi 19 % populace EU15, ije podle posledních odhadù témìø stejný poèet obyvatel, pøibli nì 69 miliónù ze 74,5 miliónu obyvatel, kteøí se v roce 2004 stanou obèany EU (92% z celkového poètu), v regionech s HDP na osobu ni ším ne 75 % prùmìru v nových èlenských státech EU s 25 èleny. To však neznamená, jak je rozvedeno ní e, e tìchto 69 miliónù obyvatel se prostì pøidá k tìm, kteøí v souèasnosti ijí v regionech s HDP na osobu ni ším ne 75 % prùmìru EU, nebo tento prùmìr se v dùsledku rozšíøení sní í (z prùmìru týkajícího se 15 èlenských státù na prùmìr týkající se 25). Dùsledkem bude sní ení poètu obyvatel ijících v tìchto regionech v souèasné EU15 pøibli nì o 19 miliónù. Èistým výsledkem rozšíøení proto bude zvýšení poètu obyvatel ijících v EU s 25 èleny v regionech s HDP na osobu ni ším ne 75 % prùmìru na 123 miliónù. Po vstupu Bulharska a Rumunska se tento poèet dále zvýší na více ne 153 miliónù neboli témìø na 32 % obyvatelstva EU s 27 èleny, tj. na více ne dvojnásobek obèanù ijících v takovýchto regionech nyní. V EU s 27 èlenskými státy by dvì tøetiny obyvatel v regionech s HDP na osobu ni ším ne 75 % prùmìru EU s 25 èleny ily v nových èlenských státech. V regionech, kde je HDP na osobu ménì ne polovina prùmìru EU, by il pøibli nì ka dý šestý èlovìk. ádný z dotyèných 38 regionù se nenachází v souèasné EU15. Statistický dopad Rozšíøení mnohem více pøispìje k poètu obyvatel EU ne k HDP a dojde tak k významnému sní ení HDP na osobu. Prùmìrný HDP na osobu v EU s 25 èlenskými státy bude pøibli nì o 12,5 % ni ší ne prùmìr v EU15. Pro 17 regionù to bude znamenat, e jejich pøíjem na osobu ji nebude pod 75 % prahem, vzhledem k tomu, e ten bude nyní ni ší ne pøedtím. Vyšší ne 75 % bude také na Maltì, kde je to nyní ménì ne 75 % prùmìru EU15. Jak bylo uvedeno výše, odhady naznaèují, e v tìchto regionech, z nich má v souèasnosti vìtšina v rámci strukturálních fondù statut Cíle 1, ije témìø 19 miliónù obyvatel (a dalších 400 tisíc na Maltì). Jestli e kritérium pro urèování statutu Cíle 1 zùstane nezmìnìno, ztratí dotyèné regiony nárok na strukturální podporu, i kdy jejich HDP na osobu bude po rozšíøení naprosto stejný jako pøedtím, stejnì jako strukturální problémy, které jsou základem jeho pomìrnì nízké výše a které byly pùvodnì dùvodem strukturální podpory. Podle souèasných odhadù jsou napøíklad ètyøi tyto regiony ve východní èásti Nìmecka, ètyøi ve Velké Británii, ètyøi ve Španìlsku, jeden v Øecku a jeden v Portugalsku (tabulka A1.3). Rozdíly v zamìstnanosti mezi regiony budou stejnì velké Míra zamìstnanosti je ve vìtšinì regionù v pøistupujících zemích ni ší, ne je souèasný prùmìr v EU15, i kdy nikde není tak nízká jako na jihu Itálie. Pouze ve ètyøech regionech na Kypru a ve støedních Èechách, na Jihozápadì a v Praze v Èeské republice zamìstnanost pøekroèila lisabonský cíl 67 % pro rok 2005 a pouze v Praze byla vyšší ne 70 %, co je lisabonský cíl pro rok Oproti tomu v souèasných èlenských státech bylo 53 regionù (NUTS 2), kde byla zamìstnanost vyšší, vìtšina z nich se nachází v severských zemích, ve Velké Británii a v Nizozemsku. V rozšíøené EU s 25 èlenskými státy proto bude 14 regionù s mírou zamìstnanosti pod 50 %, ze souèasné 12

13 EU15 šest v ji ní Itálii, jeden ve Španìlsku (Ceuta y Melilla) a jeden ve Francii (Korsika) a z nových èlenských státù pìt v Polsku a jeden v Maïarsku (Észak-Alföld). (V Bulharsku jsou další tøi regiony se zamìstnaností pod touto úrovní.) Tyto regiony s nízkou zamìstnaností mají vìtšinou pomìrnì nízký HDP na osobu, do velké míry v dùsledku neschopnosti zamìstnat velký poèet lidí v produktivních odvìtvích. Vztahy mezi mírou zamìstnanosti a relativní výší HDP na osobu však zdaleka nejsou stejné. V nìkterých pøistupujících zemích, zvláštì v Polsku, ale také v Rumunsku, je zamìstnanost spíše ne s HDP na osobu ú eji propojena s velikostí zemìdìlského sektoru, který v jistém smyslu poskytuje pracovní místa jako poslední mo nost. To odrá í neustálé pøetrvávání hospodaøení za úèelem zajištìní ivobytí rodiny a stojí v protikladu s jeho postavením v souèasné EU, kde je zamìstnanost v zemìdìlských regionech spíše menší. Z toho vyplývá, e zvláštì v tìchto regionech bude hospodáøský rozvoj pravdìpodobnì doprovázet podstatná restrukturalizace a pøesuny zamìstnanosti mezi jednotlivými odvìtvími, i kdy potøeba restrukturalizace se v ádném pøípadì neomezuje na tyto regiony. Slo ení sektoru naznaèuje, e v pøistupujících zemích pravdìpodobnì dojde k významné restrukturalizaci Pohled na mo né pøíští zmìny ve struktuøe zamìstnanosti pøi hospodáøském rozvoji lze získat porovnáním toho, jak je zamìstnanost rozdìlena mezi hospodáøskými sektory v pøistupujících zemích a v souèasné EU15 a dále pak ve stávajících regionech spadajících pod Cíl 1 a v ostatních (mapa A1.1). Takovéto srovnání je nejnázornìjší, jestli e se provede explicitní úprava odrá ející rozdíly v celkové míøe zamìstnanosti mezi rùznými oblastmi jinými slovy, jestli e budeme zkoumat podíl obyvatel v produktivním vìku zamìstnaných v rùzných sektorech, nikoliv pouze porovnávat podíly rùzných sektorù na celkové zamìstnanosti. Pøi zvyšování poètu zamìstnaných v ménì rozvinutých státech a regionech tím snad získáme pøehled o tom, jak budou osoby hledající práci rozdìleny mezi jednotlivé sektory. Celková míra zamìstnanosti v pøistupujících zemích byla v roce 2002, navzdory poklesu v posledních letech, stále o nìco vyšší ne ve stávajících regionech spadajících pod Cíl 1. To je pøevá nì dùsledek mnohem vìtšího poètu osob zamìstnaných v zemìdìlství a výrobì, zvláštì v textilním a odìvním prùmyslu a dalších základních odvìtvích, co z velké èásti kompenzuje ni ší zamìstnanost ve slu bách i ve stavebnictví (tabulka A1.4). Pomìrnì nízká zamìstnanost ve slu bách v pøistupujících zemích je daleko viditelnìjší ve srovnání s regiony v EU nespadajícími pod Cíl 1, které mají v tomto sektoru mnohem více zamìstnaných ne regiony spadající pod Cíl 1. Schodek je velký ve všech èinnostech v sektoru slu eb. Zvláš znaèný je v moderních a komunálních slu bách (obchodní a finanèní slu by a vzdìlávací, zdravotnické a sociální slu by), kde rozdíly mezi regiony spadajícími pod Cíl 1 a ostatními regiony jsou nejzøetelnìjší. Zatímco tedy struktura zamìstnanosti v pøistupujících zemích smìøovala bìhem let transformace k podobì struktury v EU, tempo zmìn bylo pomalé. Podstatný úbytek pracovních míst v zemìdìlství a v základních prùmyslových odvìtvích nevykompenzoval ještì ve vìtšinì regionù dostateèný nárùst pracovních míst ve slu bách. A v budoucích letech lze oèekávat další podstatný úbytek pracovních míst pøedevším v zemìdìlství. zvláštì smìrem k sektoru slu eb, kde se v EU koncentruje nárùst pracovních míst Na základì zkušeností ve stávajících èlenských státech se budoucí nárùst pracovních míst ve slu bách v pøistupujících zemích i v souèasných regionech spadajících pod Cíl 1 pravdìpodobnì bude koncentrovat v moderních a komunálních slu bách, i kdy významnou expanzi lze také oèekávat v základních slu bách (obchod, hotely a restaurace, doprava, komunikace a osobní a veøejné slu by), kde je zamìstnanost stále ni ší ne v EU15. 13

14 Změna zaměstnanosti jako % obyvatel v produktivním věku -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 Zeměd. Těž., plyn, elek., voda Základní výroba Chemikálie + rafinace Strojírenství Stavebnictví Základní služby Vyspělé služby Komunální služby Veřejná spr. Celkem -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 Zdroj: Eurostat, Šetření pracovních sil a Regionální účty V šestiletém období 1996 a 2002, kdy se celková udr et vysoké tempo hospodáøského rùstu a zároveò míra zamìstnanosti v EU15 zvýšila o více ne 4 procentní zvyšovat zamìstnanost. Posilování konkurenceschopnosti body, došlo k nárùstu prakticky všech nových pracovních míst ve slu bách, kdy vyspìlé, moderní slu by èinily 40 % èistého zvýšení zamìstnanosti a komunální slu by dalších 26 % (graf 1.5). Spolu byly znamená dosahovat neustálého zvyšová- ní produktivity, která zùstává hluboko pod úrovní EU15, a ještì více pod úrovní ve více prosperujících regionech. tak tyto dva sektory zodpovìdné za dvakrát vyšší poèet dalších èistých vytvoøených pracovních míst ne v základních slu bách, který byl o nìco vyšší, pokud Aèkoliv je dùle ité zdùraznit, e v dlouhodobém horizontu není tento cíl v rozporu se zvyšováním zamìstnanosti jde o celkový poèet zamìstnaných. vytváøení dlouhodobých stálých pracovních míst skuteènì závisí na zvyšování konkurenceschopnosti Naopak poèet pracovních míst v zemìdìlství, základních výrobních odvìtvích a veøejných slu bách v pomìru k poètu obyvatel v produktivním vìku klesl, zatímco k mírnému zvýšení zamìstnanosti došlo není tomu nutnì tak v krátkodo- bém horizontu. Pøesuny zamìstnanosti z odvìtví s nízkou produktivitou, zvláštì ze zemìdìlství, do odvìtví s vyšší produktivitou jsou nezbytné, má-li se zvýšit v chemickém a strojírenském prùmyslu a k velkému konkurenceschopnost. Zároveò je prùbì nì ve stavebnictví, které je více ne ostatní odvìtví ovlivòováno hospodáøským cyklem. Pokraèující trend smìrem k èinnostem v rámci vyspìlých slu eb i komunálních slu eb podtrhuje potøebu zvýšit úroveò potøeba zvyšovat produktivitu uvnitø sektorù a pokraèovat v procesu racionalizace a sni ování pøemno ení zamìstnancù, k nìmu docházelo v období transformace (mapa A1.2). dosa eného vzdìlání, vezmeme-li v úvahu poptávku po vysoce kvalifikovaných pracovnících, která se Problém konvergence v pøistupujících zemích v budoucích letech bude pravdìpodobnì dále zvyšovat 5. Strukturální problémy v pøistupujících zemích, které jsou základem jejich nízkého HDP na osobu a nízké Úkolem pøistupujících zemí, který se zrcadlí v regionech spadajících pod Cíl 1, je dlouhodobì posilovat zamìstnanosti, jsou rozsáhlé a rozmanité. Úkolem politiky soudr nosti je pomoci tìmto zemím zmodernizovat konkurenceschopnost, aby tyto zemì dokázaly jejich infrastrukturu a systémy vzdìlávání a od- borné pøípravy a vytvoøit podnikatelské prostøedí pøíznivì 1.5 Změna odvětvové zaměstnanosti v EU15, naklonìné investicím, aby dokázaly udr et vysoké tempo rùstu potøebné k pøiblí ení se výši pøíjmù a zamìstnanosti v EU pøijatelným tempem. K tomu mù e dojít, bude-li po delší dobu tempo rùstu ve vìtšinì zemí alespoò 5 6 % roènì (viz box popisující scénáøe dohánìní). To není nemo né, jak pøesvìdèivì dokazují zkušenosti z Irska, ale k pøekonání strukturálních problémù v tìchto zemích a k dosa ení 14

15 podstatného zvýšení úrovnì jejich zamìstnanosti a konkurenceschopnosti bude zapotøebí úèinné podpory EU i efektivní kombinace vnitøních politik. Podíl politiky soudr nosti na rùstu EU Dosa ení vysokého tempa rùstu v pøistupujících zemích zlepšováním výkonnosti produktivity a zvyšováním zamìstnanosti není dùle ité pouze pro zvýšení ivotní úrovnì a pro vytvoøení prostøedkù na financování rozvoje infrastruktury, komunálních slu eb atd. v tìchto zemích samotných, je dùle ité i pro stávající èlenské státy. Vzhledem ke zvyšující se vzájemné provázanosti, která existuje v obchodì a investicích, mohl by hospodáøský rozvoj nových èlenských státù generovat dynamiku potøebnou k iniciaci a udr ení vyššího tempa rùstu v EU. zvláš stroje a zaøízení, které nejsou vyrábìny na domácím trhu a jsou zapotøebí k jejich pokraèujícímu rozvoji. Proto ka dé zvýšení HDP disproporcionálnì plyne na nákup zbo í ze zahranièí, zvláštì ze stávajících èlenských státù EU, odkud pochází pøibli nì 60 % celkového dovozu, konkrétnì z Nìmecka (které tvoøí asi 25 %) a Itálie (témìø 10 %). Proto jsou pøínosy ze stimulace rùstu v nových èlenských státech zvláštì pro Nìmecko a Itálii podstatné, i kdy z tohoto rùstu a z vìtšího rùstu trhu EU, ke kterému tímto zpùsobem dojde, budou tì it všechny stávající zemì EU stejnì, jako tì í z rùstu kohezních zemí a regionù spadajících pod Cíl 1 (viz 4. èást, kapitola o strukturálních fondech jako o prostøedku hospodáøské integrace). Strukturální nedostatky v dotování infrastruktury a lidského kapitálu znamenají, e tyto zemì, stejnì jako mnohé zaostávající a problematické regiony v EU15, nejsou schopny pøispívat tolik, kolik by mohly, ke konkurenceschopnosti EU jako celku. Výsledkem jsou ni ší pøíjmy a zamìstnanost v EU, ne jakých by bylo mo né za jiných okolností dosáhnout, a ni ší rùstový potenciál na úkor všech, nejen pøímo posti ených státù a regionù. Zmenšování stávajících rozdílù by tak posílilo konkurenceschopnost hospodáøství EU a jeho schopnost trvalého rozvoje. Omezilo by také riziko vzniku úzkých míst a inflaèního tlaku, k nìmu v souvislosti s rùstem dochází v silnìjších regionech a pøedèasnì ho ukonèuje. V pøípadì pøistupujících zemí by sni ování rozdílù umo nilo zvýšit jejich tempo hospodáøského rùstu a v souvislosti s tím rozšíøit dovoz ze stávajících èlenských státù EU. V souèasnosti tvoøí dovoz v tìchto zemích více ne polovinu HDP co je mnohem více ne v kohezních zemích (v Øecku a Španìlsku tvoøí dovoz pouze asi 30 % HDP a v Portugalsku 38 %) v pøípadì ekonomického rùstu má dovoz tendenci stoupat více ne HDP. To bude pravdìpodobnì ještì nìjakou dobu pokraèovat, jeliko zemì skupují prùmyslové výrobky, Poèet obyvatel v Evrope klesá Poèet obyvatel v EU15 ji mnoho let roste pouze pomalu. Od poloviny 90. let tvoøí rùst v prùmìru pouze 0,3 % roènì, vìtšina z toho je výsledkem èisté pøicházející migrace. V nìkolika èlenských státech zvláštì v Nìmecku, Itálii a Švédsku by bez ní poèet obyvatel klesl. Pøedpokládá se, e pøirozený rùst poètu obyvatel bude v budoucnu dále klesat, a s podobnou mírou migrace jako v minulosti se ve vìtšinì èlenských státù v pøíštích 20 letech zaène poèet obyvatel sni ovat. Klesající poèet obyvatel byl v druhé polovinì 90. let charakteristický ji pro mnohé regiony (pro 55 z 211 regionù NUTS 2 v EU15). V pøistupujících zemích se poèet obyvatel v tomto období ve vìtšinì regionù sní il (v 35 z 55 regionù NUTS 2) v dùsledku pøirozeného poklesu i vnìjší migrace. A v dalších letech bude dále klesat Podle posledních demografických projekcí 6 bude po zbytek tohoto desetiletí poèet obyvatel ve všech 15 èlenských státech EU nadále pomalu rùst s výjimkou Itálie a Rakouska, kde poklesne. Odhaduje se, e pøed rokem 2015 zaène poèet obyvatel klesat také v Øecku, 15

16 Jak dlouho bude pøistupujícím zemím trvat, ne do enou náskok? Rozsah problémù se soudr ností související s rozšíøením, lze dolo it scénáøi dohánìní, které naznaèují, jak dlouho bude trvat, ne HDP na osobu v nových èlenských státech spolu s Bulharskem a Rumunskem dosáhne prùmìru EU, za prostého pøedpokladu jejich tempa rùstu v pomìru k prùmìrnému tempu v souèasné EU15. Uva uje se zde o dvou scénáøích: podle prvního se rùst v tìchto zemích udr í na 1,5 % roènì nad prùmìrem EU15, co je prùmìr dosa ený za 7 let v období 1995 a 2002, podle druhého se rùst zachová na 2,5 % nad prùmìrem EU15. Oba vycházejí z posledních odhadù HDP na osobu v rùzných zemích v roce Jestli e se rùst ve všech zemích podaøí do budoucna udr et na 1,5 % nad prùmìrem zbytku EU (tj. 4 % roènì, je-li rùst v EU15 2,5 %), zùstane prùmìrný HDP na osobu v tìchto 12 zemích pod 60 % rozšíøené EU s 27 èleny a do roku 2017 (graf 1.6 a 1.7). V tomto roce by pøekroèil 75 % prùmìru pouze ve Slovinsku, na Kypru, v Èeské republice a Maïarsku. Kdyby rùst pokraèoval tímto tempem, Slovensko by dosáhlo 75 % prùmìru do roku 2019, ale další zemi, Estonsku, by dosa ení této úrovnì trvalo dalších 10 let. V roce 2035 za více ne 30 let od souèasné doby by se tomuto prahu pøiblí ilo Polsko, ale Lotyšsko by dosáhlo této hranice a v roce Tímto tempem rùstu by výše HDP na osobu v Bulharsku a Rumunsku tvoøila v roce 2050 stále ménì ne 75 % prùmìru. Kdyby se rùst udr el ve významnì vyšším tempu ne uvedeném, tj. 2,5 % nad prùmìrem EU15 (z èeho vyplývá rùst o více ne 5 % roènì, je-li rùst v EU15 2,5 %), pak by ke konvergenci samozøejmì došlo v kratším èasovém období. Nicménì stále se jedná pro mnoho zemí o znaèný poèet let. Napøíklad Polsku by to i tímto tempem stále trvalo 20 nebo více let, ne by HDP na osobu dosáhl 75 % prùmìru EU, a mnohem více let, ne by konvergovalo nebo se k prùmìru EU alespoò pøiblí il. Bulharsku a Rumunsku by to trvalo ještì mnohem déle. Nicménì tímto tempem rùstu se poèet regionù v pøistupujících zemích, které potøebují strukturální podporu, proto e jejich HDP na osobu je ménì ne 75 % prùmìru EU, sní í znaènì rychleji, ne kdyby rùst mìl být pomalejší. Tyto scénáøe by nemìly být chápány tak, e implikují nejvyšší mo ný oèekávaný rùst v tìchto zemích. Zaprvé zkušenosti Irska za uplynulé desetiletí ukazují, èeho lze dosáhnout, pokud jde o rychlý rùst. Zadruhé rùstový potenciál v nových èlenských státech znaènì zvýší zlepšení obchodního kapitálu v dùsledku politiky soudr nosti EU. Tyto scénáøe dokazují, e i tehdy, kdy se podaøí dlouhodobì udr et tempa rùstu vysoko nad prùmìrem EU15, bude dohnání prùmìru EU pro vìtšinu zemí pravdìpodobnì dlouhodobým procesem. Španìlsku, Portugalsku tøech ji ních kohezních zemích a v Nìmecku, a v následujících letech zaène klesat také v Belgii, Finsku a Švédsku. V pøistupujících zemích zaèal ji poèet obyvatel klesat všude s výjimkou Kypru, Malty a Slovenska a zde se pøedpokládá, e zaène klesat pøed rokem 2020 (graf 1.8). Poèet obyvatel v produktivním vìku má také klesat Pro zamìstnanost je relevantnìjší, e døíve ne celkový poèet zaène pravdìpodobnì klesat poèet obyvatel v produktivním vìku (15 a 64 let). Pøedpokládá se, e ve zbývající èásti tohoto desetiletí klesne na jihu Evropy, zvláš v Øecku, Portugalsku a Itálii, ale také v Nìmecku. Po roce 2010 nastane do nìkolika let pokles ve všech zemích s výjimkou Irska a Lucemburska. Pøedpokládá se, e v EU15 jako celku bude poèet obyvatel v roce 2025 pøibli nìo4%ni šíne vroce2000, ale ve tøech ji ních kohezních zemích bude ni ší o 6 % a v Itálii o více ne 14 %. V pøistupujících zemích se pøedpokládá, e poèet obyvatel v produktivním vìku ve zbývající èásti tohoto desetiletí klesne všude s výjimkou Kypru, 16

17 1.6 Simulace HDP na osobu (PPS) v přistupujících zemích, (předpokládaný relativní růst 1,5% ročně) RO BG LV PL LT EE SK HU CZ CY SI N RO BG LV PL LT EE SK HU CZ CY SI N12 <60% prům. EU27 <75% prům. EU27 <90% prům. EU27 >=90% prům. EU Malty, Polska a Slovenska. V následujících nìkolika letech zaène klesat všude s výjimkou Kypru. V roce 2025 bude podle posledních odhadù poèet osob ve vìku 15 a 64 let v pøistupujících zemích o více ne 10 % ni ší ne v roce V Bulharsku a Lotyšsku bude ni ší o více ne 20 %, v Estonsku témìø o 30 % (mapa A1.3) Předpokládaný růst: 1,5% ročně vyšší než průměr v EU15 N12 = nové členské státy plus BG a RO; MT: údaje neexistují Zdroj: Výpočty GŘ REGIO na základě Eurostatu, Národní účty 1.7 Simulace HDP na osobu (PPS) v přistupujících zemích, (předpokládaný relativní růst 2,5% ročně) 2004 <60% prům. EU27 <75% prům. EU27 <90% prům. EU27 >=90% prům. EU Předpokládaný růst: 2,5% ročně vyšší než průměr v EU15 Zdroj: Výpočty GŘ REGIO na základě Eurostatu, Národní účty a 64 let, z nich mnohé ve velkém poètu souèasných a budoucích èlenských státù ji nepracují, a mladí lidé pøicházející na trh práce budou tvoøit podíl klesající. Do roku 2025 budou osoby ve vìku 50 a 64 let tvoøit v EU15 35 % obyvatel v produktivním vìku oproti 26 % v roce V Itálii se tento podíl zvýší na 40 % a v Nìmecku, Rakousku, Øecku a Španìlsku na %. V pøistupujících zemích se zvýšení oèekává menší, ale pøesto významné, prùmìrný podíl vzroste pøibli nì z 26 % asi na 31 %, ale v Èeské republice na 34%aveSlovinsku na 36 %. Pokles poètu obyvatel v produktivním vìku v Evropì bude doprovázet vysoký a pokraèující nárùst poètu obyvatel starších 65 let, co je obvyklý oficiální vìk pro odchod do dùchodu. Pøedpokládá se, e do roku 2025 bude poèet obyvatel v tomto vìku rùst pøibli nì o 1,5 % roènì jak v EU15, tak v pøistupujících zemích. V dùsledku toho bude poèet osob starších 65 let v roce 2025 v obou regionech o 40 % vyšší ne v roce V EU s 27 èleny bude rùst menší ne 1 % roènì pouze ve tøech pobaltských státech, v Bulharsku a Rumunsku. V Irsku, Nizozemí a Finsku i na Kypru, Maltì a ve Slovinsku se pøedpokládá, e poèet obyvatel starších 65 let poroste o 2 % roènì nebo více (mapa A1.4) Více osob v produktivním vìku starších 50 let Tento všeobecný pokles poètu obyvatel v produktivním vìku bude doprovázet znaèný posun ve vìkovém slo ení. Rostoucí podíl budou tvoøit osoby ve vìku 50 Vzhledem k tìmto trendùm je zvyšování poètu obyvatel v tomto vìku, kteøí zùstanou v pracovním procesu, velmi dùle ité jak z hospodáøského, tak ze sociálního hlediska a zároveò je hlavní souèástí evropské strategie zamìstnanosti. Pro dosa ení úspìchu bude zapotøebí zmìnit politiky a postoje nejen k pøedèasnému 17

18 1.8 Předpokládaný pokles počtu obyvatel v produktivním věku, ,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5-2,0-2,5 Průměrné roční % změny LU IE CY UK FR NL MT BE SK DK EU15 SE PT ES AT EL RO PL DE FI N12 CZ IT SI HU LT BG LV EE 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5-2,0-2,5 Zdroj: Demografické předpoklady OSN odchodu do dùchodu, ale také k odbornému vzdìlávání starších osob. Zvyšování míry závislosti starších osob odhaduje v nìkolika nejvzdálenìjších regionech, na Azorech, Madeiøe, v Ceuta y Melilla, s malým poètem obyvatel, i kdy také v Ile de France (Paøí ) a Londýnì (mapa 1.3). Dùsledkem tìchto odchylných demografických trendù je velké zvýšení míry závislosti starších osob neboli poètu osob starších 65 let v pomìru k obyvatelstvu v produktivním vìku. V EU15 tvoøí poèet obyvatel starších 65 let témìø 25 % poètu obyvatel v produktivním vìku tj. na ka dého èlovìka v dùchodovém vìku pøipadají ètyøi lidé ve vìku let. Do roku 2025 toto èíslo vzroste na 36 % neboli na ménì ne tøi osoby v produktivním vìku na jednoho èlovìka v dùchodovém vìku. V pøistupujících zemích se pøedpokládá, e bìhem tohoto období se tento podíl zvýší z ménì ne 20 % na více ne 30 %. Zvláš velké zvýšení se pøedpokládá v Itálii, Finsku, Švédsku a Nìmecku, kde se má míra závislosti do roku 2025 zvýšit pøibli nì na 40 %. V pøistupujících zemích se oèekává obzvláš velký nárùst v Èeské republice, na Maltì a ve Slovinsku, kde se pøedpokládá míra závislosti v roce % oproti ménì ne 20 % v roce Pøedpokládá se, e do roku 2025 pøekroèí míra závislosti 40 % ve 42 regionech; 12 z nich bude ve Francii, kde bude tvoøit 42 % z celkového poètu obyvatel zemì. Nejni ší závislost ménì ne 25 % se A skuteèná míra závislosti? Výše vypoèítané míry závislosti jsou informativní, ale hypotetické v tom smyslu, e neukazují, kolik lidí v produktivním vìku bude zamìstnáno, aby podporovalo osoby starší 65 let v praxi, a ne jen v principu. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2002 bylo v EU15 skuteènì zamìstnáno pouze 64 % obyvatel v produktivním vìku a v pøistupujících zemích pouze 56 %. Tato èísla se navíc mezi jednotlivými zemìmi a regiony znaènì liší. Napøíklad Itálie a Švédsko mají podobnou míru závislosti, jak bylo zmìøeno výše, ale mnohem ni ší zamìstnanost v Itálii znamená, e její skuteèná míra závislosti je o 30 % vyšší ne ve Švédsku. Proto v Itálii na podporu ka dého èlovìka staršího 65 let pøipadají ji pouze dva zamìstnaní lidé, kde to ve vìtšinì èlenských státù alespoò tøi. V Øecku a Španìlsku i v Belgii je však tento poèet ni ší ne 2,5 (tzn. skuteèná míra závislosti je vyšší ne 40 %). I kdyby míra zamìstnanosti zùstala v nadcházejících letech nezmìnìna, skuteèná míra závislosti pøedpokládaná pro rok