Hydroelektrárna Nový Mlýn Po všech stránkách netradiční výlet k Vltavě

Transkript

1 Jihočeský kraj Celkový pohled na někdejší jez s vorovou propustí z levého břehu. Hydroelektrárna Nový Mlýn Po všech stránkách netradiční výlet k Vltavě Text a foto: Vojtěch Pavelčík Historické foto: archiv Radana Láška V Turistovi se již objevil nespočet tipů na toulky krajinou, výlety za poznáním či za nevšedními památkami a zážitky. Všechna tato krásná a zajímavá místa je možné najít na turistických mapách. U hydroelektrárny Nový Mlýn, kam bych vás rád pozval, je to trochu jinak. Na žádné současné mapě ji totiž nenajdete a výlet sem se prostě nedá uskutečnit každý den. Vlastně to jde jen zcela výjimečně... Hydroelektrárna Nový Mlýn se nalézá (nebo spíše se nalézala) na Vltavě, na rozhraní okresů České Budějovice a Písek, poblíž obce Albrechtice nad Vlavou. Nový Mlýn totiž již od počátku 60. let 20. století není funkční, vlastně vůbec nestojí. Jeho zbytky se za normálních okolností nalézají cca 8 metrů pod hladinou Orlické přehradní nádrže. Ono slovo zbytky však není zcela na místě, protože i přesto, že budovy elektrárny byly před zátopou zbořeny, pořád toho zbylo k vidění poměrně hodně. K vidění tedy za předpokladu, že je hladina Orlické přehrady o několik metrů níže oproti normálu. Občas se to však skutečně stává, a pak se před vámi objeví původní koryto Vltavy i s impozantním dílem našich předků, na které jsme po padesáti letech pod hladinou již skoro zapomněli. V důsledku letošního suchého léta (a také díky aktuální opravě Žďákovského mostu) hladina Orlické přehrady pomalu klesala, až v polovině září 2015 dosáhla cca 340 m n. m, což je asi 10 metrů pod běžný stav. Vzhledem k výšce přehrady to sice není mnoho, nicméně na části zdrže se tak řeka dostala do stavu, v kterém ji pamatují již jen naši dědové. V cca desetikilometrovém úseku mezi Kořenskem a Rejzíkovem tak Vltava doslova teče původním korytem a odhaleno je vše, co před desítkami let zmizelo pod hladinou přehrady. Je to až k nevíře, ale kromě zbořené strojovny a budovy elektrárny stojí na Novém Mlýně dodnes na svém místě vlastně vše, co zde bylo v minulosti vybudováno. Z historie Nového Mlýna Název by mohl možná svádět k domněnce, že historie Nového Mlýna asi není příliš dlouhá. Opak je pravdou. Mlýny stály na Vltavě od pradávna a Nový Mlýn byl uváděn v dokumentech jako Nový již roku Tehdy to byl skutečně mlýn stojící

2 Letecký pohled na zákruty Vltavy mezi Hladnou a někdejším jezem s elektrárnou na Novém Mlýně. Foto

3 na jednom z vltavských jezů. Mlýn fungoval až do počátku 20. let 20. století, kdy jej (společně s dalšími objekty v údolí Vltavy) koupilo Schwarzenberské panství. Mlynář se odstěhoval na jiný vltavský mlýn v nedalekém Kořensku. Nový Mlýn byl pak postupně přebudován na tehdy moderní hydroelektrárnu, která byla dokončena v roce A důvod stavby? Hydroelektrárna sloužila jako zdroj energie pro nedaleký pivovar v Protivíně. Provozní budovy elektrárny Nový Mlýn a jez s retardérovou vorovou propustí na historické fotografii z roku Při přestavbě byl zdejší jez zvýšen na 2,8 metrů. Na místě mlýna, při pravém břehu, byla postavena budova s turbínami. Aby bylo možné přes takto vysoký jez dále proplavovat vory a šífy, byla u levého břehu postavena mohutná, 62 metrů dlouhá, retardérová propust s 22 žebry pro zpomalení odtoku vody. Mimochodem, velice podobná retardérová propust je dodnes v provozu i na jezu v nedalekých Českých Budějovicích. Před napuštěním Orlické přehrady bylo celé vltavské údolí postupně vyklizeno, očištěno od vegetace, ze staveb byly strženy krovy, některé budovy zbořeny, jiné ponechány svému osudu na dně budoucího jezera. Stejný osud postihl i elektrárnu Nový Mlýn. Veškerá technologie byla demontována, budova elektrárny byla zbořena. Jez samotný se měl však nacházet 7 metrů pod uvažovanou hladinou nového jezera, a tak byl ponechán svému osudu a nedotčen. Stejně tak impozantní vorová propust, kamenné opevnění břehů a betonové vpusti do elektrárny i s česlemi. Vše bylo pak v průběhu let postupně zatopeno. Nad vodou zůstala jen zděná budka, ve které byl umístěn vodočet a ovládání propusti. Ta stojí dodnes a věřím, že většina posádek zde proplouvajících rekreačních lodí ani netuší, co se pod nimi právě nalézá...

4 Za normálního stavu vody by zde byla jen klidná hladina jezera Kdy a kudy Kdy se na Nový Mlýn vydat? No, to je trochu problém, protože pokud není hladina Orlické přehrady upuštěna alespoň o 7 metrů, tak to nemá moc smysl a moc toho zde neuvidíte. Sem tam se to však stává a jak jsem již uvedl výše, tak třeba aktuálně (září 2015) je hladina upuštěna o 10 metrů. Aktuální stavy hladin našich vodních toků a nádrží lze bez problémů najít na internetu. Koruna jezu v Novém Mlýně se nachází ve výšce 343,7 m n. m., z čehož lze pak snadno odvodit, zda má smysl na místo vyrazit či nikoli. Popisovanou lokalitu zachycuje mapa edice KČT č. 71/4-5B. Na místo však žádná turistická značka nevede, a tak se budete muset zorientovat jen podle mapy. GPS souřadnice bývalé elektrárny Nový Mlýn jsou: N, E. Na místo se pak dá dojít z několika směrů. Osobně doporučuji navštívit spíše levý břeh. Nalézá se zde ona monumentální retardérka a krásný kamenný jez. Pokud se chcete dostat na opačný břeh, je potřeba mít lodičku, suchou nohou je to možné jen přes most v Týně nad Vltavou, který je ovšem vzdušnou čarou vzdálen 9 km. Z levého břehu je možné se k jezu dostat asi nejlépe ze vsi Hladná, kde se dá zaparkovat auto, a do nedalekých Albrechtic nad Vltavou dokonce jezdí autobus z Týna nad Vltavou a Písku. Pokud je upuštěna přehrada, je možné vyrazit přímo po břehu, ve směru proudu Vltavy. Místy můžete dokonce využít staré kamenné potahové stezky, které původně lemovaly řeku z Prahy až do Budějovic. Z Hladné je to kolem řeky k Novému Mlýnu asi 1,5 km. Po levém břehu je možné přijít i proti proudu řeky, a to od rekreačního střediska Rejzíkov. Opět však nutná snížená hladina Vltavy, vzdálenost taktéž asi 1,5 km. Mohutné prahy retardérky měly zbrzdit rychlost proudící vody v propusti. Ledolamy a česle u vpustí do náhonu elektrárny.

5 Z pravého břehu je nejlepší přístup asi ze vsi Doubrava (zde bych osobně nechal stát auto), odkud se za chvilku dorazí k samotě Rybárna a sejde přímo k Vltavě. Nový Mlýn bude ležet v údolí přímo před vámi. Okolí Nového Mlýna Když už na Novém Mlýně budete, vřele doporučuji projít se kolem Vltavy. Jde o nevšední zážitek a člověk si tak trochu připadá jako objevitel. Na mnoha místech totiž upuštěná řeka odhalila několik dalších zajímavostí... Řopíky Všem dobře známé bunkry hlavně z pohraničí. Pevnostní linie však nebyla před 2. světovou válkou budována jen po obvodu republiky, ale byla stavěna i napříč. Jedna z těchto linií vedla i údolím Vltavy a díky výstavbě přehrad se z ní dodnes moc nezachovalo. Kousek od Nového Mlýna, proti proudu Neuvěřitelně zachovaná kamenná potahová stezka u jezu na Rejzíkově. Jeden z železných kruhů v potahové stezce. Možná i se zbytkem drátu, na kterém byl uvázán jeden z vorů, pomocí kterých se před zátopou z celého údolí splavovalo dřevo na stavbu přehrady. řeky na pravém břehu přímo pod vsí Hladná, stojí jeden z nich. Další bunkr pak najdete o kus dál u vsi Pašovice. Přímo naproti bunkru u Hladné vás také jistě zaujme mohutný betonový pilíř nikdy nedokončeného mostu. Strastiplná historie mostu je na delší povídání, ale most, který zde měl stát, dnes najdete u obce Skryje na Berounce. Potahové stezky Řeka na mnoha místech odhalila takzvané potahové stezky. Ty vedly střídavě po obou březích ( jak to zrovna umožňoval reliéf krajiny) z Prahy až do Českých Budějovic. Stezky sloužily koním, kteří po nich tahaly prázdné nákladní čluny proti proudu řeky na místa jejich nové nakládky. Při mnoha kamenných chodnících najdete i původní železné kruhy, ke kterým se lodě a vltavské vory uvazovaly.

6 24 25 Základy budov Dodnes lze na několika místech vytušit základy budov, které musely ustoupit výstavbě přehrady. Někdy se jedná doslova jen o hromadu kamení, jinde jsou dobře patrné zachovalé zdi, schody, studny, opěrné zídky... Několik chalup stálo třeba hned v prvním zákrutu pod Novým Mlýnem na pravém břehu, jmenovalo se to tady U Staňků. Elektrárna Rejzíkov Hned na následujícím jezu pod Novým Mlýnem, u dnešního rekreačního střediska Rejzíkov, stála na Vltavě další hydroelektrárna s jezem a vorovou Vltava u Hladné. Vlevo pilíř nedokončeného mostu, vpravo jeden z dochovaných vltavských řopíků. Rozpadající se skalní kaplička na Rejzíkově. propustí. Koruna tohoto jezu se nalézala ve výšce 340,2 m n. m a je tedy vidět jen pokud je upuštěno opravdu hodně. Pak zde z vody vystupuje vorová propust u pravého břehu a jez tvoří na řece peřej. Z objektu samotné elektrárny však na levém břehu nezbylo nic, vše je skryto pod mohutnou náplavou bahna. Kousek nad jezem jsou nad řekou dobře patrné zbytky skalní kapličky, z které z vody běžně vykukuje jen horní část. Voda však již vykonala své a kaplička je ve skutečně zuboženém stavu. Pár dobrých rad na cestu Na závěr bych si dovolil poskytnout pár dobrých rad na cestu. Pokud se vydáte na výlet autem, nesnažte se, prosím, přijet až přímo k řece. Není kde parkovat! Nechte auto někde v okolí a k řece dojděte pěšky, není to daleko a ušetříte si spoustu problémů a nevraživých pohledů místních chatařů. Určitě se vybavte dobrou obuví, břehy jsou kamenité, často je zde bahno, vysoká tráva, nánosy písku. Zvláště upozorňuji na nánosy bahna, které se u řeky objevují. Ač to tak nevypadá, je možné pěkně zapadnout a není nic příjemného se z bahna pak dostat. Pořádně si rozmyslete, kam šlapete, opravdu se vyplatí jít někdy spíše výše po břehu. Před cestou si můžete vyhledat a prohlédnout historické fotografie Nového Mlýna i mapky okolí na internetu. Existuje i poměrně dost literatury. Když víte, jak to zde vypadalo dříve, vše se pak na místě zdá mnohem zajímavější. No, a v poslední řadě si nezapomeňte s sebou vzít svačinu a pití. Žádné kiosky s občerstvením nenajdete a vězte, že vás může tento terénní výzkum tak pohltit, že u Vltavy klidně strávíte celý den a ani vám to nepřijde.