Rizika podnikání v cestovním ruchu

Transkript

1 Rizika podnikání v cestovním ruchu Diplomová práce Bc. Lukáš Hájek Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Věra Košteková, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: hayek@ .cz Praha 2014

2 Master s Dissertation Risks of business in tourism Bc. Lukáš Hájek The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economics Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. Ing. Věra Koštěková, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defence: hayek@ .cz Prague 2014

3 P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Rizika podnikání v cestovním ruchu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. Bc. Lukáš Hájek V Praze dne:

4 Rád bych poděkoval doc. Ing. Věře Koštekové, CSc. za pomoc, odborný dohled a ochotu při vedení diplomové práce. Mé poděkování patří také Ing. Petru Hájkovi a Ing. Marcele Hájkové za cenné rady, věcné připomínky a spolupráci při získávání údajů.

5 Abstrakt HÁJEK, Lukáš. Rizika podnikání v cestovním ruchu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : s. Cestovní ruch čelí mnoha rizikům. Ta mohou být politická (války, terorismus), ekonomická (vývoj cen, ekonomická krize, disponibilní důchod obyvatelstva), přírodní (extrémní přírodní jevy, epidemie), socio-kulturní (rasismus, vývoj společnosti) a další. Úvodní část diplomové práce se zabývá právě tímto rozčleněním rizik. Následuje seznam specifických rizik týkající se oblasti okružních plaveb. V druhé části se pozornost zaměří na společnost Costa Cruises, která na trhu provozuje výletní lodě a nabízí okružní plavby. Práce představí firemní historii, současné majitele, flotilu, vybavení a služby na lodích, nabízené destinace, průběh plaveb či organizační strukturu vedení lodi. Tato společnost v současné době čelí mnoha rizikům spojených s ekonomickou situací, konkurencí, veřejným míněním, a to kvůli nehodám lodí Costa Concordia a Costa Allegra z roku Na základě analýzy společnosti, včetně ekonomického zhodnocení a rozboru konkurence, diplomová práce navrhne opatření, kterými bude firma schopna čelit rizikům. To je zároveň cílem této práce. Klíčová slova: riziko, okružní plavba, loď, společnost, cestovní ruch, krize

6 Abstract The tourism faces many risks. These can be political (war, terrorism), economic (price progress, economic crisis, the disposable income of the population), natural (extreme natural phenomens, epidemics), socio-cultural (racism, evolution of community) and other. The introductory part of the master s dissertation deals in full with this segmentation of risks. The following is a list of the specific risks relating to the field of cruises. The second part will focus on the company Costa Cruises, which operates in the market with cruise ships and it offers the cruises. The dissertation introduces the company's history, the current owners, fleet, equipment and services on ships, offered destinations, process of cruising or management structure of the ship. This company currently faces many risks related to economic conditions, competition, public relations, due to ship accidents Costa Concordia and Costa Allegra from Based on the analysis of company, including economic assessment and competitive analysis, the master s dissertation suggests measures that the company will be able to face the risks. It is also the objective of this dissertation. Keywords: risk, cruising, ship, company, tourism, crisis

7 Obsah ÚVOD TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST Teorie rizik Dělení rizik Identifikace rizik Měření rizika Řízení rizik Metody snižování rizika Rizika cestovního ruchu Politická rizika - politická nestabilita, války, terorismus Ekonomická rizika Přírodní rizika Socio-kulturní rizika Rizika lodní dopravy oblast okružních plaveb Politická rizika okružních plaveb Ekonomická rizika okružních plaveb Přírodní rizika okružních plaveb Další rizika okružních plaveb ANALYTICKÁ ČÁST Konkurence Konkurence podle destinace Konkurence podle počtu a velikosti lodí Konkurence podle ceny Costa Crociere S.p.A Costa Cruises Historie Flotila Vybavení a služby Destinace... 53

8 2.3.5 Průběh plavby Organizační struktura, posádka Finanční analýza Hlavní rizika pro Costa Cruises Opatření proti rizikům NÁVRHOVÁ ČÁST Obměna destinací Veřejné mínění Péče o zaměstnance ZÁVĚR SEZNAM ZDROJŮ Literatura Tištěné zdroje Internetové zdroje Tabulky Grafy Obrázky Přílohy PŘÍLOHY... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. Příloha A: Horizontální a vertikální analýza rozvahy Costa Cruises... Chyba! Záložka není definována. Příloha B: Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Costa Cruises... Chyba! Záložka není definována. Příloha C: Mapa lodi Costa Fascinosa... Chyba! Záložka není definována. Příloha D: Fotografie vybraných lodí a kajut... Chyba! Záložka není definována.

9 Příloha E: Lodní noviny Today... Chyba! Záložka není definována.

10 Úvod S tím, jak neustále roste a rozvíjí se cestovní ruch, rostou i rizika s ním spojená. Problémy mezinárodního turismu se vyznačují většinou vzájemnou propojeností s problémy v dalších oblastech lidské činnosti. 1 Může se jednat o politickou nestabilitu v regionu, války, terorismus, přírodní vlivy, ale i ekonomickou situaci obyvatelstva, jeho disponibilní důchod, kurz měny, nestabilitu daní, neinformovanost turistů, kriminalitu, vandalismus, rasismus. V poslední době, s otevřeným pohybem lidstva a globalizací, je velkým rizikem i zdravotní problematika epidemie. Těmto a mnoha dalším rizikům musí cestovní ruch čelit a snažit se jim předcházet, aby si zachoval svou tvář progresivního odvětví se slibnou budoucností. V této diplomové práci se budu zpočátku věnovat právě těmto rizikům. Zhodnotím politické, ekonomické, přírodní a socio-kulturní faktory. V další části se zaměřím na rizika lodní dopravy, především rizika výletních, okružních plaveb. S ohledem na medializaci nedávných událostí na palubách výletních lodí zhodnotím rizika, která s sebou přináší tento typ cestování a pokusím se zjistit, na kolik je bezpečný vstup na palubu těchto lodí. V druhé části své práce se zaměřím pouze na společnost Costa Cruises, která je jednou ze společností pořádajících okružní plavby. V rámci zhodnocení situace na trhu představím firmu, včetně její historie. Zmíním velikost současné flotily, vybavení lodí, nabídku služeb a přehled destinací, krátce přiblížím průběh plavby a zastavím se také u dvou katastrof, které společnost potkaly v posledních letech. Konkrétně se jedná o ztroskotání lodi Costa Concordia u ostrova Giglio v pátek 13. ledna roku 2012 a o požár na palubě lodi Costa Allegra 27. února Představím také konkurenci a budu se věnovat ekonomické situaci této společnosti, přesněji řečeno posoudím, jak se změnila ekonomická situace a následně i ekonomická politika firmy po již zmíněných nehodách, a to na základě výročních zpráv 1 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus, 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha :Grada Publishing, 2014, 256s., ISBN , str.240 8

11 společnosti Costa Cruises z posledních let, získaných z italského obchodního rejstříku 2. Na základě této analýzy představím hlavní rizika pro společnost Costa Cruises a budu se věnovat opatřením, která firma zvolila k jejich snížení či eliminaci. V závěrečné části se pokusím navrhnout další opatření na základě svých zkušeností s tímto typem dovolené, která považuji za důležitá pro zlepšení ekonomické situace firmy a vývoje společnosti do budoucna. Cílem této diplomové práce je tedy návrh opatření na úspěšné zvládnutí krize společnosti Costa Cruises. Stanovil jsem následující hypotézu: Firma prošla po roce 2012 výraznou krizí, která ovlivnila její fungování na trhu a částečně tím ztratila svou pozici mezi ostatními konkurenty. Pokusím se odpovědět na otázku, zda tomu tak je a zkusím navrhnout kroky, kterými by firma mohla rizika snížit. 2 Registro imprese. I dati ufficiali delle Camere di Commercio. Dostupné na internetu: 9

12 1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Teorie rizik Každá podnikatelská aktivita je spojena s určitou mírou rizika. Podnikatel podstupuje riziko s vidinou zisku. Subjekt při svém rozhodování volí optimální variantu v závislosti na výnosnosti a rizikovosti. Čím větší riziko podstupuje, tím vyšší výnos vyžaduje. Riziko tedy vyjadřuje určitou míru, o kterou se skutečné výsledky budou lišit od výsledků očekávaných. 3 Jedná se o stupeň nejistoty spojený s očekávaným výnosem. 4 Nejistota a riziko ovšem nejsou zaměnitelné termíny. Riziko lze chápat jako stav, v němž je budoucí situace dopředu jednoznačně pravděpodobně charakterizována. 5 Jde o jev, který nastává s jistou pravděpodobností. Oproti tomu v případě nejistoty není podnikatel schopný určit míru pravděpodobnosti. Nejistotu tedy na rozdíl od rizika není možné měřit. Nejistotu můžeme rozdělit na částečnou (podnikatel nemá k dispozici kompletní informace o pravděpodobnostním rozdělení, jsou mu však známy některé jeho parametry) a úplnou (je možné specifikovat množinu v úvahu připadajících stavů, nelze ovšem zjistit ani odhadnout pravděpodobnost jejich výskytu). 6 Základními oblastmi rizik jsou především přírodní katastrofy a havárie, rizika ochrany životního prostředí, rizika finanční (investice, inflace, vývoj měnových kurzů, nesolventnost zákazníka, vývoj ekonomik ve světě), obchodní (marketingová, rozpočtová, strategická), technologická a technická, politická, bezpečnostní atd. 7 Rizika jsou ve firmách nejčastěji v kompetenci managementu rizik, jejichž pracovní náplní je zpravidla zjišťování pasivních a aktivních nebezpečí, členění a řízení rizik, rozhodování o riziku, identifikace, sledování, ovládání a snižování rizik. 3 PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2001, 367s., ISBN , str PROCHÁZKA, O. Komplexní pojistná ochrana společnosti HP Konzult spol. s.r.o. [Diplomová práce] Brno : Vysoké učení technické v Brně, 2009, str.13 6 DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, s. ISBN SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2010, 360s. ISBN , str

13 1.1.1 Dělení rizik Rizika se dělí dle různých hledisek: a) Systematická a nesystematická rizika Rizika systematická postihují všechny subjekty na daném trhu, jsou nediverzifikovatelná (např.: přírodní, politická, geografická atd.). Rizika nesystematická (specifická) - postihují pouze určité subjekty, jsou diverzifikovatelná, spojena s jednou konkrétní investicí, lze je eliminovat řízením rizika 8. b) Vnitřní a vnější rizika Vnitřní rizika někdy označována jako interní jsou rizika projevující se uvnitř podniku a ten je může v určité míře řídit a ovlivňovat. Dle autora Fotra lze dále tyto rizikové faktory členit na: 1. technické (např.: výrobní kapacita), 2. ekonomické (např.: provozní náklady), 3. socio-politické (např.: kvalita managementu) 9. Vnější rizika jsou rizika realizovaná v důsledku vlivů mimo daný subjekt 10. Například to jsou rizika makroekonomická, politická, legislativní, přírodní apod. Do této kategorie spadá tedy změna nezaměstnanosti, inflace, ekonomického cyklu, ale také nestabilita politiky, daně, časté změny zákonů atd. Přírodními riziky se rozumí záplavy, bouře, extrémní meteorologické jevy atd. 8 PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko ; KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2001, 367s. ISBN , str.104; WIKIPEDIA. Riziko. 2013; Dostupné na: 9 FOTR, J. Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. 1. vydání. Praha: Management Press s. ISBN Str MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing s. ISBN Str

14 c) V závislosti na povaze změn vyvolávajících rizika rozlišujeme: Dynamická rizika příčinou těchto rizik jsou změny v okolí firmy, ale také ve firmě samotné. Do této kategorie patří například státní zásahy a regulace, války, terorismus, zahraniční konkurence apod. Statická rizika příčinou nejsou změny v ekonomice, ale například přírodní nebezpečí či nepoctivost jednotlivců. Tato rizika jsou často předvídatelná, a proto je možné jejich dopad do značné míry usměrňovat, snížit či eliminovat. 11 d) Dle vyjádření dopadu rizika lze specifikovat: Finanční rizika výsledkem určité podnikatelské aktivity může být finanční ztráta nebo snížení hodnoty majetku. Nefinanční rizika dopad těchto rizik se nejdříve projevuje v jiných oblastech činnosti, ale následně je možné vyčíslit tento jev finančně (ztráta dodavatele, zhoršení image, odliv zákazníků). e) Dle možného dopadu jde také o: Kritická rizika ohrožují existenci firmy, jejich dopad je zásadní (odliv zákazníků, příchod silného konkurenta). Důležitá rizika ohrožují stabilitu firmy, zpravidla pro firmu následně představují vynaložení značných finančních prostředků nad rámec běžného hospodaření (vstup nového konkurenta na trh, nevhodný sortiment). Běžná rizika ztráty, které s sebou přináší, mohou být hrazeny z běžných příjmů (zpoždění v dodávce, nemoc pracovníka, výpadek proudu). 11 MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing s. ISBN Str

15 f) Dle pravděpodobnosti vzniku se liší: Rizika s vysokou pravděpodobností nad 50% výskytu při určité činnosti. Subjekty se těmto rizikům snaží zcela vyhnout nebo, pokud to není možné, alespoň snížit jejich výskyt (např.: kažení potravin). Rizika se střední pravděpodobností - Výskyt těchto rizik se pohybuje mezi 20% a 50%. V rámci plánu řízení rizik se subjekty snaží vhodnými metodami snižovat jejich výskyt (např.: požár). Rizika s nízkou pravděpodobností do 20% výskytu. Subjekty pouze monitorují tato rizika a zabývají se jimi až při jejich zvýšení (např.: požár). g) Z hlediska přijatelnosti členíme rizika na: Rizika nezbytná (nutná) jsou běžnou součástí každé podnikatelské činnosti. Rizika únosná (přijatelná) subjekt podstupuje tato rizika s vědomím, že existují, zná jejich velikost a je schopný je řídit. Rizika neúnosná (nepřijatelná) tato rizika podnikatel dobrovolně nepodstupuje, jejich dopad je zásadní 12. h) Dle jednotlivých činností podniku jde o: Rizika provozní (např.: úraz zaměstnance, zničení stroje), rizika tržní (např.: ztráta klienta), rizika inovační (např.: zavedení nové technologie), rizika investiční (např.: rozdělení peněz do hmotného a nehmotného investičního majetku), rizika finanční (např.: změna měnového kurzu) MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. a kolektiv. Obchodní podnikání v 21.století. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Str Podnikatelské riziko a způsoby jeho měření, str.4; Dostupné na: 13

16 1.1.2 Identifikace rizik Nejedná se o jednorázovou, nýbrž průběžnou, tedy časově velice náročnou, ale také velice důležitou činnost. Vyžaduje především zkušenost, systematičnost, týmovou práci a schopnost předvídat. Výsledkem identifikace rizik je obvykle seznam desítek až stovek rizikových faktorů, jejichž významnost se ovšem značně liší. Vedení společnosti seřadí rizika dle závažnosti a dle tohoto uspořádání následně věnuje větší či menší pozornost jednotlivým z nich. 14 Používanou technikou, jak ohodnotit a roztřídit rizika, je tzv. krizová matice Klause Winterlinga, někdy označována také jako mapa rizik. Tato matice identifikuje rizika dle dvou parametrů: pravděpodobnost vzniku rizika v čase (nízká, střední a vysoká úroveň či procentuální vyjádření) a dopady rizika na organizaci (negativní, ohrožující a zničující či přímo stanovené částky). Graf č.1.: Krizová matice Klause Winterlinga Zdroj: 14 FOTR, J. a kolektiv. Tvorba strategie a strategické plánování. Praha : Grada Publishing, 2012, 384s., ISBN , Str

17 Všechna identifikovaná rizika se roztřídí dle svého významu do matice a management firmy tak lépe zanalyzuje, jaká rizika společnost nejvíce ohrožují Měření rizika V mnoha případech nelze stupeň rizika přesně změřit, určení velikosti často spočívá na subjektivním odhadu kvalifikovaných pracovníků, kteří se vyjadřují k dané situaci pouze na základě svých zkušeností. Výše rizika je vztažena k pravděpodobnosti jeho výskytu. intuitivně považujeme jevy s vysokou pravděpodobností ztráty za rizikovější než ty, kde je pravděpodobnost nízká. 15 Riziko tedy měříme dle pravděpodobnosti nepříznivé odchylky od očekávaného výsledku. Čím vyšší tato odchylka je, tím vyšší je i riziko. Předpokladem je správně nastavená velikost očekávaného výsledku. Každá odchylka má jinou míru pravděpodobnosti, je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty. K tomu slouží nejlépe statistická metody směrodatné odchylky. 16 Vzorec směrodatné odchylky je následující: Porovnáním jednotlivých výší variačních koeficientů 17, které poměřují rizikovost (směrodatná odchylka) a výnosnost (očekávaná hodnota) lze určit výši rizika Řízení rizik Tato problematika je velice široká a odlišná ve svém zaměření. Přesto existují obecné zákonitosti řízení rizik, kterými se subjekt snaží minimalizovat riziko 15 SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, s. ISBN , str Podnikatelské riziko a způsoby jeho měření, str.9; Dostupné na: 17 Variační koeficient VK= σ/ev 18 PETŘÍČEK, M. Finanční řízení podniku. Přednáška Riziko

18 v podniku. Jde o proces, kdy se daný subjekt snaží zamezit působení již existujících i budoucích faktorů a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů a naopak umožňují využít příležitosti působení pozitivních vlivů. 19 V praxi tedy investor zváží analýzu rizik společně s ekonomickými, politickými, technickými a dalšími faktory v závislosti na zaměření investice a zanalyzuje a srovná možná opatření. Důležitou oblastí je správný výběr opatření, řešení. Subjekt určí úrovně rizika, ohodnotí ekonomické náklady, dopady a přínosy jednotlivých opatření a po důkladném zvážení situace rozhodne o realizaci opatření na snížení rizika Metody snižování rizika Snížení rizika je možné provést několika možnými metodami. Jedná se především o přesun rizik, zadržení rizik, vyhnutí se riziku, redukci rizik, pojištění se pro případ vzniku rizika a mnoho dalších. Dle charakteru daného rizika lze zvolit opatření, které riziko vhodným a nejméně nákladným způsobem sníží či zcela eliminuje. Tabulka č.1: Řízení rizik Zdroj: RAIS, K., DOSTÁL, P. Risk management. 1. vydání. Brno: VUT-FP, s. ISBN SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, s. ISBN , str TICHÝ, M. Ovládání rizika : analýza a management, 1. Vydání. Praha :C.H.Beck s. ISBN ,str.199; SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, s. ISBN , str.115; SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Grada Publishing, s. ISBN ,str

19 V případech, kdy lze jen stěží rozlišit pravděpodobnost nebo tvrdost na vysokou či nízkou, řeší firma svá rozhodnutí na základě zkušeností, úsudku apod. u mnoha situací ovšem není možné dodržovat doporučená pravidla. Například retence rizik není možná v případě, v němž by byly porušeny právní předpisy (například oblast bezpečnosti práce, ochrany osob a majetku atd.). Během každého procesu snížování rizik jsou důležité náklady na samotné snížení rizika. Nulové náklady nelze předpokládat. Platí závislost, podle které existuje optimální, vyvážený stav mezi náklady na snížení rizika a jeho výší, resp. škodou, kterou může hrozba způsobit Do opatření na snížení či odstranění rizika je vhodné investovat pouze tolik, aby náklady byly úměrné potenciální výši hrozící škody. 21 Tedy dodržovat pravidlo neriskovat mnoho pro málo Metoda ofenzivního řízení firmy Jedná se o preventivní obranu před rizikem v důsledku správné volby strategie firmy, rozvoje silných stránek, pružnosti reakce na vnitřní i vnější vlivy. Pokud je firma akceschopná, má jednoduchou organizační strukturu, dobrý marketing, personalistiku a bezhlavě se nepouští do neznámého, pak už samotné řízení firmy může snižovat výskyt rizik Retence rizik Pravděpodobně nejčastějším způsobem reakcí na možný výskyt rizika je jeho zadržení neboli retence. Ta může být buď vědomá (riziko je rozpoznáno a přesto se firma neodhodlá k uplatnění nástroje na jeho snížení) anebo nevědomá (riziko není rozpoznáno). V obou případech subjekt zadržuje důsledky možné ztráty. Záleží na velikosti a finanční stabilitě dané firmy, ale zpravidla se retence uplatňuje u rizik vedoucích k relativně nízkým ztrátám. Toto řešení je v mnoha případech nejlepší, ale nesmí nastat situace, ve které by firma začala používat pouze tento způsob řešení rizik, to by mohlo vést až k samotnému ohrožení pozice firmy na trhu. 21 SMEJKAL, V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3.rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, s. ISBN , str

20 Redukce rizika Zde rozlišujeme dvě metody, podle toho, jestli firma řeší redukci rizika již před určitou aktivitou nebo řeší až důsledky vyvolané danou aktivitou. Do první oblasti řadíme především přesun rizika (např.: dlouhodobé smlouvy s pevnými cenami, smlouvy podmiňující odběr minimálního množství, termínové obchody, leasing, faktoring, forfaiting, inkaso, bankovní záruky, franšíza atd.) a vertikální integraci 22. Do druhé skupiny patří zejména diverzifikace a pojištění. Do obou těchto oblastí dále zasahují tzv. metody operační analýzy. Jedná se o jednoznačné a logické znázornění vztahů v ekonomice konkrétního prostředí. Předmět podnikání, velikost firmy, pozice na trhu, cíle, strategie, způsob myšlení vedoucích pracovníků a mnoho dalších faktorů rozhoduje o zvolené reakci na výskyt rizik. 1.2 Rizika cestovního ruchu Někteří cestovatelé do Španělska, když 11. března 2004 na svých televizních obrazovkách sledovali záznamy teroristických bombových útoků na madridských nádražích, jak už to v takové situaci bývá, ihned změnili své cestovní plány, jiní ovšem ne. Někteří se pokusili získat zpět své peníze od cestovních kanceláří, jiní překvapili své průvodce, když zarytě vyžadovali dodržení svých časových harmonogramů. Tato rozdílná reakce nám ukazuje, jak velmi odlišná je míra risku, kterou jsou různí lidé ochotni podstoupit. A tato ochota riskovat se liší od jedince k jedinci. 23 Rizika cestovního ruchu je možné rozdělit na rizika politická, ekonomická, přírodní a socio-kulturní. Mezi politické hrozby patří především politická nestabilita, války či terorismus. Tato rizika jsou vážným problémem nejen v oblasti turismu a mají zpravidla razantní a dlouhodobý dopad na situaci ve světě. 22 Rozšíření výrobního programu o navazující či předcházející výrobní stupně. 23 ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, s. ISBN Str.6 18

21 Ekonomické faktory jsou například ekonomická krize, změny kurzů měn, vývoj cen, disponibilní důchod obyvatelstva a s ním spojená kriminalita, nestabilita daní atd. Přírodní hrozby mohou být nejrůznějšího druhu. Jedná se převážně o záplavy, v přímořských oblastech o tsunami, zemětřesení, erupce sopky, dále pak požáry, tornáda či tajfuny, sesuvy půdy apod. Patří sem také zdravotní rizika, přenos nemocí a potenciální hrozba epidemie. Tyto živly mohou být ničivé, často devastující, ale lidé v jednotlivých destinacích jsou na ně mnohdy zvyklí, a pokud se nejedná o skutečně velkou přírodní katastrofu, pak během relativně krátké doby, ve srovnání s riziky politickými a ekonomickými, jsou tito lidé schopni danou destinaci obnovit do původní podoby nebo v některých případech z pohledu turisty do ještě mnohem přívětivější podoby. Vlivem přírodních katastrof se destinace dostávají do povědomí lidí a jejich návštěvnost po určité době může ještě stoupat. Posledním, ale neméně vážným rizikem, je socio-kulturní hrozba. Pokud v destinaci žijí lidé, kteří mají sklon k rasismu nebo pouze nejsou nadšeni z příjezdu turistů, pak se návštěvníci v destinaci necítí dobře a příště ji již nenavštíví. Na druhé straně, pokud danou oblast navštíví lidé s nízkou informovaností o daném místě, jinak nábožensky založení a nevhodně chovající se lidé či vandalové, vzniká mezi turisty a rezidenty propast, která se těžce překračuje a cestovní ruch tím trpí také Politická rizika - politická nestabilita, války, terorismus V současné době jsme svědky toho, že žádná z destinací nemá zajištěno, že bude do nekonečna oblíbeným a hojně navštěvovaným turistickým cílem. Typický příklad je Egypt, který během posledních let ztratil značnou část svých příjmů z cestovního ruchu kvůli politické situaci, která se počátkem roku 2011 v této zemi začala radikálně měnit. Největší odliv turistů byl patrný právě v tomto období, tedy v první polovině roku 2011, kdy Egypt ztratil 33% plánovaných dovolených. V zemi, kde turismus tvoří celých 10% HDP, jsou to velké ztráty. Vedle Egypta je v Africe ještě celá řada dalších států, kde politická situace brání turismu v rozvoji. Guinea Bissau, na západě kontinentu, je v současné době uprostřed vojenského převratu. Tamní premiér byl sesazen a je nejasné, kdo bude formálním vůdcem země. V Libyi probíhá občanská válka od roku 2011, v Somálsku 19

22 a Ugandě je situace podobná. Západní Sahara je některými národy uznána za stát, stále je ale do značné míry vojensky obsazena Marokem. Vyskytují se zde příležitostné nepokoje a útoky povstalců proti Maroku. Situace je nejistá také ve státech Mali, Nigérie, Kongo, Súdán a Chad. Všechny tyto nepokoje negativně ovlivňují cestovní ruch, a to nejen v těchto zemích, ale i v okolních destinacích. Značná část turistů, místo aby riskovala cestu do těchto oblastí, vybere raději úplně jinou turistickou oblast. Turisticky nepříznivá je také značná část Blízkého Východu. Izrael byl mnoho let oblíbenou turistickou destinací díky mnohým významným náboženským památkám. Násilí v dnešním Izraeli ale negativně ovlivňuje turistický ruch. Téměř vše, co slyšíme ve zprávách o této zemi, má co dělat s teroristickými útoky palestinských extrémistů a nájezdy izraelské armády na palestinské teritorium. 24 Ve východních provinciích Turecka vede země boje proti kurdským povstalcům. Jemen je svědkem celostátní politické demonstrace požadující sesazení současného prezidenta. Země je považována za extrémně nestabilní. V Pákistánu a Afghánistánu je válka vedená proti povstalcům a stoupencům teroristické organizace Al-Káida. Válka v Iráku, zaměřená na svrhnutí diktátorského režimu Saddáma Husajna, oficiálně skončila 15. prosince Situace ale ani zde není stabilní, v současné době zemi sužují především občanské války mezi šííty a sunnity. Turismus tedy ani s těmito zeměmi nyní nemůže počítat jako s potenciálními destinacemi. Turisté cestující do Indie by se měli vyhnout především příhraniční oblasti Kašmíru s Pákistánem, kde jsou občasné bitvy s radikálně levicovými povstalci hnutí Naxal. Filipíny čelí dlouhodobě trvajícím povstáním muslimské menšiny v jižních provinciích. Pokud se přes Tichý oceán přesuneme do Jižní Ameriky, narazíme zde na konflikty především ve státech jako je Kolumbie, kde jsou náznaky občanské války, a především Ekvádor, který je považován za nejnestabilnější zemi v Latinské Americe. 24 ZVAGULIS, P., STOHROVÁ, L. Co vám v cestovní kanceláři neřeknou: První průvodce nebezpečným světem. Praha : Beletris, s. ISBN Str.53 20

23 Své problémy řeší také Mexiko na severu země, kde probíhají boje se skupinami občanů obchodujícími s drogami. 25 V současné době známe mnoho turisticky oblíbených destinací, které kdysi měly s bezpečností určité problémy. Jak se ovšem v daných státech změnily okolnosti, vrátila se i tato místa opět do cestovních plánů cestovatelů. Můžeme jen doufat, že i státy se současnou krizí budou jednoho dne opět bezpečné nejen pro účastníky cestovního ruchu Ekonomická rizika Chování účastníků cestovního ruchu je v podstatě ovlivněno obecným hospodářským klimatem a vnějšími faktory. Politické události, teroristické útoky, přírodní katastrofy nebo epidemie mají vliv na rozhodování turistů, a tím i na průběh podnikání na jednotlivých trzích. Finanční a následná ekonomická krize 2008/2009 se negativně odrazily velice záhy právě v mezinárodním turismu. Spotřeba služeb spojených s účastí na mezinárodním turismu patří spíše do spotřeby zbytné, a proto se po vypuknutí krize snížila. Pro mezinárodní turismus to znamenalo zpomalení a poté absolutní snížení počtu mezinárodních příjezdů i příjmů z mezinárodního turismu. V roce 2009 došlo k nejhlubšímu propadu mezinárodního turismu v poválečné historii vůbec, a to kvůli propadu světového HDP o 0,6% (2009), zejména v rozvinutých zemích (-3,2%), rozvojové a rozvíjející se ekonomiky zaznamenaly nárůst 2,5%. V současnosti lze sledovat náznaky oživení, byť pomalého a stále se skrytými riziky. 26 Ekonomické krize vedou ke zvýšení nezaměstnanosti, tím pádem ke snížení disponibilního důchodu domácností a tedy ke snížení jejich spotřeby, včetně spotřeby realizované při účasti na cestovním ruchu. Zde je třeba rozlišovat domácnosti zemí s ekonomikou rozvinutou a s ekonomikou rozvojovou. Rozvojové 25 The World s most politically stable countries and most politically unstable countries, 2010 [cit ]. Dostupné na internetu: 26 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, 2011, 224s. ISBN , str