1. Fázové rozhraní 1-1
|
|
- Přemysl Šmíd
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Fázové rozhraní 1.1 Charakteristika fázového rozhraní Velmi často se setkáváme s řadou fyzikálních či chemických procesů, které probíhají na rozhraní mezi sousedícími objemovými fázemi (fáze - určitá část objemu zkoumaného systému, ve které jsou vlastnosti konstantní nebo se spojitě mění v prostoru). Jednotlivé fáze jsou odděleny fázovým rozhraním. Z makroskopického hlediska fázovým rozhraním rozumíme plochu, na které se jedna nebo více vlastností systému mění skokem. Z mikroskopického, molekulárního hlediska mají však fázová rozhraní určitou tloušťku - minimálně jeden, ale většinou několik molekulárních průměrů - a tedy i určitý objem. Vlastnosti fázového rozhraní jsou ovlivňovány vlastnostmi obou stýkajících se fází. U systémů tvořených fázemi makroskopických rozměrů je možno při popisu systému považovat příspěvky fázových rozhraní k vlastnostem systému za zanedbatelné. Podíl molekul ve fázovém rozhraní ve srovnání s počtem molekul v objemové fázi je v těchto případech malý. U systémů s velkým poměrem plochy fázového rozhraní k objemu však připadá významný (často dominující) příspěvek na molekuly umístěné ve fázovém rozhraní. Jak ukazuje obr. 1-1, roste plocha fázového rozhraní a tedy i podíl molekul, umístěných ve fázovém rozhraní, se zmenšujícím se lineárním rozměrem částic. Např. u kulovité kapky vody o objemu 1 cm 3 (poloměr přibližně 6 mm) jsou pouze dvě až tři molekuly z deseti miliónů umístěny v povrchové vrstvě. Je-li kapka rozdělena na menší kapičky, podíl povrchových molekul vzrůstá: při rozdělení na částic, kdy dostaneme kapičky o poloměru 0,6 m (odpovídá horní mezi koloidní velikosti - viz dále), připadá jedna molekula na povrchu na 450 molekul uvnitř kapky; při rozdělení na částic (poloměr kapky 6 nm, což odpovídá spodní mezi koloidní velikosti ) činí podíl povrchových molekul již 25%). Obr. 1-1 Závislost velikosti plochy fázového rozhraní A na poloměru r a počtu částic vzniklých rozdělením kapky o objemu 1 cm 3 na částice stejné velikosti Vliv fázového rozhraní na vlastnosti systému je tedy významný u heterogenních disperzních systémů jejichž disperzní částice jsou malé; jsou to mikrodisperzní a hlavně heterogenní koloidně disperzní systémy s rozměry částic 1 nm až 1 μm, kde povrch částic dosahuje až řádově 1000 m 2 /cm 3 a u pevných porézních látek, které mají specifické povrchy až 1000 m 2 /g. Fázová rozhraní bývají klasifikována podle skupenského stavu objemových fází: rozhraní kapalina/plyn (l/g) (povrch kapaliny) rozhraní kapalina/kapalina (l rozhraní mobilní 1 /l 2 ) rozhraní pevná látka/plyn (s/g) (povrch pevné látky) rozhraní pevná látka /kapalina (s/l) rozhraní pevná látka/pevná látka (s 1 /s 2 ) Různé typy rozhraní mají některé společné vlastnosti; v řadě vlastností se však podstatně liší. Hlavní rozdíly spočívají v charakteru povrchu kapaliny a povrchu pevné látky. 1-1
2 Rozhraní mezi kapalinou a plynem nebo mezi dvěma kapalnými fázemi (tzv. mobilní rozhraní) lze označit jako homogenní; případné nehomogenity mají vlivem velké pohyblivosti částic kapaliny jen velmi krátkou životnost. V případě rozhraní, kdy jedna z fází je pevná, je situace složitější. Na rozdíl od kapalin bývá povrch pevných látek nerovný a nehomogenní v mikroměřítku i v makroměřítku. Pevné povrchy bývají většinou studovány při pokojových teplotách, tedy obvykle hluboko pod bodem tání. Za těchto podmínek jsou povrchové atomy relativně nepohyblivé, pouze vibrují kolem svých rovnovážných poloh, takže případné nehomogenity jsou vyrovnávány velice pomalu. 1.2 Vlastnosti molekul ve fázovém rozhraní, povrchová a mezifázová energie, povrchové a mezifázové napětí Stejně jako je možno vysvětlit existenci kapalného stavu na základě mezimolekulárních sil, je možno vysvětlit také existenci vlastností jako jsou povrchová, popř. mezifázová energie a povrchové, popř. mezifázové napětí. Na fázových rozhraních jsou interakce mezi molekulami odlišné od interakcí v objemových fázích. Uvažujme nejprve homogenní kapalinu v rovnováze se svou parou (obr. 1-2a). Síly působící na individuální molekulu uvnitř fáze jsou ze všech stran stejné, takže jejich výslednice je nulová. Molekula u povrchu kapaliny je však vystavena pouze silovému působení molekul, které s ní sousedí ze strany kapalné fáze (za nízkých tlaků jsou síly působící ze strany plynné fáze zanedbatelné vzhledem k silám působícím ze strany fáze kapalné). Výslednicí těchto sil je tah do nitra kapaliny. Jakékoliv zvětšení povrchu kapalné fáze je spojeno s převodem molekul z objemové fáze do povrchové vrstvy, při čemž je nutno konat práci proti zmíněnému tahu. Tato práce, dw s, je úměrná počtu molekul převedených z objemové fáze do fázového rozhraní a tedy ploše nově vzniklého povrchu, da, s dw da (1.1) Konstanta úměrnosti má význam izotermní vratné práce potřebné k jednotkovému zvětšení plochy povrchu. Je označována termínem povrchová energie. Má rozměr energie/plocha (v SI soustavě J m 2 ). Obr. 1-2 Molekula v rozhraní a v objemové fázi (a) rozhraní kapalina/plyn (b) rozhraní kapalina/kapalina Rovněž na rozhraní mezi dvěma kapalinami (obr. 1-2b) jsou mezimolekulární síly nevyvážené, i když v menší míře než u rozhraní kondenzovaná fáze/plyn. Při přesunu z objemové fáze do rozhraní ztratí sice molekula přibližně polovinu interakcí se svými sousedy, ale získá stejný počet interakcí s molekulami druhé fáze, které však mají jinou energii. Na molekulu ve fázovém rozhraní tedy působí značné síly z obou stran, které jsou závislé na chemické povaze a stavu obou fází. Jejich výslednice pak směřuje do jedné z fází. Izotermní vratná práce potřebná k jednotkovému zvětšení plochy fázového rozhraní je označována jako mezifázová energie. Práce dodaná systému při zvětšení fázového rozhraní se projeví zvýšením Gibbsovy a Helmholtzovy energie systému, pro které z termodynamiky odvodíme vztahy F G = = (1.2) A A T,V 1-2 T,p
3 *******Postup odvození: Pro uzavřené systémy, které s okolím vyměňují nejen objemovou práci, ale i práci spojenou se změnou velikosti plochy fázového rozhraní, je celková práce dána součtem obou prací. První věta termodynamická má pak tvar a spojené formulací I. a II. věty termodynamické du = T ds p dv + da dh = T ds + V dp + da plyne termodynamická definice mezifázové energie: du = dq + dw obj + dw s = dq p dv + da U H F G = = = = A A A A V,S p,s T,V T,p df = S dt p dv + da dg = S dt + V dp + da Mezifázová energie je tedy rovna Gibbsově energii vztažené na jednotku plochy při dějích izobarickoizotermních, Helmholtzově energii vztažené na jednotku plochy při dějích izochoricko-izotermních. Děje za konstantní entropie se běžně nevyskytují. ******. Protože rovnovážnému stavu odpovídá za konstantní teploty a tlaku minimální hodnota Gibbsovy energie (za konstantní teploty a objemu minimální hodnota Helmholtzovy energie), snaží se systém zmenšit plochu fázového rozhraní na minimum. Nejmenší možný povrch při určitém objemu má koule proto např. drobné kapičky kapaliny nebo bubliny mají kulový tvar. U větších objemů kapaliny je v důsledku převažujícího vlivu gravitační síly povrch kapaliny vodorovný. Při popisu jevů na mobilních fázových rozhraních se častěji než mezifázové energie používá pojmu mezifázové (povrchové) napětí. Snahu kapaliny zabránit zvětšení povrchu je totiž možno představit si také tak, jako by ve směru povrchu působila kontraktivní síla, nazývaná povrchové napětí. Je definováno jako tečná síla, která působí na úsečku jednotkové délky, ležící v povrchu. Vyjadřuje se ve stejných jednotkách jako povrchová energie (v SI soustavě N m 1 = J m 2 ; častěji se ale používá tisíckrát menší jednotky mn m 1, hodnoty v mn m 1 jsou stejné jako hodnoty vyjádřené ve starších jednotkách dyn cm 1 ). Obdobně je definováno i mezifázové napětí. Obě veličiny, mezifázová (povrchová) energie i mezifázové (povrchové) napětí, se shodují rozměrově, u kapalin i číselně; práci, potřebnou k vytvoření 1 m 2 nového povrchu, je totiž možno si představit jako práci vynaloženou na překonání síly, působící na úsečku délky 1 m po dráze 1 m. Vyjadřují se v N m 1 (= J m 2 ); častěji se ale používá tisíckrát menší jednotky mn m 1, neboť hodnoty v mn m 1, popř. v mj m 2 jsou stejné jako hodnoty vyjádřené ve starších jednotkách dyn cm 1, popř. erg cm 2. Povrchová napětí běžných organických kapalin při pokojové teplotě mají hodnoty mezi 15 a 45 mn m 1, povrchové napětí vody je vyšší (72,8 mn m 1 při 20 C) a nejvyšší povrchová napětí mají roztavené kovy (např. zlato při 1200 C má 1160 mn m 1, rtuť při 20 C 485 mn m 1 ). Hodnota mezifázového napětí (mezifázové energie) mezi kapalnými fázemi je vždy nižší než větší z povrchových napětí obou stýkajících se fází (při vytvoření fázového rozhraní je rovněž třeba dodat energii na překonání mezimolekulárních sil v obou kondenzovaných fázích; ta je zde zmenšena o energii uvolněnou v důsledku toho, že molekula, která při přesunu z objemové fáze do rozhraní ztratí přibližně polovinu interakcí se svými sousedy, získá stejný počet interakcí s molekulami druhé fáze). Povrchová napětí kapalin i mezifázová napětí kapalina-kapalina jsou dobře měřitelná (odst. 4.1). Vlastnosti fázových rozhraní pevná fáze plyn a pevná fáze kapalina jsou silně ovlivňovány vlastnostmi pevné fáze. Charakteristickým rysem látek v pevném skupenství je silná interakce mezi stavebními částicemi (atomy, ionty, molekulami). U pevných látek se může vyskytovat různé uspořádání stavebních částic. 1-3
4 Amorfní látky se vyznačují nepravidelným uspořádáním atomů či molekul v prostoru, částice jsou uspořádány pouze na krátkou vzdálenost (ve srovnání s jejich vzájemnou vzdáleností). Řadíme k nim především tzv. podchlazené kapaliny, např. skla, vosky, pryskyřice nebo prudce ochlazené kovové taveniny kovová skla. Jejich přechod do jiného skupenství je neostrý, tj. probíhá při dané hodnotě tlaku v širokém rozmezí teplot. Fyzikální vlastnosti těchto látek jsou izotropní, tzn., že nezávisí na směru. Obr. 1-3 Amorfní struktura Atomy, ionty, případně molekuly krystalických látek jsou rozloženy v prostoru pravidelně, existuje u nich uspořádání na velkou vzdálenost. Jejich fázové přechody jsou ostré, probíhají při určité teplotě a tlaku. Důsledkem pravidelnosti prostorového uspořádání částic i sil, kterými na sebe navzájem působí, je i symetričnost fyzikálních vlastností krystalických látek - jsou anizotropní a homogenní. Pevné těleso může být tvořeno jediným krystalem (monokrystalem), nebo může být polykrystalické, složené z velkého množství drobných vzájemně náhodně orientovaných krystalů velikostí 10 7 až 10 3 m. Chemicky čisté látky, včetně organických, jsou zpravidla krystalické. Obr. 1-4 Krystalická struktura Polymery jsou látky složené z makromolekul. Jejich molární hmotnost dosahuje hodnot až 10 5 g mol 1. Jsou buď amorfní, nebo semikrystalické, tvořené náhodně se střídajícími oblastmi uspořádané (krystalické) struktury a oblastmi s neuspořádanou amorfní strukturou. Celková míra uspořádanosti je vyjadřována podílem objemu všech krystalických oblastí a celkového objemu polymeru (stupněm krystalinity). Fyzikální vlastnosti polymerů závisí na složení, tvaru a rozmístění makromolekul a jsou většinou anizotropní. Obr. 1-5 (a)amorfní a (b) semikrystalický polymer Vzhledem k rozdílné struktuře a povaze samotných pevných látek jsou i pevné povrchy navzájem velmi odlišné. I nejjednodušší možné formy pevné látky ideální monokrystaly - jsou anizotropní, tj. mají v různých směrech různé vlastnosti (už třeba jenom proto, že v různých směrech jsou atomy od sebe vzdáleny o různou délku). Jednotlivé krystalové roviny, hrany a rohy se od sebe liší i povrchovou energií. V reálných krystalech se vyskytují různé poruchy krystalové mřížky (např. vakance, příměsi či nečistoty, dislokace, jak ukazuje obr. 1-3). U běžných pevných látek nejde o monokrystaly, ale např. o agregáty malých krystalů ve všech možných orientacích s amorfním materiálem v mezerách. Rozmístění nepravidelností a tím i povrchová energie a jiné fyzikální vlastnosti povrchu závisejí nejen na druhu pevné látky, ale i na předchozí historii materiálu (např. čerstvě odštípnutý povrch krystalu bude mít jinou strukturu i energii než povrch rovnovážný; u aktivního uhlí při přípravě z organických sloučenin existuje spousta možností vzniku složitých struktur, dutin a výstupků). 1-4 Obr. 1-6 Poruchy krystalové mřížky
5 Pevná látka obvykle nemůže zaujmout tvar o nejmenším povrchu, protože za běžných teplot jsou atomy pevných látek relativně nepohyblivé. Teprve za velmi vysokých tlaků nebo těsně pod teplotou tání jsou kovy schopny určitých trvalých deformací a pak se povrchová energie může projevovat podobně jako u kapalin (např. hrany a rohy krystalů se zaoblují). Existence povrchové energie se projevuje při rozmělňování pevných látek (např. mletím, štípáním apod.), kdy dochází ke zvětšování jejich povrchu. Jak známo, je na tento pochod nutno vynaložit mechanickou práci. U pevných látek však proces vzniku nového povrchu probíhá ve dvou krocích: (1) vznik nového povrchu rozdělením materiálu (např. rozštípnutím), přičemž atomy nového povrchu zachovávají stejné polohy, jaké měly v objemové fázi a (2) přeskupení atomů v povrchové oblasti do jejich konečných rovnovážných poloh. Obr. 1-7 Dvě stadia při vzniku nového povrchu pevné látky U pevných látek na rozdíl od kapalin probíhá druhý děj v důsledku malé pohyblivosti v povrchové oblasti jen pomalu, takže rovnovážná hodnota povrchové energie se může ustavovat velmi dlouho. Možnosti přímého stanovení povrchové energie pevných látek i mezifázové energie pevná látka kapalina jsou dosti omezené a většina z nich je použitelná pouze pro určitou skupinu pevných látek nebo pro speciální podmínky. Povrchová energie polymerů je nízká (např. polyethylen 35,3; polystyren 40,7; teflon 20; PVC 41,5 mj m 2 ), u skla byla nalezena hodnota 250 až 500 mj m 2, a povrchová energie kovů je vysoká (např. hliník má 840, měď 1100 mj m 2 ). Koncepce povrchového napětí jako tečné síly, stejné ve všech směrech a ve všech místech povrchu, která vyhovovala u kapalin, není u pevných látek adekvátní, neboť povrch pevných látek není homogenní a síla působící v rovině povrchu je různá v různých místech a je také různá v různých směrech. 1.3 Teplotní závislost povrchového napětí Povrchové napětí s teplotou vždy klesá. Vzhledem k tomu, že při kritické teplotě mizí rozhraní mezi kapalnou a plynnou fází, klesne povrchové napětí při této teplotě na nulu. Pro vystižení teplotní závislosti byla navržena řada rovnic. Na základě analogie s plyny odvodil baron von Eötvös diferenciální rovnici d 2/3 Vm k dt, M Vm (1.3) kde je povrchové napětí kapaliny (N m 1 ), V m její molární objem (m 3 mol 1 ), hustota (kg m 3 ) a M molární hmotnost (kg mol 1 ) a k je empirická konstanta, která má pro nepolární sloučeniny přibližně stejnou hodnotu, 2, J mol 2/3 K 1. Jestliže u kapaliny dochází k asociaci nebo disociaci, je nutno použít místo M tzv. zdánlivou molární hmotnost M'. Eötvösova rovnice v integrovaném tvaru umožňuje přepočet povrchového napětí z jedné teploty na druhou 2/ 3 2/ 3 M M 2 1 = k ( T 2 T1 ) 2 1 Lóránd, baron von Eötvös ( ) (1.4) 1-5
6 nebo přibližný odhad povrchového napětí pouze ze znalosti kritické teploty T k a hustoty: M = k ( T () k T) Pro vyšší teploty (blížící se T k ) byly do rovnice zavedeny různé korekční členy: () 2/ 3 2/3 2/3 M M = k ( T ( ) (g) k T ) nebo = k ( T ( ) k T 6) je hustota kapaliny, (g) hustota rovnovážné parní fáze, T k kritická teplota V malém teplotním rozmezí klesá povrchové napětí s teplotou prakticky lineárně. Pro hrubý odhad teplotní závislosti povrchového napětí bývají používány vztahy = a (T k T) nebo = a (T k T 6) (1.7) kde a je konstanta, stanovená z jedné experimentální hodnoty povrchového napětí konstanta. Často je také používán vztah navržený van der Waalsem = A (1 T/T k ) n (1.8) kde A a n jsou konstanty (n je pro řadu kapalin 1,23). Data pro řadu průmyslově významných látek jsou dnes uváděna právě v tomto tvaru. 1.4 Teplotní závislost mezifázového napětí Důležitý rozdíl mezi povrchovým a mezifázovým napětím se projevuje v závislosti na teplotě. Zatímco povrchové napětí s teplotou vždy klesá a při kritické teplotě dosahuje nulové hodnoty, je teplotní závislost mezifázového napětí dána teplotní závislostí vzájemné rozpustnosti obou složek. Čím větší vzájemná rozpustnost, tím menší mezifázové napětí. Jak známo, vzájemná rozpustnost může s teplotou růst i klesat - známe systémy s dolní, horní a dokonce oběma kritickými rozpouštěcími teplotami. Mezifázové napětí může tedy s teplotou jak klesat (pro systémy s horní T k ), tak stoupat (systémy s dolní T k ), ale může i změnit znaménko (systémy s horní i dolní T k ). V blízkosti kritické teploty rozpouštěcí se mezifázové napětí blíží nule. (1.5) (1.6) Obr. 1-8 Teplotní závislost rozpustnosti a mezifázového napětí 1-6
Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce
Fázové rozhraní Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce Homogenní - kapalina/plyn - povrch;kapalina/kapalina Nehomogenní - tuhá látka/plyn - povrch;
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceAmorfní látky (např. podchlazené kapaliny, např. skla, vosky, pryskyřice,
Pevná látka mota, která je tuá a odolává působení napětí účinkem vnější síly se elasticky deformuje její tvar je dán více předcozí istorií než povrcovými silami jako u kapalin silné interakce mezi stavebními
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
Vícertuť při 0 o C = 470 mn m 1 15,45 17,90 19,80 21,28
zkapalněné plyny - velmi nízké; např. helium 0354 mn m při teplotě 270 C vodík 2 mn m při teplotě 253 C roztavené kovy - velmi vysoké; např. měď při teplotě tání = 00 mn m organické látky při teplotě 25
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
VíceStruktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.
Struktura polymerů Základní představy: přírodní vs. syntetické V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz celulóza přírodní kaučuk Příprava (výroba).struktura vlastnosti Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu)
VíceVLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken
VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceTermodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.
Termodynamika Zabývá se ději, při nichž se mění tepelná energie v jiné druhy energie (zejména mechanické). Studuje vlastnosti látek bez přihlédnutí k jejich mikrostruktuře. Je vystavěna na axiomech (0.,
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření
Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá
Více15,45 17,90 19,80 21,28. 24,38 28,18 27,92 28,48 dichlormethan trichlormethan tetrachlormethan kys. mravenčí kys. octová kys. propionová kys.
zkapalněné plyny - velmi nízké; např. helium 0354 mn m při teplotě 270C vodík 2 mn m při teplotě 253C roztavené kovy - velmi vysoké; např. měď při teplotě tání = 00 mn m rtuť při 0 o C = 470 mn m organické
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce
Metody využívající rentgenové záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 Rentgenovo záření 2 Rentgenovo záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá se v lékařství a krystalografii.
VíceChemie povrchů verze 2013
Chemie povrchů verze 2013 Definice povrchu složitá, protože v nanoměřítku (na úrovni velikosti atomů) je elektronový obal atomů difúzní většinou definován fyzikální adsorpcí nereaktivních plynů Vlastnosti
VíceFyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VíceTERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
VíceFáze a fázové přechody
Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika) Fáze a fázové přechody Pojem fáze je zobecněním pojmu skupenství, označuje homogenní část makroskopického tělesa. Jednotlivé fáze v
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceNultá věta termodynamická
TERMODYNAMIKA Nultá věta termodynamická 2 Práce 3 Práce - příklady 4 1. věta termodynamická 5 Entalpie 6 Tepelné kapacity 7 Vnitřní energie a entalpie ideálního plynu 8 Výpočet tepla a práce 9 Adiabatický
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
VíceZáklady vakuové techniky
Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze
VíceNěkteré základní pojmy
Klasifikace látek Některé základní pojmy látka látka čistá chemické individuum fáze směs prvek sloučenina homogenní směs heterogenní směs plynná směs kapalný roztok tuhý roztok Homogenní a heterogenní
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
Více5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu
Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství
VíceZáklady molekulové fyziky a termodynamiky
Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou
VíceChemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky
Chemická kinetika Chemická kinetika Reakce 0. řádu reakční rychlost nezávisí na čase a probíhá konstantní rychlostí v = k (rychlost se rovná rychlostní konstantě) velmi pomalé reakce (prakticky se nemění
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
Více12. Struktura a vlastnosti pevných látek
12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace
VíceTermodynamické zákony
Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce
VíceTermomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceKrystalizace, transformace, kongruence, frustrace a jak se to všechno spolu rýmuje
Krystalizace, transformace, kongruence, frustrace a jak se to všechno spolu rýmuje Pavel Svoboda, Silvie Mašková Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra fyziky kondenzovaných
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti
VíceÚVOD DO TERMODYNAMIKY
ÚVOD DO TERMODYNAMIKY Termodynamika: Nauka o obecných zákonitostech, kterými se se řídí transformace CELKOVÉ energie makroskopických systémů v její různé formy. Je založena na výsledcích experimentílních
VíceObr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.
9. Tření a stabilita 9.1 Tření smykové v obecné kinematické dvojici Doposud jsme předpokládali dokonale hladké povrchy stýkajících se těles, kdy se silové působení přenášelo podle principu akce a reakce
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceKapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22
Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI Jaroslav Krucký, PMB 22 SYMBOLY Řecká písmena θ: kontaktní úhel. σ: napětí. ε: zatížení. ν: Poissonův koeficient. λ: vlnová délka. γ: povrchová
VíceMolekulová fyzika a termodynamika
Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Úvod, vnitřní energie soustavy, teplo, teplota, stavová rovnice ideálního plynu Termodynamické zákony, termodynamické děje Teplotní a
VíceEnergie v chemických reakcích
Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceStanovení křivky rozpustnosti fenol-voda. 3. laboratorní cvičení
Stanovení křivky rozpustnosti fenol-voda 3. laboratorní cvičení Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 2016/2017 Cíl pochopení základních principů fázové rovnováhy heterogenních soustav základní principy
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceKONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška
1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební
VíceVybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
Více3.3 Částicová stavba látky
3.3 Částicová stavba látky Malé (nejmenší) částice látky očekávali nejprve filozofové (atomisté) a nazvali je atomy (z řeckého atomos = nedělitelný) starověké Řecko a Řím. Mnohem později chemici zjistili,
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Povrchová vrstva Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
Více2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7
Obsah Obsah 1 Povrchová vrstva 1 2 Jevy na rozhraní 3 2.1 Kapilární tlak........................... 4 2.2 Kapilární jevy........................... 5 3 Objemová roztažnost kapalin 7 1 Povrchová vrstva
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Nauka o materiálu Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze kluzu R e, odpovídající
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceMŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceOsnova pro předmět Fyzikální chemie II magisterský kurz
Osnova pro předmět Fyzikální chemie II magisterský kurz Časový a obsahový program přednášek Týden Obsahová náplň přednášky Pozn. Stavové chování tekutin 1,2a 1, 2a Molekulární přístup kinetická teorie
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceVLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
VícePřírodní vědy - Chemie vymezení zájmu
Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VíceRozpustnost Rozpustnost neelektrolytů
Rozpustnost Podobné se rozpouští v podobném látky jejichž molekuly na sebe působí podobnými mezimolekulárními silami budou pravděpodobně navzájem rozpustné. Př.: nepolární látky jsou rozpustné v nepolárních
VíceStanislav Labík. Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost
Stanislav Labík Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost 325 labik@vscht.cz 220 444 257 http://www.vscht.cz/fch/ Výuka Letní semestr N403032 Základy fyzikální chemie
VíceSměsi, roztoky. Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace
Směsi, roztoky Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace 1 Směsi Směs je soustava, která obsahuje dvě nebo více chemických látek. Mezi složkami směsi nedochází k chemickým reakcím. Fyzikální vlastnosti
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
VíceChemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.
Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou
VícePevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství
Pevné lékové formy Vlastnosti pevných látek stabilita Vlastnosti léčiva rozpustnost krystalinita ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství Charakterizace pevných látek difraktometrie
VícePřehled otázek z fyziky pro 2.ročník
Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
VíceFyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy
Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy HMOTA A JEJÍ VLASTNOSTI POSTAVENÍ FYZIKÁLNÍ CHEMIE V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH HISTORIE FYZIKÁLNÍ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY DEFINICE FORMY HMOTY Formy a nositelé hmoty
Více