Příčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní

Transkript

1 Příčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní (úspory, soukromé pojištění) od druhých lidí nebo soukromých organizací - charita, zaměstnavatelé od veřejného sektoru (stát, obec )

2 5 základních oblastí sociálního zabezpečení zabezpečení ve stáří starobní pozůstalostní důchody zabezpečení v nemoci a v invaliditě, vč. zdravotní péče invalidní důchody nemocenské dávky zabezpečení v nezaměstnanosti rodinná politika - zejména podpora rodin s dětmi sociální (resp. chudinská) péče

3 VELMI STRUČNÁ HISTORIE V rané historii lidstva péče o rodinu, o staré, nemocné, chudé vždy, odráží sociální systém té které doby Zemědělské komunity chudí, slabí (děti, staří) vykonávají lehké a jednoduché práce Extrémní situace opuštění starých a nemocných Industrializace, urbanizace, rozvoj státní moci chudinské zákony v Západní Evropě 1883 Německo, zákon o sociálním pojištění (některé prameny 1889, kdy byla vyplacena první penze) autor Otto von Bismarck je považován za zakladatele široce pojatého zabezpečení starých, nemocných (invalidních) a osob s následky pracovního úrazu. Povinné příspěvky pro vzájemnou pomoc samostatné organizace ("sociální pojišťovny") zřízené zákonem zajišťovaly dávky pro zaměstnané po dosažení příslušného věku (v té době 65 let) nebo při vzniku zákonem definované situace dávky byly závislé na příspěvcích (zásluhové dávky) Velká Británie podobné schéma, první státní penze 1930s USA prezident Franklin Delano Roosevelt, 32nd President of the United States (March 4, 1933 to April 12, 1945) po Velké Depresi prosadil 1935 Social Security Act byl naladěn jako sociální pojištění americký styl měl zajistit účetně zdravý finanční systém, ale pravomoci prezidenta nemohly vytořit příspěvky na sociální pojištění, jaké jsou zvykem v Evropě sociální pojištění ve Francii 1942 Sir William Beveridge slavný Beveridge Report asi nejpropracovanější zpráva o sociální problematice v té době Vznikly vlastně dva typy systémů "Beveridge" a "Bismarck" a jejich kombinace Beveridge univerzální sociální ochrana, státní řízení, daňové financování, všichni jsou zahrnuti i povinni Bismarck zaměstnanecké pojištění, decentralizované řízení, sociální pojistné jako zdroj financí, zásluhové dávky plynoucí z pojistného

4 TYPY SOCIÁLNÍ OCHRANY VE VYSPĚLÝCH STÁTECH (PODLE: Rhodes, M. (1996), A new social contract? Globalization and west European welfare states, European University Institute Working Paper No 43) Skandinávský model vysoký stupeň universality a institucionalizace Bismarckovský model řešení založená na trhu práce, sociální pojištění Anglosaský model liberální, jednotné dávky, rozsáhlé testování příjmů Jižní model ochrana řádných zaměstnanců, rodina hraje roli v redistribuci, chybí všeobecná záchranná síť Beveridge IRL, UK, USA, AUS, NZ Bismarck BE, D, F, L, NE, A, CZ Jižní GR, S, I, P Skandinávský NO, SW, DK, FI ANALÝZA SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ ŘÍDÍ SE HLAVNĚ TYPEM PENZIJNÍHO SYSTÉMU: (jedna možná) První pilíř hlavní systém o univerzální penze, PAYG o zásluhová penze s definovanými dávkami (PAYG, jen zřídka fondy) Druhý pilíř doplňkové penzijní systémy o definované dávky (PAYG, většinou fondové) o definované příspěvky (PAYG, většinou fondové) Třetí pilíř individuální spoření, spoření na bázi životního pojištění, vlastnictví nemovitostí, rodinná podpora atp. Definované příspěvky jsou známy příspěvky do systému konstruované podle určitého klíče dávky jsou potom vypláceny jako anuity nebo jako celková částka Definované dávky penze (dávky) jsou definovány předem podle určitého klíče a jsou vypláceny jen s malou závislostí na příspěvcích. To znamená, že jsou vnímány jako daň (princip neekvivalence u daní).

5

6 PENZIJNÍ SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY A: Poměr závislosti starých lidí old age dependency ratio: Populace v penz. věku / Populace v pracovním věku B: Poměr dostupnosti penzí eligibility ratio: Počet lidí pobírajících penzi / Populace v penz. věku C: Poměr transferů transfer ratio: Průměrná penze / HDP na pracovníka D: Poměr zaměstnanosti employment ratio: Počet pracujících / Populace v pracovním věku FUNKCE PENZIJNÍHO SYSTÉMU zabezpečit příjem ve stáří tj. sociální pojištění zajistit nástroj pro úspory na stáří redistribuovat příjmy od bohatých k chudým ve stáří PILÍŘE PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ 1. státní penze obvykle PAYG 2. fondová penze obvykle zaměstnavatelská 3. soukromé spoření

7

8

9

10

11 (Buti, p. 32 an.) REFORMY SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ: Od osmdesátých let byla většina penzijních systémů reformována JAK méně velkorysá indexace penzí zvyšování penzijního věku snižování replacement rate přísnější kritéria pro invalidní důchody rušení speciálních penzí (státní zaměstnanci, armáda ) prodlužování povinné doby pojištění CÍLE REFOREM: Snižování nákladnosti systému Přizpůsobení systému demografickým změnám Větší transparentnost distribuce Menší distorzní účinky na individuální chování (tj. na volby mezi prací a volným časem s penzí nebo jiným typem sociální ochrany)