Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc, 19. 4. 2012"

Transkript

1 Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce Jan Ebr Olomouc,

2 Literatura - Slunce je hvězda stelární astrofyzika! - (Vanýsek, V.: Základy astronomie a astrofyziky) - Z. Mikulášek, J. Krtička: Základy fyziky hvězd (dumbell.physics.muni. cz/skripta/zaklady_fyziky_hvezd.pdf) - Michal Švanda: Slunce (2011) - Rudolf Kippenhahn: Odhalená tajemství Slunce (1999) Aktuální zdroje na internetu - portál sluneční aktivity/vlivu na Zemi: - SOHO realtime: sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime-images.html

3 Slunce je hvězda Spektrální třida G2 - povrchová teplota 5780 K - maximum vyzařování 502 nm - (srov. žárovka K ~ nm) Absolutní jasnot 4,8 mag - zdánlivá jasnost 26,7 (25 mag ~ větší zářivý tok než Sírius) - nb: absolutní = jasnost ve vzdálenosti 10 pc (32,6 sv. let) - jasnější než 85 % hvězd v galaxii, přesto relativně slabá - srov.: α Cen 4,38 (1,5 sv. let); Sírius 1,4; Polárka 3,6; Antares 7,3; η Car 12,0 (5 milionkrát větší zářivý výkon)

4

5 Proč Slunce svítí? Slunce svítí, protože v jeho nitru probíhají termojaderné reakce Slunce svítí, protože jeho povrch má větší teplotu než jeho okolí! - primární ohřátí Slunce: kolaps přeměna potenciální energie Hydrostatická rovnováha: - srov: ideální plyn - zdroj tepla v centru pomáhá bojovat s gravitací (prvotní teplo se vyzáří) Rovnováha možná i bez zdroje tepla - plynná planeta, hnědý trpaslík: nízká hmotnost (nízká teplota) - bílý trpaslík: degenerovaný elektronový plyn (malý objem)

6 Termojaderná reakce Zdroj energie dlouhodobě stabilní - zvýšení teploty zvýšení výkonu zvýšení produkce energie zvýšení tlaku expanze povrchu Slunce větší ztráty snížení teploty snížení výkonu

7

8 Termojaderná reakce - probíhají v jádře: oblast do 0,2 0,25 průmeru Slunce (teplota až15,7 mil K) - jen 0,8 % na CNO cyklus, zbytek p-p řetězec - vedlejší kanály p-p klíčové pro pozorování slunečních neutrin - 4p He uvolní 0,7 % klidové energie (srov. spalování ropy %) - 276,5 W/m 3 ~ hromada kompostu (en.wikipedia.org/wiki/sun) - p-p řetězec limitován prvním stupněm - jediný závisí na slabé interakci (proton na neutron) - nutnost překonání elektrického odpuzování nábojů (práh cca 10 mil K) - střední doby reakce pro p+p d let d+p 3 He 4 vteřiny 3 He+ 3 He 4 He+2p let - vysvětuje minimální přítomnost deuteria a helia-3 ve vesmíru - pomalosti reakce vděčíme za dlouhodobou existenci Slunce!

9 Vnitřní stavba Slunce přenos energie - Ideální plyn: - vzestup části plynu snížení tlaku pokles teploty. Pokud < zdejší T, klesne zpět ( vrstva v zářivé rovnováze ), pokud > pokračuje (konvektivní vrstva). - zářivá rovnováha: přenos tepla záření stačí na potlačení gradientu teploty pod mez konvekce. - rozhraní: 2 mil K rekombinace těžkých iontů pokles průhlednosti

10 Vnitřní stavba Slunce přenos energie - přenos energie zářením velmi pomalý: - individuální kvantum : deseti- až statisíce let - změna teploty v jádře by se na povrchu projevila za milionů let - konvektivní vrstva: granule (~1000 km, ~10 minut) a supergranule (~ km, ~24 hodin) - pohyby plazmatu, obzvláště na dně konvektivní vrstvy klíčové pro vznik magnetického pole sluneční aktivita

11 Povrch a atmosféra Slunce Fotosféra: velmi tenká (jen 300 km), řídká (10 23 částic na m 3 ~ 0,37 % vzduchu na povrchu) - zdroj většiny záření, první průhledná oblast (úbytek H ) - poslední vrstva v termodyamické rovnováze (záření černého tělesa) - vše, co vidíme obyčejným dalekohledem - granulace, skvrny, fakulová pole Chromosféra: nad fotosférou teplota stoupá, ale oblast není v termodynamické rovnováze - víceméně průhledná - nezáří jako černé těleso, ale ve vybraných čarách (Balmerova série) - oblast silně ovlivněná magnetickým polem - spikule, filamenty, erupce Koróna: řídká vnější atmosféra, teploty až miliony K. - koronální smyčky, výtrysky, díry - září především v UV a rentgenovém záření - viditelná při zatmění Slunce: rozptýlené světlo z fotosféry

12 Pozorování Slunce Ze Země: - omezené vlnové délky (fotosféra/chromosféra, jen některé čáry nejvýznamější H α ano) - vyšší vliv seeingu (chvění vzduchu) než v noci - vakuuový nebo naopak otevřený design, adaptivní optika - rádiová pozorování v širokém spektru (i jevy daleko od povrchu Slunce) - detekce slunečních neutrin Z vesmíru: - nepřetržité sledování v různých oborech (i extrémní UV a rentgenové), všechny části Slunce (SOHO od roku 1995, Ulysses ( ), TRACE, Yohkoh, nyní SDO, STEREO, HINODE)

13 Nástroje pro studium Slunce Dopplergramy (viz výše) přesné informace i o velmi malých pohybech Magnetogramy - rozštěpení vybraných spektrálních čar v magnetickém poli (Zeemanův jev) - polarizace směr vektoru B Heliosesmologie - pozorování oscilací celého Slunce, nebo jeho částí, šíření vln. Jediná metoda (kromě neutrin) umožňující nahlédnout pod povrch. - upřesňuje modely nitra, určuje polohy vrstev, proudění pod povrchem... - infromace o rotaci různých vrstev (diferenciální nejen různých částí povrchu, ale i různých hloubek) - potvrdila, že problém slunečních neutrin je problémem neutrin a ne Slunce

14 Problém slunečních neutrin Neutrina: velmi slabě interagují, téměř nehmotné. - zachování leptonového čísla (zanikne elektron musí vzniknout elektronové neutrino) - tři druhy (elektronové, mionové, tauonové) - produkce elektronových ve slabých interakcích - obrovský tok: 6, /cm 2 /s! Detekce neutrin: extrémně obtížná, - experiment Homestake : záchyt neutrina v Cl Ar (400 tisíc litrů C 2 Cl 4 ) - v průměru 1 neutrino denně (jehla v kupce sena!) - 1/3 předpovězeného toku - citlivý pouze na elektornové neutrino Moderní detektory: nádrž s vodou (/těžkou) obklopená fotonásobiči - ciltivé na všechny druhy neutrin - problém vyřešen uvážením oscilací neutrin - nakonec v souhlasu s modely Slunce

15 Magnetické pole Elektrický proud vytváří magnetické pole kolmé na směr proudu - plazma: ionizované, rozdělené na elektricky nabité částice - ale přitom globálně neutrální? - protony a elektrony výrazně jinak hmotné možnost separace pohybem Lorentzova síla: působí kolmo na rychlost i magnetické pole - vede ke šroubovicovému pohybu - magnetohydrodynamika: působení plazmatu a pole je vzájemné - v závilosti na podmínkách může jedno nebo druhé dominovat (plazma pohybující se podle siločar, pole zamrzlé v plazmatu)

16 Sluneční dynamo zdroj magnetického pole = vzájemné pohyby na dně konvektivní vrstvy poklidné magnetické pole od pólu k pólu (poloidální) + diferenciální rotace = namotávání siločar (omega efekt) torodiální pole alfa efekt: z poloidálních složek magnetických smyček vzniká nové poloidální pole opačné polarity v 11letém cyklu meridionální proud: unáší magnetické pole k pólům, skutečný cyklus 22 let (opačná polarita 11letých cyklů)

17

18 Sluneční skvrny - nejvýraznější projev 11letého cyklu, snadno pozorovatelné - známé od starověku, často považovány za přechody planet - magnetická trubice vyhřezne na povrch lokálně zastaví konvekci - dvojice s popačnou polaritou (i složitější skupiny) - teploty K, díry ve fotosféře Wilsonův efekt - šířka se mění během cyklu motýlkový diagram - přirozeně nestabilní (magnetický tlak) - stabilizovány vírovou strukturou pod povrchem

19

20 Aktivita ve sluneční atmosféře - spikule: 300 tisíc na celém Slunci, 15 minut, průměr 500 km, výška až 10 tisíc km, rychlost 20 km/s - protuberance/filamenty: plyn zachycený ve smyčce magnetického pole, chladnější než okolní chromosféra viditelné světlo (H α dalekohledy) - erupce: rekonexí magnetického pole uvolněná energie urychluje částice interagují s plazmou v chromosféře prudké zvýšení teploty a jasu vyvržení materiálu - koronální výron hmoty (CME): vrchní část smyčky samostatným objektem může opustit Slunce (zasáhnout Zemi). Může nastat i bez pozorované erupce.

21 Sluneční vítr - koróna: miliony K rychlost dostatečná k úniku neustálý proud částic (+ magnetická pole) - přesný mechanismus ohřívání koróny neznámý - magnetické rekonexe (minierupce) - magneto-akustické vlny - spikule typu II (rychlosti ~100 km/s) - pomalý vítr: km/s, rychlý (z koronálních děr, kde je otevřené mag. pole): až 700 km/s + oblaka z CME - u Země jen několik částic cm 3 - viditelný na ohonech komet (míří od Sunce) - heliosféra: oblast kde vane sluneční vítr (než se zastaví o mezihvězdou hmotu) do vzdálenosti cca 200 AU - už AU od Slunce: terminační vlna vítr podzvukový, zahuštění prostoru, bubliny ~1 AU, na místě zkoumají Voyager 1 a 2

22 Sluneční vítr a Země - magnetické pole Země tvarováno slunečním větrem - odklání nabité částice podél siločar, nejprostupnější je u pólů polární záře (aurorální ovál) - oblaka plazmatu ve slunečním větru mohou nést vlastní magnetické pole komplikované interakce, rekonexe - magnetosféra reaguje na změny tlaku slunečního větru změny magnetického pole elektomagnetická indukce možné poškození rozvodné sítě (Kanada 1989), vliv na družice, lety v polárních oblastech...

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Koróna, sluneční vítr Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (10 4 K) a korónou (10 6 K) Nehomogenní, pohyby (doppler-shift), vývoj S výškou

Více

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Sluneční dynamika Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Slunce: dynamický systém Neměnnost Slunce Iluze Slunce je proměnná hvězda Sluneční proměny Díky vývoji Dynamika hmoty Magnetická

Více

Slunce nejbližší hvězda

Slunce nejbližší hvězda Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Slunce nejbližší hvězda RNDr. Eva Marková, CSc., Hvězdárna v Úpici Slunce

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Slunce zdroj energie pro Zemi

Slunce zdroj energie pro Zemi Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce

Více

Odhalená tajemství slunečních skvrn

Odhalená tajemství slunečních skvrn Odhalená tajemství slunečních skvrn Michal Řepík info@michalrepik.cz www.michalrepik.cz Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy 23. 11. 2015 Obsah Slunce jako hvězda Struktura slunečního nitra a atmosféry

Více

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami

Více

Numerické simulace v astrofyzice

Numerické simulace v astrofyzice Numerické simulace v astrofyzice Petr Jelínek Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, Česká republika Astronomický ústav, Akademie věd České republiky v.v.i., Ondřejov, Česká republika

Více

Žhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Žhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Žhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Měnící se sluneční fyzika Studium Slunce: již staří Číňané Kniha změn, vznik až 2000 pnl Kolem

Více

Koróna, sluneční vítr

Koróna, sluneční vítr Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106 K) Nehomogenní,

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Sluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Sluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Sluneční skvrny od A do Z Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Sluneční skvrny historie Příležitostná pozorování velkých skvrn pouhým okem První pozorování dalekohledem: 1610 Thomas Harriot

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Spektroskopie Slunce Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Slunce jako hvězda Spektrální třída G2, hlavní posloupnost 4,5

Více

SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNCE 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský Slunce zblízka Vřící povrch probublávajícího plazmatu granulace to plazma čtvrté skupenství hmoty, směska elektricky nabitých částic Pozorujeme různé jevy

Více

Cesta do nitra Slunce

Cesta do nitra Slunce Cesta do nitra Slunce Jeden den s fyzikou MFF UK, 7. 2. 2013 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Chytří lidé řekli Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Slunce - otázky a odpovědi

Slunce - otázky a odpovědi Slunce - otázky a odpovědi Vladimír Štefl, Josef Trna Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce na

Více

O původu prvků ve vesmíru

O původu prvků ve vesmíru O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem

Více

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ I FYZIKA PLAZMATU

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ I FYZIKA PLAZMATU POZVÁNKA NA WORKSHOP PROJEKTU SE SLUNCEM SPOLEČNĚ SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ I FYZIKA PLAZMATU 28. 30. června 2013, Hvězdárna Valašské Meziříčí Milí přátelé, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci

Více

Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček

Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti Pavel Hejda a Josef Bochníček Úvod Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Příčinou geomagnetických poruch jsou buď vysokorychlostní

Více

10. Sluneční skvrny. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika LS 2007/2008

10. Sluneční skvrny. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika LS 2007/2008 10. Sluneční skvrny Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Magnetická pole na Slunci Pozorována Ve fotosféře (skvrny, knoty, fakule, póry, jasné body)

Více

Základní charakteristiky

Základní charakteristiky Základní charakteristiky Vzdálenost Země-Slunce: 1.496 x 108 km (světlo letí ~ 8 min 19 s) Poloměr: 6.96342 x 105 km (109 x poloměr Země) Hmotnost: 1.9891 x 1030 kg (333000 x hmotnost Země) Hustota: Průměrná:

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami

Více

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

1. Slunce jako hvězda

1. Slunce jako hvězda 1. Slunce jako hvězda Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Slunce v minulosti Starověk: Slunce = bůh Ra/Re, Apolón, Khors, Radegast, Sunna, Dadźbóg,

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny

Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny Slunce jako božstvo Mnoho kultur uctívalo Slunce jako božstvo modlitbami i přinášením (lidských) obětí Egypt Re Indie Surya Řecko a Řím Apollón a Helios Mezopotámie

Více

Sluneční magnetismus. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Sluneční magnetismus. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Sluneční magnetismus Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Sluneční cyklus Hlavní cyklus 11 let - Objev Heinrich Schwabe (1834) - Hale 22 let, složený ze dvou 11letých - 7,5 16 let (11,2 je střední

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

Sluneční magnetismus. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika ZS 2011/2012

Sluneční magnetismus. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Sluneční magnetismus Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Sluneční cyklus Hlavní cyklus 11 let Objev Heinrich Schwabe (1834) Hale 22 let, složený

Více

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Základy spektroskopie a její využití v astronomii Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

Chemické složení vesmíru

Chemické složení vesmíru Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,

Více

11. Koróna, sluneční vítr

11. Koróna, sluneční vítr 11. Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji, HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací

Více

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. přednáška: 1 h zakončení: písemná a navazující ústní zkouška požadavky: témata přednášená na přednáškách a cvičeních + studijní materiály + studium zadané literatury, zápočet ze

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Příklady Kosmické záření

Příklady Kosmické záření Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Jak se vyvíjejí hvězdy? Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 12. JADERNÁ FYZIKA, STAVBA A VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. JADERNÁ FYZIKA zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1

Více

Plazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice?

Plazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice? Plazmové metody Co je to plazma? Jak se uplatňuj ují plazmové metody v technice? Co je to plazma? Plazma je látkové skupenství hmoty, ČTVRTÉ skupenství a vykazuje určité specifické vlastnosti. (správně

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou

Více

vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM

vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM Měření základních parametů vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM J. Krbec 1 1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská U3V Fyzika přátelsky / Aplikované přírodní

Více

počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: počátek 20. století: 1951, Ludwig Biermann:

počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: počátek 20. století: 1951, Ludwig Biermann: Sluneční vítr počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: sluneční aktivita ovlivňuje geomagnetickou aktivitu (pozorování Slunce + detekování změn magnetického pole měřeného na Zemi + polární záře)

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

Eruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika

Eruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika Eruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika Miroslav Bárta Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov barta@asu.cas.cz 26. prosince 2013 1. ČS setkání pozorovatelů Slunce, Valašské

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star) Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star) fyzické proměnné hvězdy reálné změny charakteristik v čase: v okolí hvězdy v povrchových vrstvách, většinou projevy hvězdné aktivity, astroseismologie

Více

Slunce a Sluneční soustava. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Slunce a Sluneční soustava. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Slunce a Sluneční soustava Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Kde končí Slunce? Fotosféra spodní vrstva atmosféry, hraniční vrstva tělesa Chromosféra řídká vrstva výše, záření

Více

7. Rotace Slunce, souřadnice

7. Rotace Slunce, souřadnice 7. Rotace Slunce, souřadnice Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Sluneční rotace Pomalá ~měsíc, ~1610 podle pohybů skvrn, Galileo 1858, Carrington,

Více

Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera. připravil R. Šmída

Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera. připravil R. Šmída Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera připravil R. Šmída Astročásticová fyzika Astronomie (makrosvět) Částicová fyzika (mikrosvět) Kosmické záření Objev kosmického záření 1896: Objev radioaktivity

Více

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Vliv na tvar

Více

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 Co (si myslíme že) víme o Slunci? Michal Švanda ASTRONOMICKÝ ÚSTAV UK, PRAHA ASTRONOMICKÝ ÚSTAV

Více

Slunce jako hvězda. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Slunce jako hvězda. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Slunce jako hvězda Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Hvězdy, koření vesmíru Pouhá 4,5% hmoty a energie vesmíru ve svítící hmotě Z toho pouze 90 % podle předpokladů koncentrováno

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce magnetosféra komety zbytky po výbuchu supernovy formování hvězdy slunce blesk polární záře sluneční vítr - plazma je označována jako čtvrté skupenství hmoty - plazma je plyn s významným množstvím iontů

Více

VÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Plazma Velmi často se o plazmatu mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty Název plazma pro ionizovaný plyn poprvé použil Irwing Langmuir (1881 1957) v roce 1928, protože mu chováním

Více

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd! Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády 1910 Hans Oswald Rosenberg

Více

Slunce a jeho vliv na Zemi

Slunce a jeho vliv na Zemi Marek Sieber Seminární práce z astronomie: Slunce a jeho vliv na Zemi OBSAH: úvod: Země a Slunce Slunce, základní údaje Základní pojmy, sluneční skvrny, erupce, spikle, magnetické pole, sluneční vítr Jak

Více

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru

Více

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018 Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob sportovci na ZOH 2018 obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.

Více

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK 1 PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE

Více

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300

Více

Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka

Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka Pulzující proměnné hvězdy Marek Skarka F5540 Proměnné hvězdy Brno, 19.11.2012 Pulzující hvězdy se představují Patří mezi fyzicky proměnné hvězdy - ke změnám jasnosti dochází díky změnám rozměrů (radiální

Více

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není

Více

Základy magnetohydrodynamiky. aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci!

Základy magnetohydrodynamiky. aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci! Základy magnetohydrodynamiky aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci! Osnova Magnetohydrodynamika Maxwellovy rovnice Aplikace pinče, MHD generátory, geofyzika, astrofyzika... Magnetohydrodynamika

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Standardní model částic a jejich interakcí

Standardní model částic a jejich interakcí Standardní model částic a jejich interakcí Jiří Rameš Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Praha Přednáškové dopoledne Částice, CERN, LHC, Higgs 24. 10. 2012 Hmota se skládá z atomů Každý atom tvoří atomové

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Sluneční fyzika. Vojtěch Sidorin. Praha,

Sluneční fyzika. Vojtěch Sidorin. Praha, Sluneční fyzika OHŘEV KORÓNY Vojtěch Sidorin Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze Praha, 29.4.2008 Struktura prezentace 1 V čem je problém 2 Navrhnutá řešení 3 Které řešení je správné 4 Není to

Více

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd! Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie Plejády 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka 1910 Hans Oswald Rosenberg

Více

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech

Více

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Mechanizmy hvězdné proměnnosti Mechanizmy hvězdné proměnnosti Bc. Luboš Brát, podle skripta Z. Mikulášek a M. Zejda, Proměnné hvězdy, AÚ PřF MÚ Brno Proměnné hvězdy a mechanizmy jak k jejich změnám jasnosti dochází si popíšeme postupně

Více

Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie

Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie Kvarta 2 hodiny týdně Pomůcky, které

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra fyziky

Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra fyziky PLAZMA ČTVRTÉ SKUPENSTVÍ HMOTY Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra fyziky Abstrakt: Příspěvek pojednává o vlastnostech laboratorního i vesmírného plazmatu,

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více