PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze

Transkript

1 PŘEDMĚT: přírodopis, fyzika, zeměpis ROČNÍK: dle zařazení v ŠVP NÁZEV (TÉMA): Zapadá Slunce vždy na západě? AUTOR: PhDr. Jaroslava Ševčíková KOMPETENČNÍ CÍLE: Kompetence k řešení problémů (samostatná práce tzv. žákovského badatelského typu-formy) Kompetence k učení žák sám vybírá metody a strategie k získání poznatků, ale i objevení postupů Kompetence komunikativní žák pracuje ve skupině, vzájemná kooperace, rozdělení úkolů PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze VYUŽITÉ UČIVO: vesmírná tělesa, pohyb, východ a západ Slunce, světové strany METODY A STRATEGIE: badatelská výuka-strategie, heuristická metoda (Kalhous, Obst) Postup žákovského bádání (učitel koordinuje): 1. badatelský nápad (nápady) brainstorming, volné myšlenky, 2. výběr jednoho badatelského problému logická analýza 3. vyslovení domněnky, formulace hypotézy 4. stanovení postupu jak hypotézu ověřit (pomůcky a organizace) 5. řešení různé metody dle volby řešitelů 6. závěr písemné zpracování výsledků bádání 7. prezentace výsledků slovní prezentace před publikem, na webu atd.

2 ČASOVÝ ODHAD: dlouhodobý úkol min. 4 měsíce, doporučuje se zadávat jako badatelský úkol pro skupinku žáků, například na prázdniny POMŮCKY UČITELE: mapa, kompas, kalendář POMŮCKY ŽÁKA: mapa, kompas (moderní přístroje GPC s kompasem, mobil s kompasem), tužka, zápisník, hodinky, kalendář, on-line informace o západu Slunce : calendar.zoznam.sk/sunset-cz.php POPIS LEKCE: Zadání: Země je součástí Sluneční soustavy. Centrem je hvězda - Slunce. Je jediným tělesem ve Sluneční soustavě, které svítí vlastním světlem. Kolem Slunce obíhá devět planet (Merkur, Venuše, Země Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun), jednou z nich je i naše Země. Země vykonává dva základní pohyby a to: otáčí se kolem své osy, což má za následek střídání dne a noci a obíhá kolem Slunce za jeden rok. Pokud stojíme na Zemi, pohyby Země necítíme. Jako pozorovatelé ale vnímáme (zrakem), jakoby se kolem nás zdánlivě pohybovala ostatní vesmírná tělesa. Nejvýrazněji to vnímáme u Slunce. Slunce vychází ráno na východě, postupuje přes jih a zapadá večer na západě. Přestože se Země kolem své osy pohybuje rovnoměrně (Země se vždy otočí za 23 hodin 56 minut a 4 sekundy), délka dne a noci se v průběhu roku mění, a to nejen v případě, že pozorovatel stojí stále na stejném místě při pozorování, ale i na různých místech Země je délka dne různá a to jak ve stejný čas, tak i v průběhu roku ( vzpomeň si polární kraje- půlroční den a půlroční noc). Tento jev souvisí s obíháním Země kolem Slunce. Země se kolem Slunce pohybuje pohybem nerovnoměrným po křivce elipse. Pozorovateli se zdá, že kolem Země obíhá Slunce, jeho zdánlivá dráha se jmenuje ekliptika Badatelské nápady žáci vysloví různé nápady, co by je zajímalo, co by chtěli v této situaci zjistit, mnohé nebude reálné řešit, proto další krok, k záměrům je pobídkami směrujeme: Otázky vedoucí k badatelským nápadům: -Myslíte, na základě výše uvedeného, že Slunce zapadá za obzor po celý rok přesně na západě? -Myslíte, že Slunce zapadá za obzor při pozorování ze stejného místa vždy ve stejný čas? Co bychom tedy mohli zkoumat?

3 1.2. Vybíráme jeden badatelský úkol: Co z toho můžeme pozorovat my? Čím se můžeme ve svém bádání zabývat? (výběr badatelského nápadu, námětu k bádání) 1.2.a) Zaměříme se na pozorování západů Slunce. 1.2.b) Zaměříme se na pozorování místa, kde Slunce v průběhu určitého času zapadá a čas, kdy zapadá za obzor. 1.2.c) Do pozorování zahrneme alespoň jeden den rovnodennosti (dny, kdy je den stejně časově dlouhý jako noc) a a jeden den slunovratu (dny, kdy se místo západu Slunce vrací zpět směrem k přesnému bodu západu) a 31.12, proto musí pozorování trvat minimálně 4 měsíce 1.3. Vyslovujeme hypotézu: Například: Slunce vždy zapadá na západě, ale v různý čas (nepravda). Slunce vždy zapadá na západě v den rovnodennosti (pravda) atd. necháme žáky vyslovit jejich hypotézu, ale je nutné, aby byla ověřitelná Stanovujeme postup řešení -žáci stanoví služby, kdy budou pozorovat západ Slunce - vždy na stejném místě, v čas zjištěný dle tabulek Doporučuje se s odstupem týdně i 14 dnů (při častějším pozorování nebude rozdíl místa západu příliš patrný) 1.5. Řešíme a zaznamenáváme Při řešení se doporučuje: zakreslit horizont či nafotit místo přibližného západu Slunce a do tohoto materiálu zaznamenávat pozorování naznačenou šipkou místo západu. Pokud žáci navrhnou jiné řešení, které bude mít také vypovídací hodnotu, necháme je.

4 1.6. Závěr. Písemné zpracování výsledků Žáci vysloví jednoznačný závěr reakce na hypotézu. Poté zpracují své bádání do veřejné třídní prezentace či webové stránky Prezentace výsledků Prezentace výsledků se doporučuje ústně, před třídou. RIZIKA A DALŠÍ DOPORUČENÍ: Rizikem samostatného bádání žáků je ztráta motivace či nízká motivace v průběhu plnění úkolu, doporučuje se udržovat kontakt s žáky po celou dobu plnění badatelského úkolu, například pomocí ů, sdílet s nimi dílčí úspěchy, povzbuzovat. Literatura: Kalous, O., Obst, O.: Didaktika sekundární školy, téma: metody Webové stránky: Inspirováno : Příklad řešení úlohy: Ukázky z plnění úkolu v létě 2013 Pozorování: Našli jsme místo nad školou, kam je volný přístup a je odtud vidět západ Slunce. Prostor jsme vyfotografovali. Fotografii vytiskli a umístili ji do plastové krabičky s tužkou na daném místě, aby k ní měli přístup všichni, kdo se budou podílet na pozorování. Vzhledem k tomu, že někteří z nás odjíždějí na prázdniny atd. Zjistili jsme si, kdy Slunce zapadá, a půl hodiny před daným časem jsme se scházeli na místě. Při tom jsme fotili, jak se Slunce sune k obzoru. Západy Slunce jsme fotili i na jiných místech, ale jen tak, z toho důvodu, že západ Slunce je krásný.

5 K čemu mají žáci dojít (správný výsledek ) Západ Slunce je okamžik, kdy Slunce zachází za obzor a odděluje tak den od noci. Změny místa západu Slunce nejsou ze dne na den zřetelné, vidíme je až po delším čase (týden. měsíc) Dochází k prodlužování či zkracování dne a pomalu se mění i místo západu Slunce na obzoru. V den jarní rovnodennosti (21.3..) vychází na ideálním obzoru Slunce přesně na východě a zapadá přesně na západě, den a noc jsou stejně dlouhé. Po jarní rovnodennosti se dny prodlužují. Toto roční období označujeme jako jaro. Oddaluje se okamžik západu Slunce, které zapadá čím dál více na severu a to až do letního slunovratu (21.6.), kdy je den nejdelší. Následně - v létě- se dny zkracují, místo západu Slunce se přibližuje zpět k západní světové straně. V den podzimní rovnodennosti (23.9.) zapadá Slunce přímo na západě. Přichází roční období podzim. Dny se dál zkracují a Slunce zapadá stále dřív a to stále víc na jihu až po den zimního slunovratu (21.12.), kdy je den nejkratší. V zimě, ročním období které následuje po zimním slunovratu (21.12.), se západ Slunce vrací k západní světové straně a dny se prodlužují až do dne jarní rovnodennosti. A tak stále dokola. Pozor, toto platí jen pro oblast mírných šířek na severní polokouli! Námět: žáci mohou na základě pozorování zpracovat stejné schéma pro východy Sluce. Tak poznáme, zda porozuměli.