SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2011) 292 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Dialog se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti

2 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Dialog se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti 1. ÚVOD Historické události, které nastaly v jižním Středomoří od konce roku 2010, představovaly pro občany těchto zemí jedinečnou příležitost, aby vyjádřili svá přání týkající se dosažení skutečné demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, nestrannější a dokonalejší fungování státních institucí a spravedlivější využívání veřejných zdrojů. Toto úsilí se navíc stalo inspirací pro občany v různých částech arabského světa a posílilo jejich odhodlání uspět při nastolování demokracie. EU je připravena i nadále podporovat všechny své jižní sousedy, kteří se ochotně zaváží k rozvoji demokracie, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a právního státu, a uzavírat partnerství s těmito zeměmi k dosažení hmatatelného pokroku ve prospěch občanů. Tyto historické události rovněž vyvolaly významný pohyb osob. Propuknutí libyjského konfliktu v polovině února vyvolalo vysídlení přibližně osob různých národností do sousedících zemí, zejména do Tuniska a Egypta. Řada z nich se plaví přes Středozemní moře na tzv. lodích štěstí a směřují do Itálie a na Maltu. Někteří v důsledku toho přijdou na moři o život. Od poloviny ledna se přibližně migrantů z Tuniska a Libye vylodilo na pobřeží italského ostrova Lampedusa a na Maltě. Některé hlavní faktory způsobující migrační tlaky v jižním Středomoří, jako je např. vysoká míra nezaměstnanosti velmi mladé populace, nejsou nové. Představují dlouhodobý strukturální problém jak v EU, tak i v jižním Středomoří. EU musí poskytnout jasnou podporu lidem v zemích jižního Středomoří, z nichž mnozí se mohou pokusit, v případě neexistence perspektivy pro lepší život doma, hledat příležitosti mimo svou zemi původu. Aktivní řízení migračních toků, posílení možností legální migrace spolu s opatřeními k řešení nelegální migrace mají kladný dopad jak na EU, tak i na její partnerské země. Toto sdělení navrhuje, aby se v rámci širšího zapojení EU a nabídky partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu a v souvislosti s rozšířenou evropskou politikou sousedství uplatňovanou vůči jižním sousedům EU a vůči jejich novému demokratickému úsilí vyřešily aktuální problémy v oblasti migrace a mobility tím, že EU a země jižního Středomoří mezi sebou povedou dialog o migraci, mobilitě a bezpečnosti, a to v souladu s cíli EU v oblasti globálního přístupu k migraci. Toto sdělení navazuje na návrhy Komise týkající se partnerství mezi EU a zeměmi jižního Středomoří v oblasti migrace, mobility a bezpečnosti, které vyplývají z jejího sdělení o migraci schváleného dne 4. května Zároveň s tímto sdělením se přijme sdělení o přezkumu politiky sousedství EU. CS 2 CS

3 2. NALÉHAVÁ OPATŘENÍ PŘIJATÁ EVROPSKOU UNIÍ Evropská unie reagovala na tyto problémy rychle a účinně a zaměřila se zejména na tyto konkrétní činnosti: V rámci řízení humanitárních nouzových situací způsobených náhlým přílivem migrantů a uprchlíků do zemí sousedících s Libyí Komise přidělila 40 milionů EUR z celkového příspěvku EU (Komise a členské státy) ve výši 102 milionů EUR, aby byla možná evakuace a repatriace státních příslušníků třetích zemí a poskytnutí pomoci potřebným v Libyi i v sousedních zemích. Bylo to rovněž možné díky chvályhodné práci, kterou vykonaly Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC) a další mezinárodní organizace. Zásah EU má klíčový význam při snižování tlaku, který vyvíjí obrovský příliv vysídlených osob na kapacity Tuniska a Egypta při přijímání těchto osob. V zájmu urychlené reakce na nelegální a smíšené migrační toky v střední část Středozemního moře zahájila agentura FRONTEX ve spolupráci s několika členskými státy společnou operaci v rámci evropské politiky sousedství Hermes Extension 2011, která má pomoci Itálii při kontrolách plavidel převážejících migranty a uprchlíky. EUROPOL rovněž vyslal do Itálie tým expertů, který má podpořit její donucovací orgány při identifikaci možných pachatelů trestných činů mezi zadrženými osobami. K zajištění toho, aby se ty členské státy, které nejvíce čelí rostoucím tokům ilegálních migrantů a uprchlíků, v krátkodobém horizontu vyrovnaly s finančními dopady těchto toků, přidělí Komise (z kapitoly Fond pro vnější hranice a Evropský fond pro uprchlíky) na rok 2011 dalších 25 milionů EUR, které jsou k dispozici na základě jednotlivých žádostí členských států. S cílem reagovat na nové výzvy týkající se demokracie a na boj obyvatelstva několika zemí jižního Středomoří za její dosažení Evropská komise a vysoká představitelka společně předložili dne 8. března 2011 sdělení o Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím. Toto sdělení, jehož klíčová doporučení schválila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 11. a 25. března 2011, navrhuje, aby se zemím jižního Středomoří nabídla možnost vzájemného dialogu o otázkách migrace, mobility a bezpečnosti, který se zaměří na posílení a zjednodušení legálních cest pro migraci a mobilitu občanů mezi těmito zeměmi a EU. 3. UDRŽITELNÝ ROZVOJ KAPACIT PRO ŘÍZENÍ MIGRAČNÍCH A UPRCHLICKÝCH TOKŮ Reakce EU na nouzové stavy byla rychlá, komplexní a účinná. Na druhé straně je také zřejmé, že krizové situace nebudou vyřešeny rychle, a že je nezbytné vytvořit podmínky pro provádění více uspořádaného udržitelného plánu, který by se mohl vztahovat na různé aspekty tohoto jevu a vycházet ze solidarity mezi členskými státy a partnerství s příslušnými třetími zeměmi, při plném respektování mezinárodních závazků EU. Podobný jev, jako jsou nelegální migrační toky z Tuniska, se může vyskytnout i v jiných zemích jižního Středomoří, a to zejména v těch, které procházejí fází politické nestability a sociální krize. Organizované sítě související s pašováním výnosů z trestné činnosti mohou posílit svůj vliv a rozšířit svou zeměpisnou působnost i na ostatní africké země než jen na Tunisko. CS 3 CS

4 Vzhledem k tomu, že konflikt v Libyi pokračuje, očekává se, že ji v budoucnosti opustí řada dalších osob a ve stále větší míře také státní příslušníci jiných třetích zemí, zejména ze subsaharské Afriky, kteří v Libyi žili jako migranti nebo uprchlíci. Je také možné, že se Libye znovu stane klíčovou tranzitní zemí, pokud jde o převaděčství nelegálních migrantů, kteří míří z Afriky do Evropy. Zatímco v počáteční fázi krize se velká většina osob prchajících před konfliktem v Libyi včas navrátila do své země původu, v průběhu krize stále více osob, jež nemohou být nikam bezpečně repatriovány, cestovaly z Libye do sousedních zemí. Jedná se buď o státní příslušníky Libye nebo třetích zemí, kteří v Libyi pobývali a kteří opustili svou zemi původu ve snaze dosáhnout mezinárodní ochrany. Pokud se tyto osoby znovu neusídlí jinde, je pravděpodobné, že v přijímajících zemích zůstanou na delší dobu. Tato situace vyvíjí další tlak na již omezené přijímací kapacity zemí, jako je Tunisko a Egypt, a přispívá tak k nárůstu toků migrantů a uprchlíků směřujících do členských států EU. Evropská rada požádala s ohledem na tuto situaci a na základě společné iniciativy Evropské komise a vysoké představitelky, Radu, aby na základě podnětů, které jí předloží Komise, podnikla další okamžitou akci a před zasedáním červnové Evropské rady předložila dlouhodobá opatření pro rozvoj kapacit pro řízení migračních a uprchlických toků ve Středomoří. 4. PLÁN OPATŘENÍ V KRÁTKODOBÉM A STŘEDNĚDOBÉM HORIZONTU Jako bezprostřední reakci na tuto žádost předložila Komise Radě pro spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 11. a 12. dubna první plán opatření, která mají řešit migrační a uprchlické toky v jižním Středomoří v krátkodobém a střednědobém horizontu s cílem: 1) zajistit, aby EU a země sousedící s Libyí měly schopnost vypořádat se s možností, že příliv uprchlíků z této země bude pokračovat nebo se ještě zvýší, a 2) napomáhat těm členským státům a severoafrickým zemím, které jsou v přední linii a přebírají primární odpovědnost za řešení migračních a uprchlických toků. Plán zahrnuje tyto akce: (1) nadále poskytovat finanční prostředky na humanitární pomoc určenou potřebným osobám v Libyi a sousedních zemích, a na repatriaci osob, které utíkají před konfliktem v Libyi, a to na základě identifikovaných potřeb; (2) posílit dodatečné technické zdroje, které poskytly členské státy pro účely společné operace v rámci evropské politiky sousedství HERMES Extension, koordinované agenturou FRONTEX, a pokračovat ve společných operacích HERMES a POSEIDON tak dlouho, jak bude zapotřebí, a to na základě zvýšení rozpočtu, který má FRONTEX k dispozici pro účely sítě pro dozor a hlídkování; (3) rychle posílit pravomoci agentury FRONTEX a poskytnout ji účinnější nástroje. Rada a Evropský parlament by měly prioritně schválit změnu nařízení o zřízení agentury FRONTEX; (4) vyzvat agenturu FRONTEX, aby urychlila jednání o pracovních ujednáních s příslušnými orgány Egypta, Maroka a Turecka, pro které již má mandát, a aby jí byl naléhavě udělen mandát zahájit jednání o podobných pracovních ujednáních s Tuniskem; CS 4 CS

5 (5) zahájit konkrétní společný operační projekt EU Tunisko jako součást širšího souboru opatření, která se budou zabývat celkovou situací nelegální migrace ve Středomoří. Tento projekt se zaměřuje na posílení kapacity tuniských orgánů v oblasti kontroly hranic, boje proti převaděčství migrantů a obchodu s lidmi, usnadňování návratu a sociální a profesní znovuzačlenění navrácených osob, podpory přístupu k legálním migračním cestám a zacházení s migranty vstupujícími na jejich území v souladu s mezinárodními standardy, včetně nabízení azylu osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Souběžně s tímto projektem rovněž pomáhat místním orgánům členských států EU, jichž se nejvíce dotýká tato otázka, pokud jde o reakci na bezprostřední dopady migračních toků pocházejících z Tuniska na místní hospodářství a infrastrukturu; (6) zajistit, aby členské státy plně využívaly finanční zdroje, které jim byly přiděleny z Fondu pro vnější hranice, Evropského návratového fondu a Evropského fondu pro uprchlíky, a to i případně úpravou programového určení finančních prostředků, aby se v případě potřeby reagovalo na nejnaléhavější priority (v případě programů na období je v rámci těchto tří fondů k dispozici 425 milionů EUR a jsou určeny šesti členským státům, které jsou nejvíce dotčeny, tj. Kypr, Francie, Řecko, Itálie, Malta a Španělsko); (7) poskytnout z těchto tří fondů dodatečné finanční prostředky na podporu členských států, které se nacházejí v mimořádné situaci, a to v souladu s ustanoveními finančního nařízení; (8) realizovat regionální program ochrany, jež se bude vztahovat na Egypt, Libyi a Tunisko a jehož cílem bude posílit možnost poskytování pomoci uprchlíkům, kteří se v těchto zemích nacházejí, a na místní úrovni rozvíjet právní předpisy a administrativní kapacity, které těmto osobám umožní zacházení v souladu s mezinárodními standardy. Důležitou součástí regionálních programů ochrany je také znovuusídlení; (9) plánovat a realizovat znovuusídlení co možná největšího počtu osob, které potřebují mezinárodní ochranu, ze zemí sousedících s Libyí do členských států EU a ostatních zemí, jež budou ochotny je přijmout; (10) rychle dosáhnout dohody o přijetí návrhu na vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování, s cílem usnadnit operace týkající se znovuusídlení. Jak bylo uvedeno výše, velké obavy způsobuje možné zvýšení toků osob, jež budou potenciálně potřebovat mezinárodní ochranu a které v současné době přicházejí z území Libye a v budoucnu budou pravděpodobně přicházet z jiných zemí v oblasti. Komise oceňuje značné úsilí vyvíjené UNHCR, ICRC, IOM a dalšími mezinárodními organizacemi a podporu ze strany EU a jejích členských států při poskytování humanitární pomoci a jinou podporu určenou osobám vysídleným z Libye. V této souvislosti je zapotřebí zajistit, aby byla k dispozici odpovídající výše finančních prostředků, které podpoří poskytování humanitární pomoci podle zjištěných potřeb. Finanční podpora by měla také reagovat na bezprostřední dopady migrace a přílivu uprchlíků na místní hospodářskou a sociální situaci i na místní infrastrukturu určitých okrajových regionů členských států EU, jako tomu bylo v průběhu posledních let například v případě některých Kanárských ostrovů, Sicilských ostrovů, Malty, Kypru a některých CS 5 CS

6 řeckých ostrovů v Egejském moři. Komise hodlá prověřit, zda by bylo možné využít v reakci na tyto situace příspěvky ze strukturálních fondů EU. Podpora nejvíce exponovaných členských států by měla přesahovat rámec finanční podpory a měla by umožňovat sdílení aktuální odpovědnosti za řízení migrantů a uprchlíků. Komise již navrhla řadu opatření, a to i v rámci ministerské konference o přemístění a znovuusídlování, která se konala v Bruselu dne 12. května 2011, které musí být pečlivě a urgentně zváženy, aby bylo dosaženo tohoto cíle. V rámci těchto opatření je zapotřebí dát nejvíce dotčeným členským státům na vědomí, že existuje možnost využít na základě žádosti týmy odborníků z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), které budou nápomocny místním orgánům při prověřování žadatelů o azyl a poskytnou počáteční podporu. Z aktuálního rozpočtu EASO by již bylo možné financovat vysílání těchto týmů. Členské státy by měly prokázat svou solidaritu a umožnit odborníkům v oblasti azylu, aby se připojili k týmu EASO, a měly by souhlasit s přemístěním některých osob pod mezinárodní ochranou na svá území. Komise je připravena finančně podporovat toto úsilí z Evropského fondu pro uprchlíky, a to v rámci rozšíření pilotního projektu Malta zahájeného v roce Realizace navrhovaného plánu je možná pouze tehdy, budou-li uvolněny dostatečné finanční prostředky EU. Komise na základě dostupných finančních zdrojů přezkoumá, jakým způsobem lze zajistit dostatečnou úroveň financování, aby se reagovalo na rozsah problémů, s nimiž se EU v této nouzové situaci potýká. Komise bude navíc prosazovat, aby mezi jednotlivými interními i externími finančními nástroji existovala dostatečná míra koordinace a aby se hlavně zajistila podpora spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi, která se týká konkrétních projektů v oblasti řízení hranic, migrace a azylu. 5. OPATŘENÍ PRO PLÁN V DLOUHODOBÉM HORIZONTU: POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE SE ZEMĚMI V JIŽNÍM STŘEDOMOŘÍ Plán opatření navržený Komisí (jak je popsáno výše) ve velké míře podpořila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci na zasedání ve dnech 11. a 12. dubna. Tato opatření, která v podstatě mají krátkodobou povahu, jsou aktuálně prováděna. Komise se však domnívá, že v dlouhodobém horizontu je zapotřebí realizovat další opatření. Tato opatření by se nejprve měla věnovat reakci na původní příčiny migrace na strukturální úrovni. Měla by se posílit spolupráce se zeměmi jižního Středomoří tak, aby se účinně řešily problémy týkající se vytváření pracovních míst a zlepšování životních podmínek v celém regionu. Spolupráce by se měla zaměřit zejména na konkrétní regiony a kategorie osob, které jsou nejvíce zasaženy nedostatkem pracovních příležitostí (např. mladí lidé jako prioritní cílová skupina). Evropská komise a vysoká představitelka v rámci reakce na tyto výzvy navrhli ve společném sdělení ze dne 8. března 2011, aby se vytvořilo dlouhodobé partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu se zeměmi jižního Středomoří, které vychází z trojího přístupu, tj. udržitelného a inkluzívního růstu a hospodářského rozvoje se silným důrazem na otázky zaměstnanosti a na sociální otázky. Dlouhodobější opatření se vyžadují také k zajištění toho, aby byly migrace a mobilita mezi EU a zeměmi jižního Středomoří prováděny prostřednictvím pravidelných procesů a pobíhaly řádně a účinně. Patřilo by sem i úsilí pomoci osobám z těchto zemí, které hledají práci, nalézt pracovní příležitosti v zahraničí, a to ve společném zájmu dotčených zemí CS 6 CS

7 a osob, jakož i EU a jejích členských států. Na tuto výzvu je zapotřebí nahlížet v širších souvislostech vývoje demografické situace EU i s ohledem na nedostatek pracovních sil, jemuž čelí. Potřeby EU v oblasti cílené pracovní migrace bude zapotřebí důsledně sledovat a přezkoumat tak, aby se předložily návrhy vycházející z přesných podkladů na základě poptávky po pracovních silách. V této souvislosti je zapotřebí vzít na vědomí, že migranti různého původu podstatně přispívají rozvoji hospodářství EU. Umožňují rekci na potřeby týkající se vysoce kvalifikovaných pracovníků v expandujících odvětví hospodářství EU, ale rovněž obsazují řadu pracovních míst, které vyžadují nižší vzdělání. Evropská komise a vysoká představitelka ve společném sdělení ze dne 8. března 2011 rovněž navrhli vytvořit partnerství v oblasti migrace, mobility a bezpečnosti se zeměmi v jižního Středomoří. Komise se domnívá, že zahájení partnerství v oblasti mobility se zeměmi jižního Středomoří je klíčovým nástrojem výhodným pro obě strany, který umožní dokonalejší a účinnější řízení migrace a mobility občanů z partnerských zemí, ale i občanů z dalších zemí, zejména ze subsaharské Afriky a Blízkého východu, kteří čím dál více pobývají na území jižního Středomoří nebo jím projíždějí. Zahájení těchto partnerství by posílilo mezilidské kontakty a dále podpořilo vzájemné porozumění, podnikání i zaměstnanost. Přispělo by to hospodářskému i sociálními rozvoji celého středomořského regionu a integraci migrantů v EU a jiných hostitelských zemích. K realizaci navrhovaných partnerství dojde na základě individuálně přizpůsobeného přístupu pro jednotlivé země a na základě závazku, že každá země splní konkrétní podmínky. Přihlédne se také k celkovým vztahům s dotčenou partnerskou zemi. V souladu s pokyny Evropské rady je také důležité, aby partnerství současně zahrnovalo všechny aspekty této spolupráce, a aby zajistilo, že postupné usnadnění pohybu osob jde ruku v ruce s prováděním opatření, která by umožnila větší bezpečnost tohoto pohybu. 6. DIALOG SE ZEMĚMI JIŽNÍHO STŘEDOMOŘÍ O MIGRACI, MOBILITĚ A BEZPEČNOSTI Celkovým cílem Dialogu o migraci, mobilitě a bezpečnosti je podporovat a podněcovat reformy, které budou zaměřené na zvyšování bezpečnosti a do jejichž provádění mohou být partnerské země zapojeny. Partnerské země tak poskytnou svým občanům možnost větší mobility vůči členským státům EU a zároveň budou řešit příčiny způsobující migrační toky. Tento dialog bude součástí mnohem širšího zapojení severoafrických zemí a pomoci, jež jim bude určena, a to v rámci obnovené evropské politiky sousedství. Tento tematický a konkrétní dialog se povede jako součást širších rámců pro bilaterální vztahy a dialog. Na regionální úrovni se také přihlédne ke společné strategii Afrika EU a partnerství Afrika EU o mobilitě, migraci a zaměstnanosti. Komise hodlá k dosažení tohoto důležitého cíle, jak požadovala Evropská rada, plně využívat stávajícího nástroje, který je k dispozici v rámci globálního přístupu EU k migraci a partnerství v oblasti mobility, který se ukázal být účinným nástrojem pro podporu dialogu a operativní spolupráci s třetími zeměmi. Partnerství v oblasti mobility budou vhodně přizpůsobena podle specifické situace i podle potřeb daných zemí jižního Středomoří. Uplatní se tyto zásady: CS 7 CS

8 1. Diferenciace: dialog bude nabízen a vyvíjen na základě individuálních výsledků příslušné partnerské země (individuálního přístup), a bude zohledňovat, do jaké míry bylo dosaženo pokroku a jak se promítá do vnitrostátních postupů a provádění politiky. 2. Dvoustrannost: dialog se povede mezi EU a jejími členskými státy a každou partnerskou zemí zvlášť. 3. Podmíněnost: očekávané výsledky dialogu by závisely na úsilí vynaloženém a pokroku dosaženém ve všech oblastech (migrace, mobilita a bezpečnost) a zohlední také pokrok, jehož bylo dosaženo v oblastech souvisejících s řádnou správou. 4. Kontrola: partneři se dohodnou na tom, že vytvoří mechanismus pro kontrolu konkrétní realizace partnerství. Do takového mechanismu by byli zapojeni odborníci z EU a členských států. Tento vrstvený přístup umožní EU rozšířit výhody mobility navrhované v rámci partnerství na ty, kteří prokáží svou ochotu a schopnost dosáhnout pokroku, zejména v těch oblastech, které jsou pro EU důležité. Partnerství v oblasti mobility budou sjednána na politické úrovni mezi EU a jejími členskými státy a dotčenou partnerskou zemí a bude zahrnovat dle požadavku a souhlasu obou stran všechna opatření (legislativní nebo praktická), aby se zajistilo, že pohyb osob mezi EU a dotčenou partnerskou zemí je dobře řízen a probíhá v bezpečném prostředí. Veškerá relevantní opatření by se tak sjednotila systematickým a komplexním způsobem. Tato opatření by měla přispět k posílení kapacit pro řízení migrace a mobility osob v zemích jižního Středomoří a jejich vztahů s EU ve všech oblastech, na něž se vztahuje Globální přístup EU k migraci. Tento přístup je zaměřen na 1) lepší organizaci legální migrace, 2) maximalizaci kladného dopadu migrace na rozvoj a 3) účinný boj proti nelegální migraci. Partnerství bude navíc zahrnovat i soubor opatření, jejichž cílem je zajistit 4) prosazování a dodržování práv migrantů, a to jak státních příslušníků partnerských zemí, tak státních příslušníků třetích zemí při přejezdu přes jejich území. Pokud jde o azyl, Partnerství v oblasti mobility se zaměří na zvýšení možností týkajících se mezinárodní ochrany v partnerské zemi. Součástí Partnerství v oblasti mobility by měla být i podpora iniciativ v oblasti integrace v členských státech EU, které jsou však přínosem i pro země původu. Úspěšná integrace v přijímajících zemích vytváří lepší podmínky, jak přispívat rozvoji v zemích původu a jak se úspěšně znovu začlenit, pokud se daná osoba do své země původu vrátí. Partnerství v oblasti mobility by měla zahrnovat i soubor opatření na budování kapacit, která mají být uskutečněna v partnerských zemích a identifikována na základě analýzy, jež bude individuálně přizpůsobena pro dotčené země jižního Středomoří, a na základě návrhů a žádostí, které tyto země předložily, jakož i návrhů a žádostí ze strany EU a jejích členských států, jež se budou plně a aktivně podílet na jeho provádění. Netaxativní seznam opatření na budování kapacit v oblasti migrace, mobility a integrace, která přispívají k dosažení těchto cílů, vypadá takto: CS 8 CS

9 posílit a zjednodušit přístup k cestám legální migrace ve prospěch potenciálních migrantů, a to na základě jednoznačně vymezené poptávce po pracovních silách v EU a ostatních přijímajících zemích; pravidelné výměny odborných znalostí a osvědčených postupů mezi veřejnými službami zaměstnanosti, které umožní provádění programů úspěšné aktivní politiky trhu práce ve vysílajících zemích, což přináší zvyšování zaměstnatelnosti a zlepšování vyhlídek státních příslušníků třetích zemí; budování kapacit partnerské země, které umožní účinnou a efektivní organizaci legální migrace, včetně náboru pracovníků, uznávání dovedností, návratu a zpětného začlenění migrantů; podpora rozvoje a provádění politik, které v partnerských zemích prosazují růst podporující začlenění a zaměstnanost, zaměstnatelnost a všechny aspekty důstojné práce. Přihlíží se rovněž ke zmírnění dopadu odlivu mozků; maximalizace dopadu migrace na rozvoj, prováděná i prostřednictvím snazších nízkonákladových převodů a nasměrování těchto finančních prostředků na udržitelné investice, zesílená spolupráce se sdružením diaspor zaměřená na opatření týkající se boje proti odlivu mozků při současném zohlednění sociálních aspektů migrace; zvyšování kvality evidence občanů v partnerské zemi a kvality dokladů totožnosti a cestovních dokladů, které vydávají; dodržování základních práv všech migrantů, včetně státních příslušníků třetích zemí; podpora účinné integrace do společnosti v hostitelské zemi a nediskriminační zacházení s legálními migranty; nabídka konkrétní pomoci migrantům, kteří patří do kategorie zranitelných osob, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi a další; poskytování poradenství v otázkách budování kapacit, které se budou zabývat potřebami migrantů v oblasti sociální, psychologické nebo zdravotnické pomoci, a to i s ohledem na spolupráci při prevenci šíření přenosných nemocí; zajištění toho, že se bude uplatňovat zásada nenavracení, a poskytnutí řešení týkající se trvalé ochrany osobám, které potřebují mezinárodní ochranu; rozvoj a provádění azylových předpisů v partnerské zemi v souladu s mezinárodními standardy, a to i v rámci spolupráce s UNHCR; usnadnění sociálního a profesního znovuzačlenění státních příslušníků partnerské země, kteří se vracejí do své země; poskytování podpory při dobrovolném návratu státních příslušníků třetích zemí zadržených jako nelegální migranti na území partnerského státu. Výše uvedená opatření v oblasti budování kapacit by usnadnila pohyb osob ze zemí jižního Středomoří do EU. Tento posílený pohyb dále podpoří využití těchto hlavních nástrojů: CS 9 CS

10 EU bude partnerským zemím nabízet sjednání dohody o zjednodušení vízového režimu. Obsah dohody se však bude pro každého partnera jiný. Dohody budou sjednávány na individuálním základě, ale budou podporovat alespoň mobilitu studentů, výzkumných pracovníků a podnikatelů. Partnerství v oblasti mobility by v závislosti na skutečných možnostech a potřebách členských států EU, které mají zájem o aktivní účast na tomto partnerství, a jejich příslušných pracovních trhů, a s ohledem na jejich právo stanovit počet ekonomických migrantů, kteří mají být přijati, mohlo rovněž zahrnovat konkrétní režimy pro usnadňování migrace pracovní síly mezi zúčastněnými členskými státy a zeměmi jižního Středomoří. Tyto režimy by mohly umožnit 1) realizaci specifických programů a/nebo zjednodušených právních rámců pro kruhovou migraci (včetně odvětví sezónních prací), 2) budování kapacit k řízení převodů, jež mají posílit jejich dopad na rozvoj, 3) budování kapacit pro účinné slaďování pracovní nabídky a pracovní poptávky a pro řízení v oblasti návratu a znovuzačleňování, 4) uznávání profesních a akademických dovedností a kvalifikací, 5) rozvoj a provádění právních rámců pro účely lepšího uplatňování sociálních práv, 6) lepší přístup k informacím o volných pracovních místech, které jsou k dispozici na pracovních trzích členských států EU, 7) vymezení opatření, jež byla navržena pro účely zlepšení spolupráce a koordinace mezi zeměmi jižního Středomoří a členskými státy EU v otázkách týkajících se dovedností a toho, jak nejlépe sladit nabídku a poptávku na pracovním trhu, přičemž se naváže na činnost vykonanou Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF). Dotčené členské státy se rovněž mohou v rámci partnerství v oblasti mobility a v souladu s jejich právními předpisy rozhodnout, že přijmou další konkrétní iniciativy s cílem zjednodušit přístup migrantů z partnerské země na jejich pracovní trhy. Větší mobilita bude, jak je uvedeno výše, záviset na předchozím splnění určitého počtu podmínek, které mají přispět k vytvoření bezpečného prostředí, v němž bude pohyb osob probíhat legálními cestami a v souladu s dohodnutými postupy. Konkrétní podmínky, které musí splnit každá země, by se lišily v závislosti na posouzení toho, jak jsou plněny cíle sjednané v rámci dialogu s jednotlivými partnerskými zeměmi, i v závislosti na úrovni spolupráce mezi partnerskou zemí a EU. Konkrétní opatření, která mají být realizována, jsou mimo jiné tato: zavedení opatření v oblasti dobrovolného návratu; sjednání dohod o zpětném přebírání s EU, které budou obsahovat ustanovení související se zpětným přebíráním vlastních státních příslušníků i státních příslušníků třetích zemí a zároveň umožní zcela plnit stávající závazky v oblasti zpětného přebírání; uzavření pracovního ujednání s agenturou FRONTEX; budování kapacit v oblasti integrované správy hranic, zabezpečení dokladů a boj proti organizované trestné činnosti, včetně obchodu s lidmi a převaděčství migrantů; spolupráce při společném dohledu ve Středozemním moři, a to i prostřednictvím případné spolupráce v rámci projektu EUROSUR, jakmile bude zřízen; ochota spolupracovat s EU při zjišťování totožnosti vlastních státních příslušníků a osob s trvalým bydlištěm na území této země, zejména v případě policejní a justiční spolupráce, jakož i pro účely zpětného přebírání a vydávání stíhaných osob; CS 10 CS

11 ratifikace a provádění Úmluvy OSN o nadnárodním organizovaném zločinu (TOC) a jejích protokolů o obchodování s lidmi a převaděčství migrantů. Partnerství v oblasti mobility je koncipováno jako dlouhodobý rámec, který vychází z politického dialogu a operativní spolupráce, které budou dále prohlubovány v obecném kontextu vztahů mezi EU a dotčenou partnerskou zemi, a budou se v průběhu doby vyvíjet. Mezi EU a dotčenou partnerskou zemí bude v rámci přípravy sjednání partnerství v oblasti mobility zahájen dialog na úrovni vyšších úředníků z EU a dotčených zemí a za plné účasti členských států, což by umožnilo, aby si obě strany vyměňovaly názory, vyjasnily vzájemná očekávání a potřeby a identifikovaly oblasti spolupráce. To by umožnilo přípravu politických rozhodnutí, jež mají být společně přijata na politické úrovni. Takový dialog by sloužil jak pro účely příprav na zahájení partnerství v oblasti mobility, tak pro účely kontroly jeho provádění. Země jižního Středomoří by během přípravné fáze byly požádány o to, aby dosáhly pokroku při budování kapacit pro účinné řízení migrace a aby se podílely na zřízení bezpečného prostředí pro mobilitu, což je podmínka pro spravedlivé a udržitelné provádění partnerství v oblasti mobility. EU bude podporovat, a to jak technicky, tak finančně úsilí partnerských zemí, a to i v rámci agentur EU (FRONTEX, EASO a EUROPOL). Bude rovněž zapotřebí, aby měla EU k dispozici posílené finanční zdroje na podporu pokroku dosaženého zeměmi jižního Středomoří, jež budou připraveny budovat své kapacity pro řízení migrace, mobility a bezpečnosti, a aby se tyto země zapojily do dlouhodobé spolupráce na tomto úsilí. EU a její partnerské země v rámci dialogu proto budou muset zvážit nejlepší řešení, pokud jde o zajištění odpovídající míry financování v rámci stávajících vyčleněných prostředků, jež budou určeny na akce zacílené na podporu budování kapacit a spolupráce v těchto oblastech. Podobné úvahy je zapotřebí uplatnit na nový finanční nástroj, který bude podporovat spolupráci se zeměmi jižního Středomoří v rámci budoucího finančního rámce EU. Členské státy EU by vedle rozvoje partnerství v oblasti mobility měly případ od případu zvážit zlepšení jejich konzulárního pokrytí v regionu, včetně zřízení společných středisek pro žádostí o víza za podpory EU. Spolupráce v rámci místní schengenské spolupráce by se navíc měla posílit a měla by se plně využívat praktická zlepšení a flexibilita, které přinesl vízový kodex EU, včetně snížení nebo odpuštění vízových poplatků a vydávání víz pro více vstupů cestujícím v dobré víře a zvláštním kategoriím osob (jako jsou studenti, výzkumní pracovníci a podnikatelé). Z dlouhodobého hlediska lze zvážit, jsou-li účinně prováděny dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání, přijetí postupných kroků směřujících k uvolnění vízového režimu v jednotlivých partnerských zemích na individuálním základě a zároveň zohlednit celkové vztahy s dotčenou partnerskou zemí za předpokladu, že jsou zavedeny podmínky pro účinně řízenou a bezpečnou mobilitu. Dialog se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti bude zahájen postupně, a to i prostřednictvím rozvoje partnerství v oblasti mobility, a s přihlédnutím k 1) celkovým vztahům, které má EU s jednotlivými partnerskými zeměmi 2) aktuální úrovni kapacity partnerské země v oblasti řízení migračních toků a 3) připravenosti partnerské země zapojit se do konstruktivního a účinného dialogu, jehož cílem je vytvoření partnerství. Komise na tomto základě navrhuje zahájit dialogy s Tuniskem, Marokem a Egyptem. CS 11 CS

12 7. ZÁVĚRY Opatření navrhovaná v tomto sdělení představují reakci Komise na výzvu, kterou Evropská rada učinila na svém zasedání dne 24. března 2011 a z níž vyplývá, že Komise má předložit plán rozvoje kapacit pro řízení migračních a uprchlických toků ve Středomoří před červnovým zasedáním Evropské rady. Návrh tohoto sdělení doplňuje iniciativy Komise ze dne 4. května pro uspořádanější a ucelenější přístup EU k výzvám a příležitostem migrace, včetně posílení hraničních kontrol a správy Schengenu, dokončení společného evropského azylového systému a cílenější legální migrace. Komise je připravena, že se bude dále podílet na vypracování tohoto plánu a na jeho plnění, a to na základě pokynů, které Evropská rada poskytne na svém nadcházejícím zasedání dne 24. června Komise je přesvědčena o tom, že navrhovaný soubor opatření umožní EU dostát svým povinnostem. Komise je rovněž přesvědčena, že EU musí poskytnout skutečnou evropskou reakci na tyto výzvy. Tato reakce bude skutečně účinná jen tehdy, pokud bude vycházet z vyjádření konkrétní solidarity mezi členskými státy a v rámci partnerství se zeměmi na opačném pobřeží Středozemního moře a pokud budou mobilizovány všechny dostupné prostředky a nástroje. CS 12 CS