V Bruselu dne 13. května 2011 Bleskový Eurobarometr o mládeži v pohybu

Transkript

1 MEMO/11/292 V Bruselu dne 13. května 2011 V Bruselu dne 13. května 2011 Bleskový Eurobarometr o mládeži v pohybu 53 % mladých Evropanů je ochotných stěhovat se za prací Více než polovina mladých lidí v Evropě (53 %) odpověděla, že je ochotna nebo má zájem pracovat v jiné evropské zemi. Nepatrně více by jich dalo přednost časově omezenému (28 %) před dlouhodobým (25 %) pracovním pobytem v zahraničí. U mladých mužů byla ochota pracovat v zahraničí vyšší (56 %) než u mladých žen (49 %) a věková skupina let byla otevřenější práci v zahraničí než skupina let (63 % oproti 42 %). Respondenti s vyšší kvalifikací byli také více nakloněni práci v zahraničí než respondenti s nižším stupněm středního vzdělání (55 % oproti 33 %). Skutečnost, že více než polovina mladých lidí je ochotna se za prací stěhovat, je z pohledu evropského trhu práce pozitivní zjištění, neboť mobilita pracovní síly v EU dosahuje v současnosti pouze 3 %. Ochota mladých lidí pracovat v jiné evropské zemi 14 % mladých Evropanů již vyjelo do zahraničí za studiem či odbornou přípravou Lidé, kteří studovali v zahraničí, častěji projevují zájem po studiích v zahraničí pracovat. Každý sedmý mladý Evropan/ka (14 %) odpověděl/a, že kvůli studiu či odborné přípravě již v zahraničí pobýval/a nebo aktuálně pobývá. Výsledek se pohyboval od 3 % v Turecku až po 39 % na Kypru a 41 % v Lucembursku.

2 Podíl mladých lidí, kteří pobývali v zahraničí za účelem studia či odborné přípravy Z uvedených 14 % respondentů, kteří pobývali v zahraničí za účelem studia nebo odborné přípravy, se u 43 % jednalo o studium na vysokých školách a u 26 % o stáž v podnicích, která byla součástí jejich vysokoškolského studia. Celkem 43 % dotázaných uvedlo, že vycestovali do zahraničí v rámci školního vzdělávání (nižší a vyšší středoškolské programy) a 33 % v rámci odborného vzdělávání a přípravy. Stáží či učňovské přípravy v rámci programu odborného vzdělávání a přípravy se účastnilo 21 % respondentů. Hlavní cíl zahraničních pobytů v rámci mobility mladých lidí ve vzdělávání Mladí lidé s vysokoškolským vzděláním nebo ti, kteří v současnosti na vysokých školách studují, obecně pobývali v zahraničí nejčastěji a u obyvatel velkoměst byla četnost zahraničních studijních pobytů téměř dvakrát vyšší než u obyvatel menších měst a venkova (21 % oproti 12 %). 2

3 65 % respondentů financovalo svoji mobilitu ve vzdělávání ze soukromých zdrojů Na dotaz o způsobu financování svých nejdelších zahraničních studijních pobytů téměř dvě třetiny (65 %) respondentů uvedly, že použily úspory nebo soukromé zdroje. Z programu Erasmus a podobných programů EU bylo financováno 15 % zahraničních stáží a studijních pobytů. Z dotázaných, kteří uvedli tento způsob financování, se 19 % účastnilo programů vysokoškolského vzdělávání a 9 % programů obecného vyššího středního vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy. Zdroje financování nejdelšího zahraničního pobytu mladých lidí Podíl mladých lidí, kteří získali národní nebo regionální studijní půjčky či granty na financování svých zahraničních pobytů, se v jednotlivých zemích, ve kterých byl průzkum prováděn, zásadně lišil. Zatímco asi polovina dotázaných v Norsku, Lucembursku a na Islandu uvedla, že takovýchto způsobů financování využila, v 17 z 31 srovnávaných zemí se nejednalo ani o 20 %. Zdroje financování nejdelšího zahraničního pobytu mladých lidí Národní nebo regionální studijní půjčky a granty 3

4 Širší záběr dovedností jako nejdůležitější přínos zahraničního pobytu Za nejzásadnější přínos zahraničních studijních pobytů a stáží mladí lidé považují širší záběr dovedností, kam patří například zdokonalování znalostí cizích jazyků, rozšíření kulturního povědomí a rozvoj přizpůsobivosti a schopností v oblasti mezilidských vztahů, čehož si vysoce cení i zaměstnavatelé. V 18 z 31 srovnávaných zemí uváděla největší část dotázaných jako nejdůležitější nebo druhý nejdůležitější přínos zahraničního pobytu právě zdokonalení se v cizím jazyce. Největší přínos nejdelšího zahraničního pobytu mladých lidí Finance jako hlavní překážka studijních pobytů v zahraničí Velká většina mladých Evropanů za vzděláním nikdy nevycestovala. Na otázku proč tomu tak je, odpovědělo 33 % z těch, kteří by o zahraniční studijní pobyt zájem měli, že hlavní roli hraje nedostatek financí a náklady na pobyt v zahraničí. Čtvrtina uvedla, že jim ve vycestování do zahraničí brání rodinné povinnosti. Tento důvod uváděly častěji mladé ženy (31 %) než mladí muži (19 %). Také respondenti s obecným nižším středním vzděláním uváděli tento důvod častěji (38 %) než dotázaní s jiným vzděláním (24 28 %). 4

5 Důvody, které odradily mladé lidi od vycestování za vzděláním, odbornou přípravou, za prací či jako dobrovolníci Více mladých Evropanů hodlá v budoucnu založit vlastní podnikání Celkem 43 % mladých Evropanů uvedlo, že chtějí v budoucnu začít podnikat. Naopak 42 % z dotázaných tato představa neláká. Podíl těch, kteří si chtějí založit vlastní podnikání je znatelně vyšší u věkové kategorie let (50 %) než u kategorie let (34 %) nebo u respondentů s odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Přibližně 6 % dotázaných uvedlo, že již vlastní podnikání založili. Samostatné podnikání láká nejvíce mladé v Bulharsku (74 %) a nejméně naopak v Itálii (27 %). Uváděné důvody se různí, avšak každý sedmý dotázaný považuje založení vlastního podnikání za příliš riskantní a 13 % se domnívá, že je to příliš komplikované. Chuť mladých lidí založit podnikání 5

6 Účast v organizacích Téměř polovina (46 %) mladých Evropanů je členy nějakého sportovního klubu, kulturní organizace nebo jiné mládežnické organizace či jednoty. Podíl mladých, kteří jsou členy sportovního klubu nebo mládežnické či kulturní organizace Podíl na dobrovolnických aktivitách Asi čtvrtina mladých lidí (24 %) uvedla, že se v posledních dvanácti měsících před průzkumem podílela na organizovaných dobrovolnických aktivitách. Podíl na organizovaných dobrovolnických aktivitách Účast ve volbách Osm z deseti mladých lidí (79 %) uvedlo, že během posledních tří let přišlo k volbám, ať už komunálním, krajským, celostátním či evropským. 6

7 Účast v komunálních, krajských, celostátních či evropských volbách Metoda použitá pro tento průzkum V rámci tohoto bleskového průzkumu Eurobarometr na téma iniciativy Mládež v pohybu (č. 319a+b) provedeného v období od 26. ledna do 4. února 2011 se mladých Evropanů zúčastnilo telefonického rozhovoru. Část zaměřená na vzdělávání, odbornou přípravu, mobilitu a zaměstnání se týkala věkové skupiny let a zahrnovala 27 členských států EU, Chorvatsko, Island, Norsko a Turecko. Část týkající se zapojení mladých lidí do společnosti se zaměřila na věkovou skupinu let ve 27 členských státech EU. Další informace: Zpráva o bleskovém Eurobarometru je k dispozici na: IP/11/567 7