Ostřice jsou traviny, které jsou velmi dekorativní. Většinou snáší polostín, některé druhy jsou vhodné i do stínu. Co se týče botaniky, jedná se o

Transkript

1 1

2 Ostřice jsou traviny, které jsou velmi dekorativní. Většinou snáší polostín, některé druhy jsou vhodné i do stínu. Co se týče botaniky, jedná se o velmi zajímavý rod z čeledi šáchorovité s mnoha zajímavými znaky. Pro všechny druhy je typické trojhranné stéblo. Klasy jsou jednopohlavní často s pohlavním dimorfizmem, některé druhy jsou jednodomé a jiné dvojdomé. Na území ČR je původních 97 druhů. 2

3 Zatímco u většiny trav a travin je jasné, že jim vyhovují sušší slunná stanoviště,, u ostřic je tato tématika složitější. Nalezneme zde světlomilné druhy i druhy, které mají radši stinná až polostinná stanoviště, druhy, které upřednostňují suché půdy, ale i druhy vyloženě vlhkomilné. 3

4 Stálezelená ostřice Morrova je cm vysoká. Listy má široce čárkovité, obloukovitě sehnuté. Většinou se pěstuje ve variegátní pestrolisté formě. Květy jsou drobné, v kláscích. Má ráda stinná, středně teplá až chladná místa s čerstvou až vlhkou půdou. Je obvykle zimovzdorná, ale nesnáší zimní slunce. Na jaře se vyčistí od suchých listů nebo úplně sestříhne. V období sucha je nutné ji zalévat. 4

5 Ostřice grayova je cm vysoká ostřice s exoticky vypadajícími klasy. Listy má široké, sytě zelené. Květenství zelená ve tvaru hvězdy, která si ponechávají tvar i po odkvětu. Roste na slunných až polostínných místech. Půda má být svěží až vlhká, hlinitá. Je dobře odolná mrazu. Na jaře je nutný zpětný řez. 5

6 Ostřice Buchananova není náš původní druh. pochází z Nového Zélandu, kde se vyskytuje na březích potoků a řek. Tento druh je zajímavý svým celoročním zbarvením listů do bronzových až červenohnědých tónů. Listy jsou velmi jemné a na koncích bývají zajímavě stočené. Vyhovují jí vlhké, ale propustné půdy a polostinná stanoviště, i když obstojně snese i slunná a stinná stanoviště. U nás běžně přezimuje, i když výsadba do příliš vlhkých půd a na slunná stanoviště může způsobit vymrzání již při -18 C. Ostřice Buchananova se obvykle nestříhá, v brzkých jarních měsících je možné uschlé části vytrhnout. 6

7 Bambusy jsou zajímavá a exoticky vyhlížející skupina travin. U nás lze ve volné přírodě pěstovat několik desítek mrazuvzdorných druhů. Veškeré bambusy mají rády dobře propustné živné půdy, to znamená, že je potřeba se vyhnout výsadbě do čistě písčitých nebo naopak silně jílovitých půd. Stanoviště pro bambusy má být chráněné, zejména silné zimní větry mohou způsobit vysychání rostlin v zimě a tím pádem úhyn rostlin. Světelné nároky se liší podle vzrůstu bambusů. Vysoké druhy jsou vhodné pro výsadbu na světlé stanoviště, nízké druhy však upřednostňují polostín. Žádný bambus nemá rád mokro u kořenů, ale nesnese ani sucho. Navíc je pro dobré přezimování během zimy při teplejším počasí párkrát bambusy zalít. Zimní zálivka snižuje poškození porostu během zimy. Bambusy jsou velmi intenzivně rostoucí rostliny a tomu odpovídá i jejich spotřeba živin. U nás pěstované druhy se osvědčilo zjara přihnojovat hnojem, u rodu Fargesia rozkládajícím se listím. A 2-3 x za sezonu přihnojit pomocí NPK. Koncem srpna a na počátku září je možné použít pomocné hnojení hořkou solí, což má za následek lepší přezimování. 7

8 Výsadbu bambusů je optimální provádět v měsících dubnu až srpnu. Později vysazené bambusy budou mít problémy se zakořeněním, a tím pádem i s přezimováním. Pro výsadbu se používá směs zeminy, kvalitního kompostu a písku. Čerstvě vysazené bambusy je potřeba první 2 roky chránit přes zimu pomocí bílé nebo béžové netkané textilie, a je potřeba počítat s tím, že v této době budou vysazené rostliny růst pomalu. Je to způsobeno tím, že bambusy poměrně špatně zakořeňují. V souvislosti s výsadbou bambusů je potřeba vědět, že rostliny prodávané pod označením Bamboo selection jsou množeny in vitro (ve zkumavce) a zakořeňují ještě hůře než klasicky množené bambusy, proto je lepší se při výsadbě těmto rostlinám vyhnout. 8

9 U nás přezimující bambusy lze rozdělit do tří skupin: Vysoké výběžkaté druhy, které i u nás běžně dosahují výšek 3-8 m. Sem patří zástupci druhu Phylostachys. Trsnaté nižší druhy, které běžně dorůstají 2-4 m. Sem patří zástupci rodu Fargesia, jedny z nejmrazuvzdornějších bambusů. A pokryvné a nízké výběžkaté velkolisté bambusy. 9

10 Sasa je nízký, cm vysoký, snadno se rozrůstající druh stálezeleného bambusu. Listy jsou středně zelené, poměrně krátké, hustě na stéblech nasazené. Místo volíme v závětří, v lehkém polostínu, s výživnou, humózní a propustnou půdou. Vlhkost má být vyrovnaná. Plochu kolem sasy je dobré mít ohraničenou kořenovou zábranou do 50 cm hloubky, protože se velmi intenzivně rozrůstá. Jarní řez není nutný, ale je možný. 10

11 Z rodu Fargesia pochází nejmrazuvzdornější druhy bambusů. Navíc mladé výhonky u druhu Fargesia murieliae jsou jedlé. Porost vytváří trsy o výšce 2-4 m. díky tomu, že tento druh je trsnat,ý nepotřebuje kořenovou zábranu, pozor však pokud bude vysazen v blízkosti zahradního jezírka. Pak ho je potřeba takovou zábranou opatřit, aby výhony deroucí se za vodou neprorostly skrz folii. 11

12 Z rodu listoklasec pochází velmi dekorativní a vysoké druhy se sílou stébla 3-5 cm. Mladé stvoly jsou u všech druhů zelené, postupem času se však vybarvují. Toto vybarvování trvá až 2 roky. Druh Phylostachys bisseti zůstává zelený, u druhu Phylostachys aureosulcata se stébla vybarvují do žluté barvy se zelenými pruhy a u druhu Phylostachys nigra se stvoly zbarví do černé barvy. Vzhledem k tomu, že zástupci rodu Phylostachys vytvářejí velké množství výběžků, je potřeba před výsadbou vytvořit do hloubky alespoň 50 cm kořenovou zábranu, jinak by došlo k velkému rozšíření tohoto druhu mimo místo výsadby. 12

13 13

14 14

15 15