Dipl. pedagog Tobias Strippel, Zdravotnická škola Dortmund-Jih a Schwerte ggmbh

Transkript

1 Péče a osoby s postižením v Německu Dipl. pedagog Tobias Strippel, Zdravotnická škola Dortmund-Jih a Schwerte ggmbh Pflege und behinderte Menschen in Deutschland Dipl. Ped. Tobias Strippel, Pfl egeschule Dortmund-Süd und Schwerte ggmbh Členění přednášky: Definice postižení v sociálním zákonodárství Účast Stupeň postižení Osoby s postižením v nemocnici (aktuální studie) Osoby s postižením a doprovodná pečující asistence (primární péče) Péče a rehabilitace Komentáře k aktuálnímu vzdělávání v ošetřovatelství Definice pojmu Postižení (1): S. 35 Lidé jsou ve smyslu sociálního zákonodárství IX 2 postiženi, jestliže se jejich tělesné funkce, mentální schopnosti nebo psychické zdraví odchylují od normálu nebo neodpovídají věku dané osoby, takže její účast ve společnosti je ohrožena a tento stav trvá déle než 6 měsíců. Vinou postižení je jedinec vyčleněn ze společenského života, není to pouze zdravotní problém, ale celoživotní trauma, stav a realita. Druhy postižení (vgl. (1)): S.35 Postižení mohou být zapříčiněny nemocí, úrazy nebo být vrozené (Hr. Thomas). Rozlišují se tři druhy postižení: Tělesné postižení (Hr. Thomas) Charakteristika: Omezení schopnosti pohybu, výkonu nebo smyslové omezení. Mentální postižení Charakteristika: Problémy s porozuměním souvislostí nebo ztráta orientace. Psychické postižení Charakteristika: Neschopnost začlenění se do společnosti, zapříčiněná psychickým omezením jako např. deprese nebo závislost. Almanach OPPA 2010 Gliederung des Vortrages: Definition der Behinderung in der Sozialgesetzgebung Teilhabe Grad der Behinderung Der behinderte Mensch im Krankenhaus (aktuelle Studien) Behinderte Menschen und pflegerische Bezugsperson /Primäre Pflege) Pflege und Rehabilitation Bezüge zur aktuellen Pflegeausbildung Definition des Begriffs: Behinderung ((1): S.35): Menschen sind entsprechend der Definition im Sozialgesetzbuch IX 2 behindert, wenn ihre körperliche Funktion, geistige Fähigkeit oder seelische Gesundheit mit hoher Wahrscheinlichkeit länger als 6 Monate von dem für das Lebensalter typischen Stand abweichen und daher ihre Teilhabe an der Gesellschaft beeinträchtigt ist Behinderung ist somit bestimmt durch die Probleme des betroffenen Menschen, am Leben in der Gesellschaft teilzuhaben, nicht durch ein Gesundheitsproblem an sich. Arten der Behinderung (vgl. (1): S.35) Behinderungen können durch Krankheit, Unfälle oder ein angeborenes Leiden (Hr. Thomas) verursacht sein. Es werden drei Arten von Behinderung unterschieden: Körperliche Behinderung (Hr. Thomas) Kennzeichen: Einschränkungen der Bewegungsfähigkeit, der Leistungsfähigkeit oder der Sinnesorgane Geistige Behinderung Kennzeichen: Probleme, Zusammenhänge zu verstehen oder sich zu orientieren Seelische Behinderung Kennzeichen: Ein Zurechfinden in der Gesellschaft ist durch psychische Erkrankungen (wie z.b. Depression oder eine Suchterkrankung) für den betreffenden Menschen nicht mehr möglich I

2 Účast Koncepce účasti znamená, že v Německu nesmí být lidé s postižením ze společnosti vyčleňováni, naopak je podporováno jejich aktivní zapojení se do života. Pojem Účast respektive participace, je myšlen jako mezinárodní klasifikace, hodnotící funkční schopnost, postižení a zdraví podle celosvětové zdravotnické organizace. Účast v sociálním zákonodárství Osoby s postižením mají mít možnost účasti na životě společnosti, mají k ní patřit a podle svých možností, být do ní aktivně zapojeni. Rovnost postižených se zdravými Koncept spoluúčasti je v německém zákonodárství zakotven v Zákoně rovnosti postižených ve společnosti. Osoby s postižením nebo postižením ohrožení lidé mají k dispozici služby, které slouží k sebeobsluze a podporují tedy sebehodnocení a rovnoprávnou účast v životě. Tento zákon, platný od , má má za cíl zamezit diskriminaci postižených. Osoby s postižením a pečující asistent (doprovodná osoba) (primární péče) V Německu v současně době probíhá výzkum v Ústavech teorie a praxe ošetřovatelství, zaměřený na problém, jak v nemocnicích zajistit lepší péči o osoby s postižením. Na tomto základě byl stanoven koncept primární péče, kde je rehabilitace upřednostňována před péčí. Stupeň postižení V Německu dostává každý člověk, u něhož se prokázalo postižení, tzv. průkaz postiženého. Žádost o jeho vystavení se podává na Úřadě sociálního zabezpečení v místě bydliště. Průkaz osoby s postižením je rozdělen na stupně. Nejnižší je stupeň 20 (lehké postižení). Dále se postupuje v krocích po deseti až ke stupni 100 (velmi těžce postižený). Průkaz osoby s postižením obsahuje údaje typu: pohybově postižený mimořádně pohybově postižený neslyšící nevidomý Úlevy osobám s postižením Těžce postižení lidé (od stupně 30-50) mohou využít řadu následujících výhod: pracovně právní výhody daňové vyrovnání parkování na vyhrazených místech podpora osobní dopravy osvobození od poplatků za užívání rozhlasu a televize Teilhabe (Das Konzept der Teilhabe, d.h. in Deutschland wird generell gefördert behinderte Menschen am Leben in der Gesellschaft uneingeschränkt teilhaben zu lassen. Der begriff Teilhabe bzw. Partizipation findet sich ebenfalls als zentraler Begriff in der Internationalen Klassifikation der Funktionsfähigkeit, Behinderung und Gesundheit (ICF) der WHO Teilhabe im SGB (Sozialgesetzgebung) Im Sinne einer Teilhabe bzw. Partizipation sollen behinderte Menschen die Möglichkeit haben dazuzugehören, dabei zu sein und mitzuwirken. Teilhabe im BGG Das Konzept der Teilhabe wird in der Gesetzgebung auch durch das BGG (Behinderten Gleichstellungsgesetz) aufgenommen Behinderte oder von Behinderung bedrohte Menschen erhalten Leistungen. Diese Leistungen dienen der Selbsthilfe fördern also die Selbstbestimmung und gleichberechtigte Teilhabe am Leben in bzw. mit der Gesellschaft. Das Behindertengleichstellungsgesetz (BGG) vom hat zum Ziel, Benachteiligungen von Behinderten zu verhindern. Kernaspekt des BGG ist die Schaffung barrierefreier Lebensbereiche für behinderte Menschen. Budroni (2006): Pflegeerfahrungen kbehinderte Menschen und pflegerische Bezugsperson (Primäre Pflege) Zurzeit wird in Deutschland pflege- und gesundheitswissenschaftlich geforscht, wie Krankenhäuser sich besser auf die Versorgung behinderter Menschen einstellen können. Aus Sicht der Pflege scheint hier das Konzept der primären Pflege (primary nursing) ein sinnvoller Weg zu sein. Grad der Behinderung In Deutschland bekommt jeder Mensch, der nach der Gesetzgebung eine Behinderung vorweisen kann einen sogenannten Behindertenausweis (Antragstellung beim örtlichen Versorgungsamt) Der Behindertenausweis ist dann in Grade unterteilt. Grad 20 (leichte Behinderung) In 10er Schritten bis Grad 100 (sehr schwere Behinderung) Behindertenausweis: Merkzeichen Die gesundheitlichen Merkmale der behinderten Peson werden als Merkzeichen im Ausweis eingetragen: Beispiele: G = Gehbehindert ag = Außergewöhnlich gehbehindert Gl = Gehörlos Bl = Blind II Almanach OPPA 2010

3 Osoba s postižením v nemocnici aktuální studie Osoby s postižením, především mentálním, nejsou v nemocnici stále ještě přiměřeně ošetřovány. V důsledku demografického vývoje v Německu je dnes každý 12. člověk v kategorii osoba s postižením (staří lidé, osoby s demencí). Postižení není sice automaticky spojeno s potřebou speciální péče, přesto mnoho osob s postižením, tuto péči potřebuje. Ošetřovatelský personál v nemocnici akutní péče není často připraven na specifika osob s handicapem, což je zvláště omezující v případech klientů s omezenou schopností řeči (vyjadřování). Nedostatek komunikace s postiženým neumožňuje zjištění jeho skutečných potřeb. Situace se ještě komplikuje tím, že se dává přednost léčbě akutních onemocnění před dlouhodobými zdravotními problémy. S ohledem na ekonomickou situaci se navíc pobyt osobám s postižením v nemocnici podstatně zkracuje. Je žádoucí, aby vedle léčení akutní nemoci byly dlouhodobé zdravotní problémy více zohledněny a to jak nyní, tak do budoucna. Nachteilsausgleiche Schwerbehinderte Menschen (ab Grad 30-50) können eine Reihe von Nachteilsausgleichen in Anspruch nehmen: Arbeitsrechtliche Vergünstigungen Steuerrechtliche Ausgleiche Parkerleichterungen Unentgeltliche Beförderung im Personenverkehr Befreiung von Rundfunkgebühren, Der behinderte Mensch im Krankenhaus aktuelle Studien Behinderte Menschen (vor allem geistig behinderte) werden im Krankenhaus noch immer nicht angemessen versorgt (Budroni, 2006, Fringer, 2005) Aufgrund des demografischen Wandels der deutschen Gesellschaft gilt heute in Deutschland jeder 12. Mensch als behindert (Alte Menschen, Menschen mit dementiellen Erkrankungen) Behinderung ist zwar nicht automatisch mit Pflegebedürftigkeit gleichzusetzen, jedoch werden viele behinderte Menschen auch Pflege benötigen. Pflegepersonal im Akutkrankenhaus ist häufig nicht auf die Bedürfnisse behinderter Menschen eingestellt (Davis, 2001). Dieses besonders, wenn bei dem behindertem Menschen eine Beeinträchtigung der Sprachfähigkeit vorliegt (Buzio, 2002). Insbesondere kommunikative Aspekte führen zu einer nicht ausreichenden Berücksichtigung der Bedürfnisse der behinderten Menschen Die Situation hat sich durch die Einführung der Diagnose bezogenen Fallpauschalen (G-DRG) noch verstärkt, da in erster Linie die akut zu behandelnde Erkrankung und nicht die begleitenden Gesundheitsstörungen im Vordergrund stehen. Die betriebswirtschaftliche Optimierung einzelner Pflege- und Behandlungsabläufe verschärft zusätzlich die Situation behinderter Menschen im Krankenhaus, da sich die Verweildauer der Patienten stark verkürzt. Neben der akut zu versorgenden Krankheit müssen in Jetzt und in Zukunft auch die pflegerelevanten Aspekte, die in Zusammenhang mit der Behinderung eines Menschen stehen stärker berücksichtigt werden. Der behinderte Mensch im Krankenhaus mögliche Verbesserungen Mitnahme seiner Pflegeassistenzperson Speziell geschulte Gesundheits- und Krankenpfleger zur Betreuung und Pflege behinderter Menschen im Akutkrankenhaus Barrierefreie Krankenhäuser (z.b. durch räumliche Gestaltung) Aktuell widmet sich die pflegewissenschaftliche Fakultät der Universität Witten/ Herdecke (nahe Dortmund) der Verbesserung der pflegerischen Versorgung behinderter Menschen im Krankenhaus Naši protagonisté ze zahraničí Almanach OPPA 2010 III

4 Osoba s postižením možná zlepšení K osobě s postižením je přidělena doprovodná osoba, osobní asistent. Speciálně proškolení ošetřovatelé se věnují handicapovaným v nemocnici či na pracovišti akutní péče. Nemocnice jsou bezbariérové, např. stavebními úpravami a interiérů místností Zlepšování ošetřovatelské péče o pacienty s handicapem se na vědecké bázi věnuje jedna z fakult Univerzity Wittenau/Herdecke (blízko Dortmundu) Osoba s postižením v nemocnici primární péče Na akutní příjem osob s postižením se specializuje Nemocnice Mara u Bielefeldu ve Westfálsku. Vytváří se zde koncepce primární péče pro osoby s postižením. Der behinderte Mensch im Krankenhaus Primäre Pflege Das Krankenhaus Mara II der Bethelschen Einrichtungen in Bielefeld ist ein Akutkrankenhaus, welches speziell auf die Aufnahme behinderter Menschen ausgerichtet ist Es wird das Konzept der primären Pflege (in Anlehnung an das Konzept des primary nursing) angewandt Von der Aufnahme bis zur Entlassung steht dem behinderten Menschen eine pflegerische Bezugsperson zur Seite. Dieses Konzept zeigt mittlerweile erste positive Befunde, so dass davon ausgegangen werden kann, dass primäre Pflege ein zukunftsweisendes Konzept für die Pflege und Behandlung behinderter Menschen sein kann (Tacke, Ott-Ordelheide, 2010) Vyfotili jsem se v přízemí budovy 3. LF UK v Ruské na Praze 10 IV Almanach OPPA 2010

5 Od příjmu do nemocnice až po propuštění stojí postižtenému po boku osobní asistent, doprovodná osoba. Ukazuje se, že se tato koncepce osvědčuje a je tou správnou cestou v péči a pří léčbě osob s postižením. Péče a rehabilitace V Německu se podle doporučení Světové zdravotnické organizace upřednostňuje rehabilitace před péčí. Cílem rehabilitace je znovu nastartování aktivního života pacienta, případně alespoň zlepšení zdravotního stavu vedoucí k aktivnímu životu. Dalšími cíli je odstraňování bariér a vznik podpůrných prostředků. Na rehabilitaci se klade důraz i při vzdělávání ve zdravotnické a ošetřovatelské péči Komentáře k aktuálnímu vzdělávání v ošetřovatelské péče Vzdělávání v ošetřovatelství je v Německu určeno Zákonem o ošetřovatelství. Rehabilitace je zákonem upřednostňována. V učebním plánu pro zdravotnické pracovníky spolkové země Nordhein Westfalen (Dortmund) je zahrnut předmět Ošetřování osob s postižením. Problematika cílené výuky pomocí konkrétního případu Hr. Thomase Na zdravotnické škole Dortmund-Jih a Schwerte ggmbh se učí předmět Osoby s postižením mimo jiné podle Hr. Thomase. Máme modelovou situaci: mladý zrakově postižený člověk, se dostává do nemocnice a musí se vyrovnat s všedním dnem nemocničního prostředí. Žáci školy by se měli na tomto příkladě orientovat v problematice a uvědomit si její specifika. Použitá literatura: Budroni (2006): Zkušenosti s péčí o osoby se zdravotním postižením v nemocnici. Zdravotní sestra, dipl. ošetřovatel 45(6): Budroni (2006) Osobní asistent doporučená individuální péče. Péče aktuálně, DBfK, Německý svaz zaměstnanců v ošetřovatelství Buzio, Morgan, Blount (2002): The experiences of adult with cerebral palsy during periods of hospitalisation. The Australian Journal of Advaced Nursing: a quartely publication of The Royal Australian Nuesing Federation 19 (4): 8-14 Davis, Morgan, Marsden (2001)Disabled people in hospital: evaluating the CNS role. Nursing standard Fringer (2005): Péče o osoby s psychickým postižením. Nightingale (1):33-41 Harenski (2007): Lidé s psychickým postižením. Všechno jiné než vysnění pacienti. List německých lékařů 104, A Pflege und Rehabilitation In Deutschland gilt (Gemäß der ICF der WHO) der Grundsatz Rehabilitation vor Pflege Zentrale Aufgabe von Rehabilitationsmaßnahmen ist die Wiederherstellung oder Besserung der funktionalen Gesundheit im Bereich der Aktivitäten und der Teilhabe Weitere Ziele sind der Abbau von Barrieren und der Ausbau der Förderfaktoren (Keine defizitäre, sondern eine ressourcenorientierte Sichtweise) Rehabilitation ist ein Ausbildungsziel in der Gesundheits- und Krankenpflege Bezüge zur aktuellen Pflegeausbildung Pflegeausbildung wird in Deutschland durch das Krankenpflegegesetz geregelt Rehabilitation ist als übergeordnete Zielsetzung im Gesetz festgeschrieben. Im Curriculum des Landes Nordrhein Westfalen (Dortmund) bezieht sich die Lerneinheit III.3 Behinderte Menschen konkret auf die pflegerische Versorgung behinderter Menschen Problem orientiertes Lernen Fallbeispiel Hr. Thomas An der Pflegeschule Dortmund-Süd und Schwerte ggmbh wird die Lerneinheit III.3 Behinderte Menschen unter anderem durch das POL Hr. Thomas gelernt. In diesem Fall wird ein junger sehbehinderter Mensch geschildert, der in das Krankenhaus kommt und den Krankenhausalltag nun bewältigen lernen muss, die Auszubildenden sollen sich auf diese Weise mit den Problemen behinderter Menschen im Krankenhaus auseinandersetzten und diese reflektieren lernen. Budroni (2006): Pflegeerfahrungen körperbehinderter Menschen im Krankenhaus. In: Die Schwester Der Pfleger 45 (6): Budroni (2006): Persönliche Assistenz individuell abgestimmte Pflege. Pflege aktuell/ DBfK, Deutscher Berufsverband für Pflegeberufe 60: Buzio, Morgan, Blount (2002): The experiences of adult with cerebral palsy during periods of hospitalisation. The Australian Journal of Advanced Nursing: a quarterly publication of The Royal Australian Nursing Federation 19 (4): 8-14 Davis, Morgan, Marsden (2001): Disabled people in hospital: evaluating the CNS role. Nursing standard Fringer (2005): Engpässe vermeiden. Pflegerische Versorgung bei alten Menschen mit geistiger Behinderung. Nightingale (1): Harenski (2007): Geistig behinderte Menschen im Krankenhaus. Alles andere als Wunschpatienten. Deutsches Ärzteblatt 104, A Almanach OPPA 2010 V

6 Původní obyvatelé Austrálie: mentální a fyzický zdravotní stav. Minulost a současnost. Paul Hooper B.A. Dip. Ed. (Austrálie) Indigenous Australians: mental and physical health. Past and present. Paul Hooper B.A. Dip. Ed. (Australia) 1. Populační údaje Lidé Aboriginals původní obyvatelé Austrálie poprvé zahrnuti do sčítání lidu jako právoplatní obyvatelé v roce Při sčítání lidu v období let 1991 a 1996 byl zaznamenán 33 % nárůst v počtu původních obyvatel Austrálie. Při sčítání lidu v období 1996 a 2001 byl zaznamenán nárůst 16 %, v období mezi rokem 2001 a 2006 byl zaznamenán 11 % nárůst v počtu původních obyvatel Austrálie. K tomuto nárůstu v počtu obyvatel nepřispěl jenom počet nově narozených dětí. Je to také rostoucí tendence počtu obyvatel, kteří se hlásí jako původní obyvatelé Aboriginals, a také větší snaha ve vedení záznamů týkajících se původních obyvatel při sčítání lidu. 2.1 Velikost populace původních obyvatel Austrálie V roce 2006 byla populace původních obyvatel Austrálie 517,174 obyvatel, což je přibližně 2.5% z celkové populace Austrálie. 2.2 Nárůst populace původních obyvatel Austrálie V roce 2006 byl počet dětí narozených v rodinách původních obyvatel Austrálie vyšší než počet dětí narozených v rodinách ostatních obyvatel Austrálie. Bylo to 2.1 dítěte na jednu ženu z původních obyvatel v porovnání s 1.8 dítěte na jednu ženu z ostatních obyvatel Austrálie V roce 2006 byl počet dětí, které se narodily ženám mladším 20ti let (teenagers) pětkrát vyšší než počet dětí, které se narodily všem ostatním ženám mladším 20ti let žijícím v Austrálii. 2.3 Věkové složení V roce 2006 byl průměrný věk 21 let u původních obyvatel Austrálie a 37 let u ostatní populace. 38% původních obyvatel bylo mladších 15ti let, v porovnání s 19 % u ostatní populace. 2.4 Kde původní obyvatelé Austrálie žijí Původní obyvatelé Austrálie: hlavní města (32%); regionální oblasti (21%); okolí regionálních oblastí (22%); odlehlé oblasti (10%) a velice odlehlé oblasti (16%). Ostatní obyvatelé Austrálie: méně než 2% žije v odlehlých a velice odlehlých oblastech 1. Population figures Aboriginal people were first counted as citizens in the Between the 1991 and 1996 Census there was a 33% increase recorded in the numbers of Indigenous peoples. Between the 1996 and 2001 Census there was a 16% increase and between the 2001 and 2006 Census there was an 11% increase The increases in the Indigenous population cannot be accounted for by the birth rate alone. There is a growing propensity of people to identify as Aboriginal, and greater efforts are made to record Indigenous status in the censuses 2.1 Size of the Indigenous population The Indigenous population in 2006 numbered 517,174, or approximately 2.5% of the total Australian population 2.2 Growth of the Indigenous population In 2006 the fertility rate for indigenous people was still higher than for the non-indigenous population at 2.1 babies per Indigenous woman compared to 1.8 babies per non-indigenous woman. In 2006 the teenage birth rate among Indigenous women rose to be more than five times the overall Australian teenage birth rate 2.3 Age structure In 2006, the median age was 21 years for Indigenous Australians, and 37 years for the non-indigenous population. 38% of the Indigenous population was under 15 years of age compared with 19% of the non- Indigenous population. 2.4 Where Indigenous peoples live Indigenous: Major Cities (32%); Inner Regional areas (21%); Outer Regional areas (22%); Remote areas (10%) and Very Remote areas (16%). Non-Indigenous: less than 2% live in Remote and Very Remote areas 3. Education An average of 30% of indigenous children fail basic tests for literacy VI Almanach OPPA 2010

7 3. Vzdělání V průměru 30% dětí původních obyvatel Austrálie neuspěje v základních testech gramotnosti a znalostech matematiky (vyhodnoceno v ročnících 3 9). K neúspěchu dochází z téměř 80 % v odlehlých oblastech Severního Teritoria. Většina dětí původních obyvatel Austrálie opustí školu ještě před tím, než jsou dostatečně připraveni k tomu, aby zvládaly vše, co po nich je v každodenním životě požadováno. Důvody : (i) Špatná školní docházka Děti nechodí do školy pravidelně a to z mnoha důvodů, například kvůli neschopnosti rodičů ráno vstát a připravit dětem snídani a vypravit je do školy. (ii) Nedostatek kvalifikovaných učitelů, často nepříliš solidárních či špatně připravených. Učitelé nejsou schopni zvládat výuku dětí původních obyvatel a nechápou jejich kulturní zvyky. (iii) Nedostatečná výchova ke kultuře vzdělávání v některých rodinách, což zahrnuje i přípravu domácích úkolů. (iv) Rodiče neočekávají příliš mnoho od svých dětí (v) Chudoba (vi) Rozmanité každodenní stresové situace v rodinách. (vii) Mentální zdravotní problémy. (viii) Mnoho dětí původních obyvatel Austrálie, které mají problémy ve škole, mají také emocionální problémy a problémy s chováním, nízké sebevědomí, deprese i problémy s chováním ve společnosti (ix) Jazyk Děti původních obyvatel Austrálie se musejí potýkat s ohromným množstvím a směsí domácích jazyků.. 4. Zdraví Předpokládaná průměrná délka života těchto obyvatel je 59.4 roků u mužů, u žen je to 64.8 roků: V roce 2006 průměrná věková hranice celkové populace v Austrálii byla 77.3 roků u mužů a 83.3 roků u žen. Úmrtnost kojenců V období od 2001 do 2005 byl zaznamenán přibližně dva až třikrát větší počet kojenců z řad původních obyvatel Austrálie, kteří zemřeli před prvními narozeninami (v porovnání s ostatními kojenci celkové populace Austrálie). Sociální a emocionální pohoda Bylo vykázáno, že jedno ze čtyř dětí původních obyvatel Austrálie patří do rizikové skupiny dětí, u kterých se vyskytnou vážné emocionální problémy či problémy s chováním. To je porovnáváno s 1 z 6 až 7 ostatních dětí. Tabákové výrobky Kouření tabákových výrobků bylo hlavním důvodem pro onemocnění u původních obyvatel Austrálie v roce 2003 a zároveň důvodem k 20 % z celkového počtu jejich úmrtí. Obezita Více než polovina (57%) z původních obyvatel Austrálie starších 15 let Almanach OPPA 2010 and numeracy (assessed in Grades 3-9). The failure is almost 80% in remote Northern Territory communities. Most indigenous children leave school before they are sufficiently literate to cope with the demands of daily life. Reasons include: (i) Poor school attendance - Children do not attend school regularly for many reasons including, parent inability to get up in the morning to feed and prepare them for school (ii) Lack of skilled teaching unsympathetic or poorly prepared teachers who don t cope well with indigenous children and their cultural ways (iii) Lack of a culture of education in some families including homework (iv) Low expectations for their children (v) Poverty (vi) Multiple daily life stresses in families. (vii) Mental health problems (viii) Many Indigenous children who struggle at school have emotional and behavioural difficulties, poor confidence in themselves, depression and anti-social behaviour. (ix) Language - Indigenous children often have a very mixed bag of home languages to contend with. 4. Health Indigenous males life expectation was estimated to be 59.4 years, while female life expectation was estimated to be 64.8 years: In 2006, the median age at death for the general population in Australia was 77.3 years for males and 83.3 years for females. Infant Mortality For the period 2001 to 2005, approximately two to three times the number of Indigenous infants died before their first birthday, as compared with non-indigenous infants. Social and emotional well being It reported that one in four Indigenous children were at high risk of developing serious emotional or behavioural difficulties. This compares to about 1 in 6 or 7 of non-indigenous children. Tobacco Smoking Tobacco smoking was the leading cause of disease for Indigenous Australians in 2003, accounting for 20% of all deaths. Obesity More than half (57%) of Indigenous peoples aged 15 years and over were overweight or obese. (This figure is similar for the general Australian population) VII

8 má nadváhu či je obézní. (Toto číslo je velice podobné u ostatní populace v Austrálii). Alkohol Alkohol je spojován se 7% všech úmrtí u původních obyvatel Austrálie. Nadměrná spotřeba alkoholu je také hlavním důvodem onemocnění a úrazů mezi muži (původní obyvatelé Austrálie) ve věkovém rozmezí let; a na druhém místě (po domácím násilí mezi partnery) u mladých původních obyvatelek Austrálie. Benzín čichání Došlo k poklesu z přibližně 600 čichačů na 85 ve střední části Austrálie, pokles na 80 ze 178 v oblasti Anangu Pitjantjatjara Yankunytjatjara ( ). Mentální zdravotní stav U 54% původních obyvatel Austrálie žijících ve městech, kteří někdy vyhledali lékařskou pomoc, byla také diagnostikována určitá forma mentálního postižení. V letech byla třikrát větší šance hospitalizace u původních obyvatel Austrálie kvůli poraněním způsobeným sebepoškozováním v porovnání s ostatními Australany. Míra úmyslných poranění, ať už způsobených sebepoškozováním či útokem ze strany druhých, je všeobecným indikátorem psychologických poruch a stavu ve společnosti. Údaje z let ukazují, že bylo zaznamenáno 7x více hospitalizací coby následek násilných napadení mezi mužskou populací původních obyvatel Austrálie, a 31x více u ženské populace původních obyvatel Austrálie, v porovnání s celkovým počtem v Austrálii. Také bylo zaznamenáno dvakrát více hospitalizací z důvodu sebepoškozování, týká se to obou skupin původních obyvatel Austrálie - mužů i žen 5. Příjmy V šetření, provedeném v roce 2006 byl hrubý příjem na domácnost u původních obyvatel Austrálie $460 na osobu na týden (u ostatních obyvatel Austrálie - $740 na týden). U původních obyvatel Austrálie příjmy všeobecně klesají s větší odlehlostí oblastí, ve kterých tito lidé žijí. V hlavních městech byly příjmy původních obyvatel 69 % z korespondujících příjmů ostatních obyvatel Austrálie. Toto klesá na 40 % v odlehlých oblastech. 6. Zaměstnanost Výsledky z roku 2006 udávají míru nezaměstnanosti u původních obyvatel Austrálie na 16 %. To v porovnání s 4,5 % u ostatních obyvatel Austrálie (2006) a 3 % v dubnu Informace získány z následujících zdrojů: Australian Human Rights Commission Website ( au) Aboriginal and Torres Strait Islander Health and Welfare Unit Website ( Australian Indigenous HealthInfoNet website. Alcohol Alcohol is associated with 7% of all deaths for Indigenous Australians. Excessive alcohol consumption also primarily accounted for the disease and injury among Indigenous males (aged years) and the second highest (after intimate partner violence) for young Indigenous females. Petrol Sniffing There has been a drop from approximately 600 to 85 sniffers in central Australia; with a drop from 178 to 80 sniffers on the Anangu Pitjantjatjara Yankunytjatjara Lands ( ). Mental health 54% of urban Indigenous people seeking medical attention were also found to have a mental health disorder. In , Indigenous Australians were three times more likely to be hospitalised for intentional self-harm than other Australians. Rates of intentional injury, whether self-inflicted or caused by assault, is a general indicator of psychological illness and distress in the community. Data from show that there were seven times more hospitalizations for assault among Indigenous males, and nearly 31 times as many for Indigenous females, compared with all-australian rates. There were also about twice as many hospitalizations for self-harm, for both Indigenous males and females. 5. Income In the 2006 Census, the gross household income for Indigenous persons was $460 per week (non-indigenous Australians - $740 per week). For Indigenous persons, income levels generally decline with remoteness. In major cities the incomes for Indigenous persons was 69% of the corresponding income for non-indigenous persons. This declined to 40% in remote areas. 6. Employment In the 2006 Census, the unemployment rate for Indigenous peoples was 16%. This compares with 4.5% for non-indigenous (2006); and 3% in April Information Obtained from the following sources: Australian Human Rights Commission Website ( gov.au) Aboriginal and Torres Strait Islander Health and Welfare Unit Website ( Australian Indigenous HealthInfoNet website. VIII Almanach OPPA 2010