Geografie obyvatelstva a sídel pro cestovní ruch

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Geografie obyvatelstva a sídel pro cestovní ruch"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Geografie obyvatelstva a sídel pro cestovní ruch Petr Chalupa Eva Janoušková Dana Hübelová 2013

2 Oponenti: Doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. RNDr. et PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. ISBN

3 Obsah Úvodem 4 Organizace předmětu 5 Geografie obyvatelstva a sídel pro cestovní ruch Vývoj vědního oboru geografie obyvatelstva (geodemografie) a geografie sídel. 12 Předmět studia geografie obyvatelstva (geodemografie). Definice, sídelní jednotky, sídla, metody geografie sídel Cvičení číslo 1 19 Soupis odborných geografických prací věnujících se sídelní problematice. Sídelní prostor planety Země a jeho geneze. 20 Fázové společenské změny. Diferenciace společenského vývoje, období a jejich charakteristika. Agrární období. Industriální období. Přechod do postindustriálního období Cvičení číslo 2 37 Sídelní prostor planety Země Vesnická sídla. 38 Vymezení vesnických sídel. Geneze vesnických sídel. Velikostní kategorie vesnických sídel. Funkční klasifikace neměstských sídel. Sídla přechodného charakteru 48 Cvičení číslo 3 49 Analýza modelového vesnického sídla Městská sídla 50 Historický vývoj Kritéria vymezování měst Geografická poloha měst Funkce měst Prostorová struktura měst 65 Plán - půdorys města Teorie prostorové struktury měst Modely růstu Cvičení číslo 4 68 Základní pojmy Zázemí měst. 69 Prostorová působnost města, sféry jeho vlivu. W. Christaller, G. Zippf, B. Malisz a jejich přínos pro rozvoj teorie a praxe sídelní geografie Cvičení 5 73 Základní pojmy. Základní informace o obyvatelstvu. 74 Antropogeneze, hominizace, sapientace. Rasy, rasismus. Reprodukční proces a faktory, které ho ovlivňují. Obyvatelstvo České republiky v roce Cvičení číslo 6 86 Základní pojmy, vývoj obyvatelstva ČR 3

4 Úvodem V praxi se absolventi oborového studia CESTOVNÍ RUCH Vysoké školy polytechnické Jihlava zabývat také organizační činností při přípravě různých zájezdů a akcí a navíc mnozí budou pracovat i jako průvodci. Realizace těchto činností probíhá v prostředí, kde tvůrcem a spotřebitelem materiálních hodnot jsou lidé, kteří žijí na vesnicích a ve městech. Sídelní systém patří mezi nejstabilnější prvky krajiny a má informační hodnotu historickou, sociální a ekonomickou. Základní informace a praktické poznatky získávají během studia v předmětu Geografie obyvatelstva a sídel. Na rozdíl od obsahu, kterému se analogicky věnují studenti jiných vysokých škol např. budoucí geografové - jsou učební texty zaměřeny na specifickou formu studia VŠPJ. Učební texty Geografie obyvatelstva a sídel pro cestovní ruch jsou teoretickým doplňkem přednášené problematiky. S ohledem na časovou dotaci předmětu není možno při přednáškách plně pokrýt obsah učiva. Přednášena je tedy vybraná část, která vychází z nejnovější literatury, aktuální situace v daném modelovém regionu a obsahuje také složitější záležitosti, které vyžadují podrobnější výklad. Text těchto studijních materiálů rozšiřuje obsah přednášek a obsahuje navíc zadání praktických úkolů (cvičení), které studenti zpracovávají ve formě protokolů podle zadané rozšiřující literatury. V textu jsou zařazeny některé vybrané části učebních textů, které připravili autoři pro studenty Přírodovědecké fakulty UKF v Nitře, Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MeU v Brně, Pedagogické a Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Úkoly jsou zaměřené zejména na řešení aktuálních regionálně-geografických záležitostí a mají spíše než teoretické zaměření orientaci k praktické činnosti a vedou k hlubšímu proniknutí do specifických problémů kontinentu. Příklady různých typů sídel a příkladné dokumentační demografické záležitosti jsou zaměřeny zejména na Českou republiku a z důvodů desetiletí trvajícího soužití v jednom státě také na Slovensko a na náš kontinent. Považujeme za milou povinnost poděkovat recenzentům za připomínky a poznámky, které přispěly k tvorbě těchto studijních materiálů 4

5 Organizace výuky předmětu Geografie obyvatelstva a sídel pro cestovní ruch Na přednáškách bude prezentován základní přehled geografie obyvatelstva (geodemografie) a sídelní geografie a detailněji vysvětlovány vybrané složitější záležitosti a uváděny novější poznatky s ohledem na zaměření posluchačů (cestovní ruch). V seminářích budou podle zadané literatury a pokynů samostatně zpracovávány jednotlivé protokoly a v průběhu semestru vypracují posluchači závěrečnou semestrální seminární práci. Řádně vypracované protokoly a na odpovídající kvalitativní úrovni zpracovaná semestrální práce je podmínkou k udělení zápočtu. Protokoly budou odevzdávány ke kontrole průběžně, semestrální práce bude předložena v zápočtovém týdnu. Studijní literatura pro přípravu ke zkoušce bude zadána na počátku semestru. Pro snadnější přípravu ke zkoušce, která bude formou testu, jsou v učebních textech uvedeny základní teze. Cílem učebního předmětu Geografie obyvatelstva a sídel je: poskytnout základní informaci o počtu obyvatelstva planety Země, zákonitostech rozmístění obyvatelstva a o jeho struktuře a dynamice objasnit příčiny regionálních rozdílů hustoty zalidnění, rozdílů ekonomických a kulturních charakteristik na základě komplexní analýzy ve vztahu s geografickým prostředím vysvětlit prostorové aspekty forem, struktury, funkcí, vzájemných vztahů a zvláštností sídelních jevů, v závislosti na geografickém prostředí a činnosti člověka. Program přednášek a seminářů 1. týden Přednáška číslo 1 Vývoj vědního oboru, předmět, metody Vývoj vědního oboru geografie obyvatelstva a sídel. Předmět geografie obyvatelstva a sídel. Přehled základních metod výzkumu geografie obyvatelstva a sídel. Definice, sídelní jednotky, sídla ve vztahu k cestovnímu ruchu. 2. týden Cvičení číslo 1 Soupis odborných geografických prací věnujících se geografii obyvatelstva a sídelní problematice. 5

6 3. týden Přednáška číslo 2 Sídelní prostor planety Země a jeho geneze Fázové společenské změny a jejich vliv na populační vývoj a sídla. Diferenciace společenského vývoje, období a jejich charakteristika. Agrární období - demografická charakteristika a sídelní struktura. Industriální období - demografická charakteristika a sídelní struktura. Přechod do postindustriálního období - demografická charakteristika a sídelní struktura. Sídelní prostor a jeho vymezení. Regiony vhodné pro cestovní ruch a rekreaci z hlediska obyvatelstva a sídel. 4. týden Cvičení číslo 2 Sídelní prostor planety Země. Počet obyvatelstva, hustota zalidnění, rozmístění obyvatelstva planety Země. 5. týden Přednáška číslo 3 Vesnická sídla, sídla přechodného charakteru. Vymezení vesnických sídel. Geneze vesnických sídel. Velikostní kategorie vesnických sídel. Funkční klasifikace neměstských sídel. Vesnická sídla jako objekty pro realizaci cestovního ruchu. Cvičení číslo 3 Analýza modelového vesnického sídla. 6. týden 7. týden Přednáška číslo 4 Struktura obyvatelstva, dynamika obyvatelstva Struktura obyvatelstva podle znaků biologických, ekonomických a kulturních. Dynamika obyvatelstva - procesy probíhající v obyvatelstvu. Přirozený pohyb, pohyb mechanický a pohyb sociálně-právní. Obyvatelstvo a jeho činnost jako valorita pro cestovní ruch. 8. týden Cvičení číslo 4 Struktura a dynamika obyvatelstva České republiky ve srovnání se situací v Evropě a ve světě. 9. týden Přednáška číslo 5 Populační procesy, populační politika Populační procesy, populační politika, demografická projekce a prognóza. 6

7 10. týden Přednáška číslo 6 Městská sídla Historický vývoj. Kritéria vymezování měst. Geografická poloha měst. Makropoloha, mikropoloha. Funkce měst. Města jako objekty pro realizaci cestovního ruchu. Přednáška číslo 7 Prostorová struktura měst Plán - půdorys města. Teorie prostorové struktury měst. Modely růstu. 11. týden 12. týden Cvičení číslo 5 Demografická a sídelní analýza vybraného modelového regionu s intenzivním cestovním ruchem. Pojmy. 13. týden Přednáška číslo 8 Zázemí měst Prostorová působnost města, sféry jeho vlivu. W. Christaller, G. Zippf, B. Malisz a jejich přínos pro rozvoj teorie a praxe sídelní geografie. Významná sídla z hlediska cestovního ruchu. Odevzdání zpracovaných protokolů (1 až 5) a semestrální seminární práce. Protokoly Protokoly (cvičení číslo 1 až 5) jsou odevzdávány k zadanému datu vytištěné a také souhrnně na CD. Protokoly mají jednotnou úpravu, která na první straně obsahuje: Jméno a příjmení studenta, ročník, studijní obor, elektronickou adresu Číslo protokolu Název zadaného úkolu Datum zpracování 7

8 Každý protokol je doplněn: - soupisem použité literatury a pramenů - podle potřeby tabelárním přehledem a grafickými a kartografickými přílohami. Semestrální seminární práce Podmínkou k udělení zápočtu je - kromě v termínu odevzdaných pěti protokolů - také vypracování rozsáhlejší semestrální seminární práce. Student si zvolí na začátku semestru z nabízených témat a vypracuje rozsáhlejší práci, která se týká modelové vesnice, města nebo spíše teoretické problematiky. Téma semestrální práce je možno také volně zvolit po konzultaci s vyučujícím. Semestrální seminární práce bude odevzdána vytištěná (+CD) ve 13 týdnu (zápočtovém). Témata seminární semestrální práce Česká republika VESNICE 1. Geneticko-morfologická charakteristika modelového vesnického sídla. (Historický vývoj sídla a následné změny horizontálního uspořádání.) 2. Rozmístění vesnických sídel modelového okresu v závislosti na počtu jejich obyvatel a na přírodních podmínkách. (Rozmístění početně různě velkých rurálních sídel v závislosti na terénní morfologii, nadmořské výšce, hydrologických podmínkách, zalesnění a dalších přírodních podmínkách.) 3. Typologie obydlí modelového vesnického sídla - charakteristika sídla podle délky obývání obydlí a jejich velikosti. (Rozmístění trvale a sezónně obývaných domů modelové vesnice a jejich klasifikace na jednogenerační a dvougenerační.) 4. Funkční klasifikace modelového vesnického sídla na základě demografická struktury na základě diferenciace obyvatelstva podle ekonomických znaků a prognóza dalšího vývoje v závislosti na ekonomickém vývoji zázemí. (Trvale bydlící obyvatelstvo v produktivním věku diferencované podle ekonomických sektorů, monofunkční nebo polyfunkční vesnické sídlo, předpokládaný vývoj.) 5. Stárnutí obyvatelstva modelového regionu. (Vyhodnocení cenzů 1991, 2001 a 2011 se zaměřením na věkovou strukturu obyvatelstva a proces stárnutí.) Česká republika MĚSTO 1. Stávající prostorová struktura modelového města (zóny, jádra) a prognóza dalšího vývoje. (Územní plán města, prostorová kvalitativní diferenciace předměstská zóna, obytné zóny členěné podle kvality bydlení, průmyslová zóna, zóna služeb, zóna s funkcí rekreační atd..) 2. Vývoj počtu obyvatelstva modelového města od roku.. v závislosti na ekonomických a politických podmínkách. (Příčiny změn počtu obyvatelstva v intercenzálních obdobích od roku..) 8

9 3. Modelové město a jeho detailní makropoloha a mikropoloha. (Podrobná geografická a topografická poloha městského sídla.) 4. Zippfovo pravidlo a jeho platnost na makroprostoru ČR popř. mezoprostoru kraje. (Ověření, do jaké míry se v souladu s pravidlem města modelového území přimykají k přímce probíhající pod úhlem 45 stupňů.) SVĚT 1. Vyhodnocení sídelního prostoru na Zemi. (Nerovnoměrné rozmístění měst a vztahy mezi rozmístěním sídel v závislostech na jejich zeměpisné šířce a nadmořské výšce, vzdálenosti od pobřeží světového oceánu a v závislostech na přírodních a ekonomických podmínkách.) 2. Proces urbanizace na Zemi. (Početní růst světových velkoměst a jejich rozmístění na naší planetě, stupeň urbanizace jednotlivých kontinentů, vznik megalopolis a ekumenopolis, proces ruralizace některých měst, důsledky urbanizace pro životní prostředí velkoměstského obyvatelstva, deurbanizační procesy.) 3. Klasifikace hlavních měst jednotlivých států a závislých území obydlených kontinentů podle počtu obyvatelstva, přímořské a vnitrozemské polohy a nadmořské výšky. (Tabelární přehled a kartografické vyjádření doplněné výkladem.) TEORETICKO-METODOLOGICKÉ A INFORMAČNÍ PRÁCE 1. Soupis odborných geografických prací věnujících se sídelní problematice České republiky, včetně elektronických informačních zdrojů a obhájených habilitačních a disertačních prací. Uspořádáno diferencovaně abecedně podle autorů a diferencovaně podle krajů ČR za období posledních deseti roků.) 2. Soupis odborných geografických prací věnujících se geodemografické problematice České republiky, včetně elektronických informačních zdrojů a obhájených habilitačních a disertačních prací. Uspořádáno diferencovaně abecedně podle autorů a diferencovaně podle krajů ČR za období posledních deseti roků.) 3. Geografie sídel výkladový slovník pro pracovníka v cestovním ruchu. (Soupis základních odborných termínů podle zadané literatury se stručným výkladem.) 4. Geodemografie výkladový slovník pro pracovníka v cestovním ruchu. (Soupis základních odborných termínů podle zadané literatury se stručným výkladem.) 5. Modelový atlas typových vesnických sídel ČR se stručnou charakteristikou. (S využitím leteckého snímkování, stávajících kartografických zpracování, odborné literatury a internetu vyhotovit dokumentační materiál s ukázkami silničních vesnic, ulicovek, silničních řadových vesnic, okrouhlic a lesních návesních vesnic, hromadných vesnic, řetězových kolonizačních vesnic, volných řetězových kolonizačních vesnic, řadových a normovaných sídel atd..) 6. Modelový atlas krajských měst ČR s jejich stručnou sídelně-geografickou charakteristikou jako základní informační materiál pro pracovníka CR. (Plány krajských měst s doprovodným textem zpracovaným podle odborné literatury, encyklopedií, turistických průvodců a internetu na základě jednotné osnovy umožňující jejich srovnání v tabelárním přehledu. Počet obyvatel, rozloha, nadmořská výška, rok založení, poloha v rámci ČR.) 9

10 Pokyny pro zpracování - Semestrální seminární práce budou doplněny tabelárními a kartografickými přílohami a soupisem použité literatury a pramenů. - Seminární semestrální práce budou odevzdány v tištěné podobě a na CD k zadanému datu. Struktura seminární práce. 1. strana: záhlaví nahoře - název katedry uprostřed strany - název seminární práce (zadaný úkol) - jméno, příjmení studenta, studijní obor dole na první straně - datum dokončení 2. strana: obsah seminární semestrální práce 3. další strany: úkol, cíl práce, metody zpracování 4. další strany: vlastní zpracování seminární práce, včetně závěru 5. další strany: soupis použité literatury a pramenů 6. tabelární, grafické, kartografické a fotografické přílohy Teze pro přípravu ke zkoušce 1. Vývoj geografie sídel 2. Předmět geografie sídel 3. Metody geografie sídel 4. Definice, sídelní jednotky, sídla 5. Přehled odborných geografických prací věnujících se sídelní problematice 6. Sídelní prostor planety Země a jeho geneze 7. Fázové společenské změny a jejich dopad na sídelní systém 8. Agrární období a jeho sídelní systém 9. Industriální období a jeho sídelní systém 10. Přechod do postindustriálního období a jeho vliv na sídelní systém 11. Vymezení vesnických sídel 12. Geneze vesnických sídel 13. Velikostní kategorie vesnických sídel 14. Funkční klasifikace neměstských sídel 15. Sídla přechodného charakteru 16. Městská sídla 17. Historický vývoj měst 18. Charakteristika a srovnání měst v různých regionech planety 19. Kritéria vymezování měst 20. Geografická a topografická poloha měst 21. Funkce měst 22. Prostorová struktura měst 23. Teorie prostorové struktury měst 24. Prostorová působnost města, sféry jeho vlivu 10

11 25. W. Christaller, G. Zippf, B. Malisz a jejich přínos pro rozvoj teorie a praxe sídelní geografie 26. Plán - půdorys města 27. Modely růstu 28. Zázemí měst 29. Výklad základních pojmů sídelní geografie 30. Informační zdroje, studijní literatura 31. Vývoj geografie obyvatelstva 32. Předmět geografie obyvatelstva 33. Informační demografické zdroje 34. Sídelní prostor a jeho vymezení 35. Struktura obyvatelstva 36. Dynamika obyvatelstva 37. Struktura a dynamika obyvatelstva ČR ve srovnání s Evropou 38. Demografická charakteristika jednotlivých světadílů 39. Urbanizační proces, globální problémy obyvatelstva 40. Populační teorie, populační politika 41. Hlavní města států světa 11

12 Vývoj vědního oboru geografie obyvatelstva (geodemografie) a geografie sídel Předmět studia geografie obyvatelstva (geodemografie) Definice, sídelní jednotky, sídla, metody geografie sídel Vývoj vědního oboru geografie Geografie, patřící mezi nejstarší vědní obory, je vědou o krajinné (geografické) sféře planety Země. Naše planeta je tvořena z koncentricky uspořádaných vrstev, které jsou vzájemně propojené svými vztahy. Ve své propojenosti tak tvoří geosféra celostní systém tvořený průnikem fyzicko-geografické sféry (přírodní) a humánní sféry (socioekonomické). Předmětem geografie jsou zákonitosti vzniku, vývoje, stavby a fungování krajinné sféry. Při jejím zkoumání geografie uplatňuje dvě hlediska: prostorovost - při níž používá regionální anebo strukturální princip syntetičnost - při níž se zkoumají horizontální anebo vertikální vzájemné vztahy Abychom správně pochopili současné komplexní pojetí geografie a její význam, je třeba ve stručnosti prezentovat její vývoj. Geografie vznikla z praktických potřeb člověka poznat krajinu, v níž žije a vyzkoumat možnosti jejího ekonomického využití. Nejstarší poznatky vznikly ve starověkém Egyptě a Mezopotámii, odkud je převzali a dále rozvinuli v antickém Řecku. Soustavu prvních geografických poznatků najdeme v dílech Erathostena, Ptolemaia a Strabóna. Řekové již tehdy v prostoru poznaného světa upozorňovali na nutnost zkoumání odlišností geografických objektů. Na řeckou geografii navázali Arabové, ale o renesanci geografie můžeme hovořit až od 15. století. Přes odpor katolické církve znovu převládl názor, že naše planeta má tvar koule a je součástí Sluneční soustavy. V důsledku toho bylo možno uskutečnit objevné plavby a největší geografické objevy, které ovlivnily společenský vývoj až do dnešních dnů. Násilná christianizace obyvatelstva Nového světa, vznik koloniální soustavy, zformování světových obchodních cest a světových obchodních vztahů by nebyly možné bez geografických poznatků. Tyto měly v té době především popisný charakter. Rozvoj geografie, který si vyžádala společenská praxe, znamenal také rozvoj kartografie. Mapa se stala do dnešních dnů základním informačním geografickým prostředkem, kterému je možno rozumět bez překonávání jazykových bariér. Nastupující industriální období si svými společenskými požadavky vynutilo změnu geografických přístupů. 12

13 Geografie přestává být popisnou vědou, protože nutnost si žádala studium specifických přírodních podmínek pro potřeby praxe. Toto nebylo možné bez komplexnějšího studia symbiotické propojenosti mezi přírodní a společenskou složkou krajiny. V industriálním období se pro rozvoj společnosti prvořadými staly nerostné bohatství, počet obyvatel a úroveň průmyslu, zemědělství a dopravy. Geografie industriálního období tak prodělala: svoji vnitřní diferenciaci do dílčích fyzicko-geografických a humánních geografických disciplín, které studují detailně jednotlivé složky krajinné sféry vzrostl význam člověka jako významného činitele v krajině, tvůrce a spotřebitele materiálních hodnot, což znamenalo rozvoj humánní geografie skončilo poznávání tzv. bílých míst na mapě světa a nastoupilo komplexní studium segmentů krajinné sféry (regionů), což znamenalo rozvoj regionální geografie Současná geografie nastupujícího postindustriálního období se stále více zaměřuje na řešení úloh, které před ni staví společenská praxe. Zabývá se nejen problémy životního prostředí, řeší otázky trvale udržitelného rozvoje společnosti, ale studuje také záležitosti noosféry a zabývá se podmínkami rozvoje lidských zdrojů. Úroveň lidských zdrojů je určována nejen vzdělanostní úrovní jedince, ale mezi významné hodnoty patří i jeho zdravotní stav. Důvodem takové kvalitativní změny je to, že v postindustriální společnosti nové hodnoty vznikají především kreativní silou lidského mozku. A to na rozdíl od industriální epochy, kdy hybnou silou společenského rozvoje bylo nerostné bohatství, velikost území, počet obyvatel, strategicky významná poloha a úroveň národní ekonomiky. Globální ekonomika, informační propojenost a technický rozvoj daly současné geografii vznik třem vědeckým směrům: prostorový směr, který se soustřeďuje na studium prostorových aspektů vzniku, vývoje a vzájemným vztahů geografických prvků. Studuje symbiotické vztahy mezi přírodním a společenským prostředím dané pohyby lidí a toky surovin, produktů, energií a informací. ekologicko-environmentální směr, který řeší prostorové vzájemné vtahy mezi hospodařící společností a přírodou regionální směr, který se věnuje komplexnímu studiu vyčleněných segmentů krajinné sféry Můžeme tedy říci, že na základě historického vývoje lidské společnosti a vlivem potřeb společenské praxe se vytvořila dnešní geografie, která leží na pomezí věd přírodních a společenských a je tedy v podstatě tvořena průnikem věd přírodních, společenských a technických. Současný význam geografie vyplývá z jejich třech funkcí: teoretické - poznávací praktické - aplikační vzdělávací školské, kdy vědecké poznatky a závěry vyplývající z aplikace těchto poznatků ve společenské praxi jsou transformovány do didaktického systému učiva geografie. Geografické učivo, vzhledem k věkovým zvláštnostem žáků a studentů, plní trojí funkci: 13

14 - informační - vzdělávací - formativní - výchovnou - aplikační Vývoj geografie sídel. Mezi vývojově nejstarší ekonomicko-geografické disciplíny patří geografie sídel. S ohledem na její společenský a praktický význam je možno ji zařadit mezi základní disciplíny humánní geografie. Významu a délce rozvoje odpovídá také velké množství odborné literatury a zpracovaných studií, které vycházely a vycházejí z odborných geografických pracovišť. Popis sídel byl zahrnut v nejstarších materiálech starověkých a středověkých autorů, včetně různých dobyvatelů, obchodníků a cestovatelů. Můžeme se z nich obvykle dozvědět o poloze sídel v krajině, jejich velikosti, vzhledu a tvaru, stavebním materiálu domů, systémech opevnění, tržištích, stavbách náboženského charakteru a počtu obyvatelstva v nich žijícího. Již z tohoto výčtu vyplývá historicky vzniklý úzký vztah ke geografii obyvatelstva a dalším disciplínám humánní a fyzické geografie. Koncem 19. století, kdy došlo k postupné diferenciaci geografie, se jako samostatná geografická vědní disciplína zformovala také geografie sídel. Zhruba do 90. let předminulého století byla při studiu sídel pozornost autorů zaměřena především na polohu sídla, jeho velikost a počet obyvatelstva. Z důvodů hospodářských (např. daně, možnost obchodu), vojenských (např. počet zde žijících mužů schopných vojenské služby, charakter opevnění) a dalších (např. církevní středisko, univerzitní studium) převažoval praktický charakter prací. S rozvojem industriálního období, které přinášelo nejen výrazné změny hospodářské, ale také politické došlo k rozvoji vzdělanosti a věd. Geografie se transformovala z vědy popisné na vědu explikující. Geografie sídel se postupně rozdělila na geografii měst a geografii venkovských sídel. Od prakticky prostého popisu sídel, přes geneticko-morfologické přístupy, převahu převážně monografických studií měst, studií funkcí sídel různé velikosti, znamenalo zavedení matematicko-statistických metod, aplikace systémového přístupu a užívání výpočetní techniky a DPZ plnění nových převážně praktických a prognostických zadání pro společenskou praxi. Geografie sídel, kromě nesporně nejužších kontaktů s geografií obyvatelstva a demografií, využívá výzkumných metod a terminologie urbanizmu, územního plánování, plánování regionálního ekonomického rozvoje a poznatků fyzické geografie. Znalosti z fyzické geografie jsou důležité zejména při vysvětlování základních znalostí vývoje, rozmístění a polohy sídel. Ještě větší význam má spolupráce s ostatními disciplínami humánní geografie, protože právě v sídlech je koncentrována převážná část ekonomické činnosti obyvatelstva. Význam je v tomto směru dán také historické geografii, zvláště při studiu rozmístění sídel v minulosti, studiu změn jejich funkcí a vzájemných vazeb s prostředím. 14

15 Z ostatních věd využívá geografie sídel také poznatků z demografie, sociologie a historie. Mnoho důležitých faktů poskytuje historie hospodářství, kultury, společenského rozvoje a etnografie. Odlišnost geografie sídel od ostatních věd zabývajících se sídly je v odlišném vymezení předmětu studia, hlavních úkolů a důsledným uplatněním prostorových aspektů výzkumů. Sídelní problematikou se zabýval zakladatel antropogeografie Němec F. Ratzel ( ), který upřednostňuje při studiu geneze sídel význam polohy a její vliv na fyziognomii sídla. Vliv etnické příslušnosti (Keltové, Germáni, Římané, Finové a Slované) na formu sídel studoval v závěru 19. století německý historik A. Meitzen. Historickým předělem v geografii sídel se počátkem 20. století staly práce F. Richthofena, které přinášely poznatky z různých oblastí světa, především z Číny. Z počátku minulého století pocházejí také práce R. Gradmanna, a O Schlüttera, který dospěl k závěrům o tom, že sídelní geografie má kromě popisu sídla ukázat na možnost, jak člověk v daném prostoru využívá přírodní složku ke své potřebě. Začlenil tak sídlo mezi významné složky krajiny. Německá geografická škola přispěla zejména ke studiu geneze a morfologie sídel a němečtí geografové (H. Dörries, W Geisler a K. Hassert) ovlivnili významně vývoj této geografické disciplíny v první třetině minulého století. Ve třicátých letech minulého století se objevila práce W. Christallera, který se zabýval prostorovými a ekonomickými vazbami a jejich vlivem na prostorové rozmístění sídel. Teorii centrálních míst prezentoval na modelu sídelní sítě Bavorska. Mezi jeho pokračovatele je možno počítat Němce W. Lösche a povalečnou generaci sídelních geografů z německy hovořících zemí. Mezi tyto lze zařadit K. Boeslera, O. Boustedta, R. Klöppera, H. Meynena, G. Niemeirera, G. Schwarze a další z německých, švýcarských a rakouských geografů. Závěrem 19. století vznikla vlivem Paula Vidal de la Blanche francouzská sídelněgeografická škola upřednostňující analýzu sídel ve vztahu k širšímu zázemí. V třicátých letech ve Francii vznikly nejen zajímavé monografie měst, ale probíhal i výzkum zákonitostí prostorového rozmístění sídel francouzského venkova. Studium venkovských sídel se rozvinulo zejména v období, kdy v čele Komise IGU pro studium venkovských sídel stal A. Demangeon. Podařilo se mu rozvinout výzkum venkovských sídel prakticky v celosvětovém měřítku, což přinášelo nejen praktické výsledky, ale mělo velký vliv na rozvoj teorie sídelní geografie. Počátkem 50. let minulého století se do čela formujícího se ekologického směru v geografii sídel postavil M. Sorre. Průmyslová revoluce, která začala na Britských ostrovech, přinesla nejen místní rozvoj průmyslu, ale i příliv obyvatelstva do měst, což znamenalo mnoho problémů, k jejichž řešení přispěla rozvíjející se sídelní geografie. Úbytek zemědělské půdy vlivem rychle rostoucích měst vedl ke studiu využití půd (land-use). Druhý impuls rozvoje sídelní geografie přinesla ve Velké Británii druhá světová válka, která znamenala vážné zničení bytového fondu nejen Londýna, ale i dalších průmyslových měst. Preferovány byly studie zaměřené na výstavbu a rozvoj měst a krajiny. Francouzská a německá sídelně-geografická škola ovlivnila rozvoj sídelní geografie v Polsku. Po druhé světové válce, také vlivem obnovy destrukcí války zcela sídelního systému, byl vypracován program výzkumu sídelní krajiny a obnovy měst. O rozvoj teorie a praxe se zasloužil především K. Dziewoński. 15

16 Obdobná poválečná situace byla v tehdejším Sovětském svazu. Sovětskou geografickou školu založil N. N. Baranskij a dále rozvinul J. G. Sauškin a I. M. Majergojz. Sovětská geografická škola přispěla k rozvoji teorie a praxe studiemi zaměřenými na problematiku městských funkcí a položila základy systémového přístupu v geografii. Nejvíce se o to zasloužili V. Pokšiševskij, B. Chorev, J. Pivovarov a další. Specifický způsob kolonizace současného území USA směroval objekt zkoumání americké sídelní geografie k osídlování venkova a následně k specifickému rozvoji měst. Ve spolupráci se sociology vznikaly nové koncepce týkající se akčních rozvojových jader, sociální diferenciace městských sídel a rozvoji terciéru ve městech. Američtí geografové obohatili sídelní geografii např. o teorii funkční prostorové struktury a přispěli k užívání matematicko-statistických metod a modelování. V současné době převažují studie přispívající k rozvoji ekonomické a komerční praxe. Kromě studia vlastního území se zasloužili o poznání sídelní problematiky jiných zemí a oblastí. V asijských zemích je díky výstavbě částí měst geografie sídel nejvíce rozvinuta v Japonsku, a zemích tzv. asijských tygrů. Výstavba v ropných zemích Blízkého východu vychází ze zajímavých architektonických studií. V Latinské Americe je geografie sídel rozvinuta zejména v Brazílii. Ještě před vznikem Československa mezi významné studie evropského významu patřila práce V. Dvorského o poloze českých měst a malých horských sídlech. V meziválečném období se sídelní problematikou zabývali v tehdejším Československu J. Pohl, F. Koláček, F. Říkovský, J. Hromádka, J. Král a další. Po druhé světové válce se prosadil funkcionálně-strukturální směr v geografii sídel, který pojímá sídla jako socio-geografické jevy, které formují jednak ekonomické poměry místa a jednak jeho přírodní podmínky. V odborných pracích se objevují ve větší míře matematickostatistické a matematicko-kartografické metody, které doplňují dosud spíše užívané historicko-geografické metody. V závěru století přibývá studií analyzujících sídelní strukturu ve vztahu k regionální struktuře širšího zázemí. Existuje velké množství prací českých a slovenských geografů, kteří se sídly zabývali. Řešili velké množství praktických úkolů, přispěli k rozvoji teorie a mnozí jako vysokoškolští pedagogové vychovali další generace sídelních geografů. Mezi nejvýznamnější slovenské a české je možno zařadit např. J. Verešíka, K. Ivaničku, A. Bezáka, O. Bašovského, V. Barana, C. Votrubce, B. Novákovou, M. Hampla a další. Předmět geografie sídel. Existuje celá řada různých definic, které odrážejí přístupy a pojetí různých odborníků a zástupců různých národních škol. Mnozí považují geografii sídel spolu s geografií obyvatelstva za jednu disciplinu humánní geografie. 16

17 V polské a sovětské odborné literatuře najdeme i přístupy (R. Kabo, Kielczewska-Zalewska), které uvádějí geografii obyvatelstva a sídel spolu s fyzickou, humánní a regionální geografií za samostatnou část geografie, tzv. geografii člověka. Výstižně předmět studia sídelní geografie definují V. Baran a O. Bašovský. Podle nich geografie sídel zkoumá z časoprostorového aspektu strukturu, vzájemné vztahy a specifické zvláštnosti sídel. Uvádějí, že cílem sídelní geografie je na základě hluboké a všestranné analýzy sídelní struktury předložit náměty, koncepce a metody, kterými je možno dosáhnout co nejúčelnější strukturu sídel a sídelní sítě, co nejúčelnější rozložení sídel s ohledem na rozmístění ekonomických aktivit a co nejoptimálnějšího využití přírodního prostředí, ve kterém pracují a žijí lidé. Definice geografie sídel, sídelní jednotky, sídla, metody geografie sídel Definice Geografie sídel se zabývá studiem prostorových aspektů forem, struktury, funkcí a specifických zvláštností sídelních jevů. Zkoumá permanentně působící symbioticky propojené, ale s odlišnou okamžitou dynamikou působící složky, a to: materiální formy sídla jeho obyvatelstvo. Sídelní jednotky, sídla Sídelní jevy jsou materiální formy vznikající na místech trvalého nebo dočasného pobytu člověka. Tyto materiální formy jsou lidmi k pobytu větší nebo menší měrou přizpůsobovány a mají velmi rozmanitou podobu. Patří k nim nejrůznější druhy sídelních jednotek - obydlí, a to od velmi jednoduchých (např. jeskyně), až po značně diferencované (např. mnohobytové víceúčelové domy). Pro označení skupin obydlí existuje celá řada různých termínů: samota vesnice osada městys město Každý z nich současně vyjadřuje i dané kvalitativní ohodnocení. Všechny můžeme souhrnně označit termínem sídlo. Z geografického hlediska považujeme za sídlo každé obydlené místo, včetně příslušných doplňkových ploch bezprostředně funkčně spojených s obydlími. 17

18 Sídlo je tedy značně složitým geografickým objektem, který vytváří ucelený kompaktní areál aktivity obyvatelstva, který poskytuje tomuto obyvatelstvu nutné podmínky pro život, práci a odpočinek. Každé sídlo je současně elementárním prvkem určitého sídelního systému se specifickou a zcela originální sídelní strukturou. Sídelní systém je souborem sídel určitého regionu, který je propojen vzájemně mezisídelními vazbami a je tvořen sídly různé velikosti, funkce a typu. Metody geografie sídel, praktické úkoly Vztahy mezi sídly daného systému mají nejrůznější intenzitu, hierarchii a povahu. Vztahy mezi sídly daného systému mají různou povahu, např.: administrativní dopravní pracovní Mají také rozdílnou hierarchii a intenzitu. Hlavním úkolem praxe geografie sídel je poznání struktury a rozmístění sídelních jevů na zemském povrchu nebo jeho části a objevení zákonitostí tohoto rozmístění. Využití těchto poznatků přispívá k formování takové struktury osídlení, která spojuje možnosti dokonalého využití podmínek geografického prostředí s realizací ekonomických a sociálních potřeb společnosti. Geografie sídel, kromě nesporně nejužších kontaktů s geografií obyvatelstva a demografií, využívá výzkumných metod a terminologie urbanizmu, územního plánování, plánování regionálního ekonomického rozvoje a poznatků fyzické geografie. Mezi fundamentální metody geografie sídel patří: historická metoda metoda terénního výzkumu komparativní metoda ekonomicko-kartografická metoda matematicko-statistická metoda metody modelování V současné době, kromě problémů vyplývající z akcelerace urbanizačních procesů a důsledků demografické revoluce probíhající v ekonomicky méně rozvinuté převážné části planety Země, se sídelní geografové tradičně věnují monografickému zpracování sídel, funkční klasifikaci a geneticko-morfologickým charakteristikám sídel. Nezanedbatelné je množství studií řešících optimální rozmístění výrobních, bytových a rekreačních aktivit obyvatelstva, studií šetřících symbiotické vztahy mezi určitými sídly různé hierarchické úrovně, vazby mezi sídly a širším zázemím, transformaci sídel a formování optimálně funkčních sídelních systémů. V podstatě můžeme praktickou problematiku řešenou současnou geografií sídel shrnout do několika základních tematických okruhů: 18

19 studium územní struktury osídlení a poznání základních mezisídelních vztahů, funkcí a hierarchie sídel studium měst se zaměřením na charakter jejich ekonomické základny, funkce a vzájemného uspořádání studium vztahů mezi městem a jeho zázemím poznání specifických rysů urbanizace studium transformace venkovských sídel v souvislosti se změnami jejich ekonomické základny a funkce studium struktury jednotlivých sídel a poznání vztahů mezi jejich dílčími složkami propracování dílčích metod analýzy sídelních jevů a procesů využití výsledků sídelně-geografických výzkumů pro potřeby praxe a prognózování dalšího vývoje sídelních systémů Cvičení číslo 1 Soupis odborných geografických prací věnujících se sídelní problematice Úkol: a) Zpracujte soupis odborných geodemografických a sídelně-geografických prací autorů uvedených jmenovitě ve výše zařazené kapitole. (Možno vhodně využít učebních textů BARAN, V., BAŠOVSKÝ, O. (1998): Geografia sídel. Vysokoškolské skriptá, FPV UMB Banská Bystrica, s. 170, ISBN a elektronických informačních zdrojů.) b) Podle elektronických informačních zdrojů zpracujte soupis významnějších publikovaných odborných geodemografických a sídelně-geografických studií (monografií) týkajících se obyvatelstva a sídelních poměrů České republiky za období posledních pěti roků. c) Zpracujte soupis významnějších odborných geodemografických a sídelně-geografických časopiseckých článků týkajících se České republiky uveřejněných za posledních pět roků v geografických periodikách, včetně elektronických informačních zdrojů. 19

20 Sídelní prostor planety Země a jeho geneze Fázové společenské změny Diferenciace společenského vývoje, období a jejich charakteristika Agrární období Industriální období Přechod do postindustriálního období Původ člověka Původ člověka klademe do východní Afriky, odkud se postupně šířil na další kontinenty. Po pevninských mostech z Asie proniklo lidstvo do Austrálie a v ledových dobách, při poklesu hladiny světového oceánu, přes Beringovu úžinu do Severní Ameriky. Odtud se šířil postupně na jih amerického kontinentu. Existují i teorie o průniku člověka přes Oceánii na západní pobřeží Jižní Ameriky. Sídelní prostor ekumena, subekumena, anekumena Ekumenou nazýváme území, které je od nepaměti trvale osídlené. Subekumenou označujeme území, které je osídleno přechodně. Trvale neobydlené prostory na naší planetě tvoří anekumenu. Sídelní prostor je území osídlené současným člověkem. Areál sídelního prostoru. Areál sídelního prostoru nelze vymezit ostrou nepřetržitou hranicí. Hlavními důvody jsou vyloučení ploch moří a oceánů ze sídelního prostoru, nestejnorodost osídlení a nízká hustota sídel v subekumeně. Člověk dosud nevyužil jako sídelního prostoru rozlohu souše. Limitujícími hranicemi rozšíření ekumeny jsou i hranice polárních oblastí, vysokohorských oblastí a hranice suchých oblastí. Neuvažujeme-li vědeckovýzkumné stanice v polárních regionech poněvadž nemají vlastní ekonomickou základnu v oblasti výskytu zasahuje ekumena do vyšších zeměpisných šířek dále na severní polokouli, např. inuitská sídla Gróňanů nebo hornické osady na Špicberkách. Na jižní polokouli zasahují ostrůvky sídelního prostoru nejjižněji na ostrově Jižní Georgie a na Ohňové zemi. Na rozdíl od jižní polokoule, na níž i ve větších vzdálenostech od pólů nemůžeme vést delší souvislou hranici sídelního prostoru, lze na severní polokouli tuto hranici orientačně vymezit. Místní podmínky, např. oceánské proudy nebo hranice ledových ker, způsobují rozpětí kolem 20

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 1. Planetární geografie tvar a velikost Země rotace Země a její důsledky oběh Země kolem Slunce a jeho důsledky pásmový čas, datová hranice slapové jevy 2. Kartografie

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2018/2019 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A8 Mgr. Radomil Juřík VIII. B8 Mgr.

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta Tématická oblast Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Rozdělení a význam geografie Tvar a pohyby Země Přírodní

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list

VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list Pracovní list VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ Úkol č. 1. Přečtěte text a graficky v něm označte to, co už znáte ( ) a to, co je pro vás nového (+). Informace, které jsou v rozporu s tím, co jste věděl/a označte minus

Více

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2018/2019 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: PRIMA Tématická oblast Planeta Země Glóbus a mapa Pohyby Země, oběh Země kolem Slunce, roční období, trvání dne a noci Glóbus

Více

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2017/2018 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002) Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Zeměpis 3. období 9. ročník Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002) Očekávané

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) Zeměpis sexta Mgr. Martin Kulhánek 64 VH Regionální zeměpis

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Maturitní otázky z předmětu ZEMĚPIS

Maturitní otázky z předmětu ZEMĚPIS Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu ZEMĚPIS 1. Země jako vesmírné těleso, pohyby Země a jejich důsledky - vznik Země a její postavení ve vesmíru -

Více

Regionální geografie

Regionální geografie Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Regionální geografie verze 2018/2019 Státní závěrečné zkoušky

Více

8. ročník LMP NSP. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. Přírodní obraz Země Terénní geografické praxe a aplikace

8. ročník LMP NSP. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. Přírodní obraz Země Terénní geografické praxe a aplikace Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis ŠVP ZV LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Zeměpis Vyučovací předmět Zeměpis je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru Zeměpis ze vzdělávací

Více

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie prezenční i kombinovaná forma studia verze 2017/2018

Více

Maturitní otázky ze zeměpisu

Maturitní otázky ze zeměpisu Maturitní otázky ze zeměpisu 1. Země jako vesmírné těleso - Vesmír a sluneční soustava - Tvar a velikost Země - Pohyby Země - Čas na Zemi - Měsíc a slapové jevy 2. Kartografické zobrazovací způsoby - Mapa

Více

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země)

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země) EDUCAnet gymnázium, SOŠ a základní škola Praha, s.r.o. Roztylská 1, 148 00 Praha 4 http:// praha.educanet.cz Fakultní škola Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk.

Více

Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti

Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali

Více

Předmět:: Zeměpis. Opakování učiva z 6. ročníku Informační zdroje v geografii Mapy. Pojem: světadíl, oceán, kontinent

Předmět:: Zeměpis. Opakování učiva z 6. ročníku Informační zdroje v geografii Mapy. Pojem: světadíl, oceán, kontinent Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie: 1 organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických

Více

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy. Vyučovací předmět: Ročník Předmět Průřezová témata Mezipředmět. vazby Zeměpis (Z) Školní výstupy Učivo (pojmy) 6 Z F Vysvětlí strukturu vesmíru. vesmír 6 Z F Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný SaHP: Obyvatelstvo Žák: zhodnotí vývoj počtu obyvatel na Zemi objasní pojmy porodnost a úmrtnost vypočítá na konkrétním příkladu přirozený přírůstek Obyvatelstvo Společenské a sídelní

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 7. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 7. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE a Topografie RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.4 ZEMĚPIS Zeměpis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo

Více

Učivo. žák Je seznámen se základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologií.

Učivo. žák Je seznámen se základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologií. Příklady možné konkretizace minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření pro využití v IVP předmětu Zeměpis pro 2. stupeň základní školy Ukázka zpracována s využitím

Více

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie kombinovaná forma studia verze 2016/2017 Státní závěrečné

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu - objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy - charakterizuje polohu, povrch, pohyby Měsíce, jednotlivé fáze Měsíce - aplikuje poznatky o vesmíru a o sluneční

Více

1 Teoretická expozice

1 Teoretická expozice 1 Teoretická expozice Studijní cíle seznámit studenty s úlohou,genezí, funkcí a cílem studijního předmětu zaměřit se na předmět hospodářské geografie rozmísťování hospodářských aktivit charakterizovat

Více

Úvod do geografie, geografické vědy Zdroje geografických dat, pravidla citace

Úvod do geografie, geografické vědy Zdroje geografických dat, pravidla citace Vyučovací předmět Zeměpis Týdenní hodinová dotace 5 hodin Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy vymezí objekt studia geografie rozdělí geografii

Více

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS 1. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Tvar a velikost Země. Země ve vesmíru. Pohyby Země a jejich důsledky. 2. ZNÁZORNĚNÍ ZEMĚ NA MAPÁCH Mapa, glóbus, kartografická zobrazení, měřítko mapy,

Více

Úvod do geografie sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Úvod do geografie sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Úvod do geografie sídel Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Geografie sídel hlavní směry a) geografie osídlení (settlement geography) sídelní systémy, sídla brány jako vnitřně stejnorodá,

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského

Více

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1. Téma:

Více

Základy geografie obyvatelstva a sídel

Základy geografie obyvatelstva a sídel Základy geografie obyvatelstva a sídel - zdroje a charakter dat - vývoj a rozmístění obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva: úvod,

Více

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE 1. Vesmír 2. Země a Měsíc 3. Kartografie 4. Geografie a geomorfologie Země 5. Sféry Země 6. Obyvatelstvo 7. Hospodářství 8. Globalizace 9. Státy a jejich hranice 10. Hospodářsky

Více

VY_32_INOVACE_Z.3.16 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér

VY_32_INOVACE_Z.3.16 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE 64 MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) Zeměpis kvinta Mgr. Martin Kulhánek UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ

Více

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční

Více

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Vymezování sídel Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sídelní jednotky usedlost (sídelní jednotka, lidské obydlí) prostory trvalého nebo občasného pobytu člověka sídlo prostorově oddělená

Více

Geografie 1. Prof.Dr.Ing.Karel Pavelka ČVUT v Praze Stavební fakulta, katedra mapování a kartografie

Geografie 1. Prof.Dr.Ing.Karel Pavelka   ČVUT v Praze Stavební fakulta, katedra mapování a kartografie ČVUT v Praze Stavební fakulta, katedra mapování a kartografie Geografie 1 Prof.Dr.Ing.Karel Pavelka E-mail: pavelka@fsv.cvut.cz Laboratoř e fotogrammetrie, DPZ a laserového skenování Předměty Geografie

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

Základy geografie obyvatelstva a sídel

Základy geografie obyvatelstva a sídel Základy geografie obyvatelstva a sídel - zdroje a charakter dat - vývoj a rozmístění obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Časopisy domácí: Demografie, Demografia (SK) zahraniční

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Zeměpis - 6. ročník Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů,

Více

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule.

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule. 7.6.4 Charakteristika předmětu 2. stupně Zeměpis je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vyučovací předmět má časovou dotaci v 6. a 8. ročníku 1 hodinu týdně a v 7. a 9. ročníku 2 hodiny týdně.

Více

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Mapový oddíl obsahuje tři mapové listy, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

sešitový atlas Učebnice pro nižší gymnázium (prima kvarta) si žáci nekupují, jsou jim zdarma zapůjčeny školou.

sešitový atlas Učebnice pro nižší gymnázium (prima kvarta) si žáci nekupují, jsou jim zdarma zapůjčeny školou. Učebnice používané v předmětu zeměpis, geografie V předmětu zeměpis se vyučuje podle ucelené řady učebnic Nakladatelství České geografické společnosti (www.ncgs.cz). Učebnice pro nižší gymnázium (prima

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Evropa Úvod, regionální geografie I. Předmět: Vytvořil: Zeměpis Mgr. Jiří Buryška 01 - Světadíl Evropa

Více

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

Příloha č. 1 Zeměpis Ročník: 6. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 1 Zeměpis Ročník: 6. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 1 Zeměpis Ročník: 6. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Přírodní obraz Země - zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz Maturitní témata ZEMĚPIS 1.Planeta Země-tvar a velikost Země,postavení Země ve vesmíru,pohyby Země a jejich důsledky,čas,datum, kalendář,ekliptika,rovnodennost,slunovrat. 2.Geografie České republiky-hospodářství-těžba

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Vzdělávací obor: Stupeň: Ročník: Člověk a příroda Zeměpis Komp e t e n c e. Očekávané výstupy

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Vzdělávací obor: Stupeň: Ročník: Člověk a příroda Zeměpis Komp e t e n c e. Očekávané výstupy VZDĚLÁVACÍ BLAT: Vzdělávací obor: tupeň: Ročník: Člověk a příroda Zeměpis 2. 6. čekávané výstupy omp e t e n c e čivo Mezipředmětové vztahy oznámky řírodní obraz 6,9 zhodnotí postavení Země ve vesmíru

Více

Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky

Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky Vyučovací předmět: Zeměpis (Z) Ročník Předmět Průřezová témata Mezipředmět. vazby Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka Období splnění Metodická poznámka Rozsah vyžadovaného učiva Návrhy učiva pro nadané

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

Vzdělávací oblast:člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a příroda - objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy - charakterizuje polohu, povrch, pohyby Měsíce, jednotlivé fáze Měsíce - aplikuje

Více

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 /2013 - Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Vyučovací předmět: Zeměpis

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 /2013 - Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Vyučovací předmět: Zeměpis Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Vyučovací předmět: Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Škola považuje předmět Zeměpis

Více

OKRUHY OTÁZEK K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE

OKRUHY OTÁZEK K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE OKRUHY OTÁZEK K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE Okruhy otázek státní závěrečné zkoušky z předmětu zeměpis se skládají ze tří částí, které odpovídají skladbě předmětů v bakalářském studiu. Otázky A) Geografie

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

Učební osnovy Zeměpis

Učební osnovy Zeměpis Učební osnovy Zeměpis PŘEDMĚT: ZEMĚPIS Ročník: 6. Výstup Ročníkový výstup Doporučené učivo Související PT 5. Zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční

Více

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9.

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a příroda Zeměpis 6. 9. ročník 6. 9. ročník 2 hodiny týdně 6. 7. ročník (rozšířená výuka cizích jazyků)

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Zeměpis 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence. Planeta Země

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Zeměpis 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence. Planeta Země A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: pis 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence Průřezová témata Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) mezipředmětové vztahy Evaluace žáka Poznámky

Více

Učitelství geografie pro SŠ

Učitelství geografie pro SŠ Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky navazující magisterský studijní obor Učitelství geografie pro SŠ prezenční i kombinovaná

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Urbanistické styly Architektonické styly, urbanistické utopie a struktura města

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.6.4. Zeměpis A) Charakteristika předmětu Zeměpis je předmětem ve kterém dochází k propojování jednotlivých sfér života. Má silný interdisciplinární

Více

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10 Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.10 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

POLITICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE. 1. přednáška (verze na web)

POLITICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE. 1. přednáška (verze na web) POLITICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE 1. přednáška (verze na web) POLITICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE Organizace kurzu podmínky udělení klasifikovaného zápočtu Informace o předmětu, studijní materiály:

Více

Předmět: Z E M Ě P I S

Předmět: Z E M Ě P I S 11-ŠVP-Zeměpis-1,2,3 strana 1 (celkem 8) 1. 9. 2014 Předmět: Z E M Ě P I S Charakteristika předmětu: Učivo lze rozdělit do několika učebních celků a to: vesmír, kartografie, fyzický zeměpis, sociální zeměpis

Více

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing Vzdělávací oblast: Volitelné předměty Týmová práce Ročník: 8. 9. Kompetence ( výstupy ) Učivo obsah Mezipředm. Osvojí si proces teambuldingu. Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu:

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Předmět: G E O G R A F I E

Předmět: G E O G R A F I E 11-ŠVP-Geografie-1,2,3 strana 1 (celkem 8) 1. 9. 2014 Předmět: G E O G R A F I E Charakteristika předmětu: Učivo lze rozdělit do několika učebních celků a to: vesmír, kartografie, fyzická geografie, sociální

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Předmět: Seminář dějin 20. století Gymnázium, Praha 6, Arabská 14 Vyučovací předmět dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Více