Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém

Transkript

1 Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha

2 Počet dětí na 1 ženu Plodnost žen v jednotlivých letech kolísala ročník narození (pro konečnou plodnost) ,4 3,4 Úhrnná plodnost: hypotetický počet dětí 3,2 na 1 ženu při zachování plodnosti 3,2 jako v daném roce 3,0 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,8 2,6 2,4 2,2 Úhrnná plodnost žen v ČR kalendářní rok

3 Počet dětí na 1 ženu Plodnost žen v jednotlivých letech kolísala, ale celkový počet dětí jednotlivých generací byl poměrně stabilní ročník narození (pro konečnou plodnost) ,4 3,4 Úhrnná plodnost: hypotetický počet dětí 3,2 na 1 ženu při zachování plodnosti 3,2 jako v daném roce 3,0 Konečná plodnost: skutečný počet dětí 3,0 2,8 na 1 ženu, které bylo v daném roce 15 let od ročníku 1977 odhad zbývající 2,8 2,6 plodnosti podle roku ,6 2,4 2,2 Úhrnná a konečná plodnost žen v ČR 2,4 2,2 kalendářní rok (pro úhrnnou plodnost) / rok dosažení 15 let (pro konečnou plodnost)

4 Počet dětí na 1 ženu Nárůst plodnosti generací narozených mohl být částečně způsoben propopulačními opatřeními v 70. letech ještě generace žen narozených v roce 1961 měla více než 2 děti ročník narození (pro konečnou plodnost) ,3 2,3 Konečná plodnost: skutečný počet dětí na 1 ženu, které bylo v daném roce 15 let 2,2 od ročníku 1977 odhad zbývající plodnosti podle roku ,2 2,1 2,1 1,9 1,9 Konečná plodnost vybraných generací žen v ČR rok dosažení 15 let (pro konečnou plodnost)

5 Konečná plodnost žen v ČR byla jen o málo nižší než ve Francii pro generaci narozených v roce 1951 byla prakticky stejná (2,1) 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 Úhrnná a konečná plodnost žen v ČR a ve Francii 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 FR-průřez ČR-průřez ČR-kohort FR-kohort kalendářní rok / rok dosažení 15 let

6 Příčiny pozdějšího poklesu Po roce 1989 dochází k odkládání plodnosti do vyššího věku, To však není plně kompenzováno (na rozdíl od Francie a jiných západoevropských zemí)

7 Počet živě narozených dětí na 1 ženu v daném věku 0,19 0,18 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 Změny v rozložení plodnosti žen podle věku v letech , ,570 Specifické míry plodnosti ČR ve vybraných letech 0, Věk

8 Konečná plodnost vybraných generací žen v ČR 0,25 Konečná plodnost vybraných generací žen ,11 dítěte 0, ,99 dítěte 0, dítěte dítěte 0, ,78 dítěte 0,05 0,

9 Pdům+ěrný počet dětí jedné ženy v daném věku 2,3 2,2 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 V ČR není odkládání plodnosti dostatečně kompenzováno (trajektorie plodností pro vybrané ročníky narození) Kumulované generační plodnosti v ČR r r r r r r r r r r r Věk

10 Pdům+ěrný počet dětí jedné ženy v daném věku Ve Francii je vývoj jiný 2,3 2,2 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Kumulované generační plodnosti ve Francii r r r r r r r r r r r Věk

11 Specifické míry plodnosti 0,15 0,14 0,13 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 Specifické míry plodnosti v roce 2014 Specifické míry plodnosti v ČR a Francii (2014) CZ FR Věk ženy

12 Projekce plodnosti Odpovídají trendům v několika předchozích letech Budoucí vývoj se často liší

13 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 projekce z roku ,9 1,9 1, vysoká 2003 střední 1,7 1,5 1,5 1, nízká 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok

14 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 projekce z roku , vysoká 1,9 1, třední 1,7 1, nízká 1,5 1,3 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok

15 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 projekce z roku ,9 1,9 1,7 1, vysoká 2013 střední 2013 nízká 1,7 1,5 1,3 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok

16 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 a jednotlivé projekce budoucího vývoje 1, vysoká 1, vysoká 1, střední 2009 střední 2013 vysoká 1,7 1, nízká 2013 střední 1, nízká 2013 nízká 1,3 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok

17 Důsledky nízké plodnosti Zatím neubývá obyvatel (též díky zahraniční migraci) Věková struktura se vzdaluje od struktury stacionární populace (která by byla schopna udržet svou velikost bez migrace) 1965 poměrně vyrovnaná struktura 2015 chybí mladí lidé do 27 let (přes 800 tisíc) (ročník narození )

18

19 Věk Průměrný věk: 41,5 muži ženy letí: 18,3% 10,53 mil. obyvatel letí: 62,1% letí: 19,8% Počet osob

20 Výsledky vlastní projekce obyvatelstva z roku 2016 Dosavadní úroveň plodnosti a migrace by vedla k poklesu počtu obyvatel K zachování počtu by vedlo buď: Zvýšení úhrnné plodnosti na (pak by stačil migrační přírůstek 15 tisíc osob ročně) nebo Zvýšení migračního přírůstku na 35 tisíc osob ročně (pak by stačila současná úhrnná plodnost dítěte)

21 Počet obyvatel (v mil.) Vývoj počtu obyvatel při různých variantách projekce 18 úhr. plod. migr. 15 tis. 16 úhr. plod. migr. 15 tis. úhr. plod. migr. 35 tis. úhr. plod. migr. 35 tis Rok

22 Z hlediska důchodového systému Index závislosti seniorů (poměr osob v důchodovém a produktivním věku) Hranice důchodového věku je stanovena tak, aby senioři pobírali důchod zhruba 25 % života Při vyšší migraci a nízké plodnosti by index zprvu klesal, ale v posledních desetiletích tohoto století by byl vyšší než při variantě vysoké plodnosti a nízké migrace

23 Počet osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku 60 Vývoj indexu závislosti seniorů při různých variantách projekce a důchodovém věku zajišťujícím pobírání důchodu poslední čtvrtinu života úhr. plod. migr. 15 tis. DV 25 % 35 úhr. plod. migr. 15 tis. DV 25 % úhr. plod. migr. 35 tis. DV 25 % úhr. plod. migr. 35 tis. DV 25 % Rok

24 Zásluhovost, stárnutí populace a možné korekce důchodového systému V průběžném důchodovém systému existuje dvojí zásluhovost: a) Platba odvodů na pojistné Zásluha na financování současných důchodů b) Výchova dětí Zásluha na financování budoucích důchodů

25 Zásluhovost, stárnutí populace a možné korekce důchodového systému Příčiny stárnutí populace jsou dvě: a) Růst délky života Přirozenou korekcí je (rozumné) zvyšování důchodového věku b) Nízká plodnost: Přirozenou korekcí by měla být podpora rodičů i v rámci důchodového systému (o něco nižší odvody, o něco vyšší důchod) V minulosti to tak již bylo (důchody i zdravotní péče se platily z daní) Slevy na této dani pro rodiče byla daleko vyšší než nyní Podpora pracujících rodičů

26 Děkuji za pozornost: