Burzy cenných papírů ve střední a východní Evropě

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Burzy cenných papírů ve střední a východní Evropě Diplomová práce Autor: Bc. Karolína Otcová Finance Vedoucí práce: Ing. Vilém Vlček, MBA Praha Duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, dne Bc. Karolína Otcová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu práce Ing. Vilému Vlčkovi, MBA za cenné připomínky a odborné rady, které byly velkou pomocí k napsání této diplomové práce.

4 Anotace Cílem této práce je popsat burzy cenných papírů ve střední a východní Evropě, vysvětlit principy jejich fungování, pouţívaný obchodní systém a jejich funkci v ekonomice, včetně jejich historického vývoje. Pro tento účel byly vybrány burzy cenných papírů významnějšího charakteru. Ve výzkumné části jsou popsány vzájemné rozdíly mezi burzami cenných papírů střední Evropy a mezi burzami východní Evropy a tyto dva regiony jsou vzájemně porovnány. V této části je uvaţován i moţný rozpad Evropské unie a jeho moţné důsledky na burzu cenných papírů. Klíčová slova burza cenných papírů, střední Evropa, východní Evropa, principy fungování, Evropská unie Annotation The aim of this thesis is to describe the stock market in Central and Eastern Europe, explain the principles of operation, used trading system and their role in the economy, including their historical development. For this purpose were selected stock exchange more significant character. In the research section describes the differences between the stock exchange in Central Europe and Eastern Europe between the exchanges, and these two regions are compared. This section is considered as a possible breakup of the European Union and its possible effects on the stock exchange. Key words: Stock Exchange. Central Europe, Eastern Europe, the principles of operation, European Union

5 Obsah 1 Seznámení s burzou cenných papírů Historie burzovnictví Počátky trhů Rozvoj trhů Rozmach trhů Boom a poruchy trhů Základní informace o burzách Definice a znaky burzy Principy fungování burzy Funkce burzy v ekonomice Druhy burz Státní regulace burz 27 2 Vybrané burzy ve střední Evropě Burza cenných papírů Praha (BCPP) Historie BCPP Základní informace o BCPP Podmínky členství Trhy BCPP Obchodování na BCPP Vypořádání obchodů na BCPP Burzovní indexy Burza cenných papírů Varšava (WSE) Historie WSE Trhy WSE Obchodování na WSE Vypořádání obchodů na WSE Burzovní indexy 44 3 Vybrané burzy ve východní Evropě Burza cenných papírů Moskva Historie Trhy ME Indexy Burza cenných papírů Budapešť (BSE) 50 7

6 3.2.1 Historie BSE Trhy BSE Obchodování na BSE Vypořádání obchodů na BSE Burzovní indexy 54 4 Komparace vybraných burz Metoda komparace Vliv historických událostí na vývoj burz a blízká budoucnost Události 20. století léta 20. století a období privatizace Světová finanční krize v roce Blízká budoucnost vybraných burz Komparace počtu kótovaných společností Komparace vývoje tržní kapitalizace domácích akcií 61 5 Rozpad Evropské unie Možné příčiny rozpady EU Vliv rozpadu EU na burzu cenných papírů 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 77 Tištěné monografie: 77 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK 79 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ 80 SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ 81 8

7 Úvod Výběr tématu této práce nebyl náhodný. Burzovnictví mne zajímá jednak jako směr, kterým by se mohla ubírat má budoucí pracovní kariéra, jednak bych se v budoucnu po získání potřebných vědomostí, chtěla stát nezávislým investorem. Rozvinuté státy fungují na základě pro ně příznačného ekonomického modelu. Tímto modelem je trţní ekonomika. Nástrojem trţní ekonomiky jsou trhy, na kterých se prostřednictvím setkávání nabídky a poptávky vytvářejí ceny zboţí a sluţeb. Tyto prvky se navzájem ovlivňují. Ekonomická teorie rozděluje trhy dle různých hledisek. Jedním z nich je členění na trhy výrobních faktorů, výrobků a sluţeb a finanční trhy. Odvětví finančních trhů se dále dělí na trhy peněţní a kapitálové. Peněţní trhy realizují různé formy krátkodobých obchodů se splatností 1 rok a méně. Na kapitálovém trhu dochází ke směně kapitálu prostřednictvím cenných papírů (dluhopisy, akcie a jejich deriváty). Emitenti vydávají a prodávají cenné papíry, aby získali finanční prostředky, investoři, kteří chtějí své volné finanční prostředky zhodnotit, je kupují. Kapitálový trh zajišťuje pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu. Důleţitou a nezbytnou institucí kapitálového trhu pro realizaci obchodů s cennými papíry je burza cenných papírů. Na burze se vytváří příleţitost k umístění volných finančních prostředků a trţním mechanismem se zde vytvářejí kurzovní hodnoty cenných papírů. Burza by se dala charakterizovat jako zvláštní druh trhu, na kterém se uskuteční mnoho obchodů v krátkém časovém úseku. Cílem této práce je podání uceleného obrazu vybraných burz cenných papírů od základní charakteristiky přes historický vývoj k hlavním principům jejího fungování. Práce je rozdělena do dvou hlavních celků, výkladového a výzkumného. Výkladový celek obsahuje tři kapitoly, výzkumný celek dvě. První kapitola výkladového celku seznamuje s burzou obecně, uvádí do historie burzovnictví od počátků trhů aţ k jejich rozmachu. Zabývá se téţ poruchami trhů, burzu podrobněji definuje, osvětluje principy jejího fungování a její funkcí v ekonomice. Věnuje se i státní regulací burz. 9

8 Druhá kapitola se věnuje vybraným burzám ve střední Evropě. Seznamuje s jejich historií, podmínky členství, vysvětluje způsob a pravidla jejich fungování včetně burzovních indexů. Třetí kapitola se stejným způsobem zabývá vybranými burzami ve východní Evropě. Výzkumná část v kapitole čtvrté srovnává vybrané burzy střední a východní Evropy mezi sebou dle tří kritérií, kterými jsou vliv historických událostí, počet kótovaných společností a vývoj trţní kapitalizace domácích akcií. Kapitola pátá vyhodnocuje moţné příčiny rozpadu Evropské unie. Analyzuje v současnosti řešené případy dluhové krize států eurozóny a z toho plynoucí důsledky moţného rozpadu Evropské Unie na burzu cenných papírů. 10

9 1 Seznámení s burzou cenných papírů Burza cenných papírů je jedna z velmi důleţitých sloţek kapitálového trhu. Je to organizovaný trh pro nákup a prodej průmyslového a finančního zajištění. Místo, kde se obchodování s cennými papíry provádí systematicky, tj. podle určitých pravidel a předpisů. Burza je investiční zprostředkovatel a usnadňuje hospodářský a průmyslový rozvoj zemí. Je to organizovaný trh pro prodej a nákup firemních a dalších cenných papírů. Cenné papíry jsou zde nakupovány a prodávány podle určitých pravidel a předpisů. To vše poskytuje pohodlný a bezpečný mechanismus pro transakce s různými cennými papíry. Tyto cenné papíry jsou akcie a dluhopisy vydané veřejnými společnostmi, které jsou řádně uvedeny na burze, dluhopisy vydané vládou, veřejnými korporacemi a obcemi. Burzy jsou nezbytné pro hladké a řádné fungování podnikové sféry v trţní ekonomice. 1.1 Historie burzovnictví Jak historie, tak i samotná burza cenných papírů je velice rozsáhlá. Jiţ ve 12. století, kdy se objevili první makléři, kteří obchodovali s dluhy, se začala rozvíjet. A tento rozvoj trvá aţ do dnešního dne. Slovo burza má původ z italského slova bursa, coţ znamená měšec. Tři měšce byly součástí erbu obchodnické rodiny "Van der Buerse". Tato rodina vlastnila hostinec v Belgii, kde se scházeli obchodníci, aby uzavírali své obchody. Místu kolem hostince, kde obchody rovněţ probíhaly, se začalo říkat "burzy". Později se tento název přenesl i na instituce Počátky trhů U zrodu prvních investičních obchodů v 15. století stáli Italští kupci. Mezi nejznámější kupce patřila rodina z Florencie, Cosimo de Medici, která měla rozvětvenou bankovní pobočkovou síť nejen v italských obchodních městech, ale i v zahraničních, jako je Londýn, Bruggy a Avignon. Tato bankovní skupina ovšem zkrachovala v roce Na určených místech vznikly, z potřeb kupců směňovat krátkodobé cenné papíry za likvidnější prostředky, pravidelné schůzky, které se konaly v okolí faktorií italských obchodníků. Nejčastěji to byly náměstí a ulice poblíţ italských konzulárních domů, tzv. loggie. V logiích se vytvářel pravidelný sekundární obchod. Byly to prvotní formy sekundárních trhů s cennými papíry a šlo zde o neformální setkávání obchodníků. Jelikoţ 11

10 sekundární trh nebyl organizovaný, tak obchody měly nestandardizovaný charakter. Trhy byly v té době, na rozdíl od dnešních, volně přístupné a obchodníci se neznali. Okruh účastníků se postupně času zuţoval a začaly se vytvářet tzv. burzovní spolky. Tyto operace se omezovaly jen na obchody s krátkodobými cennými papíry. Operace s cennými papíry kapitálového trhu se rozvinuly až v 18. a 19. století. 1 Zaloţení banky, Banka sv. Jiří v Janově v roce 1407, mělo pozitivní vliv na formování italských kapitálových trhů. Janov potřeboval prostředky pro válečné účely. Investoři vytvořili skupiny tzv. montes, které pak byly rozděleny na určitý počet, stejných, dělitelných a prodejných částí, znějících na 100 lir. V první etapě byli investoři zapsáni pouze do knihy státního dluhu, později byly na složené částky vydány cenné papíry Rozvoj trhů Za důleţitý mezník ve vývoji světových trhů cenných papírů lze povaţovat zaloţení antverpské burzy. V roce 1531 byla postavena burzovní budova v Antverpách. Dále vznikaly burzovní kluby, které zakládaly burzy. Například v Lyonu v roce 1546, v Paříţi v roce 1563, v Toulouse v roce Postupně tak docházelo k formování organizovaného sekundárního trhu cenných papírů. Na vzniklých burzách se obchodovalo převáţně s dluhovými státními cennými papíry. Dalším důleţitým bodem ve vývoji trhů cenných papírů je zaloţení amsterdamské burzy v roce Zde se začalo poprvé obchodovat s majetkovými cennými papíry. Dále byly v 17. století v Holandsku zaloţeny první akciové společnosti, které se zabývaly obchodem s Indií. Již dříve existovaly v Amsterdamu společnosti, které si opatřovaly kapitál vydáním stvrzenek, nazývaných aktie. Tyto stvrzenky však nezakládaly pohledávky vůči společnosti, ale vůči jednotlivým osobám, které provozovaly obchodní činnosti. 3 Z důvodu nezastupitelnosti nebyly stvrzenky schopny burzovního obchodu. Vereenigde Ostindische Compagnie získala od státu monopol pro obchod s Východní Indií. Tato společnost emitovala podíly, se kterými se začalo obchodovat na amsterdamské burze. Tato burza měla rys moderní burzy a to z toho důvodu, ţe došlo k velkému rozmachu termínovaných obchodů. 1 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str.13 3 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str

11 Britské trhy cenných papírů prodělaly rušný a dlouhý vývoj. Od konce 16. století začali měšťansko-šlechtické rodiny pouţívat část nastřádaného kapitálu k investování do velice výnosných, ale zároveň rizikových koloniálních společností. Časem vznikaly investiční domy, které zabezpečovaly alokaci kapitálu na základě upisování státních a podnikových cenných papírů a jejich následném rozprodání investorům. K oddělení britského komerčního a investičního bankovnictví došlo, na základě trţních faktorů, jelikoţ komerční banky se angaţovaly pouze v depozitních a úvěrových obchodech. V letech 1564 aţ 1567 byla v Londýně postavena budova The Bourse pro obchod se zboţím a půjčkami. Ta byla v roce 1570 poctěna návštěvou královny Alţběty, a poté přejmenována na The Royal Exchange. Bohuţel v roce 1666 vyhořela, ale hned v roce 1667 nechal Karel II. postavit budovu novou. Ta byla opět v roce 1838 zničena poţárem. Stockbrokers tzv. zprostředkovatelé obchodů s akciemi se poprvé objevili za vlády Viléma II. v roce Tito zprostředkovatelé se scházeli na Royal Exchange, kde se obchodovalo na různých místech a s různými druhy zboţí, coţ vedlo k vytvoření speciálních trţních segmentů. Tento trh byl volně přístupný široké veřejnosti, to vedlo k tomu, ţe se obchodů zúčastňovali různí podvodníci. Pojem brokera se náhle stával synonymem slova lichvář. Proto vláda v roce 1697 vydala zákon, který upravoval počet příseţných dohodců na rovných 100. Tímto byla vytvořena korporace a trh byl uzavřen pro širokou veřejnost. V roce 1762 brokerové vytvořili klub, a později v roce 1773 koupili pro své obchodní účely dům ve Sweeting Alle (The Stock Exchange). Tam se obchodovalo s akciemi a na Royal Exchange zůstal obchod s devizami. V polovině 19 století obě burzy splynuly a tím se ukončil centralizační proces v britském burzovnictví. Stock Exchange získala monopolní postavení v organizování sekundárních trhů s cennými papíry. Německý trh cenných papírů se rozvíjel velice pomalu, ale jako pozitivní a důleţitý krok bylo zaloţení bankovního domu Mayera Amschela Rothschilda, který ţil v letech M. A. Rothschild měl čtyři syny, z nichţ jeden zůstal ve Frankfurtu a ostatní tři se stali zakladateli bankovních domů v Paříţi, Londýně a Vídni. V 19. století německé kapitalistické rodiny trpěly nedostatkem kapitálu, a tak se kolínští bankéři začali podílet na financování rizikových projektů svými investicemi, coţ znamenalo pro Německo významný rozvoj v investičních aktivitách. Postupem času v 80. letech 19. století se německé velkobanky, jako je například Deutsche Bank, Dresdner Bank a Commerzbank, zapojily do zakladatelských a emisních obchodů. 13

12 Koncem 18. a začátkem 19. století se začaly prudce rozvíjet americké trhy cenných papírů. Jednotlivci, kteří provozovali investiční obchody, získali rozsáhlý majetek v odlišných oblastech podnikání a nadbytečné kapitálové prostředky začali pouţívat v obchodech s cennými papíry. Investiční domy J. P. Morgan, Lehman Brothers, Kuhn Loeb a Goldman Sachs získávaly kapitál nejen na amerických, ale také na zahraničních finančních trzích. Tyto investiční domy pomáhaly financovat rozsáhlou průmyslovou výrobu americké ekonomiky v období mezi občanskou válkou a 1. světovou válkou. Důvodem proč vznikla burza, byla finanční potřeba státu. V roce 1790 vznikl primární trh státních dluhopisů. Organizovaný sekundární trh vznikl v New Yorku v roce Velkou poptávku po finančních zdrojích vyvolal prudký rozvoj amerického průmyslu začátkem 19. století. To vedlo k rozsáhlému počtu nových akciových emisí. V roce 1817 se organizovaný sekundární trh, nazývaný New York Stock and Exchange Board a v roce 1863 se přejmenován na New York Stock Exchange, umístil ve zvláštních místnostech na Wall Street, kde se obchodovalo od samého počátku Rozmach trhů Rozmach trhů cenných papírů probíhal především v druhé polovině 19. století a začátkem 20. století. Investiční banky se nejvíce angaţovaly v ručitelských emisních obchodech a nefinanční korporace stále častěji emitovaly různé druhy cenných papírů. Tento rozmach byl ukončen v letech a to Velkou hospodářskou krizí. Tato krize burzovnictví velice ovlivnila a to prudkým poklesem kursů, sníţením obratů, omezením termínovaných obchodů a silným vměšováním státu do těchto trhů. Zásadní reforma byla také realizována v oblasti institucionálního začlenění investičních bank. V USA Glass-Steagall Act rozdělil aktivity univerzálních bank, coţ vedlo ke vzniku odděleného bankovnictví. V 50. letech minulého století dochází k nové etapě v americkém investičním bankovnictví. Masový marketing, široce dostupné investiční a finanční vzdělání a velice rozsáhlé pobočkové sítě investičních firem, umoţnily finanční investování i drobným investorům. Především díky rozvoji maloobchodních investičních obchodů, které nabízela zejména investiční firma Merrill Lynch. V posledních dvou dekádách se udály opravdu dramatické změny nejen na trzích cenných papírů, ale i na bankovních trzích, které důleţitým způsobem ovlivnily jejich charakter, 14

13 chování účastníků a metody obchodování. Od počátku 90. let 20. století začalo docházet k rychlému srůstání trhů cenných papírů, pojistných trhů a bankovních trhů v sjednocený finanční trh. Základní faktory změn v posledních dvou dekádách: Renesance svobodné trţní konkurence. Nárůst volatility peněţních a finančních veličin. Technologická revoluce v oblasti výpočetní a informační techniky. Demografické změny. Renesance svobodné trţní konkurence se povaţuje za dlouhodobý postupný proces, který se týká omezování státních zásahů do ekonomiky, změnou forem a cílů státní regulace. Velice důleţité je přehodnocení významu soukromého vlastnictví a následné rozsáhlé privatizaci dříve státních podniků v různých odvětvích. V oblasti finančních trhů se projevila hlavně v liberalizaci finančních toků, mezinárodního investování, v moţnostech podnikání zahraničních firem na jednotlivých národních trzích a v uvolnění překáţek pro vstup nefinančních firem do finančního průmyslu. Nárůst volatility peněţních a finančních veličin zvyšuje riziko, které je spojeno s emitováním, investováním a obchodováním finančních instrumentů. Finanční trhy a investice jsou důleţitou částí v ekonomice a to tím, ţe usnadňují alokaci finančních prostředků od přebytkových jednotek k jednotkám chybějícím. Finanční ekonomii jiţ delší dobu trápí nadměrná volatilita akciových kursů, měnových kursů a úrokových měr. Coţ můţe být neţádoucí, jelikoţ narušuje hladké fungování finančního systému a nepříznivě ovlivňuje výkonnost ekonomiky. Nadměrná volatilita akciových kursů ovlivňuje ekonomiku několika způsoby: 1. Prostřednictvím dopadu na spotřební výdaje. Pokles cen akcií způsobuje pokles hodnoty finančního majetku domácností, což je stimuluje ke snížení spotřebních výdajů. 4 4 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str

14 2. Volatilita akciových kursů můţe mít rovněţ negativní dopad na investiční výdaje firem. Jelikoţ investoři mají inversi k riziku, tak budou přesouvat své prostředky do méně rizikových aktiv. A tato reakce investorů způsobí problémy menším firmám při získávání akciového kapitálu. 3. Větší volatilita akciových kursů můţe také narušit hladké fungování finančního systému a vést ke strukturálním a regulatorním změnám. I nadměrná volatilita úrokových sazeb můţe mít dopad na fungování ekonomiky a to: 1. Negativním ovlivňováním investiční poptávky firem, jelikoţ investoři na trzích dluhopisů mohou povaţovat vyšší kolísání úrokových sazeb za zvýšení rizika. 2. Přímým negativním dopadem na měnovou politiku. Dochází k většímu kolísání poptávky po penězích, jelikoţ vyšší volatilita úrokových sazeb způsobuje změnu ve sloţení majetku finančních investorů, coţ samozřejmě můţe komplikovat provádění měnové politiky. 3. Ovlivňováním finančního systému tím, ţe zvyšuje problémy řízení rizika změny úrokových sazeb finančních zprostředkovatelů. Základní dopady nadměrné volatility měnových kursů: 1. Vyvolaná nejistota o výši budoucích zisků. A tím se komplikuje dlouhodobá investiční rozhodnutí. Pokud se firmy domnívají, ţe změny měnových kursů mohou značně ovlivnit jejich zisky, potom mohou mít strach vstupovat do dlouhodobých investičních projektů. 2. Vysoké kolísání měnových kursů ovlivňují negativně kapitálové pohyby. Značná nejistota u měnových kursů můţe sniţovat dlouhodobé kapitálové toky a tím zabraňovat efektivnímu pohybu finančních prostředků v celosvětovém měřítku. Technologická revoluce v oblasti výpočetní a telekomunikační techniky změnila charakter soudobých finančních trhů. Moderní technologie pomohla propojit jednotlivé národní trhy v globalizovaný finanční trh. Technologie velmi kladně přispěla k rozsáhlému rozvoji finančních inovací. Demografické změny podstatným způsobem ovlivňují globální pohyby kapitálu a mění poptávku po finančních produktech. Nepříznivá demografická prognóza a zachování stávajícího modelu státního důchodového systému při stávajících parametrech znamená nejen 16

15 podstatné zvýšení poměru státních penzijních výdajů k hrubému domácímu produktu, ale také nárůst čisté současné hodnoty budoucích státních penzijních výdajů. 5 V posledních dvou dekádách máme i základní trendy na světových finančních trzích: Restrukturalizace bank a finančních institucí. Sekuritizace. Finanční inovace. Internacionalizace. Institucionalizace. Integrace. Intelektualizace a modernizace bank. Restrukturalizace finančních institucí se projevuje nejčastěji v jejich konsolidaci, ve vytváření finančních supermarketů, v jejich silné marketingové orientaci a ve zvýšeném tlaku na úsporu nákladů. Při sekuritizaci dochází ke zvětšování objemu alokovaných prostředků prostřednictvím cenných papírů a k reaktivnímu sniţování významu alokace finančních prostředků prostřednictvím tradičních úvěrových smluv. Vznik finančních inovací byl díky značnému zvýšení rizika, deregulaci finančních trhů a zvýšené konkurence, obcházení bankovní regulace a rozvoj techniky a technologie. Základními druhy finančních inovací jsou finanční deriváty a automatizace finančních operací, jako například platební karty, elektronické peněţenky, elektronické bankovnictví, telefonické bankovnictví, internetové bankovnictví atd. Internacionalizace finančních trhů je dlouhodobý proces spojování jednotlivých národních trhů v globální finanční trh. Moderní telekomunikační technologie a deregulace národních finančních trhů propojila jednotlivé národní finanční trhy. Na světových finančních trzích se význam institucionálních investorů, jako jsou banky, pojišťovny, vládní fondy, neustále zvyšuje. Ve vyspělých zemích se institucionální investoři stávají rozhodujícími vlastníky investičních nástrojů. 5 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str

16 Integrace finančních trhů se projevuje cenovým propojením jednotlivých segmentů finančních trhů. Byla umoţněna rozvojem telekomunikační technologie. Intelektualizace finančních trhů znamená, ţe rozhodujícím faktorem úspěchu na finančních trzích jsou vědomosti, znalosti a informace oproti mnoţství kapitálu a práce. Modernizace burz změnila velmi podstatně charakter obchodování na sekundárních trzích. Jedním z projevu reformy je rychlé zanikání klasického obchodování na parketu metodou veřejného křiku a vytváření elektronického typu burz Boom a poruchy trhů Dne 1. ledna roku 1999 začala platit společná měna v 11 evropských zemí a to v Belgii, Finsku, Francii, Irské republice, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku a Španělsku. Toto datum se povaţuje za důleţitý historický mezník ve vývoji světových trhů cenných papírů. Tato měna byla nejdříve určena pouze pro bezhotovostní styk. Bezhotovostní operace mohly být do konce roku 2001 prováděny v euro či národních měnách. Od roku 2002 se bezhotovostní operace mohou provádět pouze v euru a to včetně operací s cennými papíry. Národní bankovky a mince byly staţeny z oběhu , euro bankovky a mince byly vydány jiţ na samém počátku roku Jednotný evropský finanční systém začal jiţ koncem 60. let, kdy nabývaly problémy v poválečném bretton-woodském měnovém uspořádání. Ten byl zaloţen na vůdčím postavení amerického dolaru a pevných měnových kursech. Jelikoţ evropské země začaly postupem času hledat nové měnové uspořádání, tak byl v roce 1970 vytvořen model, který se nazýval podle lucemburského premiéra Wernerův plán. Tento plán předpokládal zavedení jednotné evropské měny a to do deseti let. Nebyl však nikdy realizován, jelikoţ ztroskotal na individuálních zájmech jednotlivých zemí. Začátkem 70. let se oţivila myšlenka vzájemného provázání evropských měn, a to na základě rozpadu bretton-woodského měnového systému. V roce 1979 byl vytvořen Evropský měnový systém. V druhé polovině 80. let bylo vytvořeno příznivé ekonomické a politické prostředí pro vytvoření měnové unie. V roce 1989 byla vytvořena Smlouva o Evropské unii, která byla dne 7. února 1992 podepsána představiteli členských států. 18

17 Tato smlouva vstoupila v platnost dne 1. listopadu V roce 1994 byl zaloţen Evropský měnový institut jako zárodek budoucí Evropské centrální banky. Evropská komise v březnu roku 1998 vyhodnotila plnění konvergenčních kritérií a navrhla účast 11 členských států. V květnu roku 1998 představitelé Evropské unie rozhodli, ţe vznikne Evropská měnová unie. Dne 1. ledna 1999 vznikla dle domluvy Evropská měnová unie za účasti 11 členských zemí. Na Silvestra roku 1998 byly vyhlášeny v Bruselu neodvolatelné měnové kursy národních měn vůči euru v jedenácti členských zemích. Řecko se připojilo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr a Malta v roce 2008 a Slovensko v roce V níţe uvedené tabulce je poukázáno na neodvolatelně zafixované kurzy 11 národních měn vůči euru. Tabulka č. 1 Neodvolatelné měnové kursy národních měn vůči euru (Brusel, ) Členská země Národní měna Měnový kurs národní měny 19 vůči euru Belgie BEF 40,3399 Finsko FIM 5,95573 Francie FRF 6,55957 Irská republika IEP 0, Itálie ITL 1936,21 Lucembursko LUF 40,3399 Německo DEM 1,95583 Nizozemsko NLG 2,20371 Portugalsko PTE 200,482 Rakousko ATS 13,7603 Španělsko ESP 166,386 Zdroj: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str. 22, (Vlastní tvorba) Zodpovědnost za měnovou politiku na území eurozóny má Evropská centrální banka, a to od roku 1999, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. V čele je bankovní rada, která se skládá ze členů výboru ředitelů a guvernérů centrálních bank členských států.

18 Eurozóna se stala jedním z nejdůleţitějších segmentů světového finančního trhu, coţ je evidentní i z níţe uvedené tabulky č. 2, na které je zřejmé, jak si nejsilnější finanční trhy stály. Tabulka je rozdělena na čtyři sektory. V kapitalizaci akciových trhů byly nejsilnější USA, téţ v trţních hodnotách dluhopisů. Však v bankovních aktivech byla nejsilnější Eurozóna. V podílu akciových, dluhopisových a bankovních trhů na HDP vedlo Japonsko o 50,6% před Eurozónou. Coţ dokazuje, ţe Eurozóna byla opravdu silný světový finanční trh. Tabulka č. 2 Porovnání světových finančních trhů (2008) Ukazatel Jednotka Eurozóna USA Japonsko Kapitalizace akciových trhů v mld. USD Trţní hodnota dluhopisů v mld. USD Bankovní aktiva v mld. USD Podíl akciových, dluhopisových a bankovních trhů na HDP V % 452,7 390,5 503,3 Zdroj: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2.vydání. Praha: Ekopress, s.r.o ISBN Str. 23, (Vlastní tvorba) 1.2 Základní informace o burzách Burza cenných papírů se stále, jiţ od jejího samotného počátku, vyvíjí a proměňuje, a to podle měnícího se burzovního trhu. Tudíţ kdyţ se vyvíjí a mění burzovní trh jako celek, mění se i samotná burza cenných papírů Definice a znaky burzy Jak jsme jiţ výše zmínili, tak na měnící se burze cenných papírů neexistuje jednotná, neměnná definice burzy. Burzu je moţné definovat jako: Zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, které se osobně tváří v tvář scházejí na přesně vymezeném místě (prezenční burza) nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobních schůzek (elektronická burza) a kteří obchodují s přesně vymezenými instrumenty (např. akcie, dluhopisy, podílové listy, plodiny, deriváty, devizy), přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených pravidel a v přesně vymezeném čase. 6 Na trhu cenných papírů se, jako na kaţdém trhu, střetává nabídka s poptávkou, avšak tento trh má své určité zvláštnosti: Obchoduje se zde s určeným mnoţstvím. Burzovními orgány je přesně určen čas a místo obchodu. 6 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Aspi a.s ISBN Str

19 Vedení burzy musí zboţí na burzách připustit a schválit. Burzovní trh je zákonně regulován, tj. podléhá zákonu o burzách. Jednotlivé druhy obchodů jsou přesně stanoveny Principy fungování burzy Burza jako organizovaný trh znamená, že její fungování, techniky a způsoby, včetně pravidel obchodování přesně vymezuje burzovní legislativa, burzovní řád, stanovy burzy a další burzovní předpisy. K tomu, aby bylo možné organizovat burzovní obchody, bývá nutností získat licenci od příslušného regulatorního orgánu. 7 Oprávněné subjekty jsou k účasti obchodování na burze přesně vymezeny. Přístup na burzy mají pouze členové burzy, nečlenové burzy musí vyuţít k přístupu některého ze členů. O přijetí či nepřijetí za člena burzy, výhradně rozhodují příslušné orgány burzy. Uchazeč by měl splňovat všechny poţadavky, které jsou na něho jako na člena ze strany burzy kladeny a také platit členské poplatky. Jednotlivé burzy mají odlišná pravidla pro účast na burze, a tudíţ i různé návštěvníky burz. Rozlišujeme čtyři základní skupiny návštěvníků burzy: Nejtypičtější skupinou jsou zprostředkovatelé, takzvaní makléři. Jsou to oprávnění představitelé bank či makléřských firem, které jsou členy burzy a které jim daly oprávnění uzavírat transakce jejich jménem. Makléři vystupují jménem a na účet klientů, kterými mohou být právnické nebo fyzické osoby. Operace na vlastní účet mohou provádět pouze na některých burzách. Burzovní obchodníci uzavírají obchody na vlastní účet a vlastním jménem, jsou fyzickými osobami, ale ve skutečnosti jsou i reprezentanty jednotlivých společností a bank. Tito obchodníci se specializují pouze na určité druhy cenných papírů. Burzovní obchodníci (specialisté) fungují např. na burzách v anglosaských zemích, v USA jsou to specialists neboli dealer a v Anglii jsou to jobbers. Úředníci jsou v určeném čase připuštěni k burzovním obchodům. Uzavírají transakce jménem a na účet firmy, jejíţ jsou pracovníky. Jedná se o kompetentní pracovníky makléřských firem a bank. 7 PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů. Vysoká škola finanční a správní ISBN Str

20 Do kategorie hostů patří ti, kteří se mohou zúčastnit burzy, ale bez práva účasti na burzovních obchodech. Je to například pomocný personál makléřských firem a bank, pracovníci burzy, osoby vykonávající technické práce na burze, rozhlasoví, tiskoví a televizní reportéři a další jiné osoby mající povolení k účasti na burze. Zboží, resp. instrumenty podléhající burzovnímu obchodu, musí být vzájemně zaměnitelné a zastupitelné. Aby mohl předmět k obchodování na burze splnit tuto podmínku zastupitelnosti, tak podléhá tzv. standardizaci, tj. ustálení, sjednocení jeho vlastností, podoby, a to jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska. Postupným přechodem z prezenční burzy na burzu elektronickou začíná ztrácet místní vymezení burzy na významu. Obchodníci, popř. tvůrci trhu bývají propojeni počítačovou sítí, takže vzájemná osobní setkání a domlouvání se na cenách se zpravidla nekonají. Přesto i v případě elektronické burzy existuje burzovní budova, kde dochází k počítačovému zpracování objednávek, ke koncentraci nabídky a poptávky a ke shromáždění, ke zpracování a následné distribuci různých burzovních informací a ve které sídlí burzovní orgány. 8 Pro obchodování na burze je důleţitým faktorem časové hledisko. Burza stanoví nejen burzovní dny, ale také hodiny, kdy je moţno uzavírat obchody, nebo jen zadávat příkazy. Kaţdá burza také vyhlašuje svůj kalendář neboli přehled burzovních dní. Tento kalendář podává informace o rozvrţení burzovních dní v daném roce a svůj harmonogram burzovního dne. Harmonogram poukazuje na přesné časové rozvrţení burzovního dne s ohledem na druhy prováděných obchodů a činnosti, které mohou subjekty na burze provádět Funkce burzy v ekonomice Burza cenných papírů plní v trţní ekonomice 5 základních funkcí: Obchodní funkce. Cenotvorná funkce. Alokační funkce. Spekulační funkce. Funkce oceňování kapitálu. U kaţdé z funkcí, jelikoţ kaţdá má svou hlavní roli, se zastavíme a plnohodnotně si ji rozebereme. 8 BENEŠ, Václav a Petr MUSÍLEK, Burzy a burzovní obchody. Praha: Informatorium 1991, ISBN Str

21 Obchodní funkce (funkce likvidity): Obchodní funkce spočívá v tom, ţe soustřeďuje na burzovních trzích nabídku a poptávku po předmětu obchodování na burze. Nabídku na burze cenných papírů představuje existenci cenných papírů, proti kterým stojí peněžní prostředky investorů. 9 Burzy jako takové neobchodují, ale fungují jako organizátoři trhu a zprostředkovatelé obchodu. Na burze mezi sebou obchodují členové burzy. Na burze má majitel určitého instrumentu moţnost svůj instrument prodat v krátkém čase za cenu, která je momentálním výsledkem střetu nabídky a poptávky na burzovním trhu. Burzovní trh tímto umoţňuje neomezenou změnu počtů majitelů instrumentu a zajišťuje jeho přeměnu na hotovost. Investor má tedy moţnost tuto směnu kdykoliv provést, kdyţ pocítí nedostatek hotovosti a to na bezproblémově fungujících trzích a s minimálními transakčními náklady. Instrument se stává obchodovatelný na burzovním trhu, kdyţ ve větší části splňuje investorův poţadavek likvidity. Likvidita investičních instrumentů je u investorů velice kladně ceněna. Investoři u likvidních instrumentů nepoţadují vyšší výnos v podobě prémií za nelikviditu. To pro emitenta znamená sníţení nákladů. Cenotvorná funkce (informační funkce): Tato funkce ulehčuje tvorbu rovnováţné ceny pro různé druhy cenných papírů, coţ při takovém obrovském objemu nabídky a poptávky je na organizovaných trzích skoro nemoţné. Rovnováţná cena vyrovnává výkyvy mezi nabídkou a poptávkou. Ceny, které se vytváří na velkých světových burzách na základě obchodování s velkým objemem předmětů, mají rozhodující vliv na cenovou tvorbu menších burz v jednotlivých státech a téţ se z nich vychází jako z indikativních cen na mimoburzovním trhu. Cena vytvořená burzou plní velice významnou informativní roli pro různé ekonomické subjekty. Pro investory jako majitele cenných papírů je tato cena významnou informací. Z této informace lze lehce stanovit míru dosaţeného výnosu. Pro nové investory informace o ceně cenného papíru slouţí k rozhodnutí, zda je výhodné do cenného papíru investovat. Pro investora je cena takzvaným měřítkem daného cenného papíru, zohledňuje totiţ jak moţný výnos z investice, tak i část nákladů. Nezbytnou informací je cena obchodovaného instrumentu pro investiční poradce a analytiky. Ti odhalují podhodnocené nebo nadhodnocené tituly a správné načasování nejvhodnějšího okamžiku pro nákup a prodej. 10 Informace týkající se ceny kapitálu přináší údaj o ceně cenného papíru také emitentům. Informace o vývoji cen na burzovních trzích vyuţívají kromě 9 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Aspi a.s ISBN Str VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Aspi a.s s. ISBN Str

22 mikroekonomických investorů i makroekonomické subjekty a specializované instituce, jako jsou centrální banky, ministerstva, vlády aj. Tyto subjekty informace vyuţívají v procesu realizace měnové či fiskální politiky, při shromaţďování a zpracování ekonomických dat pro různé účely. Alokační funkce: Alokační funkci plní burza jen v situaci, kdy kromě sekundárního trhu s investičními instrumenty organizuje také primární trh s těmito instrumenty. Tato funkce ovlivňuje vývoj objemu investičního kapitálu. Vývoj cen na burzovních trzích má velký význam při rozhodování se v investování do různých odvětví a to tím, ţe ceny, které se tvoří na burzách a mimoburzovních trzích přímo ovlivňují nákladové poloţky a následně i zhodnocování investovaného kapitálu. Jestliţe burza plní funkci jak sekundárního, tak primárního trhu, nové cenné papíry jsou emitovány jejím prostřednictvím. Burza v tomto případě zabezpečuje přesun volných finančních prostředků od přebytkových jednotek, což jsou investoři, k jednotkám deficitním, což jsou emitenti, s respektováním základních investorských kritérií v podobě rizika, likvidity a výnosu. 11 Funkce spekulační: Spekulační funkce zvyšuje dynamiku vývoje na burze. Jde především o tu část obchodů, kde pro investora není důleţitá drţba cenného papíru, ale snaha dosáhnout co nejvyššího zisku. Tzv. nakoupit za nejniţší ceny a prodat, aţ ceny vzrostou. To můţe mít samozřejmě i negativní důsledky, aţ začne ohroţovat plynulý a stabilní chod burzy. Ve velké míře působí spekulace na burzu pozitivně, jelikoţ zvyšuje její obraty. A vyšší obraty znamenají vyšší likviditu, coţ následně objektivizuje tvorbu rovnováţné ceny. Funkce oceňování kapitálu: Tato funkce navazuje na cenotvornou funkci burzy, kdyţ se na základě nabídky a poptávky po cenných papírech vytváří jejich aktuální cena. Na základě které dochází k přehodnocování hodnoty podniku, které emitovaly příslušné cenné papíry. Tato funkce má značný význam při akvizicích, fůzích apod. 11 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Aspi a.s s. ISBN Str

23 Burza má velký význam pro bezproblémové fungování trţní ekonomiky. Umoţňuje shromáţdění volných finančních prostředků od investorů, jejich následné efektivní vyuţití, zhodnocení při současné diverzifikaci rizika a zajištění stálé likvidity. Pro společnosti, jejichţ cenné papíry jsou na burze obchodovány, burza nabízí moţnosti k získávání dalšího kapitálu. Kotace cenných papírů určité společnosti na burze přispívá ke zvýšení pověsti této společnosti v očích investorů. Opatření finančních zdrojů prostřednictvím kapitálového trhu sniţuje závislost firem na úvěrových zdrojích, které jsou poskytovány bankami. Existence burzovního trhu a celé řady faktorů, které na něj působí, umoţňuje investorům spekulovat na vzestup nebo pokles kurzů cenných papírů. Obchodovatelnost cenných papírů na burze umoţňuje akcionářům snadno vykonávat svá práva vyplývající z drţby akcií Druhy burz Burzy klasifikujeme dle tří základních hledisek: Z hlediska předmětu obchodu. Z hlediska právní formy. Z hlediska rozsahu, dosahu a významu činnosti. Jednotlivá hlediska mají další své členění. My se u kaţdého samostatně zastavíme a rozebereme si vše vyjmenované. Z hlediska předmětu obchodu lze dělit burzy na specializované a všeobecné. Na všeobecných burzách se obchoduje s různými druhy zboţí. Burzy specializované dělíme na čtyři skupiny: Burzy cenných papírů. Burzy devizové. Burzy zboţové. Burzy lodního prostoru. Na burzách cenných papírů se obchoduje se zastupitelnými cennými papíry. Mezi zastupitelné cenné papíry patří dluhopisy, jako jsou průmyslové obligace, státní půjčky, hypoteční státní listy a účasti. Na devizových burzách se obchoduje s devizami. Devize jsou likvidní kdykoliv splatné pohledávky znějícími na cizí měnu a splatnými v cizině. Je to obchod s bezhotovostními zahraničními peněţními prostředky. 25

24 Na zboţových burzách se obchoduje s jedním nebo více druhů zboţí. Toto zboţí má obvykle podobu hmotných předmětů. Na této burze se obchoduje se standardizovanými, uchovatelnými a přepravitelnými surovinami, zemědělskými plodinami a nerosty. Burzovní obchody se uzavírají nejčastěji na standardizované mnoţství zboţí či jeho násobky stanovené pro kaţdý druh zboţí. Konkrétní příklady předmětu obchodování na této burze můţeme uvést neţelezné kovy, zemní plyn, ropu, kávu, kakao, cukr, bavlnu, jutu, kukuřici, ječmen a jiné. Na burzách lodního prostoru se obchoduje s prostorami lodí, zejména trampových a také prodejem lodí. Obchod zprostředkovávají lodní brokeři, členové burzy. Nejvýznamnější z těchto burz je Newyorská lodní burza a Londýnská lodní burza. Z hlediska právní formy lze dělit burzy na tři typy: Veřejnoprávní typ burzy. Soukromoprávní typ burzy. Burzy ovládané bankami. Veřejnoprávní typ burzy je historicky nejstarší typ burzy. Má silnou tradici především v západní Evropě, zejména ve Francii, Belgii, Španělsku, Německu, ale i v Latinské Americe. Tento typ burzy fungoval aţ do 90. let minulého století, poté došlo k odklonu především k typu burzy soukromoprávnímu. U tohoto typu burzy hraje důležitou roli stát, reprezentován ministerstvem financí, obchodu a průmyslu. 12 Stát zastoupen některým z ministerstev plnil funkci zakladatele burz. Burzy byly zakládány i veřejnoprávními institucemi, i kdyţ to bylo tak časté. Veřejnoprávní typ burzy se vyznačuje menší měrou samostatnosti, neţ burzy soukromoprávní. Tento typ burzy podléhá přísné regulaci ze strany zakladatele a to tím, ţe zakladatel stanovuje detailní podmínky pro obchodování, rozhoduje o kótaci cenných papírů na burze, jmenuje burzovní zprostředkovatele apod. Soukromoprávní typ burzy je zakládán zejména v podobě akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným. Tyto společnosti se zabývají obchodováním s cennými papíry. Tento typ burzy je typický pro anglosaské země, jako je USA, Kanada, Austrálie a Velká Británie. Soukromoprávnímu typu burzy udává povolení k zaloţení burzy stanovený regulatorní orgán. Tento určený orgán poté nad burzou vykonává dohled. Jak jsme jiţ zmínili v předchozím odstavci tak soukromoprávní typ burzy má mnohem větší pruţnost a volnost 12 PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vydání. Praha: GRADA a.s., ISBN Str

25 neţ burza typu veřejnoprávní. Pruţnost se týká ve stanovení podmínek členství, pravidel obchodování, podmínek pro kótaci cenných papírů apod. Burzy ovládané bankami vznikají v zemích se silnou tradicí univerzálního bankovnictví, coţ je například Česká republika, Německo, Švýcarsko, Skandinávie. Rozhodující postavení na tomto typu burz mají univerzální banky, které se zabývají investičním, ale i komerčním bankovnictvím. Obchodníci, i kdyţ jsou člen burzy a uzavírají zde své obchody, tak zde nehrají rozhodující roli. Z hlediska rozsahu, dosahu a významu činnosti můţeme burzy dělat na 4 skupiny: Lokální burzy. Regionální burzy. Národní burzy. Mezinárodní burzy Státní regulace burz Určité ucelenosti v činnosti celého systému není dosahováno větší státní regulací. Stát se snaţí chránit zájmy investorů, a to hlavně těch malých. Vymezení burzovních operací spekulačního charakteru se snaţí zabránit poruchám národního hospodářství, které by byly způsobeny přílišnou spekulací. Všeobecně je chod burzy spořádanější a eliminuje improvizace. Nevýhodou důkladné právní úpravy je neschopnost pruţně reagovat na rozdílné výkyvy v hospodářství. Zvyšování činnosti se střídají se stagnací a poklesem, změny bývají značně nepřehledné, ale především velmi těţko předvídatelné. Pocítí-li zákazníci právní omezení jako příliš svazující, obrátí se na jiné orgány nebo osoby mimo burzu, které jim ochotně pomohou jejich zamýšlené obchodní operace utvořit. Zvětšení mimoburzovních obchodů má za následek, že burza přestane pokrývat celý trh a její funkce místa, kde se střetává nabídka s poptávkou po cenných papírech a vzniká jejich oficiální kurs, který se tím oslabí. 13 Tak bude ohroţena i objektivita a rovnováha vytvořených kursů. Sjednocení obchodních podmínek ve spojení s uplatňováním celostátních právních předpisů redukuje a případně i znemoţňuje konkurenci mezi jednotlivými burzami v celé zemi. Toto omezení vede k tomu, ţe se burzy 13 PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vydání. Praha: GRADA a.s., ISBN Str

26 nesnaţí stimulovat burzovní obchody cennými papíry, nepokrývají celý trh a nehledají na něm místa, kam by se dalo proniknout. Jiná je situace v zemích, kde činnost burzy není státem příliš usměrňována a svazována mnoţstvím právních předpisů. Výhody se projevují hlavně u flexibilní činnosti burz obvykle organizovaných ve formě privátních podniků. Burzy tak lépe reagují na místní podmínky a neobvyklosti hospodářského ţivota, protoţe mohou měnit svoje pravidla a zvyklosti tak, aby podporovaly zájmy svých klientů. Prostor umoţňuje uplatnění daných podmínek, v nichţ fungují burzy v různých částech země, i specifickou úpravou obchodních podmínek a poţadavků, které jsou kladeny na zákazníky burzy. Za těchto podmínek mezi burzami existuje konkurenční boj, ve kterém se kaţdá z nich snaţí uplatnit své komparativní výhody. Následkem je specializace jednotlivých burz, které pokrývají mnohem větší část finančních trhů, neţ v zemích, kde příliš svazující právní úprava tuto diferenciaci neumoţňuje a jednotlivé burzy musí obchodovat v podstatě za stejných podmínek. Specializované burzy dávají zákazníkům různé typy obchodů, mají různé nároky na kótování cenného papíru, různou výši burzovních poplatků atd. Spekulace, pokud nepřesáhnou rozumnou míru, mohou hrát i pozitivní úlohu, kdyţ zahlazují případné cenové výkyvy. Nesmí však přerůst v jednání s kursy pouze za cílem zisku pro úzkou skupinu organizátorů. Toto riziko je velké hlavně na malých, nově vznikajících trzích. Neexistence dostatečného počtu regulujících právních norem dává volný prostor pro uplatnění zájmů soukromých podnikatelů, které se v řadě případů ostře střetávají, nejen se zájmy drobných investorů, ale i zájmy národního hospodářství jako celku. Manipulace s kursy cenných papírů vyvolávají poruchy v národním hospodářství a přinášejí užitek pouze těm, kdo je organizují. 14 Špatné zkušenosti, získané v tomto směru např. v USA v době světové hospodářské krize 30. let, vedly k vydání zákonů omezujících obchodování s cennými papíry a ke zřízení instituce na kontrolu jejich dodrţování. 14 PAVLÁT, Vladislav a kolektiv. Kapitálové trhy. Praha: Professional Publishing ISBN Str

27 2 Vybrané burzy ve střední Evropě V této kapitole nebudu rozebírat všechny burzy cenných papírů ve střední Evropě, ale vybrala jsem si pouze dvě a to: Burzu cenných papírů Praha, a.s. Burzu cenných papírů Varšava. U těchto dvou burz se pozastavím a v jednotlivých podkapitolách rozeberu. 2.1 Burza cenných papírů Praha (BCPP) Burza cenných papírů Praha je akciová společnost a je to největší organizátor trhu s cennými papíry. Přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze členové burzy, tzv. licencovaní obchodníci s cennými papíry. Pokud se rozhodne běţná investor investovat na burze cenných papírů, musí se obrátit na členy burzy. Praţská burza má pozici stabilního a respektovaného trhu. BCPP je členem Federace evropských burz (FESE) a je také zařazena do prestiţního seznamu burz bezpečných pro investory, toto zařazení zajistila ameriská Komise pro cenné papíry a burzy (US SEC) Historie BCPP Historie burzovnictví v Praze začala v roce 1871, kdy rakousko-uherská vláda uznala vysoký národohospodářský význam Prahy a její potřebu vlastního sekundárního trhu cenných papírů. Tato burza fungovala při vídeňské a budapešťské burze, kde plnila druhořadé místo a její hlavní úloha spočívala pro potřeby umisťování emisí státních dluhopisů. V rámci burzy se obchodovalo s cennými papíry a komoditami, kde velký úspěch zaznamenal obchod s cukrem, pro který se stala praţská burza klíčovým trhem s touto komoditou v tehdejším Rakousku Uhersku. Po vypuknutí první světové války byla burza uzavřená. Její činnost byla po skončení války obnovena, avšak obchodovalo se převáţně s cennými papíry. Do působení burzy paradoxně příznivě zasahoval nepříznivý vývoj v Rakousku, kde v důsledku inflace a následného zřícení finančního a měnového systému, došlo ke stagnaci na vídeňské burze. Tím došlo k přesunu kapitálu na praţskou burzu a objem obchodů se téměř zdvojnásobil. Světová krize od roku 1929 do roku 1933 zasáhla samozřejmě i praţský burzovní trh. Tato krize způsobila pokles a velké rozpory mezi vývojem na akciovém trhu a vývojem na trhu s obligacemi. Na konci roku 1933 došlo k oţivení a burza začala 29

28 prosperovat. Prosperita byla zastavena příchodem druhé světové války, kdy byla její činnost pozastavená a k její obnově nedošlo ani po ukončení války. V důsledku politického vývoje v Československu byla burza uzavřená více neţ 60 roků. Události roku 1989 vzkřísily myšlenku kapitálového trhu, jako nedílnou součástí kaţdé rozvinuté ekonomiky. Zaloţení burzy se stalo součástí ekonomické reformy. Obchodování s cennými papíry bylo zahájeno a to s obligacemi Komerční banky, a.s. a Všeobecnej úverovej banky, a.s. Trh cenných papírů byl veřejný, konal se kaţdou středu sudého týdne v budově Státní československé banky. Ve stejné době vytvořilo osm bankovních domů tzv. Přípravný výbor pro zaloţení Burzy cenných papírů, výbor se transformoval na sdruţení. Po přijetí zákona o burze (zákon č. 214/1992 Sb. o burze cenných papírů) se sdruţení přeměnilo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s., která byla zapsána dne do obchodního rejstříku se základním jměním 5,3 mil. Kč. Další významné historické body jsou uvedeny v níţe uvedeném přehledu: Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů Uvedení 955 emisí akcií z 1. vlny kupónové privatizace na burzovní trh Zahájení výpočtu oficinálního burzovního indexu PX Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy Vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů) Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D Zahájení obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK Řádné členství burzy ve FESE (Federace evropských burz) Udělení statutu definovaného zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory Zahájení obchodování s 1. Primární akciovou emisí ZENTIVA (IPO) Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX Začátek obchodování s investičními certifikáty. 30

29 Začátek obchodování s futurem Základní informace o BCPP Burza cenných papírů je ze zákona akciovou společností. Je zaloţena na členském principu, coţ znamená, ţe přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají jen licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členové burzy. Členové BCPP jsou přijatí obchodní komorou a to po splnění burzovních pravidel. Další povinností členstva je účast v Garančním fondu burzy (GFB). K činnosti burzy je potřeba povolení České národní banky. Burzovní obchody probíhají kaţdý pracovní den od 9:30 hod. do 20:00 hod. Burza je definována dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu jako právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby, které jsou oprávněné k uzavírání burzovních obchodů Podmínky členství Členem burzy můţe být pouze: osoba, která má povolení k provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka nebo k obchodování s investičními nástroji na vlastní účet udělené Českou národní bankou, zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě OECD nebo Evropské Unie, která má povolení k poskytování investičních služeb, jejichž předmětem je provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka nebo k obchodování s investičními nástroji na vlastní účet udělené orgánem dohledu domovského stát, osoba, která prokáže splacený základní kapitál ve výši alespoň 10 mil. Kč., osoba, která s burzou uzavřela smlouvu o členství; členství na burze vzniká dnem účinnosti této smlouvy. Podmínkou uzavření smlouvy o členství je vydání rozhodnutí burzovní komory o udělení souhlasu se vznikem členství, osoba splňující veškeré požadavky a podmínky stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen zákon ) pro obchodníky s cennými papíry s povolením, po celou dobu členství na burze musí mít člen burzy zajištěno zúčtování a vypořádání jím uzavřených burzovních obchodů podle pravidel příslušného vypořádacího nebo zúčtovacího systému, 15 Historie burzy 31

30 členem burzy nemůže být osoba, ve vztahu k níž bylo insolvenčním soudem vydáno pravomocné rozhodnutí o úpadku, a to po dobu pěti let od právní moci takového rozhodnutí. Členem burzy nemůže být ani taková osoba, jejíž majetková stabilita je jinak ohrožena, členem burzy nemůže být osoba, ve které byla zavedena nucená správa. 16 Členství na burze člena burzy opravňuje k uzavírání obchodů na trhu burzy. Na vznik členství na burze neexistuje právní nárok. Po celou dobu členství, musí člen burzy splňovat podmínky členství. Na základě písemné ţádosti ţadatele o členství adresované burze rozhoduje burzovní komora o udělení souhlasu se vznikem členství na burze Trhy BCPP Všechny emise, které jsou předmětem obchodování na burze, jsou v zájmu vyšší transparentnosti rozdělené do několika trhů. A to na základě své atraktivity pro investory. Přechod na kvalitnější trh je moţné jen po splnění určitých podmínek, které zároveň zaručují širší zájem potencionálních investorů, coţ má za následek nárůst kurzu. V současnosti můţeme rozlišovat dva segmenty trhu BCPP a to na trh regulovaný a trh neregulovaný. 1. Regulovaný trh Regulovaný trh se třídí na 4 další typy trhů: a) Hlavní trh V rámci hlavního trhu probíhá obchodování s největšími a nejkvalitnějšími emisemi. O přijetí na tento trh ţádá emitent pověřeného člena burzy a o ţádosti rozhoduje Burzovní výbor pro kótaci na základě splněných podmínek. Tyto podmínky uvedu níţe ve stručných bodech: Výše základního majetku musí být v souladu s obchodním zákoníkem. Část akcií rozptýlená mezi veřejnost musí být nejméně 25%. Doba podnikatelské činnosti emitenta musí být minimálně 3 roky. Objem části emise vydaný na základě veřejné nabídky musí být minimálně 200 mil. Kč. Míra likvidity musí vyhovovat kritériu, který stanovuje burzovní výbor pro kótaci Burzovní pravidla část II. 32

31 Přijetím emise na hlavní trh vzniká emitentovi informační povinnost. Emitent po celou dobu musí zveřejňovat informace, které by mohli mít vliv na změnu kurzu cenného papíru. Pro setrvání na hlavním trhu stanovuje výbor kritérium likvidity tak, aby byla po celou dobu kótace na burze zabezpečená dostatečná likvidita emise. b) Vedlejší trh I zde na vedlejším trhu se obchoduje s CP, které jsou vydány v souladu s obecně závaznými právními předpisy a burzou přijaty k obchodu na příslušném trhu. Spolu s trhem hlavním jsou tyto trhy povaţovány za prestiţní a rovnocenné z hlediska informačních povinností emitentů a přijímacího řízení. Některé podmínky pro přijetí k obchodování se od hlavního trhu liší: Výše základního majetku musí být v souladu s obchodním zákoníkem. Část akcií rozptýlená mezi veřejnost musí být nejméně 25%. Doba podnikatelské činnosti emitenta musí být minimálně 3 roky. Objem části emise vydaný na základě veřejné nabídky musí být minimálně 100 mil. Kč. Poţadavek na míru likvidity není stanoven. c) Oficiální volný trh Na tomto trhu jsou umístěné cenné papíry, které nesplnili kritéria pro přijetí na hlavní trh, ale tyto společnosti mají zájem, aby byli jejich emise obchodované na burze. Zvláštností tohoto trhu je, ţe emitentovi neplynou vůči burze z této registraci ţádné závazky ani povinnosti nad rámec zákona o kapitálových trzích. d) Speciální trh s futures K otevření tohoto trhu došlo , kdy bylo spuštěno obchodování s futures kontrakty. Jednalo se o indexové futures kontrakty s podkladovým aktivem index PX. Od je moţno obchodovat téţ s akciovými futures kontrakty, kde jsou podkladovým aktivem akcie společnosti ČEZ nebo ERSTE BANK. 2. Neregulovaný volný trh Tento trh umoţňuje umístit na českém trhu tituly bez ţádosti emitenta. Emitentovu vůči burze nevzniká ţádná informační povinnost. Podmínkou pro obchodování je zveřejnění prospektu emitenta cenného papíru. 33

32 2.1.5 Obchodování na BCPP V současné době obchodování a praţské burze probíhá elektronicky prostřednictvím automatického zpracování objednávek výpočtovou technikou, na základě čeho můţeme burzu definovat jako burzu elektronickou. Způsob obchodování jednotlivých instrumentů přijatých k obchodování a způsob stanovení jejich ceny se určí na základě obchodní skupiny, do které patří. Legislativa BCPP rozlišuje 6 obchodních skupin: Tabulka č. 3 Rozdělení instrumentů k obchodování podle obchodních skupin Obchodní skupina Instrumenty k obchodování 1 Všechny akcie a dluhopisy 2 Listinné akcie a dluhopisy 3 Vybrané akcie zařazené k obchodování ve SPAD systému 8 Investiční certifikáty 9 Futures 0 Warranty Zdroj: (Vlastní tvorba) S danými investičními instrumenty je moţné uzavřít následující typy obchodů: Automatické obchody o Aukční reţim o Kontinuální reţim Obchody SPAD Blokové obchody Obchody s účastí specialistů Futures obchody Cena stanovená v akčním reţimu, určuje závěrečný kurz cenných papírů umístěných ve 2. obchodní skupině (listinné akcie a dluhopisy). Obchodování v tomto reţimu se zakládá na zpracování objednávek k nákupu a prodeji v jednom časovém okamţiku, na základě čeho se stanoví aukční cena, kde hlavním kritériem je dosáhnutí co nejvyššího mnoţství zobchodovaných cenných papírů. V době vyhrazené pro aukční reţim nejsou zveřejněné ţádné předběţné informace. Kontinuální reţim umoţňuje uzavírání obchodů na základě předběţného zadávaných objednávek k nákupu a k prodeji investičních nástrojů, přičemţ se pro přijaté objednávky 34

33 uplatňuje princip cenové a následně časové priority tzv. ţe ani při vloţení více objednávek se stejnou cenou se přednostně zpracovávají ty objednávky, které byly vloţené dříve. V harmonogramu burzovního dne navazuje kontinuální reţim na reţim aukční. Tento reţim je určený pro investiční instrumenty z 1. a 3. skupiny (všechny akcie a dluhopisy s výjimkou akcií a dluhopisů z 2. a 3. skupiny a vybrané akcie zařazené k obchodování v systému SPAD), avšak kurzotvorný je jen pro instrumenty z 1. skupiny. V tom případě se kurz rovná ceně posledního uzavřeného obchodu a poslední stanovený kurz se stává zároveň závěrečným kurzem burzovního dne. K vyrovnání obchodu dochází stejně jako v aukčním reţimu v termínu T Obchodování v systému SPAD je výhradně určené pro vybrané emise akcií a jen pro velké mnoţství obchodů, tzv. lotů standardizované a dopředu určené mnoţství nejkvalitnějších akcií. SPAD vyuţívá funkci tvůrců trhu, který přibliţně stanovuje nákupní a prodejní ceny vybraných akciových titulů a to tak, aby zabezpečovali dostatečnou likviditu na trhu. Tvůrce trhu má s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti a zároveň je i členem burzy. Vyrovnání obchodů v systému SPAD dochází v termínu T+1 aţ T+15. Samotné obchodování probíhá ve dvou fázích: otevřená uzavřená Otevřená fáze začíná v 9:30 hod. ráno. Jednotlivý tvůrci trhu přibliţně stanovují cenu nákupu a prodeje emisí, pro které mají uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti. Na základě jednotlivých cen stanovených tvůrci se určí nejlepší kótace, která je ohraničená nejlepší cenou nákupu a prodeje emisí v daném okamţiku. V momentě, kdy na nejlepším kótaci reaguje protistrana vloţením instrukce, má tento TT, který dosáhl nejlepší kótace povinnost uzavřít obchod. Rozpětí pro uzavření obchodu se pohybuje v pásmu -+ 0,5 % od nejlepší kótace. V případě, ţe se aritmetický průměr odchýlí od aritmetického středu, stanoveného při zahájení o víc jak 20% na déle neţ 2 minuty, bude vyhlášení 15-ti minutová přestávka, ve které není moţné s danou emisí uzavírat obchody. Kdyţ se v době této přestávky přihlásí ke kótovaní alespoň tři TT, hranice se zvýší o 10%. Postupně můţe být hranice rozšířená maximálně aţ o 50% oběma směry. Jako protistranu pro obchodování je moţné si zvolit: 17 T je daň zaregistrování obchodu v systému 35

34 I. Tvůrce trhu za standardních podmínek Jde o nejlepší cenu na trhu v daném okamţiku a poţadované mnoţství vyhovuje standardnímu mnoţství dané emise. K vyrovnání obchodu dochází v termínu T+3. Pokud některý z členů burzy reaguje na nejlepší kótaci, tvůrce trhu je povinný s tímto členem uzavřít obchod bez odkladu a to do 10 sekund. II. Tvůrce trhu za jiných podmínek V tomto případě tvůrce trhu nemá povinnost reagovat. K vyrovnání obchodů dochází v T+1 aţ T+15, přičemţ poţadované mnoţství je odlišné neţ standardní. Pokud se obchod nepotvrdí, instrukce do 5 minut propadá. III. Jiného obchodníka Tento obchod se uzavírá přímo s vyuţitím burzy, telefonicky nebo prostřednictvím elektronické pošty v mnoţství, které vyhovuje povolenému rozpětí. Doba vyrovnání se můţe stanovit T+1 aţ T+15. Závěr otevřené fáze nastává v 16:00 hod., kdy se stanoví závěrečný kurz. Po skončení otevřené fáze se v 17:00 hod. otevírá tzv. uzavřená fáze SPAD, která pokračuje aţ do konce obchodování do 20:00 hod. a následně druhý den od 8:00 do 9:30 hod.. V době této fáze nemá tvůrce trhu povinnost kótovat či uzavírat obchody. Všechny obchody se po dobu celé fáze mohou pohybovat v rozmezí +- 5% od nejlepší kótace v čase ukončení otevřené fáze. S emisemi v obchodní skupině určené k obchodování v SPADu je moţné uzavírat blokové obchody jen v případě, ţe překračují objemem burzovní limit, který je cca 150 mil Kč, anebo protistrana není členem burzy. Blokové obchody se v rámci harmonogramu na burze uzavírají v podstatě celý den. Jde o obchody uzavírané mimo burzy, kde alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy, který uzavírá obchod buď na vlastní účet, nebo pro svého zákazníka a zároveň cena uzavřeného obchodu není vázaná ani nijak omezená kurzem investičního nástroje. Rozlišujeme dva typy blokových obchodů: Člen člen Člen nečlen 36

35 Blokový obchod je omezený podmínkou minimálního objemu a to je 1 Kč pro akcie a podílové listy a Kč pro dluhopisy. Po dohodě o ceně na jeden kus, popřípadě na celý objem, termínu obchodu a celkovém objemu se obchod zaregistruje v automatizovaném systému burzy. K vyrovnání blokových obchodů můţe dojít v termínu T+0 aţ T+15. Pokud blokové obchody nejsou burzovní obchody, nevztahují se na něj záruky Garančního fondu. Obchody s přítomností specialistů jsou určené pro obchodování s produkty, u kterých není moţné zajistit dostatečný počet tvůrců trhu pro obchodování v systému SPAD. V současné době se toto obchodování vyuţívá pro obchodování s investičními certifikáty a warranty. Specialista je člen burzy a jeho úlohou je zabezpečovat dostatečnou likviditu investičního instrumentu, na který má s burzou uzavřenou smlouvu. Toto obchodování probíhá ve dvou fázích jako v systému SPAD, tzv. v otevřené fází, kdy má specialista povinnost udrţovat kótaci a uzavírat obchody. V uzavřené fázi není uţ specialista touto povinností vázaný. Futures obchody probíhají na stejných principech jako obchodování v systému SPAD, tudíţ tvůrci trhu zajišťují likviditu trhu a určují nabídku a poptávku po příslušném futures Vypořádání obchodů na BCPP Vyrovnání obchodů probíhá prostřednictvím společnosti UNIVYC, tj. Univerzální vypořádací centrum. Tato společnost byla zřízená jako dceřiná společnost BCPP a kromě vypořádání burzovních a mimoburzovních obchodu vede i evidenci cenných papírů na účtech svých klientů. Evidenci koncových majitelů cenných papírů zabezpečuje SCP (Středisko cenných papírů) Burzovní indexy BCPP má dva hlavní trţní indexy, na které se v této kapitole zaměřím. Jedná se o index PX a index PX GLOB. Burza jejich hodnoty stále kalkuluje kvůli aktuálním hodnotám a zveřejňuje. Oficiálním indikátorem výkonnosti BCPP je index PX. První výpočet indexu byl zahájen , kdy nahradil indexy PX 50 a PX D. Tyto dva indexy byly prvními historickými indexy praţské burzy. Vznik nového indexu podmínila potřeba podkladového aktiva pro obchodování s indexovými futures. Index PX patří mezi cenové indexy, které nezahrnují do svého výpočtu dividendové výnosy. Výpočet indexu vycházel z hodnoty indexu PX 50 z 5. dubna 1994, ke kterému byla vytvořená báze s 50 emisemi a vycházející hodnota indexu byla nastavena na 1000 bodů. Jednotlivé tituly tvořící bázi indexu jsou vybírány na základě trţní 37

36 kapitalizace podle pravidel, které zabezpečují, aby v bázi byly zahrnuté opravdu jen likvidní emise. Index PX se počítá dle vzorce: M(t) PX(t) = K(t) , kde: M(0) M(t) = trţní kapitalizace báze v čase t M(0) = trţní kapitalizace báze ve výchozím datu ( ) K(t) = faktor zřetězení v čase t Aktualizace tohoto indexu je periodická. Nastává vţdy první burzovní den následující po třetím pátku v měsících březnu, červnu, září a prosinci. Výpočet indexu PX je průběţný a probíhá při obchodování v rámci cenotvorných segmentů od 09:25 do 16:00 hodin, hodnoty jsou zveřejňovány kaţdých 60 vteřin. Obrázek č. 1 Vývoj indexu PX ( ) Zdroj: Index PX online Na obrázku č. 1, který zachycuje vývoj kurzu PX, je mimo jiné moţné sledovat i vývoj burzy, její minima a zároveň i dosaţená maxima. Celkového minima za indexu PX bylo dosaţeno dne na úrovni 316 bodů. Celkového maxima bylo dosaţeno dne na úrovni 1936 bodů. Kromě indexu PX je, jak jsme jiţ na začátku této podkapitoly zmínily, vypočítáván a zveřejňován také globální index PX GLOB. Ten byl zaveden v dubnu 1995 s výchozím 38

37 datem Výchozí hodnota indexu je 1000 bodů. Index PX GLOB obsahuje ve své bázi všechny registrované emise akcií a podílových listů, u kterých byl nejpozději v předchozí seanci stanoven platný aktuální kurz. Kaţdý burzovní den lze učinit aktualizaci bázi indexu PX GLOB. Vypočítává se po ukončení burzovního dne a to na základě závěrečných kurzů. Index PX GLOB se vypočítává pomocí rekurentního vztahu: M(t + 1) PX-GLOB(t + 1) = PX-GLOB(t) , kde: M*(t) M(t + 1) = trţní kapitalizace báze v čase t + 1 M*(t) = trţní kapitalizace báze v čase t po případné aktualizaci Obrázek č. 2 Vývoj indexu PX GLOB ( ) Zdroj: Na obrázku č. 2 můţeme opět vidět vývoj indexu PX GLOB. Kde tento index dosáhl minima dne a to na to úrovni 412 bodů. Maxima však index dosáhl dne na úrovni bodů. 2.2 Burza cenných papírů Varšava (WSE) Warsaw Stock Exchange, dále jen ve zkratce WSE je jako akciovou společností zaloţená State Treasury. Základní kapitál společnosti činní 41,972 milionů zlotých, je rozdělen na dvě části. První část jsou přednostní akcie na jméno a druhá část jsou kmenové akcie na majitele o 39

38 jmenovité hodnotě 1 PLN na akcii. State Treasury vlastní akcii společnosti, které představují 35% podíl ze základního kapitálu společnosti. Toto číslo představuje hlasovacích práv a to představuje 51,40% z celkového počtu hlasů. WSE patří mezi nejrychleji rostoucí burzy v Evropě. Tato burza funguje na základě zákona o veřejném obchodování s cennými papíry ze dne Mezi akcionáře v rámci finančních společností patří pojišťovny, banky a developerské společnosti. Obchodování na burze je elektronické. Probíhá 5 dní v týdnu od pondělí do pátku, burza má otevřeno od 8:00 do 17:35. Kontinuální obchodování probíhá od 9:00 do 17:20, a kontinuální obchody s futures probíhají od 8:30 do 17:20. Na burze mohou obchodovat pouze členové, které splní burzovní pravidla. Členem burzy můţe být akcionář, který se zabývá obchodováním s cennými papíry. WSE je nejen členem International Federation of Stock Exchange, ale také členem Federation of Europen Stock Exchange (FESE) Historie WSE Počátky kapitálového trhu v Polsku registrujeme jiţ od roku 1817, kdy se ve Varšavě objevuje první obchodní burza. Obchodování probíhalo kaţdý den mezi 12:00 aţ 13:00 hodinou. Obchodovalo se hlavně s dluhopisy či jinými dluţnými papíry. Ve 2. polovině 90 století byl rozšířený také obchod s akciemi. Před druhou světovou válkou bylo jiţ sedm burz s cennými papíry. Z toho 90% obchodů se uskutečňovalo na Varšavské burze. V roce 1938 se obchodovalo se 130 instrumenty, jako jsou vládní dluhopisy, akcie a majetkové cenné papíry. Okolo druhé světové války a pozdějšího komunistického reţimu byly burzy uzavřeny a později zcela zrušeny. Cesta zpět k burzovním obchodům se otevřela po pádu komunismu. Na konci 80. let 20. století se začala znovu vytvářet kapitálová struktura trhu. V březnu roku 1991 byl přijat Zákon o veřejném obchodování s cennými papíry, ten upravoval pravidla pro obchodování s cennými papíry, umoţnil vznik komise pro burzy a cenné papíry a upravoval ochranu investorů. Burza začala obchodovat hned od dubna roku 1991 a to s akciemi 5 bývalých státních podniků, ty byli privatizovány cestou veřejné emise. Na burzu byly mezi prvními uvedené banky a to Bank Inicjatyw Gospodarczych, Kredyt Bank a Amerbank. Od počátku burza funguje na bázi elektronického bankovnictví. V roce 1998 se trh rozšířil o trh s deriváty. V listopadu roku 2000 se zahájilo obchodování v obchodním systému WARSET, který se pouţívá také v Bruselu, Amsterdamu, Paříţi, Torontu, Lisabonu a Singapuru. 40

39 2.2.2 Trhy WSE V rámci Varšavské burzy mohou investoři obchodovat s cennými papíry, dluhopisy, opčními listy, investičními certifikáty a také s termínovanými kontrakty. Obchodování probíhá na třech trzích: Hlavním trhu. Vedlejším trhu. Volném trhu. Na těchto trzích jsou instrumenty zařazené dle následujících podmínek. Hlavní trh: Emisní hodnota akcií je minimálně 40 milionu zlatých. Emitent má vlastní kapitál v minimální výšce 65 milionu zlatých. Trţní hodnota akcií dosahuje minimálně 32 milionu zlatých. Podíl hodnoty emise na burze je alespoň 25% hodnoty všech akcií. Nejméně 500 akcionářů je drţitelem akcií. Vedlejší trh: Emisní hodnota akcií je minimálně 14 milionu zlatých. Emitent má vlastní kapitál v minimální výšce 32 milionu zlatých. Trţní hodnota akcií dosahuje minimálně 11 milionu zlatých. Podíl hodnoty emise na burze je alespoň 10% hodnoty všech akcií. Nejméně 300 akcionářů je drţitelem akcií Obchodování na WSE Systém obchodování na WSE pracuje na způsobu řádných objednávek. Ceny obchodovatelných instrumentů jsou určené na základě zadaných objednávek k nákupu a prodeji. Z nich se následně sestavuje seznam. Aby se zvýšila likvidita trhu, tak makléřská společnost můţe působit jako tvůrce trhu. Tvůrce trhu zadává objednávky, které se zaznamenávají v centrální objednávkové knize. Hlavní obchodování na burze se uskutečňuje mezi 10:00 hod. a 16:20 hod. Obchodování s deriváty začíná o hodinu dříve, tzv. v 09:00 hod. 41

40 Pro obchodování se vyuţívá obchodní systém Warsaw Stock Exchange Trading system (WARSET). Tento systém poskytuje plně automatický přenos dat. Prostřednictvím tohoto systému investoři vstupují na burzu, kde jim systém nabízí široký rámec informací o situaci na trhu. Následně WARSET zpracuje jednotlivé objednávky a proběhne vyrovnání burzovních obchodů. Investoři mají několik moţností, jak vloţit objednávku. S obchodním systémem jsou propojené i největší makléřské společnosti, které mohou zadávat objednávky prostřednictvím internetu. Základní jednotkou transakce je jeden obchodovatelný instrument. Specifikum systému je publikace Indicative Opening Price (IOP) ve fázi před otevřením obchodování. IOP se rovná ceně obchodovatelného instrumentu v daném momentě. V momentě otevření je cena, za kterou proběhne první transakce, dána naposledy publikovanou IOP. Při uzavírání ceny daného instrumentu se sledují cíle jako: Maximalizace objemu obchodu. Minimalizace rozdílu mezi mnoţstvím poptávaného instrumentu a nabízeného mnoţství. Minimalizace rozdílu mezi rozhodnou a doporučenou cenou. Při obchodování se uzavírá několik druhů obchodů: Blokové obchody. Systém jednotné cenové aukce. Průběţné obchodování. Systém řádných objednávek. Předmětem obchodování v rámci blokových obchodů jsou velká mnoţství instrumentů obchodovatelných na trhu. Nejčastěji se tyto obchody uzavírají mezi hlavními investory na trhu, kteří se uţ před uzavřením obchodu dohodli na podmínkách transakce jako je cena, mnoţství a termín dodání určitého instrumentu. Blokové obchody jsou omezené minimálním mnoţstvím a také cenou, za kterou se mohou uskutečnit. Pro blokové obchody jiné neţ s finančními deriváty platí následující omezení: zlotých pro CP v rámci WIG zlotých pro instrumenty obchodované v kontinuálním systému zlotých pro ostatní finanční instrumenty. 42

41 Rozdíl mezi cenou transakce a poslední cenou před ukončením obchodní seance nesmí překročit 10%. Blokové obchody mohou být také zrušené v případě, ţe cena transakce převyšuje průměrnou cenu 40% mnoţství obchodovaného v čase seance. Limity pro obchodování s deriváty jsou stanovené v závislosti na druhu derivátu. Minimální objem jednoho bloku je stanovený na 200 jednotek, 500 jednotek pro akciové futures, Maximum se pohybuje v rozmezí od aţ jednotek. Pro blokové obchodování s deriváty platí stejné cenové limity jako pro ostatní blokové obchody. Ale termín vyrovnání je daný na T+0, coţ znamená, ţe k vyrovnání obchodu musí dojít v den jeho uzavření. Obchodování v systému jednotné cenové aukce je zaloţené na stanovování ceny instrumentu na základě vloţených objednávek před začátkem obchodování. V první fázi obchodování jsou přijímány objednávky, na základě kterých se oznámí IOP. Počítačový systém následně s pouţitím vhodného algoritmu vypočítá kurz pro jednotlivé instrumenty. Tento kurz je zaloţený na základě objednávky brokera obsahující limit ceny a objednávek bez cenového limitu. Nakonec se jednotlivé objednávky spárují na základě cenového a časového principu. Stanovování ceny a vyrovnání obchodů probíhá dvakrát za den. Po aukční fázi se otevírá další předotevírací fáze a je opět vypočítávána nová IOP, na základě které je určený nový kurz pro jednotlivé instrumenty obchodovatelné v akčním systému. Po vyhlášení základního kurzu následuje aukční fáze podruhé za daný den. V systému průběţného obchodování prodejci a nákupčí vloţí své objednávky a ty jsou v případě shody v ceně ihned vyrovnané. Pokud se v ceně odlišují, zapíše se do knihy objednávek a čeká se, neţ se v systému objeví objednávka s cenou, která jim umoţní uzavřít obchod. Při vyrovnání obchodů se vychází z principu časové a cenové priority. Systém jednotné cenové aukce se vyuţívá také v tomto systému, nejčastěji na začátku a konci obchodní seance. Průběţné obchodování se zahajuje oznámením otevírací ceny a to na základě IOP z předotevírací fáze a ukončuje oznámením závěrečné ceny, IOP v předzávěrečné fázi. Otevírací cena determinuje cenu, za kterou jsou vyrovnané otevírací objednávky, a naopak za závěrečnou cenu jsou vyrovnány závěrečné objednávky. V systému průběţného obchodování jsou vyrovnané dluhopisy, investiční certifikáty, futures kontrakty a warranty. Systém řádných objednávek sestaví seznam podle zadaných příkazů k nákupu a prodeji. Na základě tohoto seznamu se podle burzovních pravidel objednávky spárují a odvodí se cena jednotlivých burzovních seancí. 43

42 2.2.4 Vypořádání obchodů na WSE Postup při vypořádání burzovních obchodů uzavřených na WSE a prováděných prostřednictvím National Depositary for Securities podrobně upravují Pravidla NDS, Podrobná pravidla činnosti NDS, jakož i Statut NDS. Všechny transakce probíhají na základě delivery versus payment, modelu 2, tzv. s peněžním vypořádáním na čisté bázi (výše platby = závazky pohledávky) a převodech cenných papírů z příslušných účtů účastníků zúčtování. Zúčtovací cyklus je pro transakce uzavřené s akciemi tři dny (T + 3), pro transakce uzavřené s dluhopisy dva dny (T + 2) a pro blokové obchody je termín zúčtování dohodnut obchodními stranami. Členové WSE musí mít depozitní účet34 vedený NDS a bankovní účet vedený buď v Národní bance Polska nebo v jiné zúčtovací bance, která má účet v Národní bance Polska. NDS, sloužící jako clearing house, má pro účely clearingu technický účet v NBP. Informace o transakcích, jejich podmínkách a termínech předává WSE elektronickou cestou NDS. Po potvrzení možnosti vypořádání jsou převáděny finanční prostředky účastníků na účtech v NBP 18 a návazně provedeny transfery/registrace na účtech cenných papírů vedených pro účastníky v NDS Burzovní indexy Varšavská burza cenných papírů kalkuluje celou řadu burzovních indexů, jako jsou WIG, WIG 20, mwig40, swig80, WIG-Plus, WIGdiv a RESPECT. Zde se však zaměřím na nejstarší index WIG a index WIG20. WIG index je první burzovní index a byl vypočten od 16 dubna Počáteční hodnota indexu WIG byla 1000 bodů. V současné době WIG index zahrnuje všechny firmy uvedené na WSE hlavního seznamu, které splňují kritéria pro základní způsobilosti. WIG index sleduje zásadu diverzifikace, jejímţ cílem je omezit podíl jedné společnosti a jediné směnné odvětví. Je to celkový výnos indexu, a proto, kdyţ se počítá, představuje pro obě ceny podkladových akcií a dividend a předplatné práva příjmy. Hodnoty indexu jsou kalkulovány v jednominutových intervalech během kontinuálního obchodování, jinak jsou hodnoty kalkulovány indikativně. 18 Dohoda mezi NDS, Národní bankou Polska a bankami umoţňuje NDS samostatně (jménem bank) zadávat příkazy k provedení plateb do systému SORBNET (bankovní zúčtovací systém v Polsku). 19 KRAJCR, Stanislav. Burzy cenných papírů ve střední a východní Evropě. Praha, 2006 Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. Str

43 Kalkulace indexu WIG se provádí dle vzorce: M(t) WIG(t) = , kde: M(0) K(t) K(t) = koeficient přizpůsobení pro seanci t M(t) = kapitalizace portfolia indexu pro seanci t M(0) = kapitalizace portfolia indexu v den stanovení báze (PLN ,00) V níţe uvedeném grafu je znázorněn vývoj indexu WIG za posledních 5 let, tzv. od do Obrázek č. 3 Vývoj indexu WIG ( ) Zdroj: Na obrázku č. 3 lze vyčíst, kde index dosáhl minima a maxima. Minimum bylo v bodech 20370,29 a maximum 50501,79. Index WIG20 byl počítán od 16. dubna 1994 na základě hodnoty portfolia s akciemi dvaceti největších a nejlikvidnější společností kótovaných na WSE a představuje více neţ polovinu trţní kapitalizace. Počáteční hodnota indexu WIG20 byla 1000 bodů. Je to cenový index, a proto, kdyţ se počítá, týká se pouze cen podkladových akcií vzhledem k tomu, výnosy z 45

44 dividend jsou vyloučeny. Index WIG20 nesmí obsahovat více neţ 5 společností z jednoho odvětví výměny. Báze indexu se čtvrtletně upravuje a kaţdoročně reviduje, vţdy v lednu. V indexu WIG 20 jsou obsaţeny tři hlavní sektory: sluţby pokrývají téměř 23 % indexu, průmysl představuje téměř 34%, finanční sektor zaujímá 43,2%. Tyto sektory obsahují podsektory, jako jsou telekomunikace, palivový průmysl, respektive bankovnictví. Význam indexu WIG 20 roste a to zejména v západních zemích, jelikoţ je Polsko největší postkomunistickou zemí v regionu. Varšavská burza cenných papírů také prokázala, ţe je více mezinárodní, protoţe kótuje akcie zahraničních společností z České republiky nebo Ukrajiny, a tím se WSE stává atraktivnější pro zahraniční kapitál a přitahuje i pozornost mezinárodní investiční komunity. Obrázek č. 4 Vývoj indexu WIG20 ( ) Zdroj: Obrázek č. 4 poukazuje na vývoj indexu WIG20 za posledních pět let a to v období od aţ do Vidíme zde i, kde index dosáhl minima a maxima. Maximum indexu bylo v bodech 3068,51 a minimum 1253,24. 46

45 3 Vybrané burzy ve východní Evropě I v této kapitole nebudu rozebírat všechny burzy cenných papírů ve východní Evropě, ale vybrala jsem si pouze dvě a to: Burzu cenných papírů Moskva. Burzu cenných papírů Budapešť. I u těchto dvou burz se pozastavím a v jednotlivých podkapitolách rozeberu, stejně jako v předchozí kapitole. 3.1 Burza cenných papírů Moskva Z důvodů méně dostupných informací oproti ostatním burzám, tato podkapitola nebude tolik obsáhlá. Všechny informace o burze v Moskvě jsou volně přeloţeny z angličtiny z internetových stránek Moscow Exchange Historie Moscow Exchange vznikla roku 2011 po sloučení Micex Stock Exchange a RTS Exchange. Tato fůze zvýšila hodnotu Moskevské burzy aţ na 4,5 miliardy dolarů. Podle zástupce Ruské Centrální Banky Alexeia Ulyukayeva se však hodnota burzy pohybuje okolo úvovně 6 miliard dolarů. Rusko spojilo tyto dvě největší burzy se záměrem vytvořit mezinárodně uznávanou instituci. Moscow Exchange chce vstoupit na Moskevskou burzu 14. února Moscow Exchange je třetí největší světová burza co se týče mnoţství zobchodovaných kontraktů za rok Moscow Exchange je poslední z takzvaných velkých burz světa, která ještě není veřejně obchodována na burze cenných papírů. Dle analytiků bude zájem o akcie Moscow Exchange díky hedgových fondům enormní. Fondy nebudou chtít přijít o dividendu, kterou společnost hodlá vyplácet. Aby titul získal větší pozornost investorů, vedení společnosti rozhodlo o zvýšení vyplácené dividendy o 50 % v průběhu následujících dvou let. Vládní představitelé očekávají, ţe úspěšné IPO nejvýznamnější ruské burzy poslouţí jako důkaz zlepšujících se poměrů v Rusku a přiláká do země investory, které dosud rizika podnikání na ruském finančním trhu odrazovala. Moscow Exchange v posledním lednovém týdnu ( ) zveřejnila své hospodářské výsledky, kterými více neţ překvapila. Za rok 2012 trţby dosáhly na 525 milionů USD, coţ představuje meziroční nárůst o 36,7 %. Potenciál úspěchu primárních úpisů na Moskevské 47

46 burze odborníci vidí uţ v samotných Rusech, kterým rok od roku roste ţivotní úroveň a tím pádem se mnohým z nich otevírá prostor pro individuální investice. Jako hlavní koordinátory vstupu na burzu si Moscow Exchange najala Credit Suisse, JP Morgan Chase, Sberbank, VIP Capital, Deutsche Bank, Goldman Sachs, Morgan Stanely, Renaissance Capital a UBS Trhy ME Trhu s cennými papíry moskevské burzy se dělí do tří sektorů trhu: Hlavní trh. Standardní trh. Klasický trh. Hlavní trh je odvětvím trhu s cennými papíry skupiny moskevské burzy, kde je upraveno obchodování s akciemi, dluhopisy a akciemi podílových investičních fondů prováděné s centrální protistranou. Je to centrum likvidity ruských cenných papírů a významné obchodní dějiště mezinárodních účastníků obchodování, kteří jsou ochotni investovat do akcií a dluhopisů ruských společností. V hlavním trţním sektoru je zhruba 700 ruských emitentů k dispozici pro obchodování kaţdý den. Veškeré obchodování na hlavním trhu sektoru se provádí pomocí moderní plně elektronického systému obchodování s regionálními obchodními místy k němu připojených a vzdálené terminály. Banka "Národní centrum Clearing" Сlosed je zaloţená jako akciová společnost (dále jen "Národní Clearing středisko") a jedná jako centrální protistrana v obchodech provedených na hlavním trhu za podmínek vkladu aktiv předem s vypořádáním v den obchodu. Obchodování na hlavním trhu se koná od 09:30 do 19:00 v různých obchodních reţimech. Standardní trh je odvětvím trhu s cennými papíry v Moskvě Exchange Group. Je to regulovaný trh, kde účastníci trhu mohou obchodovat s akciemi a investičními fondy s centrální protistranou. Unikátní design tohoto trhu umoţňuje hráči na trhu zvýšit účinnost svých operací a sníţit různá rizika. Spolehlivost infrastruktury pouţívané na standardním trhu je dosaţena díky vysoké kapitalizaci RTS clearingového centra působící jako ústřední protistrana, dobře vyvinutým 48

47 garančním systémem a osvědčenými technologiemi pro řízení rizik, který získal široké uznání na trhu s deriváty a fungoval i během finanční krize v roce Na standardním trhu mohou účastníci provádět repo obchody s centrální protistranou. Tato sluţba umoţňuje, aby si účastníci trhu půjčovali peníze a cenné papíry bez spuštění rizika protistrany, coţ významně rozšiřuje spektrum subjektů vykonávajících repo obchody. Obchodování na tomto trhu probíhá od 10:00 aţ 18:45 moskevského času (hlavní obchodní seance) a od 19:00 aţ 23:50 moskevského času (večer obchodní seance). Klasický trh je nejstarší regulovaný trhu cenných papírů v Rusku. 5. července 1995, kdy byl otevřen obchod na klasickém trhu koncových zařízení. Nyní obchodování na tomto trhu nevyţaduje úplnou zálohu ukládání majetku a smluvní podmínky pro vypořádání jsou pruţné. Účastníci trhu mohou zvolit den vypořádání a podmínky a usadit se v cizí měně. To dělá transakce na klasickém trhu vysoce efektivní. Obchody jsou prováděny prostřednictvím terminálů RTS Indexy Kromě RTS Index, MICEX-RTS také vypočítává a zveřejňuje RTS Standardní Index (RTSSTD), index RTS-2, RTS Siberia index a sedm odvětvových indexů (telekomunikace, finanční, hutnictví a hornictví, ropy a zemního plynu, průmyslové, spotřebitelské & Retail, a Electric Utilities). RTS Standard a RTS-2 jsou sestaveny podobně indexu RTS. V této kapitole se budu zmiňovat o indexu RTS. Index RTS je sloţený z 50 nejvíce likvidních akcií největších a dynamicky se rozvíjející ruských emitentů. Index RTS byl zahájen dne se základní hodnotou 100. Index se počítá v reálném čase a je uváděn v amerických dolarech. Pravidla výpočtu indexu RTS znamenají přesný a transparentní postup pro formování seznam indexových sloţek, včetně svého čtvrtletního vyváţení. Kromě RTS Index, MICEX-RTS také vypočítává a zveřejňuje RTS Standardní Index (RTSSTD), index RTS-2, RTS Siberia index a sedm odvětvových indexů (telekomunikace, finanční, hutnictví a hornictví, ropy a zemního plynu, průmyslové, spotřebitelské & Retail, a Electric Utilities). RTS Standard a RTS-2 jsou sestaveny podobně indexu RTS. 49

48 Obrázek č. 5 Vývoj indexu RTS ( ) Zdroj: Na výše uvedeném obrázku č. 5 vidíme vývoj indexu RTS od jeho počátku aţ do současnosti, tj. do Taktéţ zde můţeme vidět, kde index dosáhl svého maxima a kde minima. Celkového minima bylo dosaţeno 18. ledna 2009 a to v hodnotě 498,20 bodů. Celkového maxima bylo dosaţeno v hodnotě 2 478,87 a to dne 11. května Burza cenných papírů Budapešť (BSE) Budapest Stock Exchange, dále jen BSE je akciovou společností. Mezi akcionáře patří členové burzy, tzv. banky a brokerské společnosti. Burzovní pravidla BSE podrobně upravují činnost burzu. Činnost burzu dále mimo Burzovních pravidel upravuje zákon ACT CXX on the Capital Markets. Obchodování na burze je elektronické a probíhá od pondělí do pátku a to v těchto časech: Od 09:00 hod. do 17:26 hod. Na trhu derivátů od 9:00 hod. do 17:07 hod. Na trhu komodit od 09:00 hod. do 17:07 hod. 50

49 Na burze mohou obchodovat pouze její členové a to pouze za podmínek, které stanoví Burzovní pravidla. BSE je od roku 2001 členem Federation of International Stock Exchange (FIBV) a od roku 1999 asociovaným členem Federation of European Securities Exchange (FESE), v současné době jiţ plnoprávným členem FESE. BSE má za cíl zajistit transparentní a likvidní trh pro své kótované cenné papíry vydané buď v Maďarsku, nebo v zahraničí. Jako klíčový orgán domácího finančního trhu, burza nabízí různým hospodářským subjektům příleţitost získat kapitál na otevřeném trhu a nabízí investorům efektivní investiční příleţitosti. Burzy hlavním cílem je, aby se stala finančním centrem a hlavním obchodním místem maďarských cenných papírů Historie BSE Historie maďarské burzy sahá aţ do 19 století, kdy byla zaloţena na základě dekretu Františka Josefa I. v roce Tak, jak se Maďarsko stávalo aktivní součástí evropské ekonomiky, tak rostl i význam burzy. Tato burza, stejně jako ostatní světové burzy, utrpěla hluboký propad v letech , který vyústil aţ k jejímu zavření. Snahy o znovuotevření burzy byly překaţeny vládou komunistické strany, která se v té době dostala k moci. Pádem komunismu banky upozorňují na potřebu vzniku organizovaného trhu a v prosinci 1987 podepsaly Dohodu o souhlasu s regulovaným obchodem s cennými papíry. Zákonný rámec burzy byl přijat Zákonem o cenných papírech z března roku 1990 a následně v červnu byla oficiálně Burza cenných papírů Budapešť otevřená. Zakládajícími členy bylo 42 bank a BROKARAGE společností. Do obchodování se v prosinci 1991 zapojují i vládní dluhopisy. Centrální clearingový dům Depository a.s. (KELER) stake byl zaloţen v říjnu Od ledna 1995 se zahájilo přepočítávání indexu BUX a postupně se zvyšuje nabídka instrumentů k obchodování. Obchodování se rozšiřuje o obchod s deriváty, který zpočátku fungovala jen pro BUX kontrakty, tříměsíční diskontované pokladní poukázky, americké dolary a německé marky. V červenci 1996 BSE představila centrální evropský index pro cenné papíry CESI (Central European Stock Index). Uvedení tohoto indexu bylo výsledkem snahy o uţší spolupráci burz ve středoevropském regionu. Index v té době plnil velmi pozitivní úlohu indikátoru trhů zemí střední Evropy. CESI je vypočítáván kontinuálně ze dne na den Burzou cenných papírů v Budapešti. Jeho komponenty byly původně nejlikvidnější kotované společnosti obchodované 51

50 na burzách v Praze, Bratislavě, Budapešti a Varšavě. Revize báze CESI indexu se dělala pravidelně dvakrát ročně (k 31. říjnu nebo k 30. dubnu příslušného roku), na základě výsledků uplynulého pololetí (mezi 1. říjnem a 31. březnem, resp. mezi 1. dubnem a 30. zářím). Po přijetí zúčastněných zemí do EU a v důsledku dalšího rozvoje kapitálových trhů zemí V4 se poţadavky a priority účastníků trhu změnily a index 28 CESI postupně přestal vyhovovat potřebám trhu, který se více orientuje na "benchmark" indexy počítané v reálném čase. Proto na zasedání Výboru CESI v říjnu 2005 v Budapešti rozhodl generální ředitel budapešťské burzy, která vlastnila a zpracovala index o ukončení výpočtu a jeho publikování. Posledním dnem, kdy byl index CESI vypočten a publikovaný, byl 30. prosinec V roce 1997 BSE povolila vstup i zahraničním investorům. V listopadu 1998 dochází k zahájení nového obchodního systému MMTS, které uţ je plně elektronické a úplně nahrazuje původní systém obchodování. Systém MMTS přinesl pro burzovní trh několik výhod. Rozšířil moţnosti obchodování za hranice Budapešti, doba obchodování byla prodlouţená, zvýšil transparentnost trhu. Systém povoluje aţ 250 obchodníků, který mohou vytvořit aţ transakcí za den, coţ prakticky znamená, ţe neexistuje časový limit pro obchodování v systému a objem obchodů se výrazně zvýšil. V roce 2000 se systém MMTS I rozšiřoval o trh s deriváty, který je obsluhován systémem MMTS II. Burza cenných papírů Budapešť se stala v červnu 1999 prvním přidruţeným členem Federace evropských burz a jejím řádným členem. Koncem roku 1999 se objevují snahy o transformaci BSE do společnosti s kapitálovou účastí. Jeden z prvních kroků byl přijat na mimořádné valné hromadě, kde se rozhodlo o rozdělení aktiv mezi členy Burzy. Burza cenných papírů jako společnost s kapitálovou účastí vzniká v červenci Po podpisu dohody v roce 2003 s Deutsche Börse AG získává burza přístup k elektronickému obchodnímu systému XETRA, coţ jí umoţnilo přímé obchodování s cennými papíry kótovanými na frankfurtské burze cenných papírů. Významným faktem v historii burzy bylo přistoupení rakouské společnost Wiener Börse und Österreichische Kontrollbank AG, která zvýšila rating BSE a důvěru mezi investory Trhy BSE Obchodování v rámci BSE probíhá v závislosti na druhu investičního instrumentu na 5 trzích: 1. Trh majetkových cenných papírů (akcie, investiční fondy, investiční certifikáty, kompenzační poukázky) 52

51 2. Trh dluţných cenných papírů (dluhopisy, hypoteční listy, podnikové dluhopisy) 3. Derivátový trh (futures, opce) 4. Trh s komoditami (pšenice, futures na pšenici, opce na pšenici, futures na zlato) 5. Neregulovaný trh (warranty, neregulované CP) V rámci trhu s akciemi se CP dělí do dvou skupin. A to: kategorie "A" a kategorie "B". Instrumenty zařazené do kategorie "A" musí splnit vedle zákonných poţadavků doplňkové kritéria jako minimální trţní kapitalizaci 2,5 mld.. HUF s počtem akcionářem více neţ 100. Zároveň délka podnikatelské činnosti musí probíhat minimálně 3 roky. Tyto CP jsou v obecně likvidnější a mají širší vlastnickou strukturu. Vytvoření kategorie "B" podmínily snahy BSE o zvýšení likvidity a vytvoření prostoru pro střední a menší podniky emitovat své akcie. Proto pro uvedení na burzu akcií v kategorii "B" stačí splnění zákonných podmínek stanovených podle Zákona o kapitálových trzích. Od března 2001 otevřela BSE neregulovaný trh. Jedná se o mimoburzovní trh, kde jsou k dispozici akcie, které oficiálně ještě nejsou na seznamu BSE, ale uţ patří na uznávaný trh. Přijaté CP se dále dělí do dvou kategorií: 1. Kategorie 1: CP, které splnily výše uvedené podmínky a zároveň se podle BSE a Keller Rt. jeví jako vysoce přípustné pro uvedení na trh. 2. Kategorie 2: CP, které dosáhly základní kritéria Obchodování na BSE BSE vyuţívá pro obchodování na burze systém MMTS (Multi Market Trading System), který oproti obchodním systémem zbývajících burz zemí V4 se liší v tom, ţe nevyuţívá instituci tvůrce trhu. Implementace systému proběhla ve dvou fázích. V první fázi systém pod označením MMTS I zahájil obsluhu peněţního trhu, která se později rozšířila i na trh s deriváty v druhé fázi v systému MMTS II. Obchodní systém MMTS je plně automatizovaný elektronický online systém. Řízení probíhá prostřednictvím objednávek, které monitoruje a následně páruje, přičemţ vyuţívá dva způsoby algoritmů: Algoritmus zaloţený na rovnováţné ceně, kde systém zhodnotí zadané příkazy a určí rovnováţnou cenu, Maximalizující objem obchodů. Algoritmus kontinuálního párování objednávek, který pracuje na základě principu cenové a časové priority. 53

52 Obchodování probíhá ve dvou fázích: 1. Otevřená fáze 2. Volná fáze Samotná otevřená fáze sestává ze dvou pod-fází: otevíracího sběru příkazů a fáze zahajovacích transakcí. V této fázi se vyuţívá algoritmus zaloţený na rovnováţné ceně. Ve volné fázi jsou transakce uzavírána podle nepřetrţitého porovnávání algoritmů, čili algoritmu kontinuálního párování objednávek. Reakcí na rostoucí poptávku po finančních instrumentech bylo zahájení obchodování systémem MMTS II., který obsluhuje trh s deriváty. Tento systém pouţívá stejné algoritmy jako promptní trh, čili nákupní a prodejní cenu stanoví tvůrce trhu. Pro obchodování na neregulovaném trhu nabízí BSE moţnost vyuţití neregulovaného systému MMTS. Obchodování s CP v první kategorii je zajištěno Burzou v obchodním systému MMTS I, přičemţ obchodníci z neregulovaného trhu musí podepsat s burzou smlouvu k pouţívání systému, která mu zároveň dává moţnost přístupu k průběţným informacím o cenách daných CP. Obchodování probíhá stejně ve dvou fázích jako v systému MMTS I. Jelikoţ ale k vyrovnání transakcí dochází mimo burzu, a proto se na ně nevztahuje podpora garančního systému Vypořádání obchodů na BSE Vyrovnání burzovních obchodů je zajištěno společností KELLER as Central clearing House and Depository, která působí nezávisle na burze. K vyrovnání dochází na základě principu dodání CP versus platba v době T +3 pro majetkové CP a době T +2 pro dluhopisy. V květnu 2002 společnost KELLER představila Instituci centrální protistrany tzv. CCP, která garantuje provedení transakce i v případě, ţe dojde k nezaplacení nebo nedodání CP. V tom případě se CCP stává prodejcem nebo kupujícím, čímţ garantuje akceptování transakce. Rovněţ spolu s burzou dochází k vyrovnání transakcí v termínu T +5, v případě dluhopisů T +2. Pro CP z druhé kategorie se doba vyrovnání pohybuje v termínu T +1 aţ T +7. Neregulovaný trh obchoduje ve stejných hodinách jako burza Burzovní indexy Tak jako řada ostatních burz, tak i BSE kalkuluje několik burzovních indexů. Hlavní oficiální index BUX, oficiální akciový index BUMIX a regionální blue-chip index CETOP20. V této podkapitole se zaměříme pouze na jeden a to na index BUX. Tento index měří výkonnost 54

53 sekce akciové burzy a poskytuje investorům aktuální informace o vývoji trţních cen akcií. Báze byla stanovena na hodnotě bodů. Je počítán v reálném čase, které BSE kaţdých pět sekund na základě aktuálních trţních cen vypočítává. K aktualizaci indexu dochází dvakrát do roka a to v březnu a září. Index se počítá dle následujícího vzorce: n Σ pit qit Di i=1 BUXt = K , kde: n Σ pi0 qit i=1 i = série akcií zahrnutých v indexu n = počet akcií zahrnutých v indexu pit = aktuální cena série akcií zahrnutých v indexu pi0 = průměrná cena série akcií v den stanovení báze, nebo v den předcházející zařazení nové emise do indexu qit = počet akcií příslušné série akcií zahrnutých do báze indexu Di = faktor (s odlišnou hodnotou pro kaţdou sérii akcií), který očišťuje kurz o vliv dividend K = přizpůsobovací faktor zajišťující kontinuitu indexu 55

54 Obrázek č. 6 Vývoj indexu BUX ( ) Zdroj: Z výše uvedeného obrázku vidíme vývoj indexu od aţ do I z tohoto můţeme určit maximum a minimum indexu. Dle hodnot index dosáhl minima a to v bodech 3 176,22 a maxima dne v bodech ,35. 56