detail PÍSKOVEC, ŽLUTÝ SLABĚ NAVĚTRALÝ

Transkript

1 detail PÍSKOVEC, ŽLUTÝ SLABĚ NAVĚTRALÝ PÍSKOVEC, ŽLUTOŠEDIVÝ SILNĚ ZVĚTRALÝ, ROZLOŽENÝ Celkový pohled na stavební jámu od konírny směrem k JJZ. Čárkovaně je vyznačena litologická hranice mezi korycanskými pískovci a peruckými jílovci. Šipka ukazuje na starý lůmek zasypaný opukovými úlomky (zbytky při opravě Hladové zdi). Stav Pevné železité pískovce činily velký problém při výkopových pracích Zakleslá? posunutá? kra pískovce (vpravo). Báze pískovců je v pravé části o 2 m níže než v části levé. Detail je patrný na následující fotografii Zóna drcení a smyková plocha na pískovcích. Vpravo litologicky odlišné pískovce, žluté, pevnější. Vlevo, šedivé, navětralé Tektonické pásmo s hrásťovitým uspořádáním železitých pískovců, přikrytých polohou jílovce. Celkově jde o vyzdviženou zónu ve v. části stěny. Na výsledném dotvarování pásma se mohly podílet i gravitační svahové pohyby Detail založení staré konírny, základová spára v uhelných jílovcích, na nich základové opukové kameny. Jílovce jsou konsolidované, ulehlé, na některých místech s drobnými průsaky podzemní vody Foto P. Kycl K článku P. Kycla a J. Valečky na str. 158

2

3

4 Ø ,7 74,8 Ø 41,8 60,0 Ø 48,8

5

6 1. Dietrichštejnská hrobka Mikulově, celkový pohled. Foto z archivu Státního ústavu památkové péče v Praze; autor Čestmír Šíla K článku J. Šrámka na str Mikrofoto středně zrnité arkózy z Dietrichštejnské hrobky v Mikulově. Na snímku jsou patrná zrna křemene, zakalených K-živců a plagioklasů a lámaných šupinek slíd.

7

8

9

10

11 Sousoší Pegase a Múzy z portálu Slezského muzea v Opavě; na ruce jsou patrné trhliny v povrchové krustě, podle kterých dochází k rozpadu kamene. 2. Detail poškozené ruky. K článku J. Šrámka na str. 164

12

13

14

15 Gotický závěr chrámu sv. Víta, kde je použit zápský pískovec. 2. Část konzoly z gotické stavby chrámu sv. Víta na Pražském hradu zhotovená z jílovitého zápského pískovce. K článku J. Šrámka na str. 167

16

17

18

19

20 Příloha Klenáky oblouku Juditina mostu v suterénu domu č. p. 77/ III (hotel Residence Lundborg) na Malé Straně. 2. Klenáky a líc Juditina mostu nad schody do suterénu domu č. p. 77/ III. 3. Oblouk Juditina mostu u kláštera křižovníků. 4. Kvádry železitých pískovců (tmavé rezavě hnědé kvádry) ve zhlaví pilíře Karlova mostu se staroměstskou mosteckou věží. 5. Kvádry železitých pískovců (tmavé rezavě hnědé kvádry) v gotické části katedrály sv. Víta. Pohled z Vikářské ulice. K článku J. Valečky na str. 170

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32 A hlavní typy granitů v krkonošsko-jizerském masivu. B pozice termálních, minerálních a prostých vodních zdrojů v tektonické síti krkonošsko-jizerského masivu. C vztah zdrojů minerálních a prostých vod v krkonošsko-jizerském masivu k jeho hlavním morfologickým strukturám. K článku J. Klomínského na str. 179

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49 1. Lícní strana medaile s pohledem na Důl PROKOPA UBELLI a německým textem. K článku P. Hrazdíry na str Rubní strana medaile s hornickým motivem ve věnci a dvojitým českým opisem.