Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje"

Transkript

1 Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje Terénní průzkum Závěrečná zpráva Projekt: SRKKK Průzkum inovačního potenciálu firem KVK Zadavatel: Karlovarský kraj, odbor regionálního rozvoje, KÚ KV Zpracovatel: Berman Group služby ekonomického rozvoje, s.r.o. Spolupráce: Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. (KARP) Datum: 31. března 2010

2 Kontakty Na zadavatele: Na zpracovatele: Ing. Jaromír Musil vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajský úřad KV kraje Závodní 353/ Karlovy Vary RNDr. Jan Vozáb, Ph.D. konzultant Berman Group služby ekonomického rozvoje, s.r.o. Na Květnici Praha 4 Datum verze Březen Berman Group pro Karlovarský kraj. 1

3 OBSAH 1 Úvod Metodika Shrnutí nejdůležitějších poznatků Specializace a vývoj Karlovarského kraje Přehled základních zjištění z navštívených firem Tržby Trhy Lidské zdroje zaměstnanci a mzdy Tržní strategie firem a současné plány navštívených firem Výzkum, vývoj, inovace role inovací ve strategii firem Spolupráce firem v oblasti inovačních aktivit Oborové specializace a specifika jednotlivých oborů v kraji Strojírenské obory Elektrotechnický průmysl Automobilový průmysl Sklo, keramika, porcelán výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Obnovitelné zdroje energie recyklace Lázeňství a cestovní ruch Hodnocení podnikatelského prostředí v kraji Hlavní identifikované bariéry kraje a potenciál pro další rozvoj Implikace pro plánované podpůrné nástroje a SRKKK Výsledky poptávky podle průzkumu Hodnocení konkrétních nástrojů podpory...38 Přílohy Berman Group pro Karlovarský kraj. 2

4 1 Úvod V rámci zahájení realizace aktivit navržených ve schválené Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK) byly provedeny návštěvy vybraných firem podnikajících v kraji v oborech, které byly na základě analýz identifikovány zpracovatelským týmem jako klíčové pro budoucí ekonomický rozvoj kraje. Tato závěrečná zpráva z průzkumu obsahuje popis metodiky, dále souhrnné demografické informace o navštívených firmách, specifické informace a jejich expertní interpretaci a popis implikací výsledků průzkumu pro připravované nástroje Strategie konkurenceschopnosti. 1.1 Metodika Firmy byly navštíveny konzultanty společnosti Berman Group, která má s realizací průzkumů podnikatelského prostředí dlouholeté zkušenosti nejen z Česka. Konzultanty doprovázel často také některý ze zaměstnanců nově vzniklé Karlovarské agentury rozvoje podnikání (KARP). Rozhovory byly vedeny téměř výhradně s nejvyšším vedením dané firmy (s ředitelem nebo přímo s vlastníkem), trvaly minut a týkaly se předmětu podnikání dané firmy, její tržní strategie, exportní orientace, pozice v rámci hodnotového řetězce, cílů, kapacit a bariér výzkumu a vývoje, lidských zdrojů a v neposlední řadě mapovaly poptávku po konkrétních asistenčních nástrojích, které by daná firma využila k udržitelnému rozvoji svých aktivit v Karlovarském kraji. Cílem návštěv bylo poznat a popsat situaci firem v kraji, zprostředkovat tyto informace tvůrcům a realizátorům Strategie konkurenceschopnosti (zejména Karlovarské agentuře rozvoje podnikání) tak, aby mohli připravit asistenční nástroje na míru pro konkrétní rozvojové potřeby firem a zahájit trvalejší komunikaci s firmami, které svými aktivitami přispívají k udržitelnému ekonomickému rozvoji. Tuto aktivitu nelze považovat za statisticky korektní šetření, firmy nebyly vybrány náhodně, jejich odpovědi jsou považovány za upřímné a nebyly kontrolovány, nástroj pro sběr informací byl jen volně standardizovaný a obsahoval řadu otevřených otázek. Při práci s informacemi obsaženými v této zprávě je třeba mít tyto podmínky na paměti, všude, kde je to možné, uvádíme přesně, kolik firem na danou otázku odpovědělo a jakou část vzorku reprezentují, aby nedošlo k neuvážené interpretaci prezentovaných informací. Pro realizaci rozhovorů bylo vybráno 80 firem na základě statistické analýzy objemu a změny tržeb, obratu, exportu, počtu zaměstnanců, ale také jejich oborového zaměření a inovačního potenciálu. Cílem nebylo vybrat pouze velké ( významné ) firmy regionu, ale především ty, které mohou mít zajímavý technologický / znalostní potenciál. Vybrané velké firmy byly proto doplněny o potenciálně dynamické malé a střední podniky. Rozhovory probíhaly od poloviny ledna do konce února Celkem bylo navštíveno 50 firem, a to v následujícím složení: strojírenství (20), elektrotechnika (6), automobilový průmysl (6 různé specializace), keramika, porcelán (5), IT (2), lázeňství (2) a ostatní obory (9 chemický průmysl, výroba plastů, textilní průmysl, recyklace, výroba tepla, výroba zdravotnických potřeb). Rozdělení do těchto oborů není jednoznačné, protože řada firem (zejména strojírenských) nemá vzhledem k zakázkovému charakteru činností jasnou specializaci, některé pak mají v rámci kraje jedinečné zaměření. Vzhledem k relativně malému vzorku firem a různorodosti jejich zaměření nejsou výsledky průzkumu prezentovány podle jednotlivých specializací, ale agregovaně za celý soubor. Pro rozhovory byl jako podklad připraven dotazník, který obsahoval 6 okruhů otevřených otázek a několik tabulek pro základní kvantitativní údaje o firmách. Dotazník nebyl respondentům ukázán, sloužil pouze jako podklad pro vedení rozhovoru, který byl neformální a ne vždy sledoval přesné pořadí otázek v dotazníku Berman Group pro Karlovarský kraj. 3

5 Informace získané během rozhovoru byly zaznamenány ve dvou formátech informace využitelné pro základní statistické přehledy a analýzu ve formátu MS Excel a obtížně kodifikovatelné informace o jednotlivých firmách ve formátu MS Word. Terénní šetření ve firmách bylo doplněno o on-line průzkum mezi zbývajícími firmami z Databáze, který obsahoval zjednodušené otázky řízeného rozhovoru. Cílem bylo získat doplňující informace o dalších firmách kraje a identifikovat také případně další, potenciálně dynamické / inovativní / technologické subjekty. V elektronickém dotazníkovém šetření bylo získáno celkem 16 odpovědí. Vzhledem ke zjednodušení otázek pro on-line průzkum a mírným odlišnostem oproti rozhovorům nejsou tyto zahrnuty do prezentovaných výsledků, ale byly předány představitelům Kraje jako podklad pro plánování nástrojů podpory SRKKK. 2 Shrnutí nejdůležitějších poznatků Ekonomika zakázkové výroby pro německé odběratele. U firem v kraji převládá zakázkový charakter výroby, která je v lepších případech doplněna o vývoj / návrh konstrukčních řešení, ovšem dle poměrně přesného zadání od zákazníka. Poloha Karlovarského kraje na hranicích s Německem společně s nízkou úrovní mezd oproti německému trhu práce umožňuje německým firmám při zadávání činností náročných na pracovní sílu výrazně snížit provozní náklady a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost na světových trzích (většina výrobních firem z průzkumu je orientována z více než 90 % na německý trh). Tyto zdánlivě příznivé podmínky pro ekonomický rozvoj v Karlovarském kraji nebyly vzhledem k absenci jiných důležitých faktorů (vzdělanostní struktura, kritická masa obyvatelstva, vědeckovýzkumná infrastruktura, nadprůměrné podnikatelské a pracovní příležitosti v lázeňství a cestovním ruchu) využity tak jako v jiných krajích ČR ke zvyšování kompetence a posilování významu výrobních aktivit v rámci globálních hodnotových řetězců. Naopak, zakázková výroba zůstala dominantní. To vede ke značně závislému postavení místních firem v příslušných hodnotových řetězcích. Hlavní zákazníci firem (většinou zahraniční firmy) ovládají trh včetně kontaktů s konečnými zákazníky (marketing, informace o poptávaných inovacích, trendech apod.) a svými rozhodnutími a aktivitami de-facto určují objem a zaměření práce pro místní firmy. Firmy v Karlovarském kraji se dostávají do obtížné situace: na jedné straně pro aktivity s nízkou přidanou hodnotou jsou dražší ve srovnání s oblastmi v Rumunsku, na Ukrajině a v Číně a na druhé straně pro náročnější aktivity si nevybudovaly potřebné kapacity a specializované kompetence. Důsledkem je to, že výrobní firmy v kraji mají dostatečné technické kompetence, mají často i svůj produkt, dobře znají proces výroby, ale neznají koncové zákazníky a trhy, nevědí, jak zákazníkům svůj produkt dobře nabídnout, nemají výzkumné aktivity a jejich vývojové aktivity jsou závislé na technickém zadání, tj. jsou pouze zprostředkovaně provázány na potřeby zákazníků. Inovace ale začíná i končí u zákazníka. Podniky v tomto závislém postavení v době předchozí konjunktury zapojily veškeré kapacity do plnění zakázek a dostatečně se nevěnovaly vývoji na koncových trzích, vnitřní efektivitě a investicím do budoucího rozvoje směrem k znalostně náročnějším aktivitám, což jim nyní v době krize výrazně omezuje možnosti aktivní reakce a přizpůsobení. Další méně příznivou charakteristikou kaje je také stále silný podíl tradičních odvětví, resp. tradičních (standardizovaných) aktivit (například v odvětvích strojírenství) na ekonomice kraje. Tato odvětví mají omezený potenciál dalších inovací (např. odvětví tradiční keramiky a porcelánu) a kvalitativního posilování vůči konkurentům ze zemí s nižšími náklady. Cílem realizovaných podpůrných aktivit by proto mělo být diverzifikovat ekonomiku, nikoliv nutně odvětvově, ale směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou (včetně a především v oblasti globálního marketingu) a inovačním a rozvojovým potenciálem Berman Group pro Karlovarský kraj. 4

6 Přes omezený inovační potenciál kraje se v průzkumu objevilo několik dynamických a inovačně orientovaných firem s dobrým technickým potenciálem, které představují slibné zárodky rozvoje inovačního podnikání v kraji. A právě tyto firmy, firmy s vlastní strategií, komunikací se zákazníkem a vlastními produkty, by měly být v této fázi hlavními klienty KARP. Právě tyto firmy si také nejčastěji uvědomují potřebu uplatnit své know-how v nových oborech/odvětvích mimo ty stávající, silně konkurenční. Tyto firmy mohou přispět k potřebné diverzifikaci ekonomiky kraje a rozvoji nových aktivit a pokud uspějí budou příkladem pro další firmy v kraji Důležitým výsledkem průzkumu je také to, že tyto firmy které se na rozdíl od většiny firem průzkumu snaží aktivně reagovat na vnější podmínky, plánují své aktivity, jejich rozvoj a inovace považují za důležitý faktor jejich konkurenceschopnosti dosahují také v průměru většího růstu, tvoří nová pracovní místa, zaměstnávají vyšší podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků a vyplácejí mírně vyšší mzdy. Mezi dynamické subjekty lze zařadit i navštívená lázeňská centra. Ta za svou hlavní konkurenční výhodu považují neustálé inovace / zlepšování jak léčebných postupů tak jejich nástrojů (pomůcek k jejich aplikaci). Všechny tyto subjekty zároveň uvedly, že při svém rozvoji a realizaci inovačních aktivit narážejí na bariéry, jak z hlediska vlastní kapacit, tak i z pohledu toho, co jim nabízí Karlovarský kraj. Za hlavní bariéry lze podle oslovených manažerů firem označit: (i) omezenou poptávku ze strany zákazníků po inovacích a silný podíl odvětví, kde již prakticky není možné inovovat (jedná se o typický mýtus, protože (1) zákazníci nikdy nepoptávají inovace, ale vždy se rozhodují podle lepší hodnoty za peníze a (2) odvětví, ve kterých není prostor pro inovace musí zaniknout (s určitou mírou nadsázky může být vhodným příkladem opisování knih před Guttenbergovým vynálezem knihtisku, kdy by jistě mnohý písař v podobném průzkumu prohlásil, že v produkci knih není možné inovovat, protože to už opravdu rychleji opisovat nejde. Guttenbergova inovace neukončila produkci knih, ale vedla k tomu, že jejich výroba vyžadovala jiné kompetence než krasopis při masivním nárůstu produktivity. (ii) chybějící technické kreativní know-how chybějící vysoce kvalifikovaní a kreativní pracovníci, které by mohly firmy pro tyto aktivity najmout. Nalákat je z ostatních regionů je pro ně velmi obtížné, (iii) obtížnost zajistit si tyto služby externě v kraji chybí potřebná inovační infrastruktura a kontakty firem například na VŠ mimo kraj jsou omezené; firmy proto volají i po zprostředkování kontaktů s VŠ (případně dalšími organizacemi) a podpoře jejich vzájemné spolupráce a komunikace. (iv) omezenou motivaci a ochotu podstoupit riziko spojené s investicemi do inovací a do nové specializace firemní strategie (v) chybějící netechnické kompetence zaměřené na aktivní vyhledávání a získávání informací o nových potřebách stávajících zákazníků, vyhledávání nových příležitostí mimo stávající obory zákazníků (tj. nedostatek informací pro výběr nosné úzké specializace) a vyhledání potřených kontaktů a spolupráce v oblasti inovačních aktivit. A právě tyto kompetence a jejich prostřednictvím získané informace řada firem v průzkumu označila za rozhodující pro správné nastavení vnitrofiremních procesů souvisejících s inovacemi a budováním konkurenční výhody. Na základě těchto vnímaných bariér jsou v závěru zprávy doporučeny konkrétní nástroje podpory, které lze shrnout do následujících oblastí: o Podpora rozvoje kvalifikovaných lidských zdrojů (maximalizace kvality absolventů, podpora talentů a dostupnosti špičkových LZ v kraji) Berman Group pro Karlovarský kraj. 5

7 o o o Podnikatelská a inovační akademie (aktivity na posilování netechnických kompetencí firem) Podpora spolupráce v oblasti VaVaI Podpora podnikavosti a šíření inovační kultury Bariérou rozvoje v Karlovarském kraji je podle provedeného průzkumu také nízká míra důvěry (mezi firmami i vůči aktivitám kraje) a skepse k přínosům vzájemné intenzivnější spolupráce. Vedle konkrétních nástrojů podpory proto doporučujeme na úrovni kraje a KARP výrazně posílit komunikaci s firmami a dalšími klíčovými aktéry v kraji a díky tomu posílit vzájemnou důvěru, podpořit povědomí o aktivitách kraje a cíleně (efektivně) nastavovat plánované nástroje podpory. Intenzivnější komunikace a spolupráce při řešení konkrétních problémů by navíc měla přispět k vytvoření nových partnerství a aliancí, které mohou představovat posílení konkurenční výhody na stávajících trzích. 3 Specializace a vývoj Karlovarského kraje Karlovarský kraj je dlouhodobě ekonomicky nejslabším krajem v Česku. V období kraj vykázal nejvýraznější propad ekonomické produkce na obyvatele oproti průměru Česka (viz graf 1 a také tabulka v příloze). Graf 1: Vývoj HDP na ob. Karlovarského kraje (relativizováno k průměru ČR) , ,5 87, ,9 83,3 83, ,6 81,2 80,1 77, ,3 71,8 71,3 71, Průměr Česka Min hodnota krajů bez Prahy Karlovarský kraj Max hodnota krajů bez Prahy Zdroj: ČSÚ (2007): Regionální národní účty za rok 2006 Karlovarský kraj se vyznačuje po Praze a Jihomoravském kraji třetím nejvyšším podílem terciéru na tvorbě HPH. V roce 2008 činil podíl terciéru na HPH přibližně 58 %. Samotný zpracovatelský průmysl se na tvorbě HPH v roce 2008 podílel naopak pouze 22 %, což je mírně pod průměrem Česka (25 %), nicméně výrazně pod průměrem oproti zbytku Česka po odečtení hlavních řídících center Prahy a Jihomoravského kraje. Důvodem je absence trendu nárůstu významu zpracovatelského průmyslu během devadesátých let a počátkem tohoto desetiletí, který ve většině krajů souvisel s vysokým přílivem PZI. Kraji se tyto investice do značné míry vyhnuly a stále zde tak dominují tradiční odvětví průmyslu s nižší produktivitou. Z hlediska podílu na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, jsou nejvýznamnějšími odvětvími Karlovarského kraje: OKEČ 26 výroba ostatních nekovových minerálů sklo, keramika, porcelán, stavební hmoty (16,6 % na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ), OKEČ 28 kovodělný průmysl výroba kovových konstrukcí (15,9 %) a OKEČ 29 strojírenský průmysl (9,8 %) a dále OKEČ 1 Novější data nejsou v současnosti dostupná Berman Group pro Karlovarský kraj. 6

8 31 elektrotechnický (9,9 %). Dalšími relativně významnějšími odvětvími která se v roce 2007 podílela více než 5 % na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu kraje, jsou OKEČ 15 potravinářský (7,2 %), OKEČ 17 textilní (8,5 %), OKEČ 36 nábytkářský (6,3 %) a dřevařský (5,1 %) průmysl. Dohromady činil podíl těchto osmi odvětví 78,2 %. Vedle tradičních průmyslových oborů je dalším specifikem kraje těžba hnědého uhlí. Význam odvětví v regionální ekonomice se mírně odlišuje, pokud je vztáhneme k jejich významu na úrovni národní (viz graf 2). Strojírenské obory a elektrotechnika jsou mnohem více zastoupeny i v jiných krajích, zatímco pro Karlovarský kraj jsou typická spíše tradiční odvětví skla, porcelánu, keramiky, textilní průmysl či výroba nábytku. Vzhledem k vážnosti současných problémů a technologickému zaostávání těchto odvětví nelze předpokládat, že se tato odvětví mohou v dohledné budoucnosti opět stát nosnými obory rozvoje kraje 2. Graf 2: Změna průměrného (kompozitního) lokalizačního kvocientu pro odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji, ,5 3, ,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Ost. nekov. minerály Textilní Kovodělný Výroba nábytku Potravinářský Recyk. druhot. surovin Oděvní Elektrotechnický Chemie a farmacie Dřevařský Kožedělný Elektronický Strojírenský Pryž a plasty Polygrafie Papírenský Hutnický Zdr., optické a přesné př. Motorová vozidla Kanc. stroje a počítače Ost. dopravní prostř. Poznámka: Kompozitní LQ je prostým průměrem LQ přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb. Zdroj: MPO - Panorama průmyslu ČR Dostupná data na úrovni OKEČ, i díky tomu, že jsou publikována vždy se zpožděním, jsou relativně hrubá. Pro identifikaci klíčových borů je proto nutné využít i dalších zdrojů informací, včetně kvalitativních informací a již realizovaných studií (např. Analýza potenciálu rozvoje terciárního vzdělávání v Karlovarském kraji). Kombinací těchto zdrojů lze za klíčové obory v kraji určit tyto: Specializované strojírenství. Specializované strojírenské obory, včetně návaznosti na elektrotechniku, napojené na existující obory a know-how kraje Ekologie / energetika. Obnovitelné zdroje energie, recyklace, ochrana životního prostředí v návaznosti na existující aktivity i jako nové Lesnické a dřevařské obory, rekultivace a sanace krajiny, agroekologie Automobilový průmysl (pokud se podaří posílit postavení exitujících firem) 2 Dokládá to i klesající exportní úspěšnost OKEČ 26. Firmy z tohoto odvětví mají stále větší problém umístit svou produkci na zahraničních trzích, zatímco domácí trh je více a více obsazován konkurencí ze zemí s nižšími náklady na produkční faktory. A tak přestože odvětví zaměstnává téměř pětinu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, jeho podíl na exportu je výrazně nižší. Podobná situace panuje také v textilním průmyslu Berman Group pro Karlovarský kraj. 7

9 Chemický průmysl (zatím vazba na relativně malý počet subjektů, nicméně potenciál pro rozšíření) Potravinářství propojené i s dalšími specifiky kraje (lázeňství, cestovní ruch) Lázeňství. Další zásadní specifikum Karlovarského kraje představuje lázeňství, jehož tradice byla rozvinuta na mimořádné koncentraci léčivých pramenů na území kraje. Díky této tradici je v Karlovarském kraji na rozdíl od většiny zbývajících krajů (s výjimkou Jihomoravského kraje a Prahy) vysoký podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnán také ve službách, značná část z nich přímo v lázeňství a s cestovním ruchem spojeném pohostinství a ubytování. Podílu terciéru na hrubé přidané hodnotě v Karlovarském kraji v roce 2008 činil přibližně 54 %. Specializace terciéru na cestovní ruch (tedy pohostinství a ubytování) a lázeňství (resp. zdravotnické služby) je patrná z tabulky 2 a lokalizačních kvocientů 3 těchto odvětví. Odvětví OKEČ H pohostinství a ubytování a N zdravotnictví (a sociální služby) jsou podle LQ jednoznačně nejvíce koncentrovány právě do Karlovarského kraje, a to jak podle zaměstnanosti, tak podle přidané hodnoty (viz tabulka v příloze). Jedná se sice o odvětví služeb, nicméně je nutné poznamenat, že i sektor služeb může představovat znalostně náročné aktivity a být zdrojem významných inovací. Podobně jako v průmyslu je klíčové, jaké aktivity a jakým způsobem jsou v tomto sektoru realizovány. Tabulka 1: Hodnota lokalizačního kvocientu zaměstnanosti pro odvětví služeb, G H I J K L M N O Praha 1,28 1,33 1,22 2,25 2,35 1,10 1,10 1,14 1,87 Středočeský 1,04 1,01 1,23 0,99 0,91 1,09 0,89 0,88 0,93 Jihočeský 0,95 1,17 0,88 0,89 0,69 1,06 0,97 0,92 0,80 Plzeňský 0,94 0,97 0,93 0,80 0,86 1,06 0,86 0,96 0,79 Karlovarský 0,93 1,60 0,88 0,72 0,75 0,11 0,89 1,22 0,99 Ústecký 1,02 0,90 1,27 0,76 0,78 1,02 0,83 1,02 1,05 Liberecký 0,79 0,94 0,79 0,74 0,65 0,80 0,94 0,81 0,94 Královehradecký 0,99 0,90 0,83 0,86 0,76 0,11 1,00 1,03 0,84 Pardubický 0,92 0,82 0,99 0,86 0,72 0,93 0,99 0,94 0,66 Vysočina 0,78 0,78 0,73 0,73 0,56 0,88 0,94 0,92 0,59 Jihomoravský 1,01 0,82 0,92 0,89 1,20 0,99 1,21 1,02 0,95 Olomoucký 0,95 0,83 0,97 0,70 0,62 0,98 1,05 1,02 0,78 Zlínský 0,97 1,05 0,75 0,69 0,70 0,73 0,93 0,93 0,91 Moravskoslezský 0,95 0,92 0,98 0,75 0,74 0,95 1,08 1,07 0,89 Poznámka: G - Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží; H - Pohostinství a ubytování; I - Doprava, skladování, pošty a telekomunikace; J - Peněžnictví a pojišťovnictví; K - Nemovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj, L - Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení; M Školství; N - Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti; O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ačkoliv lázeňství představuje významný potenciál pro ekonomický rozvoj kraje, představuje zároveň riziko, které ekonomové označují termínem náklady z ušlé příležitosti 4. K tomu, aby se z cestovního ruchu a lázeňství mohl stát významný motor ekonomiky kraje, je jednoznačně nezbytné dosažení skutečné mezinárodní špičky a využití potenciálu pramenícího z rychle rostoucí poptávky v oblasti wellness a péče o zdraví. 3 Lokalizační kvocient zaměstnanosti odvětví představuje relativní podíl zaměstnanosti v odvětví v daném regionu vztaženou vůči podílu zaměstnanosti v daném odvětví v celém státě. 4 Příklad: pokud se kvalifikovaný manažer věnuje rozvoji firmy závislé na příjmech z lázeňství nevěnuje se zároveň rozvoji firmy navázané na jiné globální trhy, které mohou představovat dlouhodobě vyšší potenciál růstu, nižší míru konkurence, vyšší potenciál inovací a vyšší příjmy na pracovníka - tedy i vyšší potenciál pro regionální rozvoj. Cestovní ruch přitom vykazuje poměrně silnou cenovou elasticitu poptávky a také vysokou míru volatility. Náklady z ušlé příležitosti lze vztáhnout nejen k lidem ale i k nemovitostem nebo kapitálu Berman Group pro Karlovarský kraj. 8

10 Situaci v lázeňství můžeme popsat podle Porterova diamantu konkurenceschopnosti 5. Karlovarský kraj podle něj disponuje de-facto dokonalým podmínkami na straně dostupných faktorů (přírodní zdroje, vysoká koncentrace celé řady subjektů napojených na tento obor, nehmotné hodnoty pramenící z tradice, dlouhodobé investice do značky Karlovy Vary a souvisejících značek Becherovka, Karlovarské minerální vody, Mattoni ad.). Existují zde také dobré podmínky na straně poptávky, kterou značí například početní nárůst lázeňských hostů. Firmy v lázeňství se snaží prosazovat aktivní strategii založenou na inovacích a nejenom v kraji existuje zdravá konkurence a rivalita. Otázkou zůstává především poslední vrchol diamantu, a tím je přítomnost schopných a přizpůsobivých místních subdodavatelů a firem v návazných odvětvích a také vysoká míra interakce a spolupráce mezi firmami. A právě tento faktor v kraji podle našich dosavadních zjištění 6 ve velké míře chybí. Mezi subjekty spojenými s lázeňstvím existuje velmi vysoká rivalita a nízká spolupráce, zejména na nejvyšší úrovni vedení firem. Důvodem je snadný přeliv klientů a svezení se na úspěchu druhých, potencionálně možné velké zvraty mezi sezónami a proto vysoká opatrnost / přecitlivělost. I firmy navštívené v našem průzkumu označily za jednu z bariér svého rozvoje jen obtížné hledání partnerů pro spolupráci na inovacích svých produktů. Jako bariéra je ale ze strany lázeňských center vnímána i kvalita navazujících služeb spojených s mimo-lázeňskými aktivitami. Kvalita těchto služeb a nabídka dalších volnočasových aktivit pro návštěvníky lázní je v kraji na velmi různorodé úrovni není zaručen určitý standard kvality, nabídka dalších atraktivních aktivit je omezená a informace o nich nejsou příliš centralizované (tj. jednoduše dostupné po návštěvníky). Kvalita celkového prostředí je ale pro atraktivitu samotných lázeňských domů důležitá. A právě v těchto dvou bodech se zdá, že je prostor ke zvýšení konkurenceschopnosti lázeňství a cestovního ruchu v Karlovarském kraji. Předchozí identifikované klíčové obory kraje ve zpracovatelském průmyslu lze tedy doplnit o odvětví lázeňství zaměřující se podle současných trendů na: tradiční léčebné pobyty a balneologii ve špičkové kvalitě wellness a relaxační pobyty spojení krásy a zdraví podpora služeb o stárnoucí obyvatele (gerontologie) Slabou stránkou ekonomické struktury Karlovarského kraje je skutečnost, že velká část z klíčových odvětví prochází v současnosti úpadkem. Jedná se zejména o tradiční výrobu porcelánu, skla a keramiky a textilní výrobu. Do obtíží se však v současném nepříznivém období dostávají i další průmyslové obory kraje (např. poměrně silná strojírenská výroba) orientované velmi silně na zakázkovou výrobu. Právě dominance zakázkové výroby (případně i vývoje/konstrukce) je hlavní charakteristikou navštívených firem kraje. Hlavní nevýhodou zakázkové výroby je velmi silná závislost firem na svých zákaznících/odběratelích, jejich rozhodnutích a aktivitách, které de-facto určují objem a zaměření práce pro místní firmy, daná především tím, že se jedná často o zakázkovou výrobu motivovanou výhradně snížením zdrojů na komponenty. Tato závislost a s ní spojené postavení na nejnižších 5 Porterův diamant konkurenceschopnosti zjednodušeně řečeno naznačuje, jaké typy podmínek musí být splněny na určitém území, aby na něm mohlo dojít k rozvoji globální konkurenční výhody v určité specializaci. Jedná se o (1) podmínky faktorů / vstupů, (2) podmínky poptávky / výstupů (zejména nároční zákazníci, kteří umožní předvídat trendy vývoje globálního trhu), (3) podpůrná a svázaná odvětví a infrastruktura a instituce podporující danou specializaci a (4) rivalita, interakce a agresivní tržní strategie firem. 6 SRKKK, Národní klastrová studie, Analýza potenciálu rozvoje terciárního vzdělávání v Karlovarském kraji Berman Group pro Karlovarský kraj. 9

11 úrovních hodnotových řetězců s sebou nese také silnou znalostní a technologickou závislost 7. Firmy produkují na základě dostupných technologií a díky absenci kontaktu s konečnou poptávkou jen s relativně omezenými vlastními dovednostmi a znalostmi, které jsou však v současnosti snadno nahraditelné, resp. dohledatelné v podstatě kdekoliv na světě. Dosud tato závislost díky světovému ekonomickému růstu znamenala zejména omezené možnosti rozvoje (růstu), což dokládá mimo jiné i limitovaný růst největších firem kraje (viz tabulka 1). Do budoucna, s ohledem na změny makroekonomického prostředí, které přináší i současná krize (resp. které současná krize urychluje), znamená tato specializace ekonomiky Karlovarského kraje významné riziko dalšího rozvoje. Tabulka 2: Základní charakteristiky vývoje největších 50 firem kraje (dle počtu zaměstnanců v roce 2007) Index 2008/2005 Průměrné tržby na 1 firmu (tis. Kč) ,05 Průměrná mzda ,24 Průměrná přidaná hodnota na 1 firmu (tis. Kč) ,07 Průměrná PH na 1 zaměstnance (tis. Kč) ,13 Počet zaměstnanců celkem ,94 Poznámka: V souboru firem jsou vybrány firmy zpracovatelského průmyslu a firmy z oblasti CR/lázeňství jako významného odvětví kraje. Z největších 50 firem kraje tak byly vyřazeny pouze 3 firmy zajišťující specifické služby kasino, autobusová doprava a poradenská společnost a 3 firmy, ze které nebyly dostupné potřebné údaje. Zdroj: Výroční zprávy, účetní závěrky, výkazy zisků jednotlivých firem Podle tabulky 2 je patrné, že největší firmy v kraji nezaznamenaly v době silného ekonomického růstu mezi roky 2005 a 2008 výrazný růst. Tržby vzrostly v průměru pouze o 5 %, mírně více vzrostla přidaná hodnota a zčásti i díky poklesu zaměstnanců také produktivita práce. Významnější nárůst však zaznamenaly pouze mzdy zaměstnanců, které se v průměru zvýšily o 24 %. Rychlejší růst mezd sice zvyšuje koupěschopnost obyvatel, zároveň ale, protože převyšuje růst produktivity, snižuje konkurenceschopnost tuzemských výrobců. Při podrobnějším pohledu na data za jednotlivé firmy je patrné, že část růstu tržeb lze přiřadit třem novějším firmám, které byly založeny těšně před sledovaným obdobím, a dále také zahraničním firmám. Naopak tradiční firmy regionu v řadě případů zaznamenaly mezi roky pokles tržeb doprovázený také poklesem počtu zaměstnanců. Tyto údaje zjednodušeně poukazují na obtížné postavení tradičních firem Karlovarského kraje, jejichž výrobky míří v naprosté většina na saturované trhy se silnou konkurencí, kde se soutěží především nabízenou cenou. Navíc mzdy zaměstnanců, které jsou v řadě případů důležitým konkurenčním faktorem, těchto firem rostly a jejich postavení se vůči konkurenci hlavně z východoevropských a asijských zemí pomalu zhoršovalo. V době silného světového růstu se situace nemusela zdát tak dramatická. Firmy měly relativní dostatek zakázek, které navíc často nemusely aktivně vyhledávat. Důvodem bylo především to, že byly pouze dílčí součástí globálních produkčních sítí (GPN), marketing a komunikace se zákazníky se odehrávala jinde, v kraji byla lokalizována pouze výroba. A ačkoliv významně nerostly, nebyly ani významně ohroženy. Už v době růstu však bylo patrné, že je něco špatně. V době krize se problémy jen umocnily. To svým způsobem charakterizuje i ekonomiku kraje jako celku. Ten také v období poslední konjunktury rostl, nicméně výrazně pomaleji než ostatní regiony Česka (viz graf v příloze). Významným faktorem, který do Karlovarského kraje přilákal řadu zahraničních investorů, je jeho poloha na hranicích z Německem. Faktor, který byl dříve příznivým (především v druhé polovině 7 Zásadní problém je především absence kontaktu s poptávkou, která generuje informace pro zaměření inovací. Tyto signály zachytí při takto nastavené zakázkové výrobě pouze integrátor, který následně rozhoduje de-facto o osudu takto silně zakázkově orientovaných firem Berman Group pro Karlovarský kraj. 10

12 devadesátých let umožnil do kraje přilákat na rozdíl od východnějších regionů zahraniční investice), je v současnosti spíše slabou stránkou danou vysokou závislostí na přesunuté standardizované výrobě z Německa. Současná ekonomická krize totiž dnes jen umocňuje hrozbu přesunu této výroby dále na východ, do regionů s nižšími náklady. Navíc, jak ukázal realizovaný průzkum, jen u malé části z těchto investic existuje potenciál pro jejich rozšíření a navázání užších vazeb. Dalším faktorem, který ovlivňuje rozvoj Karlovarského kraje je blízkost významných ekonomických center především Prahy, což je nejvýznamnější a velmi atraktivní centrum české ekonomiky, ale také Plzně, čtvrtého největšího města, které dosahuje samo o sobě podle počtu obyvatel více než poloviny velikosti Karlovarského kraje. Tyto dvě metropole díky své atraktivnější nabídce (například i zázemí terciárního vzdělávání, diverzifikovanější ekonomika ale i image) měla vůči Karlovarskému kraji v podstatě odsávací efekt pro investory, studenty ale i řadu pracovníků. Karlovarský kraj s nimi v podstatě nemůže rovnocenně soupeřit. Jejich blízkosti lze ale využít, a to užší spoluprací a provázáním těchto regionů. Patrné je to například na nabídce vysokoškolského vzdělání. Jak SRKKK tak Analýza potenciálu rozvoje terciárního vzdělávání potvrdily, že vznik vlastní (technické) vysoké školy v Karlovarském kraji má spíše menší šanci na rychlý úspěch. Cestou jak zajistit v kraji potřebné vysokoškolské vzdělání je proto spíše spolupráce s existujícími VŠ a nalákáním jejich aktivit do regionu. A právě zde je jednoznačnou výhodou blízkost těchto dvou center, v nichž se navíc nachází vysoké školy a univerzity nabízející v kraji potřebné obory. 4 Přehled základních zjištění z navštívených firem Tato kapitola shrnuje hlavní (kvantitativní i kvalitativní) výsledky průzkumu mezi firmami Karlovarského kraje. V případě přehledu datových informací jsou u těchto údajů uvedeny také počty firem, ke kterým se vztahují. Ne všechny firmy byly ochotny poskytnout všechna zjišťovaná data. V řádcích počet firem v jednotlivých letech je proto uveden počet firem, k nimž se vztahují uvedené hodnoty tržeb a počtu zaměstnanců. Souboru dominují malé (16) a střední (22) firmy, firem s více než 500 zaměstnanci bylo pouze pět, což odráží i strukturu ekonomiky kraje (viz tabulka 3). Podíl větších firem je však celkově ve vzorku navštívených firem vyšší, což dáno velkým počtem malých firem v ekonomice kraje, které nelze v průzkumu pokrýt. Ze vztažení hodnot počtu zaměstnanců v tabulce k celkovému počtu pracovníků v Karlovarském kraji vyplývá, že průzkum pokrývá cca 10 % ekonomiky kraje. Tabulka 3: Základní charakteristiky firem Karlovarského kraje a navštívených firem počet firem v dané kategorii počtu zaměstnanců a počet zaměstnanců celkem (2008) KV kraj celkem Průzkum absolutně % Absolutně % 6-49 zaměstnanců , , zaměstnanců , , zaměstnanců 36 1,4 7 14,0 500 a více zaměstnanců 13 0,5 5 10,0 Počet zahraničních firem * , ,0 Počet zaměstnanců celkem x x Poznámka: * Údaj se týká subjektů s více než 10 zaměstnanci podle databáze Albertina 2009 Zdroj: ČSÚ Krajská ročenka Karlovarského kraje 2009, Terénní šetření ve firmách Karlovarského kraje (leden-únor 2010) 4.1 Tržby Tabulka 4 prezentuje vývoj tržeb zúčastněných firem. Ze získaných hodnot o vývoji tržeb plynou následující charakteristiky ekonomiky Karlovarského kraje. Tržby v celém vzorku firem mezi roky 2005 a 2008 vzrostly jen mírně (6 %), po odečtení údajů za největší navštívenou firmu došlo mezi sledovanými roky dokonce k mírnému poklesu tržeb (o 6 %) Berman Group pro Karlovarský kraj. 11

13 K silnějšímu propadu tržeb došlo v roce 2009 v důsledku ekonomické krize, oproti roku 2008 se jedná o více než 10% pokles tržeb (s vynecháním největší firmy vzorku). V porovnání s dostupnými statistickými údaji se jedná o průměrný pokles podle dat ČSÚ tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách byly v roce 2009 meziročně nižší o 15,1 %. Lze očekávat, že v samotném zpracovatelském průmyslu byl pokles vyšší například v prvním pololetí roku 2009 oproti stejnému období roku předchozího činil 22 %. Důvodem mírně nižšího poklesu tržeb než ukazují statistické údaje může být skutečnost, že tržby navštívených firem v Karlovarském kraji klesaly již v předchozích letech. Oproti ekonomice v Česku, která v předchozích letech zaznamenala velmi silný růst, nemohly firmy v Karlovarském kraji již tak výrazně propadnout situace zde nebyla příznivá ani v době před ekonomickou krizí. Nižší pokles tržeb i z tohoto důvodu nelze chápat pozitivně. V průběhu řízeného rozhovoru byli oslovení zástupci firem dotazováni také na odhad vývoje tržeb na rok Nejčastější odpovědí bylo odvolání se na to, že současná situace je natolik nejasná, že nelze nic přesně odhadovat. Tato velká míra nejistoty je velmi pravděpodobně také důsledek závislosti navštívených firem na svých odběratelích a ukazuje, jak nesnadné je strategické plánování pro firmu, která se dostane do takového pozice. Přesto nakonec většina firem určitý odhad učinila a porovnání s rokem 2009 ukazuje, že většina firem v letošním roce očekává mírné zotavení (20 firem z 39, které odpověděly na tuto otázku). Zároveň však většina oslovených ihned dodala, že záleží, zda situace z konce roku 2009 a začátku roku 2010 vydrží většina objednávek je stále totiž realizována na kratší časové období než tomu bylo v období před krizí. I přesto lze tento závěr považovat za příznivý. Ukazuje na to, že pokud firmy dokáží plánovat a odhadovat další vývoj, tak rostou, zatímco firmy, které jsou ve vleku událostí, táhnou celý vzorek dolů. Implikací tohoto závěru pro aktivity kraje a KARP je podpora zvyšování kompetencí ve strategickém řízení firem, která povede k růstu ekonomiky. Tabulka 4: Vývoj tržeb ve firmách mezi lety 2005 a 2009 Tržby bez největší firmy celkem (mil. Kč) Průměrné tržby na 1 firmu (mil. Kč) / /2005 Odhad 2010/ ,94 0,85 1,07 351,5 323,4 291,9 264,8 0,94 0,85 0,88 Počet firem Tržby firem s největší firmou celkem (mil. Kč) Průměrné tržby ne 1 firmu (mil. Kč) ,06 0,94-496,1 516,1 456,0-1,04 0,92 - Počet firem Zdroj: Terénní šetření ve firmách Karlovarského kraje (leden-únor 2010) 4.2 Trhy Česká ekonomika je tradičně exportně orientovaná a export dosahuje kolem 60 % HDP. Stejně tak je tomu i v případě ekonomiky Karlovarského kraje, kde vývoz v roce 2008 dosahoval přibližně 65 % jeho HDP v b.c. Dominantními exportními obory jsou výrobky skupin 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n., 69 kovové výrobky a 66 výrobky z nekovových nerostů. Poslední dvě skupiny jsou vázány na tradiční odvětví kraje, první skupina výrobků je naopak spojena s některými zahraničními investory, kteří do kraje přišli a jejichž výrobky směřují mimo jiné do automobilového průmyslu. Z podrobnějšího přehledu hlavních exportních položek roku 2008 (viz tabulka 5) je patrné, že ve většině případů se jedná o výrobky s nižší přidanou hodnotou. Tam, kde to zřejmé není (například nejvýznamnější položka 77) nám toto tvrzení umožňuje právě provedený průzkum podle něj je možné do této skupiny zařadit například jednoduché elektrické svorky, pojistky, jističe, zabezpečovací zařízení či kabelové svazky apod Berman Group pro Karlovarský kraj. 12

14 Tabulka 5: Hlavní exportní položky Karlovarského kraje v roce 2008 SITC Název třídy SITC % z exportu KVK % z exportu ČR 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 12,2 12,8 699 Výrobky ze základních kovů 11,8 8,3 268 Vlna, vlákna živočišná ostatní 5,6 98,2 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 5,1 < 5 % 666 Zboží hrnčířské 4,9 70,3 893 Předměty z plastických hmot 4,1 6,3 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 3,7 < 5 % 513 Kyseliny karbonové a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy 3,6 50,0 664 Sklo 2,5 7,3 892 Tiskoviny 2,4 < 5 % 322 Brikety, uhlí hnědé, rašelina 2,3 54,6 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 2,3 < 5 % 575 Hmoty plastické ostatní v prvotních formách 2,1 19,5 728 Stroje, zařízení ostatní pro určitá odvětví průmyslu, díly 1,7 < 5 % 621 Výrobky pryžové (lepidla, desky, pláty, tyče aj.) 1,6 8,5 Uvedené SITC celkem 65,9 x Zdroj: ČSÚ zahraniční obchod Graf 3: Exportní orientace navštívených firem v roce ,9 9,2 22,3 Česko Západní Evropa Střední a Východní Evropa Svět 60,6 Pozn. Z hodnocení byla vynechána největší navštívená firma ve vzorku. Zdroj: Terénní šetření ve firmách Karlovarského kraje (leden-únor 2010) Soubor navštívených firem odpovídá statistickým datům přibližně 77 % produkce dotazovaných firem míří za hranice Česka, dominantní je orientace na Západní Evropu, především sousední Německo (podíl na exportu kraje v roce 2008 činil přibližně 63 %, na dalších místech byly Slovensko 5 %, Polsko s 4 % a Itálie a Rakousko s 3 %), kam v případě některých firem míří více než 90 % jejich produkce. Ostatní státy západní Evropy jsou zastoupeny již jen limitovaně. To odpovídá předpokladu, že do Karlovarského kraje jdou ty nejméně náročné výroby a montáže v rámci Česka, zatímco náročnější výroby míří do dalších regionů, které dokáží nabídnout i další faktory (kromě nízkých nákladů a lokalizace např. kvalifikovanější lidské zdroje, blízkost technických vysokých škol ad.). Většina z navštívených zahraničních firem v průzkumu má také sídlo v Německu (8 z 13 firem ve vzorku). I z tohoto důvodu se mezi firmami ozýval často požadavek na německy mluvící pracovníky, kteří v kraji chybí. Exportně orientovaná je většina firem u celkem 32 navštívených firem je exportována alespoň polovina jejich produkce. Z hlediska oborů jsou v tomto případě zastoupeny v podstatě všechny hlavní obory v průzkumu, výjimkou je pouze oblast obnovitelných zdrojů energie a recyklace, kde je důvodem jak specifičnost oboru, tak i skutečnost, že se jedná o relativně mladý obor v kraji, specifickou roli hrají ale i legislativní bariéry, a dále oblast informačních technologií. Zde se jedná především o informační Berman Group pro Karlovarský kraj. 13

15 systémy vyvinuté a (nebo) přizpůsobené na míru zákazníka, zakázkový SW a služby v oblasti systémové integrace. Tato oblast je samozřejmě světově obsazena velkými nadnárodními společnostmi, které jsou na lokálních trzích často doplňovány právě místními firmami. Jejich výhodou je zejména detailní znalosti místních podmínek a možnost připravit řešení flexibilněji podle přání zákazníka, zejména pak menších zákazníků, kteří nemusí být pro velké hráče tak zajímaví. Vzhledem k velikosti Karlovarského kraje jsou vazby většiny firem z hlediska jejich obchodu na domácí region jen velmi nízké. Výjimkou jsou pouze dvě firmy, které mají úzké vazby na velké firmy přítomné v kraji (například místní elektrárny, největší zaměstnavatele kraje ad.). 4.3 Lidské zdroje zaměstnanci a mzdy Tabulka 6 prezentuje vývoj zaměstnanosti v navštívených firmách. Počet zaměstnanců se v navštívených firmách mezi roky 2005 a 2008 mírně snížil (přibližně o 3 %), pokles je v tomto případě v souladu s mírným poklesem tržeb v souboru firem bez největší navštívené firmy. Naopak, tento trend není zcela v souladu s celkovým vývojem míry zaměstnanosti v celém kraji, která se mezi roky 2005 a 2008 mírně zvýšila. Tento rozpor (jedná se však pouze o jednotky) lze vysvětlit dominantním zastoupením firem zpracovatelského průmyslu v našem průzkumu. Tyto firmy v podstatě až do současnosti procházejí restrukturalizací a potřebným zvyšováním produktivity, které je spojováno s poklesem počtu zaměstnanců. Toto se pak odráží i na statistikách, kde došlo sice k celkovému nárůstu zaměstnanosti, tento se však týkal stavebnictví a některých odvětví služeb (například finančnictví, ubytování a stravování, vzdělávání ad.). V odvětví zpracovatelského průmyslu (celkem data za jednotlivé skupiny nejsou dostupná) a také těžby nerostných surovin naopak došlo k poklesu zaměstnanosti, a to dokonce vyššímu než ve skupině navštívených firem. Tabulka 6: Vývoj zaměstnanosti ve firmách mezi lety 2005 a 2009 Počet zaměstnanců Průměrný počet zaměstnanců Medián počtu zaměstnanců Výhled / /2005 Odhad 2010/ ,97 0,82 1, x x x ,02 0,82 1,06 Počet firem Průměrná mzda x x X x x x Zdroj: Terénní šetření ve firmách Karlovarského kraje (leden-únor 2010) Graf 4: Vývoj míry ekonomické aktivity, míry zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji ( ) Zdroj: VŠPS Míra ekonomické aktivity Míra ekonomické aktivity ČR Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti ČR Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ČR Informace získané v průběhu průzkumu (kvantitativní týkající se například tržeb, ale i kvalitativní popisující strategie firem) bohužel naznačují, že pokles zaměstnanosti není spojen jen s nutnými Berman Group pro Karlovarský kraj. 14

16 strukturálními změnami, které firmám zvýší jejich produktivitu. Spíše je důsledkem toho, že většina firem je ve vleku makroekonomického vývoje jejich stávající trhy nejsou tak růstové a firmy tolik neinvestují do inovací a získávání nových trhů a ke snižování nákladů jsou nuceny propouštět. Z hlediska rozvoje Karlovarského kraje je určitě zajímavé, co se děje s propuštěnými lidmi zda zůstávají v evidenci úřadů práce, jsou absorbováni jinými firmami, či zda si hledají nové uplatnění založením vlastní firmy. Toto samozřejmě nebylo možné v průzkumu zjistit, data o nezaměstnanosti v Karlovarském kraji však značí, že často platí bohužel první varianta. Záměrem kraje, konkrétně v současnosti KARP by však měla být především druhá a třetí možnost. Jedna z dynamických firem v našem průzkumu je příkladem třetí varianty zatímco tato nová firma dokáže proniknout na světové trhy i k nejnáročnějším zákazníkům, původním zaměstnavatelům se daří o poznání hůře a patří k jedné z firem, jejichž tržby a počty zaměstnanců od roku 2005 do roku 2008 poklesly. Podobně jako v případě tržeb i podle počtu zaměstnanců očekávají firmy v letoším roce mírný růst. V celkovém souboru 41 firem, které tento údaj dokázaly odhadnout, by počet zaměstnanců měl vzrůst jen mírně, přibližně o 1 %. Zajímavé je, že větší růst očekávají především MSP v průměru o více než 10 %, ale i zde převažují firmy, které očekávají zachování počtu zaměstnanců. Naopak u větších firem (nad úroveň mediánu) je očekáván v průměru dokonce mírný pokles. Konkrétně pokles očekávají čtyři firmy. T také v průběhu rozhovoru zmínily (resp. zdůvodnily další úbytek pracovníků) potřebu dalšího zvyšování produktivity. Ve třech případech se jedná o tři větší, tradiční firmy kraje. Podíl vysokoškoláků v navštívených firmách se pohybuje v průměru pouze okolo 5 %, u naprosté většiny firem se pohybuje do 10 % (celkem 37 firem, přičemž 7 firem údaje neuvedlo), naopak jen ve dvou firmách dosahuje více než 50 %. Hranici 10 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců tedy přesahuje jen 6 firem. Tento údaj odráží i vzdělanostní úroveň celého kraje dle výsledků SLDB 2001 mělo pouze 5,6 % populace starší 15ti let ukončené VŠ vzdělání, zatímco celostátní průměr činil 8,9 %. Podle údajů z VŠPS za rok 2008 se situace mírně zlepšila, vysokoškolského vzdělání dosáhlo v kraji 7 % populace starší 15ti let. Pouze jedna z firem s nadprůměrným podílem zaměstnaných vysokoškoláků (nad 10 %) zaznamenala mezi roky 2005 a 2008 pokles tržeb, zatímco dvě zaznamenaly poměrně silný růst (více než dvojnásobný nárůst tržeb). Pouze jediná z těchto firem také zaznamenala mírný pokles počtu zaměstnanců mezi roky 2005 a 2009, u ostatních k poklesu nedošlo. Vzorek je to samozřejmě malý a nelze podle něj vyvozovat jednoznačné závěry, i přesto jsou tyto údaje zajímavé. Průměrná mzda se v navštívených firmách pohybuje v rozmezí od 12 tisíc do 38 tisíc Kč, vážený průměr činil pro rok 2009 necelých 24 tisíc Kč. Tato hodnota je nad krajským průměrem z roku 2008 (průměrný mzda činila necelých 20 tis. Kč), odpovídá však průměru za odvětví zpracovatelského průmyslu a těžby nerostných surovin. Mezi zahraničními a domácími firmami není podle celkové průměrné mzdy rozdíl a například mezi 6 firmami, které uvedly průměrnou mzdu vyšší než 30 tis. Kč měsíčně jsou 4 domácí a dvě zahraniční firmy. Na druhé straně se zde umístila pouze jedna firma z nejvíce zastoupeného odvětví strojírenství, celkově však ani podle odvětví nelze usuzovat na jasné rozdíly mezi navštívenými firmami. Rozdíly existují mezi firmami spíše podle náročnosti jejich aktivit v průměru vyšší mzdy platí častěji firmy realizující znalostně orientované aktivity. Předchozí kapitoly představily základní kvantitativní výsledky průzkumu firem v Karlovarském kraj. Z hlediska nastavení strategie a nástrojů podpory podnikání v kraji jsou však zajímavější kvalitativní informace, mimo jiné i proto, že získaná data kopírují i dostupné statistické údaje. Právě na kvalitativní (do určité míry také subjektivní) informace se zaměří následující dvě podkapitoly zprávy. 4.4 Tržní strategie firem a současné plány navštívených firem Tržní strategii většiny navštívených firem Karlovarského kraje lze charakterizovat jako reaktivní. Tu jim do značné míry umožnil silný globální ekonomický růst v posledních letech. Navštívené firmy se Berman Group pro Karlovarský kraj. 15

17 soustředily především na naplňování potřeb zákazníků, kteří je ve valné většině sami oslovovali (viz dominance zakázkového charakteru produkce). Aktivnímu vyhledávání nových zákazníků nejsou u většiny věnovány významnější zdroje (důvodem mohou být chybějící kompetence). Pouze výjimečně realizovalo několik firem (7) aktivní expanzivní strategii založenou na vývoji vlastních výrobků a hledání jejich zákazníků. I v současnosti tak většina firem podle vlastních slov volí vyčkávací strategii (29). U většiny firem tedy z hlediska řízení převažuje operativa a zaměření se na snižování nákladů, ke kterému je tlačí zákazníci a zároveň nutí propad objednávek. Naopak na realizaci aktivní a expanzivní strategie založené například na rozvoji vlastních produktů, která se přitom nabízí jako možná reakce na výrazný pokles poptávky a vývojové trendy v oborech stávajících klíčových zákazníků, chybí firmám potřebné zdroje a to nejen finanční, ale zejména lidské především kreativní pracovníci s dostatečnými manažerskými a strategickými kompetencemi. Typologii tržní strategie navštívených firem shrnuje graf 5, který potvrzuje předchozí závěry. Cílem jen minima z navštívených firem (6) je vytvářet svým způsobem zcela nové 8 výrobky na základně vlastních vývojových a inovačních aktivit. I tyto firmy však přibližně z poloviny charakterizuje zatím spíše reaktivní strategie, kdy se snaží naplňovat přání a potřeby svých zákazníků, spíše než strategie založená na aktivním vyhledávání nových příležitostí. Příčinnou jsou i podle vlastních slov oslovených zástupců firem nedostatečné zdroje, v tomto případě však zejména chybějící špičkové lidské zdroje a netechnické (manažerské a strategické) kompetence 9. V důsledku toho nejsou firmy dostatečně schopné vyhledávat nové příležitosti mimo stávající obory zákazníků a uvádět nová řešení (nové produkty) na trh. Přibližně dvojnásobně početná skupina firem (16) plánuje svůj rozvoj v nadcházejících letech prostřednictvím geografické expanze proniknutím na nové trhy. S výjimkou jediné mají všechny tyto firmy vlastní výrobky, které neustále vylepšují a které chtějí uplatnit i na nových trzích. U řady firem je tato strategie v současnosti spíše přáním v reakci na zhoršenou situaci než jasně definovanou strategií včetně plánu na konkrétní kroky a aktivity. Kromě toho tři z těchto firem chtějí tuto geografickou expanzi doplnit také diverzifikací svých aktivit jejich záměrem je nalézt uplatnění svého know-how v jiných oborech, než kde dosud působily. Řadí se tak k progresivnějším firmám zaměřujících svoji strategii na vytváření nových produktů. I mezi nimi jsou také tři firmy, které zmínily jako svůj cíl hledání nových uplatnění pro již existující produkty bez geografické expanze. Oborově je těchto 6 firem velmi různorodých, což jen potvrzuje, že tento typ strategie je mezi firmami v Karlovarském kraji spíše výjimečný. A právě tyto dvě poslední skupiny firem by měly být v tuto chvíli hlavní cílovou skupinou KARP. Tedy firmy, které plánují či jsou ochotny začít plánovat rozvoj svých aktivit, posilovat své manažerské kompetence a diversifikovat, možná nelépe směrem k souvisejícím klíčovým kompetencím Karlovarského kraje 10. Další, vetší skupinu firem, charakterizuje snaha udržet se (jen v několika případech výrazně expandovat) na stávajícím trhu a zároveň na něm vyhledávat nové zákazníky, přičemž tato druhá strategie je u několika z nich důsledkem právě současné situace. Tyto firmy jsou do určité míry podobné té největší skupině (zaměřené na snahu přežít ), rozdílem je ale skutečnost, že si uvědomují nutnost aktivně reagovat na současnou situaci a nastávající změny a nikoliv jen pasivně čekat až ekonomická krize odezní. 8 Zcela nové výrobky v kontextu Karlovarského kraje ale i Česka v naprosté většině případů se nejedná o globálně nové výrobky radikální inovace, ale nové směry a zlepšení existujících technologií. 9 Mezi netechnické (manažerské) kompetence patří zejména tzv. manažerských kompetencí jakými jsou: strategické plánování, marketing a vývoj nových produktů, řízení inovací, řízení zahraniční expanze apod. 10 Například IT firma pro lázeňství nebo elektrotechnika pro envrionmentální byznys, apod Berman Group pro Karlovarský kraj. 16

18 Graf 5: Tržní strategie firem budoucí rozvojové plány Vytvořit novými výrobky nové trhy (vývoj "zcela" nových výrobků / nové technologie) Udržet se / posilovat na trzích, kde jsme již přítomni Proniknout stávajícími produkty na nové trhy, kde dosud nejsme etablování ("geografická" expanze) Vstoupit na existující trhy v jiných oborech (tzn. růst v jiných oborech) Přežít současnou krizi a stabilizovat firmu Poznámka: Některé firmy charakterizuje několik typů strategie, celkový součet tedy neodpovídá počtu navštívených firem několikanásobné odpovědi byly v této otázce možné. Zdroj: Terénní šetření ve firmách Karlovarského kraje (leden-únor 2010) Přibližně polovina těchto firem se zaměřuje převážně na výrobu na zakázku podle přání zákazníka, který na ně v některých případech přenáší i část odpovědnosti za konstrukci výrobku a vývoj procesu výroby. Pro tyto firmy jsou tak inovace spíše okrajovou záležitostí či se jim dosud nevěnovaly, ale považují je do budoucna za významné, a snaha hledat nové zákazníky je reakcí na ztrátu těch současných (dosavadních). Druhá polovina firem s touto spíše neexpanzivní strategií disponuje vlastními výrobky a větším důrazem na jejich zlepšování a inovace, s výjimkou dvou však nejsou inovace zatím klíčové (zásadní) pro jejich uplatnění na trhu. Dokáží zde uspět díky jiným faktorům, přičemž pro jejich zákazníky je důležitá zejména kombinace kvality a ceny výrobků, spíše než jejich radikální zlepšování. K této skupině firem lze přiřadit i několik strojírenských firem (převážně s vazbou na německý trh) se specifickou strategií. Jejich cílem je vytvořit si vazbu na užší okruh dlouhodobých zákazníků tak, aby se do budoucna vzájemně potřebovali. Tak, aby bylo pro tyto zákazníky výhodné a v podstatě nutné spolupracovat s těmito firmami v Karlovarském kraji. Na druhé straně nevýhodou je, že se jedná o firmy, které realizují dominantně zakázkovou výrobu podle přesného zadání a výkresů svých odběratelů. Na jejich straně chybí specifické know-how, které by dále bránilo přesunu pozornosti jejich stávajících zákazníků na levnější regiony (tj. změna regionu zdrojování subdodávek) v době, kdy pro ně budou náklady a ceny firem z Karlovarského kraje již příliš vysoké. Otázka je, kdy tato situace nastane, v důsledku současné ekonomické krize to může být dříve než bylo předpokládáno v minulých letech. I tyto firmy si začínají uvědomovat význam inovací a existence vlastního specifického knowhow. K jeho rozvoji jim však chybí kompetence, nápady, lidské (i finanční) zdroje, ale do určité míry i motivace inovace jsou samozřejmě spojeny s rizikem, zatímco dosavadní vývoj byl charakterizován relativní jistotou plynoucí z převisu poptávky a přetrvávající konkurenční výhodě v podobě stále o něco nižších nákladů. Tato motivační bariéra se však v provedených rozhovorech zdála silná a představuje tedy významné riziko pro výsledný přínos těchto firem k rozvoji konkurenceschopnosti a diverzifikaci ekonomiky, pokud by byly krajem podpořeny. Toto je třeba mít při výběru firem pro podporu na paměti. Typologie strategií nezachycuje plně situaci v lázeňství a v jedné společnosti zaměřené na obnovitelné zdroje energie. Mezi navštívenými firmami byly dvě lázeňské firmy, jejichž strategií je v obou případech nabízet špičkové léčebné a rekondiční pobyty a zvyšovat podíl na českém trhu. Jedním z cílů těchto subjektů je také zvýšit příjmy od zahraničních klientů, ovšem po ekonomickém Berman Group pro Karlovarský kraj. 17

19 posouzení a vyhodnocení tuto strategii zatím aktivněji nesledují. Důvodem jsou stávající preference hostů (pro léčebné pobyty jsou preferovány snadno dostupné (domácí a v blízkém zahraničí) a ověřené lokality často na osobní doporučení), na jejichž zvrácení jsou potřeba značné zdroje. Ač firmy dosud v tomto směru příliš neuspěly, do budoucna se určitě jedná o perspektivní marketingový cíl, který je třeba dále sledovat a pokoušet se nalézt inovativní (například na základě klastrové spolupráce) přístupy k jeho naplnění (tj. ekonomizace nákladů na změnu preferencí u pečlivě vybraných skupin). Důvodem je další charakteristika navštívených lázní, a to fakt, že za svou hlavní konkurenční výhodu považují navštívené lázně neustálé inovace / zlepšování jak léčebných postupů tak jejich nástrojů (pomůcek k jejich aplikaci). Celkově lze shrnout, že většina navštívených firem nemá jednoznačně definovanou dlouhodobou vizi a strategii svého rozvoje. Většina firem nebyla nucena až do příchodu ekonomické krize svou aktivní strategii řešit, poptávka po jejich produktech byla dostatečná, soustředily se tedy na modernizaci svých technologií, zkvalitňování výroby a co nejlepší naplňování přání stávajících (popř. samostatně nově příchozích) zákazníků. V současnosti se naopak většina zaměřuje na pasivní přežití do okamžiku, kdy se jejich zákazníkům a hlavním trhům bude dařit lépe. I v některých případech, kdy firmy hovoří o expanzivní strategii, se jedná spíše o teoretický plán, uvědomění si potřeby aktivní reakce na měnící se podmínky než o jasně definovanou strategii s konkrétně naplánovanými kroky. Oslovení manažeři připouští, že v této sféře mnohdy chybí potřebné zkušenosti a kompetence (ve většině netechnické, ale i technické), v některých případech i finanční zdroje. Opětovně se tedy potvrzuje jedna z klíčových bariér rozvoje kraje chybějících strategické manažerské kompetence. A právě zde se tedy otevírá prostor pro aktivity a podporu KARP, pospané v závěru tohoto dokumentu. 4.5 Výzkum, vývoj, inovace role inovací ve strategii firem Z 50 navštívených firem pouze dvě uvedly, že realizují výzkumné aktivity, a to v oblasti chemického průmyslu syntéza speciálních látek a v oblasti spalování rostlin za účelem výroby tepla. Jedná se o velmi specifické aktivity v kraji, které zde (zatím) nemají žádné vazby na další subjekty. Nicméně, podle provedeného rozhovoru existuje potenciál (resp. ochota) pro širší spolupráci, který by mohl v kraji například nastartovat širší využívání obnovitelných zdrojů energie či spojení jejich pěstování s problematikou rekultivací (blíže je této oblasti věnována pozornost v kapitole věnující se jednotlivým oborům kraje). V obou případech tyto firmy poměrně intenzivně spolupracují s dalšími institucemi ze sféry VaV univerzitami a výzkumnými ústavy AV ČR, případně i s dalšími firmami. Všechny subjekty se však nacházejí mimo kraj. Dalších 27 firem v průzkumu uvedlo, že realizuje (v menším či větším rozsahu) vývojové aktivity. Charakter vývoje těchto firem je však poměrně heterogenní. Zahrnuje: vývoj v oblasti výrobního procesu (např. vývoj forem na odlévání finálních, standardních výrobků), vývoj zaměřený především na design výrobků nikoliv například na materiály, které jsou dané či v jejich vývoji již existují silně dominantní hráči, návrh/konstrukce výrobků podle představ zákazníků (zákazník dodá pouze základní design, firma musí vyřešit konkrétně, včetně toho, jak výrobek vyrobit), vývoj výrobní technologie (např. vývoj specifických výrobních strojů přesně na míru pro výrobní program firmy), řešení konkrétních technických problémů, až po vývoj nových výrobků / produktů. Více než polovina z těchto firem (15) se zaměřuje pouze na jednoduchý vývoj směřující k dílčím změnám v oblasti výrobního procesu, zakázkový vývoj podle představ zákazníka nebo jen postupné Berman Group pro Karlovarský kraj. 18

20 zlepšování výrobků, které však negeneruje výraznou konkurenční výhodu. Vývojové a inovační aktivity nejsou pro tyto firmy zásadním zdrojem jejich konkurenční výhody, velkou část jejich produkce tvoří zakázková výroba s relativně nízkou přidanou hodnotou, u jedné firmy výroba poměrně standardizovaného produktu, který nelze významným způsobem inovovat. Poptávka po inovacích ze strany zákazníků těchto firem je velmi omezená, většina z nich tlačí především na cenu výrobků / produktů při standardně požadované kvalitě. A to samozřejmě není směr, který by chtěl kraj / KARP svými aktivitami podporovat. Aktivity kraje musí mířit tam, kde inovace realizují přímo firmy v kraji. Dvě z těchto firem v rozhovoru uvedly, že cítí potřebu silnější role vlastního vývoje, a to ve směru inovace produktu, která by znamenala stejně kvalitní produkt za nižší cenu, či ve směru vývoje plně vlastních výrobků. A to je naopak to, co kraj chce podpořit. Obě firmy však zároveň uvedly, že v tomto směru narážejí na vlastní kapacity, ale i kapacity kraje z hlediska lidských zdrojů. V kraji podle nich nejsou dostupní kvalitní, kreativní, kvalifikovaní pracovníci, které by mohly pro tyto aktivity najmout, nalákat je z ostatních regionů je pro ně velmi obtížné, stejně jako si tyto služby zajistit externě, například prostřednictvím spolupráce s univerzitou. Inovační potenciál těchto firem je v současnosti omezený, nicméně pokud vidí svou další strategii právě v inovacích a diversifikaci svých aktivit a jsou ochotny do této oblasti investovat, jsou potenciálními zákazníky kraje, resp. KARP, které jim mohou pomoci tyto aktivity lépe nastartovat. Všechny tyto firmy zaměstnávají vlastní pracovníky, kteří mají oblast vývoje a konstrukce na starosti. U většiny firem se však nejedná o samostatné oddělení firmy a většina pracovníků se těmto aktivitám nevěnuje na plný úvazek, ale spíše ad-hoc v případě potřeby (například zcela nové zakázky apod.). Průměrný podíl vývojových/konstrukčních pracovníků v těchto firmách je velmi nízký, pohybuje se na úrovni 1 %. Spíše než tato konkrétní hodnota je důležitá skutečnost, že vývojové/konstrukční aktivity nejsou jejich klíčovým zaměřením, ale realizují je spíše ad-hoc podle potřeby. Tento výsledek naznačuje, že v kraji chybí tato (kvalitní) podpůrná odvětví jako např. consulting, projektanti a konstruktéři, tedy jeden z vrcholů Porterova diamantu jako faktor významně ovlivňující konkurenceschopnost. nabízí se zde tedy jednoznačně implikace pro aktivity Kraje (KARP) rozvoj těchto aktivit podpořit (například i prostřednictvím plánovaného VTP), resp. případně dokázat firmy v kraji na tyto subjekty propojit (vzhledem k velikosti Karlovarského kraje je samozřejmě otázkou, do jaké míry lze tyto služby rozvinout přímo, a kde je efektivnější využít existujících služeb v okolních regionech, včetně sousedního Německa). U zbývající skupiny 12 firem, které uvedly, že realizují vlastní vývojové aktivity, hrají tyto aktivity významnější roli. U firem sice jednoznačně převažují inkrementální inovace zaměřené především na postupné zlepšování jejich stávajících produktů, inovace jsou ale vnímány jako zcela nezbytné k pokračování existence firmy a po technické stránce se firmy této oblasti plně věnují. Všechny tyto firmy také zaměstnávají vývojové pracovníky, pouze v případě dvou malých firem bylo zmíněno, že na vývoji se částečně podílejí téměř všichni zaměstnanci a v rámci fungujících vnitřních procesů nebylo třeba zřizovat samostatné vývojové oddělení. Průměrný podíl vývojových pracovníků v těchto navštívených firmách se pohybuje kolem 7 %, u tří firem se však vývoji věnuje dokonce přibližně polovina zaměstnanců. Zde se jedná sice o malé firmy, nicméně jejich rozvoj je na vývoji nových produktů založen jednoznačně ze 100 %. Dvě z těchto firem působí v oblasti IT a pro každého svého zákazníka, resp. pro každý úkol pro něj řešený musí vyvinout (alespoň z části) specifické řešení. Třetí firma je založena na vývoji specifických strojů na výrobu obalů z plastu. U dalších dvou firem z odvětví strojírenské výroby a elektronického průmyslu se podíl zaměstnanců vývoje pohybuje na 12, resp. 20 %. V prvním případě se jedná o zakázkový vývoj strojů pro výrobu a využití mechanické energie, kde základní platformu činí licence, a hledání možností na inovace dílčích komponentů pro zvýšení účinnosti, minimalizaci nákladů na provoz apod. I v druhém případě se firma zaměřuje na zakázkový vývoj, nicméně zde se častěji jedná o nové výrobky z oblasti průmyslové elektroniky, telekomunikace, automatizace, zabezpečovací techniky na míru ušité potřebám Berman Group pro Karlovarský kraj. 19

Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje

Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje Analýza inovačního potenciálu firem Karlovarského kraje Terénní průzkum Závěrečná zpráva Projekt: SRKKK Průzkum inovačního potenciálu firem KVK Zadavatel: Karlovarský kraj, odbor regionálního rozvoje,

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji Potenciál klastrů v Karlovarském kraji RNDr. Jan Vozáb, PhD. Východisko M. Porter Klastry jsou úspěšná odvětví spojená vertikálními (dodavatelsko - odběratelskými) a horizontálními (společní zákazníci,

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

VÝSTUP Z WORKSHOPU KARLOVARSKÝ INOVAČNÍ SVĚT

VÝSTUP Z WORKSHOPU KARLOVARSKÝ INOVAČNÍ SVĚT VÝSTUP Z WORKSHOPU KARLOVARSKÝ INOVAČNÍ SVĚT Karlovy Vary 29. 4. 2010 1 Konference Karlovarský inovační svět, Karlovarský kraj 29. 4. 2010 se v Krajské knihovně Karlovarského kraje uskutečnila konference

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 3

STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 3 Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 3 1 Název: Zaměření: Analýza potřebnosti projektu výstavby Podnikatelského inkubátoru a Centra transferu technologií

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3

RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3 RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3 Slabá pozice kraje (ve VaV) počet obyvatel HDP (mil. Kč) zaměstnanci ve VaV (FO) celkové výdaje na VaV (mil. Kč) KV kraj 301 726 78 151 200 203,5

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Vyhodnocení dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání 2004 2006 na hospodářský vývoj v regionech soudržnosti České republiky

Vyhodnocení dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání 2004 2006 na hospodářský vývoj v regionech soudržnosti České republiky Vyhodnocení dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání 2004 2006 na hospodářský vývoj v regionech soudržnosti České republiky Zkrácená verze závěrečné zprávy Zadavatel: Ministerstvo průmyslu

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Regionální sektorová analýza - terénní průzkum v podnicích JM kraje

Regionální sektorová analýza - terénní průzkum v podnicích JM kraje Regionální sektorová analýza - terénní průzkum v podnicích JM kraje Ing. Petr Adámek, MBA 2008 Berman Group. Cíle rozhovorů ve firmách Poznat a popsat situaci ve firmách působících v oborech klíčových

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Praha, 16. května 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu ČR vývoj a nejbližší perspektivy

Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu ČR vývoj a nejbližší perspektivy Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu ČR vývoj a nejbližší perspektivy Ing. Eduard Muřický odbor strategií a trendů Praha, 18. května 2011 Konference Udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost chemického

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál Hlavní zjištění Hlavní zjištění INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM Výhledy

Více

M Ě S T O Š U M P E R K

M Ě S T O Š U M P E R K M Ě S T O Š U M P E R K STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŠUMPERKA DOTAZNÍK EKONOMICKÝM SUBJEKTŮM Vážení podnikatelé města Šumperka, dovolujeme si Vás seznámit se záměrem města Šumperka vypracovat Strategický

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Květen 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2013 Typologie návštěvníků

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

16. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

16. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 16. - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH 16.1 Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení.

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za I. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Praha, 13. prosince 2011 Téměř jedna pětina firem se chystá

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

18.Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33

18.Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 18.Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví Z pozice světové, evropské i české výroby je toto průmyslové odvětví perspektivní. Obor zahrnuje

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj

Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj Růstové faktory českého strojírenství Ostrava, 17.4.2014 Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje Klíčový význam strojírenství pro kraj Tradiční odvětví,

Více

Tržní aspekty segmentu elektrotechnika

Tržní aspekty segmentu elektrotechnika Tržní aspekty segmentu elektrotechnika Přednášející: Ing. Jiří Tupa, Ph.D. Jiří Tupa EK 414 kl. 4531 tupa@ket.zcu.cz home.zcu.cz/~tupa/tase Konzultace po domluvě Rámcová osnova přednášek Úvod do předmětu,

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2010 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná)

Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná) Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná) Rut Bízková předsedkyně TA ČR Konference KE VŠB, Rožnov pod Radhoštěm 9. 9. 2015 Nové společenské výzvy Industry 4.0 a příští výrobní revoluce Industry

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za II. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří k tradičním odvětvím

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

SPRÁVNÁ VOLBA OBORU - ZAČÁTEK DOBRÉ KARIÉRY

SPRÁVNÁ VOLBA OBORU - ZAČÁTEK DOBRÉ KARIÉRY Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky SPRÁVNÁ VOLBA OBORU - ZAČÁTEK DOBRÉ KARIÉRY Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.11/01.0041 Partneři projektu 1 Operační

Více

Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice Příloha tiskové zprávy Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice Hodnocení stávající situace podnikatelů se nadále zlepšuje V aktuálním průzkumu uvedlo celkem

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za III. čtvrtletí roku 214 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Tisková konference VŠE a MPO Analýza GEM Příprava nové Koncepce MSP 2014+

Tisková konference VŠE a MPO Analýza GEM Příprava nové Koncepce MSP 2014+ Tisková konference VŠE a MPO Analýza GEM Příprava nové Koncepce MSP 2014+ Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 18. května 2012, Praha ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více