SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. o dosažení dohody, kterou se Evropské unii uděluje zvláštní status v rámci Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV)

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 735 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ o dosažení dohody, kterou se Evropské unii uděluje zvláštní status v rámci Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV) CS CS

2 1. Úvod Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV) je mezivládní vědecko-technická organizace, jež působí v odvětví vinné révy, vína, vinných nápojů, stolních hroznů, rozinek a ostatních výrobků z révy vinné. Byla zřízena mezinárodní dohodou podepsanou v Paříži dne 3. dubna 2001 a je nástupkyní Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno zřízeného v roce 1924 mezinárodní dohodou ze dne 29. listopadu K prvnímu lednu 2016 tvoří OIV 45 členských států, včetně hlavních producentů s výjimkou Spojených států amerických, Kanady a Číny. Členy OIV je devatenáct členských států Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Německo, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Česká republika, Maďarsko, Kypr. Roční finanční zdroje OIV ve výši téměř 2,5 milionu EUR pochází zejména z příspěvků členů a pozorovatelů. Cíle OIV jsou stanoveny v dohodě o jejím zřízení: informovat své členy o opatřeních, která zohledňují zájmy producentů, spotřebitelů a ostatních subjektů v odvětví vinařství, poskytovat pomoc ostatním mezinárodním organizacím, mezivládním i nevládním, zejména těm, které provádějí normativní činnost, podílet se na mezinárodní harmonizaci stávajících postupů a norem a dle potřeby na přípravě nových mezinárodních norem s cílem zlepšovat podmínky produkce vinařských výrobků a jejich uvádění na trh a dále na tom, aby byly brány v úvahu zájmy spotřebitelů. Za účelem dosažení těchto cílů provádí OIV řadu činností souvisejících s vinnou révou a produkty z vinné révy, zejména činnosti spojené s propagací, osvětou a normalizací. V rámci svého příspěvku k mezinárodní harmonizaci stávajících postupů a norem vypracovává OIV mimo jiné doporučení ( usnesení ) v těchto oblastech: podmínky vinařské produkce, enologické postupy, definice a/nebo popis výrobků, označování a podmínky pro uvedení na trh, metody analýzy a hodnocení výrobků z vinné révy. Normativní činnost OIV vychází z vědeckých prací odborníků členských států a jejím výstupem jsou především publikace periodicky aktualizované na základě usnesení přijatých organizací. V současné době zveřejnila OIV několik normativních kodexů: Mezinárodní enologický kodex, Mezinárodní kodex enologických postupů, Sborník mezinárodních analytických metod pro vína a mošty, Sborník mezinárodních analytických metod pro lihoviny, Mezinárodní normu pro označování vín a vinných lihovin, Normu OIV pro mezinárodní soutěže vín a vinných lihovin, seznam deskriptorů OIV pro odrůdy a druhy Vitis, popisy světových odrůd a mezinárodní seznam odrůd vinné révy a jejich synonym. K těmto publikacím je třeba připojit několik usnesení a prací o různých tématech souvisejících s vinařstvím. Vyčerpávající prezentace struktury a způsobu fungování OIV je k dispozici na internetových stránkách této organizace na adrese: 2

3 2. Pravomoci Unie v oblastech kompetence OIV Hlavní normativní kodexy OIV (Mezinárodní enologický kodex, Mezinárodní kodex enologických postupů, Sborník mezinárodních analytických metod pro vína a mošty, Mezinárodní norma pro označování vín a vinných lihovin a Sborník mezinárodních analytických metod pro lihoviny) vycházejí na úrovni Unie ze společné zemědělské politiky či politiky v oblasti sbližování právních předpisů pro vytvoření a fungování vnitřního trhu. Evropské právní předpisy v oblastech kompetence OIV zahrnují zejména: nařízení Komise (ES) č. 2870/2000 ze dne 19. prosince 2000, kterým se stanoví referenční metody Společenství používané pro rozbor lihovin (Úř. věst. L 333, , s. 20), směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných výrobcích určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, , s. 58), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, , s. 16), nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí (Úř. věst. L 193, , s. 1), nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, , s. 60), prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, , s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, , s. 18), prováděcí nařízení Komise (EU) č. 203/2012 ze dne 8. března 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o prováděcí pravidla pro ekologickou produkci vína (Úř. věst. L 71, , s. 42), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, , s. 671), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení 3

4 aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, , s. 14). I když sama o sobě nejsou usnesení OIV na úrovni Unie závazná, mají podle nařízení (EU) č. 1308/2013 některá usnesení přijatá a zveřejněná organizací OIV dopad na právní předpisy EU. Nařízení o společné organizaci trhů obsahuje odkazy na usnesení OIV v ustanoveních o: některých metodách analýzy pro stanovení složení produktů v odvětví vína přijatých a zveřejněných organizací OIV, z nichž Komise musí vycházet, pokud nejsou neúčinné nebo nevhodné s ohledem na sledovaný cíl Unie (čl. 80 odst. 5 nařízení o společné organizaci trhů), některých kritériích čistoty a identity látek užívaných při enologických postupech, čímž se pravidla přijatá a zveřejněná za tímto účelem organizací OIV stávají v Unii sama o sobě závaznými (článek 9 nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí), enologických postupech přijatých a zveřejněných organizací OIV, jež Komise musí zohlednit, když tyto postupy povoluje (čl. 80 odst. 3 písm. a) nařízení o společné organizaci trhů), a týchž enologických postupech, pokud byly užívány před jejich povolením podle čl. 80 odst. 3 nařízení o společné organizaci trhů pro výrobu vína dováženého do Unie (čl. 90 odst. 2 nařízení o společné organizaci trhů). Obdobně mají na právní předpisy EU dopad některá usnesení přijatá a zveřejněná organizací OIV i na základě nařízení Komise (ES) č. 2870/2000. Článek 3 nařízení (ES) č. 2870/2000 odkazuje na usnesení OIV, nejsou-li pro kvalitativní a kvantitativní stanovení látek obsažených v určitých lihovinách stanoveny referenční metody Společenství používané pro rozbor. V důsledku toho platí, že mohou-li usnesení OIV ovlivnit acquis nebo změnit jejich působnost, a je-li nutné kvůli výkonu její vnitřní pravomoci, má Unie na základě čl. 3 odst. 2 SFEU v této oblasti výlučnou pravomoc. Z tohoto důvodu musí Rada před hlasováním o těchto usneseních v OIV přijmout na základě čl. 218 odst. 9 SFEU jménem Unie společný postoj. 3. Účast Unie 3.1 Současná situace Unie nemá v současné době v rámci OIV žádný oficiální status. Zástupci Komise byli obvykle čistě neformálně zváni k účasti na jednáních odborných skupin, podvýborů a výborů i k aktivnímu zapojení do jejich činností. Jsou rovněž někdy přizváni k účasti na valné hromadě, na níž členové OIV přijímají usnesení, aniž by mohli aktivně vystupovat. Nepodílejí se na práci výkonného výboru a OIV nejsou hrazeny žádné příspěvky. Tato ad hoc a omezená účast neumožňuje, aby byla Komise plně informována o přípravách nových usnesení. 4

5 3.2. Nutnost účasti Unie S ohledem na dopady činností OIV na acquis Unie a pravomoci Unie v oblastech, jimiž se OIV zabývá, je nezbytné, aby role Unie v rámci OIV byla posílena a formalizována. Podle článku 8 závěrečného aktu, kterým se OIV zřizuje, se mezinárodní mezivládní organizace může podílet na činnostech OIV nebo se stát jejím členem. Z právního hlediska bude členství Unie v OIV přirozeným důsledkem acquis Unie a pravomocí Unie v oblastech, jimiž se OIV zabývá. Když však byla v roce 2009 otázka přistoupení Unie jakožto člena k OIV projednávána v Radě, většina členských států se proti tomuto přistoupení postavila. Jednací řád OIV, přijatý valnou hromadou OIV, stanoví pro členství mezinárodních mezivládních organizací zvláštní status. Článek 4 jednacího řádu OIV stanoví: mezinárodní mezivládní organizace může požádat o zvláštní status, které jí umožní: a) zasahovat do činnosti výborů, podvýborů a odborných skupin; b) účastnit se zasedání valné hromady a výkonného výboru. Mezi OIV a dotčenou organizací je se souhlasem valné hromady a na návrh výkonného výboru uzavřena zvláštní dohoda. Dohoda stanoví v každém jednotlivém případě konkrétní podmínky spolupráce, včetně výše ročního finančního příspěvku dotčené organizace. V případě nezaplacení tří po sobě jdoucích finančních příspěvků oznámí generální ředitel OIV tuto skutečnost dotčené mezinárodní mezivládní organizaci. Pokud není ve lhůtě dvou let ode dne 31. prosince třetího roku nezaplacení provedena náprava, je dotčená mezinárodní mezivládní organizace z organizace automaticky vyloučena. Komise považuje za nezbytné, aby Unie požádala OIV o udělení zvláštního statusu, přičemž si vyhrazuje postoj k možnosti navrhnout Radě, aby Unie zahájila jednání s cílem stát se plnoprávným členem OIV. Tento status totiž umožní Komisi jako zástupci Unie na základě článku 17 Smlouvy o EU, aby byla plně informována o přípravách nových usnesení, mohla koordinovat společný postoj Unie k těmto usnesením a zároveň se formálně podílet jménem EU na činnosti výborů, podvýborů a odborných skupin a účastnit se zasedání valné hromady a výkonného výboru, čímž bude zajištěna jednota zastupování Unie v rámci OIV, aniž by byla zpochybněna úloha vědeckých odborníků členských států Unie v rámci OIV. Kromě toho by udělení tohoto statusu rovněž umožnilo zástupcům Unie získat za stejných podmínek, jaké mají členové OIV, všechny dokumenty, jež Unii umožní vypracovávat své postoje za nejlepších možných podmínek. Proto by zamýšlený zvláštní status usnadnil přípravu rozhodnutí, která bude muset Rada přijímat podle čl. 218 odst. 9 SFEU. Účinky udělení tohoto statusu budou omezeny na konkrétní podmínky vymezené ve zvláštním dokumentu, který je přiložen k návrhu výměny dopisů připojenému k tomuto sdělení. Uvedený status nebude mít žádný právní účinek nad rámec těchto zvláštních podmínek. 3.3 Postup získání zvláštního statusu Unie v OIV Neformální informativní dokument útvarů Komise oznamující zahájení rozhovorů s OIV byl předán Radě a Parlamentu dne 25. dubna

6 Následně zaslaly útvary Komise dne 26. května 2015 Radě a Parlamentu návrh výměny dopisů, k němuž je přiložen zvláštní dokument týkající se zvláštního postavení Unie v rámci OIV a odpovídající zvláštní dohodě ve smyslu článku 4 jednacího řádu OIV, jakož i doplňující vysvětlení týkající se zvláštního statusu dne 1. července V návrhu závěrů Rady ze dne 21. září 2015 Rada podpořila iniciativu Komise zahájit rozhovory s OIV a požádala Komisi, aby předložila návrh výměny dopisů pozměněný na základě rozhovorů 2. Návrh dopisu EU i s ním spojený zvláštní dokument byl předán OIV dne 14. října 2015 a návrh dopisu OIV byl Komisi předán dne 27. ledna Konečné znění návrhu výměny dopisů spolu se zvláštním dokumentem je přiloženo k tomuto sdělení. Podpisem této výměny dopisů dosáhne Unie zvláštního statusu v rámci OIV. 4. Závěry S ohledem na výše uvedené navrhne Komise OIV, aby Unie získala v souladu s článkem 4 jednacího řádu OIV zvláštní status. Výměna dopisů mezi OIV a Unií, k níž je přiložen zvláštní dokument vymezující konkrétní podmínky spolupráce, bude podepsána Komisí, která v rámci tohoto řízení zastupuje Unii. Člen Komise odpovědný za zemědělství a rozvoj venkova bude mít pravomoc podepsat výměnu dopisů jménem Komise a na její odpovědnost. S ohledem na článek 16 Smlouvy o EU Komise vyzývá Radu, aby schválila tyto závěry a podpořila ji při jejich provádění. 1 2 Dokumenty Rady 9226/15 a 10432/15. Dokument Rady 11788/1/15 REV 1. 6