č íslo 5 roč ník 2 ř íjen 2004

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "č íslo 5 roč ník 2 ř íjen 2004"

Transkript

1 č íslo 5 roč ník 2 ř íjen 2004 h l a v n í t é m a : O C H R A N A K L I M A T U 12 tun CO 2 na naši hlavu V Krásensku se rozdávaly krabice energie Energy in Minds ve Zlíně Tony Blair mění žebříček politických hodnot 108 let skleníkového efektu Brusel na břehu moře Kjótský protokol utopie, nebo první krok? Mola, Tenerifa a Kantely Den poté: Hollywodská fikce a vědecká fakta Citát z Roberta Křesťana Příloha s pracovními listy: diskusní hra Globální problémy

2 Co je pro Němce ve fotbale Bayern Mnichov, to jsme v solární lize my, zavtipkoval Hans Noppenberger, bývalý starosta bavorské obce Schalkham, v Praze na semináři k vyhlášení české solární ligy. Schalkham loni zvítězil v hlavní kategorii celoněmecké solární bundesligy - soutěži měst a obcí ve vybavenosti solární technikou. Odtud vzešla inspirace i pro českou obdobu soutěže. S úsměvem tak dal přítomným pocítit, že i na venkovské radnici lze vnímat green-image, na který u nás zatím dbá pramálo sídel či firem Vyšší prestiž péče o ekologicky příznivou tvář měst a obcí je ostatně jedním z cílů propagačně-osvětového projektu Solární liga ČR. Vyhlašovatelé z občanského sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) si od něj slibují větší zájem veřejnosti o solární techniku, zlepšování místního klimatu, zejména při náhradě topenišť na fosilní paliva, zpřesnění kusých statistik o četnosti solárních zařízení u nás i urychlení výměny zkušeností. Celá aktivita, podporovaná Státním fondem životního prostředí, Česko-německým fondem budoucnosti, portálem TZB-info a dalšími, se slušně rozjíždí. Její web evidoval ke konci června přes 150 soutěžících obcí a měst. Je ale jasné, že zatím byl podchycen jen zlomek solárních instalací u nás. V Německu liga čítá po čtyřech letech Dům zvaný Heliotrop ve Freiburgu navrhl a obývá zdejší architekt Rolf Disch. Objekt, natáčející se za Sluncem, je schopen produkovat až šestkrát více energie, než spotřebuje. Poznatky z Heliotropu posloužily architektovi při koncipování ekosídliště ve freiburgské čtvrti Schlieberg. Komplex domů se střechami plnými fotovoltaiky odvádí do sítě rovněž více energie, než jeho obyvatelé spotřebují. soutěží 614 sídel plus 303 městských čtvrtí a částí, které si vynutily samostatnou kategorii. Využití energie Slunce i solárního soutěžení zaznamenává v Bavorsku rozmach. Typické pro něj je, že zmíněný Schalkham letos už prvenství neobhájil. Jeho m 2 solárních panelů a 175 kw výkonu fotovoltaiky překonala jiná bavorská obec Rettenbach am Auerberg. Má sice jen 350 m 2 slunečních kolektorů, ale zato 388 kw výkonu fotovoltaiky! Snahu o maximální energetickou soběstačnost v Rettenbachu dále posilují čerpací stanicí, k níž jezdí tankovat řepkový olej nejen zemědělské stroje, ale i zhruba padesátka osobních aut. LEA vyzvala k účasti a podpoře solární ligy firmy z oboru, individuální investory, ekologické, energetické, poradenské subjekty i školy, které v rámci programu SFŽP Slunce do škol získaly solární systémy až se stoprocentní dotací. Rostoucí spolupráci předpokládají organizátoři právě u těch, jimž instalace podpořil stát. Udělat zpětně něco pro osvětu solárního oboru by mělo být tak trochu věcí jejich svědomí. K 13. září bylo v solární lize evidováno přes 200 přihlášek, na m 2 solárních systémů a bezmála 150 sídel, z nichž bylo zhruba 60% měst. V hlavní souhrnné kategorii i v kategoriích obcí a sídel s termickými systémy na ohřev vody byla v čele jihočeská obec Pístina před Horní Pasekou na Vysočině a Bělou u Jevíčka na Pardubicku. V čele slunečních měst jsou Slatiňany, následované Horní Planou a Břeclaví, těsně sledovanou Litoměřicemi. Mezi sídly s fotovoltaickými instalacemi k produkci elektřiny vede Vilémov z Olomoucka před Pňovany u Stříbra a Podolím u Brna. Doufejme, že dobrý začátek českého solárního klání bude strhávat zájem veřejnosti k aktuálnímu dění v oboru. Zlepšovat povědomí, kudy dnes kráčí špička solární techniky, se organizátoři z LEA snaží i solárními lahůdkami například od sousedů ze SRN. Některé představují připojené fotografie, více na Karel Merhaut Liga Ekologických Alternativ, Foto archív LEA a J. Dvořák

3 EDITORIAL Vážení čtenáři, seplo mi to někdy začátkem roku, kdy se rozhodlo, že páté letošní číslo Bedrníku bude o zemském podnebí a jeho ochraně: Hodnoty, o kterých to je, koncentrovaně a lidsky působivě, soustředil ve slovech spíš skladby než písničky Telegrafní cesta hudební a textařský fenomén Robert Křesťan; dokonce bych řekla, že je lepší než originální předobraz Telegraph Road od Marka Knopflera a skupiny Dire Straits. Tolik k historii citátu na zadní straně obálky. Příprava Bedrníku je vždycky omšele řečeno dobrodružství poznání, jak se skládají a postupně do sebe zapadají poznatky o tématu a to, co k věci praktického nabízejí střediska ekologické výchovy a další. Bezesporu nejsilnější zážitek jsem si tentokrát pořídila v pokojíku jednoho střediska vprostřed vysočinských hvozdů. Zatímco můj osmiletý syn se tam v partě podobných šťastných dětí učil samostatnosti jako malý lesní muž, já četla něco napínavějšího, než je vymyšlená detektivka. Četla jsem pozoruhodné původní české dílo o šesti stech padesáti stránkách, založené na shromáždění a vyhodnocení více než klimatických údajů z posledních let. O jednoznačná čísla šlo až od roku 1771, kdy se začalo měřit v pražském Klementinu. O předchozích obdobích ale hovoří kroniky. Nejde jen o záznamy povodní a dlouhého sucha v panských účetních zápisech o úrodě obilí či kvalitě vína. Taky existují záznamy o létech, kdy vlci přebíhali po ledu ze Skandinávie do Německa a kdy v Benátkách se jezdilo po ledu místo po vodě. Neklamné záznamy o rozmarech počasí přinášejí i usazeniny sprašů v Brně nebo vrstvičky na dně moří. A tak dnes klimatohistorici mohou s velkou jistotou usuzovat, že vývoj zemského klimatu měl vliv jak na vznik zemědělství, tak na nájezdy barbarů či rozvrat římské říše. Dokonce umějí zobecnit, že ve středoevropských podmínkách extrémní deštivost znamenala hlad, zatímco extrémní sucho spíš migrace obyvatel. Podle historických záznamů pak taková situace znamenala například před sklizní 1319 lidé nemaje co jíst opouštěli domovy, utíkali do lesů a vzájemně se zabíjeli a žrali To bylo v době tzv. klimatického běsu v malé době ledové, která trvala od roku 1195 do Vystřídalo ji malé klimatické optimum , a pak opět malá doba ledová Teď žijeme v období klimatického optima. I ve zlých časech ale může přijít sled příznivých roků, třeba vláhově vyrovnané roky panování Václava IV, kdy v Čechách svatý mír a taková veřejná bezpečnost, že Čechové dlouho o tom si povídávali. Ve středověku byla dobrým měřítkem příhodnosti klimatu úroda obilnin, dnes je to spotřeba energie. O přirozených oscilacích klimatu musíme hovořit již proto, abychom porozuměli nebezpečí, které plyne ze skleníkového jevu a dalších lidských prohřešků vůči zemskému systému, říkají Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků a Václav Cílek, abych konečně prozradila, co mě to tak uchvátilo, ve své Velké knize o klimatu zemí Koruny české. V téhle knize lépe vyvstane, jak složitý a nejednoznačný jev je zemské klima. Naše pohoda závisí na oceánickém tepelném výměníku i na záležitostech, které jsou naší přímé životní zkušenosti tak skryté, jako je například jemný rozdíl ve slanosti vrstev mořské vody. Do hry v míře neznámé až fatální patří také síly mimozemské, jak se o tom jeden z autorů zmiňuje v anketě tohoto Bedrníku. Přesto: My, lidé, jsme velmi schopní hráči: Dosavadní vývoj spíš nasvědčoval tomu, že změny prostředí, společenské krize nebo ekologické katastrofy ve skutečnosti stimulovaly lidskou společnost a urychlovaly její vývoj, říkají autoři. Nežijeme v uzavřené lokální středověké ekonomice. Žijeme v globalizovaném světě, který má své nevýhody, ale také podstatně větší potenciál pomoci si k přežití nebo dokonce k lepšímu. Možná k tomu svým nepatrným, a přece existujícím dílem můžeme něco říci sami. Pomoct nám překvapivě může obyčejná zajímavá hračka zvaná wattmetr. Ta říká, že úsporná žárovka v lampičce na mém psacím stolu skutečně spotřebovává jen 5 wattů, zatímco na chodbě žárovka šedesátka skutečně dvanáckrát tolik (a obdobně tomu způsobuje vyšší emise odpadu oxidu uhličitého). Vyzkoušela jsem si to. Potěšení z objevování i Vám přeje O B S A H Solární liga... 2 INSPIRACE Jak neohřívat zeměkouli... 4 V Krásensku se rozdávaly Krabice energie... 6 Nový prales... 6 Den stromů... 7 Zdravá města... 9 PROMĚNY Co je a kde se vzal Kjótský protokol...11 NÁZORY Anketa: Kjótský protokol utopie, nebo první krok?...17 DIDAKTIKA Globální výchova...19 Změny klimatu...21 Co se píše v novinách...22 KALENDÁŘ...23 NABÍDKA...26 Jak Praha pečuje o svou zeleň...31 Příloha s pracovními listy Globální problémy uprostřed tohoto čísla Hana Kolářová 3

4 INSPIRACE Jak neohřívat zeměkouli Rádce pro každého, kdo chce snížit příspěvek své domácnosti ke globálním změnám prostředí. Takový je podtitul publikace Hnutí Duha s názvem Jak neohřívat zeměkouli, jejímž autorem je Karel Polanecký. Obsahuje praktická doporučení, od nejjednodušších až po investičně náročná, jak snížit příspěvek ke globálnímu oteplování především v domácnostech. Inspirovat může i školy a další instituce. U každého opatření se uvádí, kolik kilogramů oxidu uhličitého ušetříte. Z rádce nabízíme ukázky, celý je dosažitelný na internetové adrese nebo je možné si o něj požádat přímo Hnutí Duha tun oxidu uhličitého na vaši hlavu Na každého z nás každoročně připadají exhalace více než 12 tun oxidu uhličitého. Velkou část má sice na svědomí obstarožní průmysl, ale podíl domácností bez započtení osobních aut činí nezanedbatelnou jednu tunu na obyvatele a rok. Vědci varují, že důsledkem globálních změn podnebí, které toto znečištění způsobuje, budou častější a silnější povodně, vlny horka a sucha, vichřice a podobné katastrofální výkyvy počasí. Svůj domácí příspěvek ke globálním změnám podnebí může každý snadnými a levnými kroky srazit až o desítky procent. Izolace oken, úsporná chladnička, kotel na biomasu namísto plynového, cesta do práce veřejnou dopravou, objednávka takzvané zelené elektřiny to všechno pomůže snižovat domácí exhalace. Někdy o kilogramy, někdy rovnou o metráky ročně. Příspěvek vlastní domácnosti ke globálním změnám klimatu Vynásobte svoji roční spotřebu elektrické energie v kwh číslem 1,12 Vynásobte svoji roční spotřebu zemního plynu v kubických metrech číslem 2,62 (případně spotřebu v kwh číslem 0,25) Vynásobte svoji roční spotřebu hnědého uhlí v kilogramech číslem 1,92 Vynásobte svoji roční spotřebu benzínu v litrech číslem 2,29 Vynásobte svoji roční spotřebu nafty v litrech číslem 2,6 Vynásobte svoji roční spotřebu LPG (propan-butanu) v litrech číslem 1,64 (případně spotřebu v kilogramech číslem 3,03) Výsledky sečtěte a dostanete roční exhalace své domácnosti v kilogramech oxidu uhličitého Hlavním zdrojem exhalací skleníkových plynů je spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Zbývající znečištění pochází hlavně z výroby oceli a cementu, ze skládek, zemědělství a těžby nerostů. Domácnosti se na české spotřebě energie podílejí více než jednou čtvrtinou. Číslo se ještě zvýší, pokud do něj započítáme osobní dopravu. Rozložení spotřeby energie na jednotlivé činnosti bývá většinou velmi podobné. Průměrná roční spotřeba energie v českém bytě činí kolem 80 gigajoulů ( kilowatthodin) ročně a zhruba 100 GJ ( kwh) na rodinný dům. Pro srovnání: Průměrná česká rodina, která vytápí plynem a vlastní jeden osobní automobil, vyprodukuje každoročně 7000 kg CO 2. V případě vytápění elektřinou se emise stejné rodiny pohybují kolem kg CO 2. Koeficienty, jimiž se při výpočtu násobí u jednotlivých paliv, představují kilogramy oxidu uhličitého, které vzniknou při spotřebě příslušného množství těchto paliv. Spalování dřeva a jiné biomasy má z hlediska emisí skleníkových plynů neutrální bilanci. Do ovzduší se uvolní stejné množství oxidu uhličitého, které rostlina z atmosféry spotřebovala během svého růstu. Ke snížení svého příspěvku ke globálním změnám klimatu můžete podniknout desítky konkrétních opatření. Řada z nich se rychle zaplatí v nižších účtech za elektřinu, teplo nebo benzín. Mnohá jsou velmi snadná a každé pomůže. Následuje několik vybraných příkladů. Z účtů za elektřinu či plyn můžete pak odhadnout své výsledky. Stačí změny, kterých jste dosáhli, přepočítat na exhalace podle koeficientů uvedených v postupu výpočtu v rámečku Příspěvek vlastní domácnosti ke globálním změnám klimatu. Tak zjistíte, kolik přesně energie, peněz i oxidu uhličitého jste ušetřili. Každá trocha je důležitá. Každý kilogram přispívá k tomu, abychom znečištění dokázali snížit o miliony tun. Vytápění Pokud nemůžete efektivně regulovat vytápěcí systém, nemají další opatření ke snižování spotřeby energie k vytápění prakticky smysl. Pokud máme na radiátorech ventily, se kterými nelze otáčet, bude prvním krokem ke snížení spotřeby energie jejich výměna. Také můžeme investovat do termostatických ventilů (příklad č.1). Dramaticky se rozšiřují možnosti ušetřit energii, pokud stavíme nový dům. Spotřeba na vytápění jde omezit téměř na nulu, ale postavit takový dům je hodně drahé. Ušetřit hodně energie

5 I N S P I R A C E na vytápění se však dá už i při celkem běžné výstavbě. Na běžném trhu jsou už okna, která i v zimním období propouštějí dovnitř více tepla než ven. K větrání můžeme s výhodou využít ventilátorů s takzvanou rekuperací. Teplý vydýchaný vzduch odevzdá ve zvláštním zařízení část svého tepla čerstvému studenému vzduchu, který je přiváděn zvenčí (příklad č.2). Ohřívání vody a vaření Instalací slunečních kolektorů k ohřívání vody ušetříme každoročně až 70 % spotřeby energie k tomu účelu (příklad č.3). Při vaření zakrýváme hrnec pokličkou, ušetří se tak až polovina plynu nebo elektřiny. Tlakový hrnec, takzvaný papiňák, ušetří % energie (příklad č.4). Elektrospotřebiče Snadným a finančně velmi výhodným způsobem snižování osobních emisí skleníkových plynů je využívání energeticky efektivních spotřebičů. Orientaci při nákupu usnadní štítkování. Štítek musí podle zákona nést každá automatická pračka, chladnička, mraznička, elektrická trouba, myčka nádobí, elektrický ohřívač vody nebo lampa. Nejšetrnější je kategorie A, nejplýtvavější G (příklad č.5). Kompaktní zářivky ušetří ve srovnání s obyčejnou žárovkou až 80 % elektřiny. Díky nižšímu účtu za proud se vyšší cena zářivky zanedlouho vrátí. Dílna a zahrada Při práci na zahrádce nebo v dílně můžeme ušetřit spoustu energie tím, že místo strojů na elektřinu používáme nástroje poháněné silou vlastních svalů. Doprava V autobusu, pokud je plný, připadne na každých 100 km a každého cestujícího 1,57 kg oxidu uhličitého, v plně obsazeném vlaku 1,85. Pokud ve škodovce Fabia jede pět lidí, na každého připadne 1,83 kg CO 2, tedy na první pohled dokonce méně než v naplněném vlaku. Takové srovnání je ale zavádějící. Vlak nebo autobus pojedou v každém případě. Naopak auto pojede pouze kvůli nám, a kdybychom jej nechali v garáži, znečištění prostě nevznikne. Skutečný rozdíl mezi Fabií Pokud začneme vytápět obývací pokoj na teplotu 21 stupňů Celsia oproti předchozím 23 stupňům a ložnici na 18 stupňů oproti předchozím 20 stupňům, snížíme spotřebu energie o 12 %. Předpokládáme li původní roční spotřebu na úrovni 90 GJ, ušetříme: v domě vytápěném zemním plynem 840 kg CO 2 v případě vytápění elektřinou kg CO 2 při vytápění uhlím kg CO 2 přímotopů 100 %. a autobusem tedy není čtvrt kg zplodin na jednoho pasažéra a 100 km, nýbrž celých 1,83 kg. Nákupy v obchodě Hlavní zásada šetrného spotřebitele je prajednoduchá: nekupovat zbytečnosti. Vyhozením nebo odložením funkčního výrobku promarníme veškerou energii, která se musí vynaložit do výroby nového. Kromě využívání výrobku příklad č.1 příklad č.2 Stavíme dům s celkovou plochou vytápěných místností 150 m 2 a rozhodneme se pro nízkoenergetické řešení. Dosáhneme roční spotřeby energie na vytápění 30 kwh/m 2. Oproti běžnému domu se spotřebou 140 kwh/m 2 ušetříme za rok kwh. Pokud vytápíme plynem, ušetříme kg emisí CO 2. Pokud vytápíme elektřinou, ušetříme kg CO 2. příklad č.3 Na domě, kde se na ohřev vody spotřebuje kwh energie ročně, instalujeme systém se slunečními kolektory a ušetříme kwh. Pokud vodu ohříváme v elektrickém bojleru, ušetříme kg emisí CO 2. Spotřeba elektřiny potřebná k přivedení jednoho litru vody do varu příklad č.4 Způsob ohřevu Spotřeba elektřiny Emise CO2 [kwh] [kg] Plotýnka elektrického sporáku (1000 W) 0,19 0,21 Stejná plotýnka, hrnec bez pokličky 0,22 0,25 Stejná plotýnka, průměr hrnce o 3 cm menší 0,25 0,28 Rychlovarná konvice (2400 W) 0,14 0,16 příklad č.5 Chladnička s plánovanou roční spotřebou 550 kilowatthodin spotřebuje při zanedbaném odmrazování i 1000 kwh ročně. Pravidelným odmrazováním ušetříme 450 kwh, tj. 504 kg CO 2 ročně. po celou dobu jeho životnosti se rovněž snažíme opravovat mírně poškozené věci. Vybráno z: Jak neohřívat zeměkouli. Text Karel Polanecký. V prosinci 2003 vydalo Hnutí Duha, Bratislavská 31, Brno. Tel , 5

6 I N S P I R A C E V Krásensku se rozdávaly Krabice energie Vzdělávací program o energetických úsporách pro 16 středních škol proběhl na podzim 2003 na Středisku ekologické výchovy Rychta Krásensko (detašované pracoviště DEV Lipka Brno). Financovaly ho Nadace Partnerství a Jihomoravský kraj. Studenti přihlášených škol se seznámili s možnostmi úspor energie, jejich přínosem pro školy, domácnosti a životní prostředí. Během teoretické přednášky se účastníci seznámili s ukázkami typů těsnění, zateplovacích materiálů, regulačními prvky ve vytápění, úspornými zářivkami a řadou dalších možností energetických úspor a jejich různou finanční náročností. Při praktickém měření se naučili zacházet například s wattmetrem, s jehož pomocí zjišťovali odběr elektrické energie různými spotřebiči. Nakonec si vyzkoušeli cvičný energetický audit budovy střediska. Studenti si kromě získaných znalostí a praktických zkušeností odvezli Nový prales soubor pomůcek Krabice energie, který dodal Rezekvítek sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody. Pak už jen záleželo na osobním nasazení studentů a pedagogů, se kterým vytvořili audit školy a navrhli úsporná opatření. Své výsledky pak prezentovali v prosinci na SEV Rychta Krásensko před komisí složenou z odborníků, zástupců sponzorů a ekologických organizací. Z 16 představených projektů bylo vybráno pět nejlepších, které byly ohodnoceny částkou Kč na jejich realizaci. Ale ani ostatní školy neměly důvod ke smutku, protože každá získala Kč na nízkonákladová opatření a všichni přítomní studenti navíc úsporné zářivky. Druhý den byla pro zájemce připravena tematická exkurze po nízkoenergetických domech, větrných a vodních elektrárnách Jihomoravského kraje. Mgr. Petr Rejzek a Štěpánka Peroutková SEV Rychta Krásensko Krabice energie Krabici vyrobil Rezekvítek ve spolupráci s Terezou v rámci projektu Energetické úspory na školách. Tato sada pomůcek obsahuje wattmetr EKM 265 (2 ks), příslušenství k wattmetru (adaptéry 4 ks), sluneční experimentální sestavu (1 ks), digitální teploměr (1 ks), ukázky těsnění (1 ks), ukázky tepelné izolace (5 ks), fólie na meotar (3 ks), tabule Slabikář ekologického bydlení (7 ks), letáčky a brožury (4 ks) o obnovitelných zdrojích energie a ekologickém stavitelství, CD ROM Sluneční energie, Zelená energie, Biomasa (3 ks). Jedna z možností, jak chránit zemské klima, je výsadba lesů. Určitě lepší než například plantáž z jednoho druhu geneticky modifikovaných stromů je vypěstovat prales. S projektem Nového pralesa přichází v desátém roce své existence liberecká Společnost přátel přírody. Sám název Nový prales je do jisté míry kontroverzní a očekáváme, že se někteří lesníci i ekologové budou nad naší snahou podivovat. Co je to za nesmysl udělat nový prales? Kdo to kdy viděl? 6 Prales na bývalé louce Lesní pozemek na Ještědském hřebenu v severních Čechách, o nějž máme zájem, byl ještě po druhé světové válce z větší části tvořen loukami. Patřily k nedaleké usedlosti, z níž dnes zbývají již jen základy. Leží v nadmořské výšce m n.m. Během budování socialismu většina místních rolníků přestala postupně hospodařit a louky byly zpět zalesněny bohužel téměř stoprocentně smrkem.

7 I N S P I R A C E Na většině plochy rostou 35 let staré smrky poškozené vysokou zvěří. Tu a tam je mezi smrky jeřáb či javor, méně už buk. Smrkový les je hustý, některé stromy zlámala předloňská zima, projít se jím příliš nedá. Na zemi kromě jehličí a mechu nic jiného nenajdete. Více přírody už za pět let Naše představa je relativně jednoduchá chceme, aby zde jednou byl takový les, že na něm nebude na první pohled poznat, že se jej kdysi v minulosti dotýkala lidská ruka tedy prales. Je nám jasné, že se tohoto stavu osobně nedočkáme, můžeme však položit základy pro jeho vznik. Vypěstovat les není záležitost pro jednu lidskou generaci, což několikanásobně platí pro prales. Přesto i my, kdo budeme vysazovat první stromky, se můžeme dožít stavu, kdy na tomto pozemku porostou skoro stoleté smrky, občas nějaký ještě starší buk či javor a mezi nimi padesátileté jedle, buky, javory, jasany a další druhy stromů. Ale už i za pět let bude na tomto pozemku více přírody než nyní. Bez oplocenky to nepůjde Prvním krokem po získání pozemku bude vybudování oplocenky. Pokud bychom ji neudělali, narážela by naše snaha na přemnoženou jelení zvěř. Chránit každý stromek zvlášť by na této rozloze bylo jak prakticky, tak ekonomicky nerealizovatelné. Kromě toho naší snahou není pouze vysadit mezi smrky určitou část listnáčů, abychom vytvořili smíšený les, ale chceme zejména nastartovat přírodní procesy, které jsou blokovány právě přemnoženou zvěří. Proto by oplocení mělo umožnit například i postupný návrat některých rostlin, mělo by umožnit vyklíčení semen, která sem přinesou ptáci, a také výsev semen některých druhů stromů ve větším množství tak, abychom se přiblížili tomu, jak funguje obnova lesa v normálním pralese. Pro nové sazenice nebudeme vytvářet žádné velké paseky, naším záměrem je smrkový porost pouze prosvětlit. Tím vytvoříme vhodné podmínky pro mladé boučky, jedličky a další stromky, které nebudou vyrůstat na holé ploše pod přímým slunečním úpalem, ale kterým právě starší smrky poskytnou mnohem příjemnější polostín, zejména v prvních letech po výsadbě. Prales pro lidi Oplocenka bude bránit ve vstupu jelenům, pro lidi zde však bude několik pohodlných přelezů. V budoucnu počítáme i s vybudováním naučné stezky, která by návštěvníkům přibližovala, jak se les mění v prales. Pokud se nám podaří zrekonstruovat dnes již neexistující chalupu, vznikne zde i místo pro dlouhodobější ekovýchovné pobyty pro školy, oddíly a další zájemce, podobně jako funguje naše chalupa v Jizerských horách. Konto veřejné sbírky na Nový prales a další informace najdete na Mgr. Jan Korytář Společnost přátel přírody, Olbrachtova 37, Libe rec 15. Tel , Foto autor Dnešní stav smrková monokultura Cílový stav Den stromů 20. října se slaví Den stromů. Vydejte se do lesa či parku za stromy a nezapomeňte si letos také svůj strom zasadit! Poprvé se Den stromů slavil roku 1872 v Nebrasce, na podnět J. Sterlinga Mortona, nadšeného propagátora a ochránce přírody. Morton navrhl vyhlášení Národního dne stromů s cílem vyzdvihnout důležitost stromů při zvyšování kvality životního prostředí. Nejprve byl svátek slaven 10. dubna, později bylo datum změněno na 22. dubna, den Mortonových narozenin. Při první slavnosti bylo vysazeno více než milion stromů v Nebrasce a od té doby bylo zasazeno skoro bilion stromů (podle časopisu Krása našeho domova, 1922). Myšlenka oslav Dne stromů se rychle rozšířila po celých Spojených státech a později i na další kontinenty do Francie, Lucemburska, Německa, Holandska, Norska a dalších států Evropy a dokonce i do Číny či Japonska. Datum oslav Dne stromů je různé. Liší se podle klimatických podmínek a podle toho, kdy je možné stromy vysazovat. V českých zemích se začaly stromové slavnosti pořádat Svazem spolků okrašlovacích od roku Podrobné zprávy o jednotlivých akcích lze nalézt v historických číslech časopisu Krásy našeho domova. Desetitisíce stromků bylo zasázeno, láska k přírodě a ke stromoví v mnohém srdci probuzena, píše se v jednom čísle z roku Již v roce 1906 zřejmě vyšla i kniha Návod ku pořádání slavností stromových. V roce 1919 podpořilo konání Stromkového 7

8 I N S P I R A C E Strom roku 8 Vítězem ankety Strom roku 2003 se stal díky podpoře studentů Gymnázia Jihlava buk u kostela sv. Jiří v centru Jihlavy. dne také Ministerstvo školství a osvěty výnosem č Myšlenka oslav Dne stromů byla obnovena v České republice v roce 2000 a postupně se rozšířila i na Slovensko a do Polska. Nový svátek se poměrně rychle vžil a dnes se konají u příležitosti jeho oslav desítky nejrůznějších výstav, soutěží pro děti i dospělé, koncertů a dalších aktivit s cílem vzbudit v lidech zájem o stromy. A hlavně se nové stromy vysazují. Obnovené místní okrašlovací spolky a občanská sdružení vytvořily na mnoha místech, jako třeba na Tišnovsku, Telčsku, Znojemsku či Českobudějovicku, novou tradici společného sázení stromů. Zapojují se také aktivní školy, které se znovu stávají centrem obce a iniciátorem místních projektů. V Jizerských horách, Jeseníkách a Beskydech pořádají ochránci přírody dobrovolnické brigády na obnovu lesa. Jedním z vyvrcholení oslav Dne stromů bývá již tradičně vyhlášení výsledků ankety o nejsympatičtější strom České republiky Strom roku. Ta si každoročně získává více sympatizantů a přiměje všímat si přírodních skvostů, jakými jsou věkovité stromy v našem okolí. Podobně jako se v loňském roce žáci Gymnázia Jihlava přičinili o vítězství svého oblíbeného buku u kostela sv. Jakuba v centru Jihlavy, bojují letos s nadšením děti ze základní školy v malé obci Zámrsk za svoji milovanou šestiramennou lípu rostoucí v zámeckém parku. 22. října v Kulturním centru Semilasso v Brně se uskuteční Koncert pro stromy spojený právě se slavnostním vyhlášením výsledků ankety Strom roku Tak jako v loňském roce to bude největší událost právě pro ty, co za své stromy sympaťáky ve finále bojovali. Pojďte s námi slavit stromy! Brňáci 22. října do lužáneckého parku na dětský stromový den a večer do Semilassana na Koncert pro stromy, Pražáci 20. října na slavnostní výsadbu stromů pro Prahu na Budějovickou. Další zajímavé akce ke Dni stromů se určitě konají právě u vás! A jestli se nedostanete na oslavy, tak vezměte lopatu či rýč a běžte sami sázet stromy! Michal Veselý Nadace Partnerství Nadace Partnerství, největší česká ekologická nadace, pořádá anketu o nejsympatičtější strom České republiky. Smyslem ankety je motivovat lidi, aby si více všímali krásných stromů a přimět je k lepšímu vztahu k prostředí, ve kterém žijí. Z 87 návrhů od jednotlivců, spolků, škol i obcí letos vybrala odborná porota dvanáct finalistů. Nejdůležitějším kritériem byl význam stromu pro navrhovatele a jeho osobní vztah ke stromu a autentická výpověď. O Skalickém dubu u Hradce Králové se v rodině navrhovatelky povídá příběh, jak prababička, tehdy mladá žena čekající dítě, pracovala o žních na poli. Snášela snopy a mandlíky a právě tam, v blízkosti dubu na ni přišly porodní bolesti. Odvezli ji na žebřiňáku domů, kde 7. srpna 1889 porodila. S jírovci v typickém jihočeském statku v Dolních Kněžekladech prožili celý svůj život dnes osmdesátiletí manželé. Byly už takhle veliké, když se dědeček, narozený roku 1812, na statek přiženil, vypráví stařeček. Šestikmennou lípu na Pardubicku zase přihlásily děti a učitelé ze ZŠ Zámrsk, kteří mají k lípě vřelý vztah. Jdeme si hrát do rakety, prolézáme jejím kmenem a sníme o tom, že jsme v raketě, která nás odnese na Měsíc, rozvíjejí svou fantazii děti. O tom, který strom se stane Stromem roku, rozhoduje veřejnost. Nejsympatičtější stromy je možné si prohlédnout na Hlasovalo se prostřednictvím dárcovské SMS. Z každé SMS jde 27 korun do veřejné sbírky na stromy Adoptujte strom na podporu sázení stromů. Mezi všemi projekty dárcovské SMS, který připravuje Fórum dárců společně s asociací mobilních operátorů, je anketa Strom roku jediná, jejíž výtěžek bude věnován ekologickým projektům.

9 I N S P I R A C E Zdravá města Udržitelný rozvoj měst a obcí Národní síť Zdravých měst ČR sdružuje města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město. Projekt iniciovala Světová zdravotní organizace v roce Národní síť Zdravých měst ČR má dnes 47 členů, s regionálním vlivem na 1101 měst a obcí a 2,2 milionu obyvatel (22 % populace ČR). Radnice Zdravých měst postupují podle mezinárodního programu zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni místní Agenda 21. Cílem je vytváření procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen součastných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Ekologické audity škol Vsetínská radnice krátce po přistoupení města do Národní sítě Zdravých měst iniciovala projekt Ekologické audity škol. První audity prováděli v dubnu až květnu 2002 vyškolení zaměstnanci radnice ve spolupráci s vedením škol. Jedná se o nízkonákladový projekt. Díky tomu, že jeho realizaci zabezpečovali v rámci své pracovní náplně pracovníci městského úřadu spolu s řediteli škol, jedinou nákladovou položkou ve výši asi šest tisíc korun bylo zpracování, tisk a rámování certifikátu Ekologická škola, vysvětlila vedoucí odboru školství a kultury Bc. Věra Goldová. Během dubna komise navštívila sedm základních škol, později byly audity ve zjednodušené podobě rozšířeny i na školky, městskou knihovnu a dům dětí a mládeže Alcedo. Celkem bylo provedeno patnáct auditů. Komise si všímala nakládání s odpady, zateplení budov, ekologické výchovy a péče o zeleň v okolí škol. Zajímalo ji také prostředí škol (např. zda se v jejich prostorách kouří), podpora zdravé výživy ve školní jídelně apod. Hlavním cílem auditů byla podle tajemníka MěÚ Vsetín Ing. Milana Půčka, koordinátora projektu Zdravé město, především osvěta. Město si šetrného chování k přírodě váží. Audity měly hlavně osvětový charakter. Nešlo jen o zjištění nedostatků, ale o snahu pomoci tyto nedostatky postupně řešit, vysvětluje Ing. Půček. Nápravná opatření z prvních auditů se realizovala během podzimu Výsledky jarních auditů ve Vsetíně posloužily pro stanovení kritérií pro udělování městského certifikátu s názvem Ekologická škola. První certifikáty byly předány před vánocemi 2002 těm školám a školkám, které odstranily zjištěné nedostatky a úspěšně absolvovaly podzimní kontrolní ekologický audit. Úspěch slavilo všech patnáct testovaných škol. Získání certifikátu je pro školy prestižní záležitostí. Společenské setkání se starostou města spojené se slavnostním předáváním certifikátů bylo výrazně medializováno a bylo velmi příznivě vnímáno laickou i odbornou veřejnost, uvedla Bc. Věra Goldová. Nesporným přínosem projektu Ekologické audity škol je podle organizátorů také to, že dochází k posunu v chování managementu školy i ostatních pedagogických i nepedagogických pracovníků tak, že se postupně uplatňují zásady šetrnosti k přírodě a jsou pak předávány žákům. Lze očekávat, že díky systematické a cílené ekologické výchově si žáci základních škol prvky šetrnosti k přírodě natolik zafixují, že v dospělém věku jim budou připadat jako samozřejmost. Prostřednictvím žáků dochází k příznivému působení i v rodině, a tak se daří formovat i chování dospělé populace města, zhodnotila Bc. Věra Goldová. Certifikáty Ekologická škola mají omezenou platnost na dva školní roky, proto budou vsetínské školy držitelství obhajovat. Nové ekologické audity probíhají podle aktualizované metodiky. Nově je začleněna ekologická stopa školy, která bude sledovat např. vývoj spotřeby energie, spotřební koš potravin (podíl rostlinných a živočišných složek) a cestu dětí do školy (např. jestli používají jízdní kolo nebo jezdí s rodiči automobilem apod.). Výstupy šetření realizátoři využijí také v rámci pilotního projektu Stanovování evropského indikátoru místní udržitelnosti s názvem Mobilita a místní přeprava cestujících. V návaznosti na ekologické audity škol připravují Technické služby Vsetín, spol. s r. o., spolu s radnicí projekt zaměřený na třídění odpadů s názvem Recykloš. Školy si zasoutěží v množství recyklovaného odpadu, které se bude přepočítávat na jednoho žáka. Hodnocení proběhne dvakrát za školní rok. Zařízení, která se umístí na prvních třech místech, čeká finanční odměna. Model ekologických auditů Vsetínští nabídli kolegům z Národní sítě Zdravých měst ČR. Zatím audity proběhly pod hlavičkou Zdravého města v Chrudimi a v Hodoníně. Při stanovení kriterií jsme vycházeli ze zkušenosti Zdravého města Vsetína, potvrzuje koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim Šárka Trunečková. K auditům přistoupilo celkem patnáct školských zařízení. Hlavní důraz jsme kladli na důsledné třídění odpadů. Nádoby na plasty již ve většině škol měly, nyní bylo potřeba dodat koše a kontejnery na sklo, někde na papír. Po skončení auditů byly ve školách rozmístěny koše na třídění odpadků, do konce listopadu budou ještě dle přání jednotlivých zařízení dodány kontejnery na tříděný odpad a jednorázové sáčky na psí exkrementy. Chtěli bychom školám touto cestou poděkovat za vstřícnost a spolupráci, dodává Š. Trunečková. Slunečné Litoměřice Litoměřice patřily v roce 1989 k postiženým oblastem dřívějšího Severočeského kraje. V období došlo v Litoměřicích k masivní plynofikaci. Opatření vedla ke zhruba desetinásobnému snížení obsahu oxidu siřičitého a trojnásobnému snížení obsahu polétavého prachu. V následujících pěti letech došlo k dalšímu poklesu zmíněných škodlivin v ovzduší, avšak začal se projevovat negativní trend v obsahu oxidů dusíku. V té době se objevily hlasy proti pokračující plynofikaci. Ukázalo se, že na nárůstu oxidů dusíku v ovzduší se podílí doprava ze zhruba 70 %, zbylých 30 % pochází z lokálních topenišť. Toto zjištění vedlo nejen k obnovení městských dotací pro plynofikaci, k široké diskusi o řešení dopravní situace města, ale také otevřelo prostor pro využívání alternativních zdrojů energie. Komise životního prostředí připravila návrh podpory alternativních zdrojů energie a návrh možných úspor energie pro budovy v majetku města i pro sou- 9

10 I N S P I R A C E Sluneční den v Litoměřicích kromé domy určené k bydlení. Vedení města rozhodlo o podpoře instalací solárních kolektorů sloužících k ohřevu užitkové vody. Dotace ve výši maximálně Kč se poskytuje na základě smlouvy s městem, ve které se žadatel zaváže k upuštění od topení tuhými palivy s výjimkou dekoračních krbů. Musí instalovat minimálně 3 m 2 kolektorů a splnit další podmínky Tento systém dotování ohřevu vody vedl k radikálnímu nárůstu instalací ve městě. Zájem o alternativní zdroje energie podpořil Městský úřad Litoměřice rozsáhlou informační kampaní. Uspořádal několik seminářů pro širokou veřejnost, které byly zaměřeny na využívání solární energie a tepelná čerpadla s ukázkou funkčních zařízení. Zvláště názorná byla výstava funkčních zařízení na litoměřickém náměstí. V roce 2002 bylo v Litoměřicích instalováno zhruba 150 m 2 solárních kolektorů. Efekt po zavedení dotací byl okamžitý, neboť lidé, kteří uvažovali o návratu k vytápění tuhými palivy, až na několik výjimek přeorientovali svůj zájem na solární ohřev. Po dvou letech se dalo říci, že se touto cestou podařilo zachovat pozitivní trend v poklesu obsahu oxidu siřičitého i polétavého prachu v ovzduší. Automaticky to také znamená pokles emisí oxidu uhličitého. Městský úřad Litoměřice eviduje další žadatele, zájem stále roste. Příčinou je jednak informační kampaň a také tzv. sousedská reklama. Ti, kteří solární ohřev vody provozují, zaznamenávají roční úspory nákladů ve výši čtyř až pěti tisíc korun. Bylo též iniciováno zřízení soukromé agentury, která jedná se Státním fondem životního prostředí ČR a za obyvatele města vyřizuje jejich žádosti o získání významné dotace. Solární ohřev vody město instalovalo i na některých budovách ve vlastním majetku. Jedná se především o 1. ZŠ, kde celý systém slouží nejen k ohřevu užitkové vody, ale také jako učební pomůcka, neboť škola je zaměřena na ekologickou výchovu. Dále je instalován solární ohřev v azylovém domě, provozní budově TSM Litoměřice, budově městské hájovny, na budově Dětského domova. Uvažuje se o rozšíření těchto zařízení na všechny školy a školky ve městě a o podpoře instalace tepelných čerpadel. Energy in Minds ve Zlíně Město Zlín má zájem o účast v programu Concerto. Jedná se o novou velkou iniciativu Evropské unie. Jejím cílem je dokázat na příkladu několika evropských měst, že výrobu a spotřebu energie lze řešit způsobem šetrným ke společnosti a hlavně k životnímu prostředí. Zlín se nyní může zapojit do projektu Energy in Minds neboli Energie v centru pozornosti, který má za cíl dokázat, že podstatného snížení emisí CO 2 a spotřeby fosilních paliv lze dosáhnout už v poměrně krátkém časovém horizontu čtyř let, a to ekonomicky efektivními postupy. Přípravu projektu ve Zlíně řídilo občanské sdružení Zelené bydlení a jeho návrh byl přijat. Zlín se tak stal jedním z pěti úspěšných českých kandidátů, řekla náměstkyně primátora Svatava Nováčková. Realizace jednotlivých podprogramů by měla začít právě v této době. Snahu o zlepšení kvality ovzduší ve městě se zaměřením na ochranu klimatu a ozónové vrstvy deklarovali představitelé města Zlína v dlouhodobém Plánu zdraví a kvality života. Projekt zaměřený na obnovitelné zdroje energie a další opatření vedoucí k úspoře energie je jedním z konkrétních kroků, které povedou k naplnění tohoto cíle, uvedla koordinátorka projektu Zdravé město Zlín Světlana Divílková. V rámci projektu Energy in Minds budou ve Zlíně podpořeny tyto investiční akce: energetické vyhodnocení rodinných domů, bytových domů a veřejných budov, s návrhem řešení pro deset procent budov s nejhoršími tepelnými charakteristikami; snížení ztrát v komunálním rozvodu tepla a teplé vody; zdokonalení systému pro využití energie při spalování bioplynu a odpadů z městské skládky; instalace solárních systémů pro kombinované vytápění a ohřev teplé vody (asi 50 instalací v rodinných domech a jeden velkoplošný systém pro bytový dům); instalace fotovoltaického systému pro výrobu elektřiny; rekonstrukce starších obytných a veřejných budov, vedoucí k výraznému snížení jejich energetické náročnosti; výstavba několika nových rodinných domů a bytového domu s charakteristikami energeticky pasivního domu, tj. se spotřebou pod 15 kwh/m 2 rok. S použitím textů Pavla Gryndlera (Podpora instalací solárních systémů v Litoměřicích), Markéty Židlické (Ekologické audity škol vyšlo v týdeníku Veřejná správa č. 37, ) a tiskové zprávy Zdravého města Zlín připravila Hana Kolářová Více informací: 10

11 11 P R O M Ě N Y Co je a kde se vzal Kjótský protokol Náš vliv na životní prostředí, zejména co se týče klimatické změny, je velký a dále roste, řekl britský premiér Tony Blair 13. září 2004 na zasedání G-8, skupiny osmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa. Jeho proslov zaměřený na klimatickou změnu a udržitelný rozvoj, vyvolal značný ohlas. Žebříček politických hodnot Krátce předtím, v srpnu 2004, se obdobně vyjádřil sir David King, hlavní vědecký poradce vlády Velké Británie: Jsem si jist, že změny klimatu představují největší problém, kterému musí čelit naše civilizace. Právě se vrátil z Moskvy, kde se snažil přesvědčit ruské představitele, aby ratifikovali Kjótský protokol. Cílem této mezinárodní dohody je snížit emise skleníkových plynů v zemské atmosféře. Hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého je v ovzduší nyní nejvíc za posledních zhruba 55 miliónů let. V době ledové to bylo na jeden milion částic (ppm) 200 částic oxidu uhličitého, v teplých obdobích pak 227 ppm a po ochlazení se poměr vracel zpět na 200 ppm. Tuto blahodárnou homeostázu narušuje člověk nejpozději počínaje průmyslovou revolucí. Ve 20. století pak obsah oxidu uhličitého v atmosféře začal prudce přibývat. V roce 1990 kon- Přehled skleníkových plynů centrace dosáhla 360 ppm, dnes už je to zhruba 380 ppm. Dočkáme se nejspíš, že zmizí sněhy na Kilimandžáru, odtají alpské i antarktické ledovce. Současný trend však naznačuje, že obětí sílícího skleníkového efektu by se mohla stát i města, jako je Londýn, New York, o nizozemských polderech, bangladéšských nížinách a mnoha ostrovních státech Pacifiku ani nemluvě. Důsledky klimatické změny však budou daleko komplikovanější. Předpokládá se, že při dosažení 700 ppm CO 2 v atmosféře se zhroutí současný systém oceánické cirkulace, která představuje hlavní tepelný rozvod na Zemi. Její součástí je například Golfský proud. Znamenalo by to opravdu dramatickou klimatickou změnu klimatu. Na tomto nekontrolovaném procesu, jak se dnes shoduje asi většina klimatologů, má člověk rozhodný podíl. Sir David King považuje klimatickou změnu na Zemi za větší problém než globální terorismus. Jsme nyní na přechodu z teplého období do prvního horkého období, které lidstvo zažilo. Vlna veder, která v loňském roce způsobila smrt 25 tisíc Evropanů, měla zhoubnější účinky než terorismus. Přesto se jí nevěnovala stejná pozornost, prohlašuje dramaticky hlavní vědecký poradce britské vlády. Dodejme, že je to globální ekologický problém z nejkomplexnějších a že je s ním svázán způsob našeho každodenního chování více, než si běžně uvědomujeme. Sto osm let skleníkového efektu V roce 1896 švédský fyzik a chemik Svante Arrhenius, pozdější nositel Nobelovy ceny, objevil světu skleníkový efekt. Tento přirozený jev patří mezi základní mechanismy, jež umožňují existenci života na Zemi. Způsobují ho skleníkové plyny obsažené v zemské atmosféře, které pomáhají udržovat optimální teplotu. Ta je (zdroj: skleníkový plyn vzorec procentuální zastoupení v atmosféře relativní účinnost dosavadní nárust podíl na zvýšeném skleníkovém efektu vodní pára H 2 O 0,2 3 1? kolem nuly oxid uhličitý CO 2 0, % 61% metan GH 4 0, % 6% oxid dusný N 4 O 0, % 0% ozón O 3 proměnlivé? spíše úbytek spíše úbytek CFC asi 5000 halogenované uhlovodíky HCFC CF asi veškeré množství v atmosféře 14% nejisté HFC

12 P R O M Ě N Y v průměru 15 o C. Bez tohoto jevu by činila asi 18 o C. Zároveň Arrhenius upozornil, že hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, který vzniká (např.)při spalování uhlí, by mohl způsobit rozsáhlé oteplování Země. Hladinu oxidu uhličitého začal jako první na světě sledovat profesor Roger Revelle. Píše o tom bývalý americký viceprezident Al Gore ve své knize Země na misce vah: Jen díky jeho tvrdohlavosti se podařilo přesvědčit světovou vědeckou obec, aby se součástí Mezinárodního geofyzikálního roku stal i jeho plán na pravidelné zjišťování koncentrace CO 2 v ovzduší. Revellův kolega C. D. Keeling pak na havajské sopce Mauna Loa tato měření prováděl. Už v polovině šedesátých let bylo zřejmé, že průměrné koncentrace oxidu uhličitého rok od roku stoupají. Závěr? Pokud bude trend pokračovat, lidská civilizace může způsobit dramatickou změnu v celosvětovém klimatu. Nejslavnější řada měření koncentrace CO 2 na světě, ta z Mauna Loa, s železnou pravidelností stále stoupá a potvrzuje, že globální změny klimatu jsou, jak říká ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Klaus Töpfer, nejvážnější ekologickou hrozbou, které svět dnes čelí. Klimatická změna je realitou Někteří vědci začali politiky upozorňovat na problém změny klimatu od časných 70. let 20. století. Ale, jak konstatuje světově uznávaná komplexní zpráva Organizace OSN pro životní prostředí Global Environmental Outlook neboli GEO 3 z roku 2002: Politici si bohužel zpočátku těchto výzev nevšímali. Ekonomický růst žádal spalovat více neobnovitelných zdrojů, více lesů ustupovalo zemědělské produkci Trvalo dalších dvacet let, než úsilí vědců, nevládních organizací, mezinárodních organizací a některých vlád přivedlo světové společenství k souhlasu s nějakou koordinovanou akcí proti změně klimatu. Za počátek mezinárodních snah dělat něco s hrozbou změny klimatu se považuje Stockholmská konference o životním prostředí člověka z roku V roce 1979 následovala první samostatná vědecká Světová konference o klimatu v Ženevě. Ta se poprvé setkala s jistým zájmem politiků. Během 80. let se pak na sérii sympozií v rakouském Villachu zvažovaly různé scénáře budoucího vývoje emisí hlavních skleníkových plynů a v roce 1985 se zde vědečtí experti shodli, že problém je vážný a jsme reálně ohroženi globálním oteplováním. Sílící tlak veřejnosti a proslulá zpráva Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj vedená Gro Harlem Brundtlandovou z Norska, přispěly k tomu, že problém globální klimatické změny se dostal do politické agendy mnoha národních vlád. Z Konference o změnách v atmosféře v Torontu v roce 1988 vzešla výzva rozvinutým zemím, aby snížily emise oxidu uhličitého o 20 procent do roku Jak dnes víme, nic takového se do současnosti nestalo. Trendy jsou přesně opačné. O pár měsíců později, v roce 1989, byl Světovou meteorologickou organizací a UNEP založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), dnes očividně nejvlivnější skupina světových vědců, kteří se zabývají globální klimatickou změnou. IPCC vydal důležité souhrnné zprávy v roce 1990, 1995 a Tyto zprávy dnes už bedlivě sledují politici i média na celém světě. Materiály IPCC jsou dostupné na IPCC nepochybně přispěl podstatně k tomu, že globální oteplování dnes uznává jako realitu značná část veřejnosti i politiků. Světová úmluva o klimatu Vědci sdružení v IPPC shromáždili a prezentovali v první zprávě v roce 1990 argumenty, že globální klimatická změna představuje skutečnou hrozbu. To přesvědčilo představitele zemí, které se v roce 1992 zúčastnily Summitu Země v Riu de Janeiro, aby podepsali Rámcovou úmluvu Spojených národů o změně klimatu. Jejím cílem je stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém úseku, který umožní ekosystémům přizpůsobit se přirozenou cestou změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin a ekonomický rozvoj by mohl pokračovat trvale udržitelný způsobem. Státy, které úmluvu podepsaly (188 zemí do konce roku 2003), se zavázaly co nejvíce omezovat emise skleníkových plynů a podniknout další akce na odvrácení hrozby změny klimatu, tedy nic konkrétního až na neurčité konstatování, že by se měly stabilizovat emise CO 2 do roku 2000 na úrovni roku Dnes víme, že naopak - energetická spotřeba lidstva dál rychle roste a s ní i vypouštění skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv. Nicméně za faktický výsledek Rámcové úmluvy se dá považovat, že smluvní strany se začaly pravidelně scházet. Na tzv. pravidelných jednáních smluvních stran (COP) na globální úrovni se začala vyjednávat politická ochota přijmout aspoň nějaká konkrétní pravidla a začít s praktickými činy. Dohoda o dohodě budoucí Druhá zpráva IPCC z roku 1996 potvrzuje, že lidský vliv na globální klima je zřejmý. Toto prohlášení z vědeckých kruhů přišlo nedlouho před třetí konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu. Sešla se v Kjótu v roce Ještě těsně před jednáními řada pozorovatelů předpovídala, že velcí znečišťova- Koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře (www.klima.ecn.cz) 12

13 P R O M Ě N Y Vývoj teploty na Zemi (www.chmi.cz) telé, jako je Rusko, Kanada, USA a další, nebudou nikdy chtít podepsat dohodu, která by je zavazovala snížit emise. Atmosféru kjótského vyjednávání charakterizuje profesor Bedřich Moldan: Návrhů bylo mnoho. Nejradikálnější byla Asociace malých ostrovních států, které požadovaly, aby byly emise zredukovány o 20 % do roku Méně ambiciózní, ale reálný závazek přijala v březnu 1997 Evropská unie, která předpokládala vytvoření společné bubliny nad Evropou, kde by se celkově snížily emise o 15 % do roku 2010 Naproti tomu Spojené státy, podporovány některými dalšími zeměmi Austrálií, Kanadou, Novým Zélandem, Japonskem soudily, že žádné konkrétní závazky nemají být uzavřeny. Tyto postoje do velké míry vyjadřují zájmy mocných lobbistických skupin. Nejvíce to platí pro nesvatou alianci mezi velkými ropnými společnostmi, jež většinou sídlí v USA, a automobilovým průmyslem, která má evidentní zájem na zachování statu quo. Co nejzazší odsunutí konkrétních závazků může znamenat jenom prodloužení pro ně výhodné situace. Paradoxem je, že nejvýraznějším advokátem těchto zájmů se stala skupina s nenápadným názvem Global Climate Coalition. V řadě sdělovacích prostředků jsme pak mohli najít citáty reprezentantů této skupiny, vydávané za objektivní soudy. Přitom šlo o názory tendenční. Průběh konference v Kjótu byl odrazem této velice složité situace. Vlastně překvapivý výsledek shrnuje německý poslanec Spolkového sněmu Hermann Schee: V poslední minutě se podařilo smluvně dohodnout snížení emisí skleníkových plynů pro země EU o 8 %, USA o 7 % a Japonsko o 6 % do roku 2010, vycházeje ze stavu z roku V Kjótském protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu podepsaném 11. prosince 1997 se tak poprvé politici ze 160 zemí dohodli na nějakých konkrétních cílech a závazcích. Má to ovšem jeden háček: Ještě ani v roce 2004 nevstoupil v platnost. Kjóto jako horký brambor Kjótský protokol dosud neratifikoval potřebný počet zemí z těch, které ho v roce 1997 podepsaly. V platnost vstoupí, teprve až ho, jednoduše řečeno, ratifikují vyspělé země zodpovědné v roce 1990 minimálně za 55 % emisí skleníkových plynů. Přijmout politickou odpovědnost se nikomu moc nechce. Proč, to tak je, vysvětluje opět prof. Bedřich Moldan: Redukce emisí skleníkových plynů znamená radikální zásah do jednoho z nejzákladnějších odvětví lidské činnosti: hospodaření s energií. Tato oblast je průsečíkem nejrůznějších zájmů a vyjadřuje soudobou rovnováhu sil. Z tohoto hlediska je jasné, že nemohlo dojít k ničemu jinému než ke kompromisu. Kompromis je v každém případě někde uprostřed mezi jednotlivými krajními stanovisky, a není tedy divu, že je ze všech stran napadán Např. Greenpeace tvrdí, že takovéto měkké závazky světové klima nezachrání. Není sporu o tom, že tato kritika platí. Zároveň však je třeba vidět, že konference v Kjótu učinila nutný první krok a otevřela dveře dalšímu vývoji Podle mého názoru v Kjótu proběhla dosud nejvýznamnější environmentální konference v dějinách Zde se poprvé v historii zástupci států dohodli, že se pokusíme limitovat a snižovat spotřebu zásadních zdrojů, jako jsou primární energetické zdroje. Víme, že naše civilizace je založena na dostatku energie, vše, co vidíme okolo sebe, průmysl, domy, mobilita, vše je založeno na dostatku energie. Tato konference byla první, kdy byla uzavřena dohoda o tom, že se spotřeba energií a produkce emisí má systematicky snižovat. Asi nejčastější motivací odpůrců snah o regulaci vypouštění skleníkových plynů jsou obavy z ekonomických komplikací. Neumějí si představit, že by omezování emisí neohrozilo ekonomickou stabilitu či hospodářský růst. Názorově opačný pól naopak připouští, že přechod na ekonomiku ekologické efektivnosti by mohl stimulovat globální ekonomický rozkvět na udržitelném základě, alespoň z dlouhodobého hlediska. Argumenty kritiků Odpůrci Kjótského protokolu nejčastěji argumentují tím, že vědecké odhady globálního oteplování a změny klimatu jsou založeny na velmi nepřesném poznání. To připouštějí i sami klimatologové: Mechanismy, jimiž se na Zemi reguluje podnebí v onom až zázračně optimálním rozmezí umožňujícím rozkvět života i lidské civilizace, jsou velmi složité a velmi jemné a hlavě dosud málo poznané. Nicméně v celosvětovém kontextu se asi dá říct, že stále více vědců, politiků a nejširší veřejnosti je přesvědčeno, že globální oteplování a změna klimatu je skutečností a je přinejmenším silně podpořena lidskou činností. V ČR tak daleko nejsme. Jiný argument proti opatřením na ochranu klimatu fakt klimatické změny uznává, avšak tvrdí, že důsledky mohou naopak být alespoň místy prospěšné. Pravděpodobností hraničí s jistotou však je, že globální změna klimatu znamená zvýšený výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako je sucho, záplavy, větrné smrště. Bohužel, největší bezprostřední následky, zdá se, by dopadaly (a nejspíš už dopadají) na obyvatele chudých zemí při šíření sucha a pouští a při smrštích a zaplavování. Stále víc klimatologů se ozývá, že tyto odhady potvrzuje i současný vývoj počasí. Problém je o to horší, že oteplení bude pravděpodobně ještě nějakou dobu stoupat, i kdyby se nakrásně růst emisí skleníkových plynů brzy zastavit podařilo. Pozitivní seznam Z druhé strany Kjótský protokol od počátku hodně kritizují nevládní ekologické organizace, přestože jeho splnění jako naprosto minimální požadavek podporují. 13

14 P R O M Ě N Y Příspěvek jednotlivých regionů světa k emisím skleníkových plynů, jak ho zpracovala organizace World Resources Institut Reálně hrozí, že se mezinárodní jednání utopí v detailech a dohody nebude dosaženo. Navíc některé návrhy, které se týkají především tzv. propadů a flexibilních mechanismů, mohou významně omezit ekologickou účinnost protokolu. Způsobí totiž, že mnohá opatření ve skutečnosti vůbec nepovedou ke snížení emisí oxidu uhličitého. Některé z nich přitom mohou vyvolat nové ekologické problémy, shrnuje Hnutí Duha na své internetové stránce. Představy nevládních organizací se leckdy shodují s přístupem Evropské unie. Jedná se například o tzv. pozitivní seznam pro oblast zavádění moderních čistých technologií. S jejich pomocí by se měly vytvořit ekonomické příležitosti: Světová energetická rada, mezinárodní sdružení energetických společností, odhaduje, že do roku 2020 se bude % kapacity obnovitelných zdrojů energie nacházet v rozvojových zemích. Projekty by měly zajišťovat transfer moderních technologií a investice do podobných projektů, říká se v komentáři Hnutí Duha. Zmíněný pozitivní seznam je rozhodně inspirativní. Zahrnuje: výrobu energie z bioplynu, spalování biomasy ze zemědělského a dřevařského odpadu, kamna s vysokou účinností spalování, geotermální energii, solární energii (elektřina, teplo, pece), malé vodní elektrárny, přílivové elektrárny, výrobu elektřiny z energie mořských vln, větrné elektrárny, větrná čerpadla, efektivní průmyslové technologie, energeticky úsporné budovy, efektivní zařízení domácností. Zároveň zastánci tohoto technického přístupu ale zdůrazňují nutnost přesné kontroly respektování závazků včetně účinného finančního postihu. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ve svém Environmentálním výhledu také akceptuje zprávu IPCC z roku 1996, která bezprotředně předcházela vzniku Kjótského protokolu: IPCC naznačuje, že v zájmu stabilizace koncentrací skleníkových plynů na bezpečných úrovních bude kolem roku 2050 nezbytné omezování globálních emisí o % v porovnání s dnešními úrovněmi. Konference a zase konference Po podpisu Kjótského protokolu pokračovala další vyjednávání o pravidlech zprvu slibně. V listopadu 2000 ale zkolabovala 6. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 6) v Haagu. Úplnou studenou sprchu představovalo na jaře 2001 oznámení nové americké administrativy George Bushe, že Kjótský protokol ratifikovat nehodlá, protože ho považuje za regionálně nevyvážený (rozvojové státy se na snižování emisí zatím nepodílí), ekonomicky náročný a zatím nedostatečně podložený vědeckými poznatky; z těchto důvodů jej USA prohlásily za ekonomicky nepřijatelný. Americkou nechuť tehdy rýpavě postihla Maureen Dowdová v New York Times: Když se Země oteplí, nastavíme prostě klimatizaci na chladněji. Ani to neznamená postkjótskému vyjednávacímu procesu konec. Protokol by mohl vstoupit v platnost i bez účasti USA, pokud by ratifikovaly další významní znečišťovatelé, především Rusko. Postavení jazýčku na vahách ovšem Rusku vyhovuje. Zatímco různí diplomaté licitují s Ruskem o ratifikaci, 7. konference OSN o klimatických změnách v Marrákeši v roce 2001 téměř dokončila přípravu technických pravidel. Závěrečný dokument řeší například otázky finančních zdrojů a podpor, vývoje a přenosu vhodných technologií, kvalitu a provádění emisních inventur, zpřesňuje popis vlivu lesnictví a využívání krajiny na emise skleníkových plynů. Poslední sporné otázky se podařilo vyřešit na 9. konferenci v Miláně v prosinci Kjótský protokol tím je technicky připraven, aby mohl začít fungovat. Politicky jsou jednání na takřka na mrtvém bodě. Protokol dosud ratifikovalo 120 zemí zodpovědných za 44 % emisí. Chybí 11 %. Ruský podíl činí 17 %, podíl USA 36 %. Další kapitolu napíše 10. konference smluvních stran v prosinci 2004 v Buenos Aires, deset let po vstupu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v platnost. Očekávají se zejména diskuse o adaptaci na klimatickou změnu, protože se konference koná v potenciálně více ohroženém regionu. Dalším tématem bude vztah energie a změny klimatu, říká Klára Sutlovičová z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku. Píše se rok 2004 Současnou situaci charakterizuje Klára Sutlovičová, účastnice milánské konference za nevládní organizace, takto: Rusko prostřednictvím různých politiků neustále vysílá do světa protichůdné signály. Jednou, že Kjóto ratifikuje, když ho vezmou do WTO, pak zas, že by ratifikace ohrozila jeho hospodářský růst. USA se k ratifikaci nechystají George Bush ani náhodou a John Kerry se nechal slyšet, ze Kjóto nepřijme v jeho současné podobě, ale že by se pokusil navrhnout novou smlouvu, kde by závazky ve snižování emisí měly i rozvojové země. Jedním z neuralgických bodů Kjótského protokolu totiž je, že snižovat emise 14

15 P R O M Ě N Y skleníkových ukládá jen vyspělým zemím, zatímco rozvojové státy mohou své emise zvyšovat. Průmyslové země však v chudších mohou investovat, a tak si koupit jakýsi odpočet ze svých vlastních emisí, a zároveň tak šířit moderní šetrnější technologie. Mezitím američtí vědci z Národního úřadu pro sledování oceánů a atmosféry (NOAA) po vyhodnocení posledních měření oxidu uhličitého na observatoři Mauna Loa konstatují, že jeho množství v atmosféře dosáhlo rekordní úrovně 376 ppm v roce Navíc se průměrný růst v předchozích letech pohyboval kolem 1,5 ppm ročně, ale mezi rokem 2002 a 2003 přibylo oxidu uhličitého o 2,5 ppm. Výzkumníci z NOAA podle serveru Věda a zdraví předpokládají, že hlavním důvodem skokového přírůstku CO 2 je rychlý ekonomický růst v Číně a Indii, který s sebou přináší vyšší spalování uhlí a ropy zejména v tepelných elektrárnách. Stephen Pascal a Robert Socolow z univerzity v Princetownu však tvrdí, že lidstvo již delší dobu má v rukou technologie, jak produkci skleníkových plynů podstatně snížit. Jsou to energetické úspory, solární, větrná i jaderná energie (která je však z jiných ekologických hledisek pro mnohé nepřijatelná). Jedná se také o ochranu a novou výsadbu lesů a o změny v přístupu zemědělců k obdělávání půdy. Jádro problému je v oblasti ekonomické a politické: Jak zapojit šetrné technologie a postupy do normálního života. Evropa na ratifikaci nečeká Evropská unie se rozhodla svůj závazek dodržovat, ať už Kjótský protokol vstoupí v platnost, nebo ne. Evropská unie Kjóto podporuje, pokračuje Klára Sutlovičová, několikrát prohlásila, že limity dodrží, i když nakonec protokol nevstoupí v platnost. Od 1. ledna 2005 spouští EU obchodování s emisemi, které má právě vést k plnění kjótských cílů EU. Cíle Kjótského protokolu jsou v zemích EU právně závazné od roku Evropská unie v rámci svého klimatického programu (European Climate Change Program) uvažuje o různých opatřeních. Zahrnují mimo jiné podporu obnovitelných zdrojů energie, úspor energie, kogenerace, podporu zavádění nových technologií či opatření v sektoru dopravy a zemědělství, vypočítává vedoucí oddělení změny klimatu MŽP ČR Tomáš Chmelík a dodává, že mezi klíčové nástroje však jednoznačně patří systém obchodování s emisemi skleníkových plynů. Ale i přes politickou dobrou vůli má Evropa ve skutečnosti velké problémy, aby udržela své emise skleníkových plynů na uzdě. I Evropa má potíže Evropská agentura pro životní prostředí v Kodani odhadla, že po předchozích dvou letech růstu se na starém kontinentu emise skleníkových plynů mezi roky 2001 a 2002 mírně snížily o 0,5 %. Důvodů poklesu bylo několik: teplejší počasí snížilo potřebu vytápění, nižší ekonomický růst, z aktivních opatření například posun od uhlí k plynu, omezení emisí dusičnanů v chemickém průmyslu ve Francii a Británii, snížení emisí metanu ze skládek V roce 2002 tedy emise skleníkových plynů v Evropské unii jako celku klesly 2,9 % pod úroveň z roku 1990, která tvoří základ Kjótského protokolu. Ale cílem je do roku 2012 snížit o 8 %. Své národní cíle zatím plní pouze Velká Británie, Švédsko, Německo a Francie. Naopak významně stanovené limity překračují Dánsko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Řecko. Nejhůř je na tom Španělsko, které překročilo své emise z roku 1990 o 39,4 %. Evropská komisařka pro dopravu Loyola de Palaciová se v souvislosti s ambiciózní evropskou politikou snižování emisí počátkem roku 2004 nechala v Madridu slyšet: Náš průmysl bude mít velmi vážné problémy s konkurenceschopností a bude se snažit o přemisťování produkce. Objeví se bankroty a další velké problémy. Podle zprávy ČTK si průmyslové skupiny stěžují, že plán omezování emisí oslabí mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu, protože značná část světa se k němu nepřidá. Podle dohody z Kjóta například Čína nebo Indie vůbec nemusí Někteří vědci nepovažují dohodu z Kjóta za správný způsob postupu, protože je zbytečně nákladný a přitom z hlediska globálního klimatu neúčinný, shrnuje ČTK počátkem roku Proti takovému přístupu se ohradil například Steven Guilbeault z Greenpeace na milánské konferenci o klimatu: Kjótský protokol je jedinou mezinárodní úmluvou, jež se týká klimatických změn. Vědecké poznatky hovoří jasně. Lidské aktivity nebezpečně ovlivňují globální klimatický systém. Ledovce mizí, nakažlivé nemoci se šíří, průměrná celosvětová teplota roste, hladiny moří stoupají, polární oblasti se roztávají. Vědci varují, že rozsah možných dopadů změny klimatu odhalujeme postupně a že je mnohem horší, než se původně předpokládalo. Jako planeta si nemůžeme dovolit hrát politickou hru o jedinou mezinárodní smlouvu, kterou pro tento problém máme. V Miláně přijatá pravidla ovšem Greenpeace, WWF a další nevládní organizace považují za dva kroky vpřed a jeden vzad. Vzhledem k tomu, že zúčastnění odsouhlasili možnost použití geneticky modifikovaných stromů a možnost vysazovat jednodruhové plantáže jako pohlcovače oxidu uhličitého, otevřely tím cestu k jiným, dalším ekologickým problémům. Průmyslníkům to asi není jedno Klimatické změně se věnuje také celá samostatná kapitola v obšírném Environmentálním výhledu OECD do roku Zpráva hodnocení IPCC z roku 1996, které naznačuje, že v zájmu stabilizace koncentrací skleníkových plynů na bezpečných úrovních bude kolem roku 2050 nezbytné omezování globálních emisí o % v porovnání s dnešními úrovněmi. Environmentální výhled se pak mimo jiné zabývá ekonomickými nástroji které by měly vést ke snižování emisí. Je to například zavedení daně z uhlíku, odstraňování dotací, které emise ovlivňují nepříznivě, a systémy obchodovatelných povolenek k vypouštění emisí. Význam mohou mít také dobrovolné dohody mezi průmyslem a vládou, které mohou ovlivnit environmentální kulturu, nebo zelené produkty, jako je elektřina z obnovitelných zdrojů. Sdružení především ropných a uhelných společností a automobilek Global Climate Coalition, které, jak už víme, silně lobbovalo proti smlouvě, se rozpadlo. Vystoupily z něj například BP Amoco, Shell, General Motors, Daimler Chrysler, Ford a Texaco, říká se v informačních materiálech Hnutí Duha, které má i nadějné zprávy: Americká ekologická organizace Environmental Defense uzavřela v říjnu 2000 partnerství se sedmi velkými mezinárodními společnostmi. Firmy slíbily do roku 2010 snížit své emise oxidu uhličitého nejméně o 22% - tedy několikrát překonat Kjótský protokol. Například chemický koncern DuPont už od roku 1991 redukoval emise skleníkových plynů, které způ- 15

16 P R O M Ě N Y sobují změny klimatu, o 45%, a do konce dekády hodlá dosáhnout 65%. Blair a Persson chtějí víc Neobyčejně radikálně se k věci postavili britský premiér Tony Blair a jeho švédský kolega Göran Persson. V únoru 2003 vyhlásili, že Kjótský protokol není dostatečně radikální a vyzvali své evropské partnery, aby se přidali k jejich závazku snížit emise o 60 % do roku Budeme pokračovat v přesvědčování USA a ostatních států, že klimatické změny jsou vážným nebezpečím, proti němuž musíme bojovat společně jako mezinárodní komunita, řekl Blair. Švédsko a zejména Británie si takovou iniciativu mohou dovolit, mají zameteno před vlastním prahem. Británie vypouštěla v roce 2002 o 10 % méně skleníkových plynů než v roce 1990, který je určujícím měřítkem. Za tu dobu britské emise poklesly ze 777,3 miliónů na 696,5 milionu tun. Jak oznámil v červenci 2004 britský Národní statistický úřad, zároveň ale v Británii vzrostl objem skleníkových plynů, které má na svědomí komerční doprava, a to za stejné období o celých 47 %. Doprava je jediným odvětvím, kde se Britům nedaří. Objem znečištění z letecké dopravy vzrostl o bezmála 85 %. V září 2004 se Tony Blair opět silně angažuje. Na londýnském sympoziu podnikatelů a průmyslníků konstatuje, že současná úroveň emisí skleníkových plynů je neudržitelná a je nejvyšší čas začít něco dělat. Potom britský premiér slíbil, že k akci proti oteplování planety vyzve už na nejbližším setkání šéfů zemí G8. Blair si také postěžoval na nedostatečnou citlivost politiků k těmto problémům. Je to podle něj způsobeno tím, že zaprvé pravděpodobný efekt bude naplno znát až dávno poté, co budou udělána potřebná politická rozhodnutí. Jinými slovy: je tu nešťastná shoda v načasování mezi dopadem voličským a dopadem na životní prostředí, cituje Blaira BBC. Druhým důvodem, proč se nedaří snižovat produkci skleníkových plynů je podle něj nutnost mezinárodní koordinace a zejména velké státy jsou pak přesvědčeny, že by je případné dohody mohly omezovat. Brusel na břehu moře V téže době, kdy Blair vyjadřuje svůj postoj k politickému řešení globálního oteplování, Belgičany šokuje zpráva o očekávaných dopadech klimatické změny: Kolem roku 2100 Belgie může očekávat v létě sucho, až o 50 % méně srážek, a v zimě deště a velké záplavy. Mořská hladina by měla stoupnout podle vývoje situace o 9 až 88 centimetrů. Kolem roku 3000 bude pod hladinou celé dnešní belgické pobřeží, celkem desetina belgického území, a moře bude 15 kilometrů od Bruselu. Takovou prognózu oznámili experti univerzity UCL ve zprávě o očekávaných důsledcích klimatické změny, kterou zpracovali na žádost Greenpeace. Důsledky klimatické změny pro celou Evropu shrnuje zpráva Evropské agentury pro životní prostředí v Kodani zveřejněná v srpnu Typické příznaky klimatických změn, jež sužují Evropu v posledních letech, budou pokračovat: častější a ekonomicky stále nákladnější bouře, povodně, období sucha a další extrémy. Ředitelka EEA Jacqueline Mc Gladeová říká, že ke klimatickým změnám již dochází a mají podstatný dopad na hospodářství, na lidské životy a na ekosystémy v celé Evropě. Záplavy roku 2002 zabily 80 a postihly lidí; ekonomicky stály nejméně 15 miliard eur. Loňská vedra způsobila na předčasných úmrtí a úroda v mnoha zemích klesla o třetinu. Podle EEA lze dvě ze tří katastrof, k nimž došlo od roku 1980, připsat na vrub klimatickým změnám; ekonomické škody jimi způsobené se za 20 let zdvojnásobily a dosahují dnes v průměru kolem 11 miliard dolarů ročně, vybírá ČTK ze zprávy EEA. Dalšími důsledky jsou například vymírání rostlinných a živočišných druhů. Rychlost stoupání hladiny moře v Evropě se přinejmenším zdvojnásobí, dosud pohybovala mezi 0,8 a 3 milimetry ročně. Tyto negativní jevy podle EEA převažují nad jistými přínosy oteplování, jimiž jsou například lepší podmínky pro pěstování rostlin v mírném a severském pásmu. Světové ovzduší se podle EEA nyní otepluje o 0,2 stupně Celsia každých deset let, ale v Evropě je tento proces rychlejší. Do roku 2100 se teplota na starém kontinentu vyšplhá o 2 až 6,3 stupně podle toho, jak rychle se bude zvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Výše zmíněná zpráva amerických vědců z NOAA naznačuje, že je třeba počítat spíš s dramatičtějšími scénáři... Oteplování v Česku Česká republika přistoupila k Rámcové úmluvě o změnách klimatu 7. října 1993 jako v pořadí třicátá šestá strana úmluvy. Kjótský protokol jsme podepsali 23. listopadu 1998 a ratifikovali 25. října Na rozdíl od Británie a Evropské unie ale u nás klimatická politika dosud nebyla zajímavé téma. Nemá podporu veřejnosti. Své kjótské požadavky jsme hravě splnili. Především díky útlumu a transformaci hospodářství v 90. létech po politickém převratu nám emise klesly jaksi samy od sebe oproti referenčnímu roku 1990 zhruba o 25 %. Pokud se ale na náš příspěvek ke globálním emisím vyčíslí jako podíl na hlavu, vycházíme z toho trochu hůř: 12,5 tuny CO 2 vychází na obyvatele ČR, 7,7 na každého Slováka, 10,4 na Němce, 20 tun na Američana, 8,5 tuny na Poláka, 9,1 na Brita. Jsou to údaje Evropské agentury pro životní prostředí v Kodani za rok 2001, v emisích na hlavu jsme nejhorší z celé rozšířené EU. Naší předností, alespoň zatím, je relativně vysoký podíl veřejné dopravy. Zajímavějším se Kjótský protokol a zejména praktická opatření, která z něj vyplývají, v ČR stává až v posledních měsících. Připravuje se obchodování s emisemi skleníkových plynů, které v EU začne od ledna Ministerstvo životního prostředí zodpovědné za dodržení evropských pravidel se dostává do sporu se Svazem průmyslu a dopravy a dalšími průmyslovými skupinami a Ministerstvem průmyslu a obchodu, odkud se ozývá, že příliš tvrdé limity emisí zkomplikují hospodářský rozvoj. Nemusíme ale čekat, až se politici dohodnou s průmyslníky, jaké množství povolenek k obchodování s emisemi skleníkových plynů je dobré. Každý může něco dělat. Srozumitelné rady zpracovalo například Hnutí Duha (viz rubrika Inspirace). Hana Kolářová Spolupráce Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku, 16

17 příloha časopisu Bedrník GLOBÁLNÍ PROBLÉMY Diskusní hra Autor: PhDr. Jan Činčera, Ph. D., Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta Technické univerzity Liberec. Redakce Bedrníku děkuje autorovi za laskavé poskytnutí hry k otištění. Cíl: uvědomit si složitosti nalezení dohody o řešení globálních problémů ve světě, porozumět stanoviskům jednotlivých zájmových skupin. Věk: nad šestnáct let Počet hráčů: Doba trvání: 2 hodiny Potřeby: namnožené pracovní listy, flipchart + balicí papír nebo tabule, fix Legenda: vyplývá z pracovního listu s pravidly pro hráče. Pravidla: 1. Rozdejte hráčům pravidla (pracovní list č. 1), přehled problémů (pracovní list č. 3) a přidělte jim ze seznamu rolí (pracovní list č. 2) jednu, o které si myslíte, že ji budou schopni hrát (výběr může proběhnout i náhodně). Upozorněte hráče, že informace o cílech své role mají chápat pouze jako orientační mohou si je doplnit či upravit podle vlastního uvážení a znalostí. Nechte hráčům zhruba 5 10 minut na prostudování pravidel. 2. Rozdělte hráče na čtvrtiny. Řekněte jim, že jejich úkolem bude pracovat v prvním kole v této menší skupině. Úkolem každé skupiny je na základě dostupných finančních zdrojů doporučit k řešení některé problémy z přehledu. Řekněte jim, že to je pouze první ze tří rozhodovacích kol. Do dalšího kola, ve kterém vzniknou dvě větší skupiny, si ale budou moci přinést jen ty problémy, které jejich skupina vybrala. Rozhodnou-li se použít své body vlivu, nebudou je v dalších rozhodovacích kolech již moci uplatnit. Na splnění úkolu mají zhruba dvacet minut. 3. Po zhruba dvaceti minutách hráče vyzvěte, aby se spojili s jednou z ostatních skupin (měli byste jim ji určit). Zadání je opět stejné: z množiny problémů, které obě skupiny vybraly v předešlém kole, musíte vytvořit množinu jedinou vámi doporučený přehled problémů, do kterých by se měly investovat dostupné finanční prostředky. 4. Po dalších zhruba patnácti minutách vyzvěte hráče, ať se spojí všichni dohromady. Jejich společným úkolem je z obou množin doporučených problémů sestavit opět množinu jedinou. Tato fáze je nejdelší, trvá někdy i hodinu. U mladších hráčů můžete nabídnout, že budete diskusi moderovat nebo alespoň zkuste hráče na nutnost zvolení moderátora upozornit. Varianty: Při jiném počtu hráčů než optimálním můžete zkoušet dělit skupiny podle jiného klíče. Tři fáze v hledání diskuse ale považuji za optimální počet. Otázky do závěrečné diskuse: Jak jsou hráči spokojeni s výsledkem? Má někdo pocit, že jeho názor nebyl vzat v potaz, že byl přehlasován? Jak hodnotí proces přijímání dohody? Jak se hráči vyrovnali s konfliktem mezi vlastním názorem a stanoviskem zájmové skupiny, kterou reprezentovali? Vypadl někdo ze své role? Chyběly ve hře nějaké důležité problémy? Zdály se někomu některé problémy nepodstatné? Napadlo někoho v průběhu hry něco nového o vazbách a souvislostech mezi diskutovanými problémy? Jak by se vyvíjel svět po přijetí jejich rozhodnutí? Zkušenosti: Hra je poměrně zábavná a často i vášnivá, má ale několik kritických míst: 1. Někteří hráči nejsou schopni se identifikovat se svou rolí, stále řeší střet mezi osobním názorem a názorem reprezentované skupiny. S tím je možné vyrovnat se dvěma způsoby: můžete hráčům říci, že tento pocit odpovídá realitě často si vyjednavači myslí něco jiného než ti, za jejichž názory jednají. Hráči by se proto měli snažit o dosažení optimální míry kompromisu mezi vlastním svědomím a zájmy skupiny. Pokud to ani tak některý z hráčů nebude schopen přijmout, můžete ho jeho role zbavit a dát mu roli nezávislého experta. Jako nezávislý expert může hájit cokoliv, nemá ale žádné kredity vlivu. Musíte ale ohlídat, aby klíčové mocenské skupiny měly mezi hráči své zástupce. 2. Třetí fáze hry, diskuse všech hráčů, je někdy velice úmorná a často se točí více kolem procedurálních otázek než kolem samotných problémů. Zvažte proto, zda nenabídnete hráčům svoje moderování. Budete-li odmítnuti, nevnucujte se. 3. Kredity vlivu se zpravidla užívají ve třetím kole. Zatím při každém hraní došlo ke střetu mezi skupinami, které chtěly investovat do environmentální výchovy (konzumní životní styl) a skupinami, které to považovaly za mrhání prostředků. Tento spor je velice zajímavý, neboť odráží konflikt mezi spíše idealistickým a spíše technokratickým názorem na řešení problémů. Kredity vlivu, použité pro vetování některého návrhu (zpravidla tedy environmentální výchovy), často vyvolají bouřlivé reakce a odplatu vetem z druhé strany. K těmto momentům je třeba se vrátit při závěrečné diskusi.

18 příloha časopisu Bedrník 1. Pracovní list pro diskuzní hru GLOBÁLNÍ PROBLÉMY PRAVIDLA PRO HRÁČE Píše se rok Tíživá situace přiměla lidstvo k vyčlenění značného množství finančních prostředků na řešení nejaktuálnějších globálních problémů. Jejich optimální rozdělení má doporučit zvláštní expertní komise UNEP, jejíž jste členy. Do této komise jste byli jmenováni na návrh určité vlivné skupiny či regionu. Očekává se, že se budete snažit brát v potaz zájmy vaší skupiny (záchytné, ale nikoliv vyčerpávající informace o těchto zájmech najdete v popisu vaší role). Pro lepší efektivitu práce se komise rozdělila do několika menších pracovních týmů, z nichž každý zpracovává vlastní návrh. Předpokládáte ale, že rozhodování bude probíhat vícekolově ve stále širších týmech, dokud se nepodaří dojít k jednotnému stanovisku. Každý tým má k dispozici 20 bodů, zastupujících určitý finanční obnos. Nejmenší jednotka, se kterou můžete operovat, je jeden bod. Každému problému je možné čelit buď dostačujícím způsobem, nebo částečně (zmírnit rychlost negativních změn, omezit jejich rozsah atd.). Ke každé formě řešení je třeba použít odpovídající počet bodů. Problémy, které byly vybrány jednotlivými týmy, se stanou v následujícím kole základem pro další diskusi v širších týmech. K problémům, které nebyly vybrány ani jedním z menších týmů, se širší týmy, které jsou z nich složené, nesmějí vracet. Počet bodů, které mají pro svůj návrh k dispozici, je v každém kole stejný, představuje maximální finanční obnos, který je lidstvo na řešení svých problémů schopno vynaložit. Rozhodování o vynaložení finančních zdrojů může probíhat hlasováním či jinou formou, kterou si tým zvolí. Pokud člen týmu s určitým návrhem zásadně nesouhlasí a nedaří se mu přesvědčit ostatní členy týmu, může se pokusit návrh na investice do řešení určitého problému vetovat. K tomu musí disponovat příslušným vlivem. Ten je vyjádřen kredity vlivu. Své kredity může člen týmu použít kdykoliv, všechny či pouze některé z nich. Použité kredity se v dalším rozhodovacím kole nedoplňují, jen ubývají. K vetování návrhu na investice do řešení jednoho konkrétního problému je potřeba, aby jeho odpůrci nashromáždili nejméně 10 kreditů. Míra kreditů, kterou má hráč přidělenu, odpovídá síle skupiny, kterou byl do komise delegován. - II -

19 příloha časopisu Bedrník 2. Pracovní list pro diskuzní hru GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ROLE PRO HRÁČE USA: Bojujete za dodržování lidských práv a proti světovému terorismu. Jste proti všem opatřením podvazujícím ekonomický růst. [Kredit: 10] Amnesty International: Bojujete za dodržování lidských práv ve světě. [Kredit: 2] Greenpeace: Jste členy mezinárodní ekologické organizace. Bojujete za ochranu moří, proti jaderné energii i proti postupujícím klimatickým změnám. [Kredit: 2] Afrika: Trápí vás zejména problém chudoby, negramotnosti, šíření epidemií a nedostatek pitné vody. Pokud se vám podaří dosáhnout příslibu pomoci alespoň ve dvou z těchto bodů, budete to považovat za úspěch. [Kredit: 1] Arabské země: Hájíte zejména státy vyvážející ropu. Nesouhlasíte s terorismem, ale nesouhlasíte ani s vojenskými zásahy proti němu podle vašeho názoru je jeho příčinou chudoba a provokující západní konzumní životní styl. Jste proti snahám o regulaci populační politiky. Trápí vás také sílící nedostatek pitné vody. [Kredit: 4] Katolická církev: Vaší prioritou je boj s chudobou a proti konzumnímu životnímu stylu. Vystupujete ale také proti snahám o regulaci populační politiky. [Kredit: 5] Čína: Vaší prioritou je další ekonomický růst. Nechcete se zabývat lidskými právy, na které máte vlastní názor, ovlivněný marxisticko-maoistickou filosofií. Trápí vás zejména přelidnění. [Kredit: 6] Mezinárodní konfederace svobodných odborů: Hájíte práva zejména méně kvalifikovaných pracovních sil z vyspělých zemí. Budete vystupovat proti všem opatřením, která by mohla přivodit pokles ekonomiky. [Kredit: 4] Evropská unie: Usilujete o vyváženou politiku ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Snažíte se zastavit klimatické změny, prosazovat ve světě lidská práva i organizovat pomoc chudým africkým zemím. [Kredit: 8] Mezinárodní síť pro kulturní politiku: Snažíte se chránit práva původních obyvatel amerických a asijských zemí. Snažíte se zmírnit dopad globalizace na původní kultury těchto oblastí. [Kredit: 1] Indie: Váš hlavní problém je přelidnění, chudoba a vysoká negramotnost. Usilujete o roli regionální velmoci a proto vyvíjíte jaderné zbraně. [Kredit: 5] WWF: Jste vlivná mezinárodní ochranářská organizace. Snažíte se bojovat za záchranu divoké přírody a ohrožených druhů. [Kredit: 1] Mezinárodní automobilový průmysl: Zastupujete zde zájmy velkých automobilek. Vystupujete proti všem snahám o omezení podnikání a vypouštění emisí skleníkových plynů. [Kredit: 5] Mezinárodní farmaceutický průmysl: Usilujete o zachování druhové rozmanitosti v deštných pralesích, která je pro vás zárukou objevu nových léků. [Kredit: 5] Jihovýchodní Asie: Preferujete silný ekonomický i populační růst. Pralesy pro vás představují nevyužitou půdu. Vašimi problémy jsou vysoká korupce a chudoba. [Kredit: 2] Jižní Amerika: Vaší prioritou je chudoba, boj proti drogám a politickému extremismu. Názorově máte blízko ke katolické církvi. [Kredit: 4] Oceánie a Austrálie: Trápí vás zejména problém s ozonovou dírou, vyčerpáváním rybích hejn a klimatickými změnami. [Kredit: 3] Mezinárodní potravinářský průmysl: Trápí vás stále hrozba vyčerpávání orné půdy. Nesouhlasíte s regulací mezinárodního rybolovu. Šanci vidíte v nových technologiích (GMO). [Kredit: 6] Společenství nezávislých států: Zastupujete zájmy obyvatel zemí bývalého Sovětského svazu. Váš hlavní problém je chudoba, kriminalita, slabý průmysl a vysoká korupce. [Kredit: 7] Mezinárodní turistický průmysl: Usilujete o zachování krásné přírody, kterou byste mohli turisticky využívat. [Kredit: 4] Nezávislý expert: Jsi nezávislý expert, zastupuješ jen sám sebe. [Kredit: 0] Střední a východní Evropa: Podporujete Evropskou unii, ale i Spojené státy. Váš hlavní problém je relativně nižší životní úroveň, korupce a slabá legislativa. [Kredit: 3] - III -

20 příloha časopisu Bedrník 3. Pracovní list pro diskuzní hru GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŘEŠENÉ PROBLÉMY Chudoba. Více než miliarda lidí na světě žije pod úrovní bídy. Bída prohlubuje politickou nestabilitu i devastaci životního prostředí v zaostalých regionech. Řešením mohou být vzdělávací programy, odpuštění dluhů chudým zemím, zpřístupnění nových technologií. Částečné řešení: 4 b Dostačující řešení: 8 b Kácení deštných pralesů. Těžba pralesů v Africe, jižní Americe a jihovýchodní Asii hrozí nejenom tyto ekosystémy zlikvidovat, ale spolu s nimi i významně ochudit druhovou rozmanitost Země. Pralesy navíc mají i významnou ekosystémovou roli při regulaci klimatu. Řešením je zákaz těžební činnosti, zavádění alternativních způsobů využívání pralesa. Částečné řešení: 3 b Dostačující řešení: 6 b Klesání zásob dostupné pitné vody. V mnoha zemích světa představuje nedostatečný přístup k pitné vodě vážný problém, který se jejím nadměrným odběrem a znečišťováním stále zhoršuje. Řešením je zejména zavádění nových zemědělských technologií. Částečné řešení: 3 b Dostačující řešení: 6 b Klimatické změny. Jsou způsobovány emisemi oxidů uhlíků zejména z tepelných elektráren, automobilové dopravy a zemědělství. Hrozí rozkolísání klimatu, tání ledovců a zatopení pobřežních oblastí, dopady na světové zemědělství a druhovou rozmanitost, vychýlení globálního ekosystému z rovnováhy. Řešením jsou investice do úspor, omezení tepelných elektráren, automobilismu. Částečné řešení: 5 b Dostačující řešení: 10 b Konzumní životní styl, duchovní vyprazdňování civilizace. Způsobuje přílišný důraz na materiální hodnoty, egoismus. Řešením je osvěta, etická, environmentální výchova. Částečné řešení: 5 b Dostačující řešení: nelze. Kulturní uniformizace světa. V důsledku globalizace dochází ke stírání kulturních rozdílů a zvláštností jednotlivých kultur. Řešením může být například regulace turistiky či ochrana místního podnikání. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: nelze zcela vyřešit Nadměrný automobilismus. Způsobuje znečištění ovzduší ve velkých městech a celkové zhoršování jejich životního prostředí. Částečné řešení spočívá v investicích do vývoje čistších motorů, úplné ve výraznější regulaci automobilismu nahrazením hromadnou dopravou, cyklistikou atd. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Negramotnost. V nejchudších zemích světa je stále ještě více než polovina lidí negramotných. Gramotnost je předpokladem jakéhokoliv vývoje. Řešením jsou investice do vzdělávacích programů. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Populační exploze. Přestože populační nárůst se postupně zmenšuje, zůstává stále ještě velmi vysoký. Přelidnění prohlubuje krizi v nejchudších zemích světa, zvyšuje tlak na životní prostředí. Řešením je osvěta, dostupná antikoncepce, zajištění základních sociálních jistot. Částečné řešení: 3 b Dostačující řešení: 6 b Porušování lidských práv ve světě. V mnoha zemích světa dochází k zavírání politických odpůrců, týrání vězňů či diskriminaci žen či menšin. Řešením je důsledný mezinárodní tlak a osvěta. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Problémy demokracie. Šíření drog, politický extremismus či vysoká korupce jsou problémy, které trápí řadu zemí světa. Řešení lze vidět v osvětě, zvyšování platů státních zaměstnanců či v represivních opatřeních. Částečné řešení: 1 b Dostačující řešení: 2 b Překotné zavádění nových technologií. Příliš rychlé zavádění některých technologií, jako je např. genetické inženýrství, nové chemické látky, robotizace, mohou v budoucnosti vyvolat neodhadnutelné potíže. Řešením je jejich větší kontrola před zavedením do praxe. Rozhodněte, které technologie byste navrhli přísněji sledovat. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Rozšíření malých zbraní. Ohromné rozšíření malých ručních zbraní a nášlapných min si vyžaduje tisíce životů a vyhrocuje napjatou situaci v chudých zemích i kriminalitu v zemích vyspělých. Řešením je omezení či zákaz prodeje těchto zbraní a snaha o jejich výkup. Částečné řešení: 3 b Dostačující řešení: 6 b Šíření epidemií. AIDS, Ebola, malárie a další epidemie podvazují vývoj v chudých zemích světa. Řešením jsou investice do zdravotnictví v těchto zemích a osvěta. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Terorismus. Mezinárodní teroristické organizace představují stále větší hrozbu pro vojenské objekty i pro turisty. Řešením může být efektivní vojenský zásah proti jejich struktuře nebo postupné odstraňování jeho sociálních a kulturních kořenů. Částečné řešení: 3 b Dostačující řešení: 6 b Týrání zvířat. Na celém světě jsou zvířata týrána a zneužívána kvůli nedostatečné legislativě i společenskému povědomí. Řešením jsou investice do vzdělávacích programů a hledání alternativ k současném hospodářskému či výzkumnému využívání zvířat. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Vybíjení rybích hejn. Nadměrný rybolov přivedl většinu rybích populací k vyhubení. Je potřeba lov na nějakou dobu výrazně omezit, aby se populace mohly opět namnožit. Do té doby musí být potravinářskému průmyslu nabídnuta odpovídající náhrada. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Vyčerpávání půdy. Nadměrná zemědělská výroba je náročná nejenom na vodu, ale i na půdu, do které jsou přidávána veliká množství chemických hnojiv. Dlouhodobě je tento trend neudržitelný. Řešením je větší rozšíření biozemědělství (jehož výrobky jsou ale dražší). Částečné řešení: 3 b Dostačující řešení: 6 b Vyčerpávání surovinových zdrojů. Rostoucí spotřeba surovin (uhlí, ropa, atd.) hrozí vyčerpat jejich existující zdroje. Řešením může být hledání alternativ, vyšší efektivita výroby. Částečné řešení: 2 b Dostačující řešení: 4 b Vývoj zbraní hromadného ničení. Jaderné, chemické či bakteriologické zbraně představují ohrožení pro celý svět. Řešením by bylo zastavení jejich dalšího vývoje a postupné zlikvidování. Částečné řešení: 1 b Dostačující řešení: 2 b - IV -

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV

VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV Projekt ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH PROFESÍ O ENVIRONMENTÁLNÍ PŘESAH Č. CZ.1.07/3.2.04/05.0050 VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV ZDROJE ENERGIE V ČR ZDROJE ENERGIE V ČR Převaha neobnovitelných

Více

Slunce # Energie budoucnosti

Slunce # Energie budoucnosti Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně?

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Možnosti ekologizace provozu stravovacích a ubytovacích zařízení Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Globální klimatická změna hrozí Země

Více

Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná

Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná Poloha obce geografická poloha Moravskoslezský kraj, 15 km východně

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách Dotační program Zelená úsporám Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách Rámec mezinárodních dohod a české legislativy - Kjótský protokol umožňuje zemím, které dosáhnou

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

JAK FUNGUJE SLUNEČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO OHŘEV UŽITKOVÉ VODY A PRO PŘITÁPĚNÍ?

JAK FUNGUJE SLUNEČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO OHŘEV UŽITKOVÉ VODY A PRO PŘITÁPĚNÍ? Sluneční zařízení Energie slunce patří mezi obnovitelné zdroje energie (OZE) a můžeme ji využívat různými způsoby a pro rozdílné účely. Jedním ze způsobů využití energie slunce je výroba tepla na ohřev

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Setkání představitelů měst a obcí Středočeského kraje a hl. m. Prahy Praha, 28. 3. 2011 Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM background Program

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

NÍZKOENERGETICKÉ BYDLENÍ Snížení energetické náročnosti. Komfortní bydlení - nový standard

NÍZKOENERGETICKÉ BYDLENÍ Snížení energetické náročnosti. Komfortní bydlení - nový standard NÍZKOENERGETICKÉ BYDLENÍ Snížení energetické náročnosti Snížení energetické závislosti Naše domy mají tak malé ztráty tepla. Využívají energii ze slunce, teplo vydávané domácími spotřebiči a samotnými

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ Specifická kritéria přijatelnosti pro SC 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení Název kritéria Aspekt podle Metodického pokynu pro

Více

10. Energeticky úsporné stavby

10. Energeticky úsporné stavby 10. Energeticky úsporné stavby Klíčová slova: Nízkoenergetický dům, pasivní dům, nulový dům, aktivní dům, solární panely, fotovoltaické články, tepelné ztráty objektu, součinitel prostupu tepla. Anotace

Více

Komunální energetika jak jsme na tom a co dále? PORSENNA o.p.s.

Komunální energetika jak jsme na tom a co dále? PORSENNA o.p.s. Komunální energetika jak jsme na tom a co dále? PORSENNA o.p.s. 1 Obsah prezentace Výzvy komunální energetiky Dotazníkové šetření Bariéry komunální energetiky Požadavky a rezervy měst a obcí v komunální

Více

TEPELNÁ ČERPADLA VYUŽÍVAJÍCÍ TEPELNOU ENERGII ZEMĚ

TEPELNÁ ČERPADLA VYUŽÍVAJÍCÍ TEPELNOU ENERGII ZEMĚ TEPELNÁ ČERPADLA VYUŽÍVAJÍCÍ TEPELNOU ENERGII ZEMĚ Ing. Josef Slováček předseda správní rady Asociace pro využití tepelných čerpadel Dolní Morava, 2.4.2015 Jaké jsou důvody, proč si pořídit tepelné čerpadlo,

Více

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM Zelená úsporám je název nového Programu, který vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Cílem programu je podpořit vybraná opatření úspor energie

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Povinnost zpracování Územní energetické koncepce pro kraje, hl. město Praha a statutární města je stanovena v zákoněč.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 8 8 Copyright U k á z k

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Aby bylo možno provést porovnání energetické náročnosti pasivního domu (PD), nízkoenergetického domu

Více

Uživatelsky příjemnější program Zelená úsporám (aktuality, novinky, kontakty)

Uživatelsky příjemnější program Zelená úsporám (aktuality, novinky, kontakty) Uživatelsky příjemnější program Zelená úsporám (aktuality, novinky, kontakty) Oblast A: Úspora energie na vytápění V oblasti A podporuje program Zelená úsporám opatření vedoucí k úsporám energií na vytápění

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Podklady poznámky pro PPT1

Podklady poznámky pro PPT1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy

Více

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko)

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko) MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA DOBRICH (Bulharsko) Shrnutí Město Dobrich je jedno ze zakladatelů organizace Bulgarian Municipal Energy Efficiency Network EcoEnergy (bulharská síť EcoEnergy

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace Zpracoval: Ing. Marek Bruštík Datum: 21.10.2015 Obsah Proč podporovat výměnu starých kotlů na tuhá paliva? Porovnání staré a nové kotlíkové

Více

Snižování energetické náročnosti Potenciál úspor v ČR

Snižování energetické náročnosti Potenciál úspor v ČR Snižování energetické náročnosti Potenciál úspor v ČR Ing. Petr Kotek, Ph.D. jednatel společnosti EnergySim s.r.o místopředseda Asociace energetických specialistů, o.s. energetický auditor (specialista)

Více

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace... PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE

VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE PORSENNA o.p.s. Pakt starostů a primátorů příležitost pro česká města Jeseník, 18.10.2011 Litoměřice, 20.10.2011 CO JE ENERGETICKÝ MANAGEMENT? Trvalý proces

Více

ENERSOL 2015 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

ENERSOL 2015 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ ENERSOL 2015 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ Kategorie projektu: Enersol a praxe Jméno, příjmení žáka: Kateřina Čermáková

Více

Energeticky soběstačná obec, region

Energeticky soběstačná obec, region Energeticky soběstačná obec, region jak na to? Ing. Karel Srdečný Žižkova 1, Č. Budějovice tel.: 774 697 901 e-mail: cb@ekowatt.cz 1. O společnosti EkoWATT je Česká nezávislá konzultační společnost, založena

Více

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Aby bylo možno provést porovnání energetické náročnosti pasivního domu (PD), nízkoenergetického domu

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

OPŽP šance pro finance obcím

OPŽP šance pro finance obcím OPŽP šance pro finance obcím Operační program Životní prostředí 2007 2013 Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Ondřej Vrbický

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI. občanského sdružení, ENVIC. www.envic.cz

ZPRÁVA O ČINNOSTI. občanského sdružení, ENVIC. www.envic.cz ZPRÁVA O ČINNOSTI občanského sdružení, ENVIC 2007 www.envic.cz Občanské sdružení ENVIC Organizace byla založena 3.9. 2003. Činnost začala vyvíjet v souvislosti s přípravou projektu ENVIC Environmentální

Více

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel Co je třeba vědět o tepelném čerpadle ALTERNATIVNÍ ENERGIE 2/2002 Co je vlastně tepelné čerpadlo a jaký komfort můžeme očekávat Tepelné čerpadlo se využívá jako zdroj tepla pro vytápění, ohřev teplé užitkové

Více

MODEL - WORKSHOP. PORSENNA o.p.s.

MODEL - WORKSHOP. PORSENNA o.p.s. MODEL - WORKSHOP PORSENNA o.p.s. Program workshopu Přínosy energetického managementu Priority města podíl energetiky v souhrnu aktivit města představa optimální spolupráce města a firem Současný stav energetického

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE Zpráva o činnostech leden až březen 2013 OBSAH: 1. Aktuální projekty (chronologicky): Číslo strany: 1.1 Seminář Povinné energetické průkazy budov od ledna 2013 a rekonstrukce

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Systémový přístupp k ekologizaci provozu MěÚ Uherské Hradiště Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Vymezení tématu Ekologizace úřadu

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07 Seznam analyzovaných opatření a jejich ji logika výběru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g5-221-07 Oblasti analýz výzkumu Energetika původních PD ve zkratce Problémy dnešních rekonstrukcí panelových

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Projektování nízkoenergetických a pasivních staveb konkrétní návrhy budov RD Martin Doležal, TÜV SÜD Czech Investice do Vaší budoucnosti Projekt

Více

MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY ENERGIE BUDOV

MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY ENERGIE BUDOV INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY ENERGIE

Více

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 364/2007 Sb. (k 1.1.2008)

Více

Vyhodnocení. Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008 část A (Program EFEKT 2008)

Vyhodnocení. Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008 část A (Program EFEKT 2008) Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2008 část A (Program EFEKT 2008) Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu k ovlivnění úspor a využití obnovitelných

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

Zaručené úspory energie ve školství

Zaručené úspory energie ve školství Zaručené úspory energie ve školství Právě základní a střední školství patří mezi oblasti, v nichž se náš systém zaručených úspor energie známý též jako EPC používá k dosažení úspor provozních nákladů nejčastěji.

Více

Efektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

Efektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Efektivní využití OZE v budovách Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze OBNOVITELNÉ ZDROJE TEPLA sluneční energie základ v podstatě veškerého

Více

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s.

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA PORSENNA o.p.s. 1 ZÁKLADNÍ PARAMETRY PASIVNÍ DŮM JE BUDOVA, KTERÁ DÍKY SVÉ KONSTRUKCI ZARUČUJE KVALITNÍ VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V LÉTĚ I V ZIMĚ, BEZ TRADIČNÍHO

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR OBSAH: 1. Programy podpory energetické efektivnosti 2007-2013, 2. Přínosy programu EKO-ENERGIE OPPI 2007-2013, 3. Přínosy prioritní osy 3 OPŽP

Více

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Vážený pan Ing. Jan Mládek, ministr Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 V Praze, dne 28. dubna 2014

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Zelená úsporám a Nová zelená úsporám 2013 v praxi

Zelená úsporám a Nová zelená úsporám 2013 v praxi Zelená úsporám a Nová zelená úsporám 2013 v praxi 2. 10. 2013 Státní fond životního prostředí ČR wwww.nzu2013.cz Zelená linka: 800 260 500 Obsah semináře 1. Ohlédnutí za dobíhajícím programem Zelená úsporám

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s.

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA PORSENNA o.p.s. 1 ZÁKLADNÍ PARAMETRY PASIVNÍ DŮM JE BUDOVA, KTERÁ DÍKY SVÉ KONSTRUKCI ZARUČUJE KVALITNÍ VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V LÉTĚ I V ZIMĚ, BEZ TRADIČNÍHO

Více

ENERGYREGION CALLA. 23. února 2012 Černá Hora

ENERGYREGION CALLA. 23. února 2012 Černá Hora ENERGYREGION CALLA 23. února 2012 Černá Hora PŘEDCHOZÍ AKTIVITY INTENSE Od Estonska po Chorvatsko: Inteligentní opatření pro úspory energie pro municipální bydlení v zemích střední a východní Evropy HLAVNÍ

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Štítkování elektrospotřebičů. 3.12.2009 Martin Sailer generální ředitel

Štítkování elektrospotřebičů. 3.12.2009 Martin Sailer generální ředitel Štítkování elektrospotřebičů 3.12.2009 Martin Sailer generální ředitel CECED CECED - Conseil Europeen de la Construction d Appareils Domestiques European Committee of Manufacturers of Domestic Equipment)

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Úspory energie v budovách. Brno AMPER březen 2012

Úspory energie v budovách. Brno AMPER březen 2012 Úspory energie v budovách Brno AMPER březen 2012 Osnova: 1. Energie pro budoucnost, ELA a FCC Public, AMPER Brno 2012 úspory v průmyslu 2. Legislativa Evropské unie 3. Legislativa v České republice, národní

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní?

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní? Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní? Diskusní setkání IVD Energetické úspory jako příležitost k růstu City Tower, Praha, 10. 3. 2015 1 Obsah Atraktivita elektřiny

Více

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Program EKO-ENERGIE investiční podpora projektů OZE a úspor energie v období 2007-2013 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha duben 2007 Projekty podpořené v období 04-06 Program eko-energie

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov

Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov Ing.Jaroslav Maroušek, CSc. ředitel SEVEn Energy předseda pracovní skupiny EPBD při HK ČR 1 Obsah prezentace

Více