Časové řady - rozklad na harmonické složky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časové řady - rozklad na harmonické složky"

Transkript

1 Čsové řdy - rozld hrmoicé složy Záldí iformc V ávzosti hrmoicý rozld fucí spojitých v čs uvd tto pitol mtmticé prostřdy pro rozld disrétích posloupostí dílčí hrmoicé složy. Dál zd számím čtář s rozdíly, tré vyplývjí z odlišého chrtru orových dt (přdvším z pohldu frvčí vlstostí) v srováí s vlstostmi vliči v spojitém čs. by bylo možé ob typy dt jjich sptrálí vlstosti, bud zbyté, by byl čtář szám s způsoby frvčí lýzy vliči v spojitém čs (odz VJ - Modly vliči spojitých v čs rozld hrmoicé složy). Bz toho to ztím půjd. oci s számím s vlic frvtovým pojmm rychlá Fourirov trsformc (Fst Fourir Trsform, v zrtc FFT), vysvětlím si proč j rychlá i záldí pricip, j toho dosáhout. Výstupy z výuy számit s s dfiicmi disrétí Fourirov řd, Fourirov trsformc s disrétím čsm disrétí Fourirov trsformc; pochopit rozdíly v podsttě uvdých typů Fourirovy trsformc umět použít správého lgoritmu pro dt určitého typu; umět spočítt Fourirovu trsformci dé čsové řdy; számit s s záldím pricipm rychlé Fourirovy trsformc.

2 Disrétí Fourirov řd Rozld spojitých vliči hrmoicé složy jsm zčli rozldm priodicých fucí pomocí Fourirovy řdy. Připomňm dv záldí thy pro Fourirovu řdu v xpociálím tvru pro spojité priodicé fuc. Podl trých spojitou vličiu x(t) lz rozložit očý součt dílčích hrmoicých slož, jjichž frvc jsou cločíslými ásoby záldí úhlové frvc Ω podl x (t) c& jωt, d c& jsou omplxí Fourirovy oficity dfiové thm c& T T / T / x(t). jωt dt Ω π/t j opět úhlový mitočt záldí hrmoicé složy určý záldí priodou T rozládé fuc x(t). Modul omplxího Fourirov oficitu c& určuj mplitudu odpovídjící hrmoicé složy, jho fáz hodotu počátčí fáz odpovídjící hrmoicé fuc. Fourirov řd pro spojité fuc j dfiová očým součtm hrmoicých slož. To vyplývá z sutčosti, ž omplxí xpociál s spojitým čsm jωt jo jádrová fuc hrmoicého rozldu bývá růzých hodot pro růzé hodoty úhlového mitočtu ω. Situc j l zcl odlišá u disrétí jádrové poslouposti jω T, jjíž hodoty s d opují s priodou mitočtu π, protož j Ω d π/t priod čsové řdy j dá počtm jjích orů, tj. T.T. V tom přípdě j jω T d πt j T jπ (.) poud idx, udávjící pořdí frvčí složy, j větší ž počt orů v priodě čsové řdy, p s hodoty omplxí jádrové xpociály opují. Chcm-li jít disrétí vivlt Fourirovy řdy pro spojité fuc, p musím ít v potz tuto sutčost počt frvčích slož v sptru disrétí poslouposti již bud očý, ýbrž omzý orovcí frvcí orů. Protož j disrétí Fourirov řd rprztová očým součtm dílčích slož, jsou problémy, rozdíl od přípdu s spojitým čsm, s jjí ovrgcí. Dfiic.: chť tdy x(t ) j priodicá posloupost s priodou T. Tu lz rozložit pomocí omplxí xpociálí Fourirovy řdy pomocí thu d jπ x(t ) c&.,, ±, ±,..., (.) c & x(t).,,,...,. (.3) jπ

3 Důz: Změňm idx sumc v thu pro výpočt oficitu c& P j s(t ) Potom pro m j c. c& x(mt).. (.) m jπ / m x(mt m ). jπ(m) / x(mt jπm ). jπ(m) / jπm /,. pro m pomocí thu pro součt gomtricé poslouposti j jπ / (.5) (.6) jπ(m) / jπ(m) / (.7) jπ(m) / tdy (protož součt j ulový pouz pro m) jπ(m) / x(t ) x(mt ). x(t ). x(t m Tdy s(t ) x(t ), což bylo to, co jsm chtěli doázt. Příld.: Určt sptrum poslouposti x(t ).(π/). Řší: ). (.8) jdřív spočítjm úlohu spíš záldě logicých úvh. Zdá posloupost x(t ) j priodicá s priodou můžm si ji vyjádřit pomocí Eulrov thu v tvru yí protož jπ jπ π.. +. jπ() jπ. jπ jπ j. π. jπ + jπ() Z toho ply, ž 3

4 c c, c & & & pro všch jiá. Sptrum tohoto sigálu p můžm grficy vyjádřit s priodou,- díy priodičosti jádrové fuc řdy i v priodě -/, /, j j tomu obr... Pousm s yí spočítt oficity disrétí Fourirovy řdy pro dou posloupost podl dfiičího thu. jdřív stjosměrou složu, tj. pro. Podl (.3) j.. c j π & Protož součt orů osiové poslouposti přs jdu clou priodu j ulový, j hodot c& rověž ulová (pro stjosměrou složu určitě dl očáváí). yí určm hodotu Fourirov oficitu pro. ( ) ( ) ( ) ( ). si j si j si si j si j jsi. c j π & Součt v prvím člu j, druhý součt, stjě jo třtí i čtvrtý jsou ulové (druhý čtvrtý, protož s týá součtu orů osiusovy, rsp. siusovy přs dvě clé priody sic přs orů, l obě hrmoicé fuc mjí dvojásobou frvci ž j zdá, třtí součt j sd hb vysvětlovt). Tž výsldá hodot j ) b) Obr.. mplitudové fázové sptrum poslouposti x(t ).(π/) ) s priodou,- ; b) s priodou -/,/

5 c& t j v úvodí fázi řší. Výpočt pro -, pro všchy osttí j už vivltí. Fourirov trsformc s disrétím čsm (DTFT) Pousm s zd upltit podobou strtgii jo v přípdě přchodu od Fourirovy řdy Fourirově trsformci v přípdě fucí spojitých v čs Obr.. Podmíy přchodu od disrétí Fourirovy řdy Fourirově trsformci Dfiic.: chť x(t ) j čsově omzá posloupost s disrétím čsm s x(t ) pro všch clá < - >, d j cločíslá ostt. Dál, chť pro jéoliv ldé clé sudé číslo > ozčím x~ (T ) posloupost s priodou T, trá j x(t ) pro -/, -(/)+,, -,,,, (/)- (obr..) Z dfiic x~ (T ) mám x(t ) lim ~ x (T ). (.) Protož x~ (T ) j priodicá fuc s priodou T, má Fourirovu řdu x~ (T ) c. jπ, (.) d c ( / ) x~ / (T ). jπ,,,...,. (.3) Z vlstostí x~ (T ) vyplývá, ž lz posldí uvdou rovici přpst do tvru 5

6 c x(t ). jπt T,,,..., (.) potom X( ω) x(t ). jωt, ω π / T, (.5) d ω j pro spojitá (disrétí) vliči. Úvhy z výš uvdé dfiic j potvrzují, co už zám z rozldu spojitých fucí, totiž ž spojitost či spojitost sptr souvisí s spojitostí či spojitostí rozládé fuc, ýbrž s jjí priodičostí. 3 Disrétí Fourirov trsformc (DFT) by bylo možé s frvčím sptrm prticy počítt, j užitčé sptrálí fuci disrtizovt. Dfiic 3.: Přdpoládjm, ž posloupost x(t ) pro <, p DFT j dfiová thm DFT { x( T x( T ). )} X( Ω) π j T T x( T x( T ). ). jωt jπ /. (3.) Dfiic 3.: Zpětou ivrzí disrétí Fourirovu trsformci p dfiuj th DFT { jt Ω jπ / X( Ω)} x( T ) X( Ω). X( Ω).. (3.) Dfiic 3.3: Poud uvžujm pouz posloupost hodot bz jjí čsové rsp. mitočtové itrprtc, lz dfiičí th disrétí Fourirovy trsformc vyjádřit též v tvru jπ X () x(). /. (3.3) rsp. ivrzí trsformc jπ x () X(). /. (3.) Disrétí Fourirov trsformc, stjě jo všchy osttí formy Fourirovy trsformc, j ivrzibilí, tj. pltí: 6

7 což lz doázt ásldově: x(mt ) X(Ω). x(t { DFT (x)} x - DFT. (3.5) jmtω ).. j(m)ωt x(t ). jωt, d Ω π/ T.. jmtω (3.6) Obr.3. Pricip důsldy disrétí Fourirovy trsformc pro mitočt sigálu ω ω / π/(t ) 7

8 Protož podobě jo v důzu disrétí Fourirovy řdy j pro m j. j(m)ωt j(m)ωt j(m) ΩT., můžm porčovt j(m)ωt pro m x(t ).. j(m)ωt x(mt ). x(mt ). (3.7) Vliv DFT chrtr sptr hrmoicé poslouposti j ptrý z obr obr.3. j zobrz přípd, dy j priod orové fuc T π/ω rov cločíslému ásobu orovcí priody T π/ω, v orétím přípdě T T, tj. ω ω / π/(t ). obou obrázcích jsou zobrzy v lvé části čsové průběhy vprvo jim odpovídjící sptr. Kočý ús sigálu j vytvoř z původího čsově omzého průběhu vyásobím obdélíovým om, jhož dél j rov cločíslému ásobu orovcí priody, orétě 8. Sptrum vyásobého, tj. čsově omzého úsu spojité hrmoicé fucj dá ovolucí sptr původího hrmoicého sigálu sptr obdélíového o v tvru fuc S(ω). Vzorováí tohoto úsu fuc o očé době trváí vyjádřím dl dfiic (odz VJ5Čsové řdy. Záldí pojmy mtmticé oprc, th (.)) ásobím sldm jdotových impulsů s priodou opováí rovou orovcí priodě T. Tomu odpovídá rověž priodicé impulsí sptrum s priodou rovou orovcí frvci ω Ω výsldé sptrum orové poslouposti j ovolucí všch tří dílčích slož, jjichž ásobím il disrétí hrmoicý sigál omzého trváí. Disrétí vrzi sptr zísám ásobím sptr pulsm Dircových s frvcí Ω. Tomuto pulsu odpovídá v čsové oblsti priodicý sld jdotových impulsů s priodou T. Protož očé sptrum j výsldm ásobí spojitého sptr orové poslouposti očého trváí, j čsová rprztc orového sptr ovoluc orové poslouposti s čsovou rprztcí orovcího pulsu sptr. Touto ovolucí s poslouposti přímo vucuj priodicit, tž výsldé disrétí sptrum j sptrm priodicé poslouposti. Tím, ž j orováí sigálu vhodě vázáo s délou očého obdélíového o tím i s orováím sptr, odpovídá fitiví výsldá priodicá posloupost původí fuci, jjíž sptrum jsm pomocí DFT počítli. druhé strě, poud dél omzujícího obdélíového o odpovídá cločíslému ásobu priod vstupího sigálu, p i výsldé disrétí sptrum odpovídá fuci, jjíž průběh j modifiová, př. t, j j zobrzo obr.3.. Druhý, zřjmě jště důlžitější důsld formálí disrtizc sptrálí fuc z toho vyplývjící vucé priodizc trsformové poslouposti j t, ž disrétí Fourirov trsformc j téměř totožá s disrétí Fourirovou řdou. Jdiý rozdíl j v dělí počtm orů v priodě při výpočtu omplxích oficitů, jjichž moduly udávjí mplitudy hrmoicých slož odpovídjící frvc jjich rgumty počátčí fázi. Protož dfiičí th DFT toto dělí obshuj, odpovídjí výsldé hodoty mplitudám hrmoicých slož, l hodotám -rát větším. 8

9 Obr.3. Pricip důsldy disrétí Fourirovy trsformc pro mitočt sigálu ω 5 ω /6 5π/(8T ) Příld 3.: Mějm zdáu posloupost čtyř ulových orů x(), x(), x(), x(3) všchy osttí hodoty x() pro,,, 3. Určt hodoty orů frvčího sptr pro. Řší: Dfiičí th (3.3) pro disrétí Fourirovu trsformci 9

10 X () Lz přformulovt i do trigoomtricého tvru X() x(). jπ / x().[(π / ) jsi(π / )]. Z tohoto tvru lz sdo vyjádřit rálé imgiárí části omplxích hodot orů sptr R(X()) x().( π. ) + x().( π +.( π. ) + x().( π. ) + x(3).( 3π ) +.( π ) + ( ), pro,,, 3 π.3 ) Im(X()) -x().si( π -.si( π. ) - x().si( π. ) - x().si( π. ) - x(3).si( 3π ) -.si( π ) - si( ), pro,,, 3 π.3 ) Po doszí z dostávám 6, pro ;, pro ; R( X()), pro ;, pro 3 Im( X()),,,, pro ; pro ; pro ; pro 3. Z toho jsou hodoty orů frvčího sptr v rtézsém tvru X () 6, j,, + j, pro ; pro ; pro ; pro 3. v polárím tvru, trý j v tomto přípdě běžější j X(). 5π j 6..,., 3π j, 3π j, pro ; pro ; pro ; pro 3.

11 Z dosžých výsldů j zřjmé, ž posloupost modulů sptrálích hodot (čr) j symtricá s osou symtri pro tisymtricá s toutéž osou poud jd o rgumty (fáz) sptrálích hodot. Posloupost by byl priodicá, pro hodoty > by s hodoty sptrálích orů opovly. Poud bychom chtěli, by moduly odpovídly mplitudám odpovídjících hrmoicých slož, musím vypočíté hodoty X() podělit počtm orů, tdy čtyřmi. Správost tového počíáí sdo ověřím pro X(), tré po podělí vychází,5, což právě odpovídá střdí hodotě z čtyř ulových orů zdé poslouposti. Příld 3.: Určt hodoty sptrálích orů poslouposti {,,, }. Řší: jdřív jdoduchá úvh. Všchy zdé ory bývjí stjé hodoty. Zdáí tdy odpovídá priodicy s opující hodotě s priodou. Protož dt obshují žádou jiou priodicitu, sptrum by mělo obshovt pouz jd ulový or to pro ulovou frvci, tj. stjosměrou složu. Použijm-li téhož postupu jo v přdchozím příldu 3., dostávám hodoty sptrálích čr: X(), X(), X() X(3). Sptrálí hodot X() pro ulovou frvci j tdy oprvdu rov čtyřásobu mplitudy hrmoicé složy s ulovou frvcí. Příld 3.3: Určt hodoty sptrálích orů poslouposti {,,, }. Řší: jdřív opět jdoduchá úvh. Zdé ory odpovídjí jdotovému impulzu protož prostřdictvím DFT vucujm poslouposti priodicitu s priodou odpovídjící počtu zdých orů, rprztují zdé hodoty priodicý sld jdotových impulzů s priodou čtyři ory. Protož sptrum jdotového impulzu j osttí (hrmoicé složy jsou zstoupy rovoměrě, tj s toutéž mplitudou. Moduly sptrálích orů by tdy měly po výpočtu pomocí DFT být X(), X(), X(), X(3) po podělí počtm orů X () {,5,5,5,5}. Ověřt si výpočtm opět podl postupu v Příldu 3.. Příld 3.: Určt hodoty sptrálích orů poslouposti {,,, -} vysvětlt chrtr vypočítého sptr. Řší: X() {, -j,, j} pro,,, 3, což lz též vyjádřit X() {,. -jπ/,,. jπ/ } ormlizová posloupost jd or X () {,5. -jπ/,5. jπ/ }. Výsldou posloupost lz itrprtovt t, ž dt obshují hrmoicou složu o priodě rové počtu

12 orů v poslouposti (tzv. prví hrmoicá slož) o mplitudě,5 +,5 počátčí fázi π/ logicy, protož dt zčíjí od, ory tdy odpovídjí siusovc, trý j vůči rfrčí fuci osius posuutá právě o úhl π/. Příld 3.5: Co by s stlo, dyby s posloupost z Příldu 3. posuul o jd or, tj. byl by {,, -, }. Řší: Po plici postupu z Příldu 3. dostávám X() {,,, } pro,,, 3. To zmá, ž počátčí fáz prví hrmoicé j ulová. J ji, dyž dtová posloupost zčíá jdičou odpovídá t rfrčímu osiu. Příld 3.6: Určt hodoty sptrálích orů poslouposti {, -,, -} vysvětlt chrtr vypočítého sptr. Řší: X() {,,, } pro,,, 3 X () {,,, } pro,,, 3. Zdá dtová posloupost obshuj dvě priody, tj. dvojásob záldí priody dé počtm orů dtové poslouposti. Tto frvc (druhá hrmoicá slož) j rov poloviě orovcí frvc ( ory v poslouposti). Pro tuto frvci má sptrálí posloupost dv ory, ýbrž pouz jd lžící záporé rálé os v omplxí roviě, proto j jho hodot dvojásobá, ž j jsm sdi zvyli v přdcházjících příldch. Příld 3.7: Poud by s dtová posloupost posuul o jd or v srováí s přdšlým příldm, tj. byl by { -,, -, }, zmlo by to, ž s druhá hrmoicá slož posuul o poloviu priody. J by s to projvili v sptrálí poslouposti?. Sryté řší: X() {,, -, } pro,,, 3. Příld 3.8: Bylo by možé v dtové i sptrálí poslouposti zobrzit hrmoicou fuci s priodou rovou třtiě dély dtové poslouposti? Sryté řší: Hrmoicá slož má frvci, trá j již větší, ž orovcí frvc. V dtové poslouposti by s zobrzil jo prví hrmoicá.

13 Rychlá Fourirov trsformc (FFT) Dfiičí th pro výpočt disrétí Fourirovy trsformc v xpociálím tvru můžm pomocí Eulrov thu vyjádřit i fucmi si jo X( Ω) x( (T ). jω Výpočt ždé z slož sptr poslouposti p přdstvuj -ásobý součt součiu hodoty sigálu s rálou i omplxí složou jádr trsformc, přdstvové odpovídjí- otázou, zd jj lz optimlizovt. cími hodotmi fucí si. Tto dfiový výpočt j poměrě prcý j Zrychlí výpočtího lgoritmu s můž dosáhout využitím dřív vypočítých mzivý- sldů, rsp. vycháím zbytčých výpočtů př. ásobí ulou. Rltivě zdlouhvé opové výpočty hodot obou goiomtricých fucí lz usdit používáím přdm spočítých tbulových hodot pro jdu čtvrtiu priody jdé z obou fucí. Dlšího z- tzv. ftivěí výpočtu lz dosáhout vhodým uspořádáím výpočtího lgoritmu, př. rychlou Fourirovou trsformcí. bychom doázli posoudit prt jdotlivých vrit výpočtu disrétího sptr disrétího sigálu j potřb určit záldí lmty výpočtu. Z dfiičího thu (3.8) vy- Jd- plývá, ž tové lmty jsou dv - ásobí omplxího čísl sčítáí dvou čísl. otu prti P tdy dfiujm pomocí jdoho omplxíhoo ásobí sčtí dvou čísl. Výpočt jdé hodoty sptr sigálu o orcích pomocí dfiičího thu přdstvuj lmtů prti výpočtu, tdy P. Prt výpočtu clého sptr zhrujícího hodot poté přdstvuj hodotu P P. Tuto hodotu můžm povžovt z rf- rčí pro srováí s prtmi jiých vrit výpočtu. rozld v čsové oblsti; rozld v frvčí oblsti, x( lgoritmus rychlé Fourirovy trsformc má dvě z hldis prti v podsttě viv- ltí vrity: z ichž s podroběji zbývjm pricipm prví vrity, trý j p sdo pliovtlý i pro postup druhý. Přdpoládjm, ž vstupí sigálová posloupost má sudý počt orů. Rozdělím ji dvě dílčí poslouposti (obr..): {g i } {x i } - sudé prvy původí poslouposti; T T ).( ( ΩT ) jsi( ΩT {h i } {x i+ +} - liché prvy původí poslouposti, i,,, /-. ) ). (3.8) Obr.. Rozdělí sigálové poslouposti 3

14 Dál přdpoládám, ž všchy posloupostí (původí i obě dílčí), mjí svou DFT, tré jsou dfiováy thy pro, /-. G () H () / i / i g i i h jπi / jπi / / i / i g i h i jπi jπi (3.9) (3.5) -tou hodotu sptr počítou podl původího trsformčího lgoritmu yí vyjádřm pomocí dílčích výpočtů G() H(). V tom přípdě pltí X() g h / i i x x g h gi x i jπi x x jπi 3 x g h + h i x x π j 5 jπi g... h + x 7 7 x x jπ 5 π j + x / i gi G(') + π j jπ jπi x H(') + h i jπ(i+ ) π j () ' mod( / (3.5) Když hodoty pomocých dílčích posloupostí budm počítt podl záldího dfiičího thu, bud clová prt součtm prtí výpočtu sptr obou posloupostí jjich spojí (/) P+ P ( P)/ + P (3.5) tz. dosáhm uspoří prti téměř poloviu, poud bud druhý čl vyjdřující prt zombiováí obou posloupostí mlý v srováí s člm prvím (to bud pltit přdvším pro vlé hodoty ). J-li / opět sudé, můž s v dělí dál porčovt clově j výhodé, j-li mociou dvou, tj. pltí m - v tom přípdě lz porčovt v dělí ž vstupí poslouposti (obr..). Kždý uzl v výpočtím schémtu přdstvuj součt příspěvů rprztových vstupími oritovými hrmi, přičmž jd z obou vstupů j ásob vhou w r. Prt výpočtu v ždém uzlu schémtu bud právě P počt uzlů v ždé výpočtí vrstvě j, prt výpočtu v clé vrstvě j P. Počt vrstv v výpočtím schémtu bud v přípdě m rov m log proto clová prt j P m P log. Po vlá tto výrz rost již téměř liárě jho hodoty jsou proto výrzě mší ž původí prt s vdrticou závislostí. Vzhldm postupému dělí uspořádáváí dílčích vstupích posloupostí í po doočí rozldu vstupí sigálová posloupost uspořádá stupě podl jjích idxů, ýbrž ji. Vyjádřím-li hodoty idxů jdotlivých orů biárě tto biárí čísl

15 čtm zprv dolv (obr..), tvoří hodoty idxů přirozě rostoucí posloupost - proto zývám uspořádáí orů vstupí poslouposti bitově ivrzí. Dlší sutčostí usdňující výpočt j xistc stdrdích opujících s motýlovitých výpočtích strutur o čtyřch uzlch čtyřch hrách, což zmá, ž výpočt v rámci ždé tové dílčí strutury s řídí stál stjým lgoritmm. víc pro výpočt výstupích hodot v ždé vrstvě jsou potřb pouz vstupí ory ždé vrstvy, výpočt tdy můž probíht vždy j v jdé vrstvě lz t štřit výpočtí pměť. Obr.. Výpočtí schém lgoritmu FFT rozldm v čsové oblsti Příld.: Určt j s použitím lgoritmu FFT zrychlí oproti záldímu dfiičímu lgoritmu DFT výpočt při 56 8 orcích, při orcích při orcích. 5

16 Řší: J bylo výš uvdo prt výpočtu DFT podl dfiičího thu j P., podl lgoritmu FFT P..log, d P j jdot prti počt orů. Protož ám jd o rltiví zrychlí výpočtu, dostm poždovou iformci z podílu obou prtí, tj. Pro 56 dostávám pro j očě pro K P. K. P..log log K K 56 3, log 8 56 log, ,8. log Pro 56 orů zrychlí lgoritmus FFT výpočt frvčího sptr 3 rát, pro orů přibližě rát pro orů víc ž 5. rát. 6

17 5. Rostruc spojité fuc z orové poslouposti Pro ty, trým dá spát, j s z torticy očé orové poslouposti můžm dostt zpět spojité fuci, uvádím jdo mlé torticé odvozí. Přdpoládjm, ž původí spojitá fuc x (t) měl frvčě omzé sptrum X (f), tj. pltí pro i X(f ) f f / X (f ) (5.) f > f / d X(f) j frvčí sptrum dé poslouposti. Protož vím, ž orová posloupost j priodicá s priodou dou orovcí frvcí, zjímá ás pouz jjí jd (prví) priod, pro trou v rozshu frvcí f f / pltí Potom pro původí fuci x (t) j jπft X (f ) X(f ) T x(t ).. (5.) x (t) f f T / X / f F (f ). x(t jπft df ). x(t f / f f T / jπf (tt ) ). x(t jπ(tt / / df x(t ).F / j jπ(t T ).Si π(t T x dx π(tt ). ). ) T jπft x ).F /. + C jπft df (5.3) Co tto th říá? Původí fuc x (t) j dá očým součtm orovcích fucí, tré procházjí ždou hodotou z očého počtu orů orové poslouposti. Přsě t, j uzuj obr.5.. Obr.5. Rostruc orové poslouposti 7

18 8

Analýza signálů ve frekvenční oblasti

Analýza signálů ve frekvenční oblasti Aalýza sigálů v frvčí oblasti Fourirova trasformac Záladí ida trasformac () Trasformac () Zpracováí v časové oblasti Zpracováí v trasform. oblasti () Ivrzí Trasformac () Typy Fourirových trasformací Discrt

Více

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě

Více

8.2.6 Geometrická posloupnost

8.2.6 Geometrická posloupnost 8.. Geometricá posloupost Předpoldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogicá pozám: V hodiě rozdělím třídu dvě supiy ždá z ich dělá jede z prvích dvou příldů. Př. : Poločs rozpdu (dob z terou se rozpde polovi existujícího

Více

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema 4 Opové pousy Beroulliho schem Pozám: V ěterých příldech v odstvcích 2 3 jsme počítli prvděpodobosti áhodých jevů, teré byly výsledem opoví áhodého pousu Npř házeí dvěm micemi je stejé jo dv hody jedou

Více

Nové symboly pro čísla

Nové symboly pro čísla Nové symboly pro čísl V pitole Ituitiví ombitori jsme řešili tyto dv typy příldů. Stále se v ich opují součiy přirozeých čísel, t j jdou z sebou, ědy ž do, ědy sočí dříve. Proto si zvedeme dv ové symboly

Více

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uivrzit Krlov v Prz Pdgogická fkult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z MATEMATICKÉ ANALÝZY KONVERGENCE ŘAD. přprcové vydáí / Cifrik, M-ZT Zdáí: Vyštřt kovrgci řdy, jstliž. ( ).!.. l ( ). 7.!. ( ). 8..! 4. 9. cos.. Vyprcováí:

Více

Diskrétní Fourierova transformace

Diskrétní Fourierova transformace Disrétí Fourierova trasformace Záladí idea trasformace x Trasformace Zpracováí v časové oblasti Zpracováí v trasform. oblasti x Iverzí Trasformace Spojitá Fourierova trasformace f j πft x t e dt Disrétí

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

Exponenciální funkce a jejich využití - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu. Josf PUNČOCHÁŘ: Epociálí fukc a ich "využití" ld Epociálí fukc a ich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka můž v žádém případě ahradit systmatickou matmatickou přípravu. Epociálí fukc dfiováa obcě vztahm

Více

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků: ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá

Více

M - Posloupnosti VARIACE

M - Posloupnosti VARIACE M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,

Více

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy: 3 předáš INTEGRAE RAIONÁLNÍ LOMENÉ FUNKE Důležiou supiu fucí, eré můžeme (spoň eoreicy) iegrov v možiě elemeárích fucí, voří rcioálí lomeé fuce Kždou rcioálí lomeou fuci vru P( ) f ( ) =, de P() Q() jsou

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Moderí techologie ve studiu plikové fzik CZ.1.07/2.2.00/07.0018 8. Elemetárí fukce Historie přírodích věd potvrzuje, že většiu reálě eistujících dějů lze reprezetovt mtemtickými model, které jsou popsá

Více

Napíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.

Napíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců. 8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jký by byl

Více

9. Číselné posloupnosti a řady

9. Číselné posloupnosti a řady 9 548 5: Josef Herdl Číselé poslouposti řdy 9 Číselé poslouposti řdy Defiice 9 (číselá posloupost Fuce se zývá číselá posloupost : (9 Jestliže pro obor hodot R ( poslouposti pltí R ( budeme řít že posloupost

Více

8.2.7 Geometrická posloupnost

8.2.7 Geometrická posloupnost 87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:

Více

6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů

6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů 6 Stbilit lieárích diskrétích regulčích obvodů Pro diskrétí systémy pltí stejá defiice stbility jko pro systémy spojité. Systém je stbilí, když se po odezěí vstupího sigálu vrátí zpět do rovovážého stvu.

Více

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a } Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle

Více

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Ztím ebylo v těchto textech věováo příliš pozorosti kovergeci fukcí, t jko limit poslouposti ebo součet řdy. Jik byl kovergece poslouposti fukcí ebo řdy brá jko bodová kovergece.

Více

Vlastnosti posloupností

Vlastnosti posloupností Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti

Více

Komplexní čísla. Základní informace. Výstupy z výuky. 1. Základní typy popisu komplexních čísel

Komplexní čísla. Základní informace. Výstupy z výuky. 1. Základní typy popisu komplexních čísel Komplní čísl Záldní informc Tto pitol j pitolou opovcí. Přdpoládám ž studnti njí áldy počítání s omplními čísly nicméně tuším ž stání s problmtiou už bylo dávno nvíc řjmě n střdních šolách v růném roshu.

Více

Základní elementární funkce.

Základní elementární funkce. 6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou

Více

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů .8. Mohočley, sčítáí odčítáí mohočleů Předpokldy: 7 Mohočle = zvláští typ výrzů. Jk je pozáme? Mohočley obshují pouze přirozeé mociy ezámých (jedé ebo více) kostty. Př. : Rozhodi, které z ásledujících

Více

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA .. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit

Více

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI 6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících

Více

8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost

8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost 7 Vzoce po geometicou poloupot Předpoldy: 0, 0 Př : Po geometicou poloupot pltí ; q Uči čle, iž by učovl Mohli bychom pomocí vzoce po -tý čle učit čle p pomocí tejého vzoce učit i Teto potup je ložitější

Více

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+ Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu

Více

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost projekt GML Bro Doces DUM č. 9 v sdě. M- Příprv k mturitě PZ lgebr, logik, teorie moži, fukce, poslouposti, řdy, kombitorik, prvděpodobost Autor: Jrmil Šimečková Dtum:.0.0 Ročík: mturití ročíky Aotce DUMu:

Více

Posloupnosti a řady. Obsah

Posloupnosti a řady. Obsah Poslouposti řdy Poslouposti řdy Obsh. Poslouposti... 8. Úvod do posloupostí... 8. Aritmetická geometrická posloupost... 9. Limit poslouposti... 9. Řdy... 0. Nekoečá geometrická řd... 0 Strák 7 Poslouposti

Více

Přibližné řešení algebraických rovnic

Přibližné řešení algebraických rovnic Přblžné řešení lgebrcých rovnc Algebrcou rovncí stupně n nzýváme rovnc =, tj n n x x x =, de n N, x C, oefcenty P n,,, n R, Budeme prcovt s tzv normovou lgebrcou rovncí ( = ) n n x x x = Řešením (ořenem)

Více

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte: 6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika Přijímcí řízeí kdemický rok /4 NvMg studium Kompletí zěí testových otázek mtemtik sttistik Koš Zěí otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď efiičí obor fukce defiové předpisem f

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 :. břez 08 D : 0 P P P : 0 M. M. M. :,8 % S : 0 : 7,5 : -7,5 M. P : -,0 : 0,6 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 : 9. břez 08 D : 897 P P P : 0 M. M. M. :, % S : 0 : 0 : -7,5 M. P : -, : 0, Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90

Více

Nejistoty v mìøení II: nejistoty pøímých mìøení

Nejistoty v mìøení II: nejistoty pøímých mìøení V úvodí èásti [] volého cylu èláù yl uvede struèý pøehled proletiy ejistot v ìøeí, pøilíže historicý vývoj v této olsti zèey dùvody výhody používáí souèsé odifice v širších souvislostech eziárodí etrologie

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY)

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY) SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY) prof. Ig. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.mui.cz, Kameice 3, 4. patro, dv.č.424 INVESTICE Istitut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a aalýz IV. FREKVENČNÍ TRASFORMACE

Více

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n /9 POSLOUPNOSTI Zákldí pojmy: Defiice poslouposti Vlstosti poslouposti Určeí poslouposti Aritmetická posloupost Geometrická posloupost Užití poslouposti. Defiice poslouposti Př. Sestrojte grf fukce y =.x

Více

8.2.4 Užití aritmetických posloupností

8.2.4 Užití aritmetických posloupností 8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jká by byl

Více

ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE

ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE Tor řízí I Zěá lcov rformc TEHNIKÁ UNIVERZIT V IBERI Hálkov 6 46 7 brc Z Fkul mchroky mzoborových žýrkých udí Tor uomckého řízí I ZPĚTNÁ TRNSFORE RIONÁNĚ OENÉ FUNKE Sudjí mrály Doc Ig Ovld odrlák Sc Kdr

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

Opakovací test. Posloupnosti A, B

Opakovací test. Posloupnosti A, B VY INOVACE_MAT_189 Opkovcí test Poslouposti A, B Mgr. Rdk Mlázovská Období vytvořeí: prosiec 01 Ročík: čtvrtý Temtická oblst: mtemtické vzděláváí Předmět: mtemtik, příprv k mturitě, příprv VŠ, opkováí,

Více

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Fotomtri a raiomtri Důlžitou částí kvatitativího popisu optického září j určováí jho mohutosti B, jsou přímo měřitlé, a proto rgtických charaktristik. Samoté vktory

Více

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba Příklady k předášce 9 - Zpětá vazba Michael Šebek Automatické řízeí 205 6--5 Příklad: Přibližá iverze tak průřezu s výškou hladiy y(t), přítokem u(t) a odtokem dy() t dt + 2 yt () = ut () Cíl řízeí: sledovat

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q

Více

Cílem kapitoly je zavedení význačných pojmů pro matice, jejichž znalost je nutná, mimo jiné, pro řešení soustav lineárních rovnic.

Cílem kapitoly je zavedení význačných pojmů pro matice, jejichž znalost je nutná, mimo jiné, pro řešení soustav lineárních rovnic. Mtemtik I část I Cíle Cílem kpitoly je zvedeí výzčýh pojmů pro mtie jejihž zlost je utá mimo jié pro řešeí soustv lieáríh rovi Předpokládé zlosti Předpokldem dorého zvládutí látky je zejmé zlost opere

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T DUBNA 08 : 8. dub 08 D : 884 P P P S M. M. M. : 0 : 5,5 % : 0 : 7,8 : -7,5 M.. P : -6,0 : 9,7 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí

Více

KKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o

KKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC Zákldí pojmy Defiice Soustv rovic m m m b b b m kde ij bi (i m; j jsou reálá čísl j jsou ezámé se zývá soustv m lieárích rovic o ezámých stručě soustv lieárích rovic Čísl ij

Více

Předmět: SM 01 Rovinné příhradové konstrukce

Předmět: SM 01 Rovinné příhradové konstrukce Přdmět: SM 0 Rovié říhrdové kostrukc rof. Ig. Michl POÁK, CSc. Fkult stvbí, ČVUT v Prz Rovié říhrdové kostrukc: Kostrukc j vytvoř z římých rutů, Pruty jsou vzájm osojováy v bodch styčících, Vzájmé sojí

Více

7 KONVOLUCE, KORELACE A AUTOKORELACE 1. 7 Konvoluce a Fourierova transformace konvoluce. Korelace, autokorelace

7 KONVOLUCE, KORELACE A AUTOKORELACE 1. 7 Konvoluce a Fourierova transformace konvoluce. Korelace, autokorelace 7 KONVOLUCE, KORELACE A AUTOKORELACE 7 Konvoluce Fourierov trnsformce onvoluce. Korelce, utoorelce 7. Definice onvoluce Konvolucí f( f ( f ( dvou funcí f (, f (, E N, se rozumí integrál f( f ( f ( f (

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz

Více

f k nazýváme funkční řadou v M.

f k nazýváme funkční řadou v M. 6. Funční řdy posloupnosti. Bodová stejnoměrná onvergence. Nechť pro N jsou f omplení či reálné funce omplení či reálné proměnné, teré mjí společný definiční obor M. Posloupnost {f ; N} nzýváme funční

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně Kuželosečk Pretrické iplicití vjádřeí kuželoseček P. Pech: Kuželosečk, JU České Budějovice 4, 59s Kuželosečk jko lgerické křivk. stupě Kuželosečk je oži odů v roviě, jejichž souřdice (, ) vhovují v ějké

Více

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =

Více

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi

Více

Posloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost

Posloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost Poloupoti Růzým způobem (rekuretě i jik zdé poloupoti Urči prvích pět čleů poloupoti, ve které, + Urči prvích pět čleů poloupoti, je-li dáo:, + + Urči prvích pět čleů poloupoti, je-li dáo: 0,, Urči prvích

Více

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout. Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.

Více

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a Kpitol Nekoečé číselé řdy Defiice. Nechť { } je posloupost reálých čísel. Symbol ebo + 2 + 3 +... zýváme ekoečou číselou řdou. s = i= i = + 2 +... + zveme -tý částečý součet řdy {s } posloupost částečých

Více

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a Poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je 8 diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) V ritmetické

Více

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější

Více

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1 3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí.

Více

Řešení soustav lineárních rovnic

Řešení soustav lineárních rovnic Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí

Více

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ALGEBRAICKÉ VÝRAZY vtvořil: RNDr. Věr Effeberger epertk olie příprvu SMZ z mtemtik školí rok 04/05

Více

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme: rivc unkc 9 Vpočtět drivci unkc nou unkci lz přpst v tvru součt tří unkcí Zřjmě ji můžm chápt jko kd Ihnd vidím ž V kždém bodě z diničního oboru má kždá z těchto unkcí vlstní drivci Podl tbulk drivcí mám:

Více

NEPARAMETRICKÉ METODY

NEPARAMETRICKÉ METODY NEPARAMETRICKÉ METODY Jsou to metody, dy předmětem testu hypotézy eí tvrzeí o hodotě parametru ějaého orétího rozděleí, ale ulová hypotéza je formulováa obecěji, apř. jao shoda rozděleí ebo ezávislost

Více

a a = A. sin b = A. cos

a a = A. sin b = A. cos Metody lýzy čsově proměýh sigálů 1 Mtemtiý popis hrmoiého sigálu Hrmoiý sigál je popsá třemi veličimi: mplitudou, reveí ází. Čsový průběh hrmoiého sigálu můžeme vyjádřit mtemtiy: (t) = A. si(t + ) [1]

Více

2.4. INVERZNÍ MATICE

2.4. INVERZNÍ MATICE 24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika Přijímací řízeí akademický rok 0/0 c. studium Kompletí zěí testových otázek matematika Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá. Které číslo doplíte místo 8? 6 6 8 C. Které číslo

Více

Rentgenová strukturní analýza

Rentgenová strukturní analýza Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční

Více

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení Přijímací řízeí akademický rok 0/0 Kompletí zěí testových otázek matematické myšleí Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď. Které číslo doplíte místo otazíku? 6 8 8 6?.

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8 Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým příladům z IQ testů, teré studeti zají

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí

Více

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor . LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící

Více

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti. Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že

Více

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0). ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8.. Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Myslím, že jde o jedu z velmi pěých hodi. Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým

Více

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

NEJISTOTA ODHADU AMPLITUDOVÉHO DFT SPEKTRA

NEJISTOTA ODHADU AMPLITUDOVÉHO DFT SPEKTRA EJISTOTA ODHADU AMPLITUDOÉHO DFT SPEKTRA Marti ovotý, Miloš Sdláč Čsé vysoé č tchicé v Praz, Fal ltrotchicá, atdra měř 1. Úvod Frvč aalýza, čili alz rvčho sptra sigál, patř důlžitým úlohám v moha tchicých

Více

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček

Více

Sekvenční logické obvody(lso)

Sekvenční logické obvody(lso) Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

2. SIGNÁLY 2.1. ÚVOD. vzruchu živou tkání (např. magnetokardiogram);

2. SIGNÁLY 2.1. ÚVOD. vzruchu živou tkání (např. magnetokardiogram); . SIGNÁLY.. ÚVOD Sigál v fyzikálí, chmické, biologické, koomické či ié mriálí povhy, soucí iformci o svu sysému, krý gru. J-li zdrom iformc živý orgismus, pk hovořím o biosigálch bz ohldu podsu osič iformc.

Více

Content. 1. Úvodní opakování Mocnina a logaritmus. a R. n N n > 1

Content. 1. Úvodní opakování Mocnina a logaritmus. a R. n N n > 1 Cotet Úvodí opováí Moci logritmus Goiometricé fuce Zobrzeí jeho záldí vlstosti O možiě R 4 O možiě ompleích čísel 5 Oolí bodu (v R v C 6 Číselé poslouposti 6 Záldí vlstosti 6 Limit poslouposti 6 Aritmeti

Více

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13). 37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým

Více

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ Diereciálí počet ucí jedé reálé proměé -. - SPOJITOST A LIMITY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY Níže procvičujeme pouze výpočet it, o spojitosti se ezmiňujeme. To proto, že vyšetřeí spojitosti

Více

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu 10.1.6 Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervlu Předpokldy: 10104, 10105 Př. 1: Nkresli, jk funkce f ( x ) dná grfem zobrzí vyznčené okolí bodu n ose x n osu y. Poté nkresli n osu x vzor okolí

Více

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

8.3.1 Pojem limita posloupnosti .3. Pojem limit poslouposti Předpokldy: 30, 0 Pedgogická pozámk: Limit poslouposti eí pro studety sdo strvitelým pojmem. Hlvím problémem je podle mých zkušeostí edorozuměí s tím, zd mezi posloupostí její

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 09 D : 30. břez 09 M. možé skóre: 30 Počet řešitelů testu: 85 M. dosžeé skóre: 30 Počet úloh: 30 Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost: 9, % Mi. dosžeé skóre: -,8 Správé

Více

9. Racionální lomená funkce

9. Racionální lomená funkce @ 9. Rcioálí loeá fukce Defiice: Nechť P je poloická fukce -tého stupě... ) ( P kde R... A echť Q je poloická fukce -tého stupě... ) ( Q kde R... Rcioálí loeá fukce R je dá podíle ) ( ) ( ) ( Q P R pro

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b. KPITOL 8: určitý itegrál Riemův itegrál [M-8:P8.] motivce: výpočet oshu plochy pod grfem fukce 8. Úvod ejdříve je pro < ) řekeme, že moži D, je děleím itervlu,, jestliže je koečá, D. Prvky děleí D {x,

Více

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh: Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT 5. temtický okruh: POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z

Více

Deskriptivní statistika 1

Deskriptivní statistika 1 Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS , Řešeí písemé zkoušky z Mtemtické lýzy ZS008-09,9..009 Příkld : Spočtěte limitu poslouposti lim + ) 7 + 8 5 + ) 4 4 +) 5). Ozčme : + 7 +, b 8 : 5 +) 4 4 +) 5,zjímáástedy lim b. Máme 7 8 + 7 + + 7 ) + 8

Více

5. Funkce náhodných veličin a náhodných vektorů. 5.1 Spojité náhodné veličiny

5. Funkce náhodných veličin a náhodných vektorů. 5.1 Spojité náhodné veličiny 5 Fc áhodých vliči a áhodých vorů 5 Spojié áhodé vliči V éo čási s bd zabýva problaio rasorac áhodé vliči a ja js již ěolirá zíili v přdchozí Njdřív vd dvě záladí vě o sbsici v igrálí poč Důaz ěcho vě

Více