Oko NOKu. Bulletin Ministerstva pro místní rozvoj ČR Národního orgánu pro koordinaci fondů EU

Transkript

1 pozm 2015 Oko NOKu Bulletn Mnsterstva pro místní rozvoj ČR Nároního orgánu pro koornac fonů EU Téma: Integrované nástroje v obobí Evropské fony pro obce Přesenctví ČR ve skupně V4 1

2 Obsah EDITORIAL Rozhovor o ntegrovaných nástrojích s Davem Kopptzem PROGRAMOVÉ OBDOBÍ Konference Možnost využtí fnančních nástrojů Evropské fony pro obce Rozhovor o ntegrovaných nástrojích s Ing. Kopptzem Etoral Česká republka přeseá zemím V Open-ar festval Den s evropským fony Infografka: Jak fungují ntegrované nástroje? Konference Možnost využtí fnančních nástrojů Aktualzace Dohoy o partnerství 16 Dostupnější nformace o výzvách 17 IROP nabíne žaatelům v roce 2015 přes 37 mlar korun 18 Fony EU na Laronkafestu Metocký pokyn pro využtí ntegrovaných nástrojů 20 Přehle aktuálních publkací Bruselské Open Days přvítaly téměř účastníků Infografka: Integrované nástroje v obobí Pozmní číslo Oka NOKu je věnováno rozvoj měst a obcí. FOTO: Ram Fojtík, Rekonstrukce hstorckého centra města Čáslav, foto ze soutěže Vyfoť projekt více o soutěž vz str. 25 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ Český projekt ve fnále soutěže RegoStars Mlé čtenářky, mlí čtenář, Projekt z ttulní strany: Slezské vzělávací centrum v Karvné 24 Vyhonocení soutěže Vyfoť projekt 25 Aktuální stav čerpání a rzka neočerpání Vyává: Mnsterstvo pro místní rozvoj Nároní orgán pro koornac Reakční raa: Bc. Kateřna Doležalová (Oělení publcty EU) Mgr. Kateřna Kolářová (Obor řízení operačních programů) Ing. Jaroslava Chaloupková (Obor evropské územní spolupráce) Ing. Veronka Pcková (Obor řízení a koornace fonů EU) Mgr. Robert Veselý (Obor Dohoy o partnerství, evaluací a strategí) Grafcká úprava: Bc. Kateřna Doležalová (Oělení publcty EU) Elektroncká verze: 12 Open-ar festval Den s evropským fony v pozmním čísle bulletnu Oko NOKu bychom Vám opět rá nabíl nejůležtější nformace ze světa evropských fonů v oblast metocké a koornační, za kterou je zopověné Mnsterstvo pro místní rozvoj Nároní orgán pro koornac. Tématem aktuálního vyání je rozvoj měst a obcí, neboť právě města a obce patří mez nejvýznamnější realzátory projektů poporovaných z evropských fonů. Na straně 8 přestavujeme novou publkac věnovanou hlavním otačním ttulům právě pro tuto skupnu žaatelů a příjemců v obobí s názvem Evropské fony pro obce. V alších rubrkách se bulletn věnuje problematce tzv. ntegrovaných nástrojů, které umožňují realzovat komplexní a složtější projekty formou kombnovaného fnancování z více zrojů/programů. Integrované nástroje mohou nejvíce využít právě města a obce. Rozhovor na toto téma s Davem Kopptzem, řetelem Oboru regonální poltky na Mnsterstvu pro místní rozvoj, najete na str. 4. Téma oplňují opově na často klaené otazy k novému Metockému pokynu pro využtí ntegrovaných nástrojů (str. 20), a také nfografka přestavující typový ntegrovaný projekt (str. 14). V alších částech bulletnu naleznete pravelné rubrky jako napříkla nformace k aktuálně vyhlášeným výzvám, ohlénutí za úspěšným akcem nebo aktuální nformace k jž spuštěným programům. Na webové stránce bulletnu OKO NOKu můžete najít všechny články on-lne včetně elektroncké verze bulletnu ve formátu PDF. Rovněž jsou ze k spozc starší čísla bulletnu. V přípaě otazů se na nás můžete obrátt také prostřenctvím e-malové aresy okonoku@mmr.cz. Děkujeme za Vaš přízeň. Vaše reakční raa Více na: 2 3

3 Rozhovor Integrované nástroje jsou cestou k naplnění územní menze ESI fonů. Dav Kopptz Rozhovor s Davem Kopptzem, řetelem Oboru regonální poltky na Mnsterstvu pro místní rozvoj o ntegrovaných nástrojích, kvaltě strategckého plánování o aktuálních výzvách v této oblast. Integrované nástroje buou hrát v programovém obobí významnou rol. Můžete ve zkratce objasnt, co se po tímto názvem skrývá? z různých operačních programů a specfckých cílů, propojovat nvestční a nenvestční projekty a oporučovat státu, resp. řícím orgánům, o jakých oblastí evropské prostřeky v aném území směřovat. Česká republka se v Dohoě o partnerství zavázala k realzac Evropskou komsí poporovaných Integrovaných územních nvestc (ITI) a Komuntně veeného místního roztvených metockých postupech a íky kterým může ojít k efektvnějšímu využtí evropských fonů moblzac alších veřejných zrojů na rozvoj aného regonu nebo ané lokalty. Přepoklaem jsou tzv. ntegrované stratege a šroká shoa partnerských subjektů z veřejného, soukromého nezskového sektoru. Integrované nástroje umožňují jejch nostelům kombnovat prostřeky Integrované nástroje přestavují věcně časově provázané, logcké soubory nvestc v území, které jsou postaveny na ůsleně řízených strategích a uko- voje (CLLD). Rozhola se také pro využtí nároního nástroje Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ). Jejch využtí přejímá přenesení opověnost za plánování, řízení a částečně také za rozhoování o území, tey v přípaě ITI a IPRÚ na třnáct krajských měst a Mlaou Boleslav a v přípaě CLLD na místní akční skupny. Integrované nástroje jsou v tuto chvíl bezpochyby nejzřetelnější cestou k naplnění tzv. územní menze ESI fonů, která navrhuje zacílt prostřeky tam, ke buou přnášet největší efekty a ke buou mít popořené projekty největší smysl. Tyto nástroje zároveň vyžaují změnu přístupu k plánování na všech úrovních, tey nejenom ve městech nebo v malých obcích, ale také na úrovn státu. Pojďme se tey nyní blíže zaměřt na Integrované územní nvestce, neboť na toto téma jste nyní vyal novou publkac. V čem spočívá přínos ITI? ITI je unkátní příležtostí pro posun celé České republky v kvaltě strategckého plánování a řízení. Je zaměřeno na funkčně efnované území, které jnak charakterzuje pro ČR typcká rozrobená síelní struktura. Napříkla na rozíl o známého IPRM cílí ITI nejen na vybrané lokalty v ntravlánu měst, ale také na jejch zázemí, ke jsou prokazatelně slné funkční vazby. Integrovaná územní nvestce zároveň generuje nové příležtost a vytváří tlak na konsenzus mez partnery v území, ke očekáváme nalezení shoy mez tzv. járovým městy, kraj, ale napříkla také místním ponky na vytyčení strategckých cílů ITI je unkátní příležtost pro posun ČR v kvaltě strategckého plánování a řízení. ané aglomerace. Umožňuje pak čerpání prostřeků z různých operačních programů nebo specfckých cílů uvntř programu s cílem realzovat významné strategcké projekty, a okonce kombnovat projekty tvré a měkké, vzhleem k tomu, že se poařlo vyjenat fnancování ITI jak z EFRR, tak z ESF Fonu souržnost. Jaká jsou hlavní nosná témata, která se buou pomocí ITI řešt a kterých programů se to bue otýkat? Ve strategích ITI omnují témata opravy a moblty, žvotního prostřeí, ale také trhu práce a popory novací v progresvních ovětvích, které rovněž přspívají k rozvoj regonu a vlastně ke konkurenceschopnost celé České republky. Je položeno, že v těchto metropoltních oblastech a aglomeracích je vytvářeno přblžně 60 % nároního HDP, ale zároveň se ze koncentrují socoekonomcké a často také envronmentální problémy. O toho se musí ovíjet povaha projektů, které buou v rámc ITI realzovány, ať už je o řešení složtých opravních uzlů s ůrazem na veřejnou opravu, ochranu kulturního ěctví, systémové zkvaltnění opaového hospoářství nebo o zvýšení schopnost škol reagovat na potřeby místních frem. Se zapojením nástroje ITI počítá Integrovaný regonální operační program a ále operační programy Doprava, Věa, výzkum a vzělávání, Ponkání a novace pro konkurenceschopnost, Žvotní prostřeí a Zaměstnanost (v přípaě ITI operační program - pól růstu ČR). V evropském měřítku je to unkát- ní kombnace, která přspěje k řešení komplexních problémů. Hovoříme nyní o skutečných ntegrovaných projektech v poobném formátu, v jakém jsou už několk esítek let realzovány ve vyspělém Nzozemsku nebo Fnsku. Zmínl jste, že realzace bue probíhat v tzv. metropoltních oblastech a aglomeracích. Které to jsou a proč? Na záklaě Stratege regonálního rozvoje ČR a náslených analýz je ITI využto v sem největších aglomeracích Pražské, Brněnské, Ostravské, Plzeňské, Ústecko-chomutovské, Hraecko-parubcké a Olomoucké. V kažé z nch žje více než 300 tsíc obyvatel. Kažá se potýká se specfckým problémy, ale nabízí také velký ekonomcký potencál. Jakou rol hraje Mnsterstvo pro místní rozvoj (MMR) v procesu nastavení těchto nástrojů? Naše mnsterstvo je gestorem celé problematky ntegrovaných nástrojů, ať už je o nástroje zaměřené na urbánní č venkovský prostor. Zpracovává závazné metoky, pomáhá hleat shou př vyjenávání mez říícím orgány a nostel strategí, obhajuje navrhované moely mplementace pře Evropskou komsí a v neposlení řaě poporuje města, resp. místní akční skupny (MAS) ve správné aplkac metok a v poslování kvalty strategckého řízení, bez něhož se úspěch ostaví jen stěží. Je možné vyčíslt fnanční objem, který je na tyto nástroje vyčleněn? V přípaě největších aglomerací půje zhruba o mlar korun. Města IPRÚ asprují na ca 10 mlar. MAS 4 5

4 přeloží stratege CLLD v celkovém objemu zhruba 16 mlar korun. Ve všech přípaech očekáváme, že vele nezbytného spolufnancování na straně příjemců ntegrovaných projektů, tey projektů, které naplňují stratege, se buou v území generovat alší zroje pro jeho rozvoj. Proto apelujeme na vysokou přanou honotu těchto projektů a orazujeme nostele strategí o tematcky zolovaných ostrůvků, které postráají zasazení o šrších souvslostí v regonu a které nebuou přnášet ostatečně slné výsleky. MMR jž vyhláslo výzvy v rámc ntegrovaných nástrojů. Čeho se tyto výzvy týkají a ko z překlaatelů První výzvy řících orgánů na ntegrované projekty očekáváme v první polovně příštího roku. strategí se o nch může přhlást? Vyhlášena jž byla výzva k překláání strategí CLLD, jejchž nostel jsou místní akční skupny. V té souvslost otevřel řící orgán Integrovaného regonálního operačního programu také výzvu pro překláání projektů na zlepšení říících a amnstratvních schopností MAS v objemu 1,9 ml. Kč, zejména pak poporu aktvzace občanů mkroregonu, buování partnerství a obrovolných čnností na všech úrovních aktvt obyvatel venkova. Pomínkou, kterou musí kažá MAS splnt, je získání Osvěčení o splnění stanarů vyávaného ze strany Státního zeměělského a ntervenčního fonu a také schválení samotné stratege CLLD. Dne byly vyhlášeny výzvy pro Workshop s oborníky z Ltvy Druhý týen v říjnu se uskutečnla alší akce a to praktcký workshop s kolegy z Ltvy, kteří jž v programovém obobí fnanční nástroje využíval ve větším množství. Akce se konala v rámc aktvty Peer 2 Peer, kterou poporuje komsařka pro regonální rozvoj Corna Creţu. Tato aktvta je založena na prncpu vzájemného sílení zkušeností mez členským státy EU. Hlavní náplní workshopu byly praktcké ukázky toho, jak byly fnanční nástroje využívány v mnulém obobí v Ltvě. Účastníkům byly přestaveny projekty zaměřené na zvýšení energetckých úspor bytů a veřejných buov. Dskuze ke kažému tématu přnesla v mnoha boech nspměsta překláající ntegrované stratege ITI a IPRÚ. Výzva bue uzavřena 28. února Přepoklááme, že o té oby přeloží své stratege všchn nostelé ITI a IPRÚ. První výzvy řících orgánů na ntegrované projekty lze očekávat v první polovně příštího roku. Poku něko bue potřebovat více nformací, může se obrátt na někoho přímo v jenotlvých regonech? Vele stálých kontaktů na MMR (Frantšek Kubeš pro ITI a IPRÚ a Mlena Brožová pro CLLD) jsou na webových stránkách měst, respektve místních akčních skupn, zveřejněna jména manažerů strategí. Dále lze nahlénout např. o atabáze veené Nároní sítí místních akčních skupn V přípaě otazů ke konkrétní strateg oporučuj obracet se jž přímo na ně, ale MMR je přpraveno metocky kykolv pomoc. KONFERENCE K FINANČNÍM NÁSTROJŮM OTEVŘELA SÉRII TEMATICKÝCH AKCÍ Na začátku října proběhla konference s názvem Možnost využtí fnančních nástrojů v obobí Tato uálost zahájla sér přpravovaných aktvt k tématu, které je v novém programovém obobí velm aktuální. Cílem konference bylo přeevším nformovat o aktuálním stavu přípravy fnančních nástrojů v České republce a možnostech jejch využtí. Fnanční nástroje přestavují ůležtou část fnanční popory, která bue k spozc zároveň s otacem. Jená se o formu návratné půjčky, kterou je možné také kombnovat s otacem. Řící orgány přpravují vyhlášení výzev, které počítají s poporou právě z fnančních nástrojů. Integrovaný regonální program plánuje vyhlást první takovou výzvu v prosnc příštího roku a přepokláaná alokace byla zatím vyčíslena na 2 ml. Kč. Mez poporované aktvty patří např. snžování spotřeby energe, zařízení pro vytápění a přecho na ekologcké zroje. rac a řau oporučení, které bue moc Česká republka využít v prax. V Ltvě využl fnanční nástroje přeevším pro zlepšení nfrastruktury a moernzac bytových omů s cílem snížt závslost na jenom oavatel energe. Aktuální nformace V průběhu lstopau 2015 a v násleujících měsících buou pro zájemce o tuto problematku organzovány semnáře ve všech zemích EU. Harmonogram těchto semnářů, stejně jako veškeré alší aktuální nformace o fnančních nástrojích v EU, naleznete na níže uveené webové stránce. Přehlené nformace o uplatňování ntegrovaného přístupu ITI a hlavních řešených tématech najete v publkac: Integrované územní nvestce (ITI) v programovém obobí , která je k spozc v elektroncké poobě na níže uveené webové stránce. Úvoní slovo na konferenc pronesla Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce NOK na MMR Akce se zúčastnlo 64 zástupců řících orgánů a bankovního sektoru Alex Conway, řetel Oboru řízení evropských programů na Greater Lonon Authorty Více na: Více na: https// Zroj fotografí: 6 7

5 EVROPSKÉ FONDY PRO OBCE Mnsterstvo pro místní rozvoj - Nároní orgán pro koornac fonů EU přpravlo v souvslost s novým možnostm čerpání v programovém obobí publkac, která shrnuje přehle otačních ttulů určených zejména pro města a obce. Publkace přehleně přestavuje poporované oblast, na které města a obce čerpají evropské peníze nejčastěj. Obsahuje porobný výčet konkrétních příklaů projektů, na které je možné poat projektovou žáost. Na násleujících vou stránkách přestavujeme ukázky z kaptol, které vám MODERNIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY Poporované aktvty Operační program Zaměstnanost Kaptoly jsou tříěny le oblastí nejčastěj realzovaných městy a obcem přblíží, jaké nformace v publkac najete. Města a obce jsou jením z nejvýznamnějších příjemců evropských otací. Tsíce úspěšně zrealzovaných a kvaltních projektů nás vely k myšlence vyat tuto publkac pro nové programové obobí. Doufáme, že městům a obcím usnaní orentac v nabíce nových otačních ttulů a pomůže př přípravě projektů. V současné obě jž pracujeme na vyání obobné publkace určené pro příjemce z řa nezskových organzací, uvela Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce NOK. Ukázka z kaptoly - Tabulka poporovaných aktvt v oblast moernzace veřejné správy Zroj fnancování Integrovaný regonální operační program Webová stránka pro více nformací Ukázka z kaptoly - Poporované projekty v oblast žvotního prostřeí Názvy programů, ze kterých lze čerpat v oblast žvotního prostřeí Výčet konkrétních příklaů, pro které lze získat poporu v oblast žvotního prostřeí v programu IROP Integrovaný regonální operační program Specfcký cíl 2.5 Snížení energetcké náročnost v sektoru bylení Společenství vlastníků jenotek, vlastníc bytových omů s výjmkou fyzckých osob neponkajících: zlepšení tepelně-technckých parametrů stavebních konstrukcí tvořících obálku buovy (zateplení obvoových stěn, stropu, polahy, střech, výměna oken a veří), nstalace prvků stínění (pouze exterérové prvky), nstalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, výměna stávajícího zroje tepla na tuhá nebo kapalná foslní palva za jenotku pro kombnovanou výrobu elektřny a tepla využívající obnovtelné zroje energe nebo zemní plyn, výměna stávajícího zroje tepla na tuhá nebo kapalná foslní palva za plynový konenzační kotel, kotel na bomasu a tepelné čerpalo včetně nstalace akumulační nárže, nstalace nového zroje tepla (plynový konenzační kotel, kotel na bomasu nebo tepelné čerpalo včetně nstalace akumulační nárže) a výstavbu centrálního vytápění v omech, ve kterých byly osu jenotlvé byty vytápěny vlastním zroj na tuhá nebo kapalná foslní palva, nstalace solárních termckých kolektorů včetně nstalace akumulační nárže, nstalace fotovoltackých soustav, výměna přeávací stance, vyregulování nebo moernzace soustavy vytápění objektu a rozvoů teplé užtkové voy včetně nstalace systémů měření a regulace otopné soustavy. Popora je poskytována pouze na opatření prováěná v bytových omech mmo území hl. m. Prahy. Bytovým omem se rozumí stavba pro bylení, která má 4 a více bytových jenotek a ve které více než polovna polahové plochy opovíá požaavkům na trvalé bylení a je k tomuto účelu určen. Interreg V-A Slovenská republka Česká republka Specfcký cíl 2.2 Ochrana boverzty přeshrančního území prostřenctvím spolupráce v oblast ochrany a koornovaného řízení příroně významných území: Investční prorta 4 Aktvty na zpracování poklaů a okumentů pro efektvnější výkon péče o přeshranční příroně honotná území: Realzace společných opatření směřujících k zlepšení stavu ruhů a botopů prortního zájmu. Realzace společných opatření pro přecházení zhoršování stavu ruhů a botopů v přeshrančním území. Buování ekostablzačních prvků v krajně a rozvoj vybraných prvků zelené nfrastruktury. Tvorba a realzace společných přeshrančních plánů řízení/managementu příroně honotných území, jejch vybraných částí a okolního území (včetně chráněných území). Společné výzkumné čnnost poporující zlepšení, přeshranční ochranu a péč o příroně významná území (vybrané botopy, ruhy). Montorování a vyhonocování stavu a vývoje botopů a ruhů, výměna vzájemných nformací, úajů a poznatků. Společné čnnost v oblast prevence a ostraňování ůsleků eroze půy, kultvac půy. Název specfckého cíle nebo nvestční prorty programu Strategcké a projektové řízení, transparentnost veřejné správy analytcké a evaluační metoy a stue, procesy kvalty řízení, egovernment, kybernetcká bezpečnost Zvyšování znalostí zaměstnanců veřejné správy vzělávací a výcvkové programy, kurzy, semnáře Územní rozvoj územní a regulační plány Přeshranční spolupráce mez občany a nsttucem vzájemné porozumění, popora spolupráce, ntegrace Optmalzovat procesy a postupy ve veřejné správě zejména prostřenctvím posílení strategckého řízení organzací, zvýšení kvalty jejch fungování a snížení amnstratvní zátěže Profesonalzovat veřejnou správu zejména prostřenctvím zvyšování Tříění le aktvt v ané oblast 3.2 Zvyšování efektvty a transparentnost veřejné správy prostřenctvím rozvoje využtí a kvalty systémů IKT 3.3 Popora pořzování a uplatňování okumentů územního rozvoje Specfcký cíl v prortní ose aného programu Výčet kaptol v publkac Žvotní prostřeí Doprava Opaové hospoářství Vzělávání a výzkum Zaměstnanost a socální služby Moernzace veřejné správy Kulturní ěctví Pól růstu 9 Více na: 8 9

6 V4 ČESKÁ REPUBLIKA PŘEDSEDÁ ZEMÍM VISEGRÁDSKÉ SKUPINY 2015/2016 O 1. července 2015 začalo roční přesenctví České republky v rámc Vsegráské skupny. Co nám roční přesenctví přnese? Česká republka, Slovensko, Polsko a Maďarsko tvoří čtveřc střeoevropských států, které se skoro pře 25 lety oholy na spoluprác a prosazování společných cílů v rámc Evropy. Spolupráce probíhá v rámc Vsegráské skupny, nazývané též Vsegráská čtyřka (V4). Tyto státy spojuje potřeba poslovat vzájemnou ůvěru a solartu. Tyto cíle, které s zvolly země V4, svěčí o načasovost jejch zaměření. Slogan Českého přesenctví pro letošní rok V4 Trust Společná ůvěra jasně poukazuje na zvolené cíle, kterých se V4 chce ržet a jsou pro n zásaní. Mnsterstvo pro místní rozvoj uspořáá v rámc přesenctví ve V4 více jak vacet akcí. V4 reaguje na aktuální stuac Snahou českého přesenctví ve V4 je soustřet se na nosná témata s konkrétním praktckým výslekem. To se projevuje na výběru ageny pole reálných cílů a potřeb. Jen tak je možné vytvořt kvaltní výsleky vzájemné spolupráce. V4 je schopna reagovat na aktuální stuac, která ovlvní vývoj evropských států na elší obu. Je zřejmé, že např. mgrační krz nemůže řešt žáná země EU sama o sobě, řešení musí hleat země jako celek. Pole názoru lírů střeoevropského regonu jsou klíčové va faktory, a to ochrana vnější hrance EU a spolupráce se třetím zeměm. Zástupc zemí V4 vyzval evropské partnery ke spoluprác a jenotě. Program přesenctví 2015/2016 Přeseající země vžy usluje o to, aby skupna řešla zásaní témata a aby její setkání měla praktcký opa. Jenání V4 se na různých úrovních zabývají velce šrokým spektrem témat, o koornace spolupráce v agenách EU a sjenocování postojů v klíčových otázkách, přes oblast energetky a vzělávání až po bezpečnostní otázky a spoluprác ozbrojených složek. Během roku se uskuteční v rámc českého přesenctví řaa pracovních setkání, konferencí, oborných semnářů vláy zemí V4 s cílem prosat společné projekty na prohlubování spolupráce a koornace postojů státu V4 ať už v EU č NATO. K přesenctví České republky v rámc Vsegráksé skupny významně přspěje Mnsterstvo pro místní rozvoj. Pro roky 2015 a 2016 přpravlo více jak vacítku akcí a řaa z nch se bue týkat také problematky evropských fonů. Dosu jž proběhly akce např. k tématům evaluací ESI fonů, č publctě evropských fonů. V červnu 2016 pak proběhne setkání mnstrů pro místní rozvoj, kteří schválí závěry z českého ročního přesenctví v ageně regonálního rozvoje. Zároveň oje k přeání přesenctví Polsku. Kompletní program akcí, které MMR uspořáá v rámc českého přesenctví ve Vsegráské skupně v letech naleznete na níže uveené webové stránce. Prorty 2015/2016 >> poslování souržnost a stablty stření Evropy cílenou spoluprací mez občany, nevláním organzacem, ponkatelským subjekty a alším aktéry zemí V4, >> spolupráce v rámc EU na vytvoření a fungování Energetcké une, >> ntenzvní skuze o buoucnost kohezní poltky, >> energetcká bezpečnost a ostatečné zajštění oávek energe, >> vytvoření samostatného vntřního trhu se zemním plynem a zajštění stablních plynovoů, >> popora reforem v zemích výchoního partnerství a zápaního Balkánu, >> popora svoboných méí, >> zefektvnění bezpečnostních složek a prvků kvůl nealekému probíhajícímu válečnému konflktu, >> aktvní naplňování prncpu solarty, >> popora a propagace gtální ageny za účelem zvyšování konkurenceschopnost, >> boj prot aňovým povoům a únkům. Kalenář akcí Typ akce Téma Termín jenání náměstků workshop workshop konference workshop hght level meetng konference konference workshop setkání mnstrů se event konference jenání Řící skupny konference Přeshranční spolupráce prezentace projektů Fnanční popora bylení v zemích V4 se zvláštním zřetelem na senory Fnancal-Marketng meetng centrály cestovního ruchu Strategcké řízení a buoucnost po roce 2020 Ukončování programů za obobí Pops protokolu o spoluprác v cestovním ruchu včetně marketngového plánu Smart ctes Destnaton branng ve spoluprác s UNWTO a VŠE Elektronzace veřejných zakázek a koncesí Bylení senorů výzva pro 21. století (v rámc Evropského Habtatu) Kohezní poltka jako nástroj rozvoje měst (v rámc Evropského Habtatu) První rok mplementace nového obobí Společná stratege územního rozvoje Územní menze a ntegrované nástroje rozvoje území prosnce prosnce prosnce lena 2016 únor února února 2016 Místo konání Plzeň Ostrava 18. února 2016 březen března března 2016 uben 2016 uben 2016 květen 2016 tbc tbc DG meetng Příprava společných závěrů květen 2016 tbc setkání mnstrů Schválení společných závěrů červen 2016 tbc Více na:

7 OPEN-AIR FESTIVAL NA LETENSKÉ PLÁNI: DEN S EVROPSKÝMI FONDY Pro roče s ětm byly přpraveny soutěže a spousta alších aktvt na téma EU Všechny nformace o fonech EU na jenom místě, spousta her, soutěží a atrakcí pro malé velké, vystoupení kapel Manrage nebo Maxm Turbulenc. Takový byl Den s evropským fony, který se uskutečnl 26. září 2015 na Letenské plán v Praze. Skákací hra se těšl velké oblbě stejně jako terénní auta na álkové ovláání Pořaatelem celoenního festvalu bylo Mnsterstvo pro místní rozvoj ve spoluprác s alším resorty. Pražská Letenská pláň nabíla účastníkům festvalu nabtý program. Na hlavním póu se postupně přestavly známé kapely Maxm Turbulenc, Kttchen, zpěvác Sabna Křováková a Lukáš Chromek a jako hlavní hvěza večera kapela Manrage. Celou akc moeroval oblíbený moerátor Evropy 2 Petr Nasty Cerha. Pro ět ospělé byly přchystány hry a soutěže, ke mohl vyhrát zajímavé ceny. Zábavnou část oplnly nformační stánky všech evropských fonů a operačních programů. Účelem festvalu bylo upozornt na začátek programového obobí a přestavt veřejnost novnky v oblast čerpání fonů EU. Návštěvníc s mohl onést nformační materály nebo soutěžt o ceny Program pokračoval až o pozních hon Zástupc řících orgánů se příchozím zájemcům neúnavně věnoval Celou akc uzavřel skvělý koncert kapely Manrage 12 13

8 Infografka JAK FUNGUJÍ INTEGROVANÉ NÁSTROJE? S pojmem ntegrované nástroje se bueme v programovém obobí setkávat stále častěj. Jak vlastně vypaá projekt fnancovaný kombnací různých nvestc, které se vzájemně oplňují pro efektvnější naplnění potřeb aného území? Ústecko - chomutovská aglomerace Teplce Děčín Lberec PŘÍKLAD TYPOVÉHO INTEGROVANÉHO PROJEKTU FINANCOVANÉHO Z VÍCE PROGRAMŮ: Integrovaný opravní systém Prahy a Střeočeského kraje IROP e OP PRAHA PÓL RŮSTU ČR e e Kombnace různých zrojů fnancování umožňuje komplexní zajštění vzájemně souvsejích potřeb v aném území Karlovy Vary Plzeň Chomutov Plzeňská metropoltní oblast Most České Buějovce Tř typy ntegrovaných nástrojů pro tř typy území Integrované územní nvestce (ITI) Ústí n. Labem Pražská metropoltní oblast Mlaá Boleslav Jablonec n/ns Parubce Jhlava Brněnská metropoltní oblast Hraec Králové Hraecko - parubcká aglomerace Brno Olomoucká aglomerace Prostějov Olomouc Přerov Opava Ostrava Karvná Havířov Frýek-Místek Nástroj pro realzac ntegrovaných strategí rozvoje metropoltních oblastí/aglomerací umožňující koornac navzájem provázaných a územně zacílených ntervencí z různých prortních os jenoho č více programů ESI fonů. Zlín Ostravská metropoltní oblast 2. Moernzace nformačního systému 1. Vytvoření centrálního spečnku veřejné opravy e 3. Rozvoj preference veřejné opravy (tj. usnanění průjezu vozel MHD na světelných křžovatkách) q e TICKET e 4. Rozšíření sítě samoobslužných proejních zařízení 5. Rozšíření obavovacího zařízení Pražské ntegrované opravy na území Prahy a Střeočeského kraje q Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Komuntně veený místní rozvoj (CLLD) IPRÚ systémově navazují na Integrované plány rozvoje měst (IPRM) z obobí , jsou však mofkovány pro potřeby šršího území. Nástroj je zaměřen na subregonální území se zapojením místních akčních skupn (MAS) zastupujících veřejné soukromé zájmy s cílem zaměřt poporu na místní potřeby aného venkovského území a rozvoj spolupráce aktérů na lokální úrovn

9 AKTUALIZACE DOHODY O PARTNERSTVÍ DOSTUPNĚJŠÍ INFORMACE O VÝZVÁCH Po schválení posleního programu v červnu letošního roku ošlo k techncké revz Dohoy o partnerství, která uvela tento zastřešující okument o soulau s programovým okumenty. Potřebujete věět, jaké výzvy jsou aktuálně otevřené? Kolk žáostí jž bylo poáno a kolk je ve výzvě fnančních prostřeků? Všechny tyto nformace naleznete v nově upravené sekc na webovém portálu Dohoa o partnerství (DoP), klíčový strategcký zastřešující okument pro programové obobí , byla schválena Evropskou komsí po několkaleté přípravě jž v srpnu To však neznamenalo, že její pooba je efntvně uzavřená. I naále bylo vyjenáváno o jenotlvých programech a právě změny a posuny v nastavení programů, přeevším v závěrečné fáz jejch přípravy, způsobly, že bylo potřeba mírně upravt Dohou o partnerství, aby se ostala o soulau s programovým okumenty. Se zástupc Evropské komse bylo ohonuto, že k této nezbytné techncké revz DoP oje po schválení posleního programu, což nastalo 11. června Revze byla proveena v letních měsících, v září projenána Raou pro ESI fony na pracovní úrovn a v říjnu neformálně s Evropskou komsí. Násleně byla aktualzace Dohoy o partnerství přeložena na jenání vláy ČR ne 20. lstopau 2015 pro nformac. Do konce roku 2015 bue ofcálně přeložena Evropské koms prostřenctvím systému SFC. Hlavní změny V programech ošlo ke zpřesnění a úpravě zacílení některých ntervencí a v přípaě některých programů k robným přesunům alokací mez prortním osam č tematckým cíl. Tyto změny vytvořly potřebu úpravy přeevším fnančních tabulek (alokace le programů, le tematckých cílů, na technckou pomoc, le fonů a kategorí regonů, na klmatckou změnu apo.) a očekávaných výsleků DoP (zpřesnění le programů, zajštění lepšího soulau, úpravy za účelem lepší sleovatelnost naplňování). Dalším změnam v Dohoě o partnerství bylo oplnění vazby s nově schváleným strategckým okumenty a úprava synergckých řetězců a koornačních mechansmů. Revze Dohoy o partnerství byla strktně chápána jako technckého charakteru. Jejím cílem tey nebyla aktualzace at a závěrů analýzy. Ověření relevance potřeb bue proveeno v letech v souvslost se zpracováním Zprávy o pokroku mplementace Dohoy o partnerství. Upravována také nebyla příloha honocení naplňování přeběžných pomínek. O lstopau 2015 je potencálním skutečným žaatelům a příjemcům z fonů EU k spozc nově upravená a přehlenější sekce věnovaná aktuálnímu přehleu výzev. Stačí pouze na úvoní stránce klknout na banner s nformacem o aktuálně vyhlášených výzvách (vz obrázek č. 1 níže), nebo zaat obr. č. 2 Přehle výzev můžete lbovolně fltrovat a potřebné úaje máte na osah. Naleznete ze nteraktvní tabulku se záklaním nformacem o výzvách s možností fltrování a řazení statstk týkajících se výzev, a to např. le programu, aktuálnost nebo počtů výzev (vz obrázek č. 2 níže). Po tabulkou se nachází soubor s porobnějším statstkam o jenotlvých výzvách, ke naleznete např. počet poaných žáostí, objem fnančních prostřeků ve výzvách, počet schválených projektů a mnoho alšího. Další nformace o konkrétních výzvách naleznete také na webové stránce obr. č. 1 Počet očekávaných výsleků (OV) - pře a po revz DoP Srovnání poílu alokace na 11 tematckých cílech Dohoy o partnerství - pře a po revz (přehle tematckých cílů najete v publkac ESI fony v kostce na níže uveeném okazu) % Počet OV pře revzí Počet OV po revz Více na: 20 % 10 % 0 % TP Zroj at: MMR Více na: Nabíku naleznete v pravém sloupc na ttulní straně

10 IROP IROP NABÍDNE ŽADATELŮM V ROCE 2015 PŘES 37 MILIARD KORUN Na konc letošního roku bue v IROP vyhlášeno celkem 19 výzev v celkové honotě přes 37 mlar korun. Výzvy pro rok 2016 se přpravují a jejch celkový počet by měl na konc roku 2016 osáhnout až 65. FONDY EU NA LADRONKAFESTU 2015 Největší evropský festval volnočasových aktvt v Praze navštívly letos na začátku září tsíce lí. Byl pro ně přpraven bohatý program a nechyběl an stan MMR-NOK, ke byla výstava fotografí úspěšných projektů a také nformace o fonech EU pro ět ospělé. Integrovaný regonální operační program (IROP) začal na konc července 2015, necelé va měsíce po svém schválení Evropskou komsí, vyhlašovat výzvy k poávání projektů. Žáost o poporu se v programovém obobí překláají v elektroncké poobě v aplkac MS2014+ na arese První vě vyhlášené výzvy IROP se týkaly zvýšení regonální moblty, konkrétně rekonstrukce nebo výstavby slnc II. a III. tříy, a tvorby územních plánů pro obce s rozšířenou působností. Násleovaly výzvy poporující tvorbu regulačních plánů a územních stuí, elektronzac veřejné správy (elektroncké poání), specalzovanou péč v onkogynekolog a pernatolog, poporu socálního ponkání, ensttuconalzac socálních služeb za účelem socálního začleňování. Název výzvy Skutečné / přepokláané atum vyhlášení výzvy Datum ukončení příjmu žáostí Vybrané úseky slnc II. a III. tříy Územní plány Regulační plány Aktvty veoucí k úplnému elektronckému poání Vysoce specalzovaná péče v oblastech onkogynekologe a pernatologe Zlepšení říících a amnstratvních schopností MAS Densttuconalzace socálních služeb za účelem socálního začleňování Techncká pomoc Územní stue Socální ponkání pro SVL Socální ponkání Kyberbezpečnost Ve stanu byly pro návštěvníky k spozc tštěné materály Soutěžení o ceny patří k nejoblíbenějším aktvtám Byly vyplněny stovky kvízů, za které zájemc získal robné ceny Zajímala nás zpětná vazba o návštěvníků Pro větší nformovanost zájemců o otační poporu řící orgán IROP organzuje ve spoluprác s Centrem pro regonální rozvoj (CRR) semnáře k jenotlvým výzvám. Přehle semnářů stejně jako aktuální harmonogram výzev pro rok je k spozc na webové arese cz/irop. O ata vyhlášení výzev jsou na tomto okaze také veškerá pravla pro žaatele a příjemce. Revtalzace vybraných památek Infrastruktura pro přeškolní vzělávání Infrastruktura pro přeškolní vzělávání pro SVL Energetcké úspory v bytových omech Elektronzace ovětví - elegslatva, esbírka, archvace Popora bezpečnost opravy a cykloopravy Technka pro IZS Byl přpraven bohatý oprovoný program pro ět 18 19

11 JMP METODICKÝ POKYN PRO VYUŽITÍ INTEGRO- VANÝCH NÁSTROJŮ Jako součást jenotného metockého prostřeí přpravlo MMR Metocký pokyn pro využtí ntegrovaných nástrojů v programovém obobí Přestavujeme vám hlavní změny, které tato metoka přnáší. PŘEHLED AKTUÁLNÍCH PUBLIKACÍ Přestavujeme vě nové publkace aktuálně vyané MMR NOK. Obě jsou, společně s alším publkacem, zarma ke stažení v elektroncké poobě na mcroste bulletnu OKO NOKu v sekc publkací, vybrané ttuly také v anglčtně. Publkace Jak je možné čerpat poporu pro realzac projektů přspívající k naplnění ntegrované stratege? Záklaem pro čerpání popory v rámc zapojených programů jsou řáně schválené ntegrované stratege, které úspěšně prošly procesem honocení. Vlastní realzační fáze je zahájena vyhlášením výzvy řících orgánů na poporu tzv. ntegrovaných projektů. Jakým způsobem buou nostelé města a MAS překláat své stratege? Integrovanou strateg lze přeložt pouze na záklaě vyhlášené výzvy k překláání žáostí o poporu strategí. Poání stratege se prováí elektroncky prostřenctvím portálu IS KP14+ montorovacího systému MS Jak probíhá schvalovací proces? Přeložené ntegrované stratege jsou posuzovány ve vou fázích honocení, a to v rámc (1) kontroly formálních náležtostí a přjatelnost (zajstí Obor regonální poltky MMR) a (2) věcného honocení (proveou otčené řící orgány programů). Záklaní krtéra pro obě fáze honocení jsou součástí metockého pokynu. Krtéra věcného honocení mohou jenotlvé řící orgány rozšířt o oplňující krtéra, která buou zveřejněna v příslušné výzvě. Jaké programy jsou zapojené o realzace ntegrovaných nástrojů? Přehle specfckých cílů operačních programů a Programu rozvoje venkova určených pro rozvoj měst a jejch Jaké jsou hlavní změny v obobí ? >> Povnnost zřízení zprostřekujícího subjektu ITI na úrovn města (u programů poporovaných z EFRR) >> Jasné vymezení rolí a elegování čnností (ŘO, ZS) na úrovn měst a nostelů strategí >> Ukotvení povnné struktury ntegrovaných strategí >> Zpřesnění jenotlvých kroků v procesu honocení a schvalování strategí a ntegrovaných projektů >> Reformulace honotících krtérí ntegrovaných strategí >> Doplnění krtérí pro posouzení soulau projektových záměrů s ntegrovanou strategí >> Upřesnění postupů amnstrace výzev MAS a honocení klíčových projektů MAS Opově na alší často klaené otazy najete v sekc FAQ na níže uveené webové stránce zázemí a pro rozvoj venkova je uveen v Nároním okumentu k územní menz, který je rámcovým okumentem pro uplatnění ntegrovaných nástrojů v soulau s Dohoou o partnerství. Musí být oěleny role zprostřekujícího subjektu na úrovní města a nostele ITI? Ano, musí být strktně orženo, že kažou rol vykonává vžy samostatný útvar v rámc nterní struktury města a zároveň se tento útvar přímo nepoílí na povnnostech příjemce. Jak bue upraven vztah mez řícím orgánem a zprostřekujícím subjektem? Vztah mez řícím orgánem a zprostřekujícím subjektem zřízeným pro Integrované územní nvestce bue efnován v elegačním aktu (veřejnoprávní smlouvě), který může být poepsán po úspěšném autu esgnace. Bue fnancována čnnost nostelů ntegrovaných strategí v průběhu realzace? Ano, avšak záleží na typu nástroje. Integrované územní nvestce (ITI) mohou žáat o poporu na řízení stratege a na čnnost zprostřekujícího subjektu z OPTP. Poporu na aktvty spojené s řízením strategí Komuntně veeného místního rozvoje (CLLD) lze získat z IROP. Amnstratvní náklay spojené s realzací Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) být hrazeny nemohou. IPRÚ je nároním nástrojem, který nemá oporu v nařízeních Evropské une. Více na: Více na: Abecea fonů EU Přehle nejůležtějších praktckých nformací k programovému obobí pro všechny, kteří potřebují návo jak na projekt. Publkace přestavuje systém fungování evropských fonů, strukturu zopověných nsttucí, kontaktní místa, pops jenotlvých kroků žaatele o navržení projektového záměru až po jeho realzac, přehle nových programů a jm poporovaných oblastí včetně fnanční alokace, nformace o novém montorovacím systému a alší užtečné nformace. Evropské fony pro obce: Příležtost v obobí Na stránkách této publkace se ozvíte, jak nejlépe čerpat otace z Evropské une pro svou obec. Usnaňuje obcím orentac v nabíce otačních ttulů. Je rozčleněna pole témat a příklaů typových aktvt, ne pole programů, jak bývá zvykem. Umožňuje nalstovat konkrétní oblast, kterou chce město nebo obec vylepšt a nformuje, který program a prortní osa jsou určeny pro konkrétní projekt. Publkace přestavuje alší otační možnost, které mohou obce využít. Ukázka z publkace: vz str

12 EU BRUSELSKÉ OPEN DAYS PŘIVÍTALY TÉMĚŘ ÚČASTNÍKŮ Kažoroční čtyřenní akce Open Days, nebol evropský týen regonů a měst se uskutečnla v říjnu letošního roku a byla eální příležtostí pro města a regony prezentovat, jak se jm ařlo aplkovat prncpy kohezní poltky o praxe. ČESKÝ PROJEKT VE FINÁLE SOUTĚŽE REGIO STARS 2015 V rámc Open Days byly v Bruselu přeány ceny v soutěž Rego Stars, která oceňuje úspěšné projekty realzované z fonů EU. Ve fnále byl letos český projekt Workng Chance. Open Days jsou fórem, ke se mohou potkat zástupc všech členských států a vyměnt s své zkušenost z praxe. Pro návštěvníky byla uspořáána více jak stovka workshopů a alších přružených aktvt. Účastníc mohl vět praktcké ukázky projektů, které byly realzovány přímo v Bruselu. Na zkušenost z letošního ročníku jsme se zeptal účastníků z Nároního orgánu pro koornac na MMR: Co vás na Open Days nejvíce zaujalo? Osobně mě nejvíce zaujaly workshopy k tématům komuntně veeného místního rozvoje (CLLD), ynamky městské renovace na příklau Brussels Canal Area a tématu Habtat. V přípaě Habtatu jsme měl možnost vyslechnout, Návštěvníc skutoval o problematce s kolegy z jných zemí EU jakým způsobem honott mplementac cílů, jaké nkátory použít na který cíl apo. Celý workshop byl tematcky zaměřený na plánování měst, řekla Kateřna Folprechtová z Oboru evropských záležtostí. Přínosem pro mě bylo přestavení realzovaných ncatv a projektů napříč EU a zejména networkng, který je pro akc typu Open Days velm postatný. Získávání kontaktů a sílení obré praxe je pro naš prác velm ůležté. Open Days nabíly šrokou nabíku workshopů č konferencí, zejména co se týče rozvoje regonů a měst v kontextu ESI fonů. Člověk tak získá přestavu o tom, jak se k ESI fonům v prax přstupuje za hrancem České republky, řekl Dav Škorňa Akce se zúčastnlo více než účastníků z Oboru Dohoy o partnerství, evaluací a strategí. Nejvíce mě oslovlo to, že Evropská une začíná řešt aktuální stuac kolem mgrantů. Snaží se vymyslet, jak zapojt fony EU o řešení této nelehké stuace. Další téma, které mě zaujalo, byla spolupráce regonů Maďarska a Rumunska. Spolupracují v oblast zeměělství a lesnctví a íky tomu se jm aří snžovat nezaměstnanost, což je v mnoha boech velm nsprující pro nás, řekla Jana Davová z Oboru evropských záležtostí. Více nformací o letošním ročníku Open Days můžete najít na níže uveených webových stránkách. Soutěž RegoStars vyzvhuje orgnální a novatvní projekty, které by mohly být nspratvní pro alší regony. Letošní vítězové jsou obrým příklaem toho, jak aplkovat možnost, které nám přnáší fony EU. Projekty mohly soutěžt ve čtyřech tematckých kategorích Intelgentní růst, Uržtelný opa, Růst poporující začleňování a Cty Star. Všechny projekty měly za cíl zlepšt kvaltu žvota občanů. Projekty, které se ostaly o fnále, okláají, jak obře byly prostřeky z EU využty a zaslouží s meznároní uznání. Český projekt se ostal mez fnalsty RegoStars 2015 Projekt Workng Chance soutěžl v kategor Projekty poporující začlenění. Evropská komse zařala český projekt mez fnalsty o cenu za nejnspratvnější a novatvní projekt, který vznkl íky fonům Evropské une. Celkem bylo přhlášeno 143 projektů, ze kterých vybrala oborná porota o fnále nejlepších 17 z nch. Hlavním cílem českého projektu s názvem Tercální prevence v Praze zaměstnání a řešení luhů je rentegrace osob po výkonu trestu znovu o společnost a asstence s uplatněním se na pracovním trhu. A už teď se projekt může pochlubt slušným výsleky. Český fnálový projekt Workng Chance Nezskovka Rubkon pomůže zolat překážky Nezsková organzace Rubkon vznkla proto, aby pomáhala lem s krmnální mnulostí získat prác a snáze se tak navrátl o koloběhu žvota. Pracují s klenty jak na svoboě, tak ve vězncích. Hlavní myšlenka Rubkonu je v tom, že lé bez stablního zázemí a zaměstnání nejsou schopn plnt své fnanční závazky a splácet luhy. Kažý třetí kanát nalezl zaměstnání Rubkon má skvělé výsleky. Přes 80 % klentů má jasně naplánovány své fnanční závazky a 64 % klentů oržuje své splátkové kalenáře. U osobních bankrotů zaznamenala nezskovka 98 % úspěšnost. Pracovní agentura pole svých ostupných statstk uváí, že kažý třetí kanát nalezl zaměstnání a 77 % umístěných kanátů setrvalo v zaměstnání po zkušební obě. S Rubkonem aktvně spolupracuje celkem 140 zaměstnavatelů. Během 21 měsíců, co je projekt funkční, se zvýšla konkurenceschopnost klentů organzace a několk zaměstnavatelů se přesvěčlo o tom, že zaměstnání lí po výkonu trestu není pouze obrý čn, ale také obrá nvestce. Více o projektu o soutěž najete na níže uveených okazech. Více na: Zroj fotografí: Více na: Zroj fotografe:

13 Výsleky PROJEKT Z TITULNÍ STRANY: SLEZSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM V KARVINÉ Soutěž Vyfoť projekt letos oslavla jž pátý rok své exstence a kažoročně se zvyšuje kvalta zasílaných fotografí (více vz str. 25). Důkazem toho je ttulní strana pozmního čísla Oka NOKu, která zachycuje projekt v rámc soutěžní kategore Foto Pře a po. VYHODNOCENÍ SOUTĚŽE VYFOŤ PROJEKT Během letních měsíců proběhl jž pátý ročník oblíbené fotografcké soutěže Vyfoť projekt. Do soutěže se přhláslo 121 fotografů. Ve více než fotoalbech bylo zhruba fotografí. Kažé album přestavovalo některý z projektů popořených z fonů EU. Hstorckou buovu v Karvné postavl kolem roku 1898 pan Alos Janeček. Komplex buov a pozemků říve sloužl jako mlýn, ronný ům, pla a malá voní elektrárna. V pozější obě sloužl přeevším ke sklaování materálů, napříkla jako skla cvlní obrany. Buova postupem času začala chátrat a časem j často vyhleával zloěj kovů, okonce vakrát vyhořela. O 90. let byla zcela opuštěna a stávala se často útočštěm lem bez omova, ale také fotografů a alších tvůrců, kteří využíval rozpalý vzhle a nustrální ráz buovy pro svou prác. S opravam to už vypaalo beznaějně, ale objekt byl proán vzělávací společnost, která ze vybuovala Slezské vzělávací centrum a objekt tak zachránla a zprovoznla. Moerně vybavené učebny Projekt vzělávacího centra byl popořen z OP Ponkání a novace a o celého objektu bylo nvestováno více jak 36 mlonů korun. Buova bývalého Janečkova mlýna prošla kompletní rekonstrukcí a veškeré práce byly okončeny v lstopau Prostory nového školcího centra jsou vybaveny přeevším pro obory zaměřené na průmysl, řemeslné ovenost, znalost IT a elektro. Vntřek pětpatrové stavby je vybuován praktcky zcela nově, ovšem fasáa opovíá půvonímu vzhleu. Centrum pomáhá snížt nezaměstnanost Centrum nabízí školení pro nejrůznější obory a zároveň jsou ze plně k spozc školcí prostory pro frmy a alší nsttuce, které s místnost mohou pronajmout a pořáat ze svá vlastní školení č kurzy. Oblast Karvnska se převážně specalzuje na průmysl, a tak nabíka kurzů se výrazně zaměřuje na řemeslnou výrobu, techncké profese apo. Centrum se nebrání an spoluprác s úřay práce. Jenom v Karvné je cca nezaměstnaných osob a právě rekvalfkace nebo kurzy by pomohly toto číslo výrazně snížt. Jž se vznkem centra byla vytvořena nová pracovní místa, což je samozřejmě vítaná přaná honota. Buova bývalého mlýna, která léta hyzla příjez k lázeňskému areálu, nes jž opět ělá čest nustrální archtektuře 19. století. Na patrovou buovu navazuje mlynářova vla, která na obnovu stále čeká. Řetel centra Martna Ferfeck se ale bue snažt v novém programovém obobí získat otac na obnovu této část objektu. Fotografe zvítězla v soutěž Vyfoť projekt v kategor Foto pře a po (více vz násleující strana). Soutěž kažoročně pořáá Mnsterstvo pro místní rozvoj. Úkolem soutěžících je vyfott projekty, které byly realzovány nebo popořeny z fonů EU. Vyhlášení vítězů a přeání cen proběhlo v pátek 2. října 2015 přímo v buově mnsterstva na Staroměstském náměstí. Soutěžlo se celkem ve třech kategorích Nejtalentovanější fotograf/ka, Nejaktvnější fotograf/ka a Foto Pře a po. Soutěž Vyfoť projekt se těší velké oblbě a s potěšením sleuj, jak kažý rok narůstá počet fotografů fotografí. Není jenouché vybrat z takového množství krásných snímků jen tř nejlepší. Jsme za takovou účast moc rá, neboť je to alší střípek o skláačky, ze které se propagace toho, co jsme za evropské peníze pro Českou republku získal, skláá. Všem letošním výhercům ze srce blahopřej, řekla na vyhlášení výsleků soutěže Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce Nároního orgánu pro koornac. V kategor Nejtalentovanější fotograf/ka porotu nejvíce zaujalo fotoalbum Václava Křovny z Hráku u Rokycan s názvem Nové valo Plzeň. Na fotografích zachytl projekt popořený v rámc Regonálního operačního programu Jhozápa, který výrazně přspěl k popoře kultury v Plzeňském kraj. Na ruhém místě se umístl Mchal Cetkovský, který vyfotl projekt Regenerace Benešovy tříy v Hrac Králové. Tento projekt vznkl íky otac Integrovaného operačního programu a jeho realzace zvýšla kvaltu žvota v okolí jené z hlavních hraeckých tří. Třetím nejtalentovanějším fotografem se stal Martn Kotas a jeho album Rozšíření hornckého skanzenu ve Zlatých Horách popořené z Regonálního operačního programu Stření Morava. V kategor Foto Pře a po uspěl Ram Fojtík, který zachytl proměnu Slezského vzělávacího centra (vz přechozí strana). Druhé místo patřlo Zeňku Dvořákov s albem Moernzace ponku nákupem stroje na přípravu půy a pomyslný bronz s onesl Jan Gavlík z Klobouků u Brna s albem Vybuování objektu chráněného bylení Mrane. Vítězkou v kategor nejaktvnější fotografka se stala Nkola Gorylová z Ostravy s vyfotografovaným projekty. Druhé místo získala Martna Dlouhá (1068 fotoalb) a třetí Beata Jana Flařová (721 fotoalb). Na prezentac fotografí ze soutěže se můžete těšt v zmním čísle Oka NOKu. Více na:

14 ČMZ AKTUÁLNÍ STAV ČERPÁNÍ A RIZIKA NEDOČERPÁNÍ Pravelný montorng MMR o stavu čerpání evropských fonů v programovém obobí ukazuje, že koncem roku 2015 je příjemcům proplaceno 87,7 % alokace NSRR. Informace pro vláu ČR Vláa ČR pravelně projenává nformace o stavu čerpání prostřeků z fonů EU v obobí Aktuálně je proplaceno příjemcům 87,7 % alokace NSRR, o 100 % alokace tak naále zbývá proplatt 83,4 ml. Kč, a to bez Graf č. 1: Stav čerpání o roku 2007 (EU poíl) - stav k 4. lstopau 2015 % Celková částka k čerpání, 201,8 % 1 365,5 ml. Kč zohlenění fnančních oprav, které tuto částku ještě navýší o přblžně 25 ml. Kč, tzn. stále zbývá proplatt téměř 108,4 ml. Kč (EU poíl). Tato částka zahrnuje ohaované neočerpání. Jená se o značné množství prostřeků, které řící orgány mají proplatt o, Převs žáostí o otac, 108,0 % 100 % 730,7 ml. Kč 676,6 ml. Kč 87,7 % 593,2 ml. Kč 74,2 % 501,9 ml. Kč konce programového obobí. Takové množství prostřeků, které má být proplaceno v krátkém časovém úseku, s sebou nese nejen časová rzka, ale také vysoké rzko chybovost, zvýšené nároky na amnstratvní kapactu kapactu nformačních systémů. Proplacené prostřeky 73,1 % 494,9 ml. Kč Tren vývoje neočerpání Česká republka louhoobě usluje o maxmalně efektvní očerpání prostřeků z programového obobí Proto byla na začátku roku 2015 stanovena řaa opatření, jejchž cílem je snížení rzk, která mohou mít opa na neočerpání alokace. Většna z těchto opatření jž byla realzována. MMR-NOK se však naále věnuje sleování alších možných rzk majících vlv na očerpání alokace Vzhleem k blížícímu se konc programového obobí jsou však možnost jž omezené a řící orgány MMR-NOK se nyní musí soustřet zejména na ůslené montorování průběhu čerpání a přecházení rzkovým stuacím. Jako největší rzko očerpání prostřeků se v současnost jeví zpožění v realzac projektů. Řící orgány se proto věnují maxmální spoluprác s příjemc, aby bylo maxmum projektů okončeno včas a neocházelo k navyšování částky, která nebue očerpána. Blaterální jenání s EK Česká strana průběžně nformuje a jená s Evropskou komsí. Tato blaterální jenání umožňují řícím orgánům hleat a nastavovat opatření k efektvnímu očerpání alokace. Poslení jenání k tomuto tématu se uskutečnlo na začátku lstopau Hlavním tématem jenání byl pokrok v čerpání prostřeků a možná opatření pro jeho urychlení. Rychlost očerpání však často vee ke zvýšení chybovost, a proto MMR-NOK upozorňuje, že naále je třeba bát na mnmalzac možných chyb a zajstt tak vysokou kvaltu všech procesů spjatých s čerpáním v posleních měsících končícího programového obobí. MMR ále nformovalo EK o aktvtách realzovaných v roce 2015 a také o evaluacích, které buou zpětně honott využtí prostřeků v obobí Toto vyhonocení výsleků a přínosů ve vybraných aktvtách násleně přnese mnohá oporučení pro nastavení kohezní poltky v České republce po roce Aktuální stav čerpání na konc roku 2015 shrnují grafy níže. Mnsterstvo pro místní rozvoj bue ve zbývajících nech tohoto roku a první polovně roku 2016, ky bue čerpání prostřeků ještě amnstrováno, ntenzvně napomáhat řícím orgánům v jejch snaze veoucí k efektvnímu snížení neočerpání fnancí přělených České republce v končícím programovém obobí Graf č. 2: Stav plnění lmtu čerpání jenotlvých OP na konc programového obobí (EU poíl) - stav k 4. lstopau % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 85,5 85,4 82,4 79,8 79,6 79,5 78,2 77,3 77,2 77,1 74,1 76,6 75,1 70,6 69,7 69,4 66,5 62,9 0 Celková alokace Prostřeky v poaných žáostech Prostřeky kryté Rozhonutím Smlouvy o poskytnutí otace* (tzv. schválené projekty ) Prostřeky proplacené příjemcům (vyúčtované)* Zaslané žáost o EK Průběžné platby proplacené ze strany EK 40 % 35 % 20 % 10 % * Reálně není zazávazkováno více než 100 % alokace. Tato částka nezohleňuje úspory a fnanční opravy, které mohou v rámc jenotlvých programů přestavovat významné částky. Více na: Zroj: Informace o stavu čerpání a plnění ÚV č. 124/ říjen 2015 NSRR OP PI ROP JV ROP SČ ROP JZ OP PK OP VK ROP SM ROP MS OP LZZ OP ŽP ROP SV OP PA OP TP ROP SZ OP VaVpI IOP OP D Zroj: Informace o stavu čerpání a plnění ÚV č. 124/ říjen