Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje

Transkript

1 závěrečná zpráva Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje I. Loučková a kol.

2 Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje Sociotrendy, 2011 ISBN

3 Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje Obsah Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje Úvod... 4 I.1 Zdůvodnění zpracování analýzy... 4 I.2 Využití analýzy... 4 I.3 Historické souvislosti vývoje zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji... 5 I.3.1 Průmysl v meziválečném období... 5 I.3.2 Situace zpracovatelského průmyslu po roce I.3.3 Průmysl po roce odstátnění a privatizace... 6 I.3.4 Stav zpracovatelského průmyslu v posledním desetiletí až do současnosti... 6 I.4 Východiska a hypotézy... 8 I.4.1 Vybrané charakteristiky sledující zpracovatelský průmysl... 9 II. Analytická část II.1 Analýza dlouhodobých časových řad statistických ukazatelů II.1.A.1 Oborové hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji II.1.A.2 Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy II.1.B Regionální hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji II.1.B.1 Okresy Zlínského kraje II.1.B.2 ORP Zlínského kraje II.1.C Vývoj zpracovatelského průmyslu v kraji v kontextu vývoje v ČR a EU II.2. Analýza trendů ve vývoji zpracovatelského průmyslu II.2.A Srovnání vývoje s obdobnými, avšak vyspělejšími regiony v rámci EU II.2.B Zkušenosti a očekávání vývoje ze strany významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (výsledky průzkumu) II.2.C Vazba rozvoje zpracovatelského průmyslu na významné rozvojové projekty (zóna Holešov) a dostupnost lidských zdrojů ve Zlínském kraji II.2.D Očekávání a podpora vývoje vybraných oborů ze strany EU, ČR, případně dalších států či regionů II. 3 Vyústění analytické části (shrnutí vývoje a trendů) III. Prognóza, doporučení podpory III.1. Očekávaný vývoj zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v dlouhodobém horizontu strana 168 celkem

4 III.2. Definice prioritních oborů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji pro zacílení podpory III.3. Doporučení podpůrných nástrojů pro prioritní obory zpracovatelského průmyslu strana 168 celkem

5 Úvod I.1 Zdůvodnění zpracování analýzy Zlínský kraj podporuje různým způsobem celou řadu oblastí souvisejících s ekonomickým rozvojem na svém území. V rámci přímého vlivu se jedná o výkon veřejné správy v celé řadě oblastí, např. zdravotnictví (krajské nemocnice), dopravy (silnice II. a III. tříd), školství (střední a speciální školy), kultury a cestovního ruchu (kulturní památky, marketing cestovního ruchu), ale také v oblasti podnikání a inovací (provoz a koordinace fungování podnikatelských inkubátorů a vědecko-technických parků na území Zlínského kraje, vzdělávací aktivity, Inovační portál Zlínského kraje, Inovační bulletin atd.). Kromě financování subjektů, poskytujících služby přispívající k rozvoji podnikání a inovací, jsou realizovány také různé aktivity na podporu podnikání (např. připravované inovační vouchery). V rámci nepřímého vlivu Zlínského kraje na podporu podnikání a inovací jde zejména o směřování podpůrných nástrojů na národní i evropské úrovni tak, aby reflektovaly potřeby subjektů ve Zlínském kraji a dokázaly na ně adekvátním způsobem reagovat. Např. dotace z Operačního programu Podnikání a inovace jsou poskytovány Ministerstvem průmyslu a obchodu, avšak představitelé Zlínského kraje mohou účastí v Monitorovacím výboru tohoto operačního programu částečně ovlivnit nastavení těchto podpůrných nástrojů. Zároveň také připomínkováním dalších připravovaných podpůrných nástrojů na úrovni ČR a částečně také na úrovni EU. Z důvodu přípravy vlastních podpůrných nástrojů i z důvodu kvalifikovaného zapojení do přípravy nástrojů podpory na regionální úrovni je nutné, aby představitelé Zlínského kraje znali fungování podnikatelského prostředí a aktuální potřeby subjektů, které toto prostředí tvoří a které zároveň největší měrou přispívají k ekonomickému rozvoji kraje. Zlínský kraj je výrazně průmyslově zaměřen a také do budoucna se počítá se zachováním významného podílu průmyslové výroby na zaměstnanosti a tvorbě HDP ve Zlínském kraji. Proto byla identifikována potřeba zmapovat kvalitativní aspekty a očekávání vývoje zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, což napomůže tvorbě vhodných podpůrných nástrojů na úrovni kraje a zvýší schopnost představitelů Zlínského kraje ovlivňovat žádoucím způsobem nastavení podpůrných nástrojů v oblasti zpracovatelského průmyslu. I.2 Využití analýzy V celé řadě evropských regionů probíhá diskuse o vhodnosti plošného či odvětvově selektivního přístupu k podpoře podnikání a inovací. Zlínský kraj je v evropském měřítku velmi malým regionem a převážná část podpůrných opatření vždy byla zaměřena plošně. Výjimkou jsou pouze selektivně zaměřené podpory na mapování a vytvoření klastrů ve významných průmyslových odvětvích Zlínského kraje, avšak další podpůrné nástroje Zlínského kraje, které mohou členské firmy vzniklých klastrů využívat, jsou opět plošnými nástroji, nabízenými i dalším subjektům mimo klastry. Přístup EU však prosazuje při podpůrných aktivitách cestu důrazu na specializaci a excelenci v regionálním pojetí, která využívá komparativních výhod jednotlivých regionů. Pro realizaci tohoto přístupu je však nutné vymezit klíčové obory, na které má být podpora 4 strana 168 celkem

6 zaměřena. Zlínský kraj dlouhodobě mapuje, zejména s využitím statistických ukazatelů, zpracovatelský průmysl v regionu, avšak dosud chybí komplexní analýza, která kromě srovnání stávajících statistických ukazatelů přinese i srovnání s údaji jiných regionů a zejména pohled významných regionálních firem, který může rychleji pomoci s rozvojem v odvětvích. Na základě analýzy je možné vymezit konkrétní odvětví zpracovatelského průmyslu, která splňují předpoklady regionální komparativní výhody a mají potenciál na vytvoření a dlouhodobé udržení výjimečné pozice na trhu. Analýza bude využita zejména při probíhající aktualizaci Regionální inovační strategie a při přípravě konkrétních podpůrných nástrojů, které by měly na základě aktualizované strategie směřovat ke zvýšení excelence ve vymezených odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Analýza by měla mít také vazbu na významné rozvojové projekty směřující (přímo či nepřímo) do oblasti podpory zpracovatelského průmyslu v kraji (např. budování výzkumně-vývojové infrastruktury UTB ve Zlíně, obsazování zóny Holešov a další), které jsou realizovány či připravovány ve Zlínském kraji, ať již ze strany akademického, veřejného či podnikatelského sektoru. Zlínský kraj Analýzu zpracovatelského průmyslu využije také při jednání s potenciálními investory a k mapování potenciálu subdodavatelských firem v oblasti zpracovatelského průmyslu. Zároveň může analýza sloužit také představitelům podnikatelského sektoru při srovnávání vlastní výkonnosti s obdobnými subjekty v kraji a k přípravě vlastních rozvojových projektů. V neposlední řadě také akademickému sektoru pro zpracování analytických a strategických dokumentů např. popisujících zpracovatelský průmysl a rozvojové aspekty Zlínského kraje. I.3 Historické souvislosti vývoje zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Zlínský kraj byl v minulosti považován za ekonomicky silnou oblast s vysokou koncentrací velkých průmyslových podniků. Úrodné nížiny na Zlínsku sloužily již ve středověku k pěstování zemědělských plodin a díky tomu se zde poté mohl vyvinout vyspělý zpracovatelský průmysl. Mezi lety 1850 a 1870 vzniklo mnoho sklářských, nábytkářských a cukrovarnických firem, které zaměstnávaly tisíce lidí. Zvlášť významným obdobím je rok 1894, kdy byl založen obuvnický podnik Baťa. 1 I.3.1 Průmysl v meziválečném období Po vzniku samostatného československého státu se začaly rozšiřovat kožedělné nebo strojírenské podniky a přibylo moderních průmyslových odvětví. Novým odvětvím se stalo gumárenství, které zavedl Tomáš Baťa ve Zlíně už ve 20. letech. Baťovo úspěšné podnikání zajistilo pracovní příležitosti stále více lidem. V roce 1931 už pro něj pracovalo lidí. 2 Při hospodářské krizi počátkem 30. let sice zaniklo několik podniků (výrobu ukončily např. cukrovary v Napajedlech a Uherském Ostrohu, sklárny ve Velkých Karlovicích a skončila i výroba nábytku ve Vsetíně), ale v letech 1935 až 1938 se zájem přesunul do obranného 1 PODHORSKÝ, M. Zlínský kraj. Praha: freytag & berndt, s. ISBN Přístup z: [cit ] 5 strana 168 celkem

7 průmyslu. Plynové masky začal vyrábět gumárenský podnik v Zubří, v Kunovicích zahájila provoz letecká továrna s novým letištěm. V Bojkovicích, Bohuslavicích nad Vláří a v Jablůnce se rozběhly muniční továrny a průmyslový potenciál Zlínského kraje dosáhl světové konkurenceschopnosti. 3 I.3.2 Situace zpracovatelského průmyslu po roce 1945 Po válce byla výroba a obchody znárodněny a staly se státním majetkem. Provoz podniků a továren byl řízen ministerstvem. Ty se začlenily do národních podniků a ostatní činnosti a služby zajišťovaly místní podniky a družstva. V důsledku tohoto začleňování byla některým podnikům změněna jména, např. název Baťa se změnil ve Svit atd. Mezi lety se rozvinul slaboproudý elektrotechnický průmysl v Rožnově pod Radhoštěm (Tesla), chemický průmysl ve Valašském Meziříčí, podnik MEZ v Brumově, textilka ve Starém Městě a několik strojíren. Strategická pozice podniků v širším regionu ovlivnila existující technickou infrastrukturu kraje, především dopravní. I.3.3 Průmysl po roce odstátnění a privatizace Politické změny po roce 1989 měly několik pozitivních i negativních důsledků na ekonomiku Zlínského kraje. Byl to např. útlum zbrojní výroby, odtržení od Slovenska (tzn. přerušení důležitých obchodních kontaktů se slovenskými subjekty), špatná dopravní obslužnost a také rozpad většiny vědecko-výzkumných pracovišť. Po převodu podniků do rukou soukromých majitelů pokračovala řada z nich ve své činnosti. V některých odvětvích však došlo k poklesu a oslabení (např. zánik obuvnické výroby zlínského Svitu; oslabení elektrotechnických podniků). K postupnému rozvoji regionu přispěla následně možnost vstupu zahraničních investorů do Zlínského kraje. Mezi významné zahraniční investory vstupující na vznikající trh lze zařadit např. Barum Continental, Tajmac ZPS, CIE Metal CZ, Zlín Precision, ON Semiconductor CHC. I.3.4 Stav zpracovatelského průmyslu v posledním desetiletí až do současnosti Průmyslový potenciál kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, zejména gumárenského a plastikářského, kovodělného, elektrotechnického, strojírenského, chemického a potravinářského. 4 V roce 2004 působilo ve Zlínském kraji v průměru 168 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, v r již v průměru 198 průmyslových podniků. Lze tak zaznamenat růstový 3 MRÁČKOVÁ, H., POKLUDA, Z., RUSZELÁK, J. Putování časem Zlínským krajem. Zlín: Zlínský kraj, s. ISBN MRÁČKOVÁ, H., POKLUDA, Z., RUSZELÁK, J. Putování časem Zlínským krajem. Zlín: Zlínský kraj, s. ISBN strana 168 celkem

8 trend, který bude komentován v následujícím textu. Nejpočetněji jsou zastoupeny podniky vyrábějící kovy, hutní a kovodělné výrobky, producenti pryžových a plastových výrobků. 5 Zlínský kraj začal od roku 2004 podporovat podnikatelské prostředí intenzitním podněcováním inovačních aktivit. Zahájil přípravu Regionální inovační strategie Zlínského kraje, přičemž výsledkem je mimo jiné výstavba podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a podpora spolupráce akademického sektoru s inovačními firmami Zlínského kraje. Mezi lety vybudovalo město Zlín průmyslovou zónu u Lužkovic za 133 miliónů korun a od roku 2007 vzniká místo vnitrostátního veřejného letiště v Holešově Strategická průmyslová zóna Holešov. Další zóny ve Zlínském kraji byly vybudovány např. v okolí Uherského Hradiště (Jaktáře), Vsetína (Bobrky), Valašského Meziříčí, Uherského Brodu Nivnice, Lešné, dále v Otrokovicích a Chropyni. V průběhu roku 2009 provedl Zlínský kraj inventarizaci opuštěných výrobních nebo zemědělských areálů (tzv. brownfields ). Byly zmapovány a následně byla navržena strategie jejich využití i způsob finanční podpory pro zpracování projektové dokumentace pro případné vlastníky, kteří mají zájem zabývat se řešením problémů nevyužitých objektů. 6 5 Přístup z: [cit ]. 6 MRÁČKOVÁ, H., POKLUDA, Z., RUSZELÁK, J. Putování časem Zlínským krajem. Zlín: Zlínský kraj, s. ISBN strana 168 celkem

9 I.4 Východiska a hypotézy Ve strategických dokumentech Zlínského kraje 7 jsou obsažena východiska, z nichž vyplývají hypotézy týkající se vývoje zpracovatelského průmyslu do roku Z těchto dokumentů vybíráme ty, které slouží jako východiska a hypotézy analýzy. H1 Je předpokládán nárůst malých a středních firem H2 Okres Zlín zůstane i nadále ekonomickým centrem kraje H3 Rozvojový potenciál Zlínského kraje směřuje ve svém střednědobém i dlouhodobém horizontu k reálné konvergenci vůči průměru EU při využití ukazatele HDP na obyvatele. H4 Proces reálné konvergence rozvojového potenciálu Zlínského kraje vůči celostátnímu průměru není příliš přesvědčivý H5 Jako klíčové dle výše tržeb ve zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje se předpokládaly firmy náležející do sektorů v níže uvedeném pořadí: (1) Pryžový a plastikářský (2) Výroba kovů a hutnictví (3) Chemický (4) Elektrotechnický (5) Strojírenský (5) Potravinářský H6 S ohledem na počet firem zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje jsou jako klíčové předpokládány firmy náležející do sektorů v uvedeném pořadí: (1) Výroba kovů a hutnictví (2) Elektrotechnický (3) Pryžový a plastikářský (4) Potravinářský (5) Strojírenský Ostatní sektory s ohledem na jejich četnostní zastoupení ve Zlínském kraji a odpovídající firmy (např. v papírenském a chemickém průmyslu, ve výrobě nekovových výrobků a v dřevozpracujícím průmyslu) nejsou pojímány jako četnostně potenciálně expandující. H7 S ohledem na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje jsou významné ty firmy, které náležejí do sektorů dle pořadí: (1) pryžový a plastikářský (2) výroba kovů a hutnictví V elektrotechnickém průmyslu je, s ohledem na zaměstnanost, předpokládána stagnace, rovněž se předpokládá stagnace v potravinářském průmyslu. 7 Zahradník, P., Jedlička, J.: Strategie rozvoje Zlínského kraje ; Programy rozvoje územního obvodu Zlínského kraje , ZK Poznamenáváme, že hypotézy byly formulovány pro tento dokument bez obsahových změn. 8 strana 168 celkem

10 H8 S ohledem na výši výdělků jsou významné ty firmy, které náležejí do sektorů dle pořadí: (1) Chemický (2) Pryžový a plastikářský (3) Strojírenský Celková hypotéza: H9 Vzhledem k tradicím, know-how a kontextu zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji zůstane pryžový a plastikářský průmysl i do budoucna mezi dominantními průmyslovými odvětvími Zlínského kraje. S očekávaným trendem snižující se industrializace kraje ve prospěch sektoru služeb se jeho podíl na celé ekonomice Zlínska bude s největší pravděpodobností snižovat. Zamítnutí případně ponechání hypotéz jako faktuálních výroků je komentováno na odpovídajících místech textu a je zvýrazněno tučně kurzívou. I.4.1 Vybrané charakteristiky sledující zpracovatelský průmysl Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají ekonomické subjekty z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách, a mezi spotřebou, oceněnou v kupních cenách. Sama je tedy také v základních cenách. Sekundární sektor, do něhož se řadí celkově těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a stavebnictví, se na tvorbě hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji podílel vysokou mírou až do roku 2007, v posledních dvou sledovaných letech došlo k mírnému poklesu této charakteristiky, jak je zřejmé z tabulky 1 a grafu 1. Samotný zpracovatelský průmysl v letech se však podílel druhým největším podílem (následujícím za službami) na tvorbě hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji, viz tabulka 2. Nicméně i zde lze vysledovat v uvedených letech pokles tohoto podílu na tvorbě HPH. Tabulka 1: Podíl sekundárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v krajích ČR (v %) Kraje/Rok ČR 38,07 37,74 36,73 35,86 38,58 37,87 38,21 38,46 37,61 37,7 v tom kraj: Hlavní město Praha 19,37 19,18 18,24 16,42 18,05 18,04 18,83 17,99 17,87 19,38 Středočeský 45,53 45,09 43,4 41,91 44,98 44,1 45,58 45,74 44,39 45,32 Jihočeský 42,51 41,46 41,29 39,73 42,11 43,2 43,43 43,48 40,01 43,87 Plzeňský 41,68 40,91 40,65 40,23 44,26 42,59 43,15 41,92 42,45 44,73 Karlovarský 43,94 43,52 41,74 41,24 44,64 40,05 39,19 42,91 40,93 40,34 Ústecký 48,14 47,62 46,14 46,86 51,28 49,67 50,5 50,51 48,91 49,02 Liberecký 48,66 50,28 49,23 47,31 49,6 50,62 48,96 48,92 46,02 44,13 Královéhradecký 43,57 43,19 41,54 40,51 42,24 42,91 43,29 45,65 43,26 43,94 Pardubický 42,82 43,17 42, ,1 41,93 43,2 43,75 42,52 43,17 Vysočina 45,54 44,82 45,66 45,76 48,76 48,61 50,28 52,49 51,12 50,26 Jihomoravský 37,03 36,58 35,36 35,4 36,4 34,9 34,3 35,72 37,28 35,76 Olomoucký 39 40,4 40,02 38,4 41,34 39,57 40,1 40,73 40,2 40,77 Zlínský 46,9 47,58 46,67 46,93 49,12 47,76 48,76 50,25 50,06 49,27 Moravskoslezský 45,76 45,34 43,99 44,11 49,66 49,62 48,53 49,94 49,01 46,77 Zdroj: ČSÚ 9 strana 168 celkem

11 Graf 1: Vývoj podílu sekundárního sektoru (celkem) na tvorbě HPH (v%) Česká republika Zlínský Zdroj: ČSÚ V roce 2009 se jednalo o snížení tohoto podílu o 2 procentní body. Celkový pokles HPH ve Zlínském kraji byl způsoben poklesem HPH ve zpracovatelském průmyslu v důsledku ekonomické krize, která oblast služeb příliš nezasáhla. Viz také graf 2. Tabulka 2: Podíly vybraných odvětví na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) Hrubá přidaná hodnota v mil. Kč v tom podíl odvětví ( %) A, B Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov 2,5 3,5 3,3 C Těžba nerostných surovin 0,1 0,1 0,1 D Zpracovatelský průmysl 40,9 40,7 38,7 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,6 1,6 2,0 F Stavebnictví 7,6 7,6 8,4 G-Q Služby 47,2 46,4 47,4 Zdroj: ČSÚ Graf 2: Vývoj podílu zpracovatelského průmyslu (celkem) na tvorbě HPH (v %) r r r Zdroj: ČSÚ Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství a gumárenství, bereme-li jako hodnotící kritérium výši tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy, viz tabulka 3. Společně vytváří téměř polovinu průmyslových 10 strana 168 celkem

12 výkonů celého regionu. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a chemický průmysl. 8 Podíly plastikářského průmyslu na celkových výkonech zpracovatelského průmyslu, které jsou měřitelné prostřednictvím tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy, byly 46,5 % v r. 2006, 45,3 % v r. 2007, 39,4 % v r a v r došlo k nárůstu na 48,5 %. Dá se však předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i dřevozpracující průmysl. Nicméně i v těchto odvětvích lze zaznamenat pro rok 2009 pokles tržeb jako důsledek celosvětové ekonomické krize. 9 Tabulka 3: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ *) D Zpracovatelský průmysl (OKEČ) celkem DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení DM výroba dopravních prostředků a zařízení DN zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Zdroj: ČSÚ Měřítkem ekonomické vyspělosti zemí a regionů se obvykle používá ukazatel hrubého domácího produktu přepočtený na jednoho obyvatele (HDP per capita), který je vyjádřený Údaje byly získány podle CZ-NACE, i tato okolnost se může projevit prostřednictvím poklesu tržeb, který je způsobený administrativní změnou. 11 strana 168 celkem

13 v paritě kupní síly. V roce 2008 se ukazatel HDP na obyvatele ve Zlínském kraji i v ČR pohyboval na úrovni 68 % EU. K průměrné ekonomické vyspělosti EU zůstávalo Zlínskému kraji 32 procentních bodů, v následujícím roce však došlo k poklesu přibližně o jeden procentní bod. Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a ve Zlínském kraji v kontextu EU je uveden v tabulce 4 a grafu Jak z uvedených údajů vyplývá, proces reálné konvergence ekonomiky Zlínského kraje se přibližuje (kromě let 2004 a 2005) vývoji v ČR i vzhledem k průměru EU a neměl by být přerušen ani v období případné krize. Z toho vyplývá, že hypotézu H3 můžeme akceptovat. Graf 3: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a ZK (v %) v kontextu EU (EU 27=100 %) Zdroj: ČSÚ Česká republika bez Prahy Zlínský kraj Tabulka 4: Regionální HDP na obyvatele (v %; EU = 100) Území Česká republika celkem 68,3 70,2 70,3 73,1 74,9 75,8 76,9 79,8 80,3 80,3 Česká republika bez Prahy 59,4 60,5 60,5 62,8 64,7 65,1 65,8 67,8 68,1 67,3 Zlínský kraj 57,1 58,1 58,1 59,9 59,6 61,2 62,6 65, ,7 Zdroj: ČSÚ Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR (bez Prahy) a Zlínském kraji v kontextu ČR v grafu 4 ukazuje, že přibližování vývoje Zlínského kraje v této charakteristice hodnotám ČR bez Prahy se do roku 2007 příliš nedařilo, avšak od tohoto roku došlo k přiblížení se vývoji ekonomické úrovně ostatních krajů ČR. Avšak v kontextu celé ČR, tedy i Prahy, hypotéza H4 vyvrácena nebyla a můžeme ji akceptovat. 10 Zdrojové údaje HDP na obyvatele v zemích EU dosahujících vyšší hodnoty než v ČR jsou uvedeny v příloze 1 v tabulce 46 a grafech 1 a strana 168 celkem

14 Graf 4: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a Zlínský kraj (v %) v kontextu ČR (ČR=100 %) Česká republika bez Prahy Zlínský kraj Zdroj: ČSÚ Tabulka 5: Regionální HDP na 1 obyvatele (v %; ČR = 100) Území Česká republika bez Prahy 87 86, ,9 86,3 85,9 85,6 84,9 84,8 83,8 Zlínský kraj 83,6 82,9 82,6 81,9 79,6 80,7 81,5 81,7 84,7 83 Zdroj: ČSÚ Charakteristiky, které sledují vývoj zpracovatelského průmyslu v regionu, jsou voleny s ohledem na dříve zpracované strategické dokumenty. 11 Použité charakteristiky dostupné ze statistických zdrojů ČR a EU, které mohou být komparovatelné a dlouhodobě porovnatelné v rámci časových řad: 1. Průměrný počet podnikatelských subjektů v kraji 2. Průměrná výše tržeb (celkem v mil. Kč) 3. Průměrný počet zaměstnanců ve firmě 4. Průměrná výše mezd Mezi další charakteristiky patří údaje, které byly v rámci analýzy dílčím způsobem zpracovány jednak na úrovni regionu, jednak na úrovni jednotlivých členských států EU. Makroekonomické údaje jsou analyzovány v kontextu vybraných kapitol a budou použity k popisu stávajícího stavu i prediktivním závěrům. 11 Strategie rozvoje Zlínského kraje do roku 2020, Programy rozvoje územního obvodu Zlínského kraje , ZK strana 168 celkem

15 Shrnutí Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství a gumárenství, bereme-li jako hodnotící kritérium výši tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy. Dá se předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i dřevozpracující průmysl. Z vývoje meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a ve Zlínském kraji v kontextu EU je zřejmé, že proces reálné konvergence ekonomiky Zlínského kraje se, kromě let 2004 a 2005, přibližuje vývoji v ČR i průměru EU a neměl by být přerušen ani v období krizí. 14 strana 168 celkem

16 II. Analytická část II.1 Analýza dlouhodobých časových řad statistických ukazatelů Počet ekonomických subjektů Ve Zlínském kraji je registrováno v r celkem ekonomických subjektů, z nichž v tabulce 1 jsou uvedeny ty subjekty, které byly zařazeny do odvětví zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Většinou byl zaznamenán růst počtu těchto subjektů, viz graf 1 a tabulka 1 v příloze 1. Nárůst počtu ekonomických subjektů je zřejmý z grafu 1, a to jak všech, tak i tzv. statistických podniků, tedy takových, které v daném období vykazovaly ekonomickou činnost. S ohledem na počet podniků se 100 a více zaměstnanci 12, jejichž vývoj je uveden v grafu 2, kdy v letech 2009 a 2010 došlo k jejich poklesu, je zřejmé, že muselo dojít k nárůstu ekonomických subjektů, které mají méně než 100 zaměstnanců, tedy malých a středně velkých firem (s počtem zaměstnanců; údaje o počtu nových firem se zaměstnanci nejsou k dispozici). S ohledem na zjištěné údaje můžeme rozhodnout o platnosti/zamítnutí hypotézy H1 uvedené v první kapitole: Je předpokládán nárůst malých a středních firem. Proto H1 nezamítáme. Graf 1: Meziroční vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Zdroj: ČSÚ r r r r r Ekonomické subjekty celkem Z toho: subjekty typu statistický podnik diference Graf 2: Meziroční vývoj průměrného počtu podniků (se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji) r r r r r Zdroj: ČSÚ 12 Údaje o počtu podniků s méně než 100 zaměstnanci ve Zlínském kraji ze zdrojů ČSÚ nebyly k dispozici. 15 strana 168 celkem

17 Z tabulky 1 lze vyhledat odvětví s nejvyšším počtem ekonomických subjektů. Největší počet ekonomických subjektů je zaměřen na obory činnosti: výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení; zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; výroba elektrických zařízení. Další obory činnosti jsou v tabulce 1 označeny barevně. Meziroční vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE je uveden v tabulce 1, celkový vývoj počtu subjektů s odhadem do r v tabulce 3 a grafu 4. V tabulce 1 je v jednotlivých řádcích odpovídajících odvětvím zpracovatelského průmyslu uveden pomocí šipek nárůst, případně pokles počtu všech, případně jen aktivních ekonomických subjektů s ohledem na předcházející rok. Vyjádření změn v navýšení či poklesu registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu 13 je uvedeno v grafu 3. U téměř poloviny odvětví došlo k nárůstu počtu subjektů, u necelých dvou pětin odvětví k jejich poklesu. Tabulka 1: Meziroční vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (všechny subjekty a statistické podniky - aktivní) Registrované subjekty Všechny subjekty Všechny subjekty Šipky- Všechnyaktivní Statistický podnik Statistický podnik roky Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů V deseti odvětvích došlo k navýšení počtu jak všech, tak i aktivních ekonomických subjektů, v devíti odvětvích došlo k jejich poklesu, ve třech odvětvích došlo k nárůstu pouze aktivních subjektů a u jednoho odvětví se jednalo o pouze jediný subjekt beze změny. 16 strana 168 celkem

18 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Zdroj: ČSÚ Graf 3: Změna v počtu registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu ZK v letech 2009 a % 13% 39% 44% Nárůst Pokles Nárůst jen aktivních Shoda Zdroj: ČSÚ V tabulce 2 uvádíme pořadí průmyslových odvětví ve Zlínském kraji podle průměrného počtu podniků (nad 100 zaměstnanců). Tabulka 2: Pořadí průmyslových odvětví ve Zlínském kraji podle průměrného počtu podniků v r CZ-NACE Pořadí podle počtu podniků (nad 100 zaměstnanců) Průměrný počet podniků % % Průmysl celkem 198 Průmysl celkem=100% z toho: C Zpracovatelský průmysl ,0 Zpracovatelský průmysl =100% Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 41 20,7 21,4 Výroba pryžových a plastových výrobků 29 14,6 15,1 Výroba potravinářských výrobků 19 9,6 9,9 Výroba strojů a zařízení j. n. 16 8,1 8,3 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 15 7,6 7,8 Výroba elektrických zařízení 13 6,6 6,8 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 8 4,0 4,2 Výroba chemických látek a chemických přípravků 7 3,5 3,6 Výroba usní a souvisejících výrobků 7 3,5 3,6 Zdroj: ČSÚ Více než pětinou se podílí počet podniků (s více než 100 zaměstnanci) se zaměřením na výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, na počtu 17 strana 168 celkem

19 podniků průmyslu Zlínského kraje, rovněž na zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje, viz poslední sloupec tabulky 5. Následují výroba pryžových a plastových výrobků; výroba potravinářských výrobků; výroba strojů a zařízení; výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a výroba elektrických zařízení v počtech nad deset podniků. Ostatní odvětví mají průměrně méně než 10 podniků (se 100 a více zaměstnanci). Předpoklad hypotézy H6 byl, že pořadí odvětví, která budou s ohledem na četnost subjektů se 100 a více zaměstnanci v pořadí (1) výroba kovů a hutnictví; (2) elektrotechnický; (3) pryžový a plastikářský; (4) potravinářský; (5) strojírenský. Aktuální pořadí odvětví je: výroba kovů a hutnictví; pryžový a plastikářský; potravinářský; strojírenský, elektrotechnický. Počet subjektů v elektrotechnickém průmyslu se posouvá na šestou a sedmou pozici. Jestliže budeme brát v úvahu elektrotechnický průmysl jako celek, tedy zahrneme-li do tohoto celku výrobu elektrických zařízení a výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, posune se toto odvětví na třetí pozici s průměrným počtem 11 podniků před odvětví výroba potravinářských výrobků. Výrobě strojů a zařízení by odpovídalo páté pořadí, jak bylo hypotézou předpokládáno. Nicméně s ohledem na formulaci hypotézy, kterou je třeba chápat jako výrok, hypotéza H6 s ohledem na uvedené pořadí nemůže být akceptována. Druhá část hypotézy, že ostatní sektory s ohledem na jejich četnostní zastoupení ve Zlínském kraji a odpovídající firmy (např. v papírenském a chemickém průmyslu, ve výrobě nekovových výrobků a v dřevozpracujícím průmyslu) nejsou pojímány jako četnostně potenciálně expandující, by měla být změněna v tom, že počet podniků chemického průmyslu se posunul na solidní osmé místo. Vývoj vybraných ukazatelů V tabulce 3 a grafu 4 jsou uvedeny základní charakteristiky celkového ekonomického vývoje ve Zlínském kraji v průmyslu. Z grafu 4 je patrný mírný nárůst (po předchozím poklesu) v tržbách průmyslové povahy a v průměrné hrubé měsíční mzdě, naopak mírný pokles v průměrném evidenčním počtu zaměstnanců. Tabulka 3: Vývoj vybraných ukazatelů ekonomického vývoje ve Zlínském kraji v průmyslu Průmysl 1) 2) Průměrný počet podniků Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč) z toho průmyslové povahy Průměrný evidenční počet zaměstnanců - fyzické osoby Průměrná hrubá měsíční mzda - fyzické osoby (Kč) ) podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji 2) od roku 2009 není zahrnuta sekce E - zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zdroj: ČSÚ 18 strana 168 celkem

20 Graf 4: Meziroční vývoj vybraných ekonomických ukazatelů ve Zlínském kraji Zdroj: ČSÚ r r r r r r r r r r r Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč) z toho průmyslové povahy Průměrný evidenční počet zaměstnanců - fyzické osoby Průměrná hrubá měsíční mzda - fyzické osoby (Kč) V grafu 5 je uveden vývoj průměrného počtu průmyslových podniků (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji). Ačkoliv počty podniků v roce 2009 a 2010 klesly, nepředpokládáme, že by tento trend měl být i v budoucnu. Tato situace je však hypotetická a odvíjí se od celé řady dalších okolností, např. od naplňování obsazenosti průmyslové zóny v Holešově, od vstupu dalších zahraničních investorů apod. Graf 5: Meziroční vývoj průměrného počtu průmyslových podniků (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji) Průměrný počet podniků 2 Procento klouzavého průměru (Průměrný počet podniků) Zdroj: ČSÚ Nejvýznamnější průmyslová odvětví a jejich ekonomické charakteristiky V tabulce 4 jsou uvedena významná průmyslová odvětví Zlínského kraje z pohledu podrobněji sledovaných ekonomických charakteristik. Nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji je, porovnáním všech charakteristik, výroba pryžových a plastových výrobků, následovaná výrobou kovů a hutnictví. Je zřejmé, že počet ekonomických subjektů neodráží skutečný potenciál kraje co do jejich podílu na vývoji tržeb, zaměstnanosti a dalších ekonomických charakteristikách. 19 strana 168 celkem

21 Tabulka 4: Nejvýznamnější průmyslová odvětví Zlínského kraje souhrnná tabulka s podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji pro rok 2009 (CZ-NACE) 14 CZ-NACE Průměrný počet podniků Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy mil. Kč (běžné ceny) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) % z ekonomicky aktivních obyvatel ( k ) Průměrná hrubá měsíční mzda na zaměstnance (Kč) Diference x průměrné hrubé měsíční mzdy na zaměstnance v o odvětvích ZK (Kč) Průmysl celkem , z toho: C Zpracovatelský průmysl 10 Výroba potravinářských výrobků 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství , , , , , , , , Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení , Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení , Výroba elektrických zařízení , Výroba strojů a , Statistické údaje, které by vytřídily analyzované ukazatele (tržby, průměrný evidenční počet zaměstnanců apod.) podle velikosti podniků (např. podniky s méně než 100 zaměstnanci), k dispozici nejsou. 20 strana 168 celkem

22 zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení , , Výroba nábytku , Opravy a instalace strojů a zařízení , x Diference = rozdíl průměrné hrubé měsíční mzdy na zaměstnance v o odvětvích ZK a průměru hrubé mzdy ve ZK (Kč) ( Kč pro druhé čtvrtletí 2011) Zdroj: Statistická ročenka 2010 V tabulce 4 a grafu 6 je uveden meziroční vývoj podílu jednotlivých odvětví na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Ve vývoji podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je patrný nárůst v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků v r. 2009, ač v předešlém období byl v tomto odvětví klesající trend. Výrazný pokles lze zaznamenat v odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků a mírný pokles v odvětví Výroba chemických látek a chemických přípravků. V ostatních odvětví se jedná o relativně stabilní situaci. Prognózy týkající se konkrétních odvětví s ohledem na zvolenou ekonomickou charakteristiku však nemusejí být optimální. Vždy na celkovém vývoji participuje i celá řada neekonomických faktorů, jako je např. oblast vzdělání, věda, politická stabilita, systém (společenských) hodnot. 15 Tabulka 4: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy a podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu podle odvětví OKEČ *) D Zpracovatelský průmysl (OKEČ) celkem 2006 mil. Kč (běžné ceny) podíl tržeb v odvětví 2006 (%) 2007 mil. Kč (běžné ceny) podíl tržeb v odvětví 2007 (%) 2008 mil. Kč (běžné ceny) podíl tržeb v odvětví 2008 (%) 2009 mil. Kč (běžné ceny) podíl tržeb v odvětví 2009 (%) % % DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků , , , ,1 DC výroba usní a výrobků z usní , , , ,7 DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku , , , ,1 15 Např. Lubomír Lízal, Česko versus svět: zase plichta, Hospodářské noviny strana 168 celkem

23 DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk 783 0,6 0, ,7 DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků , , , , , , , , , , ,9 DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků , , , ,0 DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených , , ,9 DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení , , ,5 DM výroba dopravních prostředků a zařízení DN zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Zdroj: ČSÚ , , , , , , ,3 Graf 6: Meziroční vývoj podílů tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu (%) podle odvětví OKEČ 60 DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 50 DC výroba usní a výrobků z usní DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku 40 DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Zdroj: ČSÚ r r r r DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení DM výroba dopravních prostředků a zařízení DN zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 22 strana 168 celkem

24 Zpracovatelský průmysl se podílí více než deseti procenty na zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel ve Zlínském kraji, viz tabulka 3 a graf 7. Výroba pryžových a plastových výrobků se na zaměstnanosti podílí nejvyšším procentem (2,5 %), pořadí ostatních odvětví je zřejmé z grafu 7. Graf 7: Podíl jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel ve Zlínském kraji (v %) 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Zdroj: ČSÚ Ačkoliv se podniky v letech potýkaly s krizovou situací, mzdy nebyly v průměru touto krizí výrazně zasaženy, viz tabulka 5 a graf 8. Tato situace byla kompenzována snižováním počtu pracovníků v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Pro rok 2012 je však odhadováno mírné snížení průměrných hrubých mezd s ohledem na údaje získané terénním šetřením na souboru subjektů zpracovatelského průmyslu. Nicméně jedná se pouze o odhad, dá se předpokládat, že toto snížení by se mohlo dotýkat např. nově nastupujících do zaměstnání, případně pouze některých typů firem, jak je uváděno v analýze kapitoly II.2.B. Graf 8 ukazuje, s ohledem na získané empirické údaje, předpokládaný vývoj (mírné snížení resp. stagnaci v r. 2012), nicméně graf obsahuje i lineární trend, který snížení mezd neakceptuje (tenká přímka uvnitř grafu s rostoucí tendencí). Tabulka 5: Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy - fyzické osoby (Kč), odhad do r r r r r r r r r r r r odhad odhad Zdroj: ČSÚ 16 Odhad byl dělán jednak extrapolací, jednak byl odhad kontrolován s údaji získanými z terénního šetření Průměrná mzda ve Zlínském kraji ve 2. Čtvrtletí 2011 byla ČSÚ oznámena ve výši Kč. 23 strana 168 celkem

25 Graf 8: Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy - fyzické osoby (Kč), odhad do r r r r r r r r r r r r odhad 2011 odhad 2012 Zdroj: Sociotrendy Mzdy podle odvětví Časové řady podle odvětví lze analyzovat do r pouze z hlediska klasifikace OKEČ. Data v třídění CZ-NACE nejsou dostupná. Pokud se týká průměrných mezd v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, vysoce nad průměrem mezd Zlínského kraje se tyčí mzdy poskytované v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení, následuje Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba chemických látek a chemických přípravků. Ostatní jsou patrny z grafu 9. V grafu jsou odvětví s nadprůměrnými mzdami zaznamenány vpravo od osy grafu, vlevo jsou odvětví se mzdami podprůměrnými. Graf 9: Diference výše hrubé mzdy v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu a průměrné hrubé mzdy ve Zlínském kraji (v Kč) Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba chem. látek a chem. řípravků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Výr. ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba PC, elektronických a optic. zař. Výroba strojů a zařízení Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba potravinářských výrobků Výroba motorových vozidel kromě motocyklů, návěsů Výroba elektrických zařízení Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství Zpracov. dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných, kromě nábytku Výroba nábytku Výroba usní a souvisejících výrobku Zdroj: ČSÚ 24 strana 168 celkem

26 II.1.A.1 Oborové hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji 17 Vývoj tržeb Z tabulky 6 a grafu 10 vývoje tržeb je zřejmý prudký nárůst tržeb v odvětví DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení a DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Tržby v odvětví DH výroba pryžových a plastových výrobků viditelně poznamenala v r ekonomická krize. Tabulka 6: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ) TRŽBY (OKEČ, mil.kč) DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení Poznamenáváme, že charakteristiky odvětví nacházející se ve Zlínském kraji dle CZ-NACE jsou popsány v úvodu kapitoly II.I.C. 25 strana 168 celkem

27 DM výroba dopravních prostředků a zařízení Zdroj: ČSÚ Graf 10: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ, mil. Kč) DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní" DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků" DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků" DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků" DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízen" DM výroba dopravních prostředků a zařízení" 0 r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ V tabulce 7 jsou uvedeny tržby ve zpracovatelském průmyslu roku 2009 podle CZ-NACE a pořadí odvětví podle velikosti tržeb, technologická náročnost jednotlivých odvětví a procentní podíl tržeb jednotlivých odvětví Zlínského kraje na celkových tržbách v ČR. Nejvyššími tržbami se na zpracovatelském průmyslu podílí opět výroba pryžových a plastových výrobků následovaná výrobou počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. 26 strana 168 celkem

28 Uvedená odvětví budou i v následujících letech hrát klíčovou roli v rozvoji ekonomického potenciálu Zlínského kraje. Nicméně důležitá jsou i další odvětví, např. výroba nábytku. Tabulka 7: Komplexní údaje: Tržby v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r. 2009, CZ- NACE (pořadí odvětví s nejvyššími tržbami, procentní podíl tržeb ZK na celkových tržbách ČR, technologické náročnost, podíly) Rok 2009 Technologická náročnost* Česká republika (mil.kč) Zlínský kraj (mil.kč) Procentní podíl tržeb v odvětví ZK na celkových tržbách v odvětví ČR Česká republika (mil.kč) %, ČR=100 % Zlínský kraj (mil.kč) % ZK=100 % Vý- voj Diference (ZK-ČR) % 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení MLT ,0 7,7 49,7 42 HT ,5 12,0 9,9-2,1 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení MLT ,2 5,8 8,1 2,3 10 Výroba potravinářských výrobků 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 27 Výroba elektrických zařízení 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků LT ,3 7,7 7,3-0,4 MHT ,6 4,6 6,6 2 HT ,0 29,1 4,5-24,6 MHT ,2 8,6 4,1-4,5 MHT ,4 6,2 3,2-3 MLT ,2 4,9 1,6-3,3 31 Výroba nábytku LT ,1 0,6 1,1 0,5 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 15 Výroba usní a souvisejících výrobků MHT ,6 1,9 1,0-0,9 MLT ,0 6,9 1,0-5,9 LT ,8 0,1 0,8 0,7 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku LT ,7 1,5 0,6-0,9 33 Opravy a instalace strojů a zařízení MLT ,6 2,6 0,3-2,3 27 strana 168 celkem

29 * Jsou rozlišovány čtyři skupiny odvětví podle technologické náročnosti: HT- High-tech odvětví, MHT-Medium high-tech,mlt-medium lowtech odvětví a LT-Low-tech odvětví Zdroj: ČSÚ Hypotéza H5 předpokládala vysoké tržby odvětví v pořadí (1) pryžový a plastikářský; (2) výroba kovů a hutnictví; (3) chemický; (4) elektrotechnický; (5) strojírenský; (6) potravinářský. V současnosti je pořadí změněno tím, že na druhou pozici se dostává elektrotechnické odvětví, na čtvrtou odvětví výroba potravinářských výrobků. Proto hypotéza H5 ve výše uvedené formulaci nemůže být akceptována. Doplňující interpretací je procentní podíl tržeb ZK na celkových tržbách jednotlivých odvětví v ČR. První místo výroby pryžových a plastových výrobků zůstává zachováno. Ale další pořadí jsou změněna. Na druhé místo se dostala výroba usní a souvisejících výrobků, na třetí místo v pořadí výroba nábytku. Změna pořadí je dána změnou celkové výše tržeb v daném odvětví v ČR (v uvedených odvětvích jsou v ČR celkově tržby nižší). Je však otázkou, zda by ve Zlínském kraji neměla být podpořena i tato odvětví, může se jednat o unikátní firmy, které mají tradici a jsou charakteristické právě pro konkrétní oblast (např. Bystřice pod Hostýnem firmou TON). Další podíly (a pořadí) jsou zřejmé z tabulky. Vývoj tržeb v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu v kontextu ČR lze odvodit z grafů 10a až 10d, v nichž jsou uvedeny tržby přepočtené k roku 2005 (rok 2005=100%). Poznamenáváme, že se jedná o odhady, neboť data za Zlínský kraj byla získána dle číselníku OKEČ 18, zatímco zdrojová data za ČR jsou uvedena dle číselníku NACE 19. Z porovnání vývoje v jednotlivých odvětvích v ČR a ve Zlínském kraji lze sledovat, že vývoj tržeb byl od r oproti průměrným podílům (%) v ČR rostoucí v následujících odvětvích: Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, Výroba chemických látek a chemických přípravků, Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství, Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, Výroba elektrických optických přístrojů a zařízení, Výroba dopravních prostředků a zařízení, Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků. Vývoj tržeb byl od r oproti průměrným podílům v ČR nevyvážený v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, které však v r zaujímalo v tržbách Zlínského kraje první místo, viz tabulka 7. Vývoj tržeb byl od r oproti průměrným podílům v ČR relativně stabilní v odvětví Výroba usní a výrobků z usní, kdy vývoj do r byl v ČR navíc oproti Zlínskému kraji výrazně klesající. Jedná se však o odvětví, které v tržbách Zlínského kraje v r zaujalo až třinácté místo (celkem z patnácti odvětví, viz tabulka 7). Údaje týkající se tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r dle CZ-NACE včetně zjištění zvýšení či snížení tržeb vzhledem k údajům za ČR jsou uvedeny v předposledním sloupci tabulky 7. V posledním sloupci tabulky 7 jsou uvedeny diference (rozdíly) odpovídajících podílů ve Zlínském kraji a v ČR. Rozdílové hledisko poukazuje, že ve Zlínském kraji jsou tržby vyšší než tržby v ČR v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků (rozdíl 42 %), v odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení a v odvětví Výroba chemických látek a chemických přípravků (rozdíl 2,3 %), 18 Jedná se o údaje do roku Zdrojové údaje vývoje tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu v ČR podle NACE byly použity pro vyhledání tendencí vývoje tržeb v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu a jsou uvedeny v tabulce 47 Přílohy strana 168 celkem

30 v odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků (rozdíl 0,7 %) a v odvětví Výroba nábytku (rozdíl 0,5 %). V ostatních odvětvích jsou tržby v ČR vyšší. Graf 10 a: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr roku 2005 = 100 %) DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků ČR výroba potravinářských výrobků a nápojů DC výroba usní a výrobků z usní ČR výroba usní a výrobků z usní 20 DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku ČR zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku Zdroj: ČSÚ Graf 10 b: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr roku 2005 = 100 %) DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk ČR výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken ČR výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků ČR výroba pryžových a plastových výrobků Zdroj: ČSÚ 29 strana 168 celkem

31 Graf 10 c: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr roku 2005 = 100 %) DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ČR výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ČR výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených ČR výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Zdroj: ČSÚ Graf 10 d: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr roku 2005 = 100 %) DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení ČR výroba elektrických optických přístrojů a zařízení DM výroba dopravních prostředků a zařízení ČR výroba dopravních prostředků a zařízení Zdroj: ČSÚ 30 strana 168 celkem

32 II.1.A.1 Vývoj zaměstnanosti Participace odvětví zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti v kraji vyplývá z tabulky 8 a grafu 11 vývoje zaměstnanosti (dle OKEČ). Je zřejmý jak mírný nárůst, tak i výkyvy směrem ke snížení počtu zaměstnanců ve většině odvětví. Nárůst je např. v odvětvích výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba elektrických optických přístrojů a zařízení, výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených. Tabulka 8: Meziroční vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ) Počet zaměstnanců (OKEČ) DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení DM výroba dopravních prostředků a zařízení Zdroj: ČSÚ strana 168 celkem

33 Graf 11: Meziroční vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ, počet zaměstnanců) DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení DM výroba dopravních prostředků a zařízení 0 r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ V tabulce 9 jsou uvedeny počty zaměstnanců zpracovatelského průmyslu v jednotlivých odvětvích podle CZ-NACE podle pořadí odvětví podle jeho participace na zaměstnanosti dle evidenčního počtu zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců je evidováno v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, Výroba potravinářských výrobků a výroba strojů a zařízení. Pokud budeme brát v úvahu procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu zaměstnanců ČR v daném odvětví (prostřední sloupec tabulky 9), pak pořadí v tomto indexu je změněno a je zřejmé z grafu 12. Při hodnocení jednotlivých odvětví samostatně je zřejmé, že největší procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu zaměstnanců ČR je zastoupen v odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků, pětinou se na zaměstnanosti v ČR podílí Výroba pryžových a plastových výrobků a na třetím místě je v ČR Výroba nábytku. 32 strana 168 celkem

34 Tabulka 9: Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu ve ZK a ČR v r Rok 2009 Průměrný evidenční počet zaměstnanců v ČR Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve ZK Procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu zaměstnanců ČR relativní podíl na zaměstna- nosti v ČR relativní podíl na zaměstna- nosti v ZK Rozdíl (ZK-ČR) 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ,7 8,0 23,7 15, ,9 9,9 15,5 5,6 10 Výroba potravinářských výrobků ,6 9,1 9,9 0,8 28 Výroba strojů a zařízení j. n ,7 12,5 8, Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů ,9 20,0 8,3-11,7 27 Výroba elektrických zařízení ,5 8,8 6,9-1,9 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení ,1 3,2 5,9 2, ,2 5,2 5,3 0,1 31 Výroba nábytku ,8 1,5 3,8 2,3 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku ,7 0,5 2,9 2, ,3 6,1 2,9-3, ,8 2,2 2, ,3 6,5 2,1-4, ,6 1,8 1,2-0,6 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Zdroj: ČSÚ ,3 4,6 0,9-3,7 Rozdíl podílu zaměstnanosti ve Zlínském kraji je o více než 5 % vyšší než v ČR v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (viz poslední sloupec tabulky 9), dále v odvětvích Výroba chemických látek a chemických přípravků, Výroba nábytku a Výroba usní a souvisejících 20 Přesně se jedná o průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r (CZ-NACE) podle pořadí odvětví s nejvyššími počty zaměstnanců a procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu zaměstnanců v ČR. 33 strana 168 celkem

35 výrobků je rozdíl vyšší o více než 2 %. Jedná se o významná odvětví zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje. Graf 12: Procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu zaměstnanců ČR v daném odvětví Zdroj: ČSÚ S ohledem na hypotézu H 7, týkající se zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje, bylo hypoteticky předpokládáno, že budou významné ty firmy, které náležejí do sektorů dle pořadí: (1) pryžový a plastikářský; (2) výroba kovů a hutnictví. Pořadí firem náležejících do těchto sektorů je aktuálně zachováno, v této části hypotéza platí. Další část hypotézy však neplatí. Neplatí, že by v elektrotechnickém průmyslu s ohledem na zaměstnanost, byla (s osmou pozicí v pořadí počtu zaměstnaných osob) předpokládána stagnace, rovněž předpokládaná stagnace se neprojevila v potravinářském průmyslu, spíše se jedná o variování počtu zaměstnanců nad 4000 jedinců 21. Celkově hypotéza H7 nemůže být akceptována. Celková hypotéza H9 nebyla prostřednictvím zjištěných údajů v první části vyvrácena. Další část, že s očekávaným trendem snižující se industrializace kraje ve prospěch sektoru služeb se podíl pryžového a plastikářského průmyslu na celé ekonomice Zlínska bude s největší pravděpodobností snižovat, rovněž vyvrácena není, neboť podíl služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji, jak je uvedeno v tabulce 1, má mírně vzrůstající tendenci. Tendence podílu celkového zpracovatelského průmyslu je celkově mírně klesající. Hypotézu H9 lze akceptovat. II.1.A.2 Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy Ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji došlo k nárůstu hrubé měsíční mzdy nestejnoměrně dle jednotlivých odvětví. Vývoj hrubé měsíční mzdy ve 21 Pokud bychom předpokládali stagnaci, neměly by být počty zaměstnanců měněny ve větším rozmezí než 50 zaměstnanců. V elektrotechnickém průmyslu se jednalo o nárůst 158 zaměstnanců, v potravinářském o nárůst 172 zaměstnanců. Upřesnění mohou být použita pro formulaci případných nových hypotéz. 34 strana 168 celkem

36 zpracovatelském průmyslu jako celku byl analyzován v tabulce 4 kapitoly II.1. V této části se zabýváme odvětvími zpracovatelského průmyslu, jejich vývojem a diferencemi počítanými nikoliv od průměrné mzdy ve Zlínském kraji (jak bylo uvedeno v tabulce 2), ale diferencemi počítanými od průměrných výdělků v ČR v daném odvětví. Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ) je růstový a je zřejmý z grafu 13a, zdrojová tabulka časových řad je uvedena v příloze 1 jako tabulka č. 2. Do roku 2008 nejvyšší příjmy patřily odvětvím: Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a Výroba pryžových a plastových výrobků. Diference průměrných hrubých měsíčních příjmů v jednotlivých odvětvích od průměrných příjmů v odpovídajících odvětvích v ČR jsou zřejmé z grafu 13b. Výrazně vyšší příjmy jsou pouze v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Graf 13a: Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ, Kč) DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní" DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků" DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků" DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků" DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízen" DM výroba dopravních prostředků a zařízení" 0 r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ 35 strana 168 celkem

37 Do 1000,- Kč pod průměrem v daném odvětví ČR má Výroba usní a souvisejících výrobků, výroba potravinářských výrobků, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a opravy a instalace strojů a zařízení. Ještě nižší příjmy než v rozmezí od 1000,- Kč do 2500,- Kč pod průměrem v daném odvětví ČR mají odvětví Výroba chemických látek a chemických přípravků a výroba nábytku. Ostatní odvětví mají ještě nižší příjmy, viz graf 14. V odvětví Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů jsou průměrné mzdy ve Zlínském kraji nižší než v ČR téměř o 7000,- Kč. Graf 13b: Diference výše průměrné hrubé mzdy v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ZK a průměrné hrubé mzdy v odpovídajících odvětvích ČR (v Kč) Opravy a inste strojů a zařízení Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba PC, elektronických a optických přístrojů a zař. Výroba potravinářských výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba chemických látek a přípravků Výroba nábytku Výroba elektrických zařízení Výroba ost. nekovových minerál. výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, slam. výrobků, kromě nábytku Výroba zákl. kovů, hutní zprac., slévárenství Výroba ostatních dopravních prostředků a zař. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů Zdroj: ČSÚ V tabulce 10 je uvedena průměrná hrubá měsíční mzda v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v jednotlivých odvětvích podle CZ-NACE včetně dalších charakteristik, jako je pořadí odvětví podle průměrné hrubé měsíční mzdy. Nejlepší platové podmínky jsou v oborech Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba pryžových a plastových výrobků (které si v této charakteristice ponechávají významnou přední pozici), Výroba chemických látek, chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. V rámci hypotézy H8 bylo předpokládáno, že dle výše výdělků ve zpracovatelském průmyslu jsou významné ty firmy, které náležejí do sektorů dle pořadí: (1) chemický, (2) pryžový a plastikářský; (3) strojírenský. Podle údajů z r se jednalo v dané charakteristice o pořadí odvětví: Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba pryžových a 36 strana 168 celkem

38 plastových výrobků (které si i v této charakteristice ponechávají významnou přední pozici), Výroba chemických látek, chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. S ohledem na změnu reálného pořadí výše výdělků v sektorech zpracovatelského průmyslu hypotéza H8 být akceptována nemůže. 22 Tabulka 10: Průměrné hrubé mzdy zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r (CZ-NACE) podle pořadí odvětví s nejvyššími mzdami zaměstnanců ve ZK Rok 2009 Česká republika (Kč) Zlínský kraj (Kč) Rozdíl ZK-ČR (Kč) % (ČR=100%) 33 Opravy a instalace strojů a zařízení ,9 9,5 22 Výroba pryžových a plastových výrobků ,1 7,7 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků ,0 7,7 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení % *) (ZK=100 %) ,3 7,4 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení ,3 7,2 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení ,4 7,2 28 Výroba strojů a zařízení j. n ,7 7,1 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ,3 7,1 10 Výroba potravinářských výrobků ,8 6,4 27 Výroba elektrických zařízení ,9 6,1 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů ,6 6,0 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství ,4 5,9 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku ,3 5,2 31 Výroba nábytku ,3 5,0 15 Výroba usní a souvisejících výrobků ,0 4,5 *) Ve sloupci jsou uvedeny podíly průměrné hrubé mzdy jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu vzhledem k celkovému objemu mezd zpracovatelského průmyslu ve ZK (ZK = 100 %) Zdroj: ČSÚ Shrnutí Ve Zlínském kraji dochází k nárůstu malých a středně velkých podniků. Největší počet ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci je zaměřen na obory činnosti: Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení; Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, Výroba elektrických zařízení. Ve Zlínském kraji dochází k mírnému nárůstu tržeb průmyslové povahy a mírnému nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy, naopak k mírnému poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců. 22 V letech do r vykazovalo odvětví Výroba chemických látek, chemických přípravků ve Zlínském kraji nejvyšší hrubé mzdy. 37 strana 168 celkem

39 Ve vývoji podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je patrný nárůst v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků. Výrazný pokles lze zaznamenat v odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků, mírný pokles v odvětví Výroba chemických látek a chemických přípravků. Zaměstnanost ve Zlínském kraji je vyšší než v ČR v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, dále v odvětvích Výroba chemických látek a chemických přípravků, Výroba nábytku a Výroba usní a souvisejících výrobků. Průměrné hrubé měsíční příjmy v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ve Zlínském kraji jsou výrazně vyšší než hrubé měsíční příjmy v odpovídajících odvětvích ČR. Nejlepší platové podmínky ve Zlínském kraji jsou v oborech Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba chemických látek, chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. II.1.B Regionální hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji Regionální hledisko je klíčovou okolností pro možnost nasměrovat podporu firmám zpracovatelského průmyslu, které budou schopny zajistit podmínky pro pozitivní ekonomický vývoj ve Zlínském kraji. Regionální oblast (okresy, ORP) je statisticky dostupná z registrů podnikatelských subjektů. Avšak novější údaje než z roku 2005 týkající se vývoje mezd, tržeb, zaměstnanosti apod. ve zpracovatelském průmyslu podle okresů a ORP krajů k dispozici nejsou. 23 V této kapitole proto uvádíme aktuální data týkající se počtu registrovaných ekonomických subjektů ve třídění dle okresů a ORP Zlínského kraje a pro argumentovanou charakteristiku jednotlivých okresů odkazujeme na údaje staršího data. II.1.B.1 Okresy Zlínského kraje Tabulka 11 uvádí souhrnné údaje o počtu aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010), také tzv. statistických podniků. Z těchto údajů byl vytvořen graf 14, v němž je uvedeno podílové zastoupení jednotlivých okresů v konkrétních odvětvích zpracovatelského průmyslu. Z tohoto grafu vyplývá, že okres Zlín zůstává ekonomickým centrem kraje, takto byla formulována hypotéza H2. V okrese Zlín je největší podíl všech odvětví podle CZ-NACE, pouze kromě odvětví a) výroby textilií, b) výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a c) zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Tato odvětví dominují v okrese Vsetín. Hypotézu H2 lze akceptovat. 23 Dle vyjádření zaměstnanců ČSÚ - dostupná data z regionálního hlediska v databázi ČSÚ nejsou k dispozici. Tyto údaje nejsou k dispozici ani z dřívějších období z regionálních charakteristik zpracovatelského průmyslu. 38 strana 168 celkem

40 Graf 14: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) - 1. část 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kroměříž Vsetín Uherské Hradiště Zlín Zdroj: ČSÚ Graf 14: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) - 2. část 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kroměříž Vsetín Uherské Hradiště Zlín Zdroj: ČSÚ Tabulka 11: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) Registrované ekonomické subjekty aktivní Zlín Uherské Hradiště Vsetín Kroměříž Ekonomické subjekty celkem (všechny) Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru strana 168 celkem

41 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu všech registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje dle CZ-NACE je uveden v grafu 15, zdrojové údaje jsou uvedeny v tabulce 16 v příloze 1. Graf poukazuje na stabilní situaci v jednotlivých okresech. Graf 15: Vývoj počtu ekonomických subjektů v okresech Zlínského kraje Zlín Uherské Hradiště Vsetín Kroměříž Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE je uveden dle pořadí v tabulkách 17 až 20 v příloze 1. Statistický popis okresů podle počtu ekonomických subjektů ve Zlínském kraji je doplněn o další údaje, které umožňují charakterizovat jednotlivé okresy s ohledem na vybrané ekonomické charakteristiky. Pro tento doplňkový popis jsou použity údaje z roku 2005, které však aktualizované nejsou. Nepředpokládá se totiž, že by výskyt počtu ekonomických subjektů koreloval s vývojem tržeb daného odvětví, jak lze usoudit z tabulky 12. Tato tabulka byla vytvořena z údajů získaných pro konkrétní ekonomické ukazatele, kterými jsou počet pracovníků, počet aktivních subjektů (firem) a tržby za prodej vlastních výkonů a služeb 40 strana 168 celkem

42 v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu a uvádí údaje o celkových příspěvcích "nadprůměrných" okresů k celkové hodnotě výše uvedených ukazatelů. Tato tabulka může být podkladem pro hodnocení celkového charakteru jednotlivých okresů Zlínského kraje. Tabulka 12: Regionální charakteristiky zpracovatelského průmyslu v roce 2005/ Přehled příspěvku "nadprůměrných" okresů k celkové hodnotě ukazatele jsou označeny hvězdičkami, údaje pod průměrem ukazatele jsou označeny pomlčkou *) Okresy Zlín Uherské Hradiště Vsetín Kroměříž Charakteristiky Celkový počet pracovníků/počet aktivních subjektů/ Tržby za prodej vl. výkonů a služeb Celkový počet pracovníků/počet aktivních subjektů/ Tržby za prodej vl. výkonů a služeb Celkový počet pracovníků/počet aktivních subjektů/ Tržby za prodej vl. výkonů a služeb Celkový počet pracovníků/počet aktivních subjektů/ Tržby za prodej vl. výkonů a služeb Výroba potravinářských výrobků -/III/- ****/III/**** ***/II/** */II/** Výroba nápojů -/I/- ****/I/**** ***/I/** */I/** Výroba textilií -/I/- -/I/- */I/- -/I/- Výroba oděvů -/IV/- ***/I/*** -/III/* -/III/- Výroba usní a souvisejících výrobků ****/II/**** */I/- */I/** -/I/- Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku **/IV/- ***/ IV/** ****/IV/*** -/IV/- Výroba papíru a výrobků z papíru **/I/- -/I/- -/I/- -/I/- Tisk a rozmnožování nahraných nosičů ***/III/** -/II/- -/I/- -/I/- Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků -/II/- -/I/- ****/I/**** -/I/- -/I/- -/I/- -/I/- Výroba pryžových a plastových výrobků ****/III/**** */I/- ****/II/* -/I/- Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení -/II/- -/III/- **/III/** -/I/- -/I/- -/I/- -/I/- -/I/- ****/IV/**** ***/IV/** ***/IV/*** -/IV/- -/I/- ***/I/* ****/I/*** -/I/- Výroba elektrických zařízení ****/IV/* ***/IV/- ***/IV/** -/IV/- Výroba strojů a zařízení j. n. ****/III/*** ***/II/** -/II/- -/I/- Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení -/I/- -/I/- -/I/- -/I/- -/I/- ****/I/* -/I/- -/I/- Výroba nábytku -/IV/- -/IV/- **/IV/- ****/IV/** Ostatní zpracovatelský průmysl ****/III/*** -/II/- -/II/- -/I/- Opravy a instalace strojů a zařízení ****/IV/*** ***/IV/** -/IV/- -/III/- 24 Materiály KÚ Zlínského kraje (Regionální charakteristiky zpracovatelského průmyslu od Adviser EURO, 2005) 41 strana 168 celkem

43 *) Nad průměrem ukazatele: **** 4. kvartil; *** 3. kvartil; ** 2. kvarti; * 1. kvartil; x) Symboly IV = více než 200 subjektů; III = subjektů; II = více než subjektů; I = do 50 subjektů Zdroj: Adviser EURO 2005; zpracování Sociotrendy Charakteristiku okresů Zlínského kraje doplňují údaje o vývoji nezaměstnanosti uvedené v grafu 16. Ekonomicky nejsilnějšími okresy Zlínského kraje jsou s ohledem na míru nezaměstnanosti podle pořadí Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín a nejslabším je od druhé poloviny roku 2009 okres Kroměříž, jehož míra nezaměstnanosti v posledních měsících klesla na úroveň okresu Vsetín. Graf 16: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a v ČR (v %) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín ČR Zlínský kraj 4,0 2,0 r r r r r Zdroj: Materiály KÚ ZK Ve všech okresech Zlínského kraje jsou zastoupena odvětví zpracovatelského průmyslu uvedená v tabulce 12. Jednotlivé okresy charakterizuje zejména jejich podíl na celkovém ekonomickém výkonu a také míra nezaměstnanosti. Pokud nejsou za okresy aktualizované údaje z posledních let, bereme v úvahu poslední dostupná data s tím, že tyto údaje porovnáme s počtem ekonomických subjektů. Okres Zlín lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví: Výroba pryžových a plastových výrobků jak s vysokou zaměstnaností, tak podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností a podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) a jejich nárůstem Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených s vysokou zaměstnaností a podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) 42 strana 168 celkem

44 Výroba elektrických zařízení s vysokou zaměstnaností, nižším podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Ostatní zpracovatelský průmysl s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) Opravy a instalace strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností a podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) Tisk a rozmnožování nahraných nosičů s vyšší zaměstnaností, vyšším podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku s nadprůměrnou zaměstnaností a počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Výroba papíru a výrobků z papíru s nadprůměrnou zaměstnaností a počtem firem v odvětví (do 50 subjektů) Zvláštní postavení má odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků, které se v současnosti podílí malým podílem na tržbách za produkci a služby počtem firem v odvětví (do 100 subjektů) V okrese Zlín je největší podíl všech odvětví podle počtu aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu ve třídění podle CZ-NACE, pouze kromě odvětví Výroba textilií, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Jedná se o průmyslový okres s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, v odvětví strojírenství Výroba strojů a zařízení j. n., Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení apod. (Např. firmy Barum Continental, Tajmac ZPS, Fatra Napajedla v ORP Otrokovice). Okres je v rámci kraje charakteristický nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je v posledním roce nižší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Okres Uherské Hradiště lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví: Výroba potravinářských výrobků jak s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) Výroba nápojů jak s vysokou zaměstnaností, tak podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 50 subjektů) Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení jak s vysokou zaměstnaností, tak podílem na tržbách za produkci a služby s počtem subjektů do 50 firem Výroba oděvů s nadprůměrnou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 50 subjektů) Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů), nárůst počtu subjektů Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení jak s vysokou zaměstnaností, tak podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 50 subjektů) Výroba strojů a zařízení j. n. s vysokou zaměstnaností, s nadprůměrným podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 100 subjektů) 43 strana 168 celkem

45 Opravy a instalace strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Výroba elektrických zařízení s nadprůměrnou zaměstnaností, s počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Nárůst počtu firem Výroba nábytku Okres Uherské Hradiště je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků, např. v Kunovicích sídlí firma Aircraft Industries. Okres je charakteristický druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti, která v posledním půlroce odpovídá průměrné míře nezaměstnanosti ve Zlínském kraji, je však vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Okres Vsetín lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví: Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Výroba pryžových a plastových výrobků s vysokou zaměstnaností, s nadprůměrným podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 100 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 50 subjektů), pokles počtu registrovaných subjektů Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů Výroba elektrických zařízení s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů) Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 200 subjektů) Výroba chemických látek a chemických přípravků s vysokou zaměstnaností a podílem na tržbách za produkci a služby, který v současnosti neroste a počtem firem v odvětví do 50 subjektů Výroba potravinářských výrobků s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 100 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů Výroba nápojů s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 50 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů Výroba nábytku s nadprůměrnou zaměstnaností a počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů), bez uvedeného podílu na tržbách, nárůst počtu registrovaných subjektů Okres Vsetín je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. V okrese sídlí významné firmy, např. ON Semiconductor v ORP Rožnově pod Radhoštěm, firmy DEZA a CIE METAL CZ v ORP Valašské Meziříčí. Okres je v posledních dvou letech charakteristický druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. V posledních čtyřech měsících však byla průměrná 44 strana 168 celkem

46 míra nezaměstnanosti v tomto okrese pod úrovní deseti procent, avšak vyšší než průměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji. Okres Kroměříž lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví: Výroba nábytku s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů Výroba potravinářských výrobků s nadprůměrnou zaměstnaností i podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 100 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů Výroba nápojů s nadprůměrnou zaměstnaností i podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 50 subjektů) Okres Kroměříž poněkud zaostává za ostatními okresy Zlínského kraje celkově nízkým výkonem ve zpracovatelském průmyslu (zaměstnanost, tržby), nicméně potenciál okresu je v odvětví Výroba nábytku (firma TON v ORP Bystřice pod Hostýnem) a v podpoře odvětví Výroba potravinářských výrobků. Okres je charakteristický nejvyšší mírou nezaměstnanosti, která však v posledních dvou měsících klesá k úrovni nezaměstnanosti v okrese Vsetín, která je však vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v kraji i v ČR. Charakteristika okresů vyplývá i z požadavků na profese, které jsou v jednotlivých okresech vyžadované Celkově lze říci, že nejžádanější profese v celém kraji jsou řemeslníci a opraváři. Okres Kroměříž se od ostatních liší tím, že jsou žádané profese pracovníků ve službách a prodeji. Situace uvedená v grafu 17. Konkrétně dle aktuálních údajů z druhého čtvrtletí roku 2011 mezi nejvíce poptávané profese v okresech Zlín a Uherské Hradiště patří řemeslníci a opraváři, v okrese Zlín a Vsetín rovněž obsluha strojů a zařízení, montéři. Lze upřesnit i počty jednotlivých profesí, které jsou uvedeny v závorce: V okrese Zlín jsou nejvíce požadované profese řemeslníci a opraváři (226), kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci (175); specialisté (102), techničtí a odborní pracovníci (100). V okrese Uherské Hradiště se jedná o profese řemeslníci a opraváři (142); kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci (111), techničtí a odborní pracovníci (61). V okrese Vsetín jsou nejvíce požadované profese specialisté (96), řemeslníci a opraváři (95), techničtí a odborní pracovníci (93). V okrese Kroměříž se jedná o profese řemeslníci a opraváři (62), dále pracovníci ve službách a prodeji (40). 45 strana 168 celkem

47 Graf 17: Nejvíce vyžadované profese v okresech Zlínského kraje Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 100% Obsluha strojů a zařízení, montéři 80% Řemeslníci a opraváři 60% 40% Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství Pracovníci ve službách a prodeji 20% Úředníci 0% Zlín Uherké Hradiště Vsetin Kroměříž Techničtí a odborní pracovníci Specialisté Zdroj: MPSV ČR II.1.B.2 ORP Zlínského kraje Vývoj počtu všech registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje dle CZ-NACE je uveden v grafu 17, zdrojové údaje jsou uvedeny v tabulce 3 v příloze 1. Poukazuje na stabilní situaci v tomto indexu, počet podniků ve většině ORP neklesá. Graf 17: Vývoj počtu ekonomických subjektů v ORP Zlínského kraje Zdroj: ČSÚ ORP Zlín Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Uherský Brod Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Otrokovice Valašské Klobouky Luhačovice Vizovice Holešov ORP Bystřice pod Hostýnem Konkrétní údaje o počtu všech registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje dle CZ-NACE je uveden dle pořadí v tabulkách 4 až 15 v příloze 1. Počty subjektů, které vykazovaly v roce 2010 ekonomickou činnost (tzv. statistických podniků, které spadají do všech ekonomických subjektů) v ORP Zlínského kraje jsou uvedeny v následujících grafech, a to jednak souhrnném grafu 18, kde jsou uvedena všechna odvětví, jednak v dílčích grafech 18a 18c, z nichž lze vyhledat jednotlivá odvětví a odpovídající počty subjektů. Z uvedených grafů je zřejmé, že jednotlivá ORP je možno charakterizovat výrazně zastoupenými odvětvími a naopak. Graf 18 se jeví být sice nepřehledný, ale je možné v něm vyhledat ta odvětví, v nichž v konkrétních ORP počet aktivních ekonomických subjektů 46 strana 168 celkem

48 přesahuje hranici 200 a více subjektů (v grafu 18 vyznačeno červenou čárou). Jedná se o odvětví: Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku v ORP Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení v ORP Zlín, Kroměříž, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Vsetín a Valašské Meziříčí Výroba elektrických zařízení v ORP Zlín Opravy a instalace strojů a zařízení v ORP Zlín Odvětví náležející jednotlivým ORP Zlínského kraje, v nichž se nachází více než 100 aktivních ekonomických subjektů (v grafu 18 vyznačeno tmavou čárou), jsou: Výroba oděvů v ORP Zlín a Uherské Hradiště; Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku ve všech ORP, kromě Bystřice pod Hostýnem, ORP Luhačovice, Otrokovice a Vizovice; Tisk a rozmnožování nahraných nosičů v ORP Zlín; Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ve všech ORP, kromě Bystřice pod Hostýnem; Výroba elektrických zařízení v ORP Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž; Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení v ORP Uherské Hradiště; Výroba nábytku v ORP Bystřice pod Hostýnem, Vsetín, Zlín; Opravy a instalace strojů a zařízení v ORP Zlín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Bystřice pod Hostýnem Ostatní zpracovatelský průmysl v ORP Zlín. 47 strana 168 celkem

49 Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Graf 18: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) Zlín Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherský Brod Uherské Hradiště Valašské Klobouky Vizovice Vsetín Valašské Meziříčí Zdroj: ČSÚ 48 strana 168 celkem

50 Graf 18a: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) 1. Část Zdroj: ČSÚ Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zlín Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherský Brod Uherské Hradiště Valašské Klobouky Vizovice Vsetín Valašské Meziříčí Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Graf 18b: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) 2. Část Zlín Bystřice pod Hostýnem 400 Holešov Kroměříž 300 Luhačovice 200 Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm 100 Uherský Brod Uherské Hradiště 0 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Valašské Klobouky Vizovice Vsetín Valašské Meziříčí Zdroj: ČSÚ 49 strana 168 celkem

51 Graf 18c: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010) 3. Část 300 Zlín 250 Bystřice pod Hostýnem 200 Holešov Kroměříž 150 Luhačovice Otrokovice 100 Rožnov pod Radhoštěm 50 Uherský Brod Uherské Hradiště 0 Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Valašské Klobouky Vizovice Vsetín Valašské Meziříčí Zdroj: ČSÚ Shrnutí: V okrese Zlín je největší podíl všech odvětví podle počtu aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu ve třídění podle CZ-NACE (také tzv. statistických podniků), pouze kromě odvětví Výroba textilií, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Jedná se o průmyslový okres s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, v odvětví strojírenství Výroba strojů a zařízení j. n., Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení apod. Sídlí zde významné firmy, např. Barum Continental, Tajmac ZPS, Fatra Napajedla v ORP Otrokovice. Okres Uherské Hradiště je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků (např. v Kunovicích firma Aircraft Industries). Okres Vsetín je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů V okrese sídlí významné firmy, např. ON Semiconductor v ORP Rožnově pod Radhoštěm, firmy DEZA a CIE METAL CZ v ORP Valašské Meziříčí. Okres Kroměříž poněkud zaostává za ostatními okresy Zlínského kraje celkově nízkým výkonem ve zpracovatelském průmyslu (zaměstnanost, tržby), nicméně potenciál okresu je v odvětví Výroba nábytku (firma TON v ORP Bystřice pod Hostýnem) a v podpoře odvětví Výroba potravinářských výrobků. Na území Zlínského kraje lze vysledovat lokality na úrovni okresů, kde dochází ke koncentraci určitých odvětví zpracovatelského průmyslu a na druhou stranu kde je naopak struktura roztříštěná, bez významného vůdčího podniku, který by na sebe 50 strana 168 celkem

52 vázal další firmy. Jedná se o okresy Zlín (s firmami např. Barum Continental, Tajmac ZPS), Uherské Hradiště (např. s firmou Aircraft Industries) a okres Vsetín (s firmami např. ON Semiconductor v ORP Rožnově pod Radhoštěm, DEZA). V okrese Kroměříž významné podniky zpracovatelského průmyslu, které na sebe vážou další podniky, svá sídla nemají, avšak s ohledem na potenciální vstup investorů do Strategické průmyslové zóny Holešov i tato situace může být změněna. 25 II.1.C Vývoj zpracovatelského průmyslu v kraji v kontextu vývoje v ČR a EU Charakteristika odvětví zpracovatelského průmyslu v kraji ZK v kontextu ČR a EU 26 Znalostní a technologická úroveň zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje do určité míry determinuje ekonomický vývoj kraje. Pokud nejsou do vědecko-technického rozvoje investovány prostředky, zákonitě ztrácí region na své konkurenceschopnosti. Je potřebné zasazovat i tyto okolnosti do širšího kontextu makroekonomických a strukturálních ukazatelů. Ukazatelé mohou charakterizovat vliv a dopady vědeckých, technologických a inovačních procesů na celkový ekonomický rozvoj. Nejprve jsou uvedeny charakteristiky odvětví nacházející se ve Zlínském kraji dle CZ-NACE, následně jsou uvedeny základní socioekonomické charakteristiky v kontextu ČR a EU. Charakteristiky odvětví dle CZ-NACE CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje důležitý pilíř ekonomiky Evropské unie. Podílí se 2 % na HDP. Polovina obratu odvětví je produkována malými a středními podniky, které vytvářejí podstatnou část podnikatelské základny a zpracovávají převážnou část agrární produkce. Hlavní vývozní oblastí na prvních třech místech v roce 2009 bylo Slovensko s podílem 31 %, Německo s podílem 16 % a Polsko s podílem 9 %. Na dovozu v roce 2009 se podílelo více než čtvrtinou Německo (28 %), Polsko s podílem 18 % a třetí v pořadí bylo Slovensko s podílem 9 %. Obdobně jako v EU patří i v ČR sektor potravin k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků Odvětví kožedělného průmyslu tvoří dva obory: Činění a úprava usní (vyčiněných kůží), zpracování a barvení kožešin, výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; Výroba obuvi. Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráce se zahraničními firmami. Přes projevy hospodářské krize a dovoz levné obuvi z Číny a dalších zemí došlo v roce 2009 k meziročnímu zvýšení tržeb v oboru kožedělného průmyslu v ČR celkem o 12,6 %. 25 Celá řada investorů hodlá ve Strategické průmyslové zóně Holešov postavit závody a vytvořit adekvátní pracovní místa. 26 Dostupné z 51 strana 168 celkem

53 S ohledem na zahraniční obchod ČR mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko a Itálie, v oblasti dovozu se jedná o Čínu, Itálii, Německo, Vietnam a Slovensko. Co se týká zahraničního obchodu celé EU 27, lze říci, že v roce 2009 se i v kožedělném průmyslu se projevila celoevropská krize. V oboru usní a kůží došlo k výraznému poklesu dovozu do EU 27 o cca 36,0 % proti roku V oboru obuvnického průmyslu byli a jsou hlavními dodavateli obuvi do EU 27 výrobci z Číny a Vietnamu, kteří celkem dodávají do EU 27 více než 60 % z celkového dovozu do EU. Největšími odběrateli obuvi z EU je USA, Rusko a Švýcarsko. V České republice i EU přetrvává hlavně regionální charakter kožedělného průmyslu. CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, dále jen dřevozpracující průmysl, patří v České republice k odvětvím s nejstarší tradicí. Z podílů oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků má vyšší podíl výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku (72,5 %), následuje výroba pilařská a impregnace dřeva. Dřevařský průmysl měl v roce 2009 příznivé podmínky rozvoje, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty ke zpracování. Ukazatel tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví měl v období let 2005 až 2007 stoupající tendenci. Ke konci roku 2008 se projevil dopad celosvětové krize, který pokračoval v roce 2009 poklesem o 13,4 %. Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat i v následujících dvou letech. Odvětví zpracovává domácí surovinu, není proto závislé na jejím dovozu. Průmysl je rozmístěn prakticky na celém území republiky. Na zpracovatelském průmyslu ČR se podílel v roce 2009 téměř 18 %, z toho 97,75 % tvoří domácí společnosti, zbylých 2,25 % společnosti zahraniční. Dřevařský průmysl ČR vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, zejména do Německa a Rakouska. Z celkové výroby se do zemí EU vyváží více než tři čtvrtiny (79 %) produkce. Pokud se jedná o dovoz, na prvním místě zůstává Německo, na druhém je Slovensko. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků Chemický průmysl CZ-NACE 20 má v rámci zpracovatelských odvětví zvláštní pozici, protože svými výrobky zásobuje prakticky všechny oblasti ekonomiky, navíc do tohoto odvětví se započítával i farmaceutický průmysl. Rok 2009 byl z hlediska tržeb pro toto odvětví nepříznivý, v porovnání s rokem 2008 došlo k poklesu o více než 14 %. Ačkoliv v první stovce CZECH TOP 100 firem se v objemu tržeb umístila na 92. místě DEZA (Valašské Meziříčí) ze Zlínského kraje, tržby u této firmy poklesly v r téměř o polovinu (48 %). 27 Struktura vývozu a dovozu v tomto odvětví se v posledních letech příliš nemění. Jedná se zejména o obchodní partnery např. Německo, Slovensko, Polsko. Ze států mimo EU 27 patří k našim důležitým obchodním partnerům zejména USA a Švýcarsko. Celkově v rámci EU 27 patří český chemický průmysl k méně významným zpracovatelským odvětvím. Na celkových tržbách EU 27 se ČR podílela jen 1,1 %, zatímco Polsko 2,3 % a Maďarsko 0,7 %. Český chemický průmysl zažívá v roce 2010, podobně jako ve většině států EU 27, období konjunktury. Přes nedávnou krizi je chemický průmysl v rámci EU i nadále konkurenceschopný a patří k hybným sektorům zpracovatelského průmyslu strana 168 celkem

54 CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků patří po řadu let k hlavním tahounům české ekonomiky a zpracovatelského průmyslu. Bezprostředně navazuje na stavebnictví, automobilový, elektrotechnický a obalový průmysl i další odvětví. V roce 2009 se proto projevila ekonomická recese na globálních trzích, především v produkci automobilů. Odvětví se dělí na dva velké obory: Výroba pryžových výrobků a Výroba zboží z plastů. V roce 2000 jeho podíl na tržbách ZP činil cca 4,5 %, v roce 2009 to bylo 6,5 %, což znamenalo v žebříčku tržeb v odvětvích ZP šesté místo. Z regionálního hlediska má odvětví rozhodující zastoupení ve Zlínském kraji (s podílem necelé jedné třetiny na celkových tržbách), kde sídlí společnosti Barum Continental, s.r.o., Mitas, a.s. a Fatra, s.r.o. Největším partnerem ČR je EU 27, která se na obratu zahraničního obchodu v roce 2009 podílela 84 %, což bylo mírně pod úrovní roku 2008 (86 %). Hlavním obchodním partnerem vůči ČR zůstává nadále Německo, druhým největším obchodním partnerem bylo v roce 2009 Polsko a třetím Slovensko. Dalšími velkými obchodními partnery jsou Itálie, Francie a Rakousko. Postavení gumárenského a plastikářského průmyslu v Česku je silnější než v EU 27. Podíl tohoto odvětví na zaměstnanosti v unii se pohybuje jen kolem 4 %, zatímco v Česku je o tři procentní body vyšší. V rámci porovnání 500 nejvýznamnějších firem střední a východní Evropy v roce 2009 společnost Barum Continental, s.r.o. ze Zlínského kraje získala 95. místo. 28 CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Odvětví zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. K nejvýznamnějším oborům, které vykazují za odvětví CZ-NACE 23 dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost a nejvyšší podíl tržeb, patří obor Výroba skla a skleněných výrobků a obor Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Hlavním vývozním artiklem odvětví je sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Jejich podíl na celkovém vývozu byl v roce 2009 na úrovni cca 75 %, což představuje nárůst o cca 2 % proti roku Odvětví má nižší materiálovou náročnost a nižší průměrný podíl nakupovaných služeb ve srovnání s celkem zpracovatelského průmyslu. Mezi obory jsou však značné rozdíly zejména v energetické náročnosti a v podílu manuální a strojní práce a tím i souvisejících nákladů na technologické vybavení provozoven. Mezi nejvýznamnější obchodní partnery odvětví patří země EU 27 a mezi nimi pak Německo, dále Slovensko a Polsko. K obchodním partnerům mimo trh EU 27 patří USA, Rusko, Spojené Arabské Emiráty a Čína. Všechny obory sklářského a keramického průmyslu se od roku 2008 vyrovnávají s dopady ekonomické krize a stále sílící konkurencí a jsou jejím vývojem ohroženy. Jsou závislé na řadě navazujících průmyslových odvětví, zejména na vývoji ve stavebnictví a automobilovém průmyslu. Výrobci stavebních materiálů musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň i na další faktory. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům strana 168 celkem

55 CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Hutnictví je právem považováno za základní průmyslové odvětví, neboť výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví) a spotřební zboží. Současně se jedná o odvětví s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků. V oboru jsou nutné rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutnictví a zpracování kovů patří k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Náklady na energii obecně představují více než 10 % ve struktuře nákladů vyrobeného kovu. Rok 2008 znamenal konec pozitivního rozvoje oboru. Negativní vývoj HDP v r 2009 byl ovlivněn především výrazným poklesem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, který se v průběhu roku potýkal s odbytovou krizí a byl nucen omezovat výrobu, odkládat investice a propouštět zaměstnance. Recese ocelářské výroby v ČR dosáhla v průběhu 2. čtvrtletí r svého dna. V 1. pololetí 2009 sice došlo k určitému oživení poptávky, ale zrealizované objemy dodávek byly podstatně nižší než v období před krizi a další snížení poptávky nastalo koncem roku Výraznější nárůst poptávky a tím i růst tuzemského trhu nastal až v průběhu roku Co se týká zahraničního obchodu, negativní vliv na zahraniční obchod v rámci EU představoval hlavně pokles německé ekonomiky, v roce 2009 se meziročně snížil český vývoz do Německa o 8,5 %. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Toto odvětví zahrnuje výrobu čistě kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci, a nově výrobu zbraní a střeliva. Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do odvětví je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto odvětví. Přes různorodost výrobků odvětví je pro všechny obory skutečnost, že původním materiálovým vstupem do tohoto odvětví jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v odvětví CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Zejména pro strojírenský a automobilový průmysl je toto odvětví jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Toto odvětví se v roce 2009 řadí na druhé místo podílem 8,7 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci zpracovatelského průmyslu. Dominantní postavení mezi odběrateli ocelářských výrobků si stále udržuje odvětví kovodělné výroby a jeho podíl postupně roste. Dalším odběratelským odvětvím v pořadí je automobilový průmysl, jehož podíl v průběhu sledovaného období nepatrně vzrůstá, a také stavebnictví. Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je největším obchodním partnerem Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Elektrotechnický průmysl patří mezi klíčové sektory české ekonomiky a je jedním z rozhodujících odvětví zpracovatelského průmyslu. Zahrnuje jak výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů, tak i související služby. Ve Zlínském kraji se jedná zejména o firmu On Semocinductor v Rožnově pod Radhoštěm. Na exportu odvětví se podílí Německo, Nizozemí, Francie a Velké Británie. Na importu má rozhodující postavení Čína, což 54 strana 168 celkem

56 je dáno dovozem komunikační a sdělovací techniky (dovoz notebooků, herních zařízení a sdělovací techniky), dále Německo, Nizozemí a Japonsko. Zahraničně obchodní orientace tuzemských exportérů a importérů se dlouhodobě podstatně nemění. CZ-NACE 27 - Výroba elektrických zařízení Do odvětví výroby elektrických zařízení lze zahrnout velice široké spektrum nabídky výrobků, které mají především využití jak ve zpracovatelském průmyslu (výroba a rozvod elektrické energie, doprava apod.), tak i ve spotřebitelské sféře. Největší podíl (téměř polovinu) tržeb za prodej vlastních výrobků tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení. Na druhém místě s 16 % zastoupením je výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu tržeb až o čtvrtinu, což bylo částečně způsobeno hospodářskou krizí. Největší nárůst tržeb v období 2005 až 2009 byl zaznamenán u oboru Výroba baterií a akumulátorů. Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 má Výroba počítačů a periferních zařízení 48 %, na druhém místě je Výroba spotřební elektroniky s necelými 29 %. Hlavní postavení v exportu má Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou. Mateřské firmy obvykle zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi nevýznamnější dovozce patří opět Německo, následované Čínou, Itálií a Rakouskem. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení. Toto odvětví zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu patří i pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví zaujímají dva široké obory, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotou. A to Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) 35,7 % a Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (pecí, sušáren, dopravního a zvedacího zařízení, chladícího, větracího a klimatizačního zařízení apod.) 25,9 %. Odvětví Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Toto odvětví se v roce 2009 podílelo více než 8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu, čímž obsadilo pomyslné čtvrté místo. Z hlediska dovozu i vývozu je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu, ale i dovozu, pohyboval řádově kolem 40 %. Ve vývozu jsou dalšími partnery Slovensko, Francie, Rusko, Polsko a další země EU. Dovozními zeměmi, kromě Německa, jsou Itálie, Japonsko, Čína, Francie. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Česká republika má dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a 55 strana 168 celkem

57 zaměstnanosti, i přes hospodářskou krizi, která výrazným způsobem zasáhla prakticky všechna odvětví zpracovatelského průmyslu. Zároveň tvoří skoro pětinu domácího exportu. Na koncové výrobce vozidel jsou napojeni výrobci autodílů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství. V roce 2009 si toto odvětví udrželo, stejně jako v letech předchozích, největší podíl na tržbách a exportu zpracovatelského průmyslu, a to i přes meziroční pokles tržeb. V umístění firem z automobilového průmyslu v CZ TOP 100 se společnost Visteon - Autopal, s.r.o., která má v ORP Uherské Hradiště pobočku v obci Hluk jako výrobce světelné, klimatizační a chladicí techniky pro automobilový průmysl, získala 65. místo. Automobilový průmysl je stále více proexportně orientované odvětví. Jedná se o vývoz do zemí EU a to Německa, Francie, Slovenska, Velké Británie, Polska. Dovozními zeměmi jsou Německo, Polsko, Francie, Slovensko, Španělsko, Maďarsko, Itálie. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří odvětví mezi převážně proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Je to odvětví s bohatou historií. Toto odvětví se podílí na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,4 %, u zaměstnanosti je to necelými 1,5 %. Také z hlediska exportu patří mezi minoritní odvětví. Nicméně, s ohledem na Zlínský kraj, patří mezi významné výrobce v tomto odvětví kunovický výrobce letounů Aircraft Industries. Mezi největší exportní trhy patří i v tomto odvětví Německo, na čemž se podílí nejvíce kolejová vozidla a jejich díly (na vývozu železničního průmyslu se podílelo skoro čtvrtinou), dále Turecko, Francie. Na dovozu se podílí největším podílem USA (komponenty na vrtulníky a další letadla vyráběná u nás), dále zejména dovozem kolejových vozidel a jejich komponentů Německo, Rakousko, Slovensko. Francie dováží díly na letadla, Tchaj-wan součástky na cyklistická kola. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dřevo nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované výrobky ze dřeva, překližky a dýhy, které dodává dřevařský průmysl. Odvětví je charakteristické vysokou materiálovou náročností, která představuje až 80 % z celkových nákladů. Odvětví se v roce 2009 podílelo 3 % na výsledcích zpracovatelského průmyslu v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Z hlediska výrobků oboru představuje špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný nábytek firmy TON v okrese Kroměříž, lékařská křesla, zejména v poslední době vyniká velmi dobrou úrovní také kuchyňský nábytek. Z územního hlediska vývoz výrobků odvětví směřuje především do členských zemí EU. Zejména do Německa, na Slovensko, do Velké Británie a Rakouska a dalších zemí. Obdobně je tomu i v dovozních územích, kde hlavními zeměmi dovozu do ČR jsou Německo, Polsko, Čína, dále Rakousko, Dánsko a další. Lze předpokládat, že hlavní výrobky odvětví budou i nadále dodávány především do států EU. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení Toto odvětví zahrnuje odborné opravy výrobků vyráběných ve zpracovatelském sektoru, prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje rovněž provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků pro zajištění optimálního fungování a zabránění provozním poruchám těchto výrobků. Na tržbách za 56 strana 168 celkem

58 prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílí 2,9 %, což je pomyslným jedenáctým místem z dvaceti dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Socioekonomické charakteristiky členských států EU - zaměstnanost 29 Zaměstnanost je jedním z klíčových indikátorů, který reflektuje ekonomickou prosperitu země. Komparace jsou uvedeny jak tabulkami, tak odpovídajícími grafy. Jedná se zejména o meziroční vývoje zaměstnanosti. Meziroční vývoj počtu zaměstnanců dle všech odvětví dle CZ-NACE porovnání ČR, EU, krajů NUTS III a regionů soudržnosti NUTS II v ČR (tisíce fyzických osob) je uveden v příloze jako tabulka 22. Meziroční vývoj počtu zaměstnanců v průmyslu je uveden v tabulce 1a, podíly těchto zaměstnanců v průmyslu jsou uvedeny v grafu 1. V tabulce 1b jsou uvedeny relativní hodnoty meziročního vývoj počtu zaměstnanců v průmyslu vztažené k roku 2000 (rok 2000=100%). V tabulce 2 je uveden meziroční vývoj počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu v porovnání EU27, EU25 a ČR, který je v zásadě u uvedených skupin konstantní. Tabulka 1a: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců (Empolyment in persons) v průmyslu dle CZ-NACE (C F) porovnání ČR, EU, krajů NUTS III a regionů soudržnosti NUTS II v ČR (tisíce fyzických osob) Země/Rok ČR 1 933, , , , , , , , ,6 NUTS III Hlavní město Praha 167,5 164,4 158,7 159,7 158,6 156,5 166,3 162,3 173,0 Středočeský kraj 211,1 208,7 215,1 204,4 208,5 211,2 218,5 235,0 244,8 Jihočeský kraj 125,7 122,7 122,0 118,8 124,9 123,9 121,8 125,7 125,1 Plzeňský kraj 114,6 114,5 115,9 111,5 118,4 126,6 120,5 124,6 125,4 Karlovarský kraj 62,0 60,5 59,2 62,2 61,1 61,3 62,5 60,8 57,6 Ústecký kraj 142,0 151,6 145,9 134,5 133,8 141,8 142,4 142,4 150,9 Liberecký kraj 106,5 106,5 101,9 98,2 107,6 109,1 106,8 105,2 100,8 Královéhradecký kraj 110,2 116,7 118,4 102,4 101,3 114,3 110,0 112,0 116,6 Pardubický kraj 93,3 104,5 107,4 107,0 108,5 105,0 107,6 113,5 114,7 Vysočina 106,7 107,6 108,2 100,4 104,6 104,6 110,5 117,2 105,7 Jihomoravský kraj 208,0 200,9 190,1 199,8 198,3 197,8 203,2 212,0 218,8 Olomoucký kraj 116,8 112,7 118,3 120,0 111,4 111,9 118,8 121,0 116,8 Zlínský kraj 132,0 138,5 138,6 134,7 127,3 119,9 130,0 132,3 133,8 Moravskoslezský kraj 237,1 234,3 235,5 234,4 232,1 225,3 230,0 225,4 237,6 NUTS II Hlavní město Praha 167,5 164,4 158,7 159,7 158,6 156,5 166,3 162,3 173,0 Střední Čechy 211,1 208,7 215,1 204,4 208,5 211,2 218,5 235,0 244,8 29 Meziroční vývoj počtu osob v populaci celkem (tisíce fyzických osob) členských států EU je uveden v tabulce 21 v příloze strana 168 celkem

59 Jihozápad 240,3 237,2 237,9 230,3 243,3 250,6 242,4 250,3 250,5 Severozápad 204,0 212,1 205,1 196,7 194,9 203,1 204,9 203,2 208,5 Severovýchod 310,0 327,7 327,7 307,6 317,4 328,4 324,4 330,7 332,1 Jihovýchod 314,7 308,5 298,3 300,2 302,9 302,4 313,7 329,3 324,5 Střední Morava 248,8 251,2 256,9 254,7 238,7 231,8 248,8 253,3 250,6 Moravskoslezsko 237,1 234,3 235,5 234,4 232,1 225,3 230,0 225,4 237,6 Další země EU Rakousko 1 002,8 993,9 972,3 960,2 952,5 957,6 963,8 988, ,8 Belgie 936,9 945,8 914,4 891,0 876,2 872,3 875,7 878,8 884,9 Bulharsko 892,8 873,3 881,8 883,1 905,6 944, , , ,6 Kypr 65,3 64,7 65,3 69,2 72,1 74,3 76,1 78,3 80,1 Dánsko 635,0 631,0 616,0 595,0 577,0 579,0 589,0 606,0 614,0 Estonsko 193,4 194,0 186,6 196,8 211,6 208,4 216,1 227,7 228,8 Finsko 639,2 639,8 631,5 619,9 611,5 619,9 631,0 646,8 649,5 Francie 5 865, , , , , , , , ,5 Německo , , , , , , , , ,0 Řecko 840,5 868,5 878,8 893,5 899,9 908,1 912,4 942,4 937,8 Maďarsko 1 302, , , , , , , , ,9 Irsko 488,7 503,5 495,2 498,0 517,7 542,1 569,1 580,0 537,3 Itálie 6 743, , , , , , , ,5 Lotyšsko 244,2 250,8 239,0 258,4 268,2 264,6 290,1 312,4 320,4 Litva 373,3 362,3 381,1 398,8 399,6 422,6 439,2 466,9 462,2 Lucembursko 60,8 62,7 64,4 68,9 69,9 71,1 72,8 74,3 76,3 Malta 45,1 45,7 44,6 43,3 41,7 41,6 41,5 41,5 40,4 Nizozemsko 1 472, , , , , , , ,4 Polsko 4 027, , , , , , , , ,7 Portugalsko 1 632, , , , , , , , ,0 Rumunsko 2 634, , , , , , , , ,5 Slovensko 705,5 701,0 695,6 713,6 708,1 712,7 725,2 740,2 767,7 Slovinsko 340,6 341,1 335,3 329,4 325,6 323,5 324,2 333,7 342,0 Španělsko 4 915, , , , , , , , ,4 Švédsko 1 045, , , ,4 996,4 996, , , ,2 Spojené království (UK) 6 649, , , , , , ,4 Zdroj: EUROSTAT ČR má ve srovnání s ostatními zeměmi EU největší podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu. 58 strana 168 celkem

60 ČR Slovensko Maďarsko Německo Itálie Portugalsko Slovinsko Japonsko Turecko Španělsko Rakousko Finsko Polsko Korea Estonsko Rumunsko Irsko Belgie Švýcarsko Bulharsko Dánsko Švédsko Kanada UK Austrálie Norsko Litva Nizozemsko EU27 Lotyšsko Francie Řecko Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Graf 1: Počet osob zaměstnaných v průmyslu celkem, (% celkového počtu zaměstnanců) 80% 70% % 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: EUROSTAT Tabulka 1b: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců (Empolyment in persons) v průmyslu dle CZ-NACE (C F) porovnání ČR, EU, krajů NUTS III a regionů soudržnosti NUTS II v ČR (relativní hodnoty vztažené k roku 2000=100%) Země/Rok ČR 100,5 100,1 97,6 98,1 98,8 100,8 102,9 104,6 NUTS III Hlavní město Praha 98,1 94,7 95,3 94,7 93,4 99,3 96,9 103,3 Středočeský kraj 98,9 101,9 96,8 98,8 100,0 103,5 111,3 116,0 Jihočeský kraj 97,6 97,1 94,5 99,4 98,6 96,9 100,0 99,5 Plzeňský kraj 99,9 101,1 97,3 103,3 110,5 105,1 108,7 109,4 Karlovarský kraj 97,6 95,5 100,3 98,5 98,9 100,8 98,1 92,9 Ústecký kraj 106,8 102,7 94,7 94,2 99,9 100,3 100,3 106,3 Liberecký kraj 100,0 95,7 92,2 101,0 102,4 100,3 98,8 94,6 Královéhradecký kraj 105,9 107,4 92,9 91,9 103,7 99,8 101,6 105,8 Pardubický kraj 112,0 115,1 114,7 116,3 112,5 115,3 121,7 122,9 Vysočina 100,8 101,4 94,1 98,0 98,0 103,6 109,8 99,1 Jihomoravský kraj 96,6 91,4 96,1 95,3 95,1 97,7 101,9 105,2 Olomoucký kraj 96,5 101,3 102,7 95,4 95,8 101,7 103,6 100,0 Zlínský kraj 104,9 105,0 102,0 96,4 90,8 98,5 100,2 101,4 Moravskoslezský kraj 98,8 99,3 98,9 97,9 95,0 97,0 95,1 100,2 NUTS II Hlavní město Praha 98,1 94,7 95,3 94,7 93,4 99,3 96,9 103,3 Střední Čechy 98,9 101,9 96,8 98,8 100,0 103,5 111,3 116,0 Jihozápad 98,7 99,0 95,8 101,2 104,3 100,9 104,2 104,2 Severozápad 104,0 100,5 96,4 95,5 99,6 100,4 99,6 102,2 Severovýchod 105,7 105,7 99,2 102,4 105,9 104,6 106,7 107,1 Jihovýchod 98,0 94,8 95,4 96,3 96,1 99,7 104,6 103,1 Střední Morava 101,0 103,3 102,4 95,9 93,2 100,0 101,8 100,7 59 strana 168 celkem

61 Moravskoslezsko 98,8 99,3 98,9 97,9 95,0 97,0 95,1 100,2 Další země EU Rakousko 99,1 97,0 95,8 95,0 95,5 96,1 98,6 100,0 Belgie 100,9 97,6 95,1 93,5 93,1 93,5 93,8 94,4 Bulharsko 97,8 98,8 98,9 101,4 105,8 113,2 120,3 125,1 Kypr 99,1 100,0 106,0 110,4 113,8 116,5 119,9 122,7 Dánsko 99,4 97,0 93,7 90,9 91,2 92,8 95,4 96,7 Estonsko 100,3 96,5 101,8 109,4 107,8 111,7 117,7 118,3 Finsko 100,1 98,8 97,0 95,7 97,0 98,7 101,2 101,6 Francie 100,3 98,8 97,3 96,4 95,8 98,0 96,6 95,7 Německo 98,6 95,5 92,6 90,9 89,1 88,5 89,5 90,4 Řecko 103,3 104,6 106,3 107,1 108,0 108,6 112,1 111,6 Maďarsko 101,6 101,1 100,1 102,9 101,5 102,0 103,0 100,3 Irsko 103,0 101,3 101,9 105,9 110,9 116,5 118,7 109,9 Itálie 101,3 102,5 103,8 103,6 104,2 105,3 106,6 Lotyšsko 102,7 97,9 105,8 109,8 108,4 118,8 127,9 131,2 Litva 97,1 102,1 106,8 107,0 113,2 117,7 125,1 123,8 Lucembursko 103,1 105,9 113,3 115,0 116,9 119,7 122,2 125,5 Malta 101,3 98,9 96,0 92,5 92,2 92,0 92,0 89,6 Polsko 107,4 97,8 96,5 98,5 101,9 107,8 115,4 122,9 Portugalsko 98,6 98,9 95,7 93,6 90,6 89,2 88,5 86,3 Rumunsko 100,2 109,1 104,8 108,6 105,0 108,8 109,7 110,0 Slovensko 99,4 98,6 101,1 100,4 101,0 102,8 104,9 108,8 Slovinsko 100,1 98,4 96,7 95,6 95,0 95,2 98,0 100,4 Španělsko 103,7 105,4 107,9 111,1 115,0 117,8 120,2 113,7 Švédsko 102,5 100,7 98,4 95,3 95,2 96,2 99,6 101,8 Zdroj: EUROSTAT Graf 2a: Meziroční vývoj podílu zaměstnanců v průmyslu dle CZ-NACE (C F) v ČR a Zlínském kraji (%) 110,0 100,0 90,0 80, ČR Zlínský kraj Zdroj: ČSÚ Počet zaměstnaných osob podle skupin odvětví, zejména zdrojové údaje týkající se průmyslu ve státech EU (tisíce fyzických osob) v roce 2008, je uveden tabulce 26 přílohy strana 168 celkem

62 Tabulka 2: Meziroční vývoj počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu porovnání EU27, EU25 a ČR Země/Rok EU EU ČR Zdroj: EUROSTAT Vývoj míry zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let), porovnání EU27, EU25, EU15, EU 10, jednotlivých ČR, EU a regionů soudržnosti NUTS II v rámci ČR v %, je uveden v grafech 2 a 3 a zdrojové údaje v tabulce 27 v příloze 1. Ačkoliv se nejedná o data přímo zpracovatelského průmyslu, lze i tyto údaje použít tak, že sledujeme tvary křivek (odpovídající nárůstu či poklesu). Argumentace vyplývá z grafu 3b, který je vytvořen z údajů zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v ČR a je uveden v kapitole III.1.a jako graf 1. Tvar křivky grafu 3b odpovídá vývoji zaměstnanosti ekonomicky aktivní populace v krajích ČR, zejména v letech 2008 až 2010, rovněž grafu 2, který komparuje ČR a země EU. Vývoj zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) byl v letech 2005 a 2006 nižší než ve státech EU 27, v následujících letech vývoj odpovídá vývoji v EU 27. Dá se předpokládat, že tento vývoj lze aplikovat i na zpracovatelský průmysl. Graf 2b: Meziroční vývoj zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) v rámci EU27, EU25, EU15, EU 10 a v rámci ČR v % EU 27 EU 25 EU 15 EU 10 ČR 50 r r r r r r r r r r r Zdroj: EUROSTAT Vývoj zaměstnanosti ve Zlínském kraji (v rámci NUTS II) v letech se pohybuje v rozmezí vývoje zaměstnanosti mezi ostatními regiony ČR, viz graf 3a. 61 strana 168 celkem

63 Graf 3a: Meziroční vývoj zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) v rámci ČR v % Praha Strední Cechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Strední Morava Moravskoslezsko 50 r r r r r r r r r r r Zdroj: EUROSTAT Graf 3b: Meziroční vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (ve čtvrtletích) v ČR (průměrný evidenční počet zaměstnanců fyzické osoby) Zdroj:ČSÚ r2000 r2001 r2002 r2003 r2004 r2005 r2006 r2007 r2008 r2009 r2010 r2011 V regionální disparitě dle míry zaměstnanosti ekonomicky aktivních osob, Česká republika dosahuje podprůměrných hodnot, jak je uvedeno v grafu 4. Zdrojové údaje jsou uvedeny v tabulce 28 přílohy 1. Graf 4: Regionální disparity dle míry zaměstnanosti ekonomicky aktivních osob v % - porovnání EU 27, EU 15 a ČR r r r r r r r r r r r EU 27 EU 15 ČR Zdroj: EUROSTAT Socioekonomické charakteristiky členských států EU - počty podniků V Meziročním vývoji počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu ve srovnání ČR s EU 27 a EU 25, jak je zřejmé z tabulky 3, k výkyvům nedochází, vývoj podniků je srovnatelný. Toto je zřejmé i z grafu 5. Tabulka 3: Meziroční vývoj počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu porovnání EU27, EU25 a ČR 62 strana 168 celkem

64 Stát/Rok EU EU ČR Zdroj: EUROSTAT Graf 5: Meziroční vývoj počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu porovnání EU27, EU25 a ČR Zdroj: EUROSTAT EU 27 EU 25 ČR Přidaná hodnota podle skupin odvětví Vývoj HDP v porovnání s ostatními zeměmi EU je zřejmý z tabulky 21a v příloze 1. ČR se ve výši dosaženého HDP nachází ve druhé polovině mezi komparovanými zeměmi (na 16. pozici). Přidaná hodnota podle skupin odvětví je uvedená v tabulce 4. Index poukazuje na rozdíl mezi čistým provozním ziskem na straně jedné a kapitálovými náklady na straně druhé 31. Z této tabulky vybíráme průmysl, kde se ČR nachází na osmé pozici indexu charakterizujícího hodnotu majetku vlastníků firem. V tabulce 5 jsou uvedeny země s vyššími hodnotami sledovaného indexu, než jsou v ČR. Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl v procentním vyjádření je uvedeno v grafu 7. Na prvním místě se nachází Německo s nejvyšším podílem v této položce. Tabulka 4: Přidaná hodnota podle skupin odvětví (mld. PPP US$ běžné ceny) Zemědělství, Lesnictví, Rybolov 1) Průmysl 2) Průmysl vyjádřeno v % Součet průmysl =100 % Stavebnictví 3) Obchod, Ubytování, Doprava 4) Peněžnictví, Podnikové služby 5) Veřejné služby, Zdravotnictví 6) Belgie , Bulharsko , Česká republika , Dánsko , Estonsko , Finsko , Francie , Irsko , Itálie , Poznamenáváme, že pokud jde o vyhledání trendů v datech, nemá smysl relativizovat údaje tabulky. Křivky absolutních čísel vyjadřují trendy dostačujícím způsobem. 31 Index slouží především k posouzení hodnoty majetku vlastníků firem. 63 strana 168 celkem

65 Kypr , Litva , Lotyšsko , Lucembursko , Maďarsko , Malta , Německo , Nizozemsko , Polsko , Portugalsko , Rakousko , Rumunsko , Řecko , Slovensko , Slovinsko , Spojené království , Španělsko , Švédsko , EU Austrálie Island Japonsko Korea Mexiko Norsko Spojené státy (US) Švýcarsko Turecko OECD Rusko ) OKEČ A, B Zemědělství, lesnictví a rybolov; 2) OKEČ C,D,E Těžba nerostných surovin; Zpracovatelský průmysl; Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; 3) OKEČ F Stavebnictví; 4) OKEČ G,H,I Obchod, ubytování a stravování; Doprava, skladování a spoje; 5) OKEČ J,K Peněžnictví a pojišťovnictví, podnikové služby; 6) OKEČ N Q Zdravotnictví a sociální péče; Veterinární činnosti; Veřejné, sociální a osobní služby Zdroj: Eurostat, OECD Tabulka 5: Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl. (mld. PPP US$ běžné ceny) Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl Průmysl 2) Německo Itálie Spojené království (UK)* Francie Španělsko Polsko Nizozemsko Česká republika (ČR) Zdroj: Eurostat, OECD 64 strana 168 celkem

66 Německo Itálie Spojené království Francie Španělsko Polsko Nizozemsko Česká republika Rumunsko Švédsko Rakousko Belgie Finsko Maďarsko Řecko Irsko Portugalsko Dánsko Slovensko Bulharsko Slovinsko Litva Estonsko Lotyšsko Lucembursko Kypr Malta Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Graf 7: Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl v procentním vyjádření. 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Zdroj: Eurostat, OECD Hrubá tvorba fixního kapitálu 32 V rámci zemí EU existují velmi podstatné rozdíly v míře investic. Meziroční vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu je uveden v tabulce 44. V grafu 8 je uvedena struktura hrubého fixního kapitálu. V ČR je více než polovina tohoto kapitálu v části movitých investic, dále strojů a zařízení. V podílu hrubého fixního kapitálu v oblasti investic do ostatních strojů a zařízení se jedná přibližně o vice než desetiprocentní podíl. V grafu 9 je uveden meziroční vývoj těch zemí, které v této charakteristice ČR převyšují, nicméně dvanáctá pozice poukazuje na nadprůměrné investice ČR. Dá se očekávat, že tento trend zůstane zachován i v budoucnu. Tabulka 6: Celkové investice - Hrubá tvorba fixního kapitálu (mld. PPP US$ běžné ceny) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Údaje týkající se kompenzace zaměstnavatelů, jak bylo požadováno, jsou uvedeny v tabulce 29 přílohy strana 168 celkem

67 Švédsko Belgie Řecko Slovensko Německo ČR Itálie US Dánsko Rakousko Maďarsko Nizozemsko Španělsko Slovinsko Estonsko Korea Francie Finsko Irsko Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU Austrálie Island Japonsko Kanada Korea Mexiko Norsko Nový Zéland Spojené státy (US) Švýcarsko Turecko OECD Izrael Rusko Zdroj: Eurostat, OECD Graf 8: Struktura celkových investic podle předmětu investice, 2008 Obydlí, ostatní budovy a stavby Dopravní prostředky Ostatní stroje a zařízení Nehmotná fixní aktiva 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Eurostat, OECD 66 strana 168 celkem

68 Graf 9: Celkové investice - Hrubá tvorba fixního kapitálu (mld. PPP US$ běžné ceny)- země dosahující vyšších hodnot než ČR r r r r r r r r r Německo Francie Španělsko Itálie Spojené království (UK) Polsko Nizozemsko Belgie Švédsko Rakousko Řecko Česká republika (ČR) Zdroj: EUROSTAT Meziroční vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu od roku 2000 do 2012 (předpokládaný vývoj) ve srovnání EU27, zemí eurozóny, ČR a regionu NUTS II Střední Morava v mil. EURO za všechna odvětví dle CZ-NACE, je uveden v grafu 10. Vývoj v ČR odpovídá celkovému vývoji v EU. Vývoj odpovídající Střední Moravě, tedy Zlínskému kraji, byl v letech 2002 až 2007 kolísavý, v r došlo k propadu pod úroveň ČR i EU. Údaje dalších let k dispozici nejsou. Vývoj objemu tvorby hrubého fixního kapitálu v šesti základních typech aktiv dle CZ-NACE je obdobný jako vývoj celkový, uvedený v grafu 10, odpovídající tabulky 30 až 33 jsou uvedeny v příloze 1. Graf 10: Meziroční vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu - srovnání EU27, zemí eurozóny, ČR a regionu NUTS II Střední Morava v mil. EURO za všechna odvětví dle CZ-NACE (v %, relativně rok 2001 = 100 %) EU 27 Eurozóna ČR Střední Morava Zdroj: EUROSTAT 67 strana 168 celkem

69 US* UK Německo Francie Nizozemsko Švýcarsko Japonsko Španělsko Belgie Kanada Itálie Švédsko Rusko Austrálie Dánsko Norsko Irsko Rakousko Čína Finsko Korea Portugalsko Řecko Polsko Maďarsko Turecko ČR Slovinsko Estonsko Litva Slovensko Bulharsko Lotyšsko Rumunsko Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Stav přímých zahraničních investic ČR ve srovnání s ostatními zeměmi EU je uveden v grafu 11, zdrojové údaje v tabulce 34 přílohy 1. Je zřejmé, že přímé investice ČR v zahraničí jsou vysoce podprůměrné. Graf 11: E-19 Stav přímých zahraničních investic, k (mld. US$ běžné ceny) států v zahraničí ve státech * US: stav přímých zahraničních investic US v zahraničí mld. US$ Zdroj: UNCTAD Hrubá přidaná hodnota v těžbě a dobývání, zpracovatelském průmyslu, výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody Ze souhrnné tabulky 7 vyplývá, že Česká republika dosahuje vyšších hodnot hrubé přidané hodnoty 33 v charakteristikách - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - než jsou odpovídající hodnoty za země EU 27. Jedná se o výsledek rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb, tedy produkce těžby a dobývání, zpracovatelského průmyslu, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody měřené na jedné straně a mezi spotřebou, tedy hodnotou statků a služeb spotřebovaných ve výrobě, na straně druhé. Tabulka byla získána jako komplexní, nebylo možno vytřídit údaje pouze za zpracovatelský průmysl. Do roku 2003 dosahovalo vyšších hodnot pouze Irsko. Vývoj ve výše uvedených charakteristikách je zřejmý z grafu 12. Tabulka 7: Hrubá přidaná hodnota - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody V běžných základních cenách a běžných směnných kurzech (% ze všech odvětví) EU (27 zemí) 22,4 22,4 21,7 21,1 20,5 20,3 20,2 20,3 20,2 19,8 18,0 EU (15 zemí) 22,3 22,2 21,5 20,9 20,2 20,0 19,8 19,9 19,8 19,3 17,4 33 Jedná se o výsledek rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb, tedy produkce těžby a dobývání, zpracovatelského průmyslu, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody měřené na jedné straně a mezi spotřebou (hodnota statků a služeb spotřebovaných ve výrobě) na straně druhé. Tabulka byla získána jako komplexní, nebylo možno vytřídit údaje pouze za zpracovatelský průmysl. 68 strana 168 celkem

70 Eurozóna 22,4 22,3 21,7 21,2 20,6 20,5 20,3 20,3 20,4 19,8 17,8 ea 17 22,3 22,2 21,7 21,2 20,7 20,6 20,3 20,4 20,5 19,9 17,8 Eurozóna (16 zemí) 22,3 22,2 21,7 21,2 20,7 20,6 20,3 20,4 20,5 19,9 17,8 Belgie 22,1 22,1 21,2 20,7 19,9 19,7 19,2 19,0 18,5 17,7 16,3 Bulharsko 20,1 21,3 22,2 22,5 23,3 22,7 23,2 23,9 24,5 22,0 21,4 Česká republika 31,8 31,6 31,5 30,5 29,5 32,1 31,6 31,9 32,0 31,0 30,3 Dánsko 20,4 21,3 20,6 20,4 19,6 19,4 20,1 20,4 20,0 20,3 17,6 Německo 24,8 25,1 24,9 24,6 24,5 25,1 25,2 25,9 26,4 25,6 22,2 Estonsko 21,3 22,0 22,5 22,5 22,7 21,9 21,5 21,0 20,7 20,5 19,5 Irsko 35,8 34,3 33,4 34,0 30,3 27,3 25,0 23,8 24,0 23,8 26,3 Řecko 13,9 13,2 13,3 12,5 12,3 12,9 12,7 12,4 13,0 13,3 Španělsko 21,3 20,9 20,3 19,5 19,0 18,5 18,2 17,8 17,3 17,0 15,3 Francie 18,0 17,7 17,2 16,6 15,9 15,4 15,0 14,4 14,2 13,6 12,4 Itálie 23,8 23,4 22,8 22,4 21,4 21,2 20,9 21,1 21,4 20,8 18,8 Kypr 12,4 12,2 11,8 11,9 11,7 11,7 11,3 10,3 9,9 9,4 9,2 Lotyšsko 18,3 17,4 17,5 17,2 16,7 16,4 15,5 14,5 14,2 14,0 14,0 Litva 22,5 23,8 24,7 23,4 24,5 25,8 25,3 24,1 22,4 21,6 20,5 Lucembursko 12,9 12,6 12,4 11,7 11,5 11,4 10,6 9,8 10,6 9,1 7,8 Maďarsko 26,7 26,6 25,6 24,6 24,8 25,5 25,3 25,4 25,2 24,9 25,0 Malta 22,4 24,4 20,8 20,7 21,0 18,4 17,4 17,5 17,6 17,5 15,6 Nizozemsko 19,0 19,3 18,9 18,4 18,3 18,5 18,8 19,1 19,1 19,8 17,9 Rakousko 23,0 23,3 23,2 22,6 22,2 22,2 22,4 22,8 23,2 23,2 21,8 Polsko 24,6 24,0 22,5 22,3 23,7 25,2 24,7 24,7 24,5 24,3 24,4 Portugalsko 21,4 20,4 19,9 19,5 19,1 18,6 18,1 18,2 18,1 17,3 16,8 Rumunsko 27,9 29,0 29,4 30,0 27,8 27,9 28,1 27,8 27,5 25,8 27,2 Slovinsko 29,0 29,1 29,3 28,8 28,9 28,3 27,4 27,2 26,7 25,5 23,2 Slovensko 29,7 29,1 28,5 26,8 28,9 30,3 29,7 31,3 30,2 29,0 25,7 Finsko 28,0 28,4 28,1 27,5 27,0 26,3 25,8 26,8 26,8 25,0 21,2 Švédsko 24,5 24,5 23,6 23,3 23,0 23,2 23,3 23,2 22,9 21,6 19,4 Spojené království 22,3 22,0 20,7 19,3 18,0 17,2 17,2 17,2 16,6 16,2 15,0 Zdroj: 69 strana 168 celkem

71 Graf 12: Meziroční vývoj hrubé přidané hodnoty - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody V běžných základních cenách a běžných směnných kurzech (% ze všech odvětví) EU (27 zemí) Česká republika 0 r.1999 r r r r r r r r r r Zdroj: CZSO Shrnutí Pro období 2011 a 2012 je předpokládán ve Zlínském kraji nárůst malých a středních firem. Ačkoliv celkové počty podniků v roce 2009 a 2010 klesly, nepředpokládáme, že by klesající trend ve Zlínském kraji měl být i v budoucnu. Největší počet ekonomických subjektů ve Zlínském kraji je zaměřen na obory činnosti: Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, Zpracování dřeva, Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, Výroba elektrických zařízení. Pokud se týká průměrných mezd v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, vysoce nad průměrem mezd Zlínského kraje se tyčí mzdy poskytované v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení. Následuje Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba chemických látek a chemických přípravků. Nejlepší platové podmínky jsou v oborech Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba chemických látek, chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Ačkoliv se podniky v letech potýkaly s ekonomickými problémy, mzdy nebyly v průměru krizí výrazně zasaženy. Tato situace byla kompenzována snižováním počtu pracovníků v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Počet firem zaměřených na odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, se na počtu podniků zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje podílí více než pětinou. Nejvíce podniků s více než 100 zaměstnanci náleží sektoru Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Následují odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba potravinářských výrobků, Výroba strojů a zařízení, Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a Výroba elektrických zařízení v počtech nad deset podniků. Ostatní odvětví mají průměrně méně než 10 podniků se 100 a více zaměstnanci. Nejvyššími tržbami se na zpracovatelském průmyslu podílí odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků. Následuje odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Doplňujícím údajem je procentní podíl tržeb Zlínského kraje na celkových tržbách jednotlivých odvětví v ČR. První místo zaujímá Výroba pryžových a 70 strana 168 celkem

72 plastových výrobků, na druhé místo se posunula Výroba usní a souvisejících výrobků, na třetí místo Výroba nábytku. Změna pořadí je dána změnou celkového počtu tržeb v daném odvětví v ČR, v uvedených odvětvích jsou v ČR celkově tržby nižší. Nejžádanějšími profesemi v celém kraji jsou řemeslníci a opraváři. Okres Kroměříž se od ostatních liší tím, že jsou v něm navíc žádané profese pracovníků ve službách a v prodeji. Nejvíce poptávané profese v okresech Zlín a Uherské Hradiště jsou řemeslníci a opraváři, v okrese Zlín a Vsetín rovněž obsluha strojů a zařízení, montéři. Česká republika má ve srovnání s ostatními zeměmi EU největší podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) byl v ČR v letech 2005 a 2006 nižší než ve státech EU 27, v následujících letech vývoj v ČR odpovídá vývoji v EU 27. Vývoj zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech kopíruje vývoj zaměstnanosti v ostatních regionech ČR. V meziročním vývoji počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu ve srovnání ČR s EU 27 a EU 25 k výkyvům nedochází, vývoj počtu podniků je srovnatelný. ČR se ve výši dosaženého HDP nachází ve druhé polovině mezi zeměmi EU. Ve výši indexu přidané hodnoty, který charakterizuje hodnotu majetku vlastníků firem v odvětví zpracovatelského průmyslu, se ČR nachází na osmé pozici mezi ostatními zeměmi EU. Na prvním místě v tomto indexu se nachází Německo. V rámci zemí EU existují velmi podstatné rozdíly v míře investic. S ohledem na strukturu hrubého fixního kapitálu ČR více než polovina tohoto kapitálu náleží části movitých investic, dále strojům a zařízením. Česká republika dosahuje vyšších hodnot hrubé přidané hodnoty v charakteristikách - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - než jsou odpovídající hodnoty za země EU 27. Jedná se o výsledek rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb (produkcí těžby a dobývání, zpracovatelského průmyslu, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody) na straně jedné a mezi spotřebou (hodnotou statků a služeb spotřebovaných ve výrobě) na straně druhé. Ve výrobním procesu se v České republice spotřebovává nejméně vyprodukovaných statků. 71 strana 168 celkem

73 II.2. Analýza trendů ve vývoji zpracovatelského průmyslu II.2.A Srovnání vývoje s obdobnými, avšak vyspělejšími regiony v rámci EU Srovnání skutečností signalizujících rozvoj průmyslu v daných regionech S ohledem na předchozí kapitoly, zejména oborová hlediska vývoje zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, lze srovnání skutečností signalizujících rozvoj průmyslu v daných regionech realizovat prostřednictvím vyhledání sektorů zpracovatelského průmyslu, které spadají do jedné ze skupin ve třídění technologické náročnosti, tedy obory high-tech, medium high-tech, medium low-tech a low-tech odvětví. Toto se jeví být nestrannou množností, jak diagnostikovat rozvor průmyslu v regionech EU. Lze odhadovat, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu bude závislý na náročnosti ekonomických aktivit. To znamená, že bude potřebné rozlišovat vývoj odvětví s ohledem na uvedené hodnotící charakteristiky. High-tech odvětví je pojímáno jako technologicky a finančně nejnáročnější. Hodnotící kritérium slouží k odhadu budoucího vývoje v konkrétních sektorech. Zařazení odvětví zpracovatelského průmyslu do některé ze skupin podle technologické náročnosti má vypovídací hodnotu vzhledem ke specifickým podmínkám v regionech EU. Např. high-tech odvětví zahrnují vysoké technologické znalosti a rozvíjí se rychleji, na rozdíl od níže hodnocených odvětví. Údaje za Zlínský kraj včetně uvedení hightech odvětví jsou v předchozí kapitole Oborová hlediska vývoje zpracovatelského průmyslu. V této kapitole jsou srovnány dostupné údaje za členské země EU. Tradičně jsou rozlišovány čtyři skupiny odvětví podle technologické náročnosti: High-tech odvětví (CZ-NACE 21, 26, 303), Medium high-tech odvětví (CZ-NACE 20, 254, 27 29, 30 bez 303, 325), Medium low-tech odvětví (CZ-NACE 19, 22 24, 25 bez 254, 33) Low-tech odvětví (CZ-NACE 10 18, 31, 32 bez 325) Důležitou informací týkající se zpracovatelského průmyslu, jak bylo řečeno výše, je jeho třídění podle odvětví nacházejících se v high a medium high-tech sektorech, zejména podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu. V následujícím textu jsou uvedeny komparační tabulky. 34 High-tech sektory Meziroční vývoj počtu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 je uveden v grafu 1 a tabulce 1. Státy EU v posledním sledovaném roce vykazují vesměs mírný nárůst počtu pracovníků tohoto sektoru, což je důležitou skutečností signalizující rozvoj průmyslu v daných regionech. Nejvyšší počet pracovníků v tomto sektoru má Německo. Česká republika se nachází na šestém místě pomyslného pořadí, tedy v jeho polovině. 34 Tabulky, které byly požadovány pro informace týkající se high-tech sektorů zpracovatelského průmyslu ve státech EU 15 za období 2000 až 2007, jsou uvedeny v příloze. 72 strana 168 celkem

74 Tabulka 1: Počet pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za období 2000 až Státy EU Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko Zdroj: OECD Graf 1: Meziroční vývoj počtu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za období 2000 až Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko 0 r r r r r r r r Zdroj: OECD 35 Industry and Services... Industry and Service Statistics (MEI)... Structural Analysis (STAN) Databases... STAN Database for Structural Analysis...EMPN Number of persons engaged (total employment) 73 strana 168 celkem

75 Tabulka 2: Průměrný počet pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 r r r r r r r r Česká republika EU 27 - průměr Zdroj: OECD Graf 2: Vývoj meziročního indexu průměrného počtu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až r r r r r r r r Česká republika EU 27 - průměr Zdroj: OECD Největší podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 má Irsko, naopak nejmenší má Portugalsko. Česká republika se nachází ve druhé polovině pomyslného pořadí za zeměmi Irsko, Maďarsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Podíl pracovníků působících v high-tech sektorech ČR však roste. ČR si ponechává ve vývoji plynulost, ve vývoji tendence k poklesu nejsou, jak je uvedeno v grafech 3 a 4. Tabulka 3: Podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) 36 Státy EU Belgie 8,06 8,28 8,07 7,94 7,84 7,90 8,21 8,31 Česká republika 6,16 6,18 6,34 6,58 6,90 6,94 7,16 7,31 Dánsko 9,16 9,82 9,79 10,16 10,24 10,79 10,51 10,27 Finsko 13,01 12,92 12,48 12,05 12,07 12,31 12,24 12,29 Francie 10,04 10,26 10,29 10,09 9,56 9,52 10,11 10,28 Irsko 22,97 23,12 21,28 21,45 22,89 23,84 25,53 25,16 Itálie 6,79 6,92 6,97 6,85 6,88 7,01 7,26 7,37 Maďarsko 11,80 12,51 12,95 13,07 15,52 15,73 14,09 15,86 Německo 9,28 9,27 9,41 9,54 9,65 9,65 9,78 10,11 Portugalsko 3,29 3,20 2,75 2,81 2,95 2,90 2,91 Rakousko 9,31 9,33 9,03 8,83 8,66 8,59 8,72 8,17 Španělsko 5,43 5,53 5,05 4,94 5,00 5,16 5,26 5,49 Švédsko 13,21 13,35 12,73 12,20 11,54 11,60 11,42 11,22 Zdroj: OECD 36 Industry and Services... Industry and Service Statistics (MEI)... Structural Analysis (STAN) Databases... STAN Database for Structural Analysis...EMPN Number of persons engaged (total employment) 74 strana 168 celkem

76 Graf 3: Meziroční vývoj podílu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) Belgie Česká republika 20 Dánsko Finsko Francie 15 Irsko Itálie Maďarsko Německo 10 Portugalsko Rakousko Španělsko 5 Švédsko 0 r r r r r r r r Zdroj: OECD Tabulka 4: Průměrný podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %) r r r r r r r r Česká republika 1,8 1,8 1,8 1,9 2,0 2,0 2,1 2,1 EU 27 - průměr 1,9 2,0 1,9 1,8 1,8 1,8 1,8 1,9 Zdroj: OECD 75 strana 168 celkem

77 Graf 4: Vývoj meziročního indexu průměrných podílů pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %) 2,2 2 1,8 1,6 r r r r r r r r Česká republika EU 27 - průměr Zdroj: OECD Největší podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 má opět Irsko a nejmenší Portugalsko. Česká republika se nachází na čtvrtém místě pomyslného pořadí roku Podílové vyjádření v komparaci s ostatními zeměmi je zřejmé z grafu 5. Pokud budeme sledovat meziroční vývoj tohoto indexu v komparaci s průměrem EU, v podílu na zaměstnanosti v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu Česká republika vykazuje růstovou tendenci, viz grafy 5 a 6. Tabulka 5: Podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) 37 Státy EU Belgie 1,29 1,35 1,27 1,21 1,15 1,12 1,14 1,12 Česká republika 1,78 1,81 1,83 1,88 1,98 2,00 2,08 2,12 Dánsko 1,49 1,60 1,56 1,56 1,48 1,52 1,44 1,45 Finsko 2,54 2,51 2,37 2,24 2,18 2,20 2,17 2,15 Francie 1,49 1,50 1,47 1,41 1,28 1,24 1,28 1,27 Irsko 4,06 3,99 3,47 3,36 3,43 3,36 3,42 3,27 Itálie 1,60 1,60 1,60 1,57 1,54 1,55 1,59 1,61 Maďarsko 3,04 3,29 3,41 3,27 3,79 3,75 3,32 3,78 Německo 2,06 2,06 2,07 2,06 2,06 1,99 1,96 2,01 Portugalsko 0,68 0,65 0,55 0,54 0,56 0,53 0,52 Rakousko 1,65 1,65 1,58 1,51 1,49 1,46 1,45 1,36 Španělsko 1,03 1,03 0,92 0,87 0,86 0,84 0,83 0,83 Švédsko 2,51 2,53 2,34 2,18 1,98 1,95 1,87 1,79 Zdroj: OECD 37 Labour Force Statistics... Annual Labour Force Statistics... ALFS Summary tables 76 strana 168 celkem

78 Graf 5: Podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko 0 r r r r r r r r Zdroj: OECD Tabulka 6: Průměrný podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %) r r r r r r r r HT Česká republika 1,78 1,81 1,83 1,88 1,98 2 2,08 2,12 HT EU 27 - průměr 1,94 1,96 1,88 1,82 1,83 1,81 1,77 1,74 Zdroj: OECD Graf 6: Vývoj meziročního indexu průměrných podílů pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až ,5 2 1,5 1 r r r r r r r r HT Česká republika (%) HT EU 27 - průměr (%) Zdroj: OECD Medium high-tech sektory Počet pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 je uveden v tabulce 7 a grafu 7. Je zřejmé, že došlo v posledních několika sledovaných letech ( ) k poklesu počtu pracovníků v Německu, Francii i Itálii. Česká republika si však drží ve sledovaném období let růstovou tendenci. Vývoj meziročního indexu průměrného počtu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského 77 strana 168 celkem

79 průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 je uveden v grafu 8. Do roku 2004 Česká republika vykazovalo nejprve mírný pokles průměrného počtu pracovníků, který následovala stabilizace a mírný nárůst indexu. Tabulka 7: Počet pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za období 2000 až Státy EU Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko Zdroj: OECD 38 Industry and Services... Industry and Service Statistics (MEI)... Structural Analysis (STAN) Databases... STAN Database for Structural Analysis...EMPN Number of persons engaged (total employment) 78 strana 168 celkem

80 Graf 7: Meziroční vývoj počtu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za období 2000 až Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko r r r r r r r r Zdroj: OECD Tabulka 8: Průměrný počet pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 r r r r r r r r Česká republika EU 27 - průměr Zdroj: OECD 79 strana 168 celkem

81 Graf 8: Vývoj meziročního indexu průměrného počtu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až Česká republika EU 27 - průměr 0 r r r r r r r r Zdroj: OECD Meziroční podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 je uveden v grafu 9. Česká republika v tomto indexu vykazuje výrazný nárůst, pohybuje se na třetí pozici pomyslného pořadí za Německem a Švédskem. S ohledem na vývoj meziročního indexu průměrného podílu pracovníků v medium hightech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 Česká republika vykazuje růstovou tendenci nadprůměrných hodnot, viz graf 10. Tabulka 9: Podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) 39 Státy EU Belgie 27,44 27,47 27,08 26,90 26,58 26,70 26,73 26,20 Česká republika 28,34 28,92 29,10 29,24 29,23 30,39 31,40 32,00 Dánsko 24,54 25,15 25,63 25,56 25,81 26,19 26,28 27,35 Finsko 22,39 22,78 23,00 23,24 23,53 24,09 24,45 25,03 Francie 23,25 23,23 22,94 23,03 23,25 23,53 23,01 22,89 Irsko 20,24 20,23 20,32 19,55 18,67 17,96 17,53 17,80 Itálie 23,29 23,15 23,10 23,20 23,55 24,15 24,31 24,12 Maďarsko 21,88 22,14 21,32 22,29 23,39 24,13 24,15 25,74 Německo 36,45 37,04 37,00 37,18 37,20 37,12 37,28 36,96 Portugalsko 12,73 12,50 12,73 12,66 12,40 12,50 12,53 Rakousko 24,70 25,12 25,49 25,77 25,97 26,93 26,75 28,06 Španělsko 22,00 22,02 22,07 21,97 22,08 21,98 22,01 22,15 Švédsko 30,15 30,50 31,00 31,56 31,99 32,13 32,32 32,82 Zdroj: OECD 39 Industry and Services... Industry and Service Statistics (MEI)... Structural Analysis (STAN) Databases... STAN Database for Structural Analysis...EMPN Number of persons engaged (total employment) 80 strana 168 celkem

82 Graf 9: Meziroční podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 (v %) Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko 5 Švédsko 0 r r r r r r r r Zdroj: OECD Tabulka 10: Průměrný podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) r r r r r r r r Česká republika 28,3 28,9 29,1 29,2 29,2 30,4 31,4 32,0 EU 27 - průměr 24,4 24,6 24,7 24,8 24,9 25,2 25,3 26,8 Zdroj: OECD Graf 10: Vývoj meziročního indexu průměrného podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %) r r r r r r r r Česká republika EU 27 - průměr Zdroj: OECD 81 strana 168 celkem

83 Pozice meziročního vývoje podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 je pro ČR dominantní, v tomto odvětví je zaměstnán v komparaci s ostatními zeměmi EU největší počet pracovníků, viz graf 11. Od roku 2003 ČR vykazuje v tomto indexu růstovou tendenci. Graf 11: Meziroční vývoj podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 (v %) Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko 1 0 r r r r r r r r Zdroj: OECD Tabulka 11: Podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %) 40 Státy EU Belgie 4,39 4,48 4,25 4,09 3,90 3,79 3,73 3,52 Česká republika 8,19 8,50 8,42 8,34 8,41 8,75 9,12 9,28 Dánsko 3,99 4,09 4,07 3,91 3,74 3,70 3,61 3,86 Finsko 4,37 4,42 4,37 4,32 4,26 4,31 4,33 4,39 Francie 3,45 3,41 3,27 3,21 3,12 3,07 2,92 2,83 Irsko 3,58 3,49 3,31 3,07 2,80 2,53 2,35 2,31 Itálie 5,49 5,34 5,31 5,32 5,28 5,34 5,32 5,27 Maďarsko 5,63 5,82 5,61 5,58 5,72 5,75 5,70 6, Labour Force Statistics... Annual Labour Force Statistics... ALFS Summary tables 82 strana 168 celkem

84 Německo 8,11 8,24 8,12 8,04 7,92 7,67 7,47 7,34 Portugalsko 2,65 2,52 2,53 2,45 2,33 2,29 2,25 Rakousko 4,39 4,45 4,45 4,40 4,46 4,56 4,46 4,66 Španělsko 4,19 4,11 4,04 3,89 3,79 3,60 3,45 3,34 Švédsko 5,73 5,78 5,70 5,65 5,49 5,40 5,29 5,25 Zdroj: OECD Tabulka 12: Průměrné podíly pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %) r r r r r r r r Česká republika 8,2 8,5 8,4 8,3 8,4 8,8 9,1 9,3 EU 27 - průměr 4,9 5,0 4,9 4,8 4,7 4,7 4,6 4,8 Zdroj: OECD Podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti za období 2000 až 2007 ve státech EU z pohledu vývoje průměrných údajů nemá výrazně rostoucí tendenci, viz graf 12. Otázkou je, jak budou vypadat údaje z období ekonomické krize, které v době zpracování dostupné nebyly. Graf 12: Vývoj meziročního indexu průměrných podílů pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %) r r r r r r r r Česká republika EU 27 - průměr Zdroj: OECD Pro státy: Bulharsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Velká Británie údaje o počtu zaměstnanců v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu nejsou dostupné vůbec. Předběžně můžeme shrnout: Klíčovou okolností pro budoucí vývoj zpracovatelského průmyslu nejen v EU, ČR, ale i ve Zlínském kraji, je především jeho potenciál, který se promítá prostřednictvím skutečností signalizujících rozvoj průmyslu v daných regionech. Tímto potenciálem jsou ta odvětví, která jsou založena na vysoké technologické náročnosti používané při zpracování produktů minimálně firem spadajících do těchto odvětví. Jsme oprávněni uvést s ohledem na zjištěné údaje, že převažuje růstový potenciál v podílu pracovníků v high-tech a medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27. Česká republika se nachází ve druhé polovině pomyslného pořadí v podílu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 v roce 2007 za zeměmi Irsko, Maďarsko, Finsko, 83 strana 168 celkem

85 Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Podíl pracovníků působících v high-tech sektorech ČR však roste. Česká republika se nachází na čtvrtém místě pomyslného pořadí roku 2007 v podílu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27. Česká republika se nachází na třetí pozici pomyslného pořadí za Německem a Švédskem v podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27. Česká republika se nachází na první dominantní pozici meziročního vývoje podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27. V tomto odvětví je zaměstnán, v komparaci s ostatními zeměmi EU, největší počet pracovníků. Srovnání Zlínského kraje a vybraných průmyslových regionů západní Evropy Jestliže máme analyzovat země dosahujících vyšší hodnoty HDP na obyvatele než ČR, je nutné mít k dispozici minimálně údaje uvádějící hodnoty HDP na obyvatele. Regiony EU, jejichž ekonomické ukazatele (zejména HDP na obyvatele) dosahují vyšších hodnot než ukazatele Zlínského kraje, jsou uvedeny v tabulce 13 a grafech 13 a 14. Pokud bychom brali v úvahu HDP dané země, nachází se ČR na šestnácté pozici, pokud HDP na obyvatele, ČR se nachází na osmnácté pozici. Ačkoliv dochází k výkyvům v aktuálním růstu HDP u jednotlivých zemí, kdy např. ČR dosahovalo vyšších hodnot v letech než Portugalsko a Malta, nedá se předpokládat, že by ve vývoji došlo k zásadnímu zvratu směrem k propadům (viz např. situace v Irsku po r. 2007), pokud by nenastaly nějaké nepředvídané okolnosti (katastrofy, další krize apod.). Tabulka 13: HDP na obyvatele v zemích EU (EU 27=100 %) země\roky EU EU Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko strana 168 celkem

86 Luxembourg Netherlands Ireland Austria Denmark Sweden Belgium Germany Finland United Kingdom France Spain Italy Cyprus Greece Slovenia Malta Portugal Czech Republic Slovakia Estonia Hungary Poland Lithuania Latvia Romania Bulgaria Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Zdroj: Eurostat Graf 13: HDP na obyvatele v zemích EU (2010; EU 27=100 %) Zdroj: Eurostat 85 strana 168 celkem

87 Graf 14: Vývoj HDP v zemích EU dosahujících vyšší hodnoty než v ČR (EU 27=100 %) Lucembursko Nizozemsko Irsko Rakousko Dánsko Švédsko Belgie Německo Finsko Velká Británie Francie Španělsko Itálie Kypr Řecko Slovinsko Malta Portugalsko Česká republika Zdroj: Eurostat V předstihu před ČR jsou země: Německo, Francie, Spojené království (UK), Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Belgie, Švédsko, Rakousko, Řecko, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Malta a Slovinsko. Pokud ale vezmeme jako kritérium komparace v úvahu ty země, které jsou angažované v používání high-tech a medium-high technologií, které signalizují potenciál rozvoje průmyslu v daném regionu, zůstává ze zemí, které předstihují ČR, pouze polovina, a to Irsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Tyto země předstihují ČR jak v HDP na obyvatele, tak v náročnosti na používané technologie. Ze seznamu zemí původně předstihující ČR vypadlo např. Řecko a Španělsko, země s aktuálně problematickou ekonomikou. 86 strana 168 celkem

88 Český statistický úřad v říjnu 2011 zveřejnil údaje o tržbách ve zpracovatelském průmyslu v ČR. Z nich vyplývá, že aktuálně firmám postupně klesají zakázky a proto náklady na mzdy budou pro ně postupně neudržitelné. Tržby průmyslové povahy byly v září jen necelé procento nad loňskou úrovní. V květnu byly proti loňsku o 10 % a v lednu o 20 % vyšší. Z tohoto vývoje lze usoudit, že oživení průmyslu skončilo. Může se opakovat propad, ke kterému došlo na podzim roku Případné oslabení exportu rozhodne o osudu českého průmyslu v příštích měsících. Zahraniční zakázky sice byly v září roku 2011 ještě získávány, ale oslabení exportu může postihnout firmy, které vyvážejí do Evropské unie. Český průmysl drží nad vodou především export. Pokud firmám klesají tržby, musí snižovat platy, anebo propouštět, aby udržely produktivitu na dosavadní úrovni. Dle sdělení viceprezidenta Svazu průmyslu se dají očekávat obtížné časy. Problémy se zaměstnaností mohou být řešeny odstávkami a rekvalifikacemi pro ty, kdo nebudou mít pro zaměstnance práci. Firmy se budou snažit udržet zaměstnance za každou cenu, protože se obávají, že po přechodu krize nenajdou dostatečně kvalifikovanou náhradu. Mohla by pomoci novela zákoníku práce, která by umožnila lépe používat konto pracovní doby, aby bylo možné převádět část pracovního úvazku až ve dvouleté perspektivě. Příklad specifických podpůrných nástrojů v zahraničí Např. ve Finsku a Rakousku jsou používány nástroje, které napomáhají rozvoji vybraných progresivních průmyslových oborů. Poznamenáváme, že Finsko je země, která se v minulém století po válce velmi podobala ČR. Jedním z nástrojů pro rozvoj oborů je vybudování regionální sítě spolupracujících subjektů, jiným nástrojem je podpora projektů zajišťujících kvalitu výstupů na základě vzájemné spolupráce. Upřesňujeme, že hlavním znakem zahraniční zkušenosti z Finska a Rakouska je silný důraz kladený na: Síť regionálně působících subjektů (podniků, univerzit, výzkumných ústavů, technologických center, finančních poskytovatelů), které mají vypracovanou strategii rozvoje založenou na potřebách regionu; Hodnocení kvality navrhovaných společných projektů, které musí splnit jen základní formální kritéria (tj. aby projekty byly realizovatelné a měly konkrétní výstupy); Na realizaci společných projektů různých subjektů, které jsou zaměřeny na posílení konkurenceschopnosti regionu; Důslednou spolupráci veřejných výzkumných organizací a podnikové sféry. Uvedená opatření lze realizovat za předpokladu shody a dodržení postupů všech aktérů participujících na podpůrných nástrojích. Je zřejmé, že úspěšnost takových nástrojů předpokládá mj. i silný morální kredit všech zúčastněných (tím více v období krize), nabízejících i přijímajících podpůrné nástroje. Problematičnost přijímaných modelů ze zahraničí Nekomparovatelnost různorodých oblastí (zejména kulturní rozdíly, hodnotová orientace populace, legislativa) Země s vyššími ekonomickými charakteristikami nepochybně musejí mít jasná pravidla, jakým způsobem tyto regiony přistupují k otázkám rozvoje průmyslu a jak jej podporují. Tato pravidla jsou zásadně vtištěna kulturou a jejich platnost se pouze předpokládá. V jiném kontextu by ekonomiky fungovat nemohly. 87 strana 168 celkem

89 Shrnutí Klíčovou okolností pro budoucí vývoj zpracovatelského průmyslu nejen v EU, ČR, ale i ve Zlínském kraji, je především jeho potenciál, který se promítá prostřednictvím skutečností signalizující rozvoj průmyslu v daných regionech. Tímto potenciálem jsou ta odvětví, která jsou založena na vysoké technologické náročnosti používané při zpracování produktů minimálně firem spadajících do těchto odvětví. Jsme oprávněni uvést s ohledem na zjištěné údaje, že převažuje růstový potenciál v podílu pracovníků high-tech a medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27. Česká republika se nachází ve druhé polovině pomyslného pořadí v podílu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 v roce 2007 za zeměmi Irsko, Maďarsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Podíl pracovníků působících v high-tech sektorech ČR však roste. Česká republika se nachází na čtvrtém místě pomyslného pořadí roku 2007 v podílu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27. Česká republika se nachází na třetí pozici pomyslného pořadí za Německem a Švédskem v podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27. Česká republika se nachází na dominantní pozici meziročního vývoje podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27. V tomto odvětví je zaměstnán, v komparaci s ostatními zeměmi EU, největší počet pracovníků. Země, které předstihují ČR a které signalizují potenciál rozvoje průmyslu v daném regionu, jsou Irsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Tyto země předstihují ČR jak v HDP na obyvatele, tak v náročnosti na používané technologie. Např. ve Finsku a Rakousku jsou používány nástroje, které napomáhají rozvoji vybraných progresivních průmyslových oborů. Jedním z nástrojů pro rozvoj oborů je vybudování spolupracující regionální sítě spolupracujících subjektů, jiným nástrojem je podpora projektů zajišťujících kvalitu výstupů na základě vzájemné spolupráce. Problematičnost přijímaných modelů ze zahraničí je dána zejména tím, že kontext zahraničí (mentalita populace, legislativa, hodnotové systémy apod.) je od celkového kontextu ČR i populace žijící ve ZK rozdílný. Toto se výrazně promítá do způsobu jednání všech aktérů pohybujících se nejen v průmyslu. Tradice, hodnotové orientace, kultura, toto vše ovlivňuje podnikatelské prostředí v ČR. Země s vyšším ekonomickým potenciálem musejí mít jasná pravidla, jakým způsobem tyto regiony přistupují k otázkám rozvoje průmyslu a jak jej podporují. Tato pravidla jsou vtištěna populacím těchto zemí a předpokládá se jejich platnost. Předpokladem rozvoje průmyslu nejen ve Zlínském kraji je morálka aktérů participujících na podnikání. 88 strana 168 celkem

90 II.2.B Zkušenosti a očekávání vývoje ze strany významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (výsledky průzkumu) Úvod a metodika Analýza trendů ve vývoji zpracovatelského průmyslu byla realizována prostřednictvím výzkumného šetření zaměřeného na zjištění zkušeností a očekávání vývoje ze strany významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Pro účast v šetření bylo osloveno 39 významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Šetření bylo zaměřeno na zjištění zejména úrovně stávajících technologií ve firmách, na zjištění nových trendů vývoje a očekávané reakce firem na tyto nové trendy. Analýza byla provedena dotazníkovým šetřením formou osobního pohovoru. Pro pokrytí obsahu zadání byly provedeny analýzy dalších zjištění získaných prostřednictvím integrované výzkumné metodologie uplatňované ve specifických výzkumných situacích. Terénní šetření proběhlo v srpnu a první zářijový týden v r Deskripce výzkumného souboru a analýza zjištění získaných z terénního šetření je obsahem této kapitoly. Výsledky výzkumného šetření, argumentace Deskripce výzkumného souboru a jeho třídění Výzkumného šetření se účastnila více než polovina (53,8 %) společností s ručením omezeným, téměř polovina akciových společností a jedna fyzická osoba, viz graf 1. Jejich vznik se datuje rokem 1932, kdy vznikla nejstarší firma našeho výzkumného souboru, nejmladší firma vznikla v r Podíly doby trvání firem v kategorizovaném vyjádření jsou uvedeny v grafu 2. Tři čtvrtiny firem zahájily svoji činnost v porevolučním období. Mladších firem, založených v r a později, je přibližně šestina. Graf 1: Právní forma firem (N=39) akciová společnost 53,8% 43,6% fyzická osoba s.r.o. 2,6% Zdroj: Sociotrendy Doba trvání firem na trhu - většina z nich na něm působí více než 10 let, viz graf strana 168 celkem

91 Graf 2: Doba trvání firmy na trhu (N=39) 10,3% víc než 10 let 89,7% méně než 5 let Zdroj: Sociotrendy Sídla firem jsou uvedena seznamy jejich spádových obcí s rozšířenou působností ve Zlínském kraji (OPR) a v okresech v tabulce 1. Tabulka 1: Spádové obce s rozšířenou působností Okres Počet ORP firem Počet Bystřice pod Hostýnem 1 Kroměříž 7 Holešov 1 Kroměříž 5 Uherské Hradiště 8 Uherské Hradiště 5 Uherský Brod 3 Rožnov pod Radhoštěm 3 Vsetín 9 Valašské Meziříčí 1 Vsetín 5 Luhačovice 1 Otrokovice 2 Zlín 15 Valašské Klobouky 2 Vizovice 2 Zlín 8 Celkem 39 Zdroj: Sociotrendy Tradičně jsou rozlišovány čtyři skupiny odvětví podle technologické náročnosti: high-tech odvětví (CZ-NACE 21, 26, 303), medium high-tech odvětví (CZ-NACE 20, 254, 27 29, 30 bez 303, 325), medium low-tech odvětví (CZ-NACE 19, 22 24, 25 bez 254, 33) a low-tech odvětví (CZ-NACE 10 18, 31, 32 bez 325). V grafu 3 je uvedeno třídění zkoumaných subjektů podle technologické náročnosti. 90 strana 168 celkem

92 Graf 3: Skupiny odvětví podle technologické náročnosti (N=38) 7,7% 7,7% 48,7% 35,9% high medium high medium low low Zdroj: Sociotrendy Použili jsme členění firem na malé, středí a velké, jak je obvyklé ve vymezení ČSÚ. Malých firem (do 50 zaměstnanců) byla v souboru necelá pětina (18,4 %), středně velkých firem ( zaměstnanců) nejvíce (50 %) a velkých firem (250 zaměstnanců a více) téměř třetina (31,6 ). Podílové vyjádření je uvedeno grafem 4. Graf 4: Velikostní struktura firem (N=38) 31,6% 18,4% 50,0% malé firmy středně velké firmy velké firmy Zdroj: Sociotrendy V grafu 5 je uvedeno třídění souboru zpracovatelských subjektů podle velikostní struktury firem a technologické náročnosti. Ve všech typech odvětví dle technologické náročnosti jsou v souboru zastoupeny velké firmy, tj. s více než 250 zaměstnanci. Graf 5: Velikostní struktura firem podle technologické náročnosti (podílové i četnostní vyjádření, N=38) 100% 80% % 40% 20% 0% high 2 medium high 3 medium low low velké firmy středně velké firmy malé firmy Zdroj: Sociotrendy 91 strana 168 celkem

93 Třídění dle CZ-NACE Podrobné třídění podnikatelského sektoru dle číselníku NACE je uvedeno v tabulce 4. Tabulka 4: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a sekcí Číselný kód - sekce Počet firem 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 1 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 1 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 8 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 3 27 Výroba elektrických zařízení 3 28 Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 3 31 Výroba nábytku 3 32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 1 Zdroj: Sociotrendy Třídění podnikatelských sektorů podle CZ-NACE a podle technologické náročnosti je uvedeno v tabulce 5. Tabulka 5: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a technologické náročnosti Skupiny odvětví podle technologické náročnosti celkem high-tech medium medium low- low-tech high-tech tech 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n strana 168 celkem

94 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba nábytku Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Celkem Zdroj: Sociotrendy Třídění podnikatelských sektorů podle technologické náročnosti a jejich příslušnosti k okresům Zlínského kraje je uvedeno v tabulce 6. Např. okres Kroměříž má zastoupení po dvou firmách ve skupině medium high-tech a low-tech, tři firmy ve skupině medium lowtech. Ostatní údaje lze vyčíst ze zmíněné tabulky. Tabulka 6: Odvětví firem podle technologické náročnosti v jednotlivých okresech Skupiny odvětví podle technologické náročnosti Celkem high medium high medium low low Okres Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Celkem Zdroj: Sociotrendy Dvě třetiny firem má vlastní vývojové oddělení, marketingové oddělení má více než polovina firem. Uvádíme i další třídění těchto charakteristik podle velikostí firem a rovněž podle jejich příslušnosti ke skupinám odvětví podle technologické náročnosti, jak je uvedeno v následujících grafech 5 až 7. Graf 5: Vývojové oddělení ve firmách 35,9% 64,1% mají nemají Zdroj: Sociotrendy 93 strana 168 celkem

95 Graf 6: Vývojové oddělení ve firmách ve firmách podle technologické náročnosti (N=39) 100% % nemají vývojové oddělení mají vývojové oddělení 0% high medium high medium low low Zdroj: Sociotrendy Graf 7: Vývojové oddělení ve firmách podle jejich velikosti (N=38) 100% 50% 0% 5 2 malé firmy středně velké firmy velké firmy nemají vývojové oddělení mají vývojové oddělení Zdroj: Sociotrendy Většina firem má své vlastní vývojové oddělení. Tabulka 7 upřesňuje tuto situaci prostřednictvím zařazení firem do sektorů podle CZ-NACE. Tabulka 7: Vývojové oddělení ve firmách podle CZ-NACE vývojové oddělení Celkem ano ne 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba nábytku Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Celkem Zdroj: Sociotrendy 94 strana 168 celkem

96 Většina firem sice má i samostatné marketingové oddělaní, viz graf 8, avšak tříděním firem dle jejich zařazení do skupin podle technologické náročnosti získáváme přesnější informace. Firmy ze skupiny medium high-tech mají významně více samostatných marketingových oddělení než firmy z ostatních skupin. Graf 8: Samostatné marketingové oddělení ve firmách (N=39) 48,7% 51,3% mají nemají Zdroj: Sociotrendy Graf 9: Samostatné marketingové oddělení ve firmách podle jejich zařazení do skupin dle technologické náročnosti (N=39) 100% 2 50% 0% 3 high 12 medium high medium low low ne ano Zdroj: Sociotrendy Graf 10: Samostatné marketingové oddělení ve firmách podle jejich velikosti 100% 50% 0% 5 2 malé firmy 10 9 středně velké firmy 4 8 velké firmy ne ano Zdroj: Sociotrendy Vlastnická struktura firem Více než dvě třetiny firem je ve vlastnictví českých podnikatelů, jsou jejich stoprocentními vlastníky (69,2 %) zbylá část, téměř třetina firem (30,8 %) tvoří spoluvlastnictví se zahraničními partnery, kdy domácí vlastnictví se pohybuje v rozmezí udávaných podílů od 9,89 % až po 95 %, případně se jedná o zahraniční stoprocentní vlastníky firem. Byly uváděny země: Francie (70 % podíl v jedné firmě spolu s 30 % podílem firmy z Německa), dále dvakrát Německo se 100 %, GBR (8 %), Itálie (51 %), Rakousko (99,97 %), Španělsko (100 %), Bermudy (5 %), Rusko (RF) (51 %), Švýcarsko (0,03 %) a USA (100 %). 95 strana 168 celkem

97 Úroveň autonomie rozhodování Vlastnické struktuře firem odpovídá i úroveň autonomie rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji. Zástupci firem hodnotili úroveň autonomie v oblastech uvedených v tabulce 8 prostřednictvím škály 1 až 3. Mohli uvést i možnost, že se danou oblastí nezabývají (údaje do výpočtu odpovídajících indexů pak zařazeny nebyly). Index rozhodování je v tabulce 8 v posledním řádku a lze ho použít pro uspořádání odpovídajících oblastí a od největší autonomie po nejmenší. Ve firmách celkem logicky je nejvíce autonomní rozhodování o personálních záležitostech a marketingu. Nejnižší je autonomie týkající se strategického směřování firmy, což je záležitost vlastnictví firmy. Vzhledem k důležitosti o rozhodování ve firmě, zde je situace odlišná. Tabulka 9 uvádí informace o důležitosti rozhodování o uvedených oblastech podle velikosti indexu. Na prvním místě se objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, investicích, dále o rozvoji technologií, personálních záležitostech, strategických dodavatelích a marketingu. Autonomie v rozhodování je důležitá ve všech skupinách odvětví podle technologické náročnosti. Tabulka 8: Index rozhodování o úrovni autonomie v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech podle skupin odvětví (Použita škála: 1 = rozhodujeme zcela samostatně, 2= rozhodujeme částečně a 3= vůbec nerozhodujeme.) Skupiny odvětví podle technologické náročnosti Strategickém směřování firmy Strategických dodavatelích Investicích Personálních záležitostech Marketingu Marketingovém výzkumu Rozvoji technologií 1 high 1,67 1,33 1,33 1,00 1,00 1,00 1,33 2 medium high 1,43 1,21 1,50 1,14 1,21 1,21 1,29 3 medium low 1,22 1,16 1,21 1,11 1,12 1,18 1,16 4 low 1,33 1,00 1,33 1,00 1,00 1,00 1,00 Index důležitosti rozhodování Zdroj: Sociotrendy 1,34 1,18 1,33 1,10 1,14 1,17 1,21 Tabulka 9: Index důležitosti rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech podle skupin odvětví (Použita škála: 1 = Velmi důležité, 2 = Částečně důležité a 3 = málo důležité.) Skupiny odvětví podle technologické náročnosti Strategickém směřování firmy Strategických dodavatelích Investicích Personálních záležitostech Marketingu Marketingovém výzkumu Rozvoji technologií 1 high 1,00 1,33 1,00 1,00 1,33 1,33 1,00 2 medium high 1,00 1,21 1,07 1,36 1,21 1,43 1,21 3 medium low 1,16 1,16 1,05 1,05 1,32 1,47 1,11 4 low 1,00 1,33 1,00 1,00 1,67 1,33 1,00 Index důležitosti rozhodování Zdroj: Sociotrendy 1,08 1,21 1,05 1,15 1,31 1,44 1,13 96 strana 168 celkem

98 Významní dodavatelé surovin, materiálu činností a služeb Firmy spolupracují s významnými dodavateli různých druhů zboží. Tabulka 10 udává počet firem Zlínského kraje, které uvedly své významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb alespoň jednou. Graf 11 uvádí podíly jednotlivých druhů surovin, materiálu, činností a služeb v rámci těchto vyjmenovaných specifikací. Největší podíl významných dodavatelů služeb, polotovarů, polohotových výrobků, dílů, rovněž služeb, pochází ze Zlínského kraje. Tabulka 10: Počet firem, které udávají významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb (N=39) Pouze vlastní zdroje Ze Zlínského kraje Z jiných krajů v ČR Z jiných států EU Mimo EU 1. Surovin 1 (2,6 %) 19 (48,7 %) 29 (74,4 %) 28 (71,8 %) 12 (30,8,1 %) 2. Polotovarů, polohotových výrobků, dílů 10 (25,6 %) 22 (56,4 %) 22 (56,4 %) 16 (38,5 %) 5 (12,8 %) 3. Výzkumných a vývojových činností 19 (48,7 %) 10 (25,6 %) 16 (41,0 %) 13 (33,3 %) 4 (10,3 %) 4. Služeb 7 (17,9 %) 29 (74,4 %) 23 (59,0 %) 32 (82,1 %) 37 (94,9 %) Zdroj: Sociotrendy Graf 11: Geografický rozptyl významných dodavatelů surovin, materiálu, činností a služeb druhů v podílovém vyjádření (Podíly firem, které uvedly významné dodavatele pro uvedené oblasti alespoň jednou) Mimo EU Z jiných států EU Z jiných krajů v ČR Ze Zlínského kraje Pouze vlastní zdroje Surovin Polotovarů,polohotových výrobků, dílů Výzkumných a vývojových činností Služeb 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Sociotrendy Primární odběratelé výrobků Primárními odběrateli výrobků zpracovatelských firem Zlínského kraje jsou koneční spotřebitelé např. domácnost, firmu, veřejný sektor, dále se jedná o zpracovatelský průmysl a obchodní organizace. Rozdělení odběratelů je přibližně třetinové, viz graf strana 168 celkem

99 Graf 13: Primární odběratelé výrobků a služeb (N=37) 27,0% 37,8% 1)Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor) 2)Zpracovatelský průmysl 35,1% 3)Obchodní organizace Zdroj: Sociotrendy Někteří zástupci firem navíc problematiku odběratelů upřesňovali o konkrétní údaje. Uváděli např., že odběrateli jsou rovněž: montážní (výrobní) firmy kompletující firma, engenieringová firma kompletuje vyšší celek, produkt tvoří část dodávky firmy zpracovatelského průmyslu obchodní organizace generální dodavatel stavby pokud možno velké stavební firmy imobilní osoby osoby právnické i fyzické bez omezení Malé firmy významně častěji dodávají své výrobky (řekněme celkem logicky) konečnému spotřebiteli, zatímco pro velké firmy se tato situace (opět logicky) mění, jak je uvedeno v grafu 14. Graf 14: Primární odběratelé a velikostní struktura firem (N=36) 100% 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: Sociotrendy 16,7% 16,7% 83,3% malé firmy 50,0% středně velké firmy 41,7% 33,3% 33,3% 25,0% velké firmy 3)Obchodní organizace 2)Zpracovatelský průmysl 1)Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor) Druh konečného odběratele v závislosti na příslušnosti k odvětví dle technologické náročnosti je zřejmý z grafu 15. Dvě třetiny výrobků firem high-tech směřuje do zpracovatelského průmyslu a nikoliv ke konečnému spotřebiteli. 98 strana 168 celkem

100 Graf 15: Primární odběratelé a odvětví dle technologické náročnosti (%, N=37) 100% 80% 60% 40% 20% 0% 33,3% 66,7% 23,1% 30,8% 46,2% 1 high 2 medium high 33,3% 33,3% 33,3% 3 medium low 25,0% 66,7% 4 low 3)Obchodní organizace 2)Zpracovatelský průmysl 1)Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor) Zdroj: Sociotrendy Prodej výrobků Výrobky a služby firem Zlínského kraje jsou prodávány jak do samotného Zlínského kraje, tak i mimo tento kraj. Počet firem, které výrobky prodávají do uvedených lokalit jsou uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11: Geografický rozptyl prodeje výrobků Počet firem a podíl prodeje Počet firem a podíl prodeje Počet firem a podíl prodeje Počet firem a podíl prodeje výrobků ve ZK výrobků v jiných krajích ČR výrobků v EU výrobků mimo EU 30 (23,6 %) 36 (28,3%) 34 (26,8 %) 27 (21,2 %) Zdroj: Sociotrendy Podíl prodeje výrobků firem podle všech oblastí uvedených firmami (N= 127, jedná se o počet odpovědí), je uveden v grafu 16. Důležitou informací je, že prodej výrobků v rámci ČR převažuje, více než pětina výrobků směřuje na zahraniční trhy mimo EU a více než čtvrtina výrobků směřuje na trhy EU. Graf 16: Podíl prodeje výrobků firem podle ze všech oblastí uvedených firmami (N= 127) prodej výrobků ve ZK 26,8% 21,3% 23,6% 28,3% prodej výrobků v jiných krajích ČR prodej výrobků v EU prodej výrobků mimo EU Zdroj: Sociotrendy Prodej výrobků a služeb firem v jednotlivých oblastech je popsán v grafu 17 a tabulce 13. Průměrné procento prodeje výrobků ve Zlínském kraji je výrazně vyšší než medián, lze tedy usoudit, že prodej výrobků bude více směřován mimo Zlínský kraj, což odpovídá i dalším 99 strana 168 celkem

101 položkám grafu. Podíly prodeje výrobků v jednotlivých územních celcích celkově variují v rozmezí 5 % až 50 %. 41 Graf 17: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků a služeb firem Podíl prodeje výrobků ve ZK Podíl prodeje výrobků v Podíl prodeje výrobků v jiných krajích ČR EU Podíl prodeje výrobků mimo EU Průměrné procento Median Zdroj: Sociotrendy Tabulka 12: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků firem Podíl prodeje Podíl prodeje Podíl prodeje Podíl prodeje výrobků výrobků ve výrobků v jiných výrobků v EU mimo EU ZK krajích ČR Validní odpovědi Průměrné procento 12,90 31,10 49,68 18,76 Medián Zdroj: Sociotrendy Průměrný podíl prodeje výrobků firem podle jejich příslušnosti do skupiny s různou úrovní technologické náročnosti je uveden v grafu 17. Největší podíl výrobků high-tech náročnosti směřuje za hranice ČR do zemí EU a mimo EU. Graf 17: Geografický rozptyl prodeje výrobků podle příslušnosti firem do skupiny s různou úrovní technologické náročnosti (%) ,25 10, Podíl prodeje výrobků ve ZK 36,94 29,68 18,67 10 Podíl prodeje výrobků v jiných krajích ČR 87,5 61,67 49,27 42,14 Podíl prodeje výrobků v EU ,46 17,5 9,59 Podíl prodeje výrobků mimo EU 1 high 2 medium high 3 medium low 4 low Zdroj: Sociotrendy 41 Poznamenáváme, reformy odhadovaly podíly tak, aby v součtu měly 100%. 100 strana 168 celkem

102 Průměrný podíl prodeje výrobků firem podle jejich velikostní struktury je uveden v grafu 18. Graf 18: Geografický rozptyl prodeje výrobků podle velikosti firem (%) ,6 6,7 3,5 Podíl prodeje výrobků ve ZK 35,39 34,83 22,32 Podíl prodeje výrobků v jiných krajích ČR 53,22 52,64 21,75 Podíl prodeje výrobků v EU 31, ,71 Podíl prodeje výrobků mimo EU malé firmy středně velké firmy velké firmy Zdroj: Sociotrendy Převažující úroveň technologií Firmy používají převážně technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Téměř každá šestá firma používá špičkové technologie. Viz graf 19. Graf 19: Převažující úroveň technologií 15,4% 84,6% Technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách Špičkové technologie Zdroj: Sociotrendy Upřesnění špičkových technologií např.: CNC, LASER, frekvenční ohýbání Laser, ohýbací centrum, lakovna, pískovna, montáže Nejmodernější japonská CNC soustružnická centra, umožňující progresívní obrábění dílců s vysokou přesností. Pokud možno nejprogresivnější a nejmodernější stavební stroje Řízené stroje v ČR Vakuové pokovování, fluorizace Nové generace technologií odpovídající vývoji a výrobě specializovaných strojů a zařízení (získána různá ocenění a medaile) Směřování rozvoje firem Potřeby zpracovatelských subjektů se promítají do tržních priorit ve směřování rozvoje firem v příštích třech letech. Důležitost této oblasti byla zdůrazněna nejen zjištěním, kterou oblast směřování tržního rozvoje firmy považují za důležitou, ale i zjištěním úrovně důležitosti prostřednictvím ohodnocení dané charakteristiky na škále ( 1 = maximální 101 strana 168 celkem

103 priorita,, 5 není prioritou). Uspořádání charakteristik podle úrovně priorit je uvedeno v tabulce 13, kde jsou zkoumané charakteristiky vyjmenovány. Na prvním místě se u zpracovatelských firem jedná o to, aby v následujících třech letech firmy s inovovanými produkty vstoupily na současný trh. Na dalším místě firmy hodlají zejména stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu. Tabulka 13: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy ( 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) Počet Minimum Maximum Index priority Inovovanými produkty vstoupit na současný trh ,61 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu ,71 Současnými produkty proniknout na nové trhy ,78 Inovovanými produkty získat nové trhy ,89 Zdroj: Sociotrendy Tržní priority podnikatelských subjektů se liší podle skupin odvětví podle technologické náročnosti, podle velikosti firem i podle geografického umístění v jednotlivých okresech Zlínského kraje. Tyto priority jsou uvedeny v grafech 20 až 22. Potřeba stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu je obdobná a pro všechny subjekty důležitá. Nicméně pokud se jedná o geografické umístění v okresech Zlínského kraje, obdobné potřeby vykazují okres Kroměříž a Zlín. Firmy příslušné spádovému území okresu Vsetín a Uherské Hradiště vykazují odlišnosti. Ostatní potřeby týkající se tržních priorit a jednotlivých typů subjektů a jejich geografické příslušnosti k okresům Zlínského kraje jsou uvedeny v grafu 22. Graf 20: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy dle skupin odvětví podle technologické náročnosti ( 1 = maximální priorita,, 3 není prioritou) high 2 medium high 3 medium low 4 low 1 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu Současnými produkty proniknout na nové trhy Inovovanými produkty vstoupit na současný trh Inovovanými produkty získat nové trhy Zdroj: Sociotrendy 102 strana 168 celkem

104 Graf 21: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy dle skupin odvětví podle jejich velikosti 3 ( 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) 2 malé firmy středně velké firmy 1 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu Současnými produkty proniknout na nové trhy Inovovanými produkty vstoupit na současný trh Inovovanými produkty získat nové trhy velké firmy Zdroj: Sociotrendy Graf 22: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy dle jejich geografického umístění v okresech Zlínského kraje 3 ( 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) 2 Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín 1 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu Současnými produkty proniknout na nové trhy Inovovanými produkty vstoupit na současný trh Inovovanými produkty získat nové trhy Zdroj: Sociotrendy Roční tržby a jejich odhadovaný vývoj Podle získaných údajů 42 vývoje tržeb ve firmách lze předpokládat, že firmy v průměru neočekávají příliš velký pokles svých tržeb. Pokud bereme v úvahu pro ohodnocení vývoje tržeb medián, i zde je předpokládán pro budoucí rok mírný nárůst. Graf 23: Vývoj centrálních charakteristik ročních tržeb Průměrná tržba (tis. Kč) Medián (tis. Kč) roční tržby (v tis. Kč) 2009 roční tržby (v tis. Kč) 2010 roční tržby (v tis. Kč) 2011 roční tržby (v tis. Kč) 2012 Zdroj: Sociotrendy 42 Jedná se o odhady tržeb tak, jak byly uvedeny zástupci firem. 103 strana 168 celkem

105 Tabulka 14: Vývoj centrálních charakteristik ročních tržeb roční tržby (v tis. roční tržby (v tis. roční tržby (v tis. Kč) roční tržby (v tis. Kč) 2009 Kč) Kč) 2012 Validní Neuvedeno Průměr (tis. Kč) , , , ,23 Medián (tis. Kč) , , , ,00 Modus Zdroj: Sociotrendy Graf 24: Vývoj průměrných tržeb dle skupiny odvětví podle technologické náročnosti high medium high roční tržby (v tis. Kč) 2009 roční tržby (v tis. Kč) 2010 roční tržby (v tis. Kč) 2011 roční tržby (v tis. Kč) 2012 medium low low Zdroj: Sociotrendy Tabulka 15: Vývoj průměrných tržeb dle skupin odvětví podle technologické náročnosti Skupiny odvětví podle technologické roční tržby (v tis. roční tržby (v tis. roční tržby (v tis. Kč) roční tržby (v tis. náročnosti Kč) 2009 Kč) Kč) 2012 high , , , ,00 medium high , , , ,71 medium low , , , ,38 low , , , ,00 Celkem , , , ,23 Zdroj: Sociotrendy 104 strana 168 celkem

106 Graf 25: Vývoj průměrných tržeb dle velikosti firem roční tržby (v tis. Kč) 2009 roční tržby (v tis. Kč) 2010 roční tržby (v tis. Kč) 2011 roční tržby (v tis. Kč) 2012 malé firmy středně velké firmy velké firmy Zdroj: Sociotrendy Tabulka 16: Vývoj průměrných tržeb dle velikosti firem velikostní struktura roční tržby (v tis. Kč) 2009 roční tržby (v tis. Kč) 2010 roční tržby (v tis. Kč) 2011 roční tržby (v tis. Kč) 2012 malé firmy 46175, , , ,43 středně velké firmy , , , ,78 velké firmy , , , ,00 Celkem , , , ,23 Zdroj: Sociotrendy Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií Firmy nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb. Střední hodnotou je 2 % tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií firmy, nicméně průměrná hodnota procenta od roku 2009 mírně narůstá, a to průměrně o 3,9 %, v roce ,2 %, v roce 2011 se jednalo o 5,0 % a pro rok 2012 je plánováno průměrně investovat 5,3 % z tržeb firmy. Poznamenáváme, že nejvyšší procento podílu z tržeb investované a plánované investovat do výzkumu a vývoje technologií je 42 % v r. 2009, nyní se jedná o 40 %. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 17. Tabulka 17: Charakteristiky potenciálu pro investice do výzkumu a vývoje technologií (%) podíl z tržeb do podíl z tržeb do podíl z tržeb do podíl z tržeb do výzkumu a vývoje výzkumu a výzkumu a vývoje výzkumu a vývoje 2009 vývoje Validní Maximum Průměr 3,9 4,2 5,0 5,3 Medián ,5 Modus Zdroj: Sociotrendy 105 strana 168 celkem

107 Graf 26: Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií podle odvětví dle technologické náročnosti (%) podíl z tržeb do výzkumu a vývoje 2009 podíl z tržeb do výzkumu a vývoje 2010 podíl z tržeb do výzkumu a vývoje 2011 podíl z tržeb do výzkumu a vývoje high 2 medium high 3 medium low 4 low Zdroj: Sociotrendy Tabulka 18: Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií podle odvětví dle technologické náročnosti (%) podíl z tržeb do podíl z tržeb do podíl z tržeb do podíl z tržeb do výzkumu a vývoje výzkumu a výzkumu a vývoje výzkumu a vývoje 2009 vývoje high 1,5 2,3 2,8 4,3 2 medium high 5,0 5,0 6,1 6,4 3 medium low 3,8 4,4 5,2 5,3 4 low 5,0 5,0 6,1 6,4 Celkem 3,9 4,2 5,0 5,3 Zdroj: Sociotrendy Projevy dopadu ekonomické krize na inovace ve zpracovatelských firmách Ekonomická krize má celou řadu projevů dopadu na celkové postavení zpracovatelských firem na trhu. Avšak hodnocení celkové situace v negativní rovině nevyznívá, zřejmě proto, že firmy jsou schopny se aktivně samy s nepředvídatelnými okolnostmi vyrovnat. Hodnocení charakteristik, které tuto pozici zaznamenávaly a které bylo realizováno prostřednictvím škály 1 5 (s extrémními hodnotami: 1=velmi pozitivní situace na trhu,, 5=velmi negativní situace na trhu), z nichž byly vypočítány odpovídající indexy, se pohybuje v rozmezí 2,0 2,59. Jednalo se o celkové posouzení položek: Vývoj ekonomické situace, Chování konkurenčních firem, Platební morálka obchodních partnerů, Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se zahraničními obchodními partnery. Tříděním těchto charakteristik podle velikosti firem, podle jejich příslušnosti k odvětvím, podle technologické náročnosti a také podle jejich geografické příslušnosti k okresům Zlínského kraje, jsme získali podrobná hodnocení pozic jednotlivých charakteristik, které jsou uvedeny ve vyjádření odpovídajících indexů v grafech 27 až 29 a pro přehlednost i odpovídajících tabulkách 19 až 22. (V posledním řádku tabulek je vždy údaj o celkovém průměrném indexu daných charakteristik, který je závislý na počtu firem, které v průzkumu 106 strana 168 celkem

108 odpovídaly. Proto se tyto údaje s ohledem na velikost firem, nebo jejich příslušnosti k odvětví, nemusejí shodovat.) Celkové pořadí hodnocených charakteristik je od nejhoršího hodnocení po nejlepší: Chování konkurenčních firem, Platební morálka obchodních partnerů, Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se zahraničními obchodními partnery a Vývoj ekonomické situace. Největší variační rozpětí mají spolupráce se subjekty soukromé sféry a platební morálka obchodních partnerů. Firmy náležející do skupiny low-tech situaci v oblasti spolupráce se subjekty soukromé sféry hodnotí pozitivně, firmy náležející do skupiny high-tech ji hodnotí pouze jako dobrou. Firmy náležející do skupiny high-tech situaci v oblasti platební morálky obchodních partnerů hodnotí pozitivně, avšak firmy náležející do skupiny medium high-tech a také medium low-tech ji hodnotí jako pouze dobrou. Obdobná situace je i v oblasti velikosti firem, kde se velké firmy přiklánějí spíše k pozitivnímu hodnocení, ale ani ty např. s konkurenční situací spokojeny nejsou. Podnikatelské subjekty sídlící na území okresů Kroměříž jsou nejméně spokojeny s platební morálkou obchodních partnerů, také se spoluprací se subjekty akademické sféry, rovněž se spoluprací se zahraničními obchodními partnery. Podrobné závěry lze vyhledat přímo z grafů. Graf 27: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich příslušnosti k odvětvím podle technologické náročnosti (1=velmi pozitivní situace na trhu,, 5=velmi negativní situace na trhu) 4,0 3,5 3,0 2,5 1 high 2,0 2 medium high 1,5 3 medium low 1,0 1. Vývoj ekonomické situace 2. Chování konkurenčních firem 3. Platební morálka obchodních partnerů 4. Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji 5. Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejichparticipace na vývoji 6. Spolupráce se zahraničními obchodními partnery 4 low Zdroj: Sociotrendy 107 strana 168 celkem

109 Tabulka 19: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich příslušnosti k odvětvím podle technologické náročnosti (1=velmi pozitivní situace na trhu,, 5=velmi negativní situace na trhu) 1. Vývoj 2. Chování 3. Platební 4. Spolupráce Spolupráce Skupiny odvětví podle technologické náročnosti ekonomické situace konkurenčních firem morálka obchodních partnerů se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace se zahraničními obchodními partnery na vývoji 1. high 2,33 3,00 1,67 3,00 3,00 1,33 2. medium high 2,86 3,50 3,00 2,25 2,36 1,85 3. medium low 2,47 3,29 2,95 3,25 2,92 2,29 4. low 2,33 2,67 2,33 3,00 1,50 1,67 Zdroj: Sociotrendy Tabulka 20: Indexy celkové situace firem na trhu (1=velmi pozitivní situace na trhu,, 5=velmi negativní situace na trhu) Počet Minimum Maximum Index 6. Spolupráce se zahraničními obchodními partnery ,00 1. Vývoj ekonomické situace ,59 5. Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji 4. Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji , ,79 3. Platební morálka obchodních partnerů ,82 2. Chování konkurenčních firem ,29 Zdroj: Sociotrendy 108 strana 168 celkem

110 Graf 28: Indexy celkové situace firem na trhu podle velikostní struktury firem 4 3,5 3 2,5 2 1, Vývoj ekonomické situace 2. Chování konkurenčních firem 3. Platební morálka obchodních partnerů 4. Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji 5. Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji 6. Spolupráce se zahraničními obchodními partnery malé firmy středně velké firmy velké firmy Zdroj: Sociotrendy Tabulka 21: Indexy celkové situace firem na trhu podle velikostní struktury firem 1. Vývoj 2. Chování 3. Platební 4. Spolupráce Spolupráce ekonomické konkurenčních morálka se subjekty Spolupráce se Skupiny odvětví situace firem obchodních akademické se subjekty zahraničními podle velikosti partnerů sféry a jejich soukromé obchodními firem participace sféry a jejich partnery na vývoji participace na vývoji Malé firmy 2,86 3,29 2,71 2,33 2,80 2,17 Středně velké firmy 2,58 3,41 3,11 2,87 2,69 2,12 Velké firmy 2,42 3,10 2,42 2,80 2,33 1,75 Průměrný index 2,58 3,29 2,81 2,79 2,59 2,00 Zdroj: Sociotrendy 109 strana 168 celkem

111 Graf 29: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich geografického umístění v okresech ZK 4 3 Kroměříž 2 Uherské Hradiště Vsetín Zlín 1 1. Vývoj ekonomické situace 2. Chování konkurenčních firem 3. Platební morálka obchodních partnerů 4. Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji 5. Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji 6. Spolupráce se zahraničními obchodními partnery Zdroj: Sociotrendy Tabulka 22: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich geografického umístění v okresech ZK 1. Vývoj 2. Chování 3. Platební 4. Spolupráce Spolupráce ekonomické konkurenčních morálka se subjekty Spolupráce se Skupiny odvětví situace firem obchodních akademické se subjekty zahraničními podle velikosti partnerů sféry a jejich soukromé obchodními firem participace sféry a jejich partnery na vývoji participace na vývoji Kroměříž 2,71 3,14 3,29 3,00 2,60 2,29 Uherské Hradiště 2,43 3,50 2,29 2,67 2,60 2,00 Vsetín 2,56 3,29 2,89 2,60 2,83 1,86 Zlín 2,63 3,29 2,80 2,85 2,50 1,93 Průměrný index 2,59 3,29 2,82 2,79 2,61 2,00 Zdroj: Sociotrendy Aktuální rozvojové bariéry, reakce firem Rozvoj ve firmách je těsně spjat s možností ve firmách inovovat (ve smyslu všech druhů inovací) a je často závislý na celé řadě okolností, které tomuto rozvoji brání. Z předložené nabídky (seznamu) konkrétních bariér inovací zástupci firem označovali intenzitu jejich vlivu na rozvoj ve firmách ve Zlínském kraji. Intenzita vlivu byla zjišťována na škále, kdy 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra. Seznam bariér rozvoje firem podle pořadí od nejvyšší bariéry po relativně nejnižší je uveden v tabulce 23. Toto pořadí bariér je závislé na příslušnosti firmy k odvětví podle 110 strana 168 celkem

112 technologické náročnosti, také na její velikosti. Odpovídající hodnoty bariér ve třídění podle typu firmy jsou uvedeny v grafech 30a až 30c. Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží a nedostatek lidských zdrojů ve smyslu špatné dostupnosti nových kvalifikovaných pracovníků. Následujícími bariérami rozvoje firem jsou finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR. Ostatní bariéry jsou uvedeny v následující tabulce a podrobných grafech. Tabulka 23: Bariéry rozvoje firem Počet Minimum Maximum Index beriéry 17. Administrativa, byrokratická zátěž , Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků (nových) ,31 6. Vysoké výrobní náklady ,2 12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků (současných) ,07 7. Vysoké náklady na mzdy , Ekonomická nestabilita v ČR ekonomická rizika Nedostatečná legislativa, normy , Politická nestabilita v ČR , Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie ,8 21. Nedostatečná podpora exportu ,76 4. Cenová strategie řetězců firem ,71 1. Zahraniční konkurence , Nedostatek manažerských dovedností ,61 2. Domácí konkurence ,4 22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů , Nedostatek znalostí o dotacích ,32 5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty ,3 3. Nízká informace o trzích ,28 8. Nízká dostupnost finančních prostředků , Nízká úroveň technologií , Nedostatečné prostory budovy a pozemky , Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů ,33 Zdroj: Sociotrendy 111 strana 168 celkem

113 Graf 30a: Průměrné hodnoty indexu bariér podle technologické náročnosti a velikosti firem 5 1.část 4 high medium high 3 2 medium low low malé firmy středně velké firmy velké firmy 1 1. Zahraniční konkurence 2. Domácí konkurence 3. Nízká informace o trzích 4. Cenová strategie řetězců firem 5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty 6. Vysoké výrobní náklady 7. Vysoké náklady na mzdy Zdroj: Sociotrendy Graf 30b: Průměrné hodnoty indexu bariér podle technologické náročnosti a podle velikosti firem 5 2.část 4 high 3 medium high medium low low 2 malé firmy středně velké firmy 1 8. Nízká dostupnost finančních prostředků 9. Nedostatek informací o nových technologiích 10. Nedostatečné prostory budovy a pozemky 11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie 12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků 13. Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků 14. Ekonomická nestabilita v ČR velké firmy Zdroj: Sociotrendy 112 strana 168 celkem

114 Graf 30c: Průměrné hodnoty indexu bariér podle technologické náročnosti a podle velikosti firem 5 3.část 4 high 3 medium high medium low low 2 malé firmy středně velké firmy velké firmy Politická nestabilita v ČR 16. Nedostatečná legislativa, normy 17. Administrativa, byrokratická zátěž 18. Nedostatek manažerských dovedností 19. Nedostatek znalostí o dotacích 20. Nízká úroveň technologií 21. Nedostatečná podpora exportu 22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů Zdroj: Sociotrendy Firmy hodlají na rozvojové bariéry reagovat zejména: Spoluprací se školami (základní - střední - vysoké), přeshraniční spoluprací (např. Zlín - Trenčín), Udržením odborníků v regionu, proškolováním a zabezpečením vzdělání zaměstnanců a jejich motivováním Budováním obchodních příležitostí se silným partnerem, zvýšení odolnosti v rámci konkurenčního boje na trhu Inovací produktů, nabízení lepších výrobků a služeb, nízkou cenou, dostatečnou kvalitou, dobrou prací na trhu a udržením si dobrého jména firem Zapojením zahraničního partnera do inovačních projektů Prováděním vývoje na běžících zakázkách Vlastní snahou firem o aktivaci regionu, v němž působí Významná ocenění firem zpracovatelského průmyslu Firmy dosáhly významných úspěchů a získaly řadu významných ocenění. Téměř polovina z nich (45%) uvedla konkrétní úspěchy a ocenění. Spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi Většina firem (44,7 %), která se vyjádřila ke spolupráci se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji, řeší vývoj v rámci vlastní firmy. Přibližně šestina firem (17,1 %) se k situaci nevyjádřila. Více než čtvrtina (28,6 %) 113 strana 168 celkem

115 validních odpovědí byla, že se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji spolupracují. Podrobné údaje jsou uvedeny grafem 31. Graf 31: Spolupráce firmy se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji (N=37) Ano 5,4% 10,8% 40,5% Ne, řešíme vývoj v rámci vlastní firmy 43,2% Přebíráme řešení od vlastnické struktury Spolupráce v rámci ČR, kombinaceuvedených možností Zdroj: Sociotrendy Hodnocení spolupráce v institucích je uvedeno v tabulce 24. Nejlépe je hodnocena spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí, v úrovni velmi dobrého hodnocení se nacházejí ostatní instituce. Tabulka 24: Hodnocení spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje (1 =výborná spolupráce,,3= dobrá spolupráce,, 5= špatná spolupráce) Počet Minimum Maximum Index spolupráce Vysoké školy ,20 Vysoké školy v zahraničí ,00 Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v rámci ČR ,04 Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v zahraničí ,80 Zdroj: Sociotrendy Příklady jednotlivých institucí, s nimiž firmy spolupracují, jsou uvedeny v následujících seznamech. Spolupráce s vysokými školami v ČR Univerzita Tomáše Bati, Zlín Západočeská univerzita, Plzeň VUT Brno, MU Brno, UP Olomouc ČVUT Praha Univerzita Karlova, Praha Vysoká škola báňská, Ostrava 114 strana 168 celkem

116 Spolupráce s vysokými školami v zahraničí Technická univerzita Bratislava Univerzita Hannover (software pro simulaci el. strojů) Ad hoc, zejména v Německu Spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v rámci ČR Akademie věd VZLÚ Praha (Výzkumný a zkušební letecký ústav) Český metrologický institut Výzkumný ústav syntetického kaučuku Institut pro testování a certifikaci Výzkumný ústav bezpečnosti práce Výzkumné ústavy působících v oblasti fyziky a jaderné fyziky Sigma - výzkumný a vývojový ústav Výzkumný ústav organických syntéz ITC VÚ železniční SVÚT Plzeň Liberec a.s., Praha Spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí, např.: Výzkumný ústav v Hanoveru VUKI Slovensko VTT Technical Research centre of Finland Lidské zdroje ve firmách zpracovatelského průmyslu Celkově počet zaměstnanců ve firmách variuje v roce 2010 od 15 zaměstnanců, až po Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek (viz dále). Jako celkovou charakteristiku středního počtu pracovníků v institucích jsme použili jak medián, tak průměrný počet. Celkově medián nepoukazuje na změnu plánovaného počtu zaměstnanců, nicméně z průměrného údaje lze usoudit, že firmy příliš nehodlají počty zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců (8,5% z validních údajů, jednalo se o šest firem). Toto odpovídá celkové situaci zaměstnanosti v ČR i ve světě. Tabulka 25: Stav zaměstnanců ve firmách 2010 modus 2011 modus 2010 medián Odhad pro 2011 medián 2010 Průměrný počet Odhad pro 2011 Průměrný počet Celkový přepočtený stav zaměstnanců Zdroj: Sociotrendy Více než polovina firem (22; 58%) předpokládá v roce 2011 nárůst počtu zaměstnanců, necelá pětina firem (7; 18 %) předpokládá nezměněný počet zaměstnanců a pokles počtu 115 strana 168 celkem

117 zaměstnanců je předpokládán u téměř čtvrtiny (9; 24 %) firem. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 26. Tabulka 26: Variabilita předpokládaného počtu zaměstnanců v r (N=38) Počet firem % Předpokládaný pokles v rozmezí zaměstnanců 3 7,9 Předpokládaný pokles do 10 zaměstnanců 6 15,8 Beze změny 7 18,4 Předpokládaný nárůst v rozmezí 1-10 zaměstnanců 12 31,6 Předpokládaný nárůst v rozmezí zaměstnanců 3 7,9 Předpokládaný nárůst v rozmezí zaměstnanců 2 5,3 Předpokládaný nárůst v rozmezí zaměstnanců 1 2,6 Předpokládaný nárůst v rozmezí zaměstnanců 4 10,5 Celkem firem ,0 Zdroj: Sociotrendy Reziduální vyjádření prostřednictvím diferencí mezi aktuálním počtem zaměstnanců v r a předpokládaným počtem pracovníků v r je uvedeno v grafu Graf 32: Reziduální vyjádření diferencí předpokládaného a aktuálního počtu zaměstnanců (Počet firem=38) (osa x=identifikace firmy, osa y=diference počtu zaměstnanců) Zdroj: Sociotrendy 43 Ačkoliv šetření bylo provedeno v létě 2011, aktuální počet zaměstnanců se vztahoval k roku 2010 a předpokládaný počet se vztahoval ke konci roku strana 168 celkem

118 Získávání kvalifikovaných pracovníků Situace týkající se získáváním kvalifikovaných pracovníků ve firmách ve Zlínském kraji byla zjišťována prostřednictvím pětistupňové škály ve významu školní stupnice, kdy 1=problémy nemáme,, 3=průměrné problémy,,5=velké problémy. Celkově polovina firem zpracovatelského průmyslu udává se získáváním kvalifikovaných pracovníků průměrné (obvyklé) problémy. Celková situace je zřejmá z grafu 33. Malé firmy a také firmy náležející s ohledem na technologickou náročnost do skupiny medium low-tech upřesňují, že problémy se získáváním pracovníků nemají. Diferenciace s ohledem na další typy firem jsou uvedeny v grafech 34 a 35. Spíše problematickou spatřují situaci středně velké firmy a firmy náležející do skupiny medium high-tech. Graf 33: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků 5,3% 23,7% 10,5% problémy nemáme 10,5% 50,0% malé problémy průměrné problémy spíš problémy velké problémy Zdroj: Sociotrendy Graf 34: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků podle technologické náročnosti firem 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2 problémy nemáme 2 2 malé problémy 2 6 průměrné problémy spíš problémy velké problémy low medium low medium high high Zdroj: Sociotrendy 117 strana 168 celkem

119 Graf 35: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firem (N=37) 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1 problémy nemáme 2 2 malé problémy 5 11 průměrné problémy spíš problémy 4 4 velké problémy velké firmy středně velké firmy malé firmy Zdroj: Sociotrendy Chybějící profese Ve zpracovatelských firmách je největší poptávka po vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných odbornících ze strojírenství, dále po manažerech s praxí, vysokoškolsky vzdělaných obchodnících a vysokoškolácích elektrotechnických oborů. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 27. Tabulka 27: Chybějící profese Profese VŠ SŠ Vyučen/nižší než SŠ 1. plastikářské 5 (12,8 %) 7 (17,9 %) 6 (15,4 %) 2. gumárenské 3 (7,7 %) 2 (5,1 %) 2 (5,1 %) 3. strojírenské 14 (35,9 %) 16 (41,0 %) 11 (28,2 %) 4. chemické 2 (5,1 %) 2 (5,1 %) 6. elektrotechnické 8 (20,5 %) 4 (10,3 %) 1 (2,6 %) 7. stavební 1 (2,6 %) 1 (2,6 %) 1 (2,6 %) 8. informační technologie 3 (7,7 %) 2 (5,1 %) 10. kožedělné 1 (1,3 %) 1 (1,3 %) 11. dřevařské 2 (5,1 %) 13. obchodní 13 (33,3 %) 4 (10,3 %) 14. ekonomické 3 (7,7 %) 15. manažerské 14 (35,9 %) 1 (2,6 %) Zdroj: Sociotrendy Další vzdělávání pracovníků ve firmách Většina firem (84%) nabízí svým zaměstnancům odborné vzdělávání, přibližně šestina firem další odborné vzdělávání zaměstnanců neřeší, viz graf strana 168 celkem

120 Graf 36: Odborné vzdělávání zaměstnanců ve zpracovatelských firmách (N=38) 15,8% 84,2% ano ne Zdroj: Sociotrendy Vzdělávání je nabízeno zejména v oblastech: - Školení spojená s profesemi - Rámec osobnostního rozvoje - Komplexní systém školení (i v rámci dotací) - Jiné Specifikace dalšího vzdělávání ve firmách Zlínského kraje dle výpovědí respondentů je uvedena v tabulce 28 a poukazuje na rozmanitost pohledů na jednotlivé vzdělávací aktivity. Tabulka 28: Specifikace dalšího vzdělávání ve firmách Zlínského kraje dle výpovědí Specifikace vzdělávání ve zpracovatelských firmách Zlínského kraje Školení spojená s profesemi Odborné školení obsluhy strojů, jazykové kurzy, odborné semináře a školení (účetnictví, logistika, management) Např. Školící programy a kurzy (např. SAP), zaškolování nových zaměstnanců ve výrobě, školení bezpečnosti práce, zavádění nových výrobních procesů, jazykové kurzy, odborné kurzy (např. Účetní, personalistika) Zaškolování nových zaměstnanců ve výrobě Výroba oblasti "štíhlé výroby", jazykové, IT, personalistika, manažerské, marketingové, obchod Odborné kurzy (např. účetní, personalistika, řízení kvality, Word, Excel) Obchodní a manažerské dovednosti - školení Legislativní - kvalita EMS Profesní školení (např. lešenáři, vazači, řidiči, svářeči, jeřábníci, elektrikáři, ADR) Firemní vzdělávací plány, individuální plány školení Rámec osobnostního rozvoje Jazykové kurzy pro zaměstnance Účast na konferencích Mezinárodní stáže a školy Komplexní systém školení (i v rámci dotací) Komplexní systém odborného vzdělávání (Komplexní systém odborného vzdělávání a rozvoje všech zaměstnanců (např. mezinárodní stáže a školy, učební obor s výučním listem, podpora dálkového studia VŠ, atd.) Před rokem 2010 z vlastních prostředků dle stanovených potřeb rozvoje zaměstnanců, v letech 2011, 2012 s využitím dotací v rámci projektu Školení je šance a vlastního projektu Školení s využitím dotací v rámci projektu (např. Vzdělávejte se! A EDUCA) Interní školení, externí školení, samostudium dle plánu školení a případně dle aktuální situace Vzdělávací projekty-specifické i obecné s přispěním evropských fondů, mimo to vysíláme zaměstnance na delší školení a kurzy Jiné Zdroj: Sociotrendy 119 strana 168 celkem

121 Vývoj mzdových prostředků ve firmách zpracovatelského průmyslu Úroveň průměrných hrubých mezd v podílovém vyjádření platových skupin v roce 2010 a odhad pro rok 2011 je uveden v grafu 37. Mírné navýšení mezd firmy celkově očekávají v platových skupinách od ,- Kč až do ,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí ,- Kč až ,- Kč. Tabulky 29 a 30 situaci upřesňují. V r třetina (32,3%) zaměstnanců zpracovatelského průmyslu měla průměrnou hrubou mzdu do výše Kč. V r by touto mzdu měla mít pouze přibližně čtvrtina (27,6 %) zaměstnanců, zbylý větší podíl zaměstnanců by měl mít průměrnou hrubou mzdu vyšší. Graf 37: Úroveň mezd v kategoriích průměrné hrubé mzdy za roky 2010 a % 80% 60% 40% 20% 0% 7,7 5,1 více než Kč 12,8 15, Kč Kč 33,3 33, Kč Kč 17,9 12,8 7,7 7, Kč Kč do Kč Zdroj: Sociotrendy Tabulka 29: Úroveň průměrné mzdy v kategoriích hrubé mzdy za rok 2010 Kategorie mezd v r Počet % Validní % Kumulativní % Validní do Kč 3 7,7 9,7 9, Kč Kč 7 17,9 22,6 32, Kč Kč 13 33,3 41,9 74, Kč Kč 5 12,8 16,1 90,3 více než Kč 3 7,7 9,7 100,0 Celkem 31 79,5 100,0 Bez odpovědi 8 20,5 Celkem ,0 Zdroj: Sociotrendy Tabulka 30: Úroveň průměrné mzdy v kategoriích hrubé mzdy za rok 2011 Kategorie mezd v r Počet % Validní % Kumulativní % Validní do Kč 3 7,7 10,3 10,3 120 strana 168 celkem

122 Kč Kč 5 12,8 17,2 27, Kč Kč 13 33,3 44,8 72, Kč Kč 6 15,4 20,7 93,1 více než Kč 2 5,1 6,9 100,0 Celkem 29 74,4 100,0 Bez odpovědi 10 25,6 Celkem ,0 Zdroj: Sociotrendy Odhady z uváděných průměrných měsíčních hrubých mezd ve zpracovatelských firmách v r variují v rozmezí ,- Kč až ,- Kč pro rok 2010 a v rozmezí ,- Kč až ,- pro rok Celková měsíční hrubá mzda ve firmách zpracovatelského průmyslu dosahuje v r částku ,- Kč, (hodnota mediánu je ,- Kč) a v odhadu pro rok 2011 se jedná o částku ,- Kč (hodnota mediánu je ,- Kč), což mírně převyšuje celorepublikový průměr. Pro rok 2011 je udávaná průměrná hrubá mzda v ČR 22,781,- Kč. Výše průměrné hrubé mzdy je v různých typech zpracovatelských firem diferencovaná. Diferenciace je zřejmá z grafu 38. Nejvyšších průměrných výdělků dosahují zaměstnanci v sektoru medium high-tech a ve velkých firmách. Graf 38: Úroveň mezd v kategoriích průměrné hrubé mzdy za roky 2010 a 2011 podle velikosti firmy a podle příslušnosti firmy ke skupině s odpovídající technologickou náročností Zdroj: Sociotrendy průměrná hrubá mzda 2010 průměrná hrubá mzda 2011 high medium high medium low low malé firmy středně velké firmy velké firmy Výše průměrných mezd zaměstnanců zpracovatelského průmyslu je diferencovaná i s ohledem na geografickou příslušnost firmy k jednotlivým okresům Zlínského kraje. Nejnižších průměrných výdělků dosahují zaměstnanci firem z okresu Kroměříž. Ostatní údaje jsou uvedeny v grafu strana 168 celkem

123 Graf 39: Úroveň mezd v kategoriích průměrné hrubé mzdy za roky 2010 a 2011 podle geografické příslušnosti firmy k okresu Zlínského kraje Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín průměrná hrubá mzda 2010 průměrná hrubá mzda 2011 Zdroj: Sociotrendy Marketingové aktivity významných firem zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Marketingové aktivity firem byly sledovány prostřednictvím zjištění úrovně šesti odpovídajících charakteristik. Úroveň indexů sledujících marketingové charakteristiky variuje v rozmezí nejdůležitější úrovně 2,0 (orientace na zákazníka) až po 2,74 úroveň neméně důležitou, (sledování aktuálních vývojových trendů na trhu), tedy v rozmezí průměru. Odpovídající indexy včetně komentáře specifikujícího extrémní hodnoty jsou uvedeny v tabulce 31. Tabulka 31: Indexy úrovně marketingových charakteristik Orientace: 1= maximální úroveň důležitosti pro firmu,, 5 = minimální úroveň důležitosti pro firmu A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu Marketingové aktivity nejsou podloženy výzkumem trhu a neplánují se, na změny na trhu je reagováno podle situace (hodnocení 5) 2,74 Vývoj trhu se pečlivě sleduje prostřednictvím marketingového výzkumu, trendy jsou rozhodující pro plánování dlouhodobých marketingových aktivit (hodnocení 1) B. Hodnocení tržní konkurenční pozice Trh se sleduje jen tehdy, když se objeví problémy a je třeba zjistit, v jaké je firma skutečně pozici (hodnocení 5) 2,25 Systematické sledování situace na trhu umožňuje firmě, že zná konkurenční prostředí a operativně na něj reaguje (hodnocení 1) C. Orientace na zákazníka Vlastnosti produktu uspokojují potřeby zákazníka a není proto třeba plýtvat časem na další průzkumy 2,11 Firma plánovitě a pravidelně sleduje potřeby zákazníků, vyhodnocuje informace o nich a výsledky využívá v marketingu i při tvorbě strategie (hodnocení 1) 122 strana 168 celkem

124 (hodnocení 5) D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy Zákaznické postoje se cíleně nesledují, protože negativní odezva se rychle objeví sama (hodnocení 5) 2,00 Ve firmě existuje a využívá se systém pravidelného získávání názorů od zákazníků a tyto informace se promítají do aktivit firmy (hodnocení 1) E. Způsob přenášení tržních informací Poznatky z praxe jsou dostatečné a známé všem kompetentním pracovníkům, proto není zapotřebí se dalším získáváním a zpracováváním informací systematicky zabývat (hodnocení 5) 2,26 Firma má ERP informační systém (např. SAP, Microsoft Dynamics, obsahující moduly: ekonomický, skladový, personální atd.), který využívají všichni pracovníci určitým způsobem. (hodnocení 1) F. Propojení marketingu a finančního řízení Není třeba, aby marketing byl propojen s finančním plánováním (hodnocení 5) 2,74 Firma má dlouhodobý marketingový plán a vyhodnocuje jednotlivé aktivity, operativně provádí změny ve finančním a marketingovém plánu (hodnocení 1) Zdroj: Sociotrendy Třídění marketingových charakteristik podle příslušnosti firem k jedné ze skupin technologické náročnosti a podle jejich velikosti a výpočet odpovídajících indexů, poskytuje o marketingových aktivitách podrobný obraz. Odpovídající indexy marketingové úrovně jsou obsaženy v grafu 40. Největší variační rozpětí týkající se jednak velikosti firem, jednak jejich příslušnosti ke skupině podle technologické náročnosti, vykazuje sledování postojů zákazníka k produktu firmy, a to pro od úrovně nejdůležitější 1,0 u firem náležejících do skupiny high-tech, až po nejméně důležitou úroveň 3,25 u firem spadajících do skupiny low-tech. Toto rozpětí je dáno právě tím, že vlastnosti produktů firem s low-tech potřeby zákazníka opravdu uspokojují, protože produkty těchto firem jsou dlouhodobě specifické a firmy již znají potřeby svých zákazníků. (Poznamenáváme, že do této skupiny spadá i vysoce specializovaná firma s vysokou mezinárodní prestiží.) Úroveň odpovídajících marketingových charakteristik je třeba brát jako orientační. Důležité je vždy brát v úvahu specifika firem, která mohou, ale nemusí být spojena s konkrétní marketingovou charakteristikou. Důležitost či nedůležitost konkrétní marketingové charakteristiky je proto další mírou diferenciace firem v regionálním kontextu. Obdobným způsobem lze analyzovat variační rozpětí dalších charakteristik, které jsou v grafu uvedeny. 123 strana 168 celkem

125 Graf 40: Úroveň marketingových charakteristik podle technologické náročnosti a podle velikosti firem Orientace hodnocení: 1= důležitá charakteristika,, 5 = nedůležitá charakteristika 4 3 high medium high medium low 2 low malé firmy středně velké firmy 1 Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu Hodnocení tržní konkurenční pozice Orientace na zákazníka Sledování postojů zákazníků k produktu firmy Způsob přenášení tržních informací Propojení marketingu a finančního řízení velké firmy Zdroj: Sociotrendy Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty Účast významných zpracovatelských firem v profesně zájmových sdruženích, platformách a obdobných organizacích a jejich spolupráce s podpůrnými subjekty, na niž byli respondenti dotazováni, je zaznamenána v tabulkách 32a a 32b, v nichž je uveden index spokojenosti se spoluprací prostřednictvím hodnocení na školní stupnici (1 až 5). 44 Cílem dotazu na účast firem v profesně zájmových sdruženích a zjištění úrovně jejich spokojenosti se spoluprací jak se sdruženími, tak podpůrnými subjekty a jinými organizacemi, nebylo hodnotit práci subjektů a organizací jako takových, ale způsob vnímání zájmových sdružení, platforem a podpůrných subjektů jednotlivými dotazovanými. Proto níže uváděná hodnocení mají pouze orientační charakter týkající se pohledu některých posuzovatelů. Největší spokojenost ve všech typech firem je s plastikářským klastrem, OHK ve Zlíně, s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, s Univerzitním institutem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, rovněž s Okresní hospodářskou komorou v Uherském Hradišti a Kroměříži, s Technologickým inovačním centrem s.r.o. a Krajským úřadem práce s okresními pobočkami v rozmezí velmi dobrého hodnocení 45. K ostatním organizacím byly uváděny výhrady. Účast firem ve výše uvedených zájmových sdruženích či platformám podle jejich příslušnosti k velikosti a také jejich úrovni podle technologické náročnosti se současným zaznamenáním indexu spokojenosti viz graf 41a, 41b, 41c. Variační rozpětí uvedeného indexu spokojenosti s ohledem na příslušnost firmy k daným typům (velikost a technologická náročnost) je u jednotlivých sdružení, platforem či podpůrných subjektů v některých případech značné a lze je vyhledat přímo z citovaných grafů. 44 Spolupráci chápeme jako výbornou v rozmezí hodnocení 1,0 až 1,9, velmi dobrou v rozmezí velikosti indexu 2,0 až 2,99, jako dobrou v rozmezí velikosti indexu 3 až 3,99, uspokojivou v rozmezí velikosti indexu 4 až 4,99 a jako neuspokojivou s velikostí indexu Spolupráci chápeme jako výbornou v rozmezí hodnocení 1,0 až 1,9, velmi dobrou v rozmezí velikosti indexu 2,0 až 2,99, jako dobrou v rozmezí velikosti indexu 3 až 3,99, uspokojivou v rozmezí velikosti indexu 4 až 4,99 a jako neuspokojivou s velikostí indexu strana 168 celkem

126 Tabulka 32: Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách či spolupráce s podpůrnými organizacemi a jejich hodnocení Hodnotilo více než 10 % posuzovatelů výzkumného souboru Přínos členství či spolupráce, případné problémy týkající se spolupráce Počet hodnocení % (Počet respondentů=39) Index spokojenosti se spoluprací Plastikářský klastr 5 12,8% 2,2 Jiný subjekt či platforma (např. Česká elektrotechnická asociace) OHK ve Zlíně Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Spolupráce v oblasti vzdělávání; školení, dobrá spolupráce Dobrá spolupráce; zajištění investice v některých případech, kde je to možné; podpora při podání žádosti o dotace z EU; využíváme dotované projekty na podporu VaV; nedostatečná koordinace komunikace, nedostatečné informace, neznalost místních souvislostí 4 10,3% 2, ,3% 2, ,5% 2, ,3% 2,62 OHK Uherské Hradiště 8 20,5% 2,63 Technologické inovační centrum s.r.o. Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Krajský úřad práce s okresními pobočkami Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Kontaktní centrum pro východní trhy Energetická agentura Zlínského kraje Snaha o spolupráci v několika oblastech Jsme jen pasívním příjemcem informací Standardní spolupráce; úzká spolupráce v řadě oblastí; v rámci programu Vzdělávejte se výborná spolupráce 13 33,3% 2, ,8% 2, ,6% 2, ,3% 4,5 5 12,8% 4,6 4 10,3% 4,75 Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) Poskytuje zmatečné a nedostatečné informace; bez důvěry veřejnosti 4 10,3% 5 Tabulka 32b: Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách či spolupráce s podpůrnými organizacemi a jejich hodnocení Hodnotilo méně než 5 % posuzovatelů výzkumného souboru Přínos členství či spolupráce, případné problémy týkající se spolupráce Počet hodnocení % (Počet respondentů=39) Index spokojenosti se spoluprací OHK Kroměříž 3 7,7% 2,67 Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s. 2 5,1% strana 168 celkem

127 OHK Vsetín Školení, dobrá spolupráce 3 7,7% 4,33 Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o Regionální centrum kooperace, a.s. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Běžná spolupráce při dotacích 3 7,7% 5 3 7,7% 5 3 7,7% 5 3 7,7% 5 3 7,7% 5 3 7,7% 5 Obuvnický klastr 1 2,6% 5 Letecký klastr Zatím nefunguje, jen formálně 1 2,6% 5 Zdroj: Sociotrendy Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami apod. podle technologické náročnosti a podle velikosti firem je uvedený v grafech 41a až 41c. Graf 41a: Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými organizacemi podle technologické náročnosti a podle velikosti firem 5 4 high 3 2 medium high medium low low malé firmy středně velké firmy 1 Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o Regionální centrum kooperace, a.s. Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy velké firmy Zdroj: Sociotrendy 126 strana 168 celkem

128 Graf 41b: Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými organizacemi apod. podle technologické náročnosti a podle velikosti firem Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) Energetická agentura Zlínského kraje Kontaktní centrum pro východní trhy Krajský úřad práce s okresními pobočkami Zdroj: Sociotrendy high medium high medium low low malé firmy středně velké firmy velké firmy Graf 41c: Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými organizacemi podle technologické náročnosti a podle velikosti firem 5 4 high 3 2 medium high medium low low malé firmy středně velké firmy velké firmy 1 OHK ve Zlíně OHK Uherské Hradiště OHK Kroměříž OHK Vsetín Plastikářský klastr Obuvnický klastr Letecký klastr Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s. Zdroj: Sociotrendy 127 strana 168 celkem

129 Služby využívané k podpoře podnikání Ve Zlínském kraji jsou k dispozici podpůrné subjekty, které nabízejí podnikatelům celou řadu služeb k podpoře jejich činnosti. Seznam nabízených služeb, důležitost již využívaných služeb a uvedení podílu jejich využívání je uvedena v tabulce 33. Tabulka 33: Služby využívané k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti a vyžadované služby s hodnocením důležitosti - uspořádáno podle důležitosti (Důležitost služby byla hodnocena na školní stupnici: 1 = velmi důležitá,, 5 =nedůležitá.) Důležitost již používané služby % používané (Počet respondentů=39) Projektový a dotační servis 1,77 33,3% Marketing 2 35,9% Podpora pro ochranu duševního vlastnictví 2,11 23,1% Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) 2,33 38,5% Informační e-bulletin v oblasti inovací 2,33 7,7% Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) Soutěže oceňující a zviditelňující firmu např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. 2,44 64,1% 2,6 25,6% 2,62 33,3% Inovační portál Zlínského kraje 2,75 10,3% Služby na podporu exportu 2,9 25,6% Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) 3 7,7% 3 7,7% Jiné - Vouchery pro univerzitu 3 5,1% Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací 3,4 12,8% Podnikatelské inkubátory 3,5 5,1% Technologické a kooperační burzy 3,67 7,7% Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 4 5,1% Technologické parky 5 2,6% Zdroj: Sociotrendy 128 strana 168 celkem

130 Potřeby subjektů k podpoře podnikání V tabulce 34 je uveden seznam těch služeb, které jsou podnikateli vyžadovány a podíl subjektů, kteří tuto konkrétní službu požadují. Upřesňujeme, že např. služby Projektový a dotační servis vůbec využívána nebyla. Tabulka 34: Služby vyžadované k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti a vyžadované služby s hodnocením důležitosti - uspořádáno podle důležitosti (Důležitost služby byla hodnocena na školní stupnici: 1 = velmi důležitá,, 5 =nedůležitá.) Důležitost vyžadované služby % vyžadované Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) 1 2,6% Jiné - Vouchery pro univerzitu 1 2,6% Podnikatelské inkubátory 2 7,7% Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) 2,33 7,7% 2,33 7,7% Služby na podporu exportu 2,4 12,8% Technologické parky 2,5 15,4% Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) Soutěže oceňující a zviditelňující firmu např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. 2,5 25,6% 2,71 17,9% Marketing 2,75 10,3% Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 2,83 15,4% Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací 3 12,8% Inovační portál Zlínského kraje 3 20,5% Informační e-bulletin v oblasti inovací 3,14 17,9% Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. 3,29 17,9% Technologické a kooperační burzy 3,29 17,9% Podpora pro ochranu duševního vlastnictví 3,67 7,7% Zdroj: Sociotrendy Pokud podnikatelé žádné služby nepoužívají a ani je nepožadují, jistě je důležité znát důvod jejich nezájmu. Např. k využívání služby Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací bylo pětinou subjektů uvedeno, že mají vlastní zdroje. Upřesnění důvodu pro nevyužívání dalších služeb k podpoře podnikání je uvedeno v tabulce 43 přílohy strana 168 celkem

131 Využívání podpůrných nástrojů Více než polovina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru (21; 53,8 %) uvedla, že čerpala různé finanční dotace z národních a regionálních zdrojů. Rovněž více než třetina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru (15; 38,5 %) uvedla, že čerpala různé finanční dotace ze zdrojů EU. 46 Další náměty firem Firmy uváděly své náměty týkající se možnosti propojovat výzkum a vývoj s podnikáním. Šlo zejména o obecná vyjádření požadavků propojení aplikace s praxí: Naučení výzkumných institucí, aby poznaly, kde vytvářejí hodnotu, a motivovat je ke spolupráci s aplikační sférou Větší motivace zahraničních investorů Aplikace výsledků výzkumu do průmyslové výroby Praktický přínos spolupráce s výzkumnými institucemi Seznámení odborné veřejnosti dle oboru podnikání, jaké služby mohou výzkumné instituce podnikatelům nabídnout Motivační a investiční pobídky: Motivační pobídky, které jsou zaměřeny pro začínající (nově příchozí) firmy, zavést i pro tradičně působící firmy Podpora plastikářského klastru Podpora strojírenské výroby Specifické Zajištění státních investic do čištění odpadních vod, do zdrojů pitné vod, budování i průmyslových zón v menších obcích kraje Firmy formulovaly i další témata k podpoře podnikání ve Zlínském kraji, která jsou uvedena v tabulce 35 tak, jak byla témata formulována 47. Tabulka 35: Další komentář k podpoře rozvoje firem Další komentář k podpoře rozvoje firem Zlínský kraj potřebuje vytvořit prostředí, aby podnikatelé nemuseli odcházet jinam kvůli nižší efektivitě výroby v kraji. Nejsou potřeba soutěže ani inovační bulletiny. Je potřeba ošetřit a usnadnit budování nových továren, zajistit kvalifikovanou pracovní sílu, podpořit mobilitu, praktický výzkum, snížit administrativní zátěž prostě základní věci, pro které má podnikatel ve Zlíně rozvíjet své aktivity. To je nenahraditelná role krajské samosprávy. Pro stavební průmysl by bylo přínosem nově specializovat vysoké školství na nové ekologické stavební materiály, vycházející z místních zdrojů. Dále na vývoj a regionální výrobu zařízení pro alternativní zdroje energie. Využít inspiraci uživatelů pro vývoj a výrobu speciálních stavebních strojů a technologií. Chtěli bychom vidět nějaké srovnání podmínek pro podnikání ve Zlínském kraji s jinými kraji ČR; třeba soutěž mezi úředníky a politiky by pomohla víc než mezi firmami. Máme zkušenosti s výrobou a pobídkami v jiných zemích. Na Zlínsku nejsou tak kvalitně připravené programy podpory a prostředí pro podnikání, jako jinde. 46 Upřesnění finančních veřejných (mimo daňové odpočty) podpor, které firmy získaly ve Zlínském kraji v posledních několika letech, je uvedeno v tabulce 44. Firmy sdělovaly i své podnikatelské záměry týkající se plánovaného čerpání veřejné podpory. Příklady těchto záměrů jsou uvedeny v tabulce Poznamenáváme, že mnohdy se témata opakovala. Jednalo se o taková, která byla pro zástupce firem důležitá. 130 strana 168 celkem

132 Podpora developerských projektů např. spoluúčast ve financování infrastruktury silnice, chodníky, veřejné osvětlení = nižší náklady na výstavbu = nižší ceny nového bydlení = není důvod k odchodu lékařů, učitelů, VŠ, manažerů do Prahy, Brna a zahraničí. Je potřeba podporovat propojení vzdělávací sféry s výrobními podniky. V současnosti je malá podpora tradiční strojní výroby, chybějí zejména kvalifikovaní dělníci, např. strojní zámečník, svářeč. Uvítali bychom posunutí hranice pro hodnocení středních firem do 400=500 pracovníků, abychom mohli využít různých dotačních titulů v rámci inovací. Více se zaměřit a vhodnou formou (se zaměřením pro podnikatele v malých a středních firmách) zpřístupnit zdroj informací a již realizovaných řešení. Zdroj: Sociotrendy Shrnutí hlavních zjištění Celková situace Pro cíle výzkumného šetření jsme pracovali s výzkumným souborem zastupujícím firmy zpracovatelského průmyslu náležejících do sektorů podle CZ-NACE: 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 31 Výroba nábytku 32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Vývoj ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji je ze strany významných subjektů zpracovatelského průmyslu, jejichž sdělení jsou dále rozpracována a specifikována, v celkovém souhrnu očekáván ve standardních tématech 48 : Orientací výsledných produktů na jejich kvalitu a široký sortiment, vývoj nových produktů s jedinečností postupů a zpracování, rovněž cenu konečného produktu Zajištěním lidských zdrojů, a to jak kvalifikovaných pracovníků ve specifických oborech zpracovatelského průmyslu (profese strojírenské, plastikářské, elektrotechnické), tak vysokoškolsky vzdělaných pracovníků manažerských a obchodních profesí Vysokou úrovní technologií, která je pro diferencované sektory specifická a důslednou orientací na její neustálé obnovování 48 Témata připomínají učebnicové poučky, takto však byla zaznamenána. Nicméně všeobecně lidé v ČR, nejen profesionálové, jsou zvyklí na položenou otázku reagovat naučeným způsobem, který je nijak neohrožuje. V populaci ČR je zakořeněna obava z důsledků, které by mělo pravdivé a upřímné vyslovení odpovědi na dotaz či sdělení nějakého názoru. Jako cenné výstupy však spatřujeme nestranná data, která jsou prezentována shrnutím a podrobnými tabulkami a grafy uvedenými v textu zprávy. 131 strana 168 celkem

133 Vlastním výzkumem a vývojem prostřednictvím jednak sofistikovaných postupů ve vlastních laboratořích, jednak důslednou spoluprací s výzkumnými a vývojovými pracovišti vědy a výzkumu Investicemi do výzkumu a vývoje (podíly v rozsahu 1% až 20%) Zapojením do řady projektů podporovaných národními i nadnárodními programy Účastí na významných výstavách a veletrzích Důslednou komunikací s potenciálními zákazníky Exportem i mimo Zlínský kraj, nejen do zemí EU, ale mimo EU, např. Indie, Korea USA a další, zejména obnovou exportních kontaktů v Rusku a v bývalých zemích SSSR (získání nových zakázek, nové kontakty s významnými osobnostmi zpracovatelského průmyslu apod.) Zajištěním financování výrobních programů (v současnosti udávána opatrnost bankovního sektoru při poskytování úvěrů) Rozvíjením spolupráce s ostatními účastníky profesně zájmových sdružení a obdobnými subjekty ve Zlínském kraji, zlepšením celkové spokojenosti se spoluprací s těmito subjekty, která je v současnosti závislá na typu spolupracujícího subjektu. Specifikace zjištění Deskripce výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnila více než polovina společností s ručením omezeným, téměř polovina akciových společností a jedna fyzická osoba. Většina firem souboru vznikla po roce 1990, tomu odpovídá mediánová kategorie, kterou je 20 let, průměrná doba trvání firem výzkumného souboru je 22 let. Ve výzkumném souboru byla zastoupena všechna ORP Zlínského kraje. Středně velké firmy byly zastoupeny polovinou subjektů, následovaly firmy velké s téměř třetinovým zastoupením ve výzkumném souboru. Soubor firem byl tříděn podle jejich příslušnosti ve skupinách odvětví s různou technologickou náročností. Téměř polovina firem náležela do skupiny medium-lowtech, třetina firem do skupiny medium-high-tech a po necelých desetinách do skupiny high-tech a low-tech. Dvě třetiny firem mají vlastní vývojové oddělení, více než polovina firem má samostatné marketingové oddělení. Více než dvě třetiny firem je ve vlastnictví českých podnikatelů. Úroveň autonomie ve firmách Vlastnické struktuře firem odpovídá i úroveň autonomie rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji. Nejvíce autonomie spadá na vrub rozhodování o personálních záležitostech a marketingu. Nejnižší je autonomie týkající se strategického směřování firmy, což je záležitost vlastnictví firmy. S ohledem na důležitosti o rozhodování ve firmě, na prvním místě se objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, dále o investicích, rozvoji technologií, personálních záležitostech, strategických dodavatelích a marketingu. Primární odběratelé výrobků Více než třetina primárních odběratelů výrobků zpracovatelských firem Zlínského kraje je nasměrována na konečného spotřebitele (domácnost, firmu, veřejný sektor) a na zpracovatelský průmysl. Více než čtvrtinou se jedná o obchodní organizace. 132 strana 168 celkem

134 Dvě třetiny výrobků firem s high-technologiemi směřuje do zpracovatelského průmyslu, nikoliv ke konečnému spotřebiteli. Výrobky a služby firem Zlínského kraje jsou prodávány jak do samotného Zlínského kraje, tak i mimo tento kraj. Více než pětina výrobků směřuje na zahraniční trhy mimo EU a více než čtvrtina výrobků směřuje na trhy EU. Převažující úroveň technologií Firmy používají převážně technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Téměř každá šestá firma používá, jak představitelé firem sami uváděli, špičkové technologie (např.: lasery, ohýbací centra, nejmodernější japonská CNC soustružnická centra a nové generace technologií odpovídající vývoji a výrobě specializovaných strojů a zařízení) Směřování rozvoje firem Ve směřování rozvoje firem ve zpracovatelském průmyslu se na prvním místě jedná o to, aby v následujících třech letech firmy inovovanými produkty vstoupily na současný trh. Na dalším místě firmy hodlají stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu. Tržní priority podnikatelských subjektů se liší podle skupin odvětví podle technologické náročnosti, podle velikosti firem i podle geografického umístění v jednotlivých okresech ZK, viz konkrétní údaje v textu. Roční tržby a jejich odhadovaný vývoj Vesměs firmy v průměru neočekávají příliš velký pokles svých tržeb, předpokládají jejich nárůst i v příštích letech. Komunikační partneři si byli vědomi, že v novém století se tržní situace průběžně mění, tj. od nárůstů k propadům. Nárůst tržeb je očekáván zejména ve skupině firem s medium high technologiemi a u velkých firem. Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií Firmy nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb, průměrným procentem je však hodnota okolo 5 % v r Firmy předpokládají mírný nárůst svých investic do výzkumu a vývoje nových technologií. Výše podílu z tržeb investovaná do výzkumu a vývoje nových technologií je však diferencovaná s ohledem na velikost firem a jejich příslušnost do konkrétní skupiny dle technologické náročnosti. Projevy dopadu ekonomické krize ve zpracovatelských firmách Ekonomická krize má celou řadu projevů dopadu na celkové postavení zpracovatelských firem na trhu. Avšak hodnocení celkové situace v negativní rovině nevyznívá, zřejmě proto, že firmy jsou schopny se aktivně samy s nepředvídatelnými okolnostmi vyrovnat. Byly hodnoceny charakteristiky: Vývoj ekonomické situace, Chování konkurenčních firem, Platební morálka obchodních partnerů, Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich 133 strana 168 celkem

135 participace na vývoji, Spolupráce se zahraničními obchodními partnery ve vyjádření od velmi pozitivní situace na trhu až po velmi negativní situace na trhu. Firmy jako nejhorší na trhu hodnotí chování konkurenčních firem, dále v pořadí platební morálku obchodních partnerů, spolupráci se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji, spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji. Nejlépe je hodnocena spolupráce se zahraničními obchodními partnery a vývoj ekonomické situace. Největší variační rozpětí má spolupráce se subjekty soukromé sféry a platební morálka obchodních partnerů. Firmy náležející do skupiny low-tech situaci v oblasti spolupráce se subjekty soukromé sféry hodnotí pozitivně, firmy náležející do skupiny high-tech ji hodnotí pouze jako dobrou. Firmy náležející do skupiny high-tech situaci v oblasti platební morálky obchodních partnerů hodnotí pozitivně, avšak firmy náležející do skupiny medium high-tech a také medium low-tech ji hodnotí pouze jako dobrou. Obdobná situace je i v oblasti velikosti firem, kde se velké firmy přiklánějí spíše k pozitivnímu hodnocení, ale ani ty např. s konkurenční situací spokojeny nejsou. Aktuální rozvojové bariéry a reakce firem Rozvoj ve firmách je těsně spjat s možností ve firmách inovovat (ve smyslu všech druhů inovací) a je často závislý na celé řadě okolností, které tomuto rozvoji brání. Jako největší bariéry byly uváděny nedostatek lidských zdrojů ve smyslu špatné dostupnosti nových kvalifikovaných pracovníků a náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží. Následujícími bariérami rozvoje firem byly finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR. Firmy hodlají na rozvojové bariéry reagovat zejména, jak samy uváděly: Spoluprací se školami (základní střední vysoké), přeshraniční spoluprací (např. Zlín Trenčín), projektem udržení odborníků v regionu, proškolováním a zabezpečením vzdělání zaměstnanců a jejich motivováním Budováním obchodních příležitostí se silným partnerem, zvýšení odolnosti v rámci konkurenčního boje na trhu Inovací produktů, nabízení lepších výrobků a služeb, nízkou cenou, dostatečnou kvalitou, dobrou prací na trhu a udržením si dobrého jména firem Zapojením do inovačních projektů zahraničního partnera Prováděním vývoje na běžících zakázkách Vlastní snahou firem o aktivaci regionu, v němž působí Z výše uvedených obecných výroků je zřejmé, že firmy většinou reakce na bariéry nespecifikovaly. Rozvojové bariéry chápaly jako běžnou součást v podnikání, kterým se musí v zásadě čelit průběžně. Aktuálně je řešena vždy ta situace, která je v podnikání nejproblematičtější. Spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi Téměř polovina firem zpracovatelského průmyslu, která se vyjádřila ke spolupráci se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji, řeší vývoj v rámci vlastní firmy. Přibližně šestina firem se k situaci nevyjádřila. 134 strana 168 celkem

136 Více než čtvrtina validních odpovědí byla, že se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji spolupracují. Nejlépe je hodnocena spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí, v úrovni velmi dobrého hodnocení se nacházejí ostatní instituce. Lidské zdroje Celkově počet zaměstnanců ve firmách zpracovatelského průmyslu variuje v roce 2010 od 15 zaměstnanců až po Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců. Polovina firem zpracovatelského průmyslu udává se získáváním kvalifikovaných pracovníků průměrné (obvyklé) problémy. Malé firmy a také firmy náležející s ohledem na technologickou náročnost do skupiny medium low tech problémy se získáváním pracovníků nemají. Jako spíše problematickou spatřují situaci se získáváním pracovníků středně velké firmy náležející do skupiny medium high-tech. Ve zpracovatelských firmách je největší poptávka po vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných odbornících ze strojírenství, dále po manažerech s praxí, vysokoškolsky vzdělaných obchodnících a vysokoškolácích elektrotechnických oborů. Většina firem nabízí svým zaměstnancům odborné vzdělávání, přibližně šestina firem se dalším odborným vzděláváním zaměstnanců nezabývá. Vývoj mzdových prostředků Mírné navýšení mezd firmy celkově očekávají v platových skupinách od ,- Kč do ,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí ,- Kč až ,- Kč. V r třetina zaměstnanců zpracovatelského průmyslu měla průměrnou hrubou mzdu do výše ,- Kč. V r by tuto mzdu měla mít přibližně čtvrtina zaměstnanců, zbylý podíl zaměstnanců by měl mít průměrnou hrubou mzdu vyšší. Celková měsíční hrubá mzda ve firmách zpracovatelského průmyslu dosahuje v r částku ,- Kč, (hodnota mediánu je ,- Kč) a v odhadu pro rok 2011 se jedná o částku ,- Kč (hodnota mediánu je ,- Kč), což mírně převyšuje celorepublikový průměr. Výše průměrné hrubé mzdy je v různých typech zpracovatelských firem diferencovaná. Nejvyšších průměrných výdělků dosahují zaměstnanci v sektoru medium high-tech. Marketingové aktivity Marketingové aktivity firem byly sledovány prostřednictvím zjištění úrovně šesti odpovídajících charakteristik. Úroveň indexů sledujících marketingové charakteristiky variuje v rozmezí průměru od nejdůležitější úrovně - orientace na zákazníka, až po úroveň nejméně důležitou, a to sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Důležitost či nedůležitost konkrétní marketingové charakteristiky je ve firmách zpracovatelského průmyslu další mírou diferenciace firem v regionálním kontextu. Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty zpracovatelského průmyslu Významné zpracovatelské firmy jsou členy celé řady profesně zájmových sdružení, obdobných organizací a platforem a spolupracují s podpůrnými subjekty Zlínského kraje. Největší spokojenost ve všech typech firem je s Plastikářským klastrem, jinými subjekty či platformami, které firmy specifikovaly, OHK ve Zlíně, Agenturou pro 135 strana 168 celkem

137 podporu podnikání a investic CzechInvest, Univerzitním institutem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, rovněž s Okresní hospodářskou komorou v Uherském Hradišti a Kroměříži, Technologickým inovačním centrem s.r.o. a Krajským úřadem práce s okresními pobočkami s velmi dobrým hodnocením. Využívání podpůrných nástrojů Významné zpracovatelské firmy využívají k podpoře podnikání celou řadu služeb. Více než polovina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru čerpala různé finanční dotace z národních a regionálních zdrojů. Více než třetina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru čerpala různé finanční dotace ze zdrojů EU. Firmy mají své podnikatelské záměry týkající se plánovaného čerpání veřejné podpory. II.2.C Vazba rozvoje zpracovatelského průmyslu na významné rozvojové projekty (zóna Holešov) a dostupnost lidských zdrojů ve Zlínském kraji Česká republika podpořila od konce devadesátých let více než stovku ploch v průmyslových zónách. Dnes na nich stojí a funguje bezmála 550 podniků, které zaměstnávají na sto tisíc lidí 49. Ve shodě s údaji ČSÚ byl ve Zlínském kraji v roce 2006 zaznamenán velký meziroční hospodářský růst, byl však způsoben spíše spotřebou než investičními aktivitami. Velká očekávání se v tomto ohledu zaměřovala právě na průmyslovou zónu Holešov. Celkově zóna Holešov teprve přijímá své první investory a předpokládané počty pracovních sil se budou naplňovat pozvolna. Zatím se neobjevil žádný investor ze zahraničí, který by potvrdil svou investici v této lokalitě. Ani v rámci výzkumného šetření nebyl identifikován žádný významný rozvojový projekt některé firmy zpracovatelského průmyslu, očekávající velkou potřebu lidských zdrojů. Jde jen o rozšíření výroby místních firem, přinášející nová pracovní místa v řádu desítek. V Holešově se jedná o strategickou plochu pro investory, do níž plyne mnoho finanční podpory ze státních prostředků. Státní podpora tvoří tři čtvrtiny všech finančních dotací projektu. Celkové plánované náklady na přípravu zóny a vybudování infrastruktury činí 1,138 miliardy korun, přičemž 853 milionů z toho hradí stát a ostatní část spadá do rozpočtu Zlínského kraje. 50,51 Stavební práce na infrastruktuře zóny začaly již na podzim roku První etapa výstavby infrastruktury byla dokončena v listopadu roku Dle ekonomické studie Dopady rozvojového projektu Strategické průmyslové zóny Holešov a možnosti využití 52 mělo dojít do roku 2013 v rámci zóny Holešov k vytvoření až 12 tisíc pracovních míst. Odhady investic firem přicházejících do této zóny se pohybovaly ve výši 18 až 20 miliard korun. Podle autorů Petra Zahradníčka a Jana Jedličky patří mezi typické investory do podobných průmyslových zón zástupci pryžového a plastikářského průmyslu, 49 Přístup z ] 50 Přístup z [cit ] 51 viz: Expertní regionální analýza Zlínského kraje analýza konkurenceschopnosti Zlínského kraje 52 Zahradník Petr, Jedlička Jan - Dopady rozvojového projektu Strategické průmyslové zóny Holešov a možnosti využití (duben 2007), neveřejná publikace pro potřeby Zlínského kraje 136 strana 168 celkem

138 výroby dopravních prostředků, výroby kovů a kovodělných výrobků, případně strojírenství. Preferovanou skupinou byli investoři, kteří se orientují na výrobu založenou na vysoké přidané hodnotě a využívají moderní technologie. Ti by tak do regionu přinesli spolu s originální produkty také jisté know-how. Další upřednostňovanou skupinou investorů jsou podnikatelé se zaměřením na oblast služeb. Jde například o high-tech opravárenská centra (televize, DVD přehrávače), ale i ostatní výrobky pro osobní spotřebu (mobilní telefony, kamery, fotoaparáty atd.), zákaznická call centra nadnárodních investorů, logistická a distribuční centra, centrální sklady a podobně. Lákání takto zaměřených investorů je součástí Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje za léta od stejných autorů a je rovněž ve vazbě na Regionální inovační strategii Zlínského kraje. O investorech rozhoduje výhradně Zlínský kraj a prostřednictvím agentury CzechInvest i stát, jejich působení by nemělo ohrozit důležité podniky v kraji a jejich výroba by měla být šetrná k životnímu prostředí. Jednak je investor povinen podílet se na financování případných archeologických nálezů a jednak je velká pozornost věnována ochraně spodních vod, kdy Zlínský kraj přispěje 40 miliony korun na intenzifikaci čistírny odpadních vod 53. Předpokládalo se zvýšení růstu HDP Zlínského kraje a očekávalo vybudování dopravní infrastruktury nezbytné pro získání nových investorů. Jednalo se nejen o prodloužení dálnice D1, ale také navazující R49 směrem na Půchov, která má vést v bezprostřední blízkosti zóny. Jednalo se o posílení postavení okresu Kroměříž, který patří v ekonomických ukazatelích mezi slabší regiony Zlínského kraje. V publikaci se dále píše, že existence obdobných průmyslových zón vede k pozitivnímu vlivu na zaměstnanost, zahraniční obchod a nese s sebou kultivaci podnikatelského prostředí. Autoři publikace si od Holešova rovněž slibovali vytvoření přirozeného regionálního i nadregionálního podnikatelského, výzkumného, vývojového, inovačního a vzdělávacího centra, v němž by byly koncentrovány významné části průmyslových kapacit regionu. V Holešově již jedna instituce výzkumu a vývoje je, podmínky pro vytvoření takového střediska by tedy mohly být vhodné. Jedná se o akciovou společnost Vodní zdroje Holešov, v jejíchž laboratořích probíhají měření a analýzy v oblasti ekologie, hydrogeologie a odstraňování ekologických zátěží. V minulosti již její vědci spolupracovali s podniky jako je Škoda Plzeň, popř. O2 Aréna 54. Realita je prozatím taková, že do konce listopadu 2011 byly podepsány dohody s prvními 11 zájemci o investování. V tomto roce pokračuje výstavba vnitřní infrastruktury zóny a probíhají jednání s dalšími potenciálními investory. Celková výše potvrzených investic v zóně však již dosahuje hodnoty 2 miliardy korun a má se zde realizovat desítka investičních projektů. 55 Ve Zlínském kraji je dokončován Technologický park Progress, který rozšiřuje možnosti podnikání v areálu Strategické průmyslové zóny v Holešově. Jedná se o komplex tří budov, 53 Přístup z [cit ] 54 Viz: Instituce VaV a podpory inovačního podnikání- výstup šetření WP5 - UTB 55 Např. jedna z investiční společnosti, Unimarco, která se zabývá prodejem, montáží a opravami zemědělských strojů a je výhradním českým importérem několika renomovaných světových výrobců komunální, zemědělské a vinařské techniky. Tato společnost zvažuje vložit do zóny 20 milionů korun a vytvořit 15 pracovních míst. Nový závod má zabrat 1,13 hektaru a stavba by měla být zahájena v červnu 2012 a dokončena o rok později. (Přístup z [cit ] 137 strana 168 celkem

139 které by měly sloužit inovativně zaměřeným firmám s výzkumným a vývojovým potenciálem působícím v high-tech a medium high-tech odvětvích. Realizátorem projektu je společnost Industry Servis ZK, která je ve vlastnictví Zlínského kraje. Industry servis ZK připravuje celou zónu i její následný provoz. Dalšími partnery projektu jsou Zlínský kraj a Technologické inovační centrum. Technologický park má mít k dispozici metrů čtverečních s potenciálním počtem cca 140 pracovních míst. Součástí technologického parku Progress je také podnikatelský inkubátor, kde se na 1950 metrech čtverečních plánuje vytvoření asi 60 pracovních míst 56. Jedná se o prostory pro začínající podnikatele s výhodným nájmem a nabídkou poradenských služeb. V Analýze inovačního potenciálu Zlínského kraje vypracované Technologickým inovačním centrem se hovoří o ohlasu firem na nabídku volných zainvestovaných ploch. Na tento nástroj podpory podnikání reagovalo 25% dotazovaných, průmyslová zóna Holešov však nebyla při rozhovorech zmiňována a odezva na ni byla spíše negativní 57. II.2.D Očekávání a podpora vývoje vybraných oborů ze strany EU, ČR, případně dalších států či regionů Členské státy EU mají vzhledem k inovačním cílům a procesům rozdílné výchozí podmínky. Česká republika musí zejména posílit význam výzkumu a vývoje jako hlavních zdrojů inovací. Vedle toho by měla pracovat na zlepšení vztahů mezi soukromou a veřejnou sférou. Inspiraci pro využití rozvojových strategií lze najít prakticky v každé ze zemí, v nichž většina rozvinutých tržních ekonomik věnuje velkou pozornost uspořádání národního inovačního systému a inovační politice většinou zaměřené na dlouhodobou udržitelnost konkurenceschopnosti. Tedy jedná se o aktivity a motivační nástroje zaměřené na podporu inovací s vysokou přidanou hodnotou, i když zkušenosti některých zemí s inovační politikou jsou velké, aplikace na české podmínky je velmi omezená. To potvrzuje každý, kdo v zahraničí pobýval a seznamoval se s různými přístupy k řešení aktuálních úloh, ať se jedná o země severské, např. Finsko či Švédsko, tak země jižní, Portugalsko, Itálie apod. Německo si ponechává klíčovou pozici v rámci celé EU. V rámci zvyšování konkurenceschopnosti je doporučována (v zahraničních i českých modelech) spolupráce mezi podniky, což je, předpokládáme, naprosto logické. V zemích s rozvinutou tržní ekonomikou je mnoho úspěšných klastrů i VTP. Jelikož každý klastr či VTP je z hlediska podmínek a motivace vzniku (a tím i probíhajících aktivit) originálním systémem, nemá vůbec smysl se těmito specifiky zabývat. Existuje řada dobrých praxí ze zahraničí (např. technologický foresight realizovaný v Irsku od roku 1999), avšak ne vždy existuje vazba na konkrétní obory. 58 Modelem pro Zlínský kraj 56 Přístup z ] 57 TIC: Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, září Negativní odezva byla zřejmě způsobena kauzou společnosti Mitas, která zamýšlela v zóně vyrábět pneumatiky do traktorů. V tisku již proběhla zpráva, že Mitas v zóně investovat nebude. 58 Příkladem těchto proklamací jsou opakované výroky typu: Nástroje pro zkvalitňování řízení výzkumu se v zahraničí uplatňují převážně uvnitř jednotlivých výzkumných organizací formou interního vzdělávání, nebo Možnou inspirací pro tvorbu nového programu na podporu špičkových výzkumných infrastruktur může být dosavadní zkušenost z realizace OP VaVpI, kde byl systém evaluace a následné negociace projektů inspirován zkušenostmi ze zahraničí (7. Rámcový program EU, Lucembursko, Rakousko). Princip spočívá v nezávislém expertním hodnocení zahraničními odborníky, kteří doporučují 138 strana 168 celkem

140 v oblasti foresightu a technologických oblastí strategického významu pro ekonomický růst by mohla být např. finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES. Tato agentura vyhledává možnosti propojení výzkumných institucí s ostatními firmami. Společně s podnikateli a výzkumníky stanovuje strategicky důležité oblasti výzkumu a vývoje. Na základě konkrétních požadavků a vzájemných dojednání vytváří programy pro financování konkrétních projektů. Tato agentura monitoruje i dopad všech projektů, na kterých se finančně podílí. Dalším modelem se jeví být švédská agentura VINNOVA, která používá sektorový přístup. Zde jsou podporována vybraná odvětví švédské ekonomiky, jimiž jsou v současné době informační a komunikační technologie, služby a implementace informačních technologií, biotechnologie, nový vyspělý zpracovatelský průmysl 59 a doprava. Tedy stejné sektory (odvětví), které jsou podporované v rámci ČR, viz dále. V zahraničí byl úspěšně implementován i model, ve kterém existuje samostatná agentura, např. FINPRO jako obdoba české agentury CzechTrade, jejímž úkolem je podporovat jak export, tak i sledovat globální trendy a signalizovat nově se objevující ekonomické a technologické trendy. Rozvoj inovačních procesů a podpora znalostí jsou klíčové priority v evropské politické agendě. Opakovaně je důraz je kladen na součinnost mezi regionálními aktéry a na hledání účinných nástrojů k podpoře výzkumu, inovací v rámci procesu soudržnosti s cílem rozvoje evropského výzkumného prostoru a překonání roztříštěnosti výzkumného úsilí v celé Evropě. Pro následné zkoumání rozvojových strategií na úrovni EU byl vybrán základní podpůrný program RP7 pro financování výzkumu v Evropě v období V rámci sedmého rámcového programu v roce 2007 byly stanoveny tyto čtyři hlavní cíle, a to: Podporovat regionální hospodářský růst a konkurenceschopnost Posílit regionální investice do výzkumu a inovací Mobilizovat všechny typy financování včetně možných synergií se Strukturálními fondy CIP a dalšími zdroji financování Usnadnit nadnárodní spolupráci klastrů a podpora vytváření evropské sítě na nadnárodní úrovni Propojit různé obory do Evropského výzkumného prostoru Programu se účastní zejména: Německo, Francie, Itálie a Španělsko jako největší hráči v oblasti VaV s významným nadregionálním přesahem Finsko, Řecko a Švédsko se podílely na projektech v rámci především partnerských rolí Došlo k propojení východoevropských zemí, mezi které patří především Slovensko, Maďarsko a Česká republika; úpravy projektů, včetně konkrétní výkonnostních parametrů projektů. Jako inspirace pro proces tvorby národních priorit v oblasti výzkumných infrastruktur v ČR může být využita zkušenost z fungování ESFRI podobně i výroky Inspiraci pro zavádění standardů kvality v doktorském studiu je možné nalézt v rámci Evropské univerzitní asociace apod. Konkrétní obory, které mají být předmětem rozvoje, uváděny nejsou, resp. pouze v omezené míře, viz dále. 59 Poznamenáváme, že upřesnění vyspělého zpracovatelského průmyslu k dispozici nebylo strana 168 celkem

141 Středomořské země jsou zastoupeny v partnerských projektech s Portugalskem, Kyprem, Izraelem a dalšími zeměmi. V období byla předložena řada inovativních projektů RP7. Nízkou úspěšnost mělo např. Řecko (25 návrhů, úspěšnost 4%) a Itálie (34 návrhů, úspěšnost 5,9%). Nejvyšší úspěšnost mělo Dánsko a Slovinsko (50%), dále Rakousko (42,9%), Francie (38,5%) a Nizozemsko (33%). Z nových členských států, Česká republika (úspěšnost 25%), Polsko (22%) a Rumunsko (25%) patřily k nejvíce aktivním zemím. 61 Vybrané obory Konkrétními obory, které by měly být rozvíjeny a na které by měla být zaměřena pozornost zpracovatelského průmyslu pro udržení schopnosti zlínské ekonomiky jako celku konkurovat na světovém trhu, jsou obory, které byly identifikované jako prioritní na základě materiálového výzkumu 62. Multifunkční, heterogenní polymerní materiály pro konstrukční aplikace a technologie jejich přípravy včetně nano-bio materiálů a senzorických materiálů pro diagnostické i léčebné postupy v lékařství a při monitoringu životního prostředí. Modifikované polovodiče typu (AIIIBV a AIIBVI), nové formy uhlíku a křemíku, zejména materiály pro přípravu zdrojů extrémně intenzivního koherentního záření, generaci elektronových svazků, fotovoltaiku, fotoniku, atd. Tenkovrstvé gradientní keramické a polymerní nanostruktury a funkční nanovrstvy, pro elektroniku, fotoniku, spintroniku, chemickou syntézu a nové zdroje energie a materiály pro molekulární elektroniku včetně vývoje diagnostických metod a metod strukturní analýzy nano-strukturních materiálů. Konstrukční a multifukční materiály a jejich prekurzory derivované z rychle obnovitelných zdrojů, především zemědělských plodin a biotechnologických procesů. Kovové materiály na bázi slitin železa a neželezných kovů s vysokými hodnotami užitných vlastností pro špičková zařízení ve strojírenství, energetice, stavebnictví, obranném průmyslu a dopravě, vyráběné technologiemi s vysokou ekonomickou účinností, zejména slitiny a kompozity pro dopravní techniku a nové metody strukturní analýzy a diagnostiky konstrukcí, povrchové úpravy, atd. Výzkum vlivu nanočástic na životní prostředí a člověka. Výše uvedené obory mají zajištěnu podporu do r prostřednictvím Strukturálních fondů EU, především prostřednictvím operačních programů: OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) OP Podnikání a inovace (OP PI) V rámci programu Eurostars, který vychází z principů EUREKY a 7. RP (kde jsou projekty orientovány na oblasti soukromého i veřejného sektoru a jejichž výstupem musí být nové Dostupné: strana 168 celkem

142 špičkové výrobky, technologie nebo služby, schopné komerčního využití), byly identifikovány projekty zaměřené na oblasti (tematické celky), které budou podporovány: Informační technologie Nové materiály Životní prostředí Biotechnologie a medicínské technologie Robotika a automatizace Komunikační technologie Energetika Doprava Lasery Vývoj z pohledu strategie Evropa 2020 Jádrem strategie Evropa 2020 by měly být tři priority: Inteligentní růst vyvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Udržitelný růst podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Růst podporující začlenění podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností. Tyto tři priority se ve Zlínském kraj vzájemně podporují a nabízí vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Konkretizace těchto cílu se promítá např. do zvýšení zaměstnanosti u osob v produktivním věku, minimálně udržení současného stavu, 63 rovněž do předpokladu zlepšování podmínek ve Zlínském kraji pro investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje. V současnosti firmy zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb. Ačkoliv střední hodnotou jsou 2 % tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií firmy, průměrná hodnota procenta je vyšší a od roku 2009 mírně narůstá. Pro udržení konkurenceschopnosti Zlínského kraje je důležité udržení této situace. Specifické projekty - podpora klastrů v rámci EU Podpora klastrů byla jednou z priorit rámcového programu v roce Klastry jsou vytvářeny napříč různými obory, zde jde o vytipování konkrétních průmyslových odvětví, na které se prioritně zaměřuje podpora na úrovni EU nebo ČR. V následující tabulce 1 jsou upřesněny strategicky významné projekty pro spolupracující regiony, které byly v rámci 63 Původní předpoklad zvýšení zaměstnanosti ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %. byl založen na rostoucí tendenci vývoje zaměstnanosti v EU v roce 2006 (viz graf 2 v kapitole II.1.C). Nicméně pokles zaměstnanosti v následujícím roce tento předpoklad značně omezil, proto předpokládáme, že by mělo být cílem udržení současné zaměstnanosti a případným nárůstem v dalších letech. Viz také kapitola II strana 168 celkem

143 klastrů realizované. 64 průmyslu, např.: V rámci klastrů byly EU podporovány obory zpracovatelského Doprava Nanotechnologie Plastikářský sektor Tabulka 1: Strategicky významné projekty pro spolupracující regiony v rámci programu RP7 Jméno projektu Účastnící projektu Oblast programu Specifikace Keen Regions Veneto (Itálie) Pais Vasco (Španělsko) Rhône-Alpes (Francie) Nanotechnologie Region Grenoble se průmysl orientuje na konkurenceschopnost klastru v rámci celého hodnotového řetězce, a to od nanovýrobců až po nano spotřebitele. PlastiVal Valencia Plastikářský Plasty jsou klíčovým regionálním sektorem ve Valencii, patří (Španělsko) sektor mezi pět nejlepších, pokud jde o přispění k regionálnímu HDP. Toto je strategické i pro oblast trhu Plasty slouží i automobilovému průmyslu i pro jiné výrobce, kteří hledají nové formy technických plastů pro jejich konečné produkty.centrální Evropa má unikátní pozici, Zdroj: II. 3 Vyústění analytické části (shrnutí vývoje a trendů) Analýza vývoje zpracovatelského průmyslu byla realizována prostřednictvím výzkumného šetření zaměřeného na zjištění zkušeností a očekávání vývoje ze strany významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Šetření obsahuje údaje zpracované na základě analýzy sekundárních dat (od ČSÚ, OECD, Eurostat apod.) a dále od významných subjektů zpracovatelského průmyslu, jejichž primární sdělení byla analyzována a rozpracována do závěrů. Vzhledem k analýze potřeb zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji je pro udržení rozvoje firem důležité dodržení následujících předpokladů: Orientace výsledných produktů na: (a) kvalitu (zajištěnou obnovováním a rozvíjením technologií), (b) široký sortiment produktů, (c) vývoj nových produktů s jedinečností postupů a zpracování, (d) cenu konečného produktu Zajištění lidských zdrojů, a to jak kvalifikovaných pracovníků ve specifických oborech zpracovatelského průmyslu (profese strojírenské, plastikářské, elektrotechnické), tak vysokoškolsky vzdělaných pracovníků manažerských a obchodních profesí 64 Poznamenáváme, že součástí jednoho z klastrů byl i Zlínský kraj. Mnohdy jsou klastry uměle vytvořené za účelem získání dotací a poté ani nefungují (např. CERADA), navíc dopad na firmy je často mizivý. Obdobná zkušenost je známá i z jiných mezinárodních projektů, jejichž cílem je získání konkrétní dotace (např. pro účely inovace výukových programů na univerzitách). Napsání projektu je jedna část, realizace projektu může být velmi sporadická. Evaluační výzkum v této oblasti dosud realizován nebyl. 142 strana 168 celkem

144 Vysoká úroveň technologií, která je pro diferencované sektory specifická, avšak je důležitá důsledná orientace na její neustálé obnovování Vlastní výzkum a vývoj prostřednictvích jednak sofistikovaných postupů ve vlastních laboratořích, jednak důslednou spoluprací s výzkumnými a vývojovými pracovišti (univerzity, technické obory, např. VUT, ČVUT, výzkumné a vývojové instituce) Investice do výzkumu a vývoje Zapojení do projektů podporovaných národními i nadnárodními programy Účast na významných výstavách a veletrzích Důsledná komunikace s potenciálními zákazníky Export i mimo Zlínský kraj, nejen do zemí EU, ale i mimo EU, např. do Indie, USA a dalších, zejména obnova exportních kontaktů v Rusku a v bývalých zemích SSSR (získání nových zakázek, nové kontakty s významnými osobnostmi zpracovatelského průmyslu apod.) Zajištění financování výrobních programů (v současnosti udávána opatrnost bankovního sektoru při poskytování úvěrů) Rozvíjení spolupráce s ostatními účastníky profesně zájmových sdružení a obdobnými subjekty ve Zlínském kraji, zlepšení celkové spokojenosti se spoluprací s těmito subjekty, která je v současnosti závislá na typu spolupracujícího subjektu. Celkově vývoj zpracovatelského průmyslu v ČR směřuje jak k rozvoji strojírenství jako tradičnímu sektoru, tak k rozvoji nových odvětví, založených na specifických technologiích, jako jsou nanotechnologie a biotechnologie. Ve střednědobém horizontu, s ohledem na závěry výše výzkumného šetření, má Zlínský kraj potenciál pro rozvoj zejména v tradičních oborech, kde však mohou např. nanotechnologie hrát velkou roli. Lze predigovat rozvoj dalších klíčových odvětví v oblasti zpracovatelského průmyslu s tím, že jejich pořadí se může měnit s ohledem na aktuální světovou situaci a s ohledem na další faktory. Mezi odvětví s růstovým potenciálem patří průmysl 65 (1) Pryžový a plastikářský; (2) Výroba kovů; (3) Chemický; (4) Elektrotechnický; (5) Strojírenský; (6) Potravinářský. 65 Poznamenáváme, že některé obory mají podporu ve VaV institucích Zlínského kraje. Instituce VaV nabízejí firmám aplikovaný výzkum v oborech chemie, stavebnictví, marketingu a zemědělství. VaV instituce se Zlínského kraje se zaměřují, jak bylo uvedeno ve výzkumu 2011, rovněž na oblasti: plastikářství, gumárenství; ekologie a životní prostředí; chemické, potravinářské; informatika; stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize); zemědělství a lesnictví; zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl); kožedělné a textilní. Strojírenství, ačkoliv některá VaV pracoviště uvedla zaměření i na tuto oblast, nemá ve Zlínském kraji přímé zastoupení specifického VaV pracoviště orientovaného na tento obor. Výzkum a vývoj inovací ve strojírenství ve Zlínském kraji je především vázán na pracoviště VaV VUT Brno. 143 strana 168 celkem

145 Popis perspektiv klíčových oborů podle NACE ve Zlínském kraji 66 CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (1) Postavení gumárenského a plastikářského průmyslu v rámci Zlínského kraje velmi výrazné. Hlavním důvodem je orientace gumárenských a zejména plastikářských kapacit na automobilový průmysl. Nejvíce konkurenceschopný je Zlínský kraj ve výrobě osobních a nákladních pneumatik a vzdušnic. Rok 2009 byl pro odvětví nepříznivý, v roce 2010 se situace zlepšila díky oživení většiny evropských ekonomik v rozhodujících odběratelských odvětvích. Zlínský kraj se musí vyrovnat s konkurencí z Číny, Ruska, Indie a Brazílie. Zlínsko se může stát atraktivnější z hlediska schopnosti vyrábět za nižší produkční náklady při dodržení kvality a modernizace. Vedle toho existují pro tuzemský gumárenský a plastikářský průmysl i nadále dobré předpoklady. Rovněž se očekává, že poptávka po plastech díky stále širší nabídce poroste, a to jak pro technické účely, tak pro finální spotřebu, včetně produktů pro volný čas. Podíl tržeb tohoto na průmyslu kraje je 49,7 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 109,1 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 23,7 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 8,0 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín, a Vsetín, částečně i pro Uherské Hradiště. V okrese Zlín se nachází do 200 ekonomických subjektů, v okrese Vsetín do 100 a v okrese Uherské Hradiště do 50 subjektů tohoto odvětví. Podíl na tržbách za produkci a služby je v okrese Zlín vysoce nadprůměrný, v okrese Vsetín nadprůměrný. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (2) Kovodělná výroba v České republice i ve Zlínském kraji má dlouhou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá, zejména kvůli užitným vlastnostem kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrostla poptávka po kovových komponentech do těchto odvětví. Velkým odběratelem produktů odvětví kovovýroby je stavebnictví. V konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále se rozvíjejí. Rozvoj odvětví by měl být podporován zejména prostřednictvím investičních pobídek pro výrobce s důrazem na použití high technologií. Vznikající a podporovaná technologická centra a jiné formy podpory umožňují zvyšovat kvalitu produktů v odvětví, takto je zajištěn odbytu jak v ČR, tak v zahraničí. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků ve Zlínském kraji má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj i v konkurenčním prostředí. Navíc odvětví nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí. Podíl tržeb tohoto odvětví na průmyslu kraje je 8,1 % a úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 102,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 15,5 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 9,9 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín, Uherské Hradiště a Vsetín. Ve všech těchto okresech se nachází více než 200 ekonomických subjektů. Podíl na 66 Dostupné z Perspektivy klíčových oboru ve Zlínském kraji vycházejí z celkové analýzy tržeb, zaměstnanosti, mezd a počtu subjektů v jednotlivých sektorech zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, jak je dále upřesněno. Odpovídající údaje jsou uvedený v tabulkách 7, 9 a 10 kapitoly II.1.A. 144 strana 168 celkem

146 tržbách za produkci a služby je v rámci Zlínského kraje v pořadí okresů Zlín, Vsetín a Uherské Hradiště. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (3) Český chemický průmysl patří v rámci EU 27 k méně významným zpracovatelským odvětvím. Také chemický průmysl ve Zlínském kraji zažívá v roce 2010, podobně jako ve většině států EU 27. Je však nutné počítat se zpomalením tempa růstu. Důvody očekávaného poklesu jsou např. zvýšení cen elektřiny v důsledku podpory fotovoltaiky (chemický průmysl patří k energeticky náročným odvětvím); změna klimatu (emisní povolenky); snaha Evropské komise zvýšit procento snížení emisí CO2 až na 30 % má značné dopady na chemický a rafinérský průmysl. Dále chemická legislativa (Evropská iniciativa REACH, RoHS, IPPC) vede k postupnému snižování konkurenceschopnosti českého chemického průmyslu vůči EU 15, ale také Číně, Indii apod., což platí to zejména pro malé a střední podniky, kterých se tato opatření dotknou nejvíce. Pro udržení pozice odvětví je třeba zejména: (1) udržet silnou produkční bázi a investovat do rozvoje nových perspektivních sektorů (nové, zelené technologie, nanotechnologie, fotonika, progresivní materiály, biotechnologie apod.); (2) identifikovat budoucí potřeby v kvalifikaci personálu (národní a mezinárodní vzdělávací programy, výchova na školách, zlepšení image u široké veřejnosti apod.); (3) zajistit prostředky na výzkum, vývoj a inovace; (4) zajistit přístup na globální trhy energií a surovin za konkurenční ceny; (5) podpořit vyšší a efektivnější využití obnovitelných surovin. Tyto obecné závěry platí jak pro ČR, tak i pro Zlínský kraj. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 6,6 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) v podílovém vyjádření je 93,0 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 5,9 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 3,2 %. Odvětví je významné pro okres Vsetín. Nachází se zde do 50 ekonomických subjektů. Do tohoto okresu je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (4) Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. V příštích letech lze po těchto dodávkách očekávat výrazný nárůst poptávky. Celková zaměstnanost v odvětví by v budoucích letech měla i nadále vzrůstat. Velký nárůst lze očekávat v oboru Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, dále v oboru Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 3,2 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) v podílovém vyjádření je 85,9 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 6,9 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 8,8 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín, Uherské Hradiště a Vsetín. V okrese Zlín se nachází více než 200 ekonomických subjektů, v ostatních dvou do 200 subjektů tohoto odvětví. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. 145 strana 168 celkem

147 CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (4) Elektrotechnika je oborem, jehož produkty nacházíme na každém kroku. Vývoj tohoto odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Tento průmysl je odvětvím, kde na rozdíl od ostatních tradičních oborů zpracovatelského průmyslu, výrobní technologie zastarávají rychleji. Novým trendem je zejména zvětšování kapacit výpočetní techniky, dále pak zrychlování výpočetních procesů, které umožňuje vývoj a použití nových aplikací. Druhým velkým trendem je miniaturalizace těchto zařízení, do popředí se dostávají přenosné počítače (notebook) a novinkou jsou i počítače do kapsy (tablet). Mezi další trendy patří také úplné vymizení klávesnic z mobilních telefonů a jejich nahrazení dotykovými displeji. Elektrotechnický průmysl má velkou budoucnost a lze očekávat další zvětšování kapacit výpočetní techniky, zrychlování výpočtových procesů a samozřejmě i miniaturalizace těchto zařízení. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 9,9 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 96,4 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 5,3 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 5,2 %. Odvětví je významné pro okresy Uherské Hradiště a Vsetín. V obou okresech se nachází do 100 ekonomických subjektů. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. (5) Všeobecné strojírenství se konsoliduje a vykazuje růstovou dynamiku. Po létech poklesu významnosti tohoto odvětví lze pozorovat trend příznivého vývoje realizace produkce jak v jednotlivých oborech, tak i směrech odbytu. Příznivým jevem je znovuzískávání tradičních vývozních území, což svědčí o přínosu proexportní politiky pro tuzemské exportéry. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 4,1 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 94,7 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 8,5 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 12,5 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín a Uherské Hradiště. V okrese Zlín se nachází do 200 ekonomických subjektů, v okrese Uherské Hradiště do 100 subjektů tohoto odvětví. Do těchto okresů, je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků a nápoje (6) Výroba potravinářských výrobků patřila vždy k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu v ČR i ve Zlínském kraji. Nepříznivým stavem je rostoucí trend importu potravin do ČR. O perspektivě výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů bude rozhodovat kvalita produktů a přidaná hodnota produkce. Jednou z možností je uplatnění produktů, které splňují podmínky ochrany v EU i výrobků, které nesou značku KLASA. Bude žádoucí takto pokračovat i u biopotravin a regionálních potravin. Podpora této produkce vhodnými marketingovými nástroji by se měla promítnout do oživení podnikatelského prostředí v celém odvětví. Konkurenceschopnost odvětví výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů by měla být posilována. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 7,3 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 95,8 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 9,9 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 9,1 %. Odvětví je významné pro okresy Uherské Hradiště, Vsetín a Kroměříž. V okrese Uherské Hradiště se nachází do 200 ekonomických subjektů, v ostatních dvou do 100 subjektů tohoto odvětví. Do těchto okresů, zejména do okresu Kroměříž 146 strana 168 celkem

148 z důvodu zvýšení konkurenceschopnosti vůči jiným regionům, je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. Popis perspektiv dalších důležitých oborů podle NACE ve Zlínském kraji Ačkoliv další odvětví nebyla pojímána pro Zlínský kraj jako klíčová, uvádíme specifikaci i dalších odvětví, která by mohla být na regionální úrovni rovněž podporována. CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Toto odvětví se skládá z velmi rozdílných pododvětví, která byla celosvětovou krizí zasažena rozdílně. Mezi prvními 11 podniky tohoto odvětví jsou zejména výrobci kolejových vozidel a jejich součástí. Mezi pozitivní zprávy pro budoucnost odvětví u nás patří informace o rozšiřování výrobních kapacit nebo budování vývojových či testovacích center firem v tomto odvětí. Některé firmy již investovaly více než desetimilionové investice do vývojověvýrobního pracoviště kompozitů. Podíl tržeb odvětví na průmyslu kraje je 1 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 79,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 2,2 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 2,2 %. Odvětví je významné pro okres Uherské Hradiště, v němž se nachází do 50 ekonomických subjektů. V rámci Zlínského kraje i tohoto okresu má významné postavení kunovický výrobce letounů Aircraft Industries, jedná se o novou jedničku zlínského byznysu. Do okresu Uherské Hradiště je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 31 Výroba nábytku Dosahované výsledky, podložené zázemím kvalitních domácích obnovitelných surovin, jsou předpokladem dalšího růstu odvětví. Pro odvětví je trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologie. Pro perspektivu odvětví je důležité rozšiřování obchodních i kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu k třetím zemím, zejména se zaměřením na Ruskou Federaci. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 1,1 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 87,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 3,8 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 1,5 %. Odvětví je významné pro okres Kroměříž. V okrese se nachází více než 200 ekonomických subjektů. Do okresu je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala oboru usní a surových kůží, proto jsou v tomto oboru aplikovány některé směrnice, které mají ne příliš příznivý dopad na průmysl. V rámci konkurenceschopnosti pak je zásadním problémem skutečnost, že evropský trh je prakticky neomezen pro dovozy z celého světa, naopak ale je zde řada celních bariér a dovozních omezení v třetích zemích. Toto je zvláště omezující v současné době, kdy je zásadním problémem nalezení nových trhů. Stejně tak jako v Evropě i v České republice a ve Zlínském kraji přetrvává hlavně regionální charakter kožedělného průmyslu. V oboru je vysoká konkurence hlavně z asijských zemí a proto čeští výrobci musí hledat nové trhy a orientovat se na export a k tomu může napomoci 147 strana 168 celkem

149 i větší spolupráce se zahraničními partnery, zaměření se na výrobu specializované obuvi s vyšší přidanou hodnotou, zdravotní obuvi, dětské a pracovní obuvi a určitým náznakem zlepšení je i snaha o návrat některých známých značek jako je Prestige a BOTAS. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 0,8 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 95,0 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 2,9 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 0,5 %. V r významným okresem s nadprůměrnou zaměstnaností v tomto odvětví byl okres Zlín včetně nadprůměrných tržeb. V okrese se nachází do 100 ekonomických subjektů, od minulého roku však došlo k poklesu o šest subjektů. Od roku 2006 mají tržby ve Zlínském kraji celkem klesající tendenci. Ačkoliv se nejeví, že by se situace příliš změnila, je vhodné podporovat regionální charakter tohoto průmyslu, zejména v okrese Vsetín v souvislosti s kulturním dědictvím specifických oblastí, např. výroba obuvi k regionálním krojům. CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Všechny obory sklářského a keramického průmyslu se od roku 2008 vyrovnávají s dopady ekonomické krize a stále sílící konkurencí. Toto odvětví neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (např. cihly, kamenina, beton). Současný vývoj zahraniční a domácí ekonomiky nedává velké naděje na výrazné zlepšení. Technický pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo v řadě průmyslových technologií, musí najít odezvu v oblasti výroby a zlepšených vlastností stavebních materiálů. Inovace musí být zaměřeny především na zlevnění výstavby a dosažení vyšší užitné hodnoty staveb. Ve prospěch optimistického očekávání budoucnosti českého stavebnictví hovoří v první řadě objektivní potřeba investiční výstavby v příštích deseti letech. Nejvýznamnější podmínkou budoucího rozvoje stavebnictví je však pozitivní vývoj české ekonomiky Evropské unie jako celku. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 1,6 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 86,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 2,9 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 6,1 %. Významné místo v tomto odvětví měl v r okres Vsetín s nadprůměrnou zaměstnaností i nadprůměrnými tržbami. V okrese se nachází do 200 aktivních ekonomických subjektů a od minulého roku došlo k jejich nárůstu o osm firem. Podpora odvětví by mohla směřovat do tohoto okresu. CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Zlínský dřevozpracující průmysl je schopen produkovat konkurenceschopné výrobky ve všech svých oborech. Má dobré předpoklady k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Dalšího rozvoj dřevařského průmyslu bude záležet na udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců. Je nutné pokračovat v zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Důležité bude soustřeďování výroby do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Čeští výrobci v dřevařském průmyslu jsou kvalitou i cenou žádanými dodavateli svých výrobků nejen na tuzemském trhu, ale i na trzích ostatních zemí v EU a ve světě. 148 strana 168 celkem

150 Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 0,6 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 79,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 1,2 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 1,8 %. Odvětví je významné pro okresy Vsetín, Uherské Hradiště a Zlín. Ve všech uvedených okresech se nachází více než 200 ekonomických subjektů. Podpora odvětví by mohla směřovat do těchto okresů. CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Toto odvětví má přímé vazby na odvětví, jež se zabývají výrobní činností a zajišťují dodávky strojů, zařízení a dílů pro instalaci, montáže i opravy. Celkově má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 0,3 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 97,9 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 0,9 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 4,6 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín a Uherské Hradiště, nachází se v jednom i druhém více než 200 ekonomických subjektů. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví. CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů V České republice již byla překročena hranice 1 mil. ks vyrobených motorových vozidel, meziroční navýšení výroby avizovaly firmy Škoda, Hyundai, AVIA, u ostatních výrobců vozidel by mělo dojít ke snížení. Také výrobci autodílů avizují meziroční navýšení tržeb. Několik domácích výrobců hodlá tuto výrobu rozšiřovat. Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 4,5 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je v podílovém vyjádření 72,6 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 8,3 % a podíl na zaměstnanosti v ČR 20,0 %. S ohledem na mírně rostoucí vývoj tržeb by ani toto odvětví nemělo být zanedbáno. V okrese Zlín došlo od posledního sledovaného období v r k nárůstu o dva ekonomické subjekty. Shrnutí Závěrem kapitoly lze konstatovat, že je od podnikatelských subjektů očekávána institucionální podpora a tvorba pozitivních podmínek podnikatelského prostředí, která eliminuje migraci podnikatelů z důvodů nižší efektivity výroby v kraji. Mezi jejich potřeby patří např. služby vedoucí k usnadnění budování nových firem, zajištění kvalifikované pracovní síly, podpoření mobility, praktického výzkumu a zejména snížení administrativní zátěže efektivnějším využíváním zpracovávaných údajů. 149 strana 168 celkem

151 III. Prognóza, doporučení podpory III.1. Očekávaný vývoj zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v dlouhodobém horizontu III.1.a Vývoj zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji jako celku Má-li prognózování poskytnout orientaci ve složitém fungování jednotlivých systémů, musí vycházet z důkladné znalosti všech příslušných systémotvorných faktorů a vztahů, ze spolehlivých analýz a z celkové správné diagnózy nežádoucích trendů vývoje zkoumaného. Prognózování se proto neobejde bez studia externích a interních vlivů, které doprovázejí vývoj společnosti. Mezi externí vlivy můžeme zařadit globalizaci, budování evropského prostoru, rostoucí vliv a integraci bohatých regionů na bázi proximility. Mezi interní vlivy počítáme restrukturalizaci české ekonomiky, zajišťování udržitelného rozvoje, investiční politiku a silnou orientaci na získávání zahraničních investorů, uchovávání a rozvoj potenciálu území a další. Cílem této kapitoly není vytvořit samostatný prognostický model, ale použít dostupné údaje pro odhad vývoje důležitých odvětví ve zpracovatelském průmyslu v Zlínském kraji. K tomuto cíli byly použity jak dostupné údaje z publikace Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje , v níž je doporučeno pro posouzení vývoje použít tradiční ekonomické ukazatele tak, projektu Národní observatoře České republiky Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro ČR 68. Důležité charakteristiky, které by měly sloužit pro porovnatelnost a vývoj odvětví ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji, jsou dostupné ze statistických zdrojů ČR a EU, a mohou být komparovatelné a dlouhodobě porovnatelné v rámci časových řad. Jedná se o: 1. Průměrný počet podnikatelských subjektů v kraji 2. Průměrnou výši tržeb (celkem v mil. Kč) 3. Průměrný počet zaměstnanců ve firmě 4. Průměrnou výši mezd Zpracovatelský průmysl patří a v dlouhodobém výhledu bude patřit mezi tahouny a zároveň bude zaměstnávat nejvíce osob ve Zlínském kraji 69, tím se bude výraznou mírou podílet na tvorbě HDP Zlínského kraje a zaměstnanosti, což je pro budoucnost klíčové. Ačkoliv níže uvedené grafy sledující vývoj jednotlivých charakteristik ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji a jsou uváděny již v předešlých částech předkládané analýzy, uvádíme je pro přehlednost na tomto místě ještě jednou. Z vývoje grafů vyplývá optimistický 67 Zahradník, P., Jedlička, J.: Strategie rozvoje Zlínského kraje ; Programy rozvoje územního obvodu Zlínského kraje , ZK Co se týče odhadu vývoje přímo zpracovatelského průmyslu vyjádřených v číselných řadách, tak se v citované publikaci Zlínského kraje explicitně nic takového neobjevuje. Výhled do roku 2020 je formulován velmi obecně. 68 Havlíčková V., Lapáček M.: Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro Českou republiku. NOZV- NVF č.4/2007. Praha, NOZV-NVF Viz tabulka 1 kapitoly I.4.1 a graf 7 kapitoly II.1., rovněž strana 168 celkem

152 závěr týkající se celého zpracovatelského průmyslu v tom smyslu, že křivky poukazují na opakované poklesy a nárůsty v určitých časových obdobích. Celkově však zaměstnanost vykazuje sestupnou tendenci. Tendence ve vývoji tržeb, počtu podniků zpracovatelského průmyslu a hrubé mzdy je spíše rostoucí. Dá se předpokládat, že firmy zpracovatelského průmyslu se budou snažit o alespoň mírné navyšování tržeb i mezd, minimálně jejich zachování ve stabilizované úrovni. Pokud by byla celková ekonomická situace nepříznivá, jednalo by se pravděpodobně o kompenzaci těchto vlivů omezováním zaměstnanosti. Údaje pro jednotlivá odvětví a odpovídající charakteristiky zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, zejména v časovém vývoji, však dostupné nejsou. Z tohoto důvodu jsme použili modely vytvořené alespoň pro jednu z charakteristik, na jejímž základě lze argumentovat očekávaný vývoj jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu i ve Zlínském kraji. Touto charakteristikou je zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Předpokládáme, že by se modely řešené pro jednotlivé kraje ČR mohly lišit v konkrétních číselných údajích, nicméně ve vývoji by měly být dlouhodobé tendence, tj. růst resp. pokles, zachovány. Graf 1: Vývoj zaměstnanosti ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (průměrný evidenční počet zaměstnanců fyzické osoby) Zdroj: ČSÚ Zpracovatelský průmysl ZK se podílí více než třetinou (v r se jednalo o 38,9% podíl) na tvorbě HPH ve Zlínském kraji. Graf 2: Vývoj počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu (se 100 a více zaměstnanci) ve Zlínském kraji r r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ Graf 3: Vývoj tržeb ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji (mil. Kč) r r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ 151 strana 168 celkem

153 Graf 4: Vývoj podílu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu na celkové zaměstnanosti ve Zlínském kraji (v %) r r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ Graf 5: Vývoj podílu hrubé mzdy ve zpracovatelském průmyslu na celkové hrubé mzdě ve Zlínském kraji (v %) 105,5 104,5 103,5 102,5 101,5 r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ Pro vstup do prognostických modelů je třeba znát mnoho dat, která jsou rozdělená do 5 základních forem: exogenní data (úroveň průmyslové produkce, daňové sazby); převodníky klasifikací (např. z kategorií spotřebitelských výdajů na komodity); ostatní převodníky (např. matice nepřímých daňových sazeb pro podniky); parametrické matice (např. parametry investičních funkcí); kalibrační veličiny, veličiny se zpožděním, historická data. Z uvedeného vyplývá, že jde o dlouhodobou činnost, která je spojena zpravidla s vývojem vlastního prognostického modelu, který by se dal vhodně aplikovat na problematiku zkoumaného. Pokud by se do modelu nezapočítala všechna data se snahou o zjednodušení, hrozilo by zkreslení a prognostika by se stala irelevantní. Jako příklad komplexní prognostické analýzy, kterou však použijeme pro relativizaci argumentace vývoje z tohoto modelu na základě aktualizovaných údajů, nám může posloužit projekt Národní observatoře České republiky Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro ČR 70. Pro Tuto prognózu byl použit prognostický model E3ME (sestavený experty z britské Cambridge Econometrics), upravený pro podmínky ČR. Tento model měl být vhodný svou postatou pro analytickou podporu politického rozhodování a výzkumných aktivit v oblasti střednědobých a dlouhodobých dopadů politik týkajících se oblasti ekonomiky, životního prostředí a energetiky. Model se skládá ze 3 stěžejních modulů Energy- Environment-Economy a kombinuje dynamický ekonometrický přístup s některými aspekty modelu všeobecné rovnováhy a modelů korekce chyb s ekonometrickou analýzou založenou na historických časových řadách. Řešení prognostických modelů spočívá v celkové složitosti propojení, která z regionálního hlediska ovlivňují průběh ekonomického modelu. Tyto vazby jsou v obrázku 1 znázorněny ve třech úrovních: ostatní svět, irelevantní země (regiony) EU a relevantní země EU. 70 Havlíčková V., Lapáček M.: Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro Českou republiku. NOZV- NVF č.4/2007. Praha, NOZV-NVF strana 168 celkem

154 Obrázek 1: Vazby, které ovlivňují průběh ekonomického modelu Zdroj: Projekce zaměstnanosti, NOZV-NVF 2007 Zpracovatelský průmysl je největším odvětvím v české ekonomice, a to jak ve vyráběném produktu, tak v celkové zaměstnanosti. Níže uvedené grafy jsou uváděny nikoliv z důvodu uvádění četnostních údajů, ale z důvodu vizuálního průběhu a tvarů křivek, které tento vývoj charakterizují. 71 Poznamenáváme, že model byl řešen v době před proběhnutou celosvětovou krizí a je chápán jako orientační, jiné prognostické modely dostupné nejsou. Pro třídění odvětví byl používán číselník OKEČ, v současnosti pracujeme s číselníkem CZ- NACE. 71 Výsledky modelu z r uváděly, že se zpracovatelský průmysl podílel na celkové zaměstnanosti 28,4 %, do roku 2020 by měl tento podíl mírně klesnout na 26,5 % v roce Až do roku 2009 se předpokládal mírný nárůst zaměstnanosti v tomto odvětví, počínaje rokem 2010 mělo však docházet postupnému poklesu až na 1251 tisíc osob v roce 2020, což mělo být o 110 tisíc osob méně než v roce Relativně se tak jednalo o průměrný roční pokles zaměstnanosti 0,2 %, celkově poté o pokles o 8,1 %. 153 strana 168 celkem

155 Obrázek 2: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu dle prognostického modelu (Zaměstnanost v tis. Kč a roční změna v % vyjádřena spojitou křivkou) Zdroj: Projekce zaměstnanosti, NOZV-NVF 2007 III.1.b Vývoj odvětví zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji Pro odhad vývoje v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji byla použita zaměstnanost a odpovídající dostupná data, protože pro tuto charakteristiku byl vypracován prognostický model odpovídající vývoji v ČR. Popis vývoje v ČR chápeme jako podpůrný. Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, dle oborů NACE podle pořadí počtu zaměstnaných v roce 2011 v meziročním vývoji od roku 2000, je uveden v grafech 6a a 6c. Tento vývoj zaměstnanosti byl ještě kvůli komparovatelnosti s prognostickým modelem přepočítán na relativní zaměstnanost k r Vývoj sleduje údaje ekvivalentní prognostickým křivkám, které jsou analyzované samostatně podle jednotlivých odvětví. Z grafu 6a, v němž je uvedeno prvních 8 odvětví zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje, je zřejmé, že vývoj zaměstnanosti je velmi variabilní, z čehož logicky vyplývá variabilita dalších charakteristik (např. tržeb, údaje za subjekty Zlínského kraje k dispozici však nejsou). V aktuálním roce lze vyhledat pouze dvě odvětví, u nichž byl zjištěn pokles zaměstnanosti v prvních dvou kvartálech tohoto roku. Jedná se o odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba elektrických zařízení. Tato odvětví již zřejmě pružně reagovala na aktuální ekonomickou situaci, která je závislá na kontextu EU a současných měnících se podmínkách. U všech dalších odvětví nelze z dat v r zjistit kvartální pokles, nejvýše stagnaci a to u odvětví Zpracování dřeva a ostatních dřevěných výrobků kromě nábytku a u odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. 154 strana 168 celkem