MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/ Přírodopis. Přehled učiva a školních výstupů Gymnázium osmileté nižší stupeň Základní škola

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048. Přírodopis. Přehled učiva a školních výstupů Gymnázium osmileté nižší stupeň Základní škola"

Transkript

1 MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/ Přírodopis Přehled učiva a školních výstupů Gymnázium osmileté nižší stupeň Základní škola Autoři: Mgr. Tomáš Hasík, Mgr. Lenka Kořínková, Mgr. Kateřina Žáková Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Čáslav

2 Gymnázium osmileté nižší stupeň, Základní škola Přírodopis Ročník: prima kvarta, ročník RVP: Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání, MŠMT Praha 2013, kapitola Přírodopis Předepsané očekávané výstupy: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka Předepsané učivo: vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty; názory na vznik života základní struktura života buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné význam a zásady třídění organismů dědičnost a proměnlivost organismů podstata dědičnosti a přenos dědičných informací, gen, křížení viry a bakterie výskyt, význam a praktické využití Předepsané očekávané výstupy: BIOLOGIE HUB rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků Předepsané učivo: houby bez plodnic základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a živé organismy houby s plodnicemi stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami lišejníky stavba, symbióza, výskyt a význam Předepsané očekávané výstupy:

3 BIOLOGIE ROSTLIN odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí Předepsané učivo: anatomie a morfologie rostlin stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod) fyziologie rostlin základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování systém rostlin poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas, mechorostů, kapraďorostů (plavuně, přesličky, kapradiny), nahosemenných a krytosemenných rostlin (jednoděložných a dvouděložných); jejich vývoj a využití hospodářsky významných zástupců význam rostlin a jejich ochrana Předepsané očekávané výstupy: BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy Předepsané učivo: stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování vývoj, vývin a systém živočichů významní zástupci jednotlivých skupin živočichů prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) rozšíření, význam a ochrana živočichů hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná společenstva projevy chování živočichů Předepsané očekávané výstupy: BIOLOGIE ČLOVĚKA určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy

4 orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu života aplikuje první pomoc při poranění a jiném poškození těla Předepsané učivo: fylogeneze a ontogeneze člověka rozmnožování člověka anatomie a fyziologie stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány, orgánové soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a rozmnožovací, řídící), vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti nemoci, úrazy a prevence příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných nemocí; závažná poranění a život ohrožující stavy, epidemie životní styl pozitivní a negativní dopad prostředí a životního stylu na zdraví člověka Předepsané očekávané výstupy: NEŽIVÁ PŘÍRODA objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi Předepsané učivo: Země vznik a stavba Země nerosty a horniny vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam a využití zástupců, určování jejich vzorků; principy krystalografie vnější a vnitřní geologické procesy příčiny a důsledky půdy složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, její hospodářský význam pro společnost, nebezpečí a příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace vývoj zemské kůry a organismů na Zemi geologické změny, vznik života, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí geologický vývoj a stavba území ČR Český masiv, Karpaty podnebí a počasí ve vztahu k životu význam vody a teploty prostředí pro život, ochrana a využití přírodních zdrojů, význam jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na živé organismy a na člověka

5 mimořádné události způsobené přírodními vlivy příčiny vzniku mimořádných událostí, přírodní světové katastrofy, nejčastější mimořádné přírodní události v ČR (povodně, větrné bouře, sněhové kalamity, laviny, náledí) a ochrana před nimi Předepsané očekávané výstupy: ZÁKLADY EKOLOGIE rozlišuje a uvede příklady systémů organismů populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému Předepsané učivo: organismy a prostředí vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím; populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému ochrana přírody a životního prostředí globální problémy a jejich řešení, chráněná území Předepsané očekávané výstupy: PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODNIN aplikuje praktické metody poznávání přírody dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody Předepsané učivo: praktické metody poznávání přírody pozorování lupou a mikroskopem (případně dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře a sbírek, ukázky odchytu některých živočichů, jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů významní biologové a jejich objevy Školní výstup: Žák... definuje biologii jako vědu o živé přírodě nastíní praktický význam poznání živé přírody pro pravěkého člověka (znalost chování zvířat potřebná k jejich ulovení, znalost poživatelných a léčivých rostlin, znalost lidského těla k léčbě a prvním chirurgickým zákrokům) starověké učence chápe jako všestranné myslitele, nikoli specializované badatele uvede jako příklady starořeckých učenců Hippokrata a Aristotela vysvětlí obsah novodobé Hippokratovy přísahy má povědomost o tom, že učení Aristotelovo ovlivnilo vnímání světa ve středověké Evropě vysvětlí princip Aristotelovy teorie naivní abiogeneze uvede francouzského mikrobiologa Louise Pasteura jako vyvratitele teorie naivní abiogeneze v 19. století Učivo tematický celek Dějiny biologie

6 charakterizuje stav přírodovědného poznání ve středověké Evropě popíše vliv církve na přírodovědná bádání ve středověku uvede příklady perzekucí, jimž byli vystavováni středověcí přírodovědci ze strany církve a vysvětlí důvody, proč tomu tak bylo klade centrum středověké vzdělanosti v oblasti přírodovědného bádání (matematika, geografie, astronomie, lékařství) do oblasti Arabské říše uvede jako příklad proslulých středověkých učenců známého lékaře v Arabské říši Avicennu popíše společenské a hospodářské změny na počátku novověku a jejich vliv na charakter přírodovědného bádání klade do období 16. a 17. století počátky moderních přírodovědných disciplín dává do souvislosti nastupující humanismus se zájmem o poznání lidského těla uvede jako průkopníka moderní anatomie Vláma Andrea Vesalia (16. století) uvede Angličana Wiliama Harveyho jako průkopníka fyziologie (17. století, výzkum krevního oběhu) klade do období kolem roku 1590 konstrukci prvního mikroskopu otcem a synem Janssenovými, brusiči z Holandska klade do období 17. století působení průkopníků mikroskopování Angličana Roberta Hooka (pozorování prvních buněk) a Holanďana Antony van Leeuwenhoeka (objev bakterií roku 1674 a prvoků roku 1683) zhodnotí význam binomické nomenklatury (podvojného názvosloví) a taxonomického systému zavedených švédským přírodovědcem Carlem Linné vysvětlí princip binomické nomenklatury (tj. užívání jména rodového a druhového) jako základní předpoklad pro zařazení druhu do biologického systému chápe jeho příbuzenské vztahy k ostatním organismům označí období 18. a 19. století jako dobu překotného vývoje přírodovědného poznání a postupující specializace jednotlivých disciplín chápe Angličana Edwarda Jennera jako průkopníka moderního očkování (rok 1796, vakcinace virem kravských neštovic zabránila nákaze pravými neštovicemi) uvede Jana Evangelistu Purkyně jako cytologa a fyziologa světového formátu uvede Charlese Roberta Darwina jako autora evoluční teorie zvané darwinismus vysvětlí podstatu darwinismu vysvětlí podstatu principu přírodního (též přirozeného) výběru jmenuje Darwinovo klíčové dílo O původu druhů (rok 1859), ve kterém nastínil principy evoluce

7 uvede jako průkopníka genetiky Gregora Johanna Mendela uvede zajímavosti z Mendelova životopisu (např. narozen v Hynčicích ve Slezsku, opat augustiniánského kláštera v Brně) přiřadí Gregoru Johannovi Mendelovi autorství Mendelových zákonů (základních pravidel dědičnosti) má povědomí o faktu, že Mendelovo dílo v době svého vzniku nevzbudilo pozornost a zapadlo uvede francouzského přírodovědce Louise Pasteura jako významného mikrobiologa a průkopníka očkování proti vzteklině (rok 1885) jmenuje německého mikrobiologa Roberta Kocha jako objevitele původce tuberkulózy (rok 1882, tzv. Kochův bacil) zhodnotí význam rozvoje mikrobiologie pro potíráním infekčních onemocnění jmenuje Karla Landsteinera jako objevitele krevního systému ABO (rok 1901) a Rh faktoru (rok 1940) jmenuje Ivana Petroviče Pavlova jako významného ruského fyziologa a popíše jeho pokusy se psy (podmíněné reflexy) uvede Alexandra Ivanoviče Oparina jako autora teorie evoluční abiogeneze vysvětlí na přiměřené úrovni podstatu teorie evoluční abiogeneze jmenuje Alexandra Fleminga jako objevitele penicilinu zhodnotí význam antibiotik pro léčbu bakteriálních onemocnění uvede Konráda Lorenze jako jednoho ze zakladatelů etologie jmenuje Jamese Watsona, Francise Cricka jako objevitele struktury DNA (rok 1953) popíše strukturu DNA jako dvoušroubovici jmenuje naše významné přírodovědci a uvede obory jejich činnosti: Tadeáš Hájek z Hájku lékař Rudolfa II., astronom, překlad Mattioliho Herbáře; Jan Jesenský první veřejná pitva na našem území roku 1600; Filip Maxmilián Opiz botanik 19. století, čáslavský rodák; Jan Evangelista Purkyně ( ) cytolog, fyziolog, položil základy buněčné teorie, založil časopis Živa; Gregor Johann Mendel ( ) průkopník genetiky, zformuloval tzv. Mendelovy zákony, opat augustiniánského řádu v Brně; Joachim Barrande francouzský inženýr a paleontolog, proslavil prvohorní oblast našeho území zvanou Barrandien; Jan Janský psychiatr, objev krevních skupin systému ABO (rok 1907), propagátor dárcovství krve; Aleš Hrdlička antropolog českého původu působící v USA, doložil asijský původ amerických indiánů, teorie jednotného původu člověka; Antonín Holý virolog světového významu, preparáty k léčbě hepatitidy a AIDS jmenuje následující biologické či hraniční disciplíny a přiřadí k nim objekt jejich výzkumu: botanika rostliny, zoologie živočichové, mykologie houby, antropologie člověk, mikrobiologie mikroorganismy, virologie Biologické vědy

8 viry, dendrologie dřeviny, entomologie hmyz, ichtyologie ryby, herpetologie obojživelníci a plazi, ornitologie ptáci, parazitologie cizopasníci, taxonomie (= systematika) třídění organismů, molekulární biologie molekulární úroveň organismů, obecná biologie obecné zákonitosti fungování organismů, cytologie buňka, anatomie stavba organismů, fyziologie fungování organismu, genetika (dědičnost a proměnlivost, ekologie vztah organismu a prostředí, etologie chování živočichů, paleontologie vyhynulé organismy, evoluční biologie vznik a vývoj organismů, biochemie chemická stránka životních dějů, lékařství (= medicína) zdraví a léčba si je vědom postupné specializace vědních disciplín zhodnotí význam biologie pro ostatní vědní disciplíny a její význam pro praktický život jmenuje základní metody vědecké práce v biologii pozorování, pokus a práci s literaturou popíše rozdíl mezi pozorováním a pokusem uvede technická zařízení používaná k pozorování lupu, světelný mikroskop, stereoskopický mikroskop, elektronový mikroskop porovná zvětšení světelného a elektronového mikroskopu rozlišuje pozorování preparátů v procházejícím a dopadajícím světle popíše princip funkce světelného mikroskopu popíše stavbu světelného mikroskopu (okulár, objektiv, revolverová hlavice, tubus, stojan, pracovní stolek, zaostřovací šroub, zdroj osvětlení) používá bezpečně mikroskop k laboratorní práci uvede způsob výpočtu zvětšení světelného mikroskopu popíše rozdíl mezi monokulárním a binokulárním mikroskopem popíše rozdíl mezi trvalým a dočasným mikroskopickým preparátem zhotovuje dočasné mikroskopické preparáty dodržuje pravidla bezpečnosti práce při zhotovování preparátů rozlišuje podložní a krycí sklíčko uvede mikrotom jako nástroj k pořizování tenkých mikroskopických řezů zhotovuje jako doklad své práce zápis, případně obrazovou dokumentaci rozlišuje rozdíl mezi termíny hypotéza (nepotvrzená domněnka) a teorie (je již podložena vědecky získanými důkazy) jmenuje vlastnosti modelových pokusných organismů (např. nenáročnost chovu či pěstování, rychlá reprodukce, větší množství potomstva, dostupnost) Metody práce v biologii

9 uvede důvody, proč se člověk nehodí jako modelový pokusný organismus (zejména etické důvody, ale i pomalá reprodukce, málo potomků, pozdní dospívání) jmenuje různé druhy pokusných modelových organismů (např. bakterie Escherichia coli, octomilka, myš domácí) jmenuje obecné vlastnosti živých organismů hierarchické uspořádání organismu, metabolismus, dráždivost, rozmnožování a dědičnost, podléhání evolučním změnám podá informaci o hierarchickém uspořádání organismu (atomy molekuly buněčné organely buňka pletiva a tkáně orgány orgánové soustavy organismus populace nebo individua vyššího řádu uvede příklady individuí vyššího řádu (včely, mravenci, termiti aj.) objasní životní strategii individuí vyššího řádu charakterizuje metabolismus jako přeměnu látek a tok energie nahlíží na organismy jako na neizolované systémy vyměňující si s okolím látky, energii a informace uvede jako příklad metabolických procesů fotosyntézu a buněčné dýchání charakterizuje dráždivost (vnímavost) jako schopnost organismu reagovat na podněty rozlišuje pohlavní a nepohlavní rozmnožování popíše rozdíly mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním chápe organismy jako v čase proměnlivé uvede Carla Linného jako zakladatele moderní taxonomie a podvojného názvosloví (binomické nomenklatury) uvede stupeň vzájemné příbuznosti organismů jako hlavní kritérium jejich zařazení do systému nahlíží na vzhled organismů jako na zavádějící kritérium pro jejich zařazení do systému vysvětlí termín konvergence jako sbíhavost znaků různých taxonů uvede příklady konvergence (např. žralok, tuňák, ryboještěr, delfín) vysvětlí termín divergence jako rozbíhavost znaků u jednoho taxonu uvede příklady divergence (např. australští vačnatci, tzv. Darwinovy pěnkavy na Galapágách) vysvětlí definici druhu jakožto jednotky zahrnující organismy, které mají společný původ, plodně se mezi sebou kříží, jsou přizpůsobeny určitým podmínkám prostředí a jsou v dané etapě evolučního vývoje charakterizovány společnými morfologicko-fyziologickými znaky, jimiž se odlišují od ostatních organismů jmenuje v příslušné posloupnosti jednotlivé systematické úrovně používané v systému rostlin (říše, oddělení, třída, řád, čeleď, rod, druh) jmenuje v příslušné posloupnosti jednotlivé systematické úrovně používané v systému živočichů (říše, kmen, Obecné vlastnosti živých organismů Binomická nomenklatura a taxonomie

10 třída, řád, čeleď, rod, druh) jmenuje systematické jednotky nižší než druh (poddruh, rasa) zařadí do systému rostlin modelový druh rostliny dle vlastního výběru zařadí do systému živočichů modelový druh živočicha dle vlastního výběru rozklíčuje vědecké názvy jednotlivých druhů na jméno rodové, jméno druhové, jméno autora a rok pojmenování (zařazení do systému) má povědomost o tom, že v názvech druhů pojmenovaných nejznámějšími autory se pro uvedení jména autora často užívá specifická zkratka (např. Linné L.) uvede latinu jako oficiální jazyk pro pojmenovávání jednotlivých taxonů má povědomí o tom, že princip binomické nomenklatury je aplikován i v českém názvosloví si je vědom toho, že česká pojmenování organismů jsou svébytná a nevznikají jako doslovný překlad z latinského pojmenování má povědomí o tom, že princip binomické nomenklatury není v některých jazycích respektován (např. v němčině, angličtině) zařadí viry do systému živé přírody charakterizuje viry jako nebuněčné organismy životně závislé na buňce popíše stavbu viru (virionu jednotlivá virová částice), objasní pojmy nukleová kyselina (DNA, RNA) a kapsid (bílkovinný obal) popíše způsoby virové infekce u různých typů virů (bakteriofág proniká pouze DNA, virus chřipky proniká celý) nastíní princip rozmnožování viru uvede dělení virů podle hostitelské buňky (bakteriální - bakteriofágy, živočišné, rostlinné a hub) popíše a načrtne stavbu bakteriofága (kapsid s DNA, bičík se stažitelnou a nestažitelnou bílkovinou, příchytná bičíková vlákna) a virionu chřipky (RNA, kapsid, vnější obal s hroty) uvede příklady virů napadajících člověka a nemoci jimi způsobené - opar, neštovice, dětská obrna, chřipka, rýma, zarděnky, spalničky, hepatitida, AIDS, příušnice, klíšťová encefalitida, vzteklina, mononukleóza popíše chřipkové onemocnění (horečka, bolesti hlavy, kloubů, nevolnost) a problematiku očkování proti chřipce vysvětlí cesty vniknutí viru do organismu sliznicí dýchacích cest, úst, tenkého střeva, močového a pohlavního ústrojí, kůží) a jeho vyloučení (hlenem, slinami, kapénkami, močí, stolicí, kůží) nastíní princip vakcinace proti virovým a bakteriálním nemocem Viry

11 objasní možnosti ochrany zdraví člověka před virovou infekcí zdravý životní styl, posilování imunity, hygiena rozdělí buňky na prokaryotické a eukaryotické jmenuje prokaryotní organismy (bakterie, sinice) jmenuje eukaryotní organismy (rostliny, živočichové, houby) popíše stavbu prokaryotické (= prokaryotní) buňky (buněčná stěna, cytoplasmatická membrána, chromozom, ribozomy, cytoplasma, bičík, brvy) uvede význam buněčné stěny charakterizuje chromozom prokaryotní buňky jako kroužek dvoušroubovice DNA uvede ribozomy jako buněčné komponenty, v nichž probíhá tvorba bílkovin popíše rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou vysvětlí vznik eukaryotických buněk podle endosymbiotické teorie popíše stavbu eukaryotické buňky (buněčná stěna, cytoplasmatická membrána, jádro, plastidy, mitochondrie, ribozomy, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly, cytoskelet) popíše rozdíly mezi živočišnou a rostlinnou buňkou (např. u živočišné buňky menší velikost, absence buněčné stěny, absence chloroplastů, drobnější či chybějící vakuoly, při dělení tvorba buněčné přehrádky od obvodu dovnitř) nastíní látkové složení buněk (v průměru ca 70% voda, 30% sušina látky anorganické a organické)... si je vědom rozdílného množství vody v jednotlivých typech buněk (např. buňky suchých plodů x buňky listů stínomilných rostlin) popíše význam buněčné stěny pro rostlinnou buňku porovná propustnost buněčné stěny a cytoplasmatické membrány chápe buněčné jádro jako úložiště dědičné informace v podobě chromozomů označí mitochondrie za místo průběhu buněčného dýchání stručně nastíní průběh buněčného dýchání, včetně jeho chemické reakce zhodnotí význam buněčného dýchání porovná výskyt mitochondrií a chloroplastů v buňkách různých typů organismů označí chloroplasty za místo průběhu fotosyntézy nastíní stručně průběh fotosyntézy, včetně její chemické reakce zhodnotí význam fotosyntézy lokalizuje do chloroplastu barvivo chlorofyl a určí jeho význam Buňka Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka

12 nahlíží na ribozomy jako na organely nezbytné pro tvorbu bílkovin charakterizuje endoplasmatické retikulum jako chemickou továrnu buňky (např. tvorba bílkovin) charakterizuje Golgiho aparát jako chemickou továrnu sloužící k úpravám bílkovin charakterizuje vakuolu jako nádrž ohraničenou membránou porovná množství a velikost vakuol v mladé a starší buňce popíše význam vakuol jako nádržek obsahujících vodu, odpadní látky či krystaly uvede polotekutý charakter cytoplasmy vysvětlí termín: buněčný cyklus popíše rozdíl tvorby buněčné přehrádky u buněk rostlinných (tvorba cytoplasmatické membrány a fragmoplastu z nitra buňky k okrajům) a živočišných (syntéza cytoplasmatické membrány od okrajů směrem do středu) vysvětlí termíny: buňka mateřská, buňky dceřinné popíše stručně princip dělení buňky definuje bakterie jako jednobuněčné organismy s prokaryotickou buňkou vysvětlí pojmy bakteriologie, heterotrofní výživa a autotrofní výživa popíše, nakreslí a charakterizuje jednotlivé části bakteriální buňky pouzdro, buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, plazmidy, chromozom (jeden do kruhu stočený chromozom), ribozómy, bičíky uvede řádově velikost bakterií (v µm, viditelné světelným mikroskopem) uvede základní způsob rozmnožování bakterií příčné dělení uvede místa výskytu bakterií v přírodě (vzduch, voda, půda) a u člověka (ústa, nosohltan, průdušky, střevo) provede rozdělení bakteriálních buněk podle tvaru na: kulovité - koky (kulovité), diplokoky (dvě koky u sebe), streptokoky (koky do řetízku), stafylokoky (koky do hroznu) a tyčinkovité - bacily objasní pojem patogenní bakterie (vyvolávající nemoci) a uvede příklady bakteriálních onemocnění: angína se streptokokovým původcem, tuberkulóza, tetanus, kašel, tyfus, záněty či zápaly, salmonelóza, cholera, záškrt, úplavice, příjice, kapavka, botulismus, mor, černý kašel zhodnotí význam bakterií mléčného kvašení při výrobě sýrů či jogurtů tzv. živé BIOjogurty zdůrazní význam bakterií jako rozkladačů odumřelých těl organismů popíše význam hlízkových bakterií jakožto vazačů vzdušného dusíku definuje sinice jako prokaryotické autotrofní organismy načrtne a popíše stavbu buňky sinic (chromozómem, ribozómy, váčky s chlorofylem, cytoplazmatická membrána, buněčná stěna, slizový obal) Bakterie Sinice

13 uvede místa výskytu sinic: voda, vlhká půda, skály, kůra stromů, v teplých pramenech, na sněhu a ledu rozdělí sinice a uvede jejich zástupce: sinivka, drkalka objasní vznik a význam vodního květu uvede možná nebezpečí plynoucí z přítomnosti vodního květu při letním koupání (alergie až ekzémy) popíše výskyt sinic a jejich význam (symbióza s houbou u lišejníků, výroba léků, součást planktonu, fixace dusíku) nastíní význam sinic při vzniku života (produkce kyslíku ozonosféra), patří mezi nejstarší organismy (stáří přes 3 mld. let) a mezi pionýrské organismy (rychle osídlují nová stanoviště) definuje řasy jako nižší rostliny se stélkou charakterizuje řasy jako fotosyntetizující oganismy se schopností vytvářet organické látky a uvolňovat kyslík zdůrazní přítomnost různých typů chlorofylů a dalších druhů barviv, jejichž kombinací vzniká výsledné zbarvení řas definuje stélku jako tělo řas nerozlišené na kořen, stonek, list a postrádající cévní svazky rozliší tři skupiny řas podle přítomných barviv a to červenou, hnědou a zelenou uvede existenci jednobuněčných i mnohobuněčných stélek řas uvede jako příklad jednobuněčných stélek kulovitou stélku uvede typy mnohobuněčných stélek: lupenitou a vláknitou popíše červené řasy (= ruduchy) jako řasy s chlorofylem a červeným barvivem uvede moře jako převážné místo výskytu červených řas uvede synonymum ruduchy užívané pro červené řasy definuje hnědé řasy jako nižší rostliny s chlorofylem a hnědým barvivem popíše výslednou barvu hnědých řas jako žlutohnědou až hnědou rozdělí hnědé řasy na rozsivky a chaluhy popíše rozsivky jako jednobuněčné hnědé řasy tvořené schránkou připomínající dno a víčko krabičky, mezi nimiž je štěrbina uvede přítomnost oxidu křemičitého ve schránkách rozsivek zmíní se o výskytu rozsivek ve sladkých vodách či mořích vysvětlí pojem křemelina (hornina vzniklá ukládáním schránek odumřelých rozsivek na dnech moří) uvede možnosti využití křemeliny jako izolačního materiálu, k výrobě filtračních náplní či dynamitu jmenuje zástupce rozsivek: člunovka, bokovka definuje chaluhy jako makroskopické, mnohobuněčné hnědé řasy s lupenitou stélkou, žijící pouze v mořích Řasy nižší rostliny Červené řasy Hnědé řasy Rozsivky Chaluhy

14 zdůrazní výskyt jódu ve stélkách chaluh a jeho následné použití v lékařství uvede všestranné použití chaluh (topivo, hnojivo, k výrobě jódu či sody) jmenuje zástupce chaluh: chaluha bublinatá a hroznovice jmenuje bobulák ze skupiny chaluh jako nejdelší řasu s délkou až 200m tvořící celé podmořské lesy definuje zelené řasy jako sladkovodní i mořské nižší rostliny s chlorofylem, tvořené jednobuněčnými či mnohobuněčnými stélkami chápe zelené řasy jako nejpočetnější skupinu řas vysvětlí pojem vegetační zbarvení vody jako přemnožení zejména zelených řas zařadí do jednobuněčných zelených řas bičíkaté krásnoočko popíše a nakreslí stavbu těla krásnoočka s jádrem, bičíkem, chloroplasty a světločivnou skvrnou (stigma) zařadí mezi další jednobuněčné zástupce dvoubičíkatou pláštěnku; zrněnku vyskytující se na kůře stromů; na proteiny a vitamíny B, C a A bohatou zelenivku a koloniální váleč popíše váleč jako kulovitou kolonii složenou z bičíkatých buněk, jejichž bičíky vyčnívají z povrchu rosolovité koule zařadí mezi mnohobuněčné sladkovodní zelené řasy žabí vlas, šroubatku a parožnatku vysvětlí název šroubatky podle šroubovitě stočeného chloroplastu definuje parožnatky jako zelené řasy se složitou pletivnou stélkou zmíní se o výskytu parožnatek v čistých sladkých vodách, např. na dně tůní přirovná vzhled parožnatek k přesličkám zařadí mezi mnohobuněčné mořské řasy porost locikový využívaný ke konzumaci jako salát definuje houby jako heterotrofní organismy neschopné fotosyntézy uvede fakt, že houby vytváří jednobuněčné i mnohobuněčné stélky označí mykologii jako vědu o houbách uvede vlhké a teplé prostředí jako optimální pro výskyt hub zmíní se o možném hniložijném (saprofytickém) či parazitickém způsobu života hub, dále o možné symbióze (např. v lišejnících) či mykorhize definuje mykorhizu jako soužití hub a kořenů vyšších rostlin (např. kozák březový - bříza) vysvětlí význam hub jako rozkladačů organických látek, producentů antibiotik, enzymů či vitamínů zmíní se o významu hub jako součásti jídelníčku uvede negativní význam hub (jedovatost = toxicita, původci onemocnění rostlin i živočichů, škůdci na potravinách, textiliích a dřevě) Zelené řasy Houby

15 uvede dvě hlavní skupiny hub: vřeckovýtrusé houby a stopkovýtrusé houby označí vřeckovýtrusé houby jako nejpočetnější skupinu hub vysvětlí původ názvu od výtrusnice vřecka zdůrazní výskyt vřecka na povrchu či uvnitř plodnic zmíní velkou mnohotvárnost vřeckovýtrusých hub od mikroskopických rozměrů až po makroskopické, od jednobuněčných po druhy s hyfami a případně plodnicemi zařadí mezi zástupce vřeckovýtrusých hub jednobuněčné kvasinky popíše kvasinky jako jednobuněčné houby tvořící řetízkovité kolonie (pseudomycelia) odvodí název kvasinek od procesu kvašení zdůrazní význam kvasinek při alkoholovém kvašení, kdy dochází za nepřístupu kyslíku k přeměně (rozkladu) cukru na oxid uhličitý a alkohol jmenuje jako zástupce kvasinek kvasinku pivní a její varietu kvasinku vinnou vysvětlí princip vzniku vína pomocí kvasinky vinné, která přezimuje v půdě, nalézá na bobule vinné révy a při lisování se dostává do moštu, kde probíhá alkoholové kvašení objasní význam kvasinky pivní při zkvašování sladu a výrobě piva definuje droždí jako slisované kvasinky pivní s moukou popíše význam droždí při kynutí těsta zmíní použití kvasinek do krmných směsí hospodářsky chovaných zvířat uvede význam kvasinek jako zdroje vitamínu B a bílkovin uvede kvasinky určitých druhů jako původce mykózy na nohou či v poševní oblasti uvede paličkovici nachovou jako dalšího zástupce hub vřeckovýtrusých popíše výskyt paličkovice podhoubí žije v semeníku žita (či jiných trav), který se postupně mění v námel definuje námel jako tmavý rohovitý útvar vypadávající z klasu na zem, po přezimování z něho vyrůstají červenooranžové paličky s výtrusy zdůrazní jedovatost námelu a zároveň jeho využití k výrobě léčiv zařadí do hub vřeckovýtrusých štětičkovec (rod Penicillium) zmíní štětičkovec jako producenta antibiotik ničících bakterie uvede jiné druhy štětičkovce působící při zrání sýrů jako je hermelín či niva uvede kropidlák jako vřeckovýtrusou houbu, která se vyskytuje často v kompotech a produkuje nebezpečné jedy zmíní nebezpečí krmení hospodářských zvířat plesnivými potravinami, z nichž se jedy mohou dostat až do Houby vřeckovýtrusé Kvasinky Paličkovice nachová Štětičkovec (Penicillium) Kropidlák

16 lidského organismu zařadí mezi další zástupce hub vřeckovýtrusých padlí jabloňové, hlízenku ovocnou, šedou plíseň jahod, kadeřavost broskvoní, strupovitost jablek a hrušek popíše moučné povlaky na listech, stoncích a plodech jako důsledek napadení padlím definuje moniliózu jako onemocnění způsobené hlízenkou ovocnou, která tvoří viditelné kupky výtrusnic v kružnicích na plodech (např. jablkách) zařadí do vřeckovýtrusých hub druhy s plodnicemi (jedlý smrž a lanýž či jedovatý ucháč) uvede u lanýže tvorbu podzemních hlízovitých plodnic (ve Francii vyhledávány prasaty a používány do jídel jako jemné koření) definuje stopkovýtrusé houby jako převážně hniložijné (saprofytické) houby vytvářející plodnice popíše stavbu těla (stélky) houby z houbových vláken (hyf), která tvoří v zemi podhoubí (mycelium) a na povrchu plodnici popíše stavbu plodnice z klobouku a třeně uvede přítomnost výtrusorodého rouška na spodní části klobouku na lupenech (muchomůrka červená), hrotech (liška) či uvnitř rourek (hřib smrkový) vysvětlí význam výtrusorodého rouška v tvorbě výtrusů uvede u některých plodnic v mládí obalení plachetkou, která se růstem trhá a zanechává zbytky na klobouku jako bradavky a na bázi třeně jako pochvu uvede časté pokrytí rourek a lupenů v mládí závojem spojující okraj klobouku a třeň vysvětlí vznik prstence na plodnici při jejím růstu ze závoje zařadí mezi nižší stopkovýtrusé houby rzi a sněti definuje rzi jako parazity rostlin netvořící plodnice a napadající hostitelské rostliny (často obilniny) a následně vytvářející výtrusy (žluté či rezavé) uvede rez travní jako zástupce, popřípadě rez travní obilnou způsobující škody na obilovinách popíše sněti jako parazity přeměňující semeníky rostlin útvary plné sazovitých výtrusů zařadí mezi sněti prašnou sněť pšeničnou a kukuřičnou uvede nutnost spálení celých rostlin, aby nedošlo k šíření infekce zařadí mezi vyšší stopkovýtrusé houby několik čeledí vyjmenuje zástupce z čeledi žampionovitých: žampion (pečárka) polní, bedla vysoká, hlíva ústřičná zmíní léčebné účinky hlívy ústřičné (proti alergiím a k posílení imunitního systému) vyjmenuje zástupce z čeledi čirůvkovité: čirůvka májovka, špička obecná, václavka obecná, penízovka Další zástupci vřeckovýtrusých hub Vřeckovýtrusé houby s plodnicemi Houby stopkovýtrusé Stavba těla Nižší stopkovýtrusé houby Vyšší stopkovýtrusé houby

17 sametonohá a jedovatá závojenka olovová zmíní se o dřevokaznosti špičky a václavky, která je po převaření dobrou jedlou houbou zařadí mezi muchomůrkovité houby muchomůrku růžovku (masák), muchomůrku červenou, zelenou a tygrovanou si je vědom značné jedovatosti muchomůrky zelené a tygrované (a většiny dalších muchomůrek) uvede typické znaky čeledi holubinkovité: absence prstence a kalicha, nápadně zbarvený klobouk jmenuje zástupce holubinka trávozelená, namodralá, ryzec pravý a syrovinka (jedlé), jedovatý ryzec kravský zdůrazní u všech ryzců ronění bílého mléka po naříznutí uvede u všech hřibovitých hub přítomnost rourek zařadí do hřibovitých druhy jako hřib dubový, smrkový, dále nejedlé druhy jako hřib žlučový a satan zařadí do hřibovitých nejčastěji sbírané druhy jako suchohřib hnědý, suchohřib žlutomasý, křemenáč osikový, kozák březový, klouzek modřínový popíše chorošovité jako rozkladače dřeva (celulózy) uvede jako místo jejich výskytu trouchnivějící pařezy, větve či kmeny uvede zástupce chorošovitých: choroš šupinatý, dřevomorka domácí zdůrazní nebezpečí dřevomorky v úplném rozkladu dřevěných podlah, stropů či krovů (dnes jejich preventivní ochrana mořením) uvede další zástupce stopkovýtrusých hub: pýchavku obecnou, lišku obecnou, hadovku smrdutou při sběru hub dodržuje pravidla ochrany přírody uvede častou jedovatost stopkovýtrusých hub sbírá a konzumuje pouze známé jedlé houby rozdělí otravu na primární a sekundární uvede příklady primárně jedovatých hub a možnost jejich záměny s druhy jedlými např. muchomůrka zelená se plete s pečárkou ovčí, k otravě dochází až po 8-20 hodinách, kdy je narušena činnost jater a sleziny zmíní se o první pomoci při otravě houbou, kdy je nutné vyvolat zvracení, podávat aktivní uhlí a více tekutin (ne mléko) popíše sekundární otravu ze starých, zapařených či nedobře tepelně zpracovaných hub zmíní se o hromadění těžkých kovů jako olovo, rtuť a kadmium v plodnicích hub definuje lišejníky jako podvojné organismy složené z houby (nejčastěji vřeckovýtrusé) a řasy nebo z houby a sinice popíše vztah mezi řasou (sinicí) a houbou jako vztah symbiózy Lišejníky Symbióza

18 zdůrazní funkci houby, která poutá lišejník k podkladu a dodává mu vodu a minerální látky uvede funkci řasy (sinice) spočívající v poskytování organických látek vzniklých fotosyntézou popíše stavbu lišejníku na obrázku spodní a svrchní kůra, řasová (sinicová) vrstva, houbová vrstva, svazky příchytných houbových vláken rozliší tři hlavní typy lišejníkové stélky: korovitou, lupenitou a keříčkovitou popíše korovitou stélku jako přirostlou pevně k podkladu zdí či skal jmenuje zástupce lišejníků s korovitou stélkou: mapovník (lišejník) zeměpisný popíše lupenitou stélku jako přirostlou velkou plochou k podkladu s volnými, laločnatými okraji uvede zástupce lišejníků s lupenitou stélkou: terčovku bublinatou a terčník (terčovník) zední popíše keříčkovitou stélku jako pevně přirostlou k podkladu v jednom místě jmenuje zástupce lišejníků s keříčkovitou stélkou: dutohlávka sobí a pukléřka islandská uvede provazovky jako zástupce lišejníků s vláknitou stélkou (např. provazovka rozkvetlá) popíše rozmnožování lišejníků rozpadem stélky a pomocí zvláštních útvarů tvořených shluky řas obalených houbovými vlákny popíše výskyt lišejníků na skalách (rozrušují povrch vylučovanými látkami), zdech, borce stromů, povrchu půdy, na extrémních stanovištích pouští, velehor a polárních oblastí vysvětlí označení lišejníků jako pionýrských organismů, které osídlují nová stanoviště jako první zhodnotí rychlost růstu lišejníků (asi 1 cm za rok) objasní význam lišejníků jako bioindikátorů čistoty ovzduší definuje pojem lišejníková poušť jako místo bez výskytu lišejníků zdůrazní význam lišejníků jako hlavní složky jídelníčku sobů, jejich význam při tvorbě humusu a využití ve farmaceutickém průmyslu objasní pojem výtrusná rostlina (vyšší rostlina množící se výtrusy) a začlení do této skupiny rhyniofyty, mechorosty a kapraďorosty zmíní se o rhyniofytech jako o prvohorních (silurských) rostlinách, které se jako první přizpůsobily životu na souši uvede místa výskytu mechorostů (vlhkobytné rostliny, v lesích, na kůře stromů, na skalách či holé zemi) rozdělí mechorosty na mechy a jatrovky načrtne a popíše stavbu těla mechů: kořínky, lodyžka, lístky, štět, tobolka s čepičkou (uvnitř výtrusy) popíše životní cyklus jednodomých mechů z tobolky vypadne výtrus (spora), ve vlhku z něho vyklíčí prvoklíček, z něho vyroste mechová rostlinka nesoucí na jedné straně samčí pohlavní orgány (pelatky) se Stavba lišejníku Typy stélek Rozmnožování lišejníků Výskyt a význam lišejníků Výtrusné rostliny Mechorosty

19 spermatozoidy a na druhé straně samičí pohlavní orgány (zárodečníky)s jednou velkou vaječnou buňkou, dojde k oplození za vzniku zygoty, z ní vyroste štět s tobolkou, ve které vznikají nové výtrusy, vypadnou a cyklus se opakuje uvede možnost vegetativního rozmnožování a to úlomky mechové rostlinky nebo rozpadem prvoklíčku (vznikají tak celé mechové koberce) vyjmenuje zástupce mechů a podájejich stručnou charakteristikou rašeliník (dolní část odumírá (vznik rašeliny)a nahoře narůstá, v lístcích jsou živé buňky s chloroplasty a mrtvé buňky (za sucha naplněné vzduchem a za vlhka vodou); měřík (kulaté lístky); bělomech sivý (bochánky v jehličnatých lesích); ploník obecný; travník Schreberův (v trávnících); prutník stříbřitý (mezi dlažbou); rokyt cypřišovitý (na borce stromů) popíše tělo jatrovek na příkladu porostnice mnohotvárné: dvoudomá lupenitá stélka jedna nese terče s pelatkami a druhá nese nosiče se zárodečníky (zespodu) poznává předložené zástupce mechorostů: rašeliník, měřík, bělomech sivý, ploník obecný, dvouhrotec chvostnatý, prutník stříbřitý, rokyt cypřišovitý, travník Schreberův, zkrutek vláhojevný, porostnici mnohotvárnou definuje kapraďorosty jako výtrusné rostliny mající kořen, stonek, list, cévní svazky, průduchy a množí se výtrusy rozdělí kapraďorosty na plavuně, přesličky a kapradiny jmenuje období prvohor (karbonu) jako dobu výskytu kapraďorostů uvede obecný výskyt kapraďorostů na vlhkých a stinných místech zdůrazní význam stromovitých karbonských kapradin pro vznik černého uhlí popíše stonek plavuní jako plný, nečlánkovaný a vidličnatě se větvící popíše listy plavuní jako drobné, čárkovité zdůrazní přítomnost výtrusnicového klasu s výtrusy uvede zástupce plavuní: plavuň vidlačka, plavuň pučivá, vraneček, tropické plavuně zdůrazní zákonnou ochranu všech našich plavuní definuje přesličky jako vytrvalé výtrusné rostliny s plazivým oddenkem popíše stonek přesliček jako podélně rýhovaný a přeslenitě se větvící s obsahem SiO2 charakterizuje listy přesliček jako drobné a šupinaté, vyrůstající z lodyžních uzlin a na bázi pochvovitě srostlé zdůrazní u některých přesliček přítomnost dvou lodyh (přeslička rolní) jarní (nezelené s výtrusnicovým klasem) a letní (zelená, fotosyntetizující) popíše výtrusnicový klas přesliček složený z šestibokých štítků, pod nimiž leží výtrusnice Kapraďorosty Plavuně Přesličky

20 popíše průběh životního cyklu z jarní lodyhy vypadne výtrus, vyklíčí v jednopohlavný prokel s pelatkami či zárodečníky, dojde k oplodnění mnohobičíkatými spermatozoidy, vzniká zygota, ze které vyroste letní lodyha, ta na zimu odumírá, zůstává pouze oddenek, z něhož na jaře dalšího roku vyrůstá jarní lodyha a vše se opakuje vyjmenuje zástupce přesliček: přeslička rolní (dvě lodyhy), přeslička lesní (jedna lodyha) popíše u přesličky rolní její léčivé, zejména močopudné účinky (urologický čaj) zdůrazní mírnou jedovatost odvarů z přesliček a jejich možné použití jako postřiku proti houbám a roztočům popíše stonek kapradin jako plný, nečlánkovaný, vyrůstající ze šupinovitého oddenku popíše listy kapradin jako velké, 2-3x zpeřené, v mládí spirálně svinuté zdůrazní přítomnost kupek výtrusnic chráněných blánou ostěrou na rubu listů popíše životní cyklus kapradin z výtrusu vyroste srdčitý prokel s kořínky, nese pelatky i zárodečníky (je oboupohlavný), dojde k oplodnění a ze zygoty vzniká nová rostlina, na ní uzrají výtrusy a vše se opakuje uvede několik zástupců kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, sleziník červený, sleziník severní, sleziník zelený, sleziník routička, hasivka orličí, žebrovice různolistá, pokojové ledviník, netík, křídelnice popíše typy ostěr: ledvinovité u kapradě samce, čárkovité u papratky samičí či kupky výtrusnic bez ostěr u osladiče charakterizuje hasivku orličí jako naši nejvyšší kapradinu s až dvoumetrovými listy zdůrazní význam stromovitých karbonských kapradin jako zdroje černého uhlí poznává předložené zástupce kapraďorostů: plavuň vidlačka, přeslička lesní, přeslička rolní, kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, hasivka orličí, sleziník routička zařadí semenné rostliny do systému vyšších rostlin rozdělí semenné rostliny na nahosemenné a krytosemenné porovná semenné rostliny s výtrusnými a zdůrazní jako jejich typický znak tvorbu semen (díky nim přečkávají nepříznivé podmínky) definuje nahosemenné rostliny jako rostliny s vajíčky volně uloženými na plodolistech (nejsou v pestíku), bez květních obalů, bez tvorby plodů rozdělí nahosemenné rostliny na cykasy, jinany, jehličnany popíše cykasy jako rostliny s velkými zpeřenými listy na vrcholu kmene uvede konec prvohor jako dobu vzniku cykasů (nahosemenných rostlin vůbec) a označí druhohory za období největšího rozmachu cykasů uvede místa současného výskytu cykasů (v tropech a subtropech, ve sklenících) definuje jinany jako dvoudomé stromy s dvoulaločnými opadavými listy s vidličnatou žilnatinou Kapradiny Semenné rostliny Nahosemenné rostliny Cykasy Jinany

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

5.6.3 Přírodopis povinný předmět 5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Přírodopis - 6. ročník vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam - výživa - dýchání - růst - rozmnožování - názory na vznik života OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Rozliší základní projevy a podmínky

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Člověk a příroda. Přírodopis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a příroda. Přírodopis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a příroda Přírodopis 6. 9. ročník 6. 9. ročník 2 hodiny týdně 6. ročník (rozšířená výuka cizích jazyků)

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných

Více

VY_32_INOVACE_08.10 1/10 3.2.08.10 Nahosemenné rostliny - jehličnany Nahosemenné rostliny

VY_32_INOVACE_08.10 1/10 3.2.08.10 Nahosemenné rostliny - jehličnany Nahosemenné rostliny 1/10 3.2.08.10 Nahosemenné rostliny Cíl vysvětlit pojem nahosemenné rostliny - vyjmenovat zástupce této skupiny - popsat rozmnožování jehličnanů - na konci prvohor se začaly vyvíjet rostliny semenné, na

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta) Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Vyučovací předmět: Přírodopis

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Vyučovací předmět: Přírodopis ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Vyučovací předmět: Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Charakteristika

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 7. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 8. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie živočichů porovná základní vnější a vnitřní stavbu těla vybraných živočichů; určí vybrané zástupce

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub) Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast Člověk a příroda se úzce váže k poznávání a zkoumání přírody, žáci poznávají přírodu jako systém, jehož části na sebe působí, ovlivňují se a jsou vzájemně

Více

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahem předmětu Přírodopis je systém živé a neživé včetně člověka a cílem výuky

Více

VY_32_INOVACE_02.08 1/12 3.2.02.8 Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

VY_32_INOVACE_02.08 1/12 3.2.02.8 Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy 1/12 3.2.02.8 Sinice modrozelené organismy cíl - popsat stavbu těla sinic - vyjmenovat příklad sinic - chápat nebezpečí sinic pro člověka - patří k nejstarším organismům na Zemi - stavba podobná bakterii,

Více

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit 4.6.3. Přírodopis A) Charakteristika předmětu Přírodopis se na naší škole vyučuje v každém ročníku 1-2 hodiny týdně (viz. Učební plán). V 6. ročníku se rozvíjí také průřezové téma environmentální výchova

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,

Více

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný

Více

Srovnávací písemná práce 7. ročník

Srovnávací písemná práce 7. ročník Srovnávací písemná práce 7. ročník I. Rozmanitost polních ekosystémů 1. Na konkrétním příkladě vysvětli pojem společenstvo organismů 2. Čím je tvořen ekosystém? 3. Uveď dva základní typy ekosystémů. 4.

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu:

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: 5.6.3 Přírodopis Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Samostatný vyučovací předmět Přírodopis vychází obsahově ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Svým obsahem

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta

Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta 2 hodiny týdně ACTIV Board, laboratoř, didaktické

Více

6.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

6.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 6.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Vzdělávání v předmětu přírodopis: směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění

Více

VY_32_INOVACE_02.07 1/8 3.2.02.7 Houby Houby rostliny nebo živočichové

VY_32_INOVACE_02.07 1/8 3.2.02.7 Houby Houby rostliny nebo živočichové 1/8 3.2.02.7 rostliny nebo živočichové cíl - popsat stavbu těla houby - vysvětlit jejich rozmnožování - rozlišit základní jedlé a jedovaté houby - sestavit zásady správného houbaře - prokázat znalost poskytnutí

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR PŘÍRODOPIS

VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR PŘÍRODOPIS 5.6. 5.6.2. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR PŘÍRODOPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU PŘÍRODOPIS : Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti ČLOVĚK A PŘÍRODA.

Více

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE 5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Obratlovci kmen: Strunatci podkmen: Obratlovci

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy HOUBY (Fungi) samostatná říše v systému organismů organismy různého tvaru a velikostí s eukaryotickou buňkou bez fotosyntetických (asimilačních) barviv neschopnost fotosyntézy = nutnost heterotrofní výživy

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Vzdělávací obor : Přírodopis. Přírodopis

Vzdělávací obor : Přírodopis. Přírodopis Vzdělávací obor : Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Přírodopis je zahrnut do vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV. Přírodopis jako vyučovací předmět poskytuje ucelený

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN 6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN A. Vývoj a význam soustavy pletiv vodivých a krycích B. Charakteristika a význam hlavních oddělení výtrusných rostlin C. Individuální

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra

Více

Vzdělávací obor : Přírodopis. Přírodopis

Vzdělávací obor : Přírodopis. Přírodopis Vzdělávací obor : Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Přírodopis je zahrnut do vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV. Přírodopis jako vyučovací předmět poskytuje ucelený

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik

Více

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.

Více

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich

Více

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda PŘEDMĚT: Přírodopis ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata - zná stavbu planety - vysvětlí, co zkoumají jednotlivé

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis. 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis. 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Přírodopis

Více

PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu PŘÍRODOPIS 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., a 9., ročníku po 2 vyučovacích hodinách týdně.

Více

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

KAPRAĎOROSTY. pracovní list KAPRAĎOROSTY pracovní list Mezi kapraďorosty patří následující oddělení vyšších rostlin: plavuně, přesličky a kapradiny. Jsou to zelené výtrusné rostliny s dokonale vyvinutou nepohlavní generací (sporofytem)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět přírodopis umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů,

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

9.2.9. Člověk a příroda Přírodopis

9.2.9. Člověk a příroda Přírodopis Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník BIOLOGIE Porovná zákl. vnější a vnitřní stavbu vybraných

Více

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č. INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)

Více

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

ZELENÉ ŘASY rostliny bez stonku, listů a kořenu

ZELENÉ ŘASY rostliny bez stonku, listů a kořenu PŘEHLED ROSTLIN ZELENÉ ŘASY rostliny bez stonku, listů a kořenu Jednoduché tělo = stélka Skupiny spojených buněk kolonie Jednobuněční bičíkovci (pláštěnka) Řasy mnohobuněčné - řetězy buněk ROSTLINY NEJEN

Více

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro:

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro: VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR PŘÍRODOPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu: Přírodopis svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací oblasti Člověk a

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Rozmanitosti přírody - 4. ročník

Rozmanitosti přírody - 4. ročník Rozmanitosti přírody - 4. ročník 1. Živá a neživá příroda prezentace - opakování a prohlubování učiva ze 3. roč. K: komunikativní, k učení K. výstup: - opakuje učivo ze 3. ročníku - vysvětlí pojmy živá

Více

5.6.3. Přírodopis CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Klíčové kompetence:

5.6.3. Přírodopis CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Klíčové kompetence: 5.6.3. Přírodopis CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Vyučovací předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. ročníku dvě hodiny týdně a v 9. ročníku jednu hodinu týdně. Výuka směřuje k podchycení

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA

10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA 10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA Mladecko je právě díky lesním porostům vyhledávanou rekreační oblastí. Poslední desáté zastavení seznamuje návštěvníky s rostlinami i živočichy typickými pro tento ekosystém.

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_1.3.13.3._PRV TÉMA: živá příroda - rostliny ČÍSLO

Více

5.7.4. Obsah vzdělávání předmětu přírodopis Ročník: 6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA

5.7.4. Obsah vzdělávání předmětu přírodopis Ročník: 6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.7.4. Obsah vzdělávání předmětu přírodopis Ročník: 6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Zpracoval: Andrea LASTOMIRSKÁ Vyučuje: Strana: 1./5 Pří 6.roč Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy

Více

Učební osnovy předmětu Biologie

Učební osnovy předmětu Biologie (kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího

Více

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 1 7 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 1 7 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Předmět přírodopis zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Přírodopis ( RVP ZV, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Svým vzdělávacím obsahem

Více

STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Přírodopis

STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Přírodopis STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Přírodopis Zpracováno dle upraveného RVP ZV platného od 1. 9. 2013 Vypracovala skupina pro přípravu standardů vzdělávacího oboru Přírodopis ve složení: RNDr. Danuše Kvasničková,

Více

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová

Více