NĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA. Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc

Transkript

1 NĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze 2012

2 POJMY URBANIZACE SUBURBANIZACE EXPANZE MĚSTA INTENZIFIKACE A PŘESTAVBA MĚSTSKÉ STRUKTURY (VČETNĚ REVITALIZACE BROWNIFIELDS, FUNKČNÍ KONVERZE POSTINDUSTRIÁLNÍCH PLOCH atd.) PLOŠNÝ ROZVOJ DO KRAJINY

3 TENDENCE ZMĚN

4 TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA a) intenzifikace struktury města (přestavba, dostavba a rozšiřování zástavby uvnitř zastavěného území, regenerace) b) plošný rozvoj mimo současně zastavěné území (rozšiřování obytné zástavby, rozšiřování komerčních areálů, rozšiřování ploch a zařízení výrobní a skladové funkce do krajiny)

5 TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA ad a) intenzifikace struktury města uvnitř zastavěného území přestavba zastavěného území regenerace nevyhovující zástavby zahuštění zástavby, využití nevyužívaných ploch a doplnění chybějících funkcí změna funkčního využití ploch, rozšiřování zástavby na úkor zelených ploch revitalizace ploch zeleně, revitalizace devastovaných ploch revitalizace postindustriálních ploch (brownfields) a jejich funkční konverze dotvoření systému technické a dopravní infrastruktury

6 TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA ad b) plošný rozvoj mimo současně zastavěné území rozvoj zástavby v návaznosti na okraj současně zastavěného území rozvoj zástavby v kontaktu s příměstskými vesnickými sídly rozvoj zástavby ve volné krajině rozvoj skladových a prodejních areálů podél dopravních koridorů vznik nových průmyslových a logistických zón ve volné krajině

7 NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY Související problémy expanze osídlení Suburbanizace nekontrolovatelné rozšiřování měst do příměstské (suburbánní) krajiny Rozptýlení zástavby do krajiny Vznik nových nečekaných urbanizačních os a jader (dálniční tahy, MÚK)

8 TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA Plošný rozvoj nízkopodlažní zástavby v suburbánní zóně větších měst má mnoho důvodů sociokulturních, socioekonomických, územně technických a plánovacích, které souvisí s rozvojem měst Rozvoj měst se projevuje změnami v jeho sociální, ekonomické, ekologické a prostorové struktuře

9 VÝSTAVBA SOUBORŮ NÍZKOPODLAŽNÍ ZÁSTAVBY (OBYTNÉ SATELITY)

10 Rozvoj obytné zástavby do příměstské krajiny Navazováním na existující zástavbu okraje města (plynulé rozšiřování městské struktury) Výhody návaznost na komunikační síť, inženýrské sítě, logické napojení na existující zástavbu Nebezpečí vytvoření neúměrně rozsáhlých nově zastavěných ploch bez ohledu na strukturu existující zástavby, rozšíření zastavěného území na úkor ploch krajinné zeleně

11 Rozvoj obytné zástavby do příměstské krajiny Navazováním na existující strukturu vesnických sídel v suburbánním prostoru Výhody návaznost na komunikační síť, inženýrské sítě, logické napojení na existující zástavbu, využití kulturního významu a tradice existující obce, využití a rozšíření vybavenosti existující obce Nebezpečí vytvoření neúměrně rozsáhlých nově zastavěných ploch bez ohledu na velikost a strukturu existující zástavby, likvidace tradičních vazeb obce a krajiny, převálcování původního charakteru obce a jejího života

12 Rozvoj obytné zástavby do příměstské krajiny Výstavba souborů nízkopodlažní zástavby mimo kontakt s existující zástavbou ve volné krajině Výhody jsou diskutabilní Nebezpečí neexistence návaznosti na komunikační síť a inženýrské sítě, zásah do volné krajiny, do krajinného rázu, likvidace přírodních hodnot, zásah do kulturních a estetických hodnot krajiny, absence návaznosti na tradici historického sídla, neexistence vlastních tradic, nedostatek vybavenosti

13 Co je to OBYTNÝ SATELIT? OBYTNÝ SATELIT je celek obytné zástavby (bytové nebo rodinné v různých formách) včetně odpovídající občanské vybavenosti (školy, školky, jesle, zdravotnictví, sport, rekreace, kultura, sociální zařízení) a u větších satelitních měst i včetně ekonomické základny SATELIT v dnešním pejorativním významu je zažitý, ale odborně nesprávný pojem pro specifický druh celků nízkopodlažní zástavby

14 CELKY NÍZKOPODLAŽNÍ OBYTNÉ ZÁSTAVBY (tzv. SATELITNÍ ) Nově zakládané celky nízkopodlažní obytné zástavby v příměstské zóně středně velkých a velkých měst Jsou často výsledkem procesu neřízené suburbanizace a přispívají ke vzniku stavu nazývaného sídelní kaše

15 CELKY NÍZKOPODLAŽNÍ OBYTNÉ ZÁSTAVBY (tzv. SATELITNÍ ) Jsou tvořeny převážně z izolovaných rodinných domů se soustředěnou urbanistickou strukturou s malými parcelami Nemají výraznější veřejné prostory a nemají vlastní občanskou vybavenost (technickou vybavenost samozřejmě mají)

16 CELKY NÍZKOPODLAŽNÍ OBYTNÉ ZÁSTAVBY (tzv. SATELITNÍ ) otázky: Jak se dívat na satelitní celky z hlediska kvality obytného prostředí a vztahu satelitu a sídla a satelitu a krajiny Jakým chybám při plánování se vyhnout, co může způsobit problémy?

17 DŮVODY VZNIKU SATELITNÍCH CELKŮ NÍZKOPODLAŽNÍ ZÁSTAVBY Pokračování trendu individualizace života rodinný dům je symbolem nezávislosti, jistoty a osobní svobody. Samotná vila je vrcholem individualizace a emancipace..obyvatel si kolem sebe vytváří vlastní svět, identifikuje se svým domem (pokud si nevybere jeden z typových anonymních projektů, které jsou sotva vyjádřením osobní svobody) (Pavel Hnilička Sídelní kaše, ERA 2005) Reakce na promísenou sociální skladbu - sociální diferenciace obyvatelstva v posledních letech (možná i reakce na bydlení na sídlištích) Rostoucí nájmy (je lépe splácet hypotéku vlastní nemovitosti než platit nájem vlastníkovi) Možnost zhodnocení investice (stálý růst cen nemovitostí)

18 VÝHODY A SKUTEČNOSTI, KTERÉ JE DEGRADUJÍ Oddělené individuální bydlení jedné rodiny Uzavření rodiny na pozemku bez možnosti společných kontaktů Možnost individuální formy rodinného domu nebo alespoň individuálních úprav dispozice a vybavení interiéru Nedostatečná stavební kultura, přejímání cizích vzorů

19 VÝHODY A SKUTEČNOSTI, KTERÉ JE DEGRADUJÍ Možnost propojení interiéru na zahradu využití zahrady jako venkovního obytného prostoru Nedostatečná velikost zahrady Možnost využití pozemku k realizaci vlastní zahrádky práce na zahradě, pěstování okrasných a užitkových rostlin Nedostatečná velikost zahrady

20 VÝHODY A SKUTEČNOSTI, KTERÉ JE DEGRADUJÍ Poloha na okrajích měst ve vazbě na přírodní zázemí, na rekreačně využitelnou krajinu Levnější pozemky leží v méně atraktivních polohách Poloha s lepším životním prostředím (ovzduší, hluk) Levnější pozemky často leží v polohách méně výhodných z územně technického hlediska v blízkosti dálnice, silnic

21 NEVÝHODY (vyplývají zpravidla z přístupu developerů k bydlen jakožto zboží ) Urbanistická struktura satelitu je založena zpravidla na ekonomických ukazatelích Vychází se z jednoduchých úvah bydlení v rodinném domě je vyšší standard než bydlení v bytovém, zejména panelovém domě Byty (o větších rozměrech) v městských čtvrtích 19. a 20. stol. jsou ještě před rekonstrukcí často dražší než výstavba nového rodinného domku Celkovou cenu investice je třeba snížit nižší cenou pozemku Na malých pozemcích mohou vzniknout i velké domy vzniká různorodost a nesourodost zástavby, nevyužitelné pozemky bez obytných částí zahrad

22 NEVÝHODY (vyplývají zpravidla z přístupu developerů k bydlen jakožto zboží ) Veřejné prostory snižují celkový zisk developera S výstavbou občanské vybavenosti v satelitech se nepočítá neboť je to ekonomicky i provozně problematické pro developera - satelit pak parazituje na vybavenosti existujícího sídla Developer využívá disponibilních pozemků, které není obtížné napojit na infrastrukturu Cílem developera není vybírat pozemky s rekreačně využitelným zázemím, s harmonickým zapojením do krajiny kvalitu pozemku je možno suplovat reklamou a marketingovými triky obytný park, prestižní adresa atd.

23 DŮSLEDKY Technické rozparcelování území bez ohledu na kvalitu prostředí Malé výměry pozemků a nevýhodné tvary vzniklé nesprávnou parcelací ( jak to vyjde, však on to někdo koupí ) Absence veřejných prostorů ( neprodané čtvereční metry území jsou ztrátou developlera ) Absence promyšlené urbanistické struktury a nekvalita prostorové skladby obytné skupiny

24 DOPORUČENÍ NA CO DÁVAT POZOR! Rozsah záměru nárůst počtu obyvatel vůči současnému stavu, radikální zvětšení plochy sídla, rozsah navrhovaných funkčních ploch vzhledem k dochovalosti struktury sídla a velikosti sídla, dochovalosti forem a měřítka zástavby Poloha záměru a její vztah k urbanistické struktuře obce navazuje harmonicky nebo je zcela cizorodá, nejedná se o radikální změnu urbanistické struktury? Vliv nového záměru na obraz sídla v krajině změní se zcela silueta obce a její zapojení do krajinného rámce?

25 DOPORUČENÍ NA CO DÁVAT POZOR! Poloha navrhované zástavby vůči cenným partiím krajiny s přítomnými znaky a hodnotami přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu Návaznost veřejných prostorů nové zástavby na veřejné prostory obce Dostatečnost vybavenosti obce pro nový počet obyvatele

26 DOPORUČENÍ NA CO DÁVAT POZOR! Možnost dopravní obsluhy nezatíží doprava obytné prostředí obce, nezvýší se neúměrně nároky na údržbu místních komunikací (vzdálenost zástavby od hranic existující zástavby obce) Charakter urbanistické struktury nové zástavby velikost parcel, tvar parcel, parcelace vzhledem k terénu (hustota zástavby, míra zastavění) Charakter staveb

27 PRINCIPY PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍCÍHO SOUBORU PŘÍJEMNÉHO PRO BYDLENÍ 1. Menší rozměr obytného celku nebo jeho rozdělení na svébytné skupiny s vlastní identitou 2. Parcely odpovídající typu a velikosti použitých domů a charakteru prostředí 3. Veřejné prostory ve vnitřní části skupiny (náves), vzniklé třeba rozšířením ulice nebo obratištěm na slepé ulici 4. Vytváření specifické urbanistické struktury dle charakteru prostředí a krajinného rámce

28 PRINCIPY PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍCÍHO SOUBORU PŘÍJEMNÉHO PRO BYDLENÍ 5. Přizpůsobení se urbanistické struktuře obce, pokud nová skupina přímo navazuje nebo vytvoření struktury odpovídajícího měřítka 6. Vytvoření takové prostorové struktury, která harmonicky spolupůsobí s existujícím obrazem sídla 7. Dotvoření harmonického přechodu sídla do krajiny, respektování pozitivních znaků a hodnot rázu krajiny