THE INFLUENCE OF CHELATES ON SELECTED BLOOD PARAMETERS OF HORSES

Transkript

1 THE INFLUENCE OF CHELATES ON SELECTED BLOOD PARAMETERS OF HORSES VLIV ZKRMOVÁNÍ CHELÁTŮ NA VYBRANÉ UKAZATELE KREVNÍHO OBRAZU KONÍ Večerek M., Vašátková A., Mareš P., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemědělská 1, , Brno, Czech Republic ABSTRACT The effect of microelements chelates supplementation (Zn, Mn) on blood parameters of horses was evaluated (number of erythrocytes and leukocytes, level of Cu and Fe in blood plasma). Six clinically healthy horses of University farm Zabcice were in the experiment. The level of blood parameters were compared in blood samples taken before and after experimental period. Before experimental period the horses were fed by standard mineral premix and during experimental period of 28 day they were fed by premix with chelates of Zn and Mn. The average hay intake was kg of dry matter per horse and day. The average intake of concentrates was 2.87 kg of dry matter per horse and day. We could see the improving of erythrocytes number in blood (8.23 compared with /mm3), lymphocytes (7,60 compared with 7, /mm 3 ). The other monitored parameters were Cu content in blood plasma (15,18 respectively 16,00 µmol/l) and ferrum content (24,67 versus 29,30 µmol/l). The statistically significant difference was found out in case of ferrum content. In other part of experiment we evaluate the linseed supplementation on these parameters. No significant differences were found out. Key words: horse, chelate, minerals, zinc, manganese, blood, plasma, iron, copper Acknowledgments: The work was supported by IGA of MZLU as project no. IG

2 ÚVOD Minerální prvky existují v buňkách a tkáních živočichů v nejrůznějších chemických a funkčních formách a kombinacích i v charakteristických koncentracích typických pro určitý prvek a tkáň. Jednotlivé minerální prvky nepůsobí v organismu samostatně, ale vždy ve vzájemných souvislostech. Pro fyziologickou funkci a strukturální integritu tkání musí být zachována optimální koncentrace a poměr minerálních látek. K tomu, aby nároky zvířecího organismu na přísun minerálních látek byly správně pokryty, bývají krmné dávky tradičně doplňovány anorganickými sloučeninami, například oxidy, sírany a uhličitany. Ty jsou během trávení, v důsledku nízkého ph v žaludku, v různém stupni rozkládány na,,volné ionty, jež jsou pak následně absorbovány. Kromě toho však tyto ionty mohou vytvářet komplexy s jinými dietetickými molekulami, což může mít za následek buď značné zhoršení jejich stravitelnosti, nebo vytvoření nerozpustných komplexů, které jsou pro absorpci nedostupné a odcházejí výkaly ven z organismu. Také svými vazbami (komplexy) s vitamíny mohou ovlivnit celkový metabolismus živin (McDowell, 2000). Vzhledem k této skutečnosti bývají přídavky jednotlivých minerálií do krmné dávky dost často podstatně vyšší, což má za následek jejich zbytečně vysoký přísun do organismu a z něj vyplývající zbytečné zatěžování a znečišťování životního prostředí (Close, 1998). Chelátová forma prvků se považuje za lépe využitelnou v organismu a méně znečišťující životní prostředí (NRC, 2005). MATERIÁL A METODIKA Do našeho experimentu bylo zařazeno šest klinicky zdravých koní Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Pokusným zásahem byl zkoumán vliv zkrmování chelátové formy zinku (Zn) a manganu (Mn) na změny obsahu červených, bílých krvinek v krvi a hladinu krvetvorných prvků železa (Fe) a mědi (Cu) v krevní plasmě koní. Od každého koně bylo odebráno 40 ml krve z vena jugularis a to do 4 zkumavek, z nichž 2 obsahovaly antikoagulant (K 3 EDTA). Krevní vzorky byly týž den zpracovány na přístroji MEDONIC CA 620 VET 16 pro stanovení množství červených a bílých krvinek a Konelab 20XT pro stanovení obsahu sledovaných prvků v krvi na Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat MZLU v Brně. Byly provedeny tři odběry krevních vzorků a to v 0., 15. a 28. den. Důvodem odběru 15. den bylo zařazení tepelně ošetřeného semene lnu setého (v dávce 50 g/den) do krmné dávky pokusných koní. Krmení koní probíhalo dvakrát denně objemným a jadrným krmivem. Jako objemné krmivo bylo použito luční seno v průměrném celkovém množství 10,37 kg/ks/den v sušině. Jadrné krmivo, v množství 2,87 kg/ks/den v sušině, bylo zastoupeno mačkaným 2,19 kg sušiny ječmene a 0,68 kg sušiny kukuřičného šrotu. Komerční minerální přísada MIKROS VDK (v množství 0,1 kg/ks/den) byla nahrazena pokusnou směsí chelátů Zn a Mn (v množství 0,03 kg/ks/den). Celkové změny krmné dávce jsou uvedeny v tabulce 1.

3 Tab. 1 Obsah živin v krmných dávkách koní den 0 den 15 den 28 Sušina 13336, , ,50 NL g 1258, , ,74 Tuk g 333,14 332,58 349,91 Vláknina g 3046, , ,43 BNLV g 7733, , ,80 Popel g 964,70 912,51 914,44 Fe mg 7004, , ,69 Zn mg 654,19 927,30 930,45 Mn mg 834, , ,06 Cu mg 80,84 47,42 48,12 VÝSLEDKY A DISKUZE V pokusu jsme tedy zkrmovali 3 rozdílné hladiny živin v krmné dávce (úroveň vybraných živin viz tab. 1). Cílem našeho experimentu bylo sledování vlivu zkrmování chelátů zinku a manganu na hladinu červených a bílých krvinek a na změny hladiny krvetvorných stopových prvků mědi a železa v krevní plasmě koní. Z grafu 1 je patrné, že množství červených krvinek se změnou krmné dávky výrazně nezměnilo. Pozorovali jsme mírný statisticky neprůkazný nárůst po zahájení pokusu s organicky vázanými stopovými prvky. Naopak po přídavku 50g tepelně upraveného semene lnu setého do krmné dávky došlo k poklesu, který nepřesahuje fyziologické rozpětí. Naproti tomu postupný pokles množství bílých krvinek je zřetelný v grafu 2. Sledované hodnoty krevních elementů byly ve fyziologickém rozmezí. Den 0 považujeme za kontrolní úroveň hladiny stopových prvků v krvi a den 15 a den 28 považujeme za pokusné odběry, protože před nimi byla minimálně 14 dnů stejná hladina přijímaných živin v krmné dávce. Předpokládali jsme, že vliv přidaných stopových prvků do krmné dávky se projeví v parametrech obsahu prvků v plasmě. Tento předpoklad se projevil překvapivě pouze u hladiny železa, kdy došlo k jeho zvýšení v krevní plasmě vlivem krmného zásahu (z 24,67 um na 32 respektive 29,6 um /litr plasmy). Při porovnání námi zjištěných výsledků s údaji, které popsali EWING a CHARLTON (2007) v kruhovém diagramu, jsme předpokládali vzájemné ovlivnění mezi těmito stopovými prvky v metabolismu zvířat. Náš pokus tedy naznačuje, že u koní po přídavku těchto dvou organických minerálních prvků dojde ke zvýšení hladiny železa v plasmě.

4 Graf 1: Hladina červených krvinek Graf 2: Hladina bílých krvinek Graf 3: Obsah mědi v plasmě Graf 4: Obsah železa v plasmě Graf 3 a graf 4 znázorňuje počáteční nárůst obsahu mědi a železa v krevní plazmě s následným poklesem k 28. dni sledování. V druhém období sledování kromě chalátů zinku a manganu došlo také k mírné změně v příjmu živin, protože chovatel si přál zařadit do krmné dávky 47 gramu sušiny semen lnu setého (viz tab. 1). Tento nepatrný zásah pravděpodobně

5 neovlivnil sledované parametry tolik jako dlouhodobé (28 dnů trvající) snížení stopových prvků v krmné dávce. Pravděpodobně původní zásoba (pool) stopových prvků v organismu koně se za takovou dobu vyčerpala a to mělo za následek snížení těchto prvků v krevní plasmě. Toto zjištění však bude nutné ještě jednou ověřit ve speciálním pokusu. ZÁVĚR V našem experimentu bylo potvrzeno, že změnou hladiny stopových prvků (Zn, Mn) v krmné dávce lze ovlivnit hladinu železa a mědi v krevní plasmě. Paradoxně vypuštění anorganických stopových prvků (Zn a Mn) z krmné dávky a jednostranné zvýšení jejich ve formě organické vede ke zvýšenému vyplavování železa (možná i mědi) do krevní plasmy. LITERATURA Close, W.,H. (1998): New Developments in the use of Trace Mineral Proteinates to Improve Pig Performance and Reduce Enviromental Impact, European Lecture Tour 1998, Alltech Brno, p Ewing, W. N., Charlton, S. (2007): The Minerals Directory. 2nd Edition, Context products Ltd., England, ISBN McDowell, L.R. (2000): Vitamins in Animal and Human Nutrition, 2nd edition, Academic Press, Iowa State University Press, 793pp. ISBN NRC (2005): National Research Council of National Academies, Mineral Tolerance of Animals. 2nd Edition, The National Academies Press, Washington D.C., 496pp. ISBN