V Praze dne

Transkript

1 Akreditační komise Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská Praha 1 V Praze dne Na základě rozhodnutí akreditační komise ze dne 24. června 2005 a jejích požadavků (a požadavků pracovní skupiny) na doplnění žádosti o reakreditaci navazujícího magisterského programu Mediální a komunikační studia se studijním oborem Elektronická kultura a sémiotika, jsme v žádosti provedli následující změny: 1) V souvislosti s uváděným uplatněním absolventů v mediálních organizacích /viz Profil absolventa, strana Ba/ a v souladu s upřesněním tematického zaměření oboru - na problematiku kulturních a společenských procesů z hlediska interaktivních technologií a intermediálních vazeb byly do studijního programu začleněny tyto nové kurzy: - Sociální komunikace (doc. Mucha) - Kritická teorii médií (prof. Hubík) - Mediální právo (JUDr. Rozehnal) - Mediální kultura (doc. Bystřický) /viz sylaby/. 2) S ohledem na uplatnění absolventů v mediálních organizacích a obecně sféře ICT byly do studijního programu zařazeny také kurzy praktického rázu z oblasti produkce elektronických médií, které uvádí do základních technik práce s internetem a využitím interaktivních programů: - Základy interakčního designu a Mediální komunikace a design (Mgr. J. Brejcha) - Základy umělecké tvorby využívající digitální média a Digitální umění (Mgr. D. Kera) - Sociální aspekty el. komunikace (Mgr. P. Jedličková) /viz sylaby/. 3) Původní bodová klasifikace kurzů byla převedena na ECTS kredity. 4) Návrh diplomových prací byl rozšířen o další témata, včetně anotací /viz Návrh témat prací, strana Da/ 5) Jelikož byl program rozšířen o výše uvedené doplňující kurzy, v zájmu zachování efektivního rozložení kurzů do dvouletého studijního cyklu byly některé původně vícesemestrální kurzy zkráceny a jejich obsah upraven tak, aby jejich výuka mohla probíhat pouze v jednom semestru a lépe odpovídala profilu a vymezeným cílům programu (jedná se především o kurzy prof. Hubíka, doc. Muchy, prof. Hrocha a

2 doc. Bystřického). Rozsah výuky tedy vzhledem k původní žádosti o reakreditaci zůstal bez zásadnějších změn, pouze se snížil počet povinných kurzů - studenti musí během prvního roku absolvovat 12 povinných předmětů (dříve 15) a dále si mohou vybírat z nabídky volitelných kurzů, která byla naopak o několik kurzů rozšířena. Ve druhém ročníku, který předpokládá především zpracovávání diplomové práce si studenti zapisují již jen 5 povinných kurzů (dříve 11), k nimž si opět mohou přibrat i několik volitelných /přehled všech změn viz str.3/. Doc. PhDr. Jiří Bystřický, CSc. vedoucí katedry Elektronické kultury a sémiotiky, FHS UK Přehled příloh: 1. Základní formulář (sešit A I) 2. Sylaby nabízených kurzů 3. Bibliografie přednášejících 2

3 Struktura oboru Elektronická kultura a sémiotika a přehled změn: Povinné kurzy: (podrobnosti o všech zmiňovaných kurzech jsou uvedeny v příloze Sylaby) Stávající povinné kurzy v 1. ročníku: - Znaková tvorba skutečnosti (prof.hubík) - Sociální komunikace a systémová teorie (doc.mucha) - Média a filosofie postmoderny (doc.bystřický) - Hermeneutika a metodologie humanitních věd (prof.hroch) byly zkráceny ze 4 na 1 semestr, přičemž na Hermeneutiku a metodologii humanitních věd (prof. Hroch) navazuje ve 2. ročníku jednosemestrální kurz Soudobá angloamerická filosofie, jehož obsah se změnami odpovídá základním tématům kurzu Hermeneutika a metodologie humanitních věd II. Povinný kurz prof. Palka byl zkrácen ze dvou dvousemestrálních kurzů Úvod do teorie sémiotiky I a Úvod do teorie sémiotiky II na dva jednosemestrální kurzy (tj. ze 4 na 2 semestry). Doplňující nové jednosemestrální kurzy, zařazené v souladu s formulací profilu absolventa a uplatnění absolventa: - Sociální komunikace (doc.mucha) - Mediální kultura (doc.bystřický) - Kritická teorii médií (prof.hubík) - Mediální právo (JUDr.Rozehnal) Další povinné kurzy v 1.ročníku zůstávají beze změn: - Analytická filosofie jazyka (doc.koťátko) - Myšlení obrazem (doc.petříček) - Komunikace a sociolingvistika (doc.nekvapil) Celkem byl snížen počet povinných kurzů v 1. ročníku z 15 na 12. Ve 2. ročníku jsou kromě již zmíněných kurzů (Mediální kultura, Úvod do teorie sémiotiky II, Soudobá angloamerická filosofie) povinné: - jednosemestrální kurz Barthes a filosofie (prof.marcelli) - dvousemestrální kurz Diplomní seminář (doc.bystřický). Tyto kurzy zůstávají beze změny. Celkem byl počet povinných kurzů ve 2. ročníku snížen z 11 na 5. 3

4 1.ročník Volitelné kurzy: Za účelem upřesnění tematického zaměření oboru EKS byl dvousemestrální kurz Sémiotika literárního textu (Mgr.Češka, PhD) nahrazen jednosemestrálním kurzem Sémiotika literární komunikace (tj. zúžení témat obsahu kurzu). Dvousemestrální kurz Interaktivita v médiích (PhDr.Vančát, Mgr.Kera a Mgr.Jedličková) byl zkrácen na jednosemestrální kurz (vyučuje PhDr.Vančát). Dvousemestrální kurz Kvality vizuální řeči (Mgr.Svoboda), jednosemestrální Sociologický seminář (prof.petrusek) a jednosemestrální Překladový seminář I (doc.bystřický) zůstávají beze změn. V zájmu rozšíření možností uplatnění absolventa, poskytnutí praktických znalostí a přehledu o současné situaci v oblasti ICT byl - dvousemestrální kurz Kyberumění (Mgr.Kera) nahrazen jednosemestrálními kurzy Základy umělecké tvorby využívající digitální média a Digitální umění (tj. pozměněn obsah kurzu) a - zařazeny doplňující nové kurzy Základy interakčního designu (Mgr.Brejcha) a Mediální komunikace a design (Mgr.Brejcha) - kurz Sociální aspekty el.komunikace (Mgr.Jedličková) byl zkrácen na jednosemestrální. V 1. ročníku si studenti mohou vybrat z 10ti volitelných kurzů. 2.ročník Z důvodu upřesnění tematického zaměření oboru EKS byl jednosemestrální kurz Psychoanalýza, sémiotika a kultura (Mgr.Fulka, PhD) nahrazen jednosemestrálním kurzem Psychoanalýza, sémiotika a film (tj. pozměněn obsah kurzu), kurz probíhá v ZS. Ze stejného důvodu byl jednosemestrální kurz Tělo, text a kritika (Mgr.Fulka, PhD) nahrazen kurzem Tělo a obraz (tj. pozměněn obsah kurzu), kurz probíhá v LS. Jednosemestrální kurz Překladový seminář II (doc.bystřický) zůstává beze změn. Ve 2. ročníku jsou v nabídce 3 volitelné kurzy. Shrnutí: Celkem studijní program obsahuje 17 povinných a 13 volitelných kurzů. Počet povinných kurzů byl oproti původní žádosti snížen o 9. Počet volitelných kurzů byl zvýšen o 4. 4

5 Množství dvousemestrálních kurzů bylo sníženo na 3; 10 povinných dvousemestrálních kurzů (5 v 1. ročníku a 5 navazujících ve 2.) a 1 volitelný byly zkráceny na jednosemestrální (v případě prof.hrocha a prof.palka na dva jednosemestrální kurzy). Program byl rozšířen o 5 doplňujících nových jednosemestrálních kurzů. Byl pozměněn obsah 1 povinného kurzu a 4 volitelných. Výše uvedené změny spočívající v úpravě původních a začlenění doplňujících kurzů zohledňují připomínky akreditační komise, zároveň však umožňují zachovat základní obsahovou strukturu i požadavky na počet předmětů a jejich zaměření formulované v původní žádosti o reakreditaci. 5

6 A - Žádost o akreditaci / rozšíření akreditace / prodloužení doby platnosti akreditace stud. programu Vysoká škola Součást vysoké školy Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií stand. doba studia Název stud. prog./st. délka N 7202 Mediální a komunikační studia 2 roky Původní název SP Mediální a komunikační studia Platnost předchozí akred druh rozšíření Typ žádosti prodloužení akreditace Typ studijního programu magisterský navazující rigor. Forma studia presenční Elektronická kultura a sémiotika řízení KKOV 7202T013 Názvy studijních oborů garant studia: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Adresa www stránky heslo k přístupu na www Schváleno VR / UR / AR podpis datum dne rektora

7 Katedra elektronické kultury a sémiotiky PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ GARANTI OBORU A OBOROVÁ RADA Garanti: Jméno Rok narození Zaměstnavatel Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc UK, Praha (FHS) Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno (Ústav humanitních věd) Prof. PhDr. Miroslav Marcelli CSc Univerzita Komenského, Bratislava (Filosofická fakulta) Prof. PhDr. Bohumil Palek DrSc UK, Praha (Filosofická fakulta) Oborová rada: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc UK, Praha (FHS) Prof. PhDr. Jaroslav Hroch CSc Masarykova Univerzita, Brno (Filosofická fakulta) Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno (Ústav humanitních věd) Doc. PhDr. Petr Koťátko CSc Filosofický ústav AV ČR (vedoucí oddělení filosofie jazyka a vědy) Doc. PhDr. Ivan Mucha CSc UK, Praha (Právnická fakulta) Prof. PhDr. Bohumil Palek DrSc UK, Praha (Filosofická fakulta)

8 Ba - Akreditace studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Univerzita Karlova v Praze Součást vysoké školy Fakulta humanitních studií Název studijního programu N 7202 Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Elektronická kultura a sémiotika Profil absolventa oboru (SP) Absolvent oboru je jazykově vybavený odborník se znalostmi z oblasti teorie a filosofie médií, komunikace, sémiotiky a interaktivity, s dostatečným analytickým zázemím a schopností pojmenovávat širší vazby mezi mediálními formami sdělení. Absolvent dovede analyzovat různé sociální a symbolické systémy, procesy a vztahy, popisovat jejich zdroje a kontexty, jakož i hledat oblasti možných informačních kolizí a navrhovat adekvátní řešení. Absolventi programu jsou oborově vzdělaní specialisté s širokým rozsahem znalostí z oblastí soudobých filosofických a sociálních teorií mediace a komunikace s ohledem na vývoj informačních technologií, sémiotických koncepcí sdělení, znakové tvorby komunikačních obsahů a kulturně technických modelů. Absolventi oboru jsou natolik dostatečně seznámeni s různými vrstvami mediální skutečnosti, aby byli schopni analyzovat procesy oddělování materiálního provedení /hardware/ od sféry symbolické manipulace, tj. kulturní techniky /software/ při využívání nových médií. Uplatnění absolventů: Obor EKS se zaměřuje na oblast médií chápanou v kulturně technickém významu, tj. především jako elektronické a interaktivní technologie. S ohledem na získané schopnosti analýzy, interpretace, vyhodnocení kulturních výstupů a sociálních procesů spojených s rozvojem informačních a komunikačních technologií, se absolventi mohou uplatnit v oblastech: komunikace prostřednictvím informačních sítí, tvorby kulturních interface a znakových systémů v rámci Human-Computer Interface designu, adaptace technologických inovací s ohledem na sociální kontexty, dále v oblasti sémantického zpracování elektronických dat a logistiky percepce vizuálních a literárních obsahů v digitálních médiích.těžiště v této oblasti mají organizace zaměřené na ICT, internet a mobilní technologie, E-Commerce a M-Business, uplatnění počítačových technologií v rámci vzdělávání, kultury a vědy, dále PR agentury, reklamní a vlivové agentury, instituce tvorby audiovizuálních formátů a nových modelů kulturněinformatických obsahů, instituce televizního a rozhlasového vysílání, státní správa mediálního provozu aj. Cíle a charakteristika studia Standardní doba studia magisterského programu Elektronická kultura a sémiotika je dva roky, /čtyři semestry/, zahrnuje povinné přednášky, semináře, atesty a vypracování diplomové práce. Program navazuje na některé typy bakalářského stupně vysokoškolského studia, především pak na tyto typy: studium humanitní vzdělanosti na FHS UK, kulturologii, filosofii, sociologii, dějiny umění atp. Získané znalosti z programu EKS umožňují absolventům uplatnění v oblastech managementu institucí kulturní a sociální správy, v oblasti uživatelské práce s kulturními technikami a symbolickými modely různých mediálních vrstev sdělení, a to především s ohledem na vývoj nových technologií a nových médií. Dále pak v činnosti pedagogické a všude tam, kde je kladen důraz na komunikativní kompetenci ve vztahu ke kulturnímu software mediálních a informačních technologií, zvláště pak v oblasti interaktivity, digitalizace a tvorby kulturních technik. Studium vychází z koncepce adekvátnosti významu zdrojů a příjemců sdělení a současně klade důraz na tvorbu nových kulturních modelů symbolického universa.

9 Bb - Rozšíření akreditace SP / Prodloužení doby platnosti akreditace SP Vysoká škola Univerzita Karlova v Praze Součást vysoké školy Fakulta humanitních studií Název studijního programu N 7202 Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Elektronická kultura a sémiotika Charakteristika žádané změny Žádaná změna spočívá ve snížení počtu povinných předmětů a v posílení kurzů tematicky spojených především s četbou, porozuměním a interpretací odborných textů relevantních k oboru, a dále s analýzou mediálních obsahů a získáváním základních znalostí z oblasti produkce elektronických médií. Obor je více profilován také směrem k filosofii a teorii médií, analýze kulturních procesů z hlediska interaktivních technologií, komunikaci a sémiotice. Z toho důvodu jsou do magisterského studijního programu zařazeny přednášky a semináře věnující se rozvíjení těchto témat. Dále, vzhledem k připravenému doktorandskému oboru Teorie a filosofie médií byl magisterský program posílen o odborníky z FSV UK a FF UK, zajišťující jak výuku předmětů a přípravu pro navazující doktorandský program, tak vedení diplomových prací. V rámci efektivnějšího fungování a užší profilace oboru byly vyloučeny předměty těchto vyučujících: PhDr. A. Hogenové CSc., Doc. PhDr. J. Doubravové CSc., Doc. PhDr. P. Zimy CSc., Doc. PhDr. A. Jaklové, Doc. PhDr. P. Vrány, Ing. M. Veverky, Mgr. Alice Růžičkové, Mgr. L. Kitzbergerové a PhDr. J. Hoffmanové. Program byl naopak posílen o přednášky a semináře těchto odborníků: Prof. PhDr. J. Hrocha CSc., z důvodu zabudování hermeneutického přístupu k mediálním tématům; Doc. PhDr. J. Nekvapila CSc., k posílení sémiotické a lingvistické analýzy sdělení a mediálních obsahů; JUDr. A. Rozehnala pro doplnění oboru o kurz zaměřený na fungování mediální sféry z právního hlediska; Doc. PhDr. M. Petříčka CSc., jehož kurz vede k prohloubení tématu vizuálního zobrazení; Mgr. J. Fulky PhD. věnujícího se kulturologickým a psychologickým aspektům moderních forem komunikace; Mgr. A. Svobody, pro rozšíření koncepce vizuální teorie a praxe; dále o semináře Mgr. D. Kery, Mgr. J. Brejchy a Mgr. P. Jedličkové pro seznámení s tendencemi vývoje nových technologií a jejich sociálními a kulturními aspekty. Pro podpoření spolupráce se zahraniční fakultou byl mezi přednášky zahrnut také kurz Prof. PhDr. M. Marcelliho CSc. (z FF Univerzity Komenského v Bratislavě) Barthes a filosofie.

10 C - Informace o studijním programu (oboru) pro akreditaci / rozšíření o obor / prodloužení platnosti akreditace Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií N 7202 Mediální a komunikační studia Elektronická kultura a sémiotika Členění předmětů Teoret. základ Aplik. základ Oborové předměty Ostatní předměty Počet předmětů Počet hodin za celé studium Počet hodin přednášek Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. 100% 100% 0% Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ 100% (80% z UK) 100% 0% Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ 0% 20% 100% Název studijního oboru Počet předmětů Počet hodin za celé studium Počet hodin přednášek Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ Název studijního oboru Počet předmětů Počet hodin za celé studium Počet hodin přednášek Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ

11 Da - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů a návrh témat prací Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií N 7202 Mediální a komunikační studia Elektronická kultura a sémiotika Název předmětu rozsah způsob zak. (zimní/ letní sem.) druh před. přednášející dopor. roč. Média a filosofie postmoderny 2P 0/ Zk (6 KB) p Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 1. Úvod do teorie sémiotiky I 2P 0/ Zk (6 KB) p Prof. PhDr. B. Palek DrSc. 1. Sociální komunikace a systémová teorie 2P Zk (6 KB)/ 0 p Doc. PhDr. I. Mucha CSc. 1. Znaková tvorba skutečnosti 2P Zk (6 KB)/ 0 p Prof. PhDr. S. Hubík DrSc. 1. Hermeneutika a metodologie humanitních věd 2P 0/ Zk (6 KB) p Prof. PhDr. J. Hroch CSc. 1. Analytická filosofie jazyka 2P Z (2 KB)/ Zk (4 KB) p Doc. PhDr. P. Koťátko CSc. 1. Myšlení obrazem 2P Z (2 KB)/ 0 p Doc. PhDr. M. Petříček CSc. 1. Sémiotika literární komunikace 2S 0/ Zk (4 KB) v Mgr. J. Češka PhD. 1. Interaktivita v médiích 2S Z (4 KB)/0 v PhDr. J. Vančát 1. Kvality vizuální řeči 2S Z (2 KB)/ Zk (4 KB) pv Mgr. A. Svoboda 1. Komunikace a sociolingvistika 2P Zk (4 KB)/ 0 p Doc. PhDr. J. Nekvapil CSc. 1. Sociologický seminář 2S 0/ Z (3 KB) pv Prof. PhDr. M. Petrusek CSc. 1. Mediální právo 2P Zk (6 KB)/ 0 p Judr. A. Rozehnal 1. Překladový seminář I 1C 0/ Zk (6 KB) v Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 1. Sociální aspekty el. komunikace 2C Z (3 KB)/ 0 v Mgr. P. Jedličková 1. Mediální komunikace a design 2S 0/ Zk (4 KB) v Mgr. J. Brejcha 1. Základy interakčního designu 2S Z (2 KB)/ 0 v Mgr. J. Brejcha 1. Základy umělecké tvorby využívající digitální média 2S Z (2 KB)/ 0 v Mgr. D. Kera 1. Digitální umění 2S 0/ Zk (4 KB) v Mgr. D. Kera 1. Sociální komunikace 2P 0/ Zk (6 KB) p Doc. PhDr. I. Mucha CSc. 1.

12 Kritická teorie médií 2P 0/ Zk (6 KB) p Prof. PhDr. S. Hubík DrSc. 1. Psychoanalýza, sémiotika a film 2S Z (3 KB)/ 0 v Mgr. J. Fulka PhD. 2. Mediální kultura 2P Zk (6 KB)/ 0 p Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 2. Úvod do teorie sémiotiky II 2P Zk (6 KB)/ 0 p Prof. PhDr. B. Palek DrSc. 2. Soudobá angloamerická filosofie 2P Zk (6 KB)/ 0 p Prof. PhDr. J. Hroch CSc. 2. Tělo a obraz 2S 0/ Z (3 KB) v Mgr. J. Fulka PhD. 2. Barthes a filosofie 2P 0/ Zk (4 KB) p Prof. PhDr. M. Marcelli CSc. 2. Překladový seminář II 1C Zk (6 KB)/ 0 v Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 2. Diplomní seminář 1C Z (4 KB)/ Z (4 KB) p Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 2. P: přednáška S: seminář C: cvičení Studijní povinnosti V průběhu studia je student povinen získat za každý ročník alespoň 60 kreditních bodů (ECTS), za celé studium tedy minimálně 120 KB. Všechny předměty jsou po každém semestru zakončeny atestací se stanoveným počtem kreditů (viz. výše), odvozeným od náročnosti daného kurzu. Státní závěrečná zkouška sestává ze dvou částí. Jednak z ústní zkoušky ze čtyř předmětů: Sémiotika a lingvistika, Sociální komunikace a systémové teorie, Filosofie a média a Kultura a vizuální teorie. Cílem této ústní zkoušky před komisí je ověřit, zda byl student schopen dostatečně integrovat a syntetizovat poznatky získané během studia na magisterském programu. Druhou část závěrečné zkoušky pak tvoří obhajoba diplomové práce. Žádná z částí státní závěrečné zkoušky není hodnocena ECTS kredity, nýbrž na základě čtyřstupňové škály, tj. buď s výsledkem výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), či dostatečně (4 - neprospěl).

13 Návrh témat prací Archeologie nových médií: koncepce digitalizace, elektronická rozhraní, digitální umění, digitální média a umělecká forma, vznik a vývoj nových forem komunikace a médií. Vizuální teorie a řeč obrazu: proměna paradigmatu vizuálních teorií ve vztahu k proměně obrazu, obraz a diference mezi spojitostí a nespojitostí, klasickými a technickými obrazy, myšlení obrazem a promluva textu. Společnost vzdělání a informací: vznik kulturně-technických modelů sdělení a poznání, nové formy vzdělávacích procesů, e-learning, interakční a mediální design, internetová komunikace, digitální a satelitní vysílání. Sémiotika sdělení a zobrazování: sémiotická analýza mediálních sdělení, analytická filosofie a koncepce tvorby významů a forem komunikace, struktury označování a pohyb sdělení, problematika jazykových a kulturních kódů, sémiotika filmu. Kulturní techniky: analýzy vzniku a rozvoje technokultury, kulturní změny a proměna paradigmatu času, technologická racionalita veřejného prostoru, software mediální skutečnosti. Sociální komunikace a sociolingvistika: systémové teorie a komunikace, analýza a explikace řádů komplexity a reálného, socioligvistické modely mediálního diskurzu, sociální aspekty elektronické komunikace. Kulturní dějiny médií: teorie a filosofie médií, kulturní dějiny médií, vývojová proměna znakové tvorby skutečnosti, koncepce a modely reprezentace v kulturně informatické proměně soudobé společnosti, dějiny umění v mediálním kontextu. Simulace a produktový design: předmět a simulakrum (Baudrillard), věci a nevěci (Flusser), artefakt, produkt sémiotický a mediální význam na pozadí problematiky užité, směnné, estetické hodnoty (Heidegger, Barthes). Reprodukční techniky jako předpoklad rozvoje médií/ masových sdělovacích prostředků: paralela masové produkce a reprodukce (tisk, fotografie,...), vnější společenské, ekonomické a politické změny, vnitřní proměna díla subjektu, komunikace (Benjamin, Baudrillard, McLuhan). Mediální funkce obrazu: na rozhraní technického prostředku a znakového systému - počítačová grafika, móda, architektura, vzory, vizualizace fyzikálních, biologických, chemických modelů a procesů; z hlediska reprezentace, estetiky, mediality (F.Kittler, A.Danto, Flusser) (technický obraz) Image: mediální konstrukce identity (veřejně známých osobností i jako mediální verze osobnosti v rámci reklam atd.); sociální transformace veřejnosti, proměny sociální komunikace, subjektivity (Virilio, Danzin, Giddens, Sennett).

14 Konstrukce reality ve filmu, reflexivita, reverzibilita, intertextualita: odkazy na vlastní (filmovou) realitu, znásobení rovin skutečnosti, hra s reálným, prolínání reálného a imaginárního, reálného a virtuálního (v různém pojetí). Hierarchie informací a uživatelů v internetu: sémantická pravidla, kontingence, předpoklady, kompetence pro získání informací, motivace, manipulace a strategie uživatelů s ohledem na interaktivní povahu internetu, virtuální identita. Analýza médií z hlediska základních kulturních kódů: jsou současná média převoditelná na základní kódy obrazu, písma a čísla. Rozložení různých forem mediace na prvky (obrazu, písma, čísla); marginální kódy (S.Krämer, Zielinski, Poster). Médium času: archeologie času jako měřitelného, komodifikovatelného, komunikačního média, techniky a funkce měření času v dějinách, vztah k prostoru, význam pro konstituci reálného a proměna v důsledku zrychlování (Virilio, Baudrillard). Láska jako médium: vzorce implikované v reklamě a časopisech, ve filmovém žánru romantických komedií, telenovelách apod. - systémové pojetí: sociální funkce, zdroje a dopady x simulace (Luhmann, Baudrillard). Proměna představy prostoru a jeho reprezentace ve znakových systémech v souvislosti se satelitní technologií, rozšíření možností televize v digitální podobě, propojení internetu a mobilní technologie; globalizace x psychogeografie, teletopologie (Virilio, Sloterdijk, Sphären) Mediální dimenze tematizace/metafor světla: prolnutí symbolické, technické, sociálního a ekonomické sféry, význam vynálezu elektrického osvětlení jako zlom ve vývoji mediální kultury; spojení s proměnou veřejnosti, moci, Lebenswelt (čas) (Virilio, Flusser). Technologie a tělo: ruka od psaní k počítačovým interface, kodifikace pohybu (psaní, tanec, sport), kodifikace estetiky těla (móda), symbolická komunikace, simulace (Barthes, Flusser). Reprezentace přírody jako kulturní technika: proměna obrazu přírody v dějinách a charakteristické rysy přírody v současnosti z hlediska státu přírodní rezervace, z hlediska ekonomie recyklace, celá oblast ekologie, turistika, umění. Návaznost na další stud. prog. Program navazuje na některé typy bakalářského stupně vysokoškolského studia, především pak na tyto obory: studium humanitní vzdělanosti na FHS UK, kulturologii, filosofii, lingvistiku, mediální studia, dějiny umění, sociologii, atp.

15 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Mgr. Jan Brejcha Základy interakčního designu Rozsah výuky: ZS, 2S Zakončení: Z Kredity: 2 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Úvod do designu uživatelských rozhraní pro informační a komunikační technologie (ICT). Kurz je zaměřen na získání praktických dovedností pro tvorbu návrhů, prototypů a jejich testování. Studenti se naučí analyzovat a odkrývat design a dosah stávajících technických a kulturních produktů z pohledu jejich významu, hodnoty a zkušenosti, a uplatnit získané znalosti pro konstrukci produktů nových. Tematické okruhy: 1) Uvedení problematiky kurzu pojetí rozhraní, interakce a designu v kontextu ICT. Interakční design vs HCI (Human-Computer Interaction). Význam reflexe produktů z pozice filosofie médií. (Flusser, Negroponte) 2) Zkušenost s novými technologiemi. Prvky tvorby uživatelské zkušenosti. Dekonstrukce jako východisko analýzy. (Norman, McCarthy) Úkol 1 3) Prvky interakčního designu. Konstrukce významu. Sémiotický základ počítačové interakce. (Andersen, Winograd) 4) Technologie tvorby nových produktů/ rozhraní. Dostupné nástroje a jejich kritika. Úkol 2 5) Metodiky tvorby nových produktů/rozhraní. Postupy čerpající z grafického a informačního designu. (Sutnar, Apple) 6) Uživatel v kontextu systému. Metodiky testování produktů. Úkol 3 7) Design jako prostředek komunikace a usměrnění sociální interakce. (Schutz, Flusser) 8) Viditelnost, transparence a vizualizace v kontextu interakčního designu. (Erickson, Bordwell, Baxandall, Arnheim) Doporučená literatura: Apple Computer: Aqua Human Interface Guidelines, Cupertino, květen 2004 Arnheim, R.: Visual thinking, Berkeley: University of California Press, 1980 Andersen, P.B.: A theory of computer semiotics, Cambridge University Press, 1997 Baxandall, M.: Stíny a světlo: Umění a vizuální zkušenost, Brno: Barrister, 2003 Black, M.: Models and metaphors, Cornell University: C.U. Press, 1962 Bordwell, D.: Making meaning: Inference and rhetoric in the interpretation of cinema, Cambridge (USA): Harvard University Press, 1989 Bystřický, J.: Virtuální a reálné, Praha: Sofis, 2002 Eco, U.: Teorie sémiotiky: A theory of semiotics, Brno: JAMU, 2004 Erickson, T. Kellogg, W. A.: Social Translucence: Using Minimalist Visualizations of Social Activity to Support Collective Interaction In: Designing Information Spaces: The Social Navigation Approach (eds. K. Höök, D. Benyon, A. Munroe), London: Springer- Verlag, 2003, s Flusser, V.: Komunikológia, Bratislava: Media Institute, 2002

16 Flusser, V.: Shape of Things: A Philosophy of Design, London: Reaktion Books, 1999 Hubík, S.: Sociologie vědění, Praha: SLON, 1999 Janáková, I.: Ladislav Sutnar - Praha- New York - Design in Action, Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum : Argo, 2003 Lévi, P.: Kyberkultura, Praha: Karolinum, 2000 Luhmann, N.: Art as a Social System, Stanford: Stanford University Press, 2000 Manovich, L.: The language of new media, Boston: MIT Press, 2001 McCarthy, J. Wright, P.: Technology as Experience, Boston: MIT Press, 2004 Negroponte, N.: Digitální svět, Praha: Management Press, 2001 Norman, Donald A.: Emotional design, New York: Basic Books, 2004 Schütz, A. Luckmann, T.: The structures of the life-world, Evanston: Northwestern University Press, 1973 Winograd, T.: Bringing design to software, New York: ACM Press, 2002 Winograd, T. Flores, F.: Understanding computers and cognition: A new foundation for design, Boston: Addison-Wesley, online zdroje

17 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Mgr. Jan Brejcha Mediální komunikace a design Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Zk Kredity: 4 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Aspekty mediality a komunikace ve vztahu k designu ICT. Kurz si klade za cíl rozvíjet praktické aplikace interakčního designu z hlediska humanitních věd. Studenti budou využívat dostupných nástrojů k prototypování komplexnějších řešení v různých doménách. Tematické okruhy: 1) Uvedení problematiky kurzu vymezení mediality a komunikace v kontextu ICT. 2) Design jako prostředek redukce komplexity. Komplexita a interakce. (Luhmann) Úkol 1 3) Produktová sémantika. (Flusser, Andersen) 4) Přirozená vs. naučená interakce (HCI). Využití "netradičních" vstupních zařízení. Úkol 2 5) Prostor a čas v interaktivních médiích. Pojetí "habitatu" interakce. (Andersen) 6) Modelování a vizualizace jako součást kritické analýzy daných i vytvářených produktů. Úkol 3 7) Komunikace v sociálním prostoru. Akční vzory, emoce a zkušenost. (Erickson, Norman) 8) Žitý svět jako zásoba vědění. Vědění jako rozhraní. Interakce s tělesy a plochami. (Schutz, Flusser, Winograd) Doporučená literatura: Apple Computer: Aqua Human Interface Guidelines, Cupertino, květen 2004 Arnheim, R.: Visual thinking, Berkeley: University of California Press, 1980 Andersen, P.B.: A theory of computer semiotics, Cambridge: Cambridge University Press, 1997 Baxandall, M.: Stíny a světlo: Umění a vizuální zkušenost, Brno: Barrister, 2003 Black, M.: Models and metaphors, Cornell University: C.U. Press, 1962 Bordwell, D.: Making meaning: Inference and rhetoric in the interpretation of cinema, Cambridge (USA): Harvard University Press, 1989 Bystřický, J.: Virtuální a reálné, Praha: Sofis, 2002 Eco, U.: Teorie sémiotiky: A theory of semiotics, Brno: JAMU, 2004 Erickson, T. Kellogg, W. A.: Social Translucence: Using Minimalist Visualizations of Social Activity to Support Collective Interaction In: Designing Information Spaces: The Social Navigation Approach (eds. K. Höök, D. Benyon, A. Munroe), London: Springer- Verlag, 2003, s Flusser, V.: Komunikológia, Bratislava: Media Institute, 2002 Flusser, V.: Shape of Things: A Philosophy of Design, London: Reaktion Books, 1999 Hubík, S.: Sociologie vědění, Praha: SLON, 1999 Janáková, I.: Ladislav Sutnar - Praha- New York - Design in Action, Praha:

18 Uměleckoprůmyslové muzeum : Argo, 2003 Lévi, P.: Kyberkultura, Praha: Karolinum, 2000 Lidwell, W. et al.: Universal principles of design, Gloucester: Rockport Publishers, 2003 Luhmann, N.: Art as a Social System, Stanford: Stanford University Press, 2000 Manovich, L.: The language of new media, Boston: MIT Press, 2001 McCarthy, J. Wright, P.: Technology as Experience, Boston: MIT Press, 2004 Negroponte, N.: Digitální svět, Praha: Management Press, 2001 Norman, Donald A.: Emotional design, New York: Basic Books, 2004 Norman, Donald A.: The design of everyday things, New York: Basic Books, 2002 Schütz, A. Luckmann, T.: The structures of the life-world, Evanston: Northwestern University Press, 1973 Vattimo, G.: Tecnica ed esistenza, Milano: Bruno Mondadori, 2002 Winograd, T.: Bringing design to software, New York: ACM Press, 2002 Winograd, T. Flores, F.: Understanding computers and cognition: A new foundation for design, Boston: Addison-Wesley, online zdroje

19 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Média a filosofie postmoderny Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Kurz je zaměřen na rozbor soudobých filosofických koncepcí konstrukce reálného světa, témat informačních technologií a kulturních technik, problematiky zprostředkování, kodifikace kulturních obsahů, včetně analýz vnitřní a vnější mediality. Tematické okruhy: 1. Úvod do problematiky médií a soudobých filosofických teorií. Stručný nástin kurzu. J.F. Lyotard, J. Derrida, A. Badiou 2. Problematika kodifikovaného světa. Alfanumerická společnost a kodifikovaný svět. Kódy: vznik a charakteristika.média a kulturní změna. V. Flusser, M. McLuhan, J. Baudrillard 3. Komunikologie a dialogická média. Struktury a fungování komunikace, motivy a hranice komunikace. Televize, styl a kyberkultura. V. Flusser, P. Lévy, J. Fiske 4. Konečnost a nekonečnost myšlení. Původ, záměr a konečnost myšlení jako fáze nedokončeného procesu uzavírání smyslu události: oddělování subjektu. J-L. Nancy, A. Badiou, G. Deleuze. 5. Virtuální a reálné. Problematika mediality, network society, forem zprostředkování a reprezentace. Estetika a reprezentace. M. Castells, L. Bersani, G. Agamben 6. Zprostředkování jako mediace. Kulturní techniky zprostředkování, mediální interface a znakové kódy. Design a mediální kultura. S. Kramer, C. Hubich, P. Virilio. Povinná literatura: Bystřický, J. Virtuální a reálné. Sofis. Praha McLuhan M. : Člověk,média a elektronická kultura.jota.brno.2000 Flusser, V.: Komunikológia. Media Institut. Bratislava.2002 Doporučená literatura: Agamben, G.: The Man Without Content. California. SUP, 1999 Arnheim, R. : Visual Thinking. University of California Press Bordwell, D. : Making Meaning. Harvard University Press Baudrillard, J.: O svádění. Votobia, Olomouc Bersani, L. : The Culture of Redemption. CUP, New York Bystřický, J. Mucha, I.: Normy, zprostředkování a estetický význam. 999, Pelhřimov Deleuze, G. : Film:I. Obraz pohyb. NFA, Praha Derrida, J. : Texty k dekonstrukci. Archa. Bratislava. 1993

20 Flusser, V. : Do universa technických obrazů. OSVU Praha.2001 Lyotard, J.F.: Čo malovať? Petrus.Bratislava Merleau-Ponty,M.: Viditelné a neviditelné. OIKOYMENH.Praha 1998 Nancy, J.L.: A Finite Thinking. Stanford. California Virilio, P.: The Aesthetics of Disappearance. New York.1991 Virilio, P.: The Information Bomb. Verso. London

21 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Název kurzu: Mediální kultura Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Kurz je zaměřen na výklad problematiky vizuálního myšlení, digitálních forem komunikace, tématu spojitých a nespojitých obrazů, pohybu a změny rychlosti zprostředkování včetně nových paradigmat kulturních změn. Zvláštní ohled je pak věnován významu elektronických obrazů, produkci simulačních a translačních reálií a estetice mizení. Tematické okruhy: 1. Stručný úvod do problematiky obrazů v nových médiích a kulturních forem zobrazování. D. Bordwell, N.K. Denzin, R. Arnheim 2. Koncepce vizuálního myšlení. Umění a vizuální zkušenost. Abstrakce a myšlení. Autorizace, reference, prezence. M. Baxandal, J. Derrida, A.C. Danto 3. Mediální kultura. Digitální zdání a problematika zobrazení. Kultura a umění: figury pozadí. Spojité a nespojité obrazy. V. Flusser, N. Carroll, N. Rodowick 4. Problematika elektronické kultury. Teorie pravděpodobnosti a komplementarity. Dešifrování technických obrazů. Obrazy v nových médiích. M. McLuhan, L. Manovich, V. Flusser, 5. Svět filmu. Obraz pohyb, obraz čas. Stroj času a stroj vidění. Tvorba filmového významu. Proměna filmového paradigmatu. G. Deleuze, P. Virilio. D. Bordwell 6. Estetika mizení a horizonty vnímání. Komplexy médií a struktury vnímání, umění stroje a ironie techniky, subjektivace a aktuálnost. Mediální kultura a mobilita. J. Baudrillard, P. Virilio, R. Bellour, A. Badiou. Povinná literatura: Bystřický, J.; Mucha, I.: Normy, zprostředkování a estetický význam; Praha, 2003 Deleuze, G.: Film 1. Obraz-pohyb; NFA Praha, 2000 Virilio, P.: Stroj vidění; Bratislava, 2003 Doporučená literatura: Arnheim, R. : Visual Thinking. UCP.1969 Bordwell, D.: Making Meaning. Harvard UP Baudrillard, J.: Dokonalý zločin. Periplum.2001 Baxandal, M.: Stíny a světlo. Barrister&Principal.2003 Danto, A.C.: The Philosophical Disenfranchisement.Colubia,2005. Deleuze, G.: The Logic of Sensation. F.Bacon,Minnesota Derrida, J. : Dissemination. The Athlone Press.London Denzin, N. K.: The Cinematic Society.Sage.London.1995

22 Lyotard, J-F.: Čo malovať? Petrus.Bratislava.2000 Virilio, P.: Negative Horizont. Continuum.London-NewYork.2005.

23 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Překladový seminář I, II Rozsah výuky: 1C Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: V rámci překladového semináře si každý ze studentů vybere cizojazyčný text (min. 30 stran), který doposud nebyl vydán v české verzi, a který souvisí s oborem a student jej může dále využít pro svoji diplomovou práci. Výběr textu je libovolný, ale musí jej odsouhlasit vedoucí katedry, s nímž student svůj překlad také průběžně konzultuje.

24 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Mgr. Jakub Češka PhD. Sémiotika literární komunikace Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Zk Kredity: 4 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Introduktivní kurz k práci s textem vzhledem k jeho znakové povaze. Základní pojetí znaku, systém značení, rétorika textu. Svébytnost textu, text mezi texty (intertextualita). Po výkladu jeho základních předpokladů jakož i toho, jak text nese a ustavuje význam, bude položen důraz na jeho rétoričnost. Tematické okruhy: 1. Pojetí znaku podle Saussura, rozlišnost jazyk - mluva, diachronní a synchronní perspektiva, arbitrárnost znaku, základní struktura znaku, možnosti využití původního sémiotického modelu s poukazem k analýze diskursu a k fr. strukturalismu. 2. Barthesův pojem mýtu. Reinterpretace saussurovského modelu, angažovaná sémiologie, dvojí systém značení, konotační mechanismus, základní teoretický rámec textu Mytologie, základní analytické pojmy. Teoretická perspektiva doložena na literárním díle (konotační mechanismy v rámci Kunderových románů). 3. Doleželův model klasického a moderního narativního schématu: výklad funkčního a textového modelu. Výklad performativu v literárním díle. Rozlišnosti kompetence vypravěče a postavy v rámci klasického narativního schématu vyložené ve vztahu k textu, jeho skryté rétoričnosti. 4. Dokončení výkladu Doleželova narativního modelu: mocenské konotace v užívání neosobního vyprávění, passé simple v Barthesově výkladu literárního rukopisu (Balzac) z knihy Nulový stupeň rukopisu. Exkurs k asymetricky mocenské situaci vypravěč postava, završen výkladem odlišné rétorické figury Čapkova románu Hordubal a Golombkova sloupku Podkarpatská tragédie. 5. Výklad reinterpretace Girardovy definice románové tradice, vnější a vnitřní prostřednictví, prostředník, náčrt nespontánní touhy napříč románovou tradicí. 6. Navázání na výklad sémiotického modelu prostřednictví, v němž výraznou roli plní metafory. Poukaz k performativnímu rázu metafor, vykázání prostřednictví jazyka, který nás nutí nejen myslet ale i jednat jistým způsobem. Rozvedení této teze na základě Barthesova textu Lekce. 7. Výklad metafory a metonymie, základní Jakobsonovo rozlišení, metafora prohloubena o Ricoeurovo pojetí metafory na pozadí symbolu, který nám dává myslet. Zatímco předchozí výklady byly založeny sémiotickou perspektivou, zde bude metafora explikována také v rámci hermeneutiky. Pojetí metafory podle Arendtové. 8. Proppův sémiotický model pohádky, jeho základní předpoklady, výklad ústředního pojmu funkce, syntagmatu vyprávění. 9. Kritika Proppovy pozice z perspektivy francouzského literárního strukturalismu (Bremond, Greimas). 10. Barthesova reinterpretace pojmu funkce, výklad tří základních rovin a jednotek vyprávění; meze Barthesova přístupu.

25 11. Todorovova poetika prózy: základní významové roviny literárního díla, analytické pojmy. Zaměření na výklad dílčích žánrů; výklad Nebezpečných známostí z hled. sémiotiky, tak i na půdě (Kategorie literárního vyprávění) sociologie. 12. Výklad Ecovy Role čtenáře, kritika jeho pojetí encyklopedie. Povinná literatura: Barthes, Roland: Mytologie. (Praha: 2004) Barthes, Roland: "Základy sémiologie." in Kritika a pravda (Praha: 1997). Doležel, Lubomír: Narativní způsoby v české literatuře (Praha: 1993) Doporučená literatura: Barthes, Roland: "Nulový stupeň rukopisu." in Kritika a pravda (Praha: 1997). Barthes, Roland: "Úvod do strukturální analýzy vyprávění." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Barthes, Roland: "Základy sémiologie." in Kritika a pravda (Praha: 1997). Greimas, Algirdas Julien: "Základní prvky teorie mytického vyprávění." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Hamon, Philippe: "Co je to popis?" in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Lakoff, George; Johnson, Mark: Metafory, kterými žijeme. (Brno 2002) Laurent, Jenny: "Struktura a funkce klišé." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Rimmon-Kenanová: Poetika vyprávění. (Brno: 2001) Todorov, Tzvetan: "Kategorie literárního vyprávění." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Todorov, Tzvetan: Poetika prózy. (Praha: 2002)

26 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Mgr. Josef Fulka PhD. Psychoanalýza, sémiotika a film Rozsah výuky: ZS, 2S Zakončení: Z Kredity: 3 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Odkazy na psychoanalýzu, ať už terminologické či obsahové, se v rámci novějších výzkumů v oblasti sémiotiky i mediálních studií staly něčím zcela běžným. Záměrem tohoto kursu je stručný přehled vývoje recepce psychoanalýzy v myšlení dvacátého století a zařazení psychoanalytické problematiky do širších kulturních a teoretických souvislostí. Tematické okruhy: 1) Úvod 2) Prolegomena k psychoanalytické problematice: hysterie a melancholie 3) Geneze psychoanalýzy: psychoanalytické pojetí hysterie (Případ Dora); teorie svádění. 4) Sen, symptom, chybný úkon, vtip a jeho vztah k nevědomí 5) Freudovo pojetí psychózy 6) Jacques Lacan: úvod do základních pojmů 7) Lacanovské pojetí vývoje individua: Stadium zrcadla, falická funkce, symbolický systém, touha, objekt a 8) Lacanovo pojetí psychózy (reinterpretace případu Schreber) 9) Kristeva: sémiotično a symbolično 10) Psychoanalyticky inspirované interpretace filmu I: Kaja Silverman Talking about Godard, The Subject of Semiotics 11) Lacanovsky inspirované interpretace filmu II: Teresa de Lauretis: Alice doesn t 12) Slavoj Žižek: film a reálno Doporučená literatura: Freud, S.: Sebrané spisy. Praha, Psychoanalytické nakladatelství Kristeva, J.: Jazyk lásky (eseje o psychoanalýze, sémiotice a mateřství). Praha, One Woman Press, 2004 Lacan, J.: Semináře I, II, XI a XX (Úryvky) a vybrané texty z Écrits Lauretis, T.: Alice doesn t. Indiana University Press, 1984 Silverman, K.: The Subject of Semiotics, Talking about Godard. Oxford University Press, 1984 Žižek, S.: Enjoy Your Symptom. Routledge, 2001 The Sublime object of Ideology. Verso, 1989

27 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Mgr. Josef Fulka PhD. Tělo a obraz - teorie obrazu v myšlení dvacátého století (2. ročník) Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Z Kredity: 3 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Cílem tohoto kursu je nastínit stručný přehled myšlení druhé poloviny dvacátého století se zvláštním přihlédnutím k teoriím obrazu a imaginárna a k problematice tělesnosti, resp. přechodu od ontologie tělesnosti ke konstruktivistickým teoriím. Tematické okruhy: 1) Bergsonova teorie obrazu: kritika jazyka v Eseji o bezprostředních datech vědomí; pojetí obrazu ve Hmotě a paměti; paměť a imaginace. 2) Bachelardovo pojetí obraznosti hmoty. 3) Fenomenologie obrazu I: úvod do základních fenomenologických pojmů (Husserl) 4) Fenomenologie obrazu II: Merleau-Pontyho kritika eidetického názoru; Merleau- Ponty a výtvarné umění. 5) Fenomenologie obrazu III: Sartre, Richir a Barbaras. 6) Michel Foucault: úvod do základní problematiky 7) Michel Foucault: otázka vztahu pohledu a obrazu; Slova a věci a Toto není dýmka. 8) Barthesovo pojetí imaginárna I: Mytologie, Základy sémiologie a Systém módy. 9) Barthesovo pojetí imaginárna II: Říše znaků, Zlomky milostné rozpravy, Světlá komora; vztah mezi raným a pozdním Barthesem na příkladu jeho přístupu k fotografii 10) Deleuze a film. 11) Deleuze a výtvarné umění (Francis Bacon). 12) Didi-Huberman: obraz jako symptom. Povinná literatura: Barthes, R.: Mytologie. Praha, Dokořán, 2004 Základy sémiologie. Praha, Československý spisovatel, 1967 Světlá komora. Bratislava, Archa, 1994 Bergson, H.: Hmota a paměť. Praha, OIKOYMENH, 2003 Foucault, M.: Slova a věci. Bratislava, Kalligram, 2000 Toto není dýmka. Bratislava, Archa, 1994 Deleuze, G.: Film I. Praha, Národní filmový archiv, 2000 Doporučená literatura: Bachelard, G.: Plamen svíce. Praha, Dauphin, 1997 Voda a sny. Praha, Mladá fronta, 1997 Barbaras, R.: Vnímání. Praha, Filosofia, 2002 Bergson, H.: Esej o bezprostředních danostech vědomí, Paris, Félix Arcan, 1936 Deleuze, G.: Co je filosofie?. Praha, OIKOYMENH, 2001 Husserl, E.: Krize evropských věd. Praha, Academia, 1996

28 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Prof. PhDr. Jaroslav Hroch CSc. Hermeneutika a metodologie humanitních věd Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem hermeneutického myšlení, zvláštní pozornost je pak věnována koncepcím nejvýznamnějších představitelů filosofické hermeneutiky 20. století. Tematické okruhy: 1. Vznik a formování hermeneutického myšlení do konce 19. století 2. Hermeneutika v období antiky, středověku a novověku 3. W. von Humboldt 4. F. D. E. Schleiermacher 5. W. Dilthey 6. Filosofická hermeneutika 20. století 7. M. Heidegger 8. H.-G. Gadamer 9. J. Habermas 10. P. Ricoeur 11. Perspektivy hlubinné hermeneutiky (C. G. Jung, J. Hillmann) Povinná literatura: Hroch, J.: Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti; Masarykova univerzita a nakladatelství Georgetown, Brno 1997, 1998, 2003 Doporučená literatura: Dilthey, W.: Život a dejinné vedomie, Pravda, Bratislava 1980 Gadamer, H.-G.: Člověk a řeč, Oikúmené, Praha 1999 Grondin, J: Úvod do hermeneutiky, Oikúmené, Praha 1997 Heidegger, M.: Bytí a čas, Oikúmené, Praha 1999; O pravdě a bytí, MF, Praha 1993 Hillman, J.: Sny a podsvětí, Portál, Praha 1999 Hroch, J.: H.-G. Gadamer a hermeneutická filosofie, Filosofický časopis 48, 2000, č. 3 Jung, C. G.: Archetypy a nevědomí, Nakladatelství T. Janečka, Brno 1999 Jung, C. G.: Duše moderního člověka, Atlantis, Brno 1994 Ricoeur, P.: Život, pravda, symbol, Oikúmené, Praha 1999 Starý, R.: Filmová hermeneutika, Sagittarius, Praha 1999

29 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Prof. PhDr. Jaroslav Hroch CSc. Soudobá angloamerická filosofie Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Druhá část kurzu je věnována jednotlivým směrům angloamerické filosofie, především hermeneuticky orientované a postanalytické filosofii. Tematické okruhy: 1. Transcendentální idealismus a R. W. Emerson 2. Pragmatismus základní charakteristika, Ch. S. Peirce, J. Dewey, W. James 3. Britský neorealismus G. E. Moore 4. Britská analytická filosofie J. L. Austin 5. Americká analytická filosofie W. V. O. Quine 6. P. Winch 7. Ch. Taylor 8. P. de Man 9. H. Bloom 10. S. Cavell 11. R. Rorty Povinná literatura: Hroch, J.: Soudobá angloamerická a kanadská filosofie, FF Masarykovy univ., Brno 2003 Doporučená literatura: Austin, J. L.: Jak udělat něco slovy, Filosofia, Praha 2000 Bloom, H.: Kánon západní literatury, Prostor, Praha 2000 Dewey, J.: Rekonstrukce ve filosofii, Sfinx, Praha 1929 Emerson, R. W.: Eseje, Bratislava 1991 James, W.: Pragmatismus. Nové jméno pro staré způsoby myšlení, Brno 2003 Quine, W. V. O.: Hledání pravdy, Hermann a synové, Praha 1994 Rorty, R.: Filozofia a zrkadlo prírody, Kalligram, Bratislava 2000 Taylor, Ch.: Etika autenticity, Filosofia, Praha 2001 Obrat k jazyku: druhé kolo (Jazyk, myšlení a svět v názorech postanalytických filosofů). Vybral, uspořádal a text přeložil J. Peregrin; Filosofia, Praha 1998

30 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc. Znaková tvorba skutečnosti Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je podat přehlednou deskripci a analýzu vybraných vlivných koncepcí ontogenních a kulturogenních funkcí znakových činností a aplikovat hlavní teze, principy a metody na konkrétní jevy současné mediální praxe.. Tematické okruhy: 1) Řečový akt v židovsko-křesťanské duchovní tradici: mimořádné postavení řeči mezi ostatními činnostmi. 2) Řeč/komunikace v antické a středověké myšlenkové tradici: obec/řeč/rozum jako relativně trvalé schéma. 3) Forma skutečnosti a forma znakové činnosti: logická, gramatická, diskursivní, herní. 4) Moderní (znovu)spojení skutečnosti, rozumu a obce komunikací (G.H. Mead). 5) Změna skutečnosti řečovým aktem (J.L. Austin). 6) Rozumná strukturace skutečnosti řečovým jednáním (J. Habermas). 7) Strukturace skutečnosti jazykovou typifikací (A. Schutz). 8) Diferencování skutečnosti skrze bricolage (C.-L. Strauss a J. Derrida). 9) Předčasná/opožděná artikulace skutečnosti diskursivními žánry (J.-F. Lyotard). 10) Vytváření hyperreality seriálovou prezentací/simulací (J. Baudrillard). 11) Dromokratická logistika percepce skutečnosti (P. Virilio). 12) Síťová strukturace toků skutečnosti (M. Castells). 13) Uskutečňování rozumnosti technickým zobrazením (V. Flusser). 14) Teze z 1-13 v mediálním prostoru moderní a současné společnosti. Doporučená literatura: Barthes, R.: Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie. Čs. spisovatel, Praha 1967 Baudrillard, J.: Dokonalý zločin, Periplum, Olomouc 2001 Bystřický, J., Mucha, I: Simulace, systémy a kontingence, Vydavatelství 999, Praha 2002 Bystřický, J.: Virtuální a reálné, Sofis, Praha 2002 Castells, M.: The Information Age: Economy, Society and Culture. The Rise of Network Society. Blackwell:Cambridge, Mass Deleuze, G.: Podla čoho sa pozná štrukturalizmus?, Archa, Bratislava 1993 Derrida, J.: Grammatológia, Archa, Bratislava 1999 Derrida, J.: Struktura, znak a hra v diskursu věd o člověku. In: Texty k dekonstrukci, Archa, Bratislava 1993 Eco, U.: Hledání dokonalého jazyka, Nakl. Lidové noviny, Praha 2001 Eco, U.: Mysl a smysl, Vize 97, Praha 2000 Flusser, V.: Do universa technických obrazů. OSVU: Praha Habermas, J.: Theorie des kommunikativen Handelns, Reklam, Frankfurt a. M Horster, D.: Jürgen Habermas, Svoboda, Praha 1995

31 Hubík, S.: K postmodernismu obratem k jazyku, Albert, Boskovice 1996 Hubík, S.: Sociologie vědění. SLON, Praha 2000 Lyotard, J.-F.: Rozepře, Filosofia, Praha 1998 Virilio, P.: Informatická bomba. Pavel Mervart: Červený Kostelec Virilio, P.: Open Sky, Verso, London 1997

32 Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Název kurzu: Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc. Kritická teorie médií Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je popsat, analyzovat a objasnit problematiku institucionálních, organizačních, ekonomických, politických a kognitivních předpokladů a důsledků působení médií v moderní a současné společnosti. Popsat, analyzovat a objasnit diference mezi působením různých druhů médií, možnosti jejich kooperace a vytváření globálního mediálního prostoru. Tematické okruhy: 1) Média v tradiční a v moderní společnosti: komunikační strukturace sociálního prostoru (předběžně). 2) Typy médií a jejich působení na jednotlivce a skupiny v tradiční a v moderní společnosti (předběžně). 3) Sociální objekty působení médií: jedinec, skupina, dav, publikum, masa, veřejnost. 4) Obraz, lineární písmo, technický obraz a jejich působení v (multi)mediálních kombinacích. 5) Masová společnost, masová kultura, masová komunikace a média. 6) Rodina, stát, občanská společnost a média: sociální dosah komunikace a vytváření politické veřejnosti. 7) Občanská společnost, stát, ekonomika a média: komodifikace komunikace a vytváření spotřebitelské masy. 8) Technologie, ekonomika, vědění a média: komodifikace komunikace a vytváření dromokratické elity. 9) Mediální simulace reality, její metody a principy v moderní a.v současné společnosti. 10) Mediální prostor, multimediální prostor, hypermediální prostor a jejich symbolické výrazy. 11) Mediální re-strukturace moderní a nemoderní společnosti, globální důsledky. 12) Mediální prostor v hodnotových, ekonomických a politických statistických přehledech. 13) Horizontální a vertikální mapy současného mediálního světa. 14) Mediální transformace prostoru/teritoria, času/dějin, pospolitosti/etnika a komunikace/řeči v současnosti. Povinná literatura: Benjamin, W.: Dílo a jeho zdroj. Praha : Odeon, 1979, str Burton, G.: Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, De Fleur, M. J.: Teorie masové komunikace. Praha : Karolinum, Flusser, V.: Do universa technických obrazů. Praha : OSVU, McLuhan, M.: Člověk, média a elektronická kultura. Brno : Jota, McLuhan, M.: Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha : Odeon, McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, Ramonet, I.: Tyranie médií. Praha : Mladá fronta, 2003.