!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./
|
|
- Libuše Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2
3 !"#$!!%!!&''(()# # "* +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ 4564
4 !#7.% " ##(("82$9:;44<4 =>#"#% *(1'!!#?,*7 +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ ('#E/ 6AA<55D!"EF7G%"!!E&''( ()# # "*E, E,64H6ID46F / EF7(G% EJ '1!# ( *E-D5<6I65IFK!EF7G J(7 +'%3)#./ L +'0M- D ('!!#@'## K'( *0$F 5;<N455LC 0!!#KEJ!#'!!#EO!16< 66<5D6 P(!% 0!!#KQ J #'!!#( LN4564F6<4D5 R /8H<;F;5F<L4<F66;F4
5 !"# Pšenice špalda je nazývána asto oznaována jako stará evropská pšenice. Díky své nenáronosti k podmínkám prostedí je vhodná pro pstování v horských oblastech. V souasnosti jsou nejvtší pstitelské plochy v nmecky mluvících zemích (Švýcarsko, Rakousko, Nmecko). Pstitelské plochy postupn v eské republice narstají (pes 2000 ha). K dispozici jsou ozimé odrdy. V metodice jsou proto shrnuty charakteristické vlastnosti jarních forem pšenice špaldy ve srovnání s ozimými. Dále jsou popsána specifika, které ji odlišují od ostatních druh pšenice. Navržena jsou také pstitelská opatení pro ekologické zemdlství a popsána jakost produkce. $ %# ekologické zemdlství, pšenice špalda, pstování, využití &"'("("!"# Spelt is called as old european wheat. This species is suitable for growing in montane areas, becouse of low demands on growing conditions. In this time the most largest growing ares are in german speaking countries (Switzerland, Austria, Germany). The growing is increasing also in the Czech Republic (more than 2000 hectares). Only winter varieties are grown. In the methodology there are described characteristics of spring forms of spelt in comparison to winter forms. The differences between spelt and others hulled wheat species are also described. Proposed is agrotechnology in organic farming. The results of quality analysis are also presented. $'"#organic farming, spelt, growing, use $)*)+,)-*).,)/*)$)0*)1)2*)34 ) *)0"5) 1*678# *9:;9)***) ",)7*)-.<=>?@A@7A??A@A
6 B!, I. Cíl metodiky.. 7 II. Popis metodiky Úvod Pšenice špalda Historie pstování Fylogenetický vývoj Genetické zdroje pšenice špaldy v R Pstování v ekologickém zemdlství Nároky na prostedí Zaazení v osevním postupu Výživa rostlin a hnojení Odrdy Píprava pdy a setí Regulace plevel Regulace chorob a škdc Sklize a posklizové ošetení Kvalita produkce Shrnutí informací o pšenici špald Obrazová píloha Další informace o možnostech pstování a využití pšenice špaldy O projektu III. Srovnání novosti postup. 30 IV. Popis uplatnní metodiky. 31 V. Ekonomické aspekty. 32 VI. Seznam související literatury VII. Seznam publikací, které pedcházely metodice. 37
7 Cílem pedkládané metodiky je nabídnout ekologickým zemdlcm aktuální informace o pstování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) s drazem na jarní formu jako alternativu k pstování ozimé pšenice špaldy. S pstováním ozimé formy pšenice špaldy jsou již urité zkušenosti. ada ekologických zemdlc by pesto mla z rzných píin též zájem o využití jarní formy tohoto druhu. Metodika by také mla pispt k rozvoji ekologického zemdlství na orné pd. Souvisejícím cílem je pak podpora rozšíení nabídky cereálních bioprodukt domácího pvodu. Pšenice špalda je vhodná pro adu potravináských produkt. S jejím pstováním a využitím jsou již urité zkušenosti, pesto není špald vnována taková pozornost, jakou by si zasloužila. Metodika je urena pedevším ekologicky hospodaícím zemdlcm. Pi své innosti ji také mohou využít specializovaní poradci. Pedpokládá se také její využití pi studiu zemdlsky orientovaných obor. 7
8 Pšenice špalda je v naší oblasti již pomrn známou plodinou a její pstitelské plochy se každoron navyšují. V 90. letech minulého století nebyly v eské republice k dispozici domácí odrdy pšenice špaldy. K obratu k lepšímu došlo až v roce 2001, kdy se podailo ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze - Ruzyni vyšlechtit a registrovat odrdu pšenice špaldy zvanou Rubiota. Jedná se o originální odrdu, které íkáme "ervená", není zkížena s pšenicí setou a tudíž má pvodní specifickou genetickou stavbu. V souvislosti s rozvojem ekologického zemdlství a zvyšující se produkcí zrna pšenice špaldy se také zvyšoval zájem konzument o špaldové výrobky. V souasnosti je na trhu pomrn široké množství výrobk, které ítá nkolik desítek rzných produkt. O pšenici špaldu je zájem také pro její vysokou nutriní hodnotu. eští zemdlci za uplynulých dvacet let již získali urité zkušenosti s pstováním špaldy. I pes to, že pstitelské plochy pšenice špaldy v ekologickém zemdlství iní nkolik tisíc hektar (a neustále narstají), není dosud k dispozici ucelený pehled o pstování a využití pšenice špaldy. Nkterými ekologickými zemdlci je také diskutována otázka možností využití jarních forem tohoto druhu, pedevším z dvodu náhrady poškozených podzimních výsev. Z tohoto dvodu metodika vychází z praxí osvdených postup pstování pšenice špaldy v ekologickém zemdlství (ozimé formy) a je doplnna o doporuení pro pstování jarních forem. 8
9 Pšenice špalda (Triticum spelta L.) je považována za starou kulturní evropskou pšenici. Špalda se skládá ze dvou genetických typ: asijského a evropského (Tsunewaki, 1968 in Feldman, 2001). Vyskytovala se v oblasti Alp (Švýcarsko, Nmecko), Polska, Anglie (Danebury) a Skandinávie (Stehno, 2001). V minulosti byla špalda pomrn hojn rozšíena ve stední Evrop díky otužilosti a schopnosti poskytnout uspokojivý výnos na chudé pd (Feldman, 2001). V souasnosti se opt postupn rozšiuje v oblasti stední a západní Evropy, pedevším v Nmecku, Švýcarsku, Rakousku, eské Republice nebo Maarsku (Trocolli a Codianni, 2005). V eské republice pstitelské plochy postupn narstají. V roce 2010 inily 2232 ha s prmrným výnosem 2,91 t/ha. Celkový pehled za roky je uveden v tabulce. 1. Napíklad v sousedním Rakousku jsou pstitelské plochy vyšší než v R a iní necelých ha. Celková plocha v EZ Ekologická produkce Plodina (ha) (t) Výnos (t/ha) Obilniny ,94 2,90 Pšenice setá ,14 3,26 Špalda ,82 2,91 9
10 Archeologické nálezy ssp. spelta (L.) Thell. na území Evropy pocházejí z doby bronzové (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V souvislosti s klimatickými zmnami (ochlazení) zaala bhem doby bronzové nahrazovat pšenici jednozrnku (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Jako píms v pšenici seté se vyskytovala též v Zakavkazí a Stední Asii (Vlasák, 1997).Špalda byla tradin pstována v nmecky mluvících zemích. V minulosti byla špalda pomrn hojn rozšíena ve stední Evrop (Feldman, 2001). V jižní Evrop (ve Španlsku) jsou první zmínky o pstování špaldy datovány do doby 1000 let p. n. l. Pstovala se pedevším v horských oblastech (Oliveira, 2001). Má povst plodiny, jejíž zrno se používá pro zvláš významné píležitosti (Pena-Chocarroo, 1996). Pstitelské plochy však velmi poklesly, ádov na desítky hektar (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V severozápadní Evrop byla populární napíklad ve Francii, nicmén i zde došlo k výrazné redukci pstitelských ploch (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Ve Švýcarsku udávají historická data (1910) pstitelské plochy cca 39 tisíc ha s následným poklesem. Obdobn tomu bylo také v Nmecku, kde ped první svtovou válkou inily pstitelské plochy více než 300 tisíc hektar. Od té doby docházelo k poklesu ploch (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V souasné dob je její pstování soustedno zejména do vyšších poloh oblastí západní Evropy Nmecka, Belgie, severní Francie, Švýcarska, Rakouska a severního Španlska. Plochy pstování zde dosahovaly celkem okolo 30 tisíc ha (Vlasák, 1997) a postupn narstají. V oblastech obývaných Slovany nebyla špalda tak astá jako na území Germán. Užíval se pro ni staroeský název samopše. Od zaátku 19. století v eských zemích nebyly v literatue zmi ovány údaje o pstování špaldy. Starší informace jsou z poloviny 18. století. Pstovala se na Litomyšlsku jako surovina pro výrobu kávoviny. V první polovin dvacátého století se již tém nepstovala (Vlasák a Kostkanová, 1994). V eských zemích se od zaátku 19. století v odborné literatue o tomto druhu nepíše. Z konce 19. století je zmínka o nkolika odrdách špaldy tmavé a špaldy svtlé. Ve 20. století se již pšenice špalda na našem území nepstovala. V eskoslovensku - eské republice v letech 1918 až 1999 nebyla povolena žádná odrda pšenice špaldy. Její popularita však v posledních letech stoupá. 10
11 ! ""# Triticum spelta L. se pravdpodobn skládá ze dvou genetických typ: asijského a evropského (Tsunewaki, 1968 in Feldman, 2001). V 50 letech minulého století bylo její pstování zaznamenáno napíklad v západním Iránu (Kukuck a Schiemann, 1957). Neexistuje však archeology potvrzené spojení v Iránu a Evrop pstované špaldy (Abdel- Aal a Hucl, 2005). V pípad genetického typu s pvodem v Evrop se ve srovnání s pšenicí setou jedná o mladší obilní druh, který vznikl ve vyšších nadmoských výškách Alp. Dosvdují to archeologické nálezy z doby bronzové z oblasti Alp Švýcarska a Nmecka, ale i z Polska, Anglie a Skandinávie. Genetické studie dokládají, že v Evrop existují ti genofondová centra (Cao et al., 1998). První skupina zahrnuje pedevším odrdy ze Španlska (jarní formy), zatímco ve druhém (Belgie, Nmecko, Švýcarsko) a tetím centru (Maarsko, Rumunsko, Balkánský poloostrov) jsou zastoupeny ozimé formy (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Šlechtní špaldy bylo zapoato pozdji než u pšenice seté. Velká kolekce 2200 odrd a planých forem této plodiny byla soustedna v Braunschweigu Völkenrode. Rozsáhlá kolekce je též soustedna ve Švýcarsku ve Spolkovém ústavu rostlinné výroby v Zürichu Reckenholz a špalda se zde rovnž šlechtí (Vlasák, 1997). V genové bance v Praze- Ruzyni je shromáždno asi 80 genotyp. Bhem šlechtní také došlo ke kížení pšenice seté (Triticum aestivum L.) a pšenice špaldy (Triticum spelta L.). Podíl genotypu pšenice seté ve špald je zpravidla nízký a i nadále se takováto odrda oznauje jako pšenice špalda. Po vzájemném kížení sice dochází u kíženc ke zlepšení produkních vlastností (zkrácení stébla a zlepšení skliz ového indexu), ale na druhou stranu se zhoršují parametry nutriní jakosti a vytrácí se charakter pšenice špaldy. Hlavní šlechtitelské cíle smují k odstranní nkterých nepíznivých vlastností, jako zkrácení délky stébla, zvýšení produktivity klasu a zvýšení odolnosti proti poléhání, pi zachování vysokého obsahu bílkovin a píznivého složení esenciálních aminokyselin (Vlasák, 1997). 11
12 $ %&#'( V genové bance ve VÚRV, v.v.i. Praha jsou shromažovány, hodnoceny a uchovávány v rámci genetických zdroj (GZ) pšenice též genetické zdroje pšenice špaldy. V souasné dob (2012) je v kolekci 86 vzork špaldy, pevážn ozimého charakteru; 18 vzork pšenice špaldy je jarní formy (Graf 1). Vtšina genetických zdroj jsou pvodní krajové nebo staré šlechtné odrdy. V kolekci jsou však i odrdy pšenice špaldy z poslední doby, které jsou mnohdy výsledkem kížení s pšenicí setou (T. aestivum L.). Genetické zdroje pšenice špaldy jsou, obdobn jako ostatní GZ rostlin využívány ve šlechtní nových odrd. Pevažují genetické zdroje s pvodem v Nmecku, R eskoslovensku a Švýcarsku (tém 2/3 materiál). Nkteré mají také pvod ve Francii, Belgii nebo Rakousku. U cca 10% materiál není pvod znám.!"#$%&%'("' ()%*%!" 12
13 )!%& Pšenice špalda je ukázkovým druhem pšenice, který je vhodný pro pstování v ekologickém zemdlství. Je pro ni charakteristická mohutná koenová soustava, která umož uje získat živiny z hlubších vrstev pdy. Vzcházející rostliny mají rozprostený trs, listy jsou užší, více chloupkaté než u pšenice seté. Stéblo je duté, tenkostnné a pomrn dlouhé ( cm). Výška rostlin jarní špaldy bývá nižší než ozimých odrd a pohybuje se nejastji okolo 100 cm. V ranosti se pšenice špalda píliš neliší od pšenice seté, i pokud jde o variabilitu v tomto znaku. Pšenice špalda vyžaduje dostatek vláhy pedevším v dob klíení, vzcházení, sloupkování a nalévání zrna. Vzhledem k výšce rostlin je pšenice špalda náchylnjší k poléhání než pšenice setá. Tuto skutenost je nutno mít na zeteli pi používání vyšších dávek organických hnojiv. Klas je typický speltoidní a mže být osinatý, ale pevážn bývá bezosinný. Klasy jsou dlouhé, ídké, rozlamující se na klásky. Jednotlivé klásky ídce pisedají k silnému klasovému vetenu. V klásku je 3 5 kvítk, vytváejících 2 3 zrna. Obilky zstávají obaleny pluchami uvnit klásku. Vyloupaná zrna pšenice špaldy jsou štíhlejší, delší a vtší než u pšenice seté. Z výnosových prvk je pro pšenici špaldu charakteristická vyšší hmotnost 1000 semen (HTS). Ve výnosovém potenciálu nedosahuje pšenice špalda úrovn pšenice seté ani pi porovnání jarních forem. Hrubý výnos v podmínkách ekologického pstování bývá v rozmezí 2,5 5,0 t/ha s podílem pluch do 40 %. )* + Pšenice špalda je ve srovnání s pšenicí setou mén nároná na podmínky prostedí. V dob klíení a vzcházení, sloupkování a nalévání zrna vyžaduje však dostatek vláhy. Snese i extrémní vlhkostní podmínky (nadbytek vláhy). Také nároky na teplotu jsou nízké. Špalda má dobrou mrazuvzdornost a je odolná i vi vyležení pi vysoké vrstv snhu. Teplotní extrémy, vyjma vysokých veder v dob dozrávání, jí neškodí. Pro její pstování jsou nejvhodnjší stedn tžké až tžší pdy, mén vhodné jsou pdy lehké, písité a rašelinné. Díky dobrému prokoenní pdy má špalda vysokou schopnost osvojovat si živiny. Její pstování se doporuuje do oblastí s podmínkami mén vhodnými pro pšenici setou tam, kde již pšenice setá ztrácí efektivnost, nejlépe do horší obilnáské, bramboráské, podhorské a horské oblasti. V epaské oblasti ji lze zaadit do lokalit s omezenými vstupy (chránné krajinné oblasti, pásma ochrany spodních vod), do 13
14 chladnjších a vlhích poloh. Ve šlechtní pšenice seté byla špalda využívána jako zdroj odolnosti k nepíznivým podmínkám pstování (horské oblasti). ),+& -- Do osevního postupu pšenici špaldu zaazujeme podobn jako pšenici setou. Nejlepšími pedplodinami jsou vojtška, jetel luní (vzhledem k náchylnosti k poléhání - pi pemíe dusíku - zaazujeme špaldu po leguminózách jen na chudších pdách), bob a okopaniny, zvlášt brambory, ale i oves. Špaldu je možné vysévat i po rozorání louky i úhoru (Konvalina et al., 2008). Po ostatních obilninách, zvlášt po pšenici, špaldu pokud možno nepstujeme vzhledem ke zvýšenému riziku výskytu houbových chorob. Pšenice jako pedplodina špaldy mže navíc nepízniv psobit na udržení istoty druhu. Ozimé obilniny nejsou vhodnými pedplodinami také vzhledem k podpoe rozvoje ozimých plevel (Moudrý a Strašil, 1999). Pedplodinová hodnota pšenice špaldy jako pedplodiny je pomrn nízká, pesto je špalda lepší pedplodinou než pšenice ozimá. Podsevy snáší dobe, podobn jako žito (Moudrý, 2011). Pi poléhání špaldy mohou podsevy prorstat, ztížit sklize a pispt ke snížení výnosu (Konvalina et al., 2008). )."/ 0# Špalda má dobrou schopnost osvojovat si živiny z pdy (Moudrý, 2011). Požadavky na živiny jsou podobné jako u pšenice seté. Dležitá je úprava ph pdy vápnním k pedplodin nebo po její sklizni. Špalda je vzhledem k vtší náchylnosti k poléhání velmi citlivá na pehnojení dusíkem. Celková dávka dusíku (dusík dostupný po pedplodin a dusík dodaný v organických hnojivech) by nemla pekroit 90 kg.ha -1 (starší odrdy s dlouhým stéblem) a 120 kg.ha -1 (nov šlechtné odrdy). Dlení dávky dusíku vychází ze stejných princip jako u pšenice seté (Moudrý a Strašil, 1999). Podzimní i asný jarní vývoj špaldy je pomalejší a požadavky na dusík v této period jsou nižší (Konvalina et al., 2008). Proto pedseové hnojení dusíkem po dobré pedplodin vynecháváme. V ekologicky hospodaících podnicích se doporuuje napíklad regeneraní a produkní dávku dusíku aplikovat ve form kejdy (15-20 m 3.ha -1 ), jemn drceného a rozmetaného hnoje (do 10 t.ha -1 ) nebo kompostu. Vzhledem k delší dob uvol ování dusíku do pijatelné formy se doporuuje hnojení organickými hnojivy s uritým pedstihem (Moudrý a Strašil, 1999). 14
15 )12 Z ozimých forem je nejvhodnjší volbou ozimá odrda Rubiota, která vznikla výbrem z genových zdroj Genové banky pi VÚRV v Praze-Ruzyni a je pizpsobena našim klimatickým podmínkám. Další alternativou je v souasnosti nabízená odrda Ceralio. Odrdy jarních forem pšenice nejsou v souasné dob na trhu k dispozici, i když o jejich pstování je ze strany farem zájem. Jarní špalda je šlechtna nap. v Polsku (kmen jarní špaldy pod pracovním názvem Wirtas). Odrda Rubiota Odrda pšenice špaldy, registrovaná v roce 2001, vznikla opakovaným individuálním výbrem z klasické nmecké špaldy Fuggers Babenhauser Zuchtw. Charakteristické je silné antokyanové zabarvení koleoptyle a naopak velmi slabé zabarvení oušek praporcového listu. Ojínní pochvy praporcového listu, stébla a klasu je stední. Klas je jehlancovitý, velmi dlouhý, ídký, hndav zabarvený. Zrno je ervenohndé, velké s HTS dosahující 60 g i více. Podíl pluch ve sklizni klásk iní 23 až 25 %. Obsah hrubého proteinu v pokusech VÚRV inil 19,44% (Tabulka 2). Jedná se o odrdu ozimého charakteru s vysokým stéblem, pozdji dozrávající, s vyšší citlivostí k padlí travnímu (Blumeria graminis). Je doporuována do systému ekologického zemdlství i na pozemky s nižší hladinou živin. Udržovací šlechtní odrdy probíhá ve VÚRV, v.v.i. a množení v PRO-BIO obch. spol. s r.o. +!"&,-, %- Odrda Obsah proteinu Obsah mokrého (%) lepku (%) Gluten index SDS (ml) Špalda - Rubiota 19,44 54,50 19,09 36,0 Dvouzrnka - Rudico 21,26 60,70 98,68 14,5 15
16 ))+2 Platí obecné zásady jako pi pstování ostatních obilnin. Vzhledem ke své nenáronosti snese špalda i pdy he pipravené. Vhodné je mlí zpracování pdy. Utužené seové lžko je žádoucí kvli náronosti na vláhu pi klíení a vzcházení. Proto jsou pro špaldu vhodné i pdy ulehlejší, mlce zpracované (vyhovuje ji také minimalizace a povrchové kypení pdy) (Konvalina et al., 2008). Ozimou špaldu vyséváme ve druhé polovin záí, ale v krajním pípad pomrn dobe dovzchází (i na jae) pi velmi pozdním setí. Pro jarní formy platí obdobná doporuení jako pro ostatní na jae seté obilniny. Obvykle se vysévá neloupané osivo, piemž hrozí nebezpeí ucpávání semenovod a výsevních botek (Moudrý a Strašil, 1999). Z tohoto dvodu se doporuují zejména pneumatické secí stroje (Konvalina et al., 2008). V píznivých podmínkách se výsevek pohybuje od 300 do 350 klíivých obilek na m 2, v horších podmínkách obilek na m2. U nahých obilek pak iní výsevek kg na ha, pi výsevu neoloupaných klásk až 300 kg na ha (Moudrý, 2011). Vzdálenost ádk i hloubka setí jsou stejné (vzdálenost ádk 10-12,5 cm, hloubka setí 3-4 cm) jako u pšenice seté (Moudrý a Strašil, 1999). Obdobný výsevek uvádí také Pospisil et al. (2011), podle kterých jako optimální se jevil výsev 300 klíivých obilek na m 2 u ozimých odrd (Tabulka 3).. &#"&%'(,/ 0-1)2,+3- Výsevek Výnos celých klásk Hmotnost zrna (MKS.ha -1) (t.ha -1 ) v klasu (g) Poet zrn v klasu 2,0 5,6 1,7 33 3,0 5,8 1,8 33 4,0 5,6 1,8 33 )3(!-2 Pšenice špalda má dobrou konkurenceschopnost vi plevelm. Pln postaí využívat zásad správné zemdlské praxe. Odlišná situace mže nastat v pípad srovnání ozimé a jarní formy. Jarní špaldy pomrn rychle zakrývají povrch pozemku, takže plevelm dobe konkurují. U ozimých špald je vyšší riziko zaplevelení v pípad špatného pezimování porostu. Z pímých zásah se bžn používá k regulaci zaplevelení vláení. Na zapleveleném pozemku je vhodné ješt ped vzejitím špaldy odstranit nitkující plevele síovými branami. 16
17 Pi správn provedeném zásahu je poškozeno až 80% nitkujících plevel. Následn se provádí vláení prutovými branami po vzejití porostu od tetího listu. Vláení není píliš úinné proti ozimým plevelm, jako je chundelka metlice (Aspera spice-venti) a nebo svízel pítula (Galium aparine). Jako prevence se proti chundelce metlici pozitivn uplat uje pozdní setí porostu. )4(!-0522 Špalda je napadána stejnými chorobami jako pšenice setá. Celkov je ale proti nim odolnjší. Mezi nejrozšíenjší choroby pšenice špaldy patí choroby pat stébel (Gaeumennomyces graminis) a v hustších porostech padlí travní (Erisyphe graminis) (Konvalina et al., 2008). Mén škodlivá je plíse snžná (Fusarium nivale), braninatka plevová (Septoria nodorum) a rez travní (Puccinia graminis) (Moudrý a Strašil, 1999). V polních experimentech (screening v roce 2008) jsme hodnotili výskyt hlavních chorob pšenice. Jako píklad mohou posloužit výsledky z tabulky 4. Je z nich zejmé, že nkteré z odrd byly pedevším bhem sloupkování mén odolné k napadení padlím travním. Rez pšeniná velký problém nepedstavovala. Je nicmén možné zaznamenat zvýšené hodnoty varianího koeficientu, což znamená, že nkteré odrdy z hodnoceného souboru byly mén odolné. 4 0!',&'5&"'- Ukazatel Hodnocený znak a termín Varianí Dolní Horní Prmr SD Medián koeficient vartil kvartil DC 39 7,80 1,21 15,5 8,00 7,00 9,00 Padlí travní DC 59 7,20 1,61 22,4 8,00 6,00 8,00 DC 77 8,20 0,41 5,0 8,00 8,00 8,00 Rez pšeniná DC 77 8,47 1,41 16,7 9,00 9,00 9,00 #$%$&'()*'+,%- Detailní hodnocení odolnosti jednotlivých odrd vi padlí a rzi jsou uvedeny v tabulce 5. Z výsledk je zejmé, že mezi odrdami byly velmi malé rozdíly. Prakticky všechny hodnocené odrdy byly slabji napadány padlím travním a následn více rzí pšeninou. Ve srovnání s pšenicí setou bývá u pšenice špaldy zpravidla nižší výskyt mykotoxinu deoxynivalenolu v zrnu. Patrn k tomu pispívá plucha, která chrání zrno a odstra uje se až ped zpracováním. 17
18 5 0!'6%,&'. #"&- Druh/odrda Padlí travní (0-9) Rez pšeniná (0-9) DON (ppb) Pšenice špalda (Triticum spelta L.) Triticum spelta (Ruzyne) 8,2 bd 6,7 bcd 41,7 a Triticum spelta (Tabor 22) 8,8 de 7,3 cd 83,3 a Triticum spelta (Tabor 23) 8,8 de 6,8 bcd 133,3 a Špalda bílá jarní 8,6 de 6,2 ab 120,8 a VIR St, Petersburg 8,6 de 6,6 bcd 70,0 a Triticum spelta (Kew) 8,2 bd 7,6 de 83,3 a Triticum spelta No ,6 de 6,4 abc 241,7 a Prmr + smrodatná odchylka 8,5±0,3 6,8±0,5 110,6±65,4 Kontrolní odrda pšenice seté (Triticum aestivum L.) SW Kadrilj 8,7 de 6,2 ab 246,7 a #./012+%..3%41-53.#6 322$.+-0%.!78" V rámci povolených pravidel ochrany rostlin v ekologickém zemdlství není nutné provádt žádné pímé zásahy proti chorobám a škdcm. Vzhledem k vysoké odolnosti pšenice špaldy pln postauje dodržování zásad správné zemdlské praxe (stídání plodin, nepehnojení porostu, apod.). )67&8&8% + Špaldu pro produkci zrna sklízíme v plné zralosti. Klas špaldy se pi pezrání láme, sklize musí být proto šetrnjší (snížené otáky pihane a mláticího bubnu). Protože sklízíme klásky (zrna i s obaly), je potebnépimen otevít síta. Pitažením mlátícího bubnu lze upravit stupe rozlámání klasu až ásteného vyluštní semen z klásk (Šarapatka et al., 2006). ástené vyluštní však není vhodné pi sklizni osiva, protože vyloupaná špalda mže vykazovat sníženou klíivost v dsledku mechanického poškození zrna. Doporuuje se spíše odpolední až veerní sklize (Neuerburg a Padel, 1994). Neoloupaná, suchá špalda se dobe skladuje. Pluchy dobe chrání obilky pi skladování. Ped zpracováním se špalda loupe a istí na nárazových tídiích. Loupáním se oddlí zrna z klásk. Podíl pluch a úlomk klasových veten mže initaž %. Pro pšenici špaldu je charakteristická vyšší HTS, která u mnoha odrd pesahuje 50g a v píznivých letech mže dosáhnout i 60g (Stehno, 2001). Hrubý výnos v podmínkách ekologického pstování bývá v rozmezí 2,5-5,0 t.ha -1 s podílem pluch % (Konvalina et al., 2010). 18
19 +!"%,2 * -(,2,2 * -.!"%,2 * -%,7- Krom klasické sklizn za úelem produkce pro mlynáské zpracování se v nkterých zemích využívají í i další produkty. Mže se jednat napíklad o produkci tzv. zeleného zrna. Pro tento užitkový smr se sklízí špalda v mléné až ran voskové zralosti.následn se dosouší horkým vzduchem, resp. se udí kouem z dubového deva pi 120 C na vlhkost % (Šarapatka atka et al., 2006). Bhem uzení dochází k mazovatní škrobu, karamelizaci a vzniku aromatických látek. Plevy a pluchy zachytí dehtové látky. Po sušení a ochlazení se špalda lépe loupe (Moudrý a Strašil, 1999). 19
20 Ekonomika pstování Výnos vyištných klásk se v ekologickém zemdlství nejastji ji pohybuje okolo 2,5 t.ha -1 (mže být i vyšší). Vprmru 7 odrd jarní formy pšenice špaldy inil na stanovištích v Praze a eských Budjovicích 2,6 t.ha -1 (Graf 4). Výnosová úrove pšenice špaldy dosahovala a 70% výnosové úrovn pšenice seté. Jarní formy pšenice špaldy jsou tak mén produktivní i ve srovnání s ozimou formou pšenice špaldy. V bžném pstování v roce 2010 inil prmrný rný výnos ozimých odrd 2,91 t.ha -1 (Tabulka 1). Mezi faktory, které snižují produktivitu jarních forem pšenice špaldy, patí nízký skliz ový index, ale také nižší produktivita klasu (Tabulka 6). 4!89:&,&'#"&;"-!""&(1 <= Náklady na pstování pšenice špaldy v ekologickém zemdlství jsou obdobné jako pi pstování pšenice seté. Výnosová úrove pšenice špaldy dosahuje v prmru 89 % (ozimá forma) resp. 70 % (jarní forma) výnosové úrovn pšenice seté. Je teba poítat s dalšími ztrátami v dsledku loupání. Prodejní cena špaldy vbio kvalit se veské republice pohybuje v rozmezí K. 20
21 >?!;%'(%,&'5&- Parametr Hodnocený znak Dolní Horní Prmr SD RSD Medián kvartil kvartil Poet zrn v klasu 24,21 6,09 25,2 24,70 19,75 29,95 Poet zrn v klásku 1,33 0,32 24,1 1,28 1,07 1,56 Hmotnost zrna v klasu (g) 1,02 0,29 28,4 1,02 0,81 1,37 HTS (g) 42,59 7,23 17,0 40,68 36,92 46,13 Hustota klasu (klásek.10cm -1 ) 16,59 3,24 19,5 15,67 14,65 17,67 Skliz ový index 0,38 0,06 15,8 0,36 0,34 0,40 Podíl pluch (%) 30,67 2,03 6,6 30,89 29,41 31,98 21
22 39 - Špalda je známá svojí vysokou nutriní hodnotou, lehkou stravitelností a chutností. Zrno pšenice špaldy, stejn jako zrno dalších pluchatých pšenic, je charakteristické vysokým obsahem bílkovin. Ten se pohybuje v pomrn širokém rozmezí 13,5 19,0 % (Stehno, 2001). Michalová (2000) pipisuje vysoký obsah bílkovin vtšímu podílu aleuronové vrstvy, ve srovnání s pšenicí setou. V aminokyselinovém složení nejsou mezi pšenicí špaldou a pšenicí setou velké rozdíly, jen obsah esenciálních aminokyselin je u špaldy mírn vyšší. Lepek, kterého obsahuje špalda cca %, bývá z pekaského hlediska podstatn kvalitnjší než u jednozrnky a dvouzrnky. Potvrzují to hodnoty SDStestu, které dosahují obdobných hodnot jako u pšenice seté (41-64 ml u špaldy, ml u pšenice seté). O vhodnosti pro pekaské využití svdí i znan vysoké hodnoty Gluten Indexu. Vláknina špaldy má jemnou strukturu vláken, je velmi dobe snášena, podporuje trávení a stevní peristaltiku. Z minerálních látek je významný obsah Ca, P, K a stopová množství Zn (Stehno, 2001). Špalda je výborným zdrojem vitamín skupiny B, pedevším thiaminu (B1), riboflavinu (B2), ale také niacinu. Obsah stravitelného škrobu, který je dležitým energetickým zdrojem pro lovka i zvíata, se u pšenice špaldy tém rovná pšenici seté, podstatn nižší má však obsah stravitelných cukr. Ze zdravotního hlediska se špald pipisují pozitivní úinky na stimulaci imunitního systému, cení se lehká stravitelnost a pozitivní psobení pi léení nkterých alergií (Michalová, 2000). O znané oblib, které se špalda svého asu tšila, svdí zmínka ve spisu Léitelství od svaté Hildegardy von Binden, kde se uvádí: Špalda je nejlepší obilovina tuná, plná síly a leheji stravitelná než všechny ostatní zrniny. Toho, kdo ji jí, zaopatuje pravým masem a dobrou krví. Duši lovka dlá radostnou a plnou jasu. Když je nkdo nemocen tak, že od slabosti nic jísti nemže, pak mají se vzíti celá zrna špaldová, povait je ve vod, pidat nco másla nebo vajeného žloutku, aby pokrm získal lepší chuti, a dá se nemocnému jísti. Vyléí ho to zevnit jako dobrá léivá mast. (Moudrý et al., 1994). Využití špaldy je mnohostranné i v souasné dob vyluštná zrna špaldy, špaldové kroupy (kernotto), špaldoto, zelená zrna (grünkern), krupice, mouky. Používá se pro výrobu slaného i sladkého peiva (vánoní cukroví, rzné mouníky), výborný je chléb, který má výraznou chlebovou vni, velký objem, popraskanou krku a dlouho vydrží vláný a erstvý. Špaldový bulgur je souástí rzných zeleninových nebo masových jídel (falafel, kibbeh), zeleninových salát (tabbouleh). Špalda nachází uplatnní i ve výrob tstovin, vloek (vhodných do kaší, polévek), müsli, špaldových pukanc, rzných extrudovaných výrobk, špaldového piva i špaldové kávy (Michalová et al., 2002). Pro hodnocení technologické jakosti pšenice špaldy není, stejn jako pro hodnocení technologické jakosti pšenice dvouzrnky a jednozrnky, k dispozici platný pedpis. 22
23 Genotypy ozimé i jarní formy pšenice špaldy se zpravidla vyznaují podstatn vyšší pekaskou jakostí než pšenice dvouzrnka a jednozrnka a nkteré z nich v podmínkách ekologického zemdlství dosahují v hodnotách jakostních znak, stanovených dle SN ( Pšenice potravináská ) i vyšší úrovn než pšenice setá. Pšenice špalda je tedy využitelná vskutku mnohostranným zpsobem, jak k pekárenským, tak i peivárenským úelm, výrob tstovin a pod. Mlynáské produkty z pšenice špaldy mohou tvoit i pídavek ve smsi s moukou z pšenice seté. V každém pípad je teba brát v úvahu, že tradice zpracování a využívání pšenice špaldy zatím není v R tak velká jako nap. v sousedním Rakousku i Nmecku a zohled ovat požadavky a možnosti konkrétních odbratel. : =,"'-,&')*%@)* A;"(B#"& Odrda Obsah Obsah mokrého íslo SDS N-látek Zeleny test lepku poklesu sedimentace v sušin (ml) v sušin zrna zrna (s) (ml) (%) (%) Triticum diccocum SCHUEBL pšenice dvouzrnka T. spelta (Ruzyn) 15,34 bc 40,92 c 289 b 53 e 34 ab T. spelta (Tabor) 01C ,42 bc 42,56 cd 302 b 67 bc 40 de T. spelta (VIR St. Petersburg) 14,51 b 36,62 b 281 b 60 d 33 a T. spelta (Tabor) 01C ,33 cd 43,84 cd 286 b 66 bc 37 bcd Špalda bílá jarní 16,55 cde 45,06 d 281 b 70 ab 36 abc T. spelta (Kew) 15,78 cd 42,14 cd 316 b 70 ab 43 e T. spelta No ,71 de 45,87 d 280 b 65 bcd 38 cd Prmr + smrodatná odchylka 15,81±0,8 42,43±3,1 290,7±13,5 64,43±6,8 37,28±3,5 Triticum aestivum L. kontrolní odrda SW Kadrilj 12,30 a 27,31 a 242 a 75 a 39 cd 92:+%%22$.+-0%.2-2!53. #67;8"; 23
24 C );"'"'&%'"'(,& <=- Druh Obsah Podíl ve N-látek Zeleny test íslo poklesu smsi v sušin zrna (ml) (s) (%)* (%) , , Pšenice špalda 60 16, , , Pšenice setá (SW Kadrilj) , D E"""%(,&'#"& Lokalita Zastoupení albumin + globulin Zastoupení gliadin (%) Zastoupení glutenin (%) Nerozpustný zbytek (%) (%) Pšenice špalda Uhínves 29,42 ± 0,99 30,78 ± 3,97 28,95 ± 3,64 11,37 ± 2,14 Ruzyn 26,22 ± 2,76 31,06 ± 4,01 29,06 ± 3,56 14,23 ± 3,77. Budjovice 25,92 ± 4,46 30,26 ± 4,83 31,04 ± 3,18 13,05 ± 8,02 Pšenice setá (odrda SW Kadrilj) Uhínves 21,29 ± 1,46 33,75 ± 0,76 36,34 ± 1,24 8,63 ± 4,46 Ruzyn 21,37 ± 0,37 33,77 ± 2,18 40,49 ± 2,70 4,38 ± 0,14. Budjovice 20,06 ± 0,01 33,64 ± 0,21 35,65 ± 2,46 10,66 ± 2,26 24
ČTPEZ prezentuje výsledky výzkumu a vývoje v EZ v ČR
ČTPEZ prezentuje výsledky výzkumu a vývoje v EZ v ČR Současný stav výzkumných aktivit VÚRV v oblasti ekologického zemědělství Výzkumná organizace: Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha Ruzyně www.ctpez.cz
VíceMinoritní pšenice v ekologickém zemědělství
Minoritní pšenice v ekologickém zemědělství Ivana Capouchová Katedra rostlinné výroby Úvodem... Stoupající zájem o tzv. netradiční, maloobjemové, či alternativní plodiny. Zpravidla méně výnosné, avšak
VíceOdrůdy pšenice seté pro EZ a jejich testování. Alternativní pěstební technologie pro pšenici setou v EZ. Ivana Capouchová, katedra rostlinné výroby
Odrůdy pšenice seté pro EZ a jejich testování. Alternativní pěstební technologie pro pšenici setou v EZ. Ivana Capouchová, katedra rostlinné výroby Pšenice setá v EZ ČR Pšenice setá nejvýznamnější obilnina
VíceAktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy
VíceNetradiční obilniny v ekologickém zemědělství Zemědělec číslo 39/2011
Netradiční obilniny v ekologickém zemědělství Zemědělec číslo 39/2011 Ekologičtí zemědělci často využívají širší druhovou skladbu plodin (obilnin) než jejich konveční kolegové. Kromě důvodů ryze praktických,
VíceKLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming
VíceJečmen setý. Ječmen setý
Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška
VíceStrukturovaný životopis
Strukturovaný životopis Osobní údaje Jméno a příjmení: Prof.Ing. Jan Moudrý CSc Datum narození: 7.4.1946 Kontakt Pracoviště: Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií Adresa: Zemědělská fakulta,
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ a Komise pro Seznam doporučených odrůd žita ozimého, tritikale ozimého a ovsa pluchatého
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ a Komise pro Seznam doporučených odrůd žita ozimého, tritikale ozimého a ovsa pluchatého SEZNAM DOPORUČENÝCH ODRŮD 2013 TRITIKALE OZIMÉ Obdobně jako v jiných
VíceGIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice
GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice Ing. Antonín Souek, e-mail: soucek@vukrom.cz Ing. Tomáš Dlouhý, e-mail: dlouhy@vukrom.cz Zemdlský
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na
VíceAGROSALES PORADNÍ KATALOG SEMEN
AGROSALES PORADNÍ KATALOG SEMEN Na podzim 2012 AGROSALES s. r. o. Heroltice 65 586 01 JIHLAVA Ing. Jaroslav Hampl Ředitel společnosti mobile +420 725 117 332 fax. +420 567 220 687 e-mail. j.hampl@agrosales.cz
VíceALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA. Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem
ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem PRO-BIO, obchodní spol. s r. o. Zpracovatel biosurovin (smluvní pěstování, výkup,
VíceVýbr a hodnocení genotyp jarních forem dosud málo využívaných druh pšenice, vhodných pro udržitelné systémy hospodaení
!"#$!!%!!&''(()# # "* Výbr a hodnocení genotyp jarních forem dosud málo využívaných druh pšenice, vhodných pro udržitelné systémy hospodaení +',- +'$!./. +'+/(/. 0120 !#3/% " ##(("45$6780090 :;#"#% *(
VíceRaná odrůda nejranější v základním sortimentu v ČR
novinka pšenice ozimá Judita Raná pekařská kvalita A Registrace: ČR 2016, SR 2016 Nová raná odrůda hrubčická výnosem i E - A parametry vyniká Vynikající a stabilní potravinářská kvalita - Kvalita A v registračních
VíceŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.
ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba
Více!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./
!"#$!!%!!&''(()# # "* +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ 4564 !#7.% " ##(("82$9:;44#"#% *(1'!!#?,*7 +',- 6 @A5BC +'+.(./ 4 @4DBC +'$!/./ A @6DBC +'0,1 A @65BC +'-'- A @65BC +'23)# 4 @DBC
VíceÚzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.
Úzkořádková technologie pěstování kukuřice Smutný V., Šedek A. MENDEL- INFO 2017, Žabčice, 16. 2. 2017 Proč měnit technologii? Výměra kukuřice se v osevních postupech stále zvyšuje. - bioplynové stanice
VíceOBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE
OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská
VíceDROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE
DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: 11.00 SE - 23. 11. 2006 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
VícePŠENICE JARNÍ PŘEHLED ODRŮD Výnos zrna pšenice jarní ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2015 PŠENICE JARNÍ Sklizňový rok 2014 byl pro jarní pšenici velmi příznivý. Časný nástup jara umožnil setí v ideálním termínu na konci února
VícePěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství. Petr Konvalina (Ed.)
Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství Petr Konvalina (Ed.) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství České Budějovice
VíceHYLAND B/C. Pšenice ozimá hybridní. Špička i v krmné kvalitě. Přednosti: Pěstování: Zkrácený profil:
Přednosti: Excelentní výnos zrna Velmi dobrý zdravotní stav Ranost Stres-tolerance Pěstování: POPIS HYBRIDU Středně raný hybrid pšenice ozimé s naprosto špičkovým výnosem zdravého zrna. Tento výnos je
VícePro použít mléné bakterie?
Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející
VíceOzimá pšenice. SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen.
Ozimá pšenice Sultan PEKAŘSKÁ JAKOST Odrůdová agrotechnika SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen.cz Obsah Úvod............................................................
Více!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./
!"#$!!%!!&''(()# # "* +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ 4564 !#7.% " ##(("82$9:;44#"#% *(1'!!#?,*7 +',- 6 @A5BC +'+.(./ 4 @4DBC +'$!/./ A @6DBC +'0,1 A @65BC +'-'- A @65BC +'23)# 4 @DBC
VíceLepší dostupnosti osiv pro ekologické a low input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt ECOBREED.
Increasing the efficiency and competitiveness of organic crop breeding Tisková zpráva 28. května 2019 Lepší dostupnosti osiv pro ekologické a low input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt
VícePěstování obilnin v ekologickém zemědělství
Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství Pšenice (Triticum L.) Triticum monococum L. Triticum diccocum SCHUEB Triticum aestivum L. Triticum spelta L. 2 3 4 5 6 Ječmen (Hordeum vulgare L.) 7 Žito (Secale
VíceKOMPELTNÍ SERVIS - OD DODÁNÍ OSIVA PO VÝKUP KOMODITY PRO EPKU
KOMPELTNÍ SERVIS - OD DODÁNÍ OSIVA PO VÝKUP KOMODITY PRO EPKU Spolenost SOUFFLET AGRO a.s. zajišuje kompletní servis agroobchodu a služeb v rámci celé eské republiky u široké škály plodin. V oblasti olejnin
Více6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 6.1. Úvod do šlechtění pro EZ 6.2. Principy šlechtění (filozofie, metody, hodnocení odrůd, instituce) 6.3. Volba odrůdy jednotlivých druhů
VíceTVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s
VíceKritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů
Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických
VícePŠENICE OZIMÁ ANNIE BOHEMIA
OBILOVINY PODZIM 2016 PŠENICE OZIMÁ ANNIE udržovatel Selgen a.s. Praha poloraná osinatá odrůda středně vysokého vzrůstu s dobrou odolností proti poléhání a dobrou odnožovací schopností velmi dobrá mrazuvzdornost
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceDOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceVýzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství
Projekt NAZV QI101C167 Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Příjemce koordinátor: OSEVA vývoj a
VíceNávrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území
Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.
VícePehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:
!" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu
VícePříprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček
Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální
VíceODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ
ODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ Barley varieties in ecological farming and their utilisation Jií Petr, Vratislav Psota eská zemdlská univerzita v Praze, VÚPS a.s. Sladaský ústav Brno
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceSEZNAM DOPORUČENÝCH ODRŮD PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 2018 JEČMEN JARNÍ PŠENICE JARNÍ
SEZNAM DOPORUČENÝCH ODRŮD PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 2018 JEČMEN JARNÍ PŠENICE JARNÍ 2 ÚVOD Zahájení odrůdových pokusů v režimu ekologického zemědělství souvisí s nárůstem ploch orné půdy v tomto systému
VíceStimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice
Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Ing. Jiří Adamčík, Ph.D., Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D. Katedra rostlinné výroby Úvod Rostliny čiroku se vyznačují výnosem biomasy
VíceDagmar Janovská, Zdeněk Stehno, Ladislav Bláha, Ivana Capouchová, Petr Konvalina, Martin Káš Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.
Dagmar Janovská, Zdeněk Stehno, Ladislav Bláha, Ivana Capouchová, Petr Konvalina, Martin Káš Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i Česká zemědělská univerzita v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
VíceVolba druhu a odrůdy pšenice v ekologickém zemědělství
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Volba druhu a odrůdy pšenice v ekologickém zemědělství certifikovaná metodika České Budějovice 2010 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
VíceHYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY
HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceZápis z jednání Komise pro Seznam doporučených odrůd pšenice a ječmene v režimu ekologického zemědělství ze dne 8. 4. 2015
ÚTVAR: Národní odrůdový úřad VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: SPISOVÁ ZN.: NAŠE ČJ.: UKZUZ 032523/2015 VYŘIZUJE: Ing. Horáková TELEFON: 543 5 228 E-MAIL: vladimira.horakova@ukzuz.cz ID DS: ugbaiq7 ADRESA: Hroznová
VíceVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka
Strana: 1/ 23 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Směrnice S 2 POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI Výtisk číslo: Zpracoval za společnost: Ověřil: Schválil: Funkce: Řešitel plodinové
VíceProjektování přechodného období
Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Číslo vzdělávacího materiálu OBILOVINY
Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_018 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Obilniny Seznam rostlin: čirok dvoubarevný ječmen obecný (Hordeum vulgare) kukuřice setá (Zea mays) oves setý (Avena sativa) pšenice setá (Triticum aestivum) žito seté (Secale cereale) Copyright 2017 Autorské
VíceMINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE POTVRZUJI prorektor d.e.n. profesor 26. ledna 2006 V.I.Nečajev ZPRÁVA o výsledcích pokusů humatizovaného
VíceSalaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 226 230, ISSN 0139-6013
VLIV ROČNÍKU A ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY PROSA SETÉHO A POHANKY TATARSKÉ Influence of year and type of growing on selected characteristics of proso millet and tartary buckwheat Káš Martin,
Více! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &
! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené
VíceNařízení Rady 834/2007 a související předpisy
Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceZměny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných
VíceStrukturovaný životopis
Strukturovaný životopis Osobní údaje Jméno a příjmení: Jan Moudrý Datum narození: 31.12.1978 Kontakt Pracoviště: Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií Adresa: Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita
VícePŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD
PŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD Společnost / farma: Pavel Pleiner Adresa sídla: Nová Ves p. Pleší Plodina:
VíceVliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované
VíceStatistické ízení finanních tok
Statistické ízení finanních tok OBUST 3.. - 7..006 Fakulta strojní VUT v Praze, Ústav technické matematiky Eliška Cézová eliska_c@email.cz Úvod Statistické ízení finanních tok znamená ízení penžních prostedk
VíceVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Zpráva o stavu ozimů a rizika jejich poškození mrazy v ČR k 3.3.2018. 1/ Růst a vývoj odolnosti ozimých obilnin v zimě 2017/2018 Podle ČHMÚ byly v
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: B4131 Zemědělství Studijní obor: Trvale udrţitelné systémy hospodaření v krajině Katedra: Katedra rostlinné výroby a agroekologie
VíceVyužití metody participatory breeding ve šlechtění pšenice v ekologickém zemědělství METODIKA PRO PRAXI
Využití metody participatory breeding ve šlechtění pšenice v ekologickém zemědělství METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská
VíceSOUFFLET AGRO ROZŠIUJE NABÍDKU OSIV EPKY OZIMÉ O PRODEJI BUDE ROZHODOVAT OLEJNATOST
SOUFFLET AGRO ROZŠIUJE NABÍDKU OSIV EPKY OZIMÉ O PRODEJI BUDE ROZHODOVAT OLEJNATOST Souasný vývoj na trhu s olejninami a s epkou naznauje, že v následujícím období bude suroviny pro výrobu olej dostatek,
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceGENIUS E+ Ozimá pšenice. Odrůda v nejvyšší pekařské kvalitě E+. Přednosti: Pěstování: Zkrácený profil:
Přednosti: Mimořádná pekařská kvalita Vysoký výnos kvalitního zrna Zimovzdornost a mrazuvzdornost Vysoká tolerance k různým půdně-klimatickým podmínkám Specialista na pozdní setí Pěstování: POPIS ODRŮDY
VíceXtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit.
Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Široké spektrum účinnosti Preventivní i kurativní fungicidní účinek Zvýšení výnosu a kvality produkce www.syngenta.cz Xtra ochrana proti hlízence Co byste měli vědět
VícePředmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceSystiva. První nepostřikový fungicid v ječmeni. Profil přípravku Systiva. Proč použít přípravek Systiva?
Mořidla pro obilniny Systiva - první nepostřikový fungicid v ječmeni Kinto Duo - mořidlo pro všechny obilniny Premis 25 FS RED - specialista proti snětím Systiva První nepostřikový fungicid v ječmeni Jedná
VíceKvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy. Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o.
Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Souhrn Obsahem příspěvku je vyhodnocení dosažené pekárenské
VícePěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová
VíceMETODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:
METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli
VíceDržitel certifikátu ISO 9001:2009 Národní odrůdový úřad
ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Národní odrůdový úřad Nově registrované odrůdy ( listopad 2013) Ječmen ozimý COLONIA Colonia je dvouřadá
VíceSYSTÉM STIMULACE OBILOVIN
SYSTÉM STIMULACE OBILOVIN Systém stimulace obilovin: - moření M-Sunagreenem => podpora růstu kořenů - větší kořenový systém => lepší příjem živin, větší počet vzešlých rostlin - větší nadzemní biomasa
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
Více2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)
1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické
VíceNově registrované odrůdy (2015) Pšenice setá ozimá
1 / 9 Nově registrované odrůdy (2015) Pšenice setá ozimá Balitus Balitus je pekařská poloraná odrůda. Rostliny středně vysoké až nízké, odolné proti poléhání. Zrno středně velké. Středně odolná až odolná
VíceIng. Jaroslav Halva. UDS Fakturace
UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace
VíceVENDELA DVOUŘADÝ. Špičkový výkon pro České pivo. Sladovnický ječmen, Krmný ječmen. Ječmen jarní
Přednosti odrůdy Špičkový výnos předního zrna Doporučeno pro České pivo Zdravý porost až do sklizně Vysoká tolerance k různým půdně-klimatickým podmínkám Pěstování odrůdy VENDELA je mimořádně výnosná sladovnická
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
VíceČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad
ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad Nově registrované odrůdy po sklizni 2014 Ječmen ozimý CONNY Conny je víceřadá středně
VíceVĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO. Ročník XI POPISY ODRŮD
VĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO Ročník XI Řada: Číslo: Národní odrůdový úřad P Vydáno: 15. července 2012 Cena: 38,- Kč POPISY ODRŮD zapsaných ve Státní odrůdové knize v
VíceZimovzdornost a mrazuvzdornost ozimých obilnin
Zimovzdornost a mrazuvzdornost ozimých obilnin Výsledky dosažené během řešení projektu QJ1530373 Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv
VíceVýzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. zrnin
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Skladování a ošetøování zrnin Prosinec 2002 Autor: Ing.Josef Dvoøák Zpracováno na základì pokynu è.j. 29620/02-2010/372/St k projektu Zemìdìlská technika - pøíruèky
VíceZásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce
Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce Hnojíme p du Využíváme AZP Hnojení P, K a Mg Respektujeme p dní druh pop. ph V p ípad optimálních vlastností m žeme hnojit
VíceEroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel
Eroze a úrodnost půdy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 736 171 353 Hospodaření na orné půdě se zhoršuje Rozsah eroze půdy se zvětšuje Úrodnost se snižuje, zvl. v důsledku
VícePolní den ÚKZÚZ. Užitná hodnota odrůd. ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad Tomáš Mezlík Lípa,
Polní den ÚKZÚZ Lípa, 18.6.2015 Užitná hodnota odrůd ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad Tomáš Mezlík tomas.mezlik@ukzuz.cz Národní odrůdový úřad Registrace odrůd zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, zkoušky
VícePřehled vybraných energeticky využitelných rostlin
Přehled vybraných energeticky využitelných rostlin http://biom.cz/index.shtml?x=940486 Rozdělení podle vytrvalosti Jednoleté Energetické obiloviny Čiroky Kukuřičná sláma Konopí seté Laskavec Amaranthus
VíceOznačení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_10 Název materiálu: Obiloviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Obiloviny. Očekávaný
VíceHYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou
HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních
VíceZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra obchodu a financí ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI Teze diplomové práce Vedoucí diplomové práce: Ing.
VíceMetodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)
Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,
VíceUniverzita Třetího věku
Univerzita Třetího věku Sortiment biopotravin Ing. Vilma Hladíková Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Pro-bio, obchodní společnost r.o. První český výrobce a dodavatel kvalitních
VícePodmínky pro dodávání a dopravu osiva:
Vážení pěstitelé, Představujeme Vám nabídku osiv jarních plodin vhodných pro použití v ekologickém pěstování rostlin. Při podzimním zpracování osiv ozimů se u obilovin ve velké míře projevily problémy
Více