#"#% *(1'!!#?,*7 +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)#" name="description"> #"#% *(1'!!#?,*7 +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)#">

!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./"

Transkript

1

2

3 !"#$!!%!!&''(()# # "* +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ 4564

4 !#7.% " ##(("82$9:;44<4 =>#"#% *(1'!!#?,*7 +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ ('#E/ 6AA<55D!"EF7G%"!!E&''( ()# # "*E, E,64H6ID46F / EF7(G% EJ '1!# ( *E-D5<6I65IFK!EF7G J(7 +'%3)#./ L +'0M- D K'( *0$F 5;<N455LC 0!!#KEJ!#'!!#EO!16< 66<5D6 P(!% 0!!#KQ J #'!!#( LN4564F6<4D5 R /8H<;F;5F<L4<F66;F4

5 !"# Pšenice špalda je nazývána asto oznaována jako stará evropská pšenice. Díky své nenáronosti k podmínkám prostedí je vhodná pro pstování v horských oblastech. V souasnosti jsou nejvtší pstitelské plochy v nmecky mluvících zemích (Švýcarsko, Rakousko, Nmecko). Pstitelské plochy postupn v eské republice narstají (pes 2000 ha). K dispozici jsou ozimé odrdy. V metodice jsou proto shrnuty charakteristické vlastnosti jarních forem pšenice špaldy ve srovnání s ozimými. Dále jsou popsána specifika, které ji odlišují od ostatních druh pšenice. Navržena jsou také pstitelská opatení pro ekologické zemdlství a popsána jakost produkce. $ %# ekologické zemdlství, pšenice špalda, pstování, využití &"'("("!"# Spelt is called as old european wheat. This species is suitable for growing in montane areas, becouse of low demands on growing conditions. In this time the most largest growing ares are in german speaking countries (Switzerland, Austria, Germany). The growing is increasing also in the Czech Republic (more than 2000 hectares). Only winter varieties are grown. In the methodology there are described characteristics of spring forms of spelt in comparison to winter forms. The differences between spelt and others hulled wheat species are also described. Proposed is agrotechnology in organic farming. The results of quality analysis are also presented. $'"#organic farming, spelt, growing, use $)*)+,)-*).,)/*)$)0*)1)2*)34 ) *)0"5) 1*678# *9:;9)***)

6 B!, I. Cíl metodiky.. 7 II. Popis metodiky Úvod Pšenice špalda Historie pstování Fylogenetický vývoj Genetické zdroje pšenice špaldy v R Pstování v ekologickém zemdlství Nároky na prostedí Zaazení v osevním postupu Výživa rostlin a hnojení Odrdy Píprava pdy a setí Regulace plevel Regulace chorob a škdc Sklize a posklizové ošetení Kvalita produkce Shrnutí informací o pšenici špald Obrazová píloha Další informace o možnostech pstování a využití pšenice špaldy O projektu III. Srovnání novosti postup. 30 IV. Popis uplatnní metodiky. 31 V. Ekonomické aspekty. 32 VI. Seznam související literatury VII. Seznam publikací, které pedcházely metodice. 37

7 Cílem pedkládané metodiky je nabídnout ekologickým zemdlcm aktuální informace o pstování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) s drazem na jarní formu jako alternativu k pstování ozimé pšenice špaldy. S pstováním ozimé formy pšenice špaldy jsou již urité zkušenosti. ada ekologických zemdlc by pesto mla z rzných píin též zájem o využití jarní formy tohoto druhu. Metodika by také mla pispt k rozvoji ekologického zemdlství na orné pd. Souvisejícím cílem je pak podpora rozšíení nabídky cereálních bioprodukt domácího pvodu. Pšenice špalda je vhodná pro adu potravináských produkt. S jejím pstováním a využitím jsou již urité zkušenosti, pesto není špald vnována taková pozornost, jakou by si zasloužila. Metodika je urena pedevším ekologicky hospodaícím zemdlcm. Pi své innosti ji také mohou využít specializovaní poradci. Pedpokládá se také její využití pi studiu zemdlsky orientovaných obor. 7

8 Pšenice špalda je v naší oblasti již pomrn známou plodinou a její pstitelské plochy se každoron navyšují. V 90. letech minulého století nebyly v eské republice k dispozici domácí odrdy pšenice špaldy. K obratu k lepšímu došlo až v roce 2001, kdy se podailo ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze - Ruzyni vyšlechtit a registrovat odrdu pšenice špaldy zvanou Rubiota. Jedná se o originální odrdu, které íkáme "ervená", není zkížena s pšenicí setou a tudíž má pvodní specifickou genetickou stavbu. V souvislosti s rozvojem ekologického zemdlství a zvyšující se produkcí zrna pšenice špaldy se také zvyšoval zájem konzument o špaldové výrobky. V souasnosti je na trhu pomrn široké množství výrobk, které ítá nkolik desítek rzných produkt. O pšenici špaldu je zájem také pro její vysokou nutriní hodnotu. eští zemdlci za uplynulých dvacet let již získali urité zkušenosti s pstováním špaldy. I pes to, že pstitelské plochy pšenice špaldy v ekologickém zemdlství iní nkolik tisíc hektar (a neustále narstají), není dosud k dispozici ucelený pehled o pstování a využití pšenice špaldy. Nkterými ekologickými zemdlci je také diskutována otázka možností využití jarních forem tohoto druhu, pedevším z dvodu náhrady poškozených podzimních výsev. Z tohoto dvodu metodika vychází z praxí osvdených postup pstování pšenice špaldy v ekologickém zemdlství (ozimé formy) a je doplnna o doporuení pro pstování jarních forem. 8

9 Pšenice špalda (Triticum spelta L.) je považována za starou kulturní evropskou pšenici. Špalda se skládá ze dvou genetických typ: asijského a evropského (Tsunewaki, 1968 in Feldman, 2001). Vyskytovala se v oblasti Alp (Švýcarsko, Nmecko), Polska, Anglie (Danebury) a Skandinávie (Stehno, 2001). V minulosti byla špalda pomrn hojn rozšíena ve stední Evrop díky otužilosti a schopnosti poskytnout uspokojivý výnos na chudé pd (Feldman, 2001). V souasnosti se opt postupn rozšiuje v oblasti stední a západní Evropy, pedevším v Nmecku, Švýcarsku, Rakousku, eské Republice nebo Maarsku (Trocolli a Codianni, 2005). V eské republice pstitelské plochy postupn narstají. V roce 2010 inily 2232 ha s prmrným výnosem 2,91 t/ha. Celkový pehled za roky je uveden v tabulce. 1. Napíklad v sousedním Rakousku jsou pstitelské plochy vyšší než v R a iní necelých ha. Celková plocha v EZ Ekologická produkce Plodina (ha) (t) Výnos (t/ha) Obilniny ,94 2,90 Pšenice setá ,14 3,26 Špalda ,82 2,91 9

10 Archeologické nálezy ssp. spelta (L.) Thell. na území Evropy pocházejí z doby bronzové (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V souvislosti s klimatickými zmnami (ochlazení) zaala bhem doby bronzové nahrazovat pšenici jednozrnku (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Jako píms v pšenici seté se vyskytovala též v Zakavkazí a Stední Asii (Vlasák, 1997).Špalda byla tradin pstována v nmecky mluvících zemích. V minulosti byla špalda pomrn hojn rozšíena ve stední Evrop (Feldman, 2001). V jižní Evrop (ve Španlsku) jsou první zmínky o pstování špaldy datovány do doby 1000 let p. n. l. Pstovala se pedevším v horských oblastech (Oliveira, 2001). Má povst plodiny, jejíž zrno se používá pro zvláš významné píležitosti (Pena-Chocarroo, 1996). Pstitelské plochy však velmi poklesly, ádov na desítky hektar (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V severozápadní Evrop byla populární napíklad ve Francii, nicmén i zde došlo k výrazné redukci pstitelských ploch (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Ve Švýcarsku udávají historická data (1910) pstitelské plochy cca 39 tisíc ha s následným poklesem. Obdobn tomu bylo také v Nmecku, kde ped první svtovou válkou inily pstitelské plochy více než 300 tisíc hektar. Od té doby docházelo k poklesu ploch (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V souasné dob je její pstování soustedno zejména do vyšších poloh oblastí západní Evropy Nmecka, Belgie, severní Francie, Švýcarska, Rakouska a severního Španlska. Plochy pstování zde dosahovaly celkem okolo 30 tisíc ha (Vlasák, 1997) a postupn narstají. V oblastech obývaných Slovany nebyla špalda tak astá jako na území Germán. Užíval se pro ni staroeský název samopše. Od zaátku 19. století v eských zemích nebyly v literatue zmi ovány údaje o pstování špaldy. Starší informace jsou z poloviny 18. století. Pstovala se na Litomyšlsku jako surovina pro výrobu kávoviny. V první polovin dvacátého století se již tém nepstovala (Vlasák a Kostkanová, 1994). V eských zemích se od zaátku 19. století v odborné literatue o tomto druhu nepíše. Z konce 19. století je zmínka o nkolika odrdách špaldy tmavé a špaldy svtlé. Ve 20. století se již pšenice špalda na našem území nepstovala. V eskoslovensku - eské republice v letech 1918 až 1999 nebyla povolena žádná odrda pšenice špaldy. Její popularita však v posledních letech stoupá. 10

11 ! ""# Triticum spelta L. se pravdpodobn skládá ze dvou genetických typ: asijského a evropského (Tsunewaki, 1968 in Feldman, 2001). V 50 letech minulého století bylo její pstování zaznamenáno napíklad v západním Iránu (Kukuck a Schiemann, 1957). Neexistuje však archeology potvrzené spojení v Iránu a Evrop pstované špaldy (Abdel- Aal a Hucl, 2005). V pípad genetického typu s pvodem v Evrop se ve srovnání s pšenicí setou jedná o mladší obilní druh, který vznikl ve vyšších nadmoských výškách Alp. Dosvdují to archeologické nálezy z doby bronzové z oblasti Alp Švýcarska a Nmecka, ale i z Polska, Anglie a Skandinávie. Genetické studie dokládají, že v Evrop existují ti genofondová centra (Cao et al., 1998). První skupina zahrnuje pedevším odrdy ze Španlska (jarní formy), zatímco ve druhém (Belgie, Nmecko, Švýcarsko) a tetím centru (Maarsko, Rumunsko, Balkánský poloostrov) jsou zastoupeny ozimé formy (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Šlechtní špaldy bylo zapoato pozdji než u pšenice seté. Velká kolekce 2200 odrd a planých forem této plodiny byla soustedna v Braunschweigu Völkenrode. Rozsáhlá kolekce je též soustedna ve Švýcarsku ve Spolkovém ústavu rostlinné výroby v Zürichu Reckenholz a špalda se zde rovnž šlechtí (Vlasák, 1997). V genové bance v Praze- Ruzyni je shromáždno asi 80 genotyp. Bhem šlechtní také došlo ke kížení pšenice seté (Triticum aestivum L.) a pšenice špaldy (Triticum spelta L.). Podíl genotypu pšenice seté ve špald je zpravidla nízký a i nadále se takováto odrda oznauje jako pšenice špalda. Po vzájemném kížení sice dochází u kíženc ke zlepšení produkních vlastností (zkrácení stébla a zlepšení skliz ového indexu), ale na druhou stranu se zhoršují parametry nutriní jakosti a vytrácí se charakter pšenice špaldy. Hlavní šlechtitelské cíle smují k odstranní nkterých nepíznivých vlastností, jako zkrácení délky stébla, zvýšení produktivity klasu a zvýšení odolnosti proti poléhání, pi zachování vysokého obsahu bílkovin a píznivého složení esenciálních aminokyselin (Vlasák, 1997). 11

12 $ %&#'( V genové bance ve VÚRV, v.v.i. Praha jsou shromažovány, hodnoceny a uchovávány v rámci genetických zdroj (GZ) pšenice též genetické zdroje pšenice špaldy. V souasné dob (2012) je v kolekci 86 vzork špaldy, pevážn ozimého charakteru; 18 vzork pšenice špaldy je jarní formy (Graf 1). Vtšina genetických zdroj jsou pvodní krajové nebo staré šlechtné odrdy. V kolekci jsou však i odrdy pšenice špaldy z poslední doby, které jsou mnohdy výsledkem kížení s pšenicí setou (T. aestivum L.). Genetické zdroje pšenice špaldy jsou, obdobn jako ostatní GZ rostlin využívány ve šlechtní nových odrd. Pevažují genetické zdroje s pvodem v Nmecku, R eskoslovensku a Švýcarsku (tém 2/3 materiál). Nkteré mají také pvod ve Francii, Belgii nebo Rakousku. U cca 10% materiál není pvod znám.!"#$%&%'("' ()%*%!" 12

13 )!%& Pšenice špalda je ukázkovým druhem pšenice, který je vhodný pro pstování v ekologickém zemdlství. Je pro ni charakteristická mohutná koenová soustava, která umož uje získat živiny z hlubších vrstev pdy. Vzcházející rostliny mají rozprostený trs, listy jsou užší, více chloupkaté než u pšenice seté. Stéblo je duté, tenkostnné a pomrn dlouhé ( cm). Výška rostlin jarní špaldy bývá nižší než ozimých odrd a pohybuje se nejastji okolo 100 cm. V ranosti se pšenice špalda píliš neliší od pšenice seté, i pokud jde o variabilitu v tomto znaku. Pšenice špalda vyžaduje dostatek vláhy pedevším v dob klíení, vzcházení, sloupkování a nalévání zrna. Vzhledem k výšce rostlin je pšenice špalda náchylnjší k poléhání než pšenice setá. Tuto skutenost je nutno mít na zeteli pi používání vyšších dávek organických hnojiv. Klas je typický speltoidní a mže být osinatý, ale pevážn bývá bezosinný. Klasy jsou dlouhé, ídké, rozlamující se na klásky. Jednotlivé klásky ídce pisedají k silnému klasovému vetenu. V klásku je 3 5 kvítk, vytváejících 2 3 zrna. Obilky zstávají obaleny pluchami uvnit klásku. Vyloupaná zrna pšenice špaldy jsou štíhlejší, delší a vtší než u pšenice seté. Z výnosových prvk je pro pšenici špaldu charakteristická vyšší hmotnost 1000 semen (HTS). Ve výnosovém potenciálu nedosahuje pšenice špalda úrovn pšenice seté ani pi porovnání jarních forem. Hrubý výnos v podmínkách ekologického pstování bývá v rozmezí 2,5 5,0 t/ha s podílem pluch do 40 %. )* + Pšenice špalda je ve srovnání s pšenicí setou mén nároná na podmínky prostedí. V dob klíení a vzcházení, sloupkování a nalévání zrna vyžaduje však dostatek vláhy. Snese i extrémní vlhkostní podmínky (nadbytek vláhy). Také nároky na teplotu jsou nízké. Špalda má dobrou mrazuvzdornost a je odolná i vi vyležení pi vysoké vrstv snhu. Teplotní extrémy, vyjma vysokých veder v dob dozrávání, jí neškodí. Pro její pstování jsou nejvhodnjší stedn tžké až tžší pdy, mén vhodné jsou pdy lehké, písité a rašelinné. Díky dobrému prokoenní pdy má špalda vysokou schopnost osvojovat si živiny. Její pstování se doporuuje do oblastí s podmínkami mén vhodnými pro pšenici setou tam, kde již pšenice setá ztrácí efektivnost, nejlépe do horší obilnáské, bramboráské, podhorské a horské oblasti. V epaské oblasti ji lze zaadit do lokalit s omezenými vstupy (chránné krajinné oblasti, pásma ochrany spodních vod), do 13

14 chladnjších a vlhích poloh. Ve šlechtní pšenice seté byla špalda využívána jako zdroj odolnosti k nepíznivým podmínkám pstování (horské oblasti). ),+& -- Do osevního postupu pšenici špaldu zaazujeme podobn jako pšenici setou. Nejlepšími pedplodinami jsou vojtška, jetel luní (vzhledem k náchylnosti k poléhání - pi pemíe dusíku - zaazujeme špaldu po leguminózách jen na chudších pdách), bob a okopaniny, zvlášt brambory, ale i oves. Špaldu je možné vysévat i po rozorání louky i úhoru (Konvalina et al., 2008). Po ostatních obilninách, zvlášt po pšenici, špaldu pokud možno nepstujeme vzhledem ke zvýšenému riziku výskytu houbových chorob. Pšenice jako pedplodina špaldy mže navíc nepízniv psobit na udržení istoty druhu. Ozimé obilniny nejsou vhodnými pedplodinami také vzhledem k podpoe rozvoje ozimých plevel (Moudrý a Strašil, 1999). Pedplodinová hodnota pšenice špaldy jako pedplodiny je pomrn nízká, pesto je špalda lepší pedplodinou než pšenice ozimá. Podsevy snáší dobe, podobn jako žito (Moudrý, 2011). Pi poléhání špaldy mohou podsevy prorstat, ztížit sklize a pispt ke snížení výnosu (Konvalina et al., 2008). )."/ 0# Špalda má dobrou schopnost osvojovat si živiny z pdy (Moudrý, 2011). Požadavky na živiny jsou podobné jako u pšenice seté. Dležitá je úprava ph pdy vápnním k pedplodin nebo po její sklizni. Špalda je vzhledem k vtší náchylnosti k poléhání velmi citlivá na pehnojení dusíkem. Celková dávka dusíku (dusík dostupný po pedplodin a dusík dodaný v organických hnojivech) by nemla pekroit 90 kg.ha -1 (starší odrdy s dlouhým stéblem) a 120 kg.ha -1 (nov šlechtné odrdy). Dlení dávky dusíku vychází ze stejných princip jako u pšenice seté (Moudrý a Strašil, 1999). Podzimní i asný jarní vývoj špaldy je pomalejší a požadavky na dusík v této period jsou nižší (Konvalina et al., 2008). Proto pedseové hnojení dusíkem po dobré pedplodin vynecháváme. V ekologicky hospodaících podnicích se doporuuje napíklad regeneraní a produkní dávku dusíku aplikovat ve form kejdy (15-20 m 3.ha -1 ), jemn drceného a rozmetaného hnoje (do 10 t.ha -1 ) nebo kompostu. Vzhledem k delší dob uvol ování dusíku do pijatelné formy se doporuuje hnojení organickými hnojivy s uritým pedstihem (Moudrý a Strašil, 1999). 14

15 )12 Z ozimých forem je nejvhodnjší volbou ozimá odrda Rubiota, která vznikla výbrem z genových zdroj Genové banky pi VÚRV v Praze-Ruzyni a je pizpsobena našim klimatickým podmínkám. Další alternativou je v souasnosti nabízená odrda Ceralio. Odrdy jarních forem pšenice nejsou v souasné dob na trhu k dispozici, i když o jejich pstování je ze strany farem zájem. Jarní špalda je šlechtna nap. v Polsku (kmen jarní špaldy pod pracovním názvem Wirtas). Odrda Rubiota Odrda pšenice špaldy, registrovaná v roce 2001, vznikla opakovaným individuálním výbrem z klasické nmecké špaldy Fuggers Babenhauser Zuchtw. Charakteristické je silné antokyanové zabarvení koleoptyle a naopak velmi slabé zabarvení oušek praporcového listu. Ojínní pochvy praporcového listu, stébla a klasu je stední. Klas je jehlancovitý, velmi dlouhý, ídký, hndav zabarvený. Zrno je ervenohndé, velké s HTS dosahující 60 g i více. Podíl pluch ve sklizni klásk iní 23 až 25 %. Obsah hrubého proteinu v pokusech VÚRV inil 19,44% (Tabulka 2). Jedná se o odrdu ozimého charakteru s vysokým stéblem, pozdji dozrávající, s vyšší citlivostí k padlí travnímu (Blumeria graminis). Je doporuována do systému ekologického zemdlství i na pozemky s nižší hladinou živin. Udržovací šlechtní odrdy probíhá ve VÚRV, v.v.i. a množení v PRO-BIO obch. spol. s r.o. +!"&,-, %- Odrda Obsah proteinu Obsah mokrého (%) lepku (%) Gluten index SDS (ml) Špalda - Rubiota 19,44 54,50 19,09 36,0 Dvouzrnka - Rudico 21,26 60,70 98,68 14,5 15

16 ))+2 Platí obecné zásady jako pi pstování ostatních obilnin. Vzhledem ke své nenáronosti snese špalda i pdy he pipravené. Vhodné je mlí zpracování pdy. Utužené seové lžko je žádoucí kvli náronosti na vláhu pi klíení a vzcházení. Proto jsou pro špaldu vhodné i pdy ulehlejší, mlce zpracované (vyhovuje ji také minimalizace a povrchové kypení pdy) (Konvalina et al., 2008). Ozimou špaldu vyséváme ve druhé polovin záí, ale v krajním pípad pomrn dobe dovzchází (i na jae) pi velmi pozdním setí. Pro jarní formy platí obdobná doporuení jako pro ostatní na jae seté obilniny. Obvykle se vysévá neloupané osivo, piemž hrozí nebezpeí ucpávání semenovod a výsevních botek (Moudrý a Strašil, 1999). Z tohoto dvodu se doporuují zejména pneumatické secí stroje (Konvalina et al., 2008). V píznivých podmínkách se výsevek pohybuje od 300 do 350 klíivých obilek na m 2, v horších podmínkách obilek na m2. U nahých obilek pak iní výsevek kg na ha, pi výsevu neoloupaných klásk až 300 kg na ha (Moudrý, 2011). Vzdálenost ádk i hloubka setí jsou stejné (vzdálenost ádk 10-12,5 cm, hloubka setí 3-4 cm) jako u pšenice seté (Moudrý a Strašil, 1999). Obdobný výsevek uvádí také Pospisil et al. (2011), podle kterých jako optimální se jevil výsev 300 klíivých obilek na m 2 u ozimých odrd (Tabulka 3).. &#"&%'(,/ 0-1)2,+3- Výsevek Výnos celých klásk Hmotnost zrna (MKS.ha -1) (t.ha -1 ) v klasu (g) Poet zrn v klasu 2,0 5,6 1,7 33 3,0 5,8 1,8 33 4,0 5,6 1,8 33 )3(!-2 Pšenice špalda má dobrou konkurenceschopnost vi plevelm. Pln postaí využívat zásad správné zemdlské praxe. Odlišná situace mže nastat v pípad srovnání ozimé a jarní formy. Jarní špaldy pomrn rychle zakrývají povrch pozemku, takže plevelm dobe konkurují. U ozimých špald je vyšší riziko zaplevelení v pípad špatného pezimování porostu. Z pímých zásah se bžn používá k regulaci zaplevelení vláení. Na zapleveleném pozemku je vhodné ješt ped vzejitím špaldy odstranit nitkující plevele síovými branami. 16

17 Pi správn provedeném zásahu je poškozeno až 80% nitkujících plevel. Následn se provádí vláení prutovými branami po vzejití porostu od tetího listu. Vláení není píliš úinné proti ozimým plevelm, jako je chundelka metlice (Aspera spice-venti) a nebo svízel pítula (Galium aparine). Jako prevence se proti chundelce metlici pozitivn uplat uje pozdní setí porostu. )4(!-0522 Špalda je napadána stejnými chorobami jako pšenice setá. Celkov je ale proti nim odolnjší. Mezi nejrozšíenjší choroby pšenice špaldy patí choroby pat stébel (Gaeumennomyces graminis) a v hustších porostech padlí travní (Erisyphe graminis) (Konvalina et al., 2008). Mén škodlivá je plíse snžná (Fusarium nivale), braninatka plevová (Septoria nodorum) a rez travní (Puccinia graminis) (Moudrý a Strašil, 1999). V polních experimentech (screening v roce 2008) jsme hodnotili výskyt hlavních chorob pšenice. Jako píklad mohou posloužit výsledky z tabulky 4. Je z nich zejmé, že nkteré z odrd byly pedevším bhem sloupkování mén odolné k napadení padlím travním. Rez pšeniná velký problém nepedstavovala. Je nicmén možné zaznamenat zvýšené hodnoty varianího koeficientu, což znamená, že nkteré odrdy z hodnoceného souboru byly mén odolné. 4 0!',&'5&"'- Ukazatel Hodnocený znak a termín Varianí Dolní Horní Prmr SD Medián koeficient vartil kvartil DC 39 7,80 1,21 15,5 8,00 7,00 9,00 Padlí travní DC 59 7,20 1,61 22,4 8,00 6,00 8,00 DC 77 8,20 0,41 5,0 8,00 8,00 8,00 Rez pšeniná DC 77 8,47 1,41 16,7 9,00 9,00 9,00 #$%$&'()*'+,%- Detailní hodnocení odolnosti jednotlivých odrd vi padlí a rzi jsou uvedeny v tabulce 5. Z výsledk je zejmé, že mezi odrdami byly velmi malé rozdíly. Prakticky všechny hodnocené odrdy byly slabji napadány padlím travním a následn více rzí pšeninou. Ve srovnání s pšenicí setou bývá u pšenice špaldy zpravidla nižší výskyt mykotoxinu deoxynivalenolu v zrnu. Patrn k tomu pispívá plucha, která chrání zrno a odstra uje se až ped zpracováním. 17

18 5 0!'6%,&'. #"&- Druh/odrda Padlí travní (0-9) Rez pšeniná (0-9) DON (ppb) Pšenice špalda (Triticum spelta L.) Triticum spelta (Ruzyne) 8,2 bd 6,7 bcd 41,7 a Triticum spelta (Tabor 22) 8,8 de 7,3 cd 83,3 a Triticum spelta (Tabor 23) 8,8 de 6,8 bcd 133,3 a Špalda bílá jarní 8,6 de 6,2 ab 120,8 a VIR St, Petersburg 8,6 de 6,6 bcd 70,0 a Triticum spelta (Kew) 8,2 bd 7,6 de 83,3 a Triticum spelta No ,6 de 6,4 abc 241,7 a Prmr + smrodatná odchylka 8,5±0,3 6,8±0,5 110,6±65,4 Kontrolní odrda pšenice seté (Triticum aestivum L.) SW Kadrilj 8,7 de 6,2 ab 246,7 a #./012+%..3%41-53.#6 322$.+-0%.!78" V rámci povolených pravidel ochrany rostlin v ekologickém zemdlství není nutné provádt žádné pímé zásahy proti chorobám a škdcm. Vzhledem k vysoké odolnosti pšenice špaldy pln postauje dodržování zásad správné zemdlské praxe (stídání plodin, nepehnojení porostu, apod.). )67&8&8% + Špaldu pro produkci zrna sklízíme v plné zralosti. Klas špaldy se pi pezrání láme, sklize musí být proto šetrnjší (snížené otáky pihane a mláticího bubnu). Protože sklízíme klásky (zrna i s obaly), je potebnépimen otevít síta. Pitažením mlátícího bubnu lze upravit stupe rozlámání klasu až ásteného vyluštní semen z klásk (Šarapatka et al., 2006). ástené vyluštní však není vhodné pi sklizni osiva, protože vyloupaná špalda mže vykazovat sníženou klíivost v dsledku mechanického poškození zrna. Doporuuje se spíše odpolední až veerní sklize (Neuerburg a Padel, 1994). Neoloupaná, suchá špalda se dobe skladuje. Pluchy dobe chrání obilky pi skladování. Ped zpracováním se špalda loupe a istí na nárazových tídiích. Loupáním se oddlí zrna z klásk. Podíl pluch a úlomk klasových veten mže initaž %. Pro pšenici špaldu je charakteristická vyšší HTS, která u mnoha odrd pesahuje 50g a v píznivých letech mže dosáhnout i 60g (Stehno, 2001). Hrubý výnos v podmínkách ekologického pstování bývá v rozmezí 2,5-5,0 t.ha -1 s podílem pluch % (Konvalina et al., 2010). 18

19 +!"%,2 * -(,2,2 * -.!"%,2 * -%,7- Krom klasické sklizn za úelem produkce pro mlynáské zpracování se v nkterých zemích využívají í i další produkty. Mže se jednat napíklad o produkci tzv. zeleného zrna. Pro tento užitkový smr se sklízí špalda v mléné až ran voskové zralosti.následn se dosouší horkým vzduchem, resp. se udí kouem z dubového deva pi 120 C na vlhkost % (Šarapatka atka et al., 2006). Bhem uzení dochází k mazovatní škrobu, karamelizaci a vzniku aromatických látek. Plevy a pluchy zachytí dehtové látky. Po sušení a ochlazení se špalda lépe loupe (Moudrý a Strašil, 1999). 19

20 Ekonomika pstování Výnos vyištných klásk se v ekologickém zemdlství nejastji ji pohybuje okolo 2,5 t.ha -1 (mže být i vyšší). Vprmru 7 odrd jarní formy pšenice špaldy inil na stanovištích v Praze a eských Budjovicích 2,6 t.ha -1 (Graf 4). Výnosová úrove pšenice špaldy dosahovala a 70% výnosové úrovn pšenice seté. Jarní formy pšenice špaldy jsou tak mén produktivní i ve srovnání s ozimou formou pšenice špaldy. V bžném pstování v roce 2010 inil prmrný rný výnos ozimých odrd 2,91 t.ha -1 (Tabulka 1). Mezi faktory, které snižují produktivitu jarních forem pšenice špaldy, patí nízký skliz ový index, ale také nižší produktivita klasu (Tabulka 6). 4!89:&,&'#"&;"-!""&(1 <= Náklady na pstování pšenice špaldy v ekologickém zemdlství jsou obdobné jako pi pstování pšenice seté. Výnosová úrove pšenice špaldy dosahuje v prmru 89 % (ozimá forma) resp. 70 % (jarní forma) výnosové úrovn pšenice seté. Je teba poítat s dalšími ztrátami v dsledku loupání. Prodejní cena špaldy vbio kvalit se veské republice pohybuje v rozmezí K. 20

21 >?!;%'(%,&'5&- Parametr Hodnocený znak Dolní Horní Prmr SD RSD Medián kvartil kvartil Poet zrn v klasu 24,21 6,09 25,2 24,70 19,75 29,95 Poet zrn v klásku 1,33 0,32 24,1 1,28 1,07 1,56 Hmotnost zrna v klasu (g) 1,02 0,29 28,4 1,02 0,81 1,37 HTS (g) 42,59 7,23 17,0 40,68 36,92 46,13 Hustota klasu (klásek.10cm -1 ) 16,59 3,24 19,5 15,67 14,65 17,67 Skliz ový index 0,38 0,06 15,8 0,36 0,34 0,40 Podíl pluch (%) 30,67 2,03 6,6 30,89 29,41 31,98 21

22 39 - Špalda je známá svojí vysokou nutriní hodnotou, lehkou stravitelností a chutností. Zrno pšenice špaldy, stejn jako zrno dalších pluchatých pšenic, je charakteristické vysokým obsahem bílkovin. Ten se pohybuje v pomrn širokém rozmezí 13,5 19,0 % (Stehno, 2001). Michalová (2000) pipisuje vysoký obsah bílkovin vtšímu podílu aleuronové vrstvy, ve srovnání s pšenicí setou. V aminokyselinovém složení nejsou mezi pšenicí špaldou a pšenicí setou velké rozdíly, jen obsah esenciálních aminokyselin je u špaldy mírn vyšší. Lepek, kterého obsahuje špalda cca %, bývá z pekaského hlediska podstatn kvalitnjší než u jednozrnky a dvouzrnky. Potvrzují to hodnoty SDStestu, které dosahují obdobných hodnot jako u pšenice seté (41-64 ml u špaldy, ml u pšenice seté). O vhodnosti pro pekaské využití svdí i znan vysoké hodnoty Gluten Indexu. Vláknina špaldy má jemnou strukturu vláken, je velmi dobe snášena, podporuje trávení a stevní peristaltiku. Z minerálních látek je významný obsah Ca, P, K a stopová množství Zn (Stehno, 2001). Špalda je výborným zdrojem vitamín skupiny B, pedevším thiaminu (B1), riboflavinu (B2), ale také niacinu. Obsah stravitelného škrobu, který je dležitým energetickým zdrojem pro lovka i zvíata, se u pšenice špaldy tém rovná pšenici seté, podstatn nižší má však obsah stravitelných cukr. Ze zdravotního hlediska se špald pipisují pozitivní úinky na stimulaci imunitního systému, cení se lehká stravitelnost a pozitivní psobení pi léení nkterých alergií (Michalová, 2000). O znané oblib, které se špalda svého asu tšila, svdí zmínka ve spisu Léitelství od svaté Hildegardy von Binden, kde se uvádí: Špalda je nejlepší obilovina tuná, plná síly a leheji stravitelná než všechny ostatní zrniny. Toho, kdo ji jí, zaopatuje pravým masem a dobrou krví. Duši lovka dlá radostnou a plnou jasu. Když je nkdo nemocen tak, že od slabosti nic jísti nemže, pak mají se vzíti celá zrna špaldová, povait je ve vod, pidat nco másla nebo vajeného žloutku, aby pokrm získal lepší chuti, a dá se nemocnému jísti. Vyléí ho to zevnit jako dobrá léivá mast. (Moudrý et al., 1994). Využití špaldy je mnohostranné i v souasné dob vyluštná zrna špaldy, špaldové kroupy (kernotto), špaldoto, zelená zrna (grünkern), krupice, mouky. Používá se pro výrobu slaného i sladkého peiva (vánoní cukroví, rzné mouníky), výborný je chléb, který má výraznou chlebovou vni, velký objem, popraskanou krku a dlouho vydrží vláný a erstvý. Špaldový bulgur je souástí rzných zeleninových nebo masových jídel (falafel, kibbeh), zeleninových salát (tabbouleh). Špalda nachází uplatnní i ve výrob tstovin, vloek (vhodných do kaší, polévek), müsli, špaldových pukanc, rzných extrudovaných výrobk, špaldového piva i špaldové kávy (Michalová et al., 2002). Pro hodnocení technologické jakosti pšenice špaldy není, stejn jako pro hodnocení technologické jakosti pšenice dvouzrnky a jednozrnky, k dispozici platný pedpis. 22

23 Genotypy ozimé i jarní formy pšenice špaldy se zpravidla vyznaují podstatn vyšší pekaskou jakostí než pšenice dvouzrnka a jednozrnka a nkteré z nich v podmínkách ekologického zemdlství dosahují v hodnotách jakostních znak, stanovených dle SN ( Pšenice potravináská ) i vyšší úrovn než pšenice setá. Pšenice špalda je tedy využitelná vskutku mnohostranným zpsobem, jak k pekárenským, tak i peivárenským úelm, výrob tstovin a pod. Mlynáské produkty z pšenice špaldy mohou tvoit i pídavek ve smsi s moukou z pšenice seté. V každém pípad je teba brát v úvahu, že tradice zpracování a využívání pšenice špaldy zatím není v R tak velká jako nap. v sousedním Rakousku i Nmecku a zohled ovat požadavky a možnosti konkrétních odbratel. : A;"(B#"& Odrda Obsah Obsah mokrého íslo SDS N-látek Zeleny test lepku poklesu sedimentace v sušin (ml) v sušin zrna zrna (s) (ml) (%) (%) Triticum diccocum SCHUEBL pšenice dvouzrnka T. spelta (Ruzyn) 15,34 bc 40,92 c 289 b 53 e 34 ab T. spelta (Tabor) 01C ,42 bc 42,56 cd 302 b 67 bc 40 de T. spelta (VIR St. Petersburg) 14,51 b 36,62 b 281 b 60 d 33 a T. spelta (Tabor) 01C ,33 cd 43,84 cd 286 b 66 bc 37 bcd Špalda bílá jarní 16,55 cde 45,06 d 281 b 70 ab 36 abc T. spelta (Kew) 15,78 cd 42,14 cd 316 b 70 ab 43 e T. spelta No ,71 de 45,87 d 280 b 65 bcd 38 cd Prmr + smrodatná odchylka 15,81±0,8 42,43±3,1 290,7±13,5 64,43±6,8 37,28±3,5 Triticum aestivum L. kontrolní odrda SW Kadrilj 12,30 a 27,31 a 242 a 75 a 39 cd 92:+%%22$.+-0%.2-2!53. #67;8"; 23

24 C );"'"'&%'"'(,& <=- Druh Obsah Podíl ve N-látek Zeleny test íslo poklesu smsi v sušin zrna (ml) (s) (%)* (%) , , Pšenice špalda 60 16, , , Pšenice setá (SW Kadrilj) , D E"""%(,&'#"& Lokalita Zastoupení albumin + globulin Zastoupení gliadin (%) Zastoupení glutenin (%) Nerozpustný zbytek (%) (%) Pšenice špalda Uhínves 29,42 ± 0,99 30,78 ± 3,97 28,95 ± 3,64 11,37 ± 2,14 Ruzyn 26,22 ± 2,76 31,06 ± 4,01 29,06 ± 3,56 14,23 ± 3,77. Budjovice 25,92 ± 4,46 30,26 ± 4,83 31,04 ± 3,18 13,05 ± 8,02 Pšenice setá (odrda SW Kadrilj) Uhínves 21,29 ± 1,46 33,75 ± 0,76 36,34 ± 1,24 8,63 ± 4,46 Ruzyn 21,37 ± 0,37 33,77 ± 2,18 40,49 ± 2,70 4,38 ± 0,14. Budjovice 20,06 ± 0,01 33,64 ± 0,21 35,65 ± 2,46 10,66 ± 2,26 24

ČTPEZ prezentuje výsledky výzkumu a vývoje v EZ v ČR

ČTPEZ prezentuje výsledky výzkumu a vývoje v EZ v ČR ČTPEZ prezentuje výsledky výzkumu a vývoje v EZ v ČR Současný stav výzkumných aktivit VÚRV v oblasti ekologického zemědělství Výzkumná organizace: Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha Ruzyně www.ctpez.cz

Více

Netradiční obilniny v ekologickém zemědělství Zemědělec číslo 39/2011

Netradiční obilniny v ekologickém zemědělství Zemědělec číslo 39/2011 Netradiční obilniny v ekologickém zemědělství Zemědělec číslo 39/2011 Ekologičtí zemědělci často využívají širší druhovou skladbu plodin (obilnin) než jejich konveční kolegové. Kromě důvodů ryze praktických,

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

Strukturovaný životopis

Strukturovaný životopis Strukturovaný životopis Osobní údaje Jméno a příjmení: Prof.Ing. Jan Moudrý CSc Datum narození: 7.4.1946 Kontakt Pracoviště: Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií Adresa: Zemědělská fakulta,

Více

Výbr a hodnocení genotyp jarních forem dosud málo využívaných druh pšenice, vhodných pro udržitelné systémy hospodaení

Výbr a hodnocení genotyp jarních forem dosud málo využívaných druh pšenice, vhodných pro udržitelné systémy hospodaení !"#$!!%!!&''(()# # "* Výbr a hodnocení genotyp jarních forem dosud málo využívaných druh pšenice, vhodných pro udržitelné systémy hospodaení +',- +'$!./. +'+/(/. 0120 !#3/% " ##(("45$6780090 :;#"#% *(

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice Ing. Antonín Souek, e-mail: soucek@vukrom.cz Ing. Tomáš Dlouhý, e-mail: dlouhy@vukrom.cz Zemdlský

Více

ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA. Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem

ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA. Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem PRO-BIO, obchodní spol. s r. o. Zpracovatel biosurovin (smluvní pěstování, výkup,

Více

AGROSALES PORADNÍ KATALOG SEMEN

AGROSALES PORADNÍ KATALOG SEMEN AGROSALES PORADNÍ KATALOG SEMEN Na podzim 2012 AGROSALES s. r. o. Heroltice 65 586 01 JIHLAVA Ing. Jaroslav Hampl Ředitel společnosti mobile +420 725 117 332 fax. +420 567 220 687 e-mail. j.hampl@agrosales.cz

Více

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa. ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba

Více

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A. Úzkořádková technologie pěstování kukuřice Smutný V., Šedek A. MENDEL- INFO 2017, Žabčice, 16. 2. 2017 Proč měnit technologii? Výměra kukuřice se v osevních postupech stále zvyšuje. - bioplynové stanice

Více

DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE

DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: 11.00 SE - 23. 11. 2006 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Více

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská

Více

Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství. Petr Konvalina (Ed.)

Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství. Petr Konvalina (Ed.) Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství Petr Konvalina (Ed.) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství České Budějovice

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Pro použít mléné bakterie?

Pro použít mléné bakterie? Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející

Více

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických

Více

Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství Pšenice (Triticum L.) Triticum monococum L. Triticum diccocum SCHUEB Triticum aestivum L. Triticum spelta L. 2 3 4 5 6 Ječmen (Hordeum vulgare L.) 7 Žito (Secale

Více

6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 6.1. Úvod do šlechtění pro EZ 6.2. Principy šlechtění (filozofie, metody, hodnocení odrůd, instituce) 6.3. Volba odrůdy jednotlivých druhů

Více

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Projekt NAZV QI101C167 Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Příjemce koordinátor: OSEVA vývoj a

Více

Ozimá pšenice. SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen.

Ozimá pšenice. SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen. Ozimá pšenice Sultan PEKAŘSKÁ JAKOST Odrůdová agrotechnika SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen.cz Obsah Úvod............................................................

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

KOMPELTNÍ SERVIS - OD DODÁNÍ OSIVA PO VÝKUP KOMODITY PRO EPKU

KOMPELTNÍ SERVIS - OD DODÁNÍ OSIVA PO VÝKUP KOMODITY PRO EPKU KOMPELTNÍ SERVIS - OD DODÁNÍ OSIVA PO VÝKUP KOMODITY PRO EPKU Spolenost SOUFFLET AGRO a.s. zajišuje kompletní servis agroobchodu a služeb v rámci celé eské republiky u široké škály plodin. V oblasti olejnin

Více

PŠENICE OZIMÁ ANNIE BOHEMIA

PŠENICE OZIMÁ ANNIE BOHEMIA OBILOVINY PODZIM 2016 PŠENICE OZIMÁ ANNIE udržovatel Selgen a.s. Praha poloraná osinatá odrůda středně vysokého vzrůstu s dobrou odolností proti poléhání a dobrou odnožovací schopností velmi dobrá mrazuvzdornost

Více

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí: !" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu

Více

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Ing. Jiří Adamčík, Ph.D., Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D. Katedra rostlinné výroby Úvod Rostliny čiroku se vyznačují výnosem biomasy

Více

Volba druhu a odrůdy pšenice v ekologickém zemědělství

Volba druhu a odrůdy pšenice v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Volba druhu a odrůdy pšenice v ekologickém zemědělství certifikovaná metodika České Budějovice 2010 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

ODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ

ODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ ODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ Barley varieties in ecological farming and their utilisation Jií Petr, Vratislav Psota eská zemdlská univerzita v Praze, VÚPS a.s. Sladaský ústav Brno

Více

Dagmar Janovská, Zdeněk Stehno, Ladislav Bláha, Ivana Capouchová, Petr Konvalina, Martin Káš Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.

Dagmar Janovská, Zdeněk Stehno, Ladislav Bláha, Ivana Capouchová, Petr Konvalina, Martin Káš Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v. Dagmar Janovská, Zdeněk Stehno, Ladislav Bláha, Ivana Capouchová, Petr Konvalina, Martin Káš Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i Česká zemědělská univerzita v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Strana: 1/ 23 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Směrnice S 2 POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI Výtisk číslo: Zpracoval za společnost: Ověřil: Schválil: Funkce: Řešitel plodinové

Více

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE POTVRZUJI prorektor d.e.n. profesor 26. ledna 2006 V.I.Nečajev ZPRÁVA o výsledcích pokusů humatizovaného

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Číslo vzdělávacího materiálu OBILOVINY

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Číslo vzdělávacího materiálu OBILOVINY Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_018 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 226 230, ISSN 0139-6013

Salaš, P. (ed): Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 226 230, ISSN 0139-6013 VLIV ROČNÍKU A ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ NA VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY PROSA SETÉHO A POHANKY TATARSKÉ Influence of year and type of growing on selected characteristics of proso millet and tartary buckwheat Káš Martin,

Více

Zápis z jednání Komise pro Seznam doporučených odrůd pšenice a ječmene v režimu ekologického zemědělství ze dne 8. 4. 2015

Zápis z jednání Komise pro Seznam doporučených odrůd pšenice a ječmene v režimu ekologického zemědělství ze dne 8. 4. 2015 ÚTVAR: Národní odrůdový úřad VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: SPISOVÁ ZN.: NAŠE ČJ.: UKZUZ 032523/2015 VYŘIZUJE: Ing. Horáková TELEFON: 543 5 228 E-MAIL: vladimira.horakova@ukzuz.cz ID DS: ugbaiq7 ADRESA: Hroznová

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

Strukturovaný životopis

Strukturovaný životopis Strukturovaný životopis Osobní údaje Jméno a příjmení: Jan Moudrý Datum narození: 31.12.1978 Kontakt Pracoviště: Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií Adresa: Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit.

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Široké spektrum účinnosti Preventivní i kurativní fungicidní účinek Zvýšení výnosu a kvality produkce www.syngenta.cz Xtra ochrana proti hlízence Co byste měli vědět

Více

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: B4131 Zemědělství Studijní obor: Trvale udrţitelné systémy hospodaření v krajině Katedra: Katedra rostlinné výroby a agroekologie

Více

SOUFFLET AGRO ROZŠIUJE NABÍDKU OSIV EPKY OZIMÉ O PRODEJI BUDE ROZHODOVAT OLEJNATOST

SOUFFLET AGRO ROZŠIUJE NABÍDKU OSIV EPKY OZIMÉ O PRODEJI BUDE ROZHODOVAT OLEJNATOST SOUFFLET AGRO ROZŠIUJE NABÍDKU OSIV EPKY OZIMÉ O PRODEJI BUDE ROZHODOVAT OLEJNATOST Souasný vývoj na trhu s olejninami a s epkou naznauje, že v následujícím období bude suroviny pro výrobu olej dostatek,

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Systiva. První nepostřikový fungicid v ječmeni. Profil přípravku Systiva. Proč použít přípravek Systiva?

Systiva. První nepostřikový fungicid v ječmeni. Profil přípravku Systiva. Proč použít přípravek Systiva? Mořidla pro obilniny Systiva - první nepostřikový fungicid v ječmeni Kinto Duo - mořidlo pro všechny obilniny Premis 25 FS RED - specialista proti snětím Systiva První nepostřikový fungicid v ječmeni Jedná

Více

Přehled vybraných energeticky využitelných rostlin

Přehled vybraných energeticky využitelných rostlin Přehled vybraných energeticky využitelných rostlin http://biom.cz/index.shtml?x=940486 Rozdělení podle vytrvalosti Jednoleté Energetické obiloviny Čiroky Kukuřičná sláma Konopí seté Laskavec Amaranthus

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06, Praha 6 Ruzyně Přestože

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel Eroze a úrodnost půdy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 736 171 353 Hospodaření na orné půdě se zhoršuje Rozsah eroze půdy se zvětšuje Úrodnost se snižuje, zvl. v důsledku

Více

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří

Více

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava) 1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické

Více

VENDELA DVOUŘADÝ. Špičkový výkon pro České pivo. Sladovnický ječmen, Krmný ječmen. Ječmen jarní

VENDELA DVOUŘADÝ. Špičkový výkon pro České pivo. Sladovnický ječmen, Krmný ječmen. Ječmen jarní Přednosti odrůdy Špičkový výnos předního zrna Doporučeno pro České pivo Zdravý porost až do sklizně Vysoká tolerance k různým půdně-klimatickým podmínkám Pěstování odrůdy VENDELA je mimořádně výnosná sladovnická

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad

ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad Nově registrované odrůdy po sklizni 2014 Ječmen ozimý CONNY Conny je víceřadá středně

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Nově registrované odrůdy (2015) Pšenice setá ozimá

Nově registrované odrůdy (2015) Pšenice setá ozimá 1 / 9 Nově registrované odrůdy (2015) Pšenice setá ozimá Balitus Balitus je pekařská poloraná odrůda. Rostliny středně vysoké až nízké, odolné proti poléhání. Zrno středně velké. Středně odolná až odolná

Více

Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy. Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o.

Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy. Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o. Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Souhrn Obsahem příspěvku je vyhodnocení dosažené pekárenské

Více

VĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO. Ročník XI POPISY ODRŮD

VĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO. Ročník XI POPISY ODRŮD VĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO Ročník XI Řada: Číslo: Národní odrůdový úřad P Vydáno: 15. července 2012 Cena: 38,- Kč POPISY ODRŮD zapsaných ve Státní odrůdové knize v

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. zrnin

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. zrnin Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Skladování a ošetøování zrnin Prosinec 2002 Autor: Ing.Josef Dvoøák Zpracováno na základì pokynu è.j. 29620/02-2010/372/St k projektu Zemìdìlská technika - pøíruèky

Více

Šlechtění pšenice ozimé v Hrubčicích Ing. Eva Fučíková. Datum: 26. 11. 2014

Šlechtění pšenice ozimé v Hrubčicích Ing. Eva Fučíková. Datum: 26. 11. 2014 Šlechtění pšenice ozimé v Hrubčicích Ing. Eva Fučíková. Datum: 26. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI

ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra obchodu a financí ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI Teze diplomové práce Vedoucí diplomové práce: Ing.

Více

Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014

Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Metodické vysvětlivky Komentář Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Odhad výnosů a sklizně zemědělských plodin k 20. 6. 2014 porovnání s výsledky v roce 2013 celkem kraje pšenice ječmen žito, oves,

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Podmínky pro dodávání a dopravu osiva:

Podmínky pro dodávání a dopravu osiva: Vážení pěstitelé, Představujeme Vám nabídku osiv jarních plodin vhodných pro použití v ekologickém pěstování rostlin. Při podzimním zpracování osiv ozimů se u obilovin ve velké míře projevily problémy

Více

PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.

PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel. PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová probio@probio.cz, tel. 583301952 Význam luskovin v ekologickém zemědělství Rostlinné druhy z čeledě bobovité

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce

Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce Hnojíme p du Využíváme AZP Hnojení P, K a Mg Respektujeme p dní druh pop. ph V p ípad optimálních vlastností m žeme hnojit

Více

Pednosti Plasticita, vysoký výnos semen s vysokou olejnatostí. Nepoléhavost. Velmi dobrý zdravotní stav. Pstitelská doporuení Vhodná do všech oblastí

Pednosti Plasticita, vysoký výnos semen s vysokou olejnatostí. Nepoléhavost. Velmi dobrý zdravotní stav. Pstitelská doporuení Vhodná do všech oblastí a pece se toí Stedn raná liniová odrda nového šlechtní s velmi vysokým výnosovým potenciálem, kterým dosahuje vysokých výnos pi vysoké olejnatosti. Rostliny jsou stabilní s výbornou odolností proti fómové

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_10 Název materiálu: Obiloviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Obiloviny. Očekávaný

Více

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,

Více

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových

Více

Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování. doc. Ing. Marie Hrušková, CSc.

Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování. doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Cereální výrobky podle Zákona o potravinách 110/1997 Vyhláška MZe ČR 333/97 Sb. Obsah Rozdělení cereálních výrobků Mlýnské

Více

Univerzita Třetího věku

Univerzita Třetího věku Univerzita Třetího věku Sortiment biopotravin Ing. Vilma Hladíková Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Pro-bio, obchodní společnost r.o. První český výrobce a dodavatel kvalitních

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

COMPARISON OF VOLATILE OIL CONTENT EVALUATION METHODS OF SPICE PLANTS SROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ OBSAHU SILICE V KOŘENINOVÝCH ROSTLINÁCH

COMPARISON OF VOLATILE OIL CONTENT EVALUATION METHODS OF SPICE PLANTS SROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ OBSAHU SILICE V KOŘENINOVÝCH ROSTLINÁCH COMPARISON OF VOLATILE OIL CONTENT EVALUATION METHODS OF SPICE PLANTS SROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ OBSAHU SILICE V KOŘENINOVÝCH ROSTLINÁCH Růžičková G. Ústav pěstování a šlechtění rostlin, Agronomická fakulta,

Více

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé

Více

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,

Více

OBSAH VITAMINŮ V MINORITNÍCH OBILOVINÁCH A PSEUDOOBILOVINÁCH

OBSAH VITAMINŮ V MINORITNÍCH OBILOVINÁCH A PSEUDOOBILOVINÁCH OBSAH VITAMINŮ V MINORITNÍCH OBILOVINÁCH A PSEUDOOBILOVINÁCH Gabrovská D.,Fiedlerová V.,Holasová M., Mašková E., Paulíčková I., Rysová J.,Winterová R.,Michalová A. 1 Výzkumný ústav potravinářský Praha

Více

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.

Více

Montážní systém illbruck i3

Montážní systém illbruck i3 Montážní systém illbruck i3 Naše firma neustále sleduje moderní produkty a technologie týkající se výplní stavebních otvor a souasn se je snažíme v co nejvyšší míe uplatovat i v praxi. Nejvtším problémem,

Více

Obmýtí Obmýtí Typy sečí Holá seč Obrubná seč soubor holých sečí po stranách mateřského porostu šířka ~ výška Clonná seč postupné odstranění porostu na několik etap - umožňuje přirozenou obnovu Výběrná

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

ESa jsou Vaše výhra!

ESa jsou Vaše výhra! ESa jsou Vaše výhra! ES Alpha hybrid polopozdní ES Betty hybrid středně raný ES Mercure hybrid pozdní ES Bourbon liniová odrůda pozdní Canti liniová odrůda poloraná Facti CS liniová odrůda polopozdní Loveli

Více

Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Národní odrůdový úřad

Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Národní odrůdový úřad ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Národní odrůdový úřad Nově registrované odrůdy ( listopad 2014) Ječmen ozimý CONNY Conny je víceřadá středně

Více

Semenářství obilovin. Dr. Ing. Pavel Horčička

Semenářství obilovin. Dr. Ing. Pavel Horčička Semenářství obilovin Dr. Ing. Pavel Horčička plodina obiloviny EU-25 52 653 Francie 9 208 Německo 6 881 CZ % EU 3,1 4,4 1 635 pšenice 19 610 4 842 3 092 863 jarní ječmen 8 123 582 613 353 4,3 ozimý ječmen

Více