VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Tereza Lešetická

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Tereza Lešetická Aktuální trendy v letecké dopravě Bakalářská práce 2018

2 Aktuální trendy v letecké dopravě Bakalářská práce Tereza Lešetická Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: terezka.leseticka@seznam.cz Praha 2018

3 Bachelor s Dissertation Recent trends in air transport Tereza Lešetická The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: terezka.leseticka@seznam.cz Prague 2018

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aktuální trendy v letecké dopravě zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o Tereza Lešetická V Praze dne

5 Abstrakt LEŠETICKÁ, Tereza. Aktuální trendy v letecké dopravě. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: stran. Bakalářská práce je zaměřena na aktuální trendy v letecké dopravě. Letecká doprava je v dnešní době neodmyslitelnou součástí našich životů. Díky letecké dopravě se můžeme dostat do destinací, které by bez ní byly nedostupné a cestovní ruch by se v nich nerozvinul (např. ostrovy). Cílem této práce je na základě analýzy součastných trendů v letecké dopravě provést jejich rozbor, deskripci a uvést výhody a nevýhody těchto trendů, za účelem zhodnocení inovací, které pohybují vývojem letecké dopravy. Je zde rozebrán trend rostoucí poptávky, využití IT v tomto oboru, trend nízkonákladových dopravců, velkokapacitních letadel, vývoj leteckých společností a vývoj služeb. Jelikož jsou některé trendy velice obsáhlé na rozsah, demonstrovala jsem je na konkrétních letadlech nebo společnostech. Nejčastěji se v práci objevuje společnost Emirates a Airbus A380. Nejpodrobněji je práce věnována velkokapacitním letadlům typu A380, u kterých jsou analyzovány přednosti, slabiny a konkurenční letadla. Na závěr byl zjištěný směr, kterým se v současnosti letecká doprava ubírá. Teoretická část je zpracována hlavně na základě odborných knižních zdrojů. Analytická část je převážně zpracována ze zahraničních internetových zdrojů, kde jsem našla většinu aktuálních informací, v podobě statistik, elektronických článků, výročních zpráv a oficiálních dokumentů organizací. Celá práce je zpracována na základě analýzy sekundárních informací, deskripce a komparace. Klíčová slova: Airbus A380, doprava, Emirates, letecká doprava, trendy, velkokapacitní letadla

6 Abstract LEŠETICKÁ, Tereza. Recent trends in air transport. [Bachelor s dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague: 2018, 81 pages. Bachelor thesis is focused on recent trends in air transport. Air transport is nowadays an inherent part of our lives. Thanks to air travel, we can get to destinations that were not accessible without it and tourism would not develop in them (eg the Islands). The aim of this work is on basis of analysis of recent trends in air transport make their parsing, description and state the advantages and disadvantages of these trends, for evaluate the innovations that are in development of air transport. I analyze the trend of increasing demand, the use of IT in this field, the trend of low-cost carriers, large-volume airlines, the development of airlines and the development of services. Because some trends are very broad in scope, I have demonstrated them on specific aircraft or companies. Emirates and Airbus A380 are the most common. The most detailed work is dedicated to high-capacity A380 aircraft, which analyze the advantages, weaknesses and competitive aircraft. Finally, the direction that air traffic is currently taking has been identified. The theoretical part is mainly based on professional book sources. The analytical part is mainly based on international internet sources, where I found most of the up-to-date information, in the form of statistics, electronic articles, annual reports and official documents of organizations. The whole work is processed based on the analysis of secondary information, description and comparison. Key words: Airbus A380, air transport, Emirates, large-scale aircraft, transport, trends

7 Obsah Úvod Teoretická část Cestovní ruch Služby v cestovním ruchu Dopravní služby Kvalita služeb Letecká doprava Historie a vývoj letecké dopravy Historie české letecké dopravy Služby v letecké dopravě Letecké společnosti Činnosti leteckých dopravců Členění leteckých dopravců Analytická část Rostoucí počet cestujících Využití IT s přímým dopadem na cestující Online booking E-ticketing Self-check-in kiosk Online check-in Selfbag drop Mobile check-in Mobilní aplikace Brány namísto pasové kontroly Nízkonákladové letecké společnosti Velkokapacitní letadla Historie Airbusu Současnost Využití velkokapacitních letadel Vývoj leteckých společností Vývoj Emirates Mezinárodní letiště v Dubaji... 53

8 2.6 Současné trendy ve službách v letecké dopravě Economy class Bussines class A First class A Návrhová část Zlepšení IT služeb Common Use Self-Service Kiosks Automated bag drop off Biometrická chodba Využití velkokapacitních letadel v budoucnosti Závěr Seznam použité literatury Přílohy... 76

9 Seznam ilustrací, grafů a tabulek SEZNAM TABULEK TABULKA 1 ČLENĚNÍ LETECKÝCH DOPRAVCŮ SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 ROČNÍ POČET PŘEPRAVENÝCH CESTUJÍCÍCH (MIL) V LETECH 2008 AŽ 2016 GRAF 2 MEZIROČNÍ PROCENTUÁLNÍ RŮST POPTÁVKY GRAF 3 SPOLEČNOSTI DLE POČTU PŘEPRAVENÝCH CESTUJÍCÍCH GRAF 4 LETECKÉ SPOLEČNOSTI VLASTNÍCÍ AIRBUS A380 S POČTY TĚCHTO STROJŮ GRAF 5 NÁRŮST LETECKÉ FLOTILY EMIRATES V LETECH 2010 AŽ 2017 GRAF 6 MNOŽSTVÍ PŘEPRAVENÝCH OSOB NA LETIŠTI V DUBAJI V LETECH 2010 AŽ 2017 SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 OBRÁZEK 2 OBRÁZEK 3 OBRÁZEK 4 OBRÁZEK 5 OBRÁZEK 6 OBRÁZEK 7 ZNÁZORNĚNÍ MODELŮ POINT TO POINT A HUB TO SPOKE ZNÁZORNĚNÍ HUB AND SPOKE MODELU NA SPOLEČNOSTI EMIRATES BOEING SPOLEČNOSTI QANTAS POROVNÁNÍ A380 A BOEING 787 DREAMLINER LOGO SPOLEČNOSTI EMIRATES UKÁZKA STOLOVÁNÍ V ECONOMY CLASS UKÁZKA STOLOVÁNÍ V BUSSINES CLASS

10 OBRÁZEK 8 OBRÁZEK 9 UKÁZKA STOLOVÁNÍ VE FIRST CLASS ODBAVOVACÍ KIOSKY EMIRATES OBRÁZEK 10 KIOSEK SPOLEČNÝ PRO VÍCE SPOLEČNOSTÍ

11 Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou aktuální trendy v letecké dopravě. Vybrala jsem si tento námět, protože ráda cestuji leteckou dopravou a fascinuje mě dynamický vývoj tohoto odvětví. Dle mého názoru se nám velké možnosti otevřely 1. července 2010, kdy z letiště Václava Havla v Praze začala létat pravidelnou přímou linku do Dubaje společnost Emirates. Myslím si, že jimi poskytované služby značně převyšovaly služby dosavadních leteckých přepravců, které se na letišti Václava Havla v Praze vyskytovali. Společnost Emirates však nenabízí jen prvotřídní servis, ale otevírá bránu skoro do celého světa, jak se lze přesvědčit z mé bakalářské práce. Cílem mé bakalářské práce je na základě analýzy součastných trendů v letecké dopravě provést jejich rozbor, deskripci a uvést výhody a nevýhody těchto trendů, za účelem zhodnocení inovací, které pohybují vývojem letecké dopravy. Pro zpracování jsem si zvolila následující hypotézy: 1. Vývoj letecké přepravy směřuje více k inovacím velkokapacitních letadel typu A380, než k inovacím méně kapacitních letadel. 2. Čím více se letečtí dopravci snaží o snižování nákladů na lidské zdroje, za pomocí moderních technologií, tím více se letecká doprava urychluje. V teoretické části se zaměřím na pojem cestovní ruch, protože s leteckou dopravou úzce souvisí. Budu se blíže zabývat službami v cestovním ruchu, dopravními službami a pojmem kvalita služeb. Poté se dostanu k samotné letecké dopravě, kde se budu věnovat historii a vývoji, od mýtů a legend až po současnost. Poté objasním pojem služeb v letecké dopravě a jejich dělení. V poslední kapitole teoretické části se budu zabývat leteckými společnostmi, jejich činnostmi a členěním. Analytická část je rozdělena do šesti kapitol tak, že se každá z nich zabývá jedním trendem, ale jelikož je téma mé bakalářské práce velice rozsáhlé, nebude možné uvést všechny trendy ovlivňující vývoj leteckého průmyslu. Představím tedy pouze ty, které mě zajímají a o kterých si myslím, že jsou neoddělitelnou částí trhu současné letecké dopravy. 10

12 V první kapitole uvádím tendenci neustále rostoucí poptávky po letecké dopravě, a tedy neustále rostoucí počty přepravených cestujících, které podkládám číselnými údaji. Uvádím také nároky cestujících na leteckou dopravu. V druhé kapitole se věnuji IT s přímými dopady na cestující. Zaměřuji se především na využití internetu, odbavovací kiosky, mobilní aplikace a urychlení pasové kontroly. Třetí kapitola je věnována nízkonákladovým společnostem, jejichž role v součastné letecké dopravě je nezpochybnitelná, ale z důvodu omezeného rozsahu a dřívějšího zpracování jiných bakalářských prací na toto téma nebude rozebráno do hloubky, ale pouze nastíněno. Uvádím hlavně jejich postavení mezi klasickými dopravci. Čtvrtá kapitola je rozdělena na tři subkapitoly a zabývám se v ní velkokapacitními letadly, která pro mě představují obrovský trend a jsou reakcí na neustále rostoucí poptávku. Z velkokapacitních letadel mě nejvíce fascinuje největší dopravní letadlo současnosti Airbus A380, a proto tento trend představím právě na tomto modelu. První subkapitola je věnována historii Airbusu A380 a historii společnosti Airbus, jakožto největšímu evropskému výrobci letadel. Je zde nastíněna i silná rivalita v tomto oboru s konkurenčním Boeingem. V druhé subkapitole se věnuji současnosti Airbusu A380, jediné letecké katastrofě tohoto letadla a jeho problémům s leteckou infrastrukturou letišť. Třetí subkapitola je věnována využití velkokapacitních letounů v současné letecké dopravě, názorně zde vysvětluji modely Point to Point a Hub and Spoke, jejich výhody a nevýhody pro letecké společnosti a cestující. V této subkapitole se objevuje i souhrn všech dopravců, kteří A380 vlastní, a jsou zde i konkrétní trasy, které obsluhuje. V páté kapitole analyzuji vývoj leteckých společností, konkrétně dynamicky rostoucí společnost Emirates, která je mi nejblíže. Uvádím základní charakteristiku, její historii a rozvoj, vývoj její letecké flotily a následně se zaměřuji na mezinárodní letiště v Dubaji. V šesté kapitole se nacházejí současné trendy služeb v letecké dopravě, které taktéž demonstruji na společnosti Emirates, jelikož dle mého názoru nabízí vysoký standard tohoto servisu. Jsou zde představeny všechny služby dle cestovních tříd. Ke konci této kapitoly zmiňuji projekt The Residence, o kterém si myslím, že je vrcholem luxusu v komerční letecké dopravě. Při zpracování mé bakalářské práce byl velmi užitečným zdrojem internet, kde jsem většinou na zahraničních stránkách našla aktuální dostupné informace. Bylo možné získat 11

13 statistiky, elektronické články, výroční zprávy a oficiální dokumenty organizací. Pro lepší názornost je text prokládán obrázky a grafy. 12

14 1 Teoretická část 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch se stává stále populárnějším u široké veřejnosti obyvatel. V současnosti každoročně cestují miliony obyvatel, a to bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělanosti. To svědčí o tom, že cestovní ruch má trvalé místo jak v hospodářském tak společenském životě, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. Lidé už necestují jen kvůli odpočinku či z důvodu útěku před každodenním stereotypem, v současnosti se cestuje za zážitky, zábavou, poznáním, vzděláním, nebo prostě z touhy dozvědět se něco nového, například o jiné kultuře. Z definic cestovního ruchu, mi přijde nejvýstižnější formulace dle UNWTO (světové organizace cestovního ruchu), která vznikla v roce 1991 v Ottawě a má následující znění: Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný, než vykonání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Z této definice lze odvodit základní charakteristické rysy cestovního ruchu. Jsou to: změna místa pobytu, dočasný pobyt v místě (vnitrostátní CR 6 měsíců, mezinárodní CR 12 měsíců), výdělečná činnost není hlavním účelem, je vykonáván ve volném čase a vzniká při něm interakce mezi lidmi. Bohužel cestovat nemůže každý, kdo chce. Aby se člověk mohl vydat na cesty, potřebuje disponovat volným časem, musí mít svobodu cestovat a vlastnit dostatek volných finančních prostředků. Avšak cestovní ruch není pouze zábava lidí, ale pro spousty oborů má velký význam. Můžeme se na něj podívat ze čtyř hledisek: 1) Ekonomický podíl na HDP, zaměstnanost, obchodní bilance. 2) Prostorový podmínky a předpoklady pro rozvoj, vztah k územnímu a regionálnímu hospodářství. 3) Sociální motivace, funkce ve společnosti. 4) Environmentální vztah CR k životnímu prostředí, dlouhodobá udržitelnost CR. ( 13

15 1.2 Služby v cestovním ruchu Definice služeb v cestovním ruchu jsou často složité, nesrozumitelné a nevystihující, jako například: Služba v cestovním ruchu je ekonomická činnost lidí, jejímž výsledkem jsou nemateriální hodnoty, které se projevují jako užitečné efekty pro spotřebitele služeb. ( A proto jsem si vybrala definici, která mi přijde výstižnější, srozumitelnější a odbornější: Službami cestovního ruchu se rozumějí ekonomické statky, které mají převážně nehmotný charakter. V cestovním ruchu představují heterogenní soubor užitých efektů určených k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, to znamená, že je produkují nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého sektoru. (Orieška, Služby v cestovním ruchu, 2010) Služby patří k neodmyslitelné součásti cestovního ruchu, jejich prostřednictvím uspokojujeme naše potřeby, které lze charakterizovat jako pocit nedostatku, nutící člověka k určitému chování. Jakmile disponujeme dostatkem peněz, mění se v poptávku. Potřeby cestovního ruchu mohou být primární a sekundární. Primární jsou cílové a můžeme si pod nimi představit důvod, proč se cestovního ruchu účastníme, například odpočinek, památky, zábava, hory, rozptýlení, atd. Sekundární potřeby cestovního ruchu jsou ty zprostředkující přeprava, stravování, hygiena, přenocování. Ty můžeme uspokojit volnými statky (přírodní statky, rekreační prostory ), zbožím, veřejnými statky (chodníky, veřejné osvětlení ) a službami. Soubor volných statků, služeb, zboží a veřejných statků pak tvoří produkt cestovního ruchu. Produktem je tedy to, co může uspokojit potřeby účastníků. (Orieška, Služby v cestovním ruchu, 2010) Služby mají specifické znaky oproti zboží, a to že jsou neoddělitelné od osoby poskytovatele, jsou nehmotné (koupí nevzniká vlastnictví), mají pomíjivý charakter, je u nich vysoká spotřeba živé práce a poskytování je v souladu s jejich spotřebou. Služby cestovního ruchu mají k těmto znakům ještě znaky speciální: časová a místní vázanost účastník musí za spotřebou služby přijet; komplexnost a komplementárnost služeb tento znak je velice důležitý a měli by si ho uvědomovat všichni poskytovatelé služeb. Spočívá v tom, že jedna špatně poskytnutá služba může mít negativní vliv na hodnocení celého produktu; 14

16 zastupitelnost účastník má volbu substituce, může si zvolit dopravu leteckou místo železniční či autobusové a naopak, častěji se vyskytuje ve službách zprostředkujících než ve službách cílových; mnohooborový charakter služby v cestovním ruchu jsou rozmanité (ubytovací, stravovací, dopravní, sportovní, rekreační, informační), proto je třeba zprostředkovat informace účastníkům. Hlavními zprostředkovateli jsou cestovní kanceláře a agentury, popřípadě turistická informační centra. Tyto organizace nabízejí balíčky služeb, aby účastník měl komplexní zážitek a přitom vynaložil co nejmenší úsilí; neanonymita spotřebitele; sezónnost a dynamika poptávky v našich podmínkách se tento jev projevuje hlavně kvůli střídání ročních období, ale také na něj mají vliv svátky, tradice, prázdniny ; nezbytnost poskytování informací o službách a kvalitě zákazník se na základě informací rozhoduje o účasti na cestovním ruchu, proto by poskytovatelé, zprostředkovatelé a organizátoři služeb měli propagaci, média a reklamu využívat tak, aby si zákazník mohl vytvořit co nejkonkrétnější představu o užitku služby. (Orieška, Služby v cestovním ruchu, 2010) Služby mají i specifickou strukturu, která se dělí na tři vrstvy. Jádro, které přestavuje základní užitek služby. Jevové prvky služby, do kterých řadíme kvalitu, čekací čas, personál či etiketu. A nadstavbu, kterou rozumíme doplňkové služby jako například servis, prádelny, opravy aut aj. (Orieška, Služby v cestovním ruchu, 2010) Služby cestovního ruchu můžeme dělit dle různých kritérií, Orieška (2010, s. 13, 14, 15) uvádí: Druhové členění vyjadřuje vztah k podnikům cestovního ruchu, a zároveň jejich strukturu v závislosti na formách a druzích cestovního ruchu. Informační Dopravní Ubytovací Stravovací Sportovně-rekreační 15

17 Kulturně-společenské Lázeňské Kongresové Průvodcovské Asistenční Animátorské Organizátorské Zprostředkovatelské služby 1.3 Dopravní služby Dopravní služby jsou jednou ze základních podmínek existence cestovního ruchu a řadíme je do realizačních předpokladů cestovního ruchu, a to z toho důvodu, že zajišťují jeho technickou stránku. Jsou to služby, které jsou spojené s přemisťováním lidí z místa trvalého pobytu do destinace a zpět. ( Dopravní služby dělíme na pět typů: železniční doprava silniční doprava letecká doprava vodní doprava vertikální doprava (vleky a lanovky) Avšak do dopravních služeb řadíme i služby rezervační, prodej dopravních cenin, vyřizování reklamací nebo poskytování informací. ( Každý účastník cestovního ruchu má jiné nároky na dopravní služby, ale mezi jejich hlavní požadavky můžeme zařadit cenu, dostupnost, kvalitu nebo rychlost. Např. letecká doprava patří mezi dražší, ale zároveň nejrychlejší a nejpohodlnější způsoby přepravy. Doprava má k cestovnímu ruchu oboustranný vztah, jelikož díky přepravě, což je výkon dopravy, se účastníci mohou dostat z místa trvalého pobytu do destinace, a naopak cestovní ruch vyvolává potřebu vzniku nových dopravních sítí. J. Orieška ve své publikaci (2010, s. 37) poukazuje na to, že pokud doprava uspokojuje potřeby účastníků cestovního 16

18 ruchu, označuje se jako rekreační doprava. V cestovním ruchu má významné místo nejen veřejná osobní doprava, ale i individuální doprava uskutečňovaná osobními dopravními prostředky. Typ dopravy, který si účastníci zvolí, záleží hlavně na motivu cestování. Pro mezinárodní dovolenou volíme častěji dopravu veřejnou, konkrétně leteckou, protože je nejrychlejší a pro mnohé z nás nejpohodlnější, nebo dopravu železniční. Naopak pro dovolenou vnitrostátní, kde je časový horizont pozemní přepravy do 2 3 hodin, volí většina lidí dopravu silniční, individuální. 1.4 Kvalita služeb Kvalitu chápeme většinou jako kladnou vlastnost služby či zboží. Kvalitu služeb můžeme definovat jako souhrn jejich užitných vlastností (znaků). B. Zimáková ve své publikaci (2007, s. 111) uvádí: Definovat kvalitu služeb je mnohem těžší, než definovat kvalitu výrobků. S ohledem na současný trend orientace na zákazníka je pojem kvality vytvářen převážně požadavky hostů. Obecně je to míra naplnění zákazníkova očekávání. Jde hlavně o dostupnost, odbornost, pružnost, bezpečnost a spolehlivost poskytované služby, ale také i o poměr ceny a kvality, vhodnost prostředí či zdvořilost. Zákazníkovy potřeby a očekávání se liší, a to z hlediska mnoha faktorů, díky kterým můžeme zákazníky členit a vybrat si tak cílovou skupinu nebo skupiny, na které se budeme zaměřovat a přizpůsobovat tomu propagaci, distribuční cesty, dostupnost apod. Mezi takovéto členicí faktory řadíme: věk, pohlaví, vzdělání, národnost, disponibilní příjem, zdravotní stav aj. J. Orieška (2010, s. 21) k tomuto tématu dodává: Znaky kvality služeb nebo znaky poskytování služby mohou být měřitelné (kvantitativně) nebo porovnatelné (kvalitativně). Rozhodující při posuzování kvality služeb je hodnocení zákazníkem, jehož potřeby a očekávání uspokojují tyto služby svými užitnými vlastnostmi. Proto je nezbytné klást důraz na vnímání kvality služeb zákazníkem. Říká se, že kvalita služeb je subjektivní kategorie, kdy zákazník porovnává dosaženou kvalitu služby s očekávanou. Služba však má i objektivní stránku kvality, kterou lze snadno ověřit. Měřitelné jsou například rychlost poskytnutí služby, přesnost procesu jejího poskytnutí aj. (Orieška, Služby v cestovním ruchu, 2010) Z hlediska managementu je tedy velice důležité zaměřit se na pracovníky, kteří se dostávají do přímého kontaktu se zákazníkem, a mohou tak celkový dojem zákazníka 17

19 velice ovlivnit, ať už pozitivně či negativně. Jde o zjišťování informací o spokojenosti hostů. Ty můžeme získat pomocí dotazníků, stížností a pochval, různých průzkumů, přímou komunikací s hostem nebo například sledováním recenzí na internetu (Trip Advisor, Facebook, Google). Avšak zde se potýkáme s problémem, že nespokojený zákazním napíše negativní recenzi pravděpodobněji než spokojený zákazník tu pozitivní. 1.5 Letecká doprava Letecká doprava je neodmyslitelnou součástí našich životů, je to nejrychlejší, nejpohodlnější a nejbezpečnější způsob přemisťování osob a věcí, a to hlavně na dlouhé vzdálenosti. A právě dlouhé vzdálenosti vnímáme díky letecké dopravě úplně jinak než dříve. Ať už za účelem dovolené, práce, obchodu či jiných. Denně jsou letadly přemístěny obrovské skupiny lidí a zboží. Letectví zajišťuje svobodu cestování, umožňuje kulturní a vzdělávací zážitky, podporuje mezinárodní turismus, který stimuluje ekonomický růst, vytváří pracovní příležitosti, pečuje o životní prostředí a pomáhá snižovat chudobu. Letecká doprava je také nezbytná pro cestovní ruch hůře dostupných destinací (např. ostrovy). Je jedním z hlavních faktorů, které zapříčinily a umožnily rozvoj cestovního ruchu v těchto destinacích. 1.6 Historie a vývoj letecké dopravy Stálá touha člověka po létání a využití vzdušného prostoru jsou zřejmé z dochovaných historických pramenů, jak uvádí Zdeněk Žihla a Jindřich Ploch (2016, s. 9): Ve snaze pochopit jevy, které si ve své době nedokázali lidé rozumově zdůvodnit, vznikaly různé mýty a legendy, zpravidla spojené s náboženskými příběhy. První zmínky o létajících stvořeních se proto objevily právě v mytologii a náboženských příbězích. Například v nejstarší egyptské mytologii měli schopnost létat jen mytologická stvoření a bohové. V těchto mytologiích se proto jen velmi zřídka objevily motivy létajícího člověka. Určitou výjimku představuje stará Čína, která byla ve své době nejrozvinutější kulturou. Příkladem je pokus člověka létat v době 2000 let př. n. l. Byl to údajně císař Šuna, který byl v hořící sýpce v pasti. Aby se zachránil, oděl se peřím a uletěl 18

20 V návaznosti na to Bína, Šourek, Žihla (2007, s. 7) říkají: Báje a pověsti rozněcovaly představivost vynálezců a filozofů, kteří pochopitelně toužili vytvořit vhodný létající stroj a na něm létat. Jedním z prvních, kdo však skutečně dokázal své myšlenky uceleně popsat a zdokumentovat byl začátkem 16. století malíř, sochař a zručný inženýr Leonardo da Vinci. Nejdříve však představu létat naplnila letadla lehčí než vzduch balóny, padáky a později i vzducholodě. Významným mezníkem v historii letectví pak byli bratři Wrightové, kteří jako první sestavili letoun, jež byl těžší než vzduch. Byl to křehký stroj sestavený ze dřeva, látky a drátů. Bratři ho pojmenovali Flyer. Měl vlastní motor, dvě tlačné vrtule poháněné spalovacím motorem a Zdeněk Žihla a Jindřich Ploch (2016, s. 18) uvádějí: První svůj let odstartoval 17. prosince 1903, letěl 12 sekund vzdálenost 37 metrů. V ten samý den odstartovali ještě několikrát, ale jejich nejdelší let trval jen okolo jedné minuty. První let Flyeru lze vidět v příloze 1. Tímto letounem však jejich snažení neskončilo, po vzoru Flyeru pak bratři vylepšovali a vylepšovali a vytvořili Flyer II a následně Flyer III, který ve vzduchu vydržel již okolo 40 minut. První Dalším významným krokem pro leteckou dopravu, který bych chtěla zmínit, je období mezi válkami (tzn ), kdy začaly vznikat a rozvíjet se letecké společnosti jak ve světě, tak i v Evropě. Nejstarší a dodnes provozující leteckou společností je KLM (v současné době je sesterskou společností Air France KLM a je členem aliance SkyTeam), která byla založena 7. října 1919 a svůj první let uskutečnila 20. května 1920 na trase Amsterodam Londýn. (Bína, Šourek, Žihla, Letecká doprava II, 2007) V tomto období, konkrétně v roce 1933, bylo postaveno první dopravní letadlo, a to Boeing 247 pro 12 pasažérů. Tento stroj již měl i lůžkovou úpravu. O šest let později nastal další historický mezník letecké dopravy, a to zrození Dakoty DOUGLAS DC-3, která dokázala přepravit 21 cestujících, na svou dobu ve velkém komfortu. V období po 2. světové válce začala vznikat první dálková letadla, a to díky válečným přebytkům dopravních letounů. Následnou fází v 50. letech byla proudová dopravní letadla, na níž navazovala fáze letadel nadzvukových, kterou datujeme na začátek 70. let. Nadzvuková letadla dělíme na dva typy: provozně nespolehlivá TU-114 a naopak úspěšný Concorde (teprve v roce 2003 vyřazen). Žihla a Ploch (2016, s. 30) o Concordu 19

21 uvádí: Tento typ byl považován za krále vzduchu. Concorde umožňoval let rychlostí 2320 km/hod po startu v letové výšce metrů a postupně až ve výšce 18 km. Přelet přes Atlantický oceán trval přibližně 3 až 3,5 hodiny. Na palubu se vešlo až 136 cestujících Historie české letecké dopravy I v českých zemích se nacházely úspěchy světového letectví. Jako první český letec se zapsal do dějin Ing. Jan Kašpar, který v roce 1911 uskutečnil let z Pardubic do Prahy, což znamenalo neskutečných 120 km, které zvládl uletět za 92 minut ve výšce 800 m. Tento let tak patřil k světově významným výkonům. K tomuto Žihla a Ploch (2016, s. 21) uvádí: Při jednom z dalších jeho letů se zřítil a pak již provozoval jen leteckou školu. Pod vlivem duševní choroby spáchal v roce 1927 sebevraždu. Takový rozmach letectví, jak pro přepravu zboží, tak hlavně pro přepravu osob, si však vyžádal vznik organizační, usměrňovací a bezpečnostní složky, kterou zřídilo Ministerstvo veřejných věcí, a to v podobě vzduchoplaveckého oddělení, později jako odbor civilního letectví, jejichž hlavním úkolem bylo vydávat licence, a to jak k provozování letadel, tak k provádění letecké přepravy osob. V roce 1919 podepsalo Československo Mezinárodní dohodu o civilním letectví a stalo se členem první mezinárodní letecké organizace CINA. Tento krok představoval významnou podporu pro další rozvoj letecké dopravy v Československu. (Bína, Šourek, Žihla, Letecká doprava II, 2007) Nezbytným krokem pro posun letecké dopravy v Československu byl vznik letiště. První v Praze bylo Letiště Kbely, které vzniklo roku Po letišti v Chebu to bylo druhé české letiště. Hned za dva roky na to, tedy roku 1920, byla zavedena první pravidelná linka s Prahou, a to leteckou společností FRA, což byla francouzko-rumunská společnost. Další pražské letiště vzniklo v Letňanech roku V tomto roce vnikly také České aerolinie ČSA, které jsou v pořadí druhou nejstarší evropskou leteckou společností. Ještě v roce 1923 uskutečnily první dopravní let na lince z Prahy do Bratislavy. Tato linka byla v roce 1925 prodloužena do Košic. O 4 roky později se ČSA stávají členem sdružení leteckých dopravců International Air Traffic Association předchůdce IATA. Další etapy rozvoje letecké dopravy v Československu uvádí Bína, Šourek, Žihla (2007, s. 10,11) heslovitě: 20

22 1930 zahájena mezinárodní letecká doprava na lince Praha Záhřeb, ČSA získávají mezinárodní značku OK, 1936 zavedeno spojení Praha Moskva, 1937 počátkem září otevřeno letiště Praha-Ruzyně (v té době jedno z nejmodernějších letišť na světě), zahájeny lety na lince Praha Brusel a na palubách letadel byly zavedeny služby palubních průvodčích, 1947 vstup do mezikontinentální letecké dopravy Praha Káhira a Praha Ankara, 1960 otevření trati do Jakarty, překročen rovník, 1962 transatlantická linka Praha Havana, dálkové spoje New York, Montreal, 1995 zahájen provoz letadly Boeing B , 2001 vstup ČSA do aliance Sky Team, kterou v té době tvoří společnosti Delta Air Lines, Air France, Aeromexico, Korean Air a Alitalia ČSA nyní nabízí spojení do 69 destinací ve 43 zemích světa. Z těchto mezníků je zřejmé že letecká doprava v česku dokázala držet krok se světem a v některých okamžicích byla tak úspěšná, že se zařadila mezi špičku světových leteckých dopravců. Tento fakt se týká úrovně vybavení leteckou technikou, počtu destinací, charakteru letových cest, pozemního technického vybavení, letiště ale i poskytovaných palubních služeb. 1.7 Služby v letecké dopravě Jak již bylo zmíněno, letecká doprava prochází neustálým a prudkým rozvojem. Cestování letadlem už je pro většinu z nás zcela běžnou záležitostí a to hlavně proto, že nám šetří spoustu času, ale také zkracuje vzdálenosti. Podobným tempem roste i vzdušná přeprava zboží, nyní už není problém přepravit náklad, který je těžký a velmi rozměrný a to i do míst, kam se třeba jiné dopravní prostředky těžko dostanou. K tomuto tématu Žihla a Ferencová (2017, s. 8) uvádí: Provozování letecké dopravy se stalo jednou z životně 21

23 důležitých součástí světové i evropské ekonomiky a potřeba jejího dalšího rozvoje se stává nezbytně nutnou podmínkou i pro budoucnost. S tímto dynamickým rozvojem ale přichází problém. Jak všechna tato letadla, která denně přepravují miliony cestujících a několik set tun zboží umístit do omezeného vzdušného prostoru při dodržování přísných bezpečnostních požadavků? Odpovědí na tuto otázku zjistíme, že pod pojem letecká služba se neřadí pouze služby, se kterými se setkáme my jako cestující, ale i služby, bez kterých by letecký provoz nebyl možný, a my s nimi do kontaktu běžně nepřijdeme. Aby byl letecký provoz ekonomický, bezpečný a spolehlivý i při obrovském množství přepravovaných lidí a zboží jsou nutné i méně známé letecké služby, mezi které patří: a) letecké navigační služby, b) letecké komunikační služby, c) letecké meteorologické služby, d) letové provozní služby, e) služby letové přípravy a monitorování letu, f) služby při odbavovacím procesu na letišti a další. (Žihla, Ferencová, Soldán: Letecké služby, 2017) Tyto služby se však mé práce týkají pouze okrajově a proto bych je jen zmínila. Služby, které s mojí prací přímo souvisí, jsou ty, se kterými přijde zákazník do přímého kontaktu. Dělí se na palubní a pozemní. Skupina pozemních služeb se vyskytuje na letištích a jejich blízkém okolí. Patří mezi ně výše zmíněné služby, které se přímo nedotýkají cestujících, jako řízení leteckého provozu, odbavování cestujících a jejich zavazadel, dopravení zavazadel k letadlu a nakládání do letadla, ale také bezpečnostní kontrola cestujících, imigrační kontrola, zdravotnické a hygienické služby, stravovací služby, odbavování nákladů (carga) a poštovních zásilek, celní odbavení, pronájem automobilů, maloobchodní prodej a směnárenská činnost. (Žihla, Ferencová, Soldán: Letecké služby, 2017) Druhá skupina služby palubní se dále dělí dle rozsahu a úrovně poskytovaných služeb na palubě na economy class (kategorie ekonomické třídy), business class (kategorie obchodní třídy) a first class (kategorie 1. třídy). Tyto třídy rozdělují různý rozsah a úroveň komfortu na palubě, například velikost a polohovatelnost sedadel, různé úrovně stravování, využití wifi připojení, množství personálu na počet cestujících, možnost využití nadstandardních služeb a jiné. Konkrétním příkladem rozdělení služeb podle tříd se zabývám v kapitole

24 1.8 Letecké společnosti V dnešní době je na trhu velké množství leteckých společností, což nám dává svobodu výběru. Každá letecká společnost musí mít uznávanou licenci a vlastnit letový park. Letadla může buď vlastnit, nebo si je pronajímat. Velikosti se liší od jednotlivců s pár letadly až po nadnárodní společnosti se stovkami letadel různých druhů. My si ale spíše vybíráme podle poskytovaných služeb, ceny nebo i podle chování posádky, která nás celý let doprovází Činnosti leteckých dopravců Hlavní činností leteckých dopravců je přeprava, kterou můžeme rozdělit do následujících bodů (již jsem je zmiňovala v předchozích kapitolách): přeprava osob, přeprava zásilek, přeprava nákladu, přeprava pošty. (Karkošiakova N., Kvalita služeb leteckých společností, 2015) Doplňkovou činnost leteckých dopravců rozděluje J. Pruša ve svém díle Svět letecké dopravy (2007) následovně: Handling pod tímto pojmem si můžeme představit vše co se děje v backstagi letiště. Co se týče odbavení cestujících od jejich příchodu k odbavovací přepážce až po nástup do letadla. Odbavení letadel zajištění všech potřebných věcí po příletu a před odletem, jako je například tankování, nakládání a vykládání zavazadel, vyvážení, vytlačení letadla od stojanu apod. Catering neboli výroba a dodávání občerstvení na palubu letedel svých nebo klientských společností. Údržba a opravy letadel dopravci disponující dobrým technickým vybavením nabízejí své služby údržby a opravy dalším společnostem. Výcvik letecké společnosti musí splnit kritéria na licencování a výcvik svých pilotů a i dalších svých pracovníků. Vyspělé společnosti si mohou dovolit nákup simulátorů a v tom případě i výcvik instruktorů. 23

25 Úklid letadel a kanceláří společnosti se snaží, aby se jim prostředky, vynaložené na nákup úklidových prostředků a pomůcek vrátil v co nejvyšší míře a proto nabízejí i služby mimo leteckou přepravu. Mimo výše uvedené doplňkové služby mohou letečtí dopravci zvyšovat své tržby i méně obvyklými činnostmi, jako je například hotelnictví, prodej paliva, provoz parkovišť, cestovní kanceláře apod. Dopravce však musí pečlivě zvážit své možnosti, především technické, aby touha po zisku nezpůsobila zanedbávání vlastní flotily nebo potlačení kvality služeb, ať už pro vlastní nebo cizí potřebu. (Karkošiakova N., Kvalita služeb leteckých společností, 2015) Členění leteckých dopravců Z prvopočátku byly pro letecké společnosti hlavním druhem nákladů poštovní zásilky, které přepravovaly pro poštovní organizace. Po nějakém čase už tvořily poštovní zásilky pro klasické letecké společnosti nejmenší část ze tří hlavních druhů nákladů. Jak již víme, nejčastěji přepravovaným nákladem v obchodní letecké dopravě se stali lidé, poté bylo zboží a poslední část tvořily již zmiňované poštovní zásilky. Nyní dělíme leteckou přepravu u obchodních leteckých společností na osobní, nákladní, pravidelnou a nepravidelnou. (Karkošiakova N., Kvalita služeb leteckých společností, 2015) Podrobnější členění leteckých dopravců lze vidět v tabulce 1. Tabulka 1 - Členění leteckých dopravců Podle rozdílů v délce přepravy a charakteru sítě Podle rozdílů v nabídce a prodeje přepravních kapacit Podle charakteru nabízeného produktu Podle charakteru obchodního využití Regionální dopravce Kontinentální dopravce Dálkový (mezikontinentální) dopravce Pravidelný dopravce Nepravidelný (charterový) dopravce Klasický (linkový) dopravce Nízkonákladový dopravce Osobní dopravce Dopravce zboží Dopravce zásilek 24

26 Z geografického hlediska Zdroj: Orieška (2010, s. 55) Mezinárodní dopravce Vnitrostátní dopravce Jak je zřejmé, z pohledu služeb se letečtí dopravci dělí na klasické letecké dopravce a nízkonákladové letecké dopravce, a na toto dělení bych se nyní ráda podívala podrobněji. Klasického leteckého dopravce podrobně vystihuje Pruša (2007, s. 103) v knize Svět letecké dopravy, a to takto: Nabízí možnost přepravy a přestupů v rámci své sítě i interní spolupráce s jinými dopravci, obvyklou úroveň produktu, tzn. z pohledu cestujícího pohodlnější sezení nebo občerstvení zdarma. K prodeji přepravy využívá především sítě cestovních agentur. Do určité míry nabízí svou kapacitu pro charterové lety a přepravu zboží a pošty. Jak se můžeme dočíst na webu klasičtí dopravci staví svoji hlavní výhodu na sbírání věrnostních bodů pomocí nalétaných mil s konkrétním dopravcem. Tyto body lze pak zajímavě využít. Pravidelným cestováním můžete občas využít komfortu business class a létání si pořádně vychutnat. V rámci Evropy může takový přesun stát například mil z vašich naspořených bodů. Pokud nebudete nároční nebo budete v cestování velmi aktivní, můžete dostat i volnou letenku. Pokud by vám na zajímavou výhodu chybělo pouze několik málo mil, můžete si je snadno dokoupit a výhody využít. ( I když nebudete tak aktivní cestovatel, aby vám nasbírané body stačily na volnou letenku či bussines class, dopravci nabízí i drobnější výhody, které však přijdou vhod. Může se jednat o přednostní nástup do letadla, vyšší váhový limit na zavazadla, přednostní odbavení nebo přístup do letištních salonků, což je velice milé při delší čekací době na přestupu. Příkladem klasických dopravců jsou: Lufthansa německý dopravce, francouzský Air France, český Travel Service, švýcarský Swiss Air či dva dubajští dopravci Emirates a FlyDubai. Nízkonákladový letecký dopravce. Tento pojem ve své knize velice dobře vystihuje Pruša (2007, s. 103): Nabízí přepravu z bodu do bodu v letadlech s vysokou hustotou sedaček, obvykle žádné občerstvení zdarma, bez možnosti využití návaznou přepravu nebo průběžné tarify na vlastní síti či síti dalších dopravců. Soustředí se na zjednodušování 25

27 všech vnitřních procesů a trvalé snižování nákladů. Ceny za přepravu nemají omezující podmínky, avšak vyvíjejí se dynamicky dle vývoje poptávky. Specializuje se na pravidelnou přepravu cestujících na krátké a střední vzdálenosti. Tuto definici jsem vybrala z důvodu dobré srovnatelnosti s definicí předchozí (klasický dopravce). Autor se zaměřuje na podobná kritéria při definování u obou druhů dopravců. O těchto společnostech se můžeme více dozvědět na webu kde se dozvíme, že jejich hlavní výhodou je minimalizace nákladů, což pro zákazníka znamená zajímavou a konkurenceschopnou cenu letenky, ale za každou doplňkovou službu, jako je například stravování, nedoprovázené dítě nebo cestování s domácím mazlíčkem si musí zákazník připlatit. Velkou nevýhodou tohoto cestování je však to, že nízkonákladový dopravce provozuje pouze přímé lety, takže při nutnosti přestupu je třeba znovu projít odbavením zavazadel. Nízkonákladoví dopravci také většinou přistávají na méně frekventovaných a menších letištích (pokud je letišť v cílové destinaci více), takže můžeme ušetřit za letenku, ale prodraží se nám cesta z odlehlého letiště do centra. S dalším prodražením se můžeme setkat, pokud přesáhneme váhový limit na zavazadlo. Zde zaplatíme značně víc než u klasických dopravců. Rozdíl oproti klasickým dopravcům je i v letence zatímco u klasických dostaneme papírovou, u nízkonákladových jde pouze o kód na u, který nám spolu s doklady postačí pro nástup do letadla. Příkladem nízkonákladových dopravců jsou: Ryanair irská společnost, britská EasyJet, maďarská Wizz Air, české společnosti Click4Sky a SmartWings nebo německá Air Berlin. 26

28 2 Analytická část V analytické části své bakalářské práce se budu zabývat součastnou situací v letecké dopravě a jejím vývojem v posledních letech, a to primárně z pohledu cestujícího. Jelikož je toto téma velice obsáhlé, zaměřím se hlavně na rychle rostoucí počty přepravených cestujících, na sklon letecké dopravy neustále zkracovat pobyt cestujícího na letišti a s tím spojené využití IT. Zaměřím se i na současné postavení nízkonákladových dopravců, kteří jsou neodmyslitelnou součástí trendů. Nejvíce do hloubky budu analyzovat velkokapacitní letadla, konkrétně Airbus A380, od historie přes současnost až po možnosti využití tohoto letadla v blízké budoucnosti. Poté se budu věnovat vývoji leteckých společností, což bude demonstrováno na společnosti Emirates a jejím domovském letišti v Dubaji. Na Emirates představím i nabízené služby, které neodmyslitelně patří k trendům a k letecké dopravě obecně. Úvodem do analytické části mé bakalářské práce zmiňuji 4 trendy, které současně ovlivňují leteckou dopravu obecně a celosvětově: V současné době si konkurují dvě hlavní skupiny leteckých dopravců, které jsem zmiňovala již v teoretické části Jedná se o nízkonákladové dopravce a starší klasické letecké dopravce. Jak již bylo několikrát zmíněno, letecká doprava se neustále rozrůstá a zvyšuje své kapacity, avšak i ty mají své limity. Především v EU a USA je kvůli ekologickým normám rozvoj velice komplikovaný, může se jednat například o přístavbu nových leteckých ploch nebo o výstavbu nových letišť. (Valouch T., Využití dopravního letadla A380 v osobní letecké dopravě, 2016) Významným trendem je i tlak na snižování nákladů na minimum a tím dosažení maximální efektivnosti. Tento trend má za následek, že výroba nových letadel je soustředěna na ekologické normy, prodlužování délky doletu a zvyšování kapacity letadel. Samozřejmostí je snaha snižovat spotřebu paliva. (Valouch T., Využití dopravního letadla A380 v osobní letecké dopravě, 2016) Oproti minulosti, kdy letecké společnosti obvykle patřily státu, se nyní nacházíme v situaci, kdy většina jich přešla do soukromých rukou a stát plní hlavně regulační funkci. (Průša, J. a kol., Svět letecké dopravy, 2007) 27

29 2.1 Rostoucí počet cestujících Mezi aktuální trendy patří neustále se zvyšující počet přepravených cestujících. Nahrává tomu hlavně fakt, že cestování a poznávání světa je především u mladé generace za poslední roky prostě IN. Dokazuje to i velká úspěšnost takzvaných travelblogerů, kteří mají díky značnému počtu sledujících cestování jako svoji práci a zdroj financí. Zákazníci začínají mít větší nároky na služby, které by měly být dopravcem poskytnuty. Už nestačí jen přepravení zákazníka na požadované místo, ale mezi samozřejmost patří například wifi připojení na palubě či zapůjčení tabletu. Zákazníci zkrátka vyžadují digitální zábavu za každých okolností. Nároky cestujících se však neodehrávají pouze na palubě letadel, ale i při odbavení, rezervaci či koupi letenky. A na tyto požadavky letecká doprava reaguje vznikem nových, modernějších technologií. Neodmyslitelným faktorem při výběru letecké společnosti zákazníkem je i doba letu a cena letenky, což je impulzem pro vývoj nových, výkonnějších a efektivnějších letounů. ( Graf 1 - Roční počet přepravených cestujících (mil) v letech 2008 až Počet přepravených cestujících (mil) Zdroj: zpracování 28

30 Jak je zřejmé z grafu 1, počet osob přepravených pomocí letecké dopravy každým rokem roste, kromě roku 2009, kdy došlo k malému propadu z důvodu světové finanční krize. V roce 2016 to bylo, jako kdyby letadlem letěla skoro polovina planety 3,8 miliardy cestujících přepravily letecké společnosti na svých pravidelných letech, kterých bylo 242 milionů. (Světové letecké dopravní statistiky IATA, WATS 2017) Pro podrobnější představu uvádím i graf 2, meziroční procentuální růst globální poptávky po letecké dopravě. Graf 2 - Meziroční procentuální růst poptávky 10,0% 8,0% 8,0% 7,3% 7,4% 7,5% 6,0% 6,3% 5,3% 5,2% 5,7% 6,0% 4,0% [HODNOTA] 2,0% 0,0% -2,0% * 2018* -1,2% *Údaj 2017 je odhad a údaj 2018 je projekce Zdroj: zpracování vlastní V celosvětovém měřítku se očekává, že letecká doprava bude udržovat kladné tempo růstu až do roku 2030, i přes řadu výzev, jimž čelí toto odvětví. Letecké společnosti na celém světě se potýkají s vysokými cenami paliv a pomalým ekonomickým růstem. Tyto obtížné ekonomické podmínky se však předpokládají jako kompenzované zvýšením počtu cestujících, což se podle očekávání projeví ve zlepšení finanční výkonnosti odvětví letecké dopravy. Předpokládá se, že celosvětový letecký průmysl dosáhne v roce 2018 zisku ve výši 38,4 miliardy amerických dolarů, což představuje nárůst z 8,3 miliardy amerických dolarů v roce ( 29

31 2.2 Využití IT s přímým dopadem na cestující Dříve se letenky objednávaly převážně na pobočkách leteckých společností, letištích a telefonicky u prodejců letenek, což nebylo příliš pohodlné ani laciné jak pro nás, tak pro leteckou společnost. To samé se týká i odbavení každý asi známe nepříjemný pohled na dlouhou fontu lidí, čekajících na odbavení po příchodu do odletové haly. Tyto pocity se ale již stávají minulostí, dnes se běžně setkáváme s pojmem online bookingu a e-ticketingu, tedy rezervace letů pomocí webových stránek leteckých společností a elektronické letenky. Co se týče odbavení, trendem, který nám usnadňuje cestování je Self-Service Kiosks, online check-in nebo vše v jednom ve formě mobilní aplikace. Každou z těchto technologií zde rozebírám podrobněji Online booking Online rezervace letenky je dnes pro nás již běžnou věcí a jde ruku v ruce s používáním elektronických letenek. Pro online booking letenky či letenek si cestující jednoduše vyhledá webovou stránku, přes kterou si chce letenky koupit. Mnoho těchto stránek porovnává nabídky od více dopravců, takže si můžeme jednoduše vybrat tu pro nás nejvýhodnější nabídku. Mezi takovéto portály patří například letenky.com. Prostřednictvím takovéto stránky má cestující možnost si vyhledat aktuální dostupná letecká spojení podle zadaných požadavků (místo a datum příletu/odletu, počet a složení pasažérů atd.) a zároveň si na jemu vyhovujícím a vybraném spojení konkrétní místo v letadle zarezervovat. ( Cestující má možnost prohlížet si aktuální stav volných míst v letadlech a aktuální ceny 24 hodin denně. Rezervaci na konkrétní let je možné provést v případě, že daný odlet je později než 1 pracovní den ode dne, kdy si klient přeje rezervaci vykonat. Příklad pro upřesnění: dne 10. dubna nebude možné provést rezervaci na 10. a 11. dubna. Na tyto dny však bude možné prohlížet volné lety a aktuální dostupné ceny. V případě, že by cestující měl zájem o letenky na onoho 10. nebo 11. dubna, může kontaktovat call centrum a rezervaci provést telefonicky. ( 30

32 Rezervace není možné realizovat u nízkonákladových leteckých společností, kde se letenky zakupují a vystavují ihned (EasyJet, FlyNiki, Jet2, Germanwings, Ryanair, SmartWings, Wizzair). U ostatních leteckých společností je po provedení rezervace cestujícímu automaticky vygenerován rezervační kód a zasíláno potvrzení o rezervaci e- mailem s přiloženou fakturou. Cestující může letenky a ostatní služby uhradit bankovním převodem nebo platební kartou. ( Pro letecké společnosti to představuje velice snadnou a levnou distribuci. Tomuto systému prodeje letenek nahrává i fakt, že lidé začali nákupu po internetu věřit a častěji tento způsob pořízení vyhledávají a používají ve svém běžném životě. Podle průzkumu společnosti RETAILTrek nejčastěji v České republice na internetu utrácí generace Y, neboli generace tzv. mileniálů. Jsou to lidé narození v letech 1978 až 1999, kteří již vyrůstali obklopení moderními technologiemi a díky nim získávají pocit, že mají svět na dosah ruky. Hlavní věcí, která ovlivnila jejich postoje je dostupnost informací. Tato generace, resp. její příslušníci, má obvykle dostatek peněz a současně nedostatek času pro osobní obstarání zboží a služeb. A právě online booking jde této lukrativní skupině cestovatelů naproti, neboť jsou to potencionální zákazníci nadcházejícího desetiletí, a to v celém cestovním ruchu. A protože se mileniálové snaží snížit výdaje za dopravu na minimum, aerolinky na jejich tlaky reagují. Příkladem jsou třeba low-cost dopravci, kteří kvůli snížení nákladů omezili stravování na palubě. ( E-ticketing Elektronické letenky se začaly nejdříve používat v USA a až poté se dostaly do Evropy díky nástupu low-cost dopravců. Hlavním důvodem vzniku těchto letenek bylo snížení finančních nákladů. Zatímco papírová letenka vyšla společnost na deset dolarů, elektronická pouze na jeden dolar. Od července 2008 aerolinky sdružené v IATA plně přešly na elektronické letenky a IATA uváděla celosvětové úspory ve velikosti 3 miliard dolarů. (Kosinová L., Současné trendy v letecké dopravě, 2008) 31

33 Z pohledu cestujícího to znamená, že všechny údaje o jeho itineráři jsou uloženy v počítači. Takže dnes už nemůže vzniknout situace, aby cestující ztratil letenku a tím pádem byl odmítnut k přepravě. Díky dnes již propracovaným systémům se dají všechny informace snadno dohledat v počítači. (Kosinová L., Současné trendy v letecké dopravě, 2008) Mimo informací o itineráři obsahuje e-ticket také: Úřední číslo letenky Podmínky přepravy Údaje o přepravném a daních Krátké shrnutí omezení přepravného (obvykle uvádějící pouze to, zda je povolena změna nebo vrácení peněz, avšak nikoliv sankce, které jsou předmětem daní) Způsob platby Vydavatelskou kancelář Počet zavazadel, která jsou akceptovatelná ( V návaznosti na online booking to znamená, že cestující obdrží elektronickou letenku na ihned po zaplacení a doručení platby společnosti. K prokázání nároku na let stačí klientovi vytištěné potvrzení z u. V případě, že cestující žádá papírovou letenku, bude mu zaslána Českou poštou nebo jiným doručovatelem. Avšak toto lze provést pouze s velkým časovým odstupem online rezervace od letu, aby bylo možno doručit letenku do rukou klienta dříve, než vyzvednutím na letišti před odletem. Nevýhodu vidím v tom, že společnost si může účtovat za papírovou letenku příplatek. ( Self-check-in kiosk I v tomto případě se jedná vedle většího pohodlí především o úsporu nákladů jak ze strany společnosti tak i cestujícího. Udává se, že odbavení jednoho pasažéra u přepážky vyjde na 3,68 dolaru, zatímco odbavení u kiosku na 0,52 dolaru. (Kosinová L., Současné trendy v letecké dopravě, 2008) Pomocí těchto kiosků se však mohou odbavovat pouze cestující vybraných leteckých společností. Na letišti Václava Havla v Praze mezi ně již od roku jejich vzniku 32

34 (2009) patří například Lufthansa, Air France, KLM, FinnAir, Iberia, ČSA. Avšak toto odbavení je možné pouze s elektronickou letenkou. ( V případě, že pro daný let se nelze odbavit u kiosku, je na to zákazník dopředu upozorněn. Identifikace je zde prováděna ručním zadáním čísla elektronické letenky nebo rezervačního kódu, nebo pomocí načtení cestovního pasu. Je zde možné využívat i benefity věrnostních programů po zadání čísla věrnostní karty. ( Pokud pasažér cestuje pouze s příručním zavazadlem, prochází ihned po svém odbavení k pasové a bezpečnostní kontrole. Pokud má zavazadla k odbavení, odevzdá je na speciální přepážce Baggage drop-off, kterou najde u standardního odbavení a kde obdrží zavazadlový lístek. Nebo svá zavazadla může odbavit u Selfbag drop, což je novinkou v tomto oboru. Více o tomto novém systému uvádím v kapitole ( Mimo odbavovacích kiosků je stále více používaný nový způsob odbavení, a to online z domova nebo prostřednictvím mobilního telefonu. Tyto způsoby značně snižují čas strávený na letišti, čímž se hlavně na krátkých trasách snaží letecká doprava konkurovat dopravě železniční (například na trase Praha Ostrava) Online check-in Online odbavení je v dnešní hektické a uspěchané době dle mého názoru velkým trendem, jelikož mnohým z nás ušetří spoustu času stráveného u odbavovací přepážky v letištní hale. Díky webovým stránkám společnosti se tak můžeme odbavit, vybrat si své sedadlo (pokud ho nemáme vybráno už z online bookingu) a vytisknout si palubní lístek z domova ještě před příjezdem na letiště. Online odbavení je k dispozici 48 hodin před plánovaným časem odletu a pro všechny cestující s elektronickou letenkou se uzavírá 90 minut před plánovaným odletem. ( Aby cestující mohl využít online odbavení, musí znát příjmení všech cestujících, za které bude odbavení provádět, a mít k dispozici rezervační kód z elektronické letenky. Poté může sebe a popřípadě i své spolucestující odbavit jednoduše online. Stačí navštívit 33

35 stránku společnosti pro online odbavení, zadat příjmení a rezervační kód, vybrat cestující, které chce odbavit, a následně může být vyzván k vyplnění předběžných informací o cestujících, pokud to cílová země vyžaduje. ( Před dokončením má možnost změnit přidělená sedadla a popřípadě doplnit chybějící čísla ve věrnostním programu. Jakmile cestující proces odbavení dokončí, bude mu vystavena elektronická palubní vstupenka pro každého cestujícího ve skupině. Tyto letenky si cestující vytiskne a je odbaven. ( Ale i když cestující nedisponuje tiskárnou, může se online odbavit, pouze se dostaví na letišti k vyhrazené přepážce pro online odbavení, předloží svůj cestovní pas, letenku a informuje personál, že provedl online odbavení, ale nemá potvrzení. ( Selfbag drop Automatický přístroj pro odbavování zavazadel je nejnovější trend ke snížení nákladů na letišti. Po samoodbavení pomocí kiosku, telefonu nebo doma vytisknutého palubního lístku si cestující vytiskne a připevní vlastní zavazadlový štítek s čárovým kódem a zašle svoje zavazadlo do systému. ( Z pohledu efektivity se to zdá být jako skvělý nápad není zapotřebí tolik zaměstnanců, jen někoho, kdo pomůže cestujícím obsluhovat stroje nebo řeší případné chyby. Myslím si, že automat je přínosem i z pohledu cestujícího, protože díky této technologii opět ušetří čas, který by trávil v dlouhých frontách. ( Takovýchto automatických systémů pro odbavování zavazadel najdeme na internetu hned několik, je to například ARINC SelfDrop, Amadeus nebo Vanderlande, ale každý se jinak ovládá, což by mohlo přinést problémy pro cestující. Všechny přístroje, které jsou již v provozu, jsou pouze zkušební, protože stále ještě nefungují tak, jak by měly. Jedná se zde hlavně o problémy s bezpečností, spolehlivostí a obsluhovatelností, které je třeba doladit. Mezi prvními se s touto technologií objevili Australané Qantas. Faster, Smarter Check-In probíhá od roku 2011 pod různými jmény a zkouškami. ( 34

36 Selfbag drop můžeme potkat i na letišti v Hamburku, Kodani, Ženevě, Amsterdamu nebo Dublinu. Třeba se za pár let setkáme s tímto systémem i u nás na letišti Václava Havla v Praze Mobile check-in Tento způsob funguje na stejném principu jako online odbavení z počítače, akorát v tomto případě cestující provede odbavení přes mobilní telefon s přístupem k internetu. Pomocí mobilního telefonu tak můžeme odbavit sebe i ostatní cestující, pokud cestujeme ve skupině. Palubní lístek nám pak přijde přímo do mobilu. Sebeodbavení využívá již většina leteckých společností a letišť po celém světě. Z těch nejznámějších například Lufthansa, Air France, Air Asia, Emirates a jiné. Z letišť například londýnské Heathrow, newyorské JFK nebo české letiště Václava Havla. U sebeodbavení je však nutné dát si pozor na několik věcí: 1) Termín ukončení self check-inu; 2) Termín ukončení odbavování zavazadel; 3) Uzavření odbavovací brány; 4) Ne každý může používat online check-in (jedná se o osoby s omezenou pohyblivostí a skupinu větší než 10 osob na jedno palubní číslo). ( Mobilní aplikace Většina z nás používá ve svých chytrých telefonech několik desítek aplikací na množství různých věcí a nejspíš proto se k tomuto trendu uchýlila i většina aerolinek po celém světě. V jednotlivých aplikacích najdeme lety dané společnosti a aplikace nám zprostředkují vše od A do Z. Jednodušší už to snad ani být nemůže. Díky aplikaci můžeme vyhledávat a rezervovat lety, vybrat si sedadlo, odbavit se a získat palubní vstupenku, přihlásit se k odběru upozornění o letu, zkrátka přizpůsobit cestu svým potřebám. ( Společnosti také prostřednictvím mobilních aplikací nabízejí svým klientům objednávku odvozu z domova na letiště nebo z letiště do hotelu, pojištění cesty, přikoupení 35

37 vyššího váhového limitu, odkaz na ubytování v destinaci a jiné. Aplikaci již můžeme využít u společností Emirates, Wizz Air, Air France, ČSA, British Airways, Iberia, Lufthansa, Finnair a další. ( V roce 2015 novou verzi aplikace vydalo i letiště Václava Havla v Praze. Nově nabízí možnost přihlásit se k odběru informací o letu, ke kterému je možné se zaregistrovat naskenováním kódu palubní vstupenky. Novinkou je také volba trasy na letiště s využitím městské hromadné dopravy. Z aktuální polohy nebo ze zadané adresy je s ohledem na čas odletu vybraného letu nalezena optimální cesta na Letiště Václava Havla Praha. Mobilní aplikace dále nabízí informace o možnostech parkování přímo na letišti, typech odbavení a dalších službách. Nechybí přehled všech obchodů a restaurací nebo nabídka letištních salónků a VIP služeb. ( Předpokládá se, že v budoucnosti budou společnosti ještě více investovat do mobilních aplikací, které zákazníkům cestování letadlem maximálně usnadní a hlavně ušetří čas Brány namísto pasové kontroly V roce 2015 se urychlily i pasové kontroly díky nákupu nových zařízení, která zkracují dobu kontroly až na polovinu. Na letiště Václava Havla v Praze tato zařízení nakoupila cizinecká policie. Brány nazvané EasyGo však mohou využít pouze majitelé biometrických pasů. Princip těchto bran je jednoduchý cestující vloží doklad do čtecího zařízení, kde proběhne kontrola dat, poté přistoupí k bráně a pohyblivá biometrická kamera ověří obličej. Na celý tento proces dohlíží policista, a pokud je vše v pořádku, otevřou se vstupní dveře brány a cestující může překročit hranici. ( Novinku mohou využít pouze občané Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru Švýcarska starší 15 let, kteří létají mimo Schengenský prostor. ( 2.3 Nízkonákladové letecké společnosti Co se týče leteckého parku a nabízených služeb jak na palubě tak mimo ni, jde toto odvětví dvěma směry. Jeden směr je formou velkokapacitních letadel, kde jsou 36

38 Miliony poskytovány služby na dobré úrovni, ve vyšších třídách se zákazník může setkat až s luxusem. Druhý směr je toho opakem, jedná se o menší letadla s minimálním množstvím služeb v ceně a za každou službu navíc si klient musí připlatit. Jedná se o nízkonákladové letecké společnosti. Nízkonákladové letecké společnosti (low cost airlines) jsou společnosti, které nabízejí levnější letenky výměnou za nižší kvalitu služeb během letu. (L. Bína, D. Šourek, Z. Žihla, Provozování a řízení letecké dopravy I, 2004). V kapitole jsem již tyto dopravce charakterizovala. Nízkonákladoví dopravci a regionální letecké společnosti přinesli revoluci v podnikání v letecké dopravě zavedením inovativních nízkoprahových obchodních modelů. K roku 2002 přepravily nízkonákladové společnosti necelých 10 % cestujících v Evropě, což znamená, že trpěly na tržním podílu velkých společností. Avšak k roku 2017 je podíl v celkové dopravě v Evropě přibližně 43 %. V roce 2016 dokonce irská nízkonákladová společnost Ryanair obsadila páté místo v počtu přepravených cestujících po světě, konkrétně jich bylo 119,800,000. ( Počet přepravených cestujících v letech 2013 až 2016 jednotlivými společnostmi můžeme vidět v grafu 3. Graf 3 - Společnosti dle počtu přepravených cestujících American Airlines Delta Air Lines Southwest Airlines United Airlines Ryanair China Southern Airlines China Eastern Airlines easyjet Zdroj: 37

39 Graf 3 ukazuje, že nejvíce cestujících v současnosti přepravují americké společnosti American Airlines, Delta Air Lines, Southwest Airlines a Unitecd Airlines. Na pátém místě jsou již zmínění nízkonákladoví Ryanair a za zmínku stojí i osmé místo nízkonákladových easyjet. Z tohoto vyplývá, že nízkonákladoví dopravci si našli své pevné místo na trhu a že o jejich strategii je v současnosti zájem a dá se předpokládat, že jejich podíl na trhu stále poroste. Dle mého názoru hlavně z důvodu masivního cestování mladší generace, pro kterou je cena letenky prioritním faktorem při výběru letenky. 2.4 Velkokapacitní letadla Trend velkokapacitních letadel uvádím z důvodu mého přesvědčení, že jsou vrcholem inovací dnešní doby. Budu se zde zabývat hlavně Airbusem A380, protože je to největší dopravní letadlo světa. Pojmem velkokapacitní letadla se označují taková, která mají kapacitu větší, než 200 cestujících. Ta, která jsou schopna pojmout pasažérů, se označují jako velká dopravní letadla. ( V současnosti se používají velkokapacitní čtyřmotorová širokotrupá (tzv. wide body) letadla. Nejznámější z nich je Boeing 747, který byl ještě nedávno největším dopravním letadlem na světě. Tento letoun byl také označován jako Jumbo Jet a měl 3 patra. Stroj typu přepraví až 567 cestujících. (Bína, Šourek, Žihla: Letecká doprava II, 2007) O status největšího dopravního letadla připravil Boing dvoupodlažní Airbus A380, neboli superjumbo, jakožto v současnosti největší proudové dopravní letadlo v dějinách letectví (Příloha 2). Jak již název superjumbo napovídá, je to ohromný letoun velkosti sedmipodlažní budovy, který je schopen přepravit až 873 cestujících, což pro letecké společnosti znamená nižší náklady Historie Airbusu Prostřednictvím letadel spolu státy soupeří, aby ukázaly ambice a míru svých schopností. Nebylo tomu však vždycky tak. Americká společnost Boeing byla v tomto 38

40 oboru monopolem po tři desetiletí. Poprvé evropská společnost Airbus ukázala své schopnosti projektem Concord, který byl velice inovativní. Avšak byl to velice nákladný a neekologický letoun, který se s příchodem první ropné krize, kdy vzrostly ceny pohonných hmot až o 70 %, přestal vyplácet. Přišla i změna cílové klientely, dříve se letecké společnosti zaměřovaly především na vysoce postavené skupiny lidí, které ale nakonec upřednostnily soukromé tryskáče, protože nestály o pozornost a vyhledávaly samotu. A tak přišla éra masové dopravy, k čemuž byla zapotřebí velká letadla. (Francouzský dokument, Letectví ve státním zájmu 2/2, 2016) Po propadu Concordu se Francouzi vydali jiným směrem. Pochopili, že chtějí-li vyniknout, musí se pokusit uspokojit poptávku co největšího počtu lidí a zároveň udělat něco, co z komerčního hlediska bude mít úspěch. Začali se tedy zabývat rentabilitou, o kterou se doposud nestarali. A právě v té době se zrodil nápad spojit Evropu a společně vytvořit jedno letadlo s velkou kapacitou, schopné prorazit na mezinárodním trhu. Ve sjednocení viděli jedinou šanci, jak se postavit americkým gigantům. (Francouzský dokument, Letectví ve státním zájmu 2/2, 2016) Do projektu se zapojili Němci a byli vyzváni i Britové, konkrétně společnost Rolls Royce, jakožto výrobce motorů. Ti však v té době začali vyrábět motory pro spojené státy a účast na společném evropském projektu odmítli. A tak se výroby motorů ujala americká společnost General Electric, světová dvojka v tomto oboru. Roku 1970 vzniká oficiální společnost Airbus Industrie a Evropa má konečně silného výrobce, který je schopný konkurovat Američanům. V roce 1972 byl představen první velký letoun společnosti Airbus A300 B, který dokázal 250 cestujících přepravit rychlostí 945 km/hod na vzdálenost kilometrů. V té době byly na americkém trhu již tři podobná letadla, ale Evropa měla navrch, protože vsadila na letadlo se 2 motory, zatímco americké stroje měly 3 4. Po třech letech krize, která začala v roce 1973, kdy ceny paliva vzrostly až na šestinásobek, se nízká spotřeba dvoumotorového Airbusu náhle stala velmi atraktivní. Eastern Airlines si objednali hned 23 těchto letounů a následně je začaly objednávat i další americké aerolinky, protože letadlo bylo rentabilní. ( Důkazem úspěchu Airbusu byla reakce Boeingu. Američané si uvědomili, že Airbus je skvělý, a tak v roce 1981 vyputili konkurenta Boeing 767, dvoumotorový stroj taktéž schopný přeletět Atlantik. ( 39

41 V roce 1979 se Britové připojili k Airbusu, protože Francouzi zrušili veto na jejich vstup do hospodářského společenství. Francie začala být hnací silou evropského letectví. ( Další letadlo společnosti Airbus byl stroj A320, který se stal fenoménem letectví, a bylo to druhé nejprodávanější letadlo všech dob. Současně vyšly také letouny typu A318, A319 a A321. Byly to čtyři různě dlouhé kabiny, které se přizpůsobovaly potřebám dopravce. Všechna letadla měla stejnou nebo velice podobnou údržbu a stejné řízení, takže nebylo zapotřebí zkoušek na každé z nich, což představovalo úspory pro letecké společnosti. ( V roce 1988 se začal psát příběh Airbusu A380, kdy prezident firmy Jean Pierson byl odhodlán odstavit dosud největší dopravní letadlo světa, a to Boeing 747 neboli jumbojet. Sestavil tým a chtěl, aby jeho nový stroj měl o 15 % nižší náklady než letoun 747. Ale ani Boeing nezahálel a zahájil studii označovanou jako Very Large Commercial Transport. Po dvou letech však byla studie ukončena z důvodů vysokých nákladů. ( Společnost Airbus investovala do vývoje miliardy dolarů a riskovala budoucnost, znamenalo to pro ně i změnu dlouhodobého strategického plánu, ale v rukou měli nejdražší a největší projekt v dějinách letectví dopravní proudové letadlo se dvěma stejně velkými palubami, a tedy letadlo, které přepraví o 193 cestujících více než Boeing 747. ( 18. ledna 2005 byl již na světě první prototyp tohoto letounu a 27. dubna téhož roku se uskutečnil první zkušební let, u něhož asistovaly davy lidí, kteří si první vzlet obrovského superjumba nemohli nechat ujít. Piloti byli na zkušební let vybaveni padáky pro případ jakýchkoli problémů a v 10 hodin 29 minut poprvé vzlétlo do oblak nejtěžší funkční letadlo v dějinách letectví. (Česká televize, Letadla, která změnila svět, díl 3., 2018) Avšak pro zařazení takto velkého letadla do přepravy cestujících ještě něco chybělo. Airbus musel prokázat, že evakuace všech 873 cestujících a členů posádky proběhne v případě nouze do 90 sekund stejně jako u jiných letadel. (Bína, Žihla, Bezpečnost v obchodní letecké dopravě, 2011) Dne 26. března 2006 byla v Hamburku provedena cvičná evakuace Airbusu A380. Celkem 853 cestujících-figurantů a 20 členů posádky s využitím 8 z celkového počtu 16 40

42 nouzových východů opustilo letadlo během 78 sekund od vyhlášení nouzové evakuace, tedy o 12 sekund dříve, než stanoví certifikační požadavky. (Bína, Žihla, Bezpečnost v obchodní letecké dopravě, 2011) Po certifikaci obdržel Airbus objednávku od singapurských aerolinií a od dubajské společnosti Emirates na letouny v celkové hodnotě 20 miliard dolarů, avšak dostali se do skluzu kvůli rozdělení výroby mezi 4 státy (Francie, Německo, Španělsko a Británie), což znamenalo pomalou výrobu a velmi složitou logistiku takto obrovských dílů. Díky těmto problémům pak dva a půl roku nikdo nevěděl, zda kvůli takto velkému skluzu neztratí poptávající trpělivost a neodstoupí od smlouvy. Což se nakonec nestalo a společnost Airbus slavila úspěch. Odvážná výzva Jeana Piersona se nakonec zhmotnila a jeho A380 byl připraven vstoupit na letecký trh. (Česká televize, Letadla, která změnila svět, díl 3., 2018) 25. října 2007 na palubu A380 Singapure Airlines, který se chystal ke svému prvnímu komerčnímu letu, nastoupily stovky cestujících. Největší dosud vyrobený letoun byl vysoký jako sedmipodlažní budova a dokázal pojmout o 30 procent víc cestujících než konkurenční Boeing 747. ( Z pohledu cestujícího se jedná o pozoruhodný letoun. Při vstupu na palubu každého nejdříve ohromí mohutné schodiště viz příloha 2. Je to opravdu úžasný zážitek. Cestující na palubě Airbusu A380 si užívají nevídaného přepychu. Plocha o rozloze přesahující 550 metrů čtverečních umožnila i zabudování ložnic s manželskými postelemi a sprchami (tento luxus nyní nabízí společnost Etihad). A380 je úplně jiný něž ostatní letadla, je vlajkovou lodí všech aerolinek Současnost Patnáct leteckých společností z celého světa si objednalo celkem 223 Airbusů A380 v celkové hodnotě 77 miliard dolarů. Do fronty na superjumbo se postavil i největší německý letecký dopravce Lufthansa, který si pořídil svůj první A380 v roce 2010 a jejich park se od té doby rozrostl na 14 strojů. Poprvé se prodalo více Airbusů A380 než Boeingu 747. (Česká televize, Letadla, která změnila svět, díl 3., 2018) Jenže katastrofická událost z roku 2010 celý projekt SuperJumba opět zpochybnila. Stalo se to 4. listopadu, kdy let číslo 32 společnosti Quantas, který byl připraven na 41

43 osmihodinovou cestu ze Singapuru do Sydney, se 469 cestujícími na palubě, se poprvé potýkal s problémy. Po startu mu explodoval jeden motor, což způsobilo roztržené křídlo. V tu chvíli vše záleželo na pilotových schopnostech. Čekala ho čtyřkilometrová přistávací dráha s rezervou 100 metrů. Pilot s letounem dokázal přistát, ale letadlo bylo přetížené, protože mu fungovala pouze polovina brzd. Rychlostí 240 km/h se letadlo řítilo po runwayi a zastavilo 100 m před koncem přistávací dráhy. Po této události vzdal pilot hold konstruktérům tohoto obřího letounu. Na vině byla firma Rolls Royce, která pro letadlo vyrábí motory, ale díky výborné konstrukci stroj dokázal přistát i s velkou závadou. ( Dalším problémem, který se objevil, bylo přistání a vzlet tohoto obra, protože ne každé letiště má k tomu uzpůsobenou runway. Na první pohled by se mohlo zdát, že problém je v jeho velké hmotnosti, ale A380 používá více přistávacích kol než jiná velká letadla, takže váha se rozloží a nezpůsobuje žádná poničení. I délka většiny vzletových a přistávacích drah letadlu vyhovuje, ale problém je v rozpětí křídel, a tedy v šíři dráhy. Motory A380 by mohly viset přes okraj dráhy, takže runway je třeba rozšířit, aby vyhovovala tomuto letadlu. ( Avšak ještě větším problémem je prostor výstupního a nástupního terminálu. Na většině letišť není dostatek prostoru pro zaparkování A380. Další věcí je výstup a nástup obrovského množství lidi. Airbus proto udělal dvě výstupní cesty, ale k tomu jsou potřeba dva můstky vycházející ze stejného terminálu. A je pouze několik letišť, která jsou vybavena těmito technologiemi. ( A i když je letiště vybudováno na velká letadla, může nastat další problém, který A380 přináší. Jedná se především o odbavení, kontrolu zavazadel a bezpečnostní kontroly, které se mohou stát logistickou noční můrou při tak velkém počtu lidí najednou. Model A380 propojuje především mezinárodní lety, což může zapříčinit dlouhé fronty u celních a imigračních kontrol. Počítat se musí také s jinými vlivy, jako je například nepříznivé počasí, které by mohlo způsobit přílet dvou nebo více A380 ve stejnou dobu. Letiště odhadují, že by trvalo téměř celý den, aby byl každý cestující odbaven a nalezl své zavazadlo. Podobné problémy se vyskytly i po zavedení Boeingu 747. ( 42

44 S těmito problémy se však už i malá letiště vypořádala, v současnosti totiž letoun létá do 60 destinací po celém světě. Nejvíce linek však létá Airbus z Dubaje, a to do 48 destinací po celém světě. ( Nyní můžeme Airbus A380 vidět na všech největších světových letištích a od 1. května 2016 i u nás v Praze na letišti Václava Havla, kde se do té doby objevil již třikrát, ale jen v rámci marketingových akcí dopravců. Nejprve s ním přilétla Lufthansa, poté Korean Air a v roce 2015 právě Emirates Využití velkokapacitních letadel Vzhledem k tomu, že se letecká doprava dále zdvojnásobuje každých patnáct let, model A380 je dokonalým letadlem, které uspokojí potřeby dnešních i budoucích cestujících a současně poskytuje úroveň efektivity, která je nezbytná pro ochranu životního prostředí i pro budoucí generace. ( Hlavním účelem vývoje takto velkých strojů bylo přepravit co nejvíce cestujících na co nejdelší vzdálenost, a proto je letecké společnosti využívají hlavně ke spojení hub and spoke. Znázornění tohoto systému lze vidět na obrázku 1. Obrázek 1 - Znázornění modelů Point to Point a Hub and Spoke Zdroj: 43

45 Obrázek 1 zobrazuje možnosti spojení destinací. Jednou z nich je již zmiňované hub and spoke spojení. Systematická koncentrace na zajištění co největšího počtu přípojů v rámci množiny nalétávaných bodů sítě leteckého dopravce vedla k uplatnění principu nazývaného hub and spoke (významově asi nejbližší překlad zní uzel či střed a paprsky ), který je do dnešní doby základem způsobu organizace sítě linek v obchodním modelu síťových dopravců. (Pruša Jiří a kol. Svět letecké dopravy. II, 2015) Zahrnuje systém propojení destinací kolem jediného uzlu, obecně měst, která jsou největší nebo nejvíce ekonomicky rentabilní ve své oblasti. V tomto modelu je nutný přestup cestujícího v uzlu, který se nachází mezi dvěma destinacemi, čímž se vytvoří paprsky systému. ( Tento model propojení využívá i společnost Emirates, příkladem je cesta z Prahy do Sydney. Pokud bychom chtěli letět právě s Emirates, nejjednodušší možností je spojení přes Dubaj, kde lze přestoupit na další spoj. V tomto scénáři hraje Dubaj roli uzlu a spojení Praha Dubaj a Praha Sydney roli paprsků, jak je zřejmé z obrázku 2. Obrázek 2 - Znázornění Hub and Spoke modelu na společnosti Emirates Zdroj: Důvod, proč letečtí dopravci používají tento model, je následující: představte si, že letecká společnost XX létá šest destinaci v Evropě. Pokud by létala mezi jednotlivými cíli (model point to point, viz níže), musela by létat 15 leteckých linek. Ale kdyby vytvořila alespoň jeden uzel, leteckých linek by měla 6. To znamená méně poplatků za start a 44

46 přistání, nižší náklady na posádku a efektivní využití šesti letadel specifických pro danou vzdálenost a vytíženost. ( Další výhodou tohoto modelu je, že umožňuje leteckým společnostem efektivně naplánovat lety kolem uzlu, což pro cestující znamená, že se mohou dostat odkudkoliv kamkoliv. Výhodou je také to, že trasy z a do uzlů budou mít vyšší poptávku než trasy mezi jednotlivými destinacemi. ( Tento model také umožňuje leteckým společnostem snížit náklady na sedadla. Vzhledem k nárůstu poptávky po linkách, zejména mezi dvěma uzly nebo mezinárodními destinacemi, mohou letecké společnosti používat větší letadla jako je A380 a Boeing 747. To znamená, že přepraví více cestujících mezi dvěma městy s menším počtem letů, což jim umožní snížit letištní poplatky a pilotní náklady. Nižší náklady na sedadla umožňuje leteckým společnostem mít vyšší ziskové marže nebo snížit své ceny, aby lépe konkurovali jiným leteckým společnostem. ( Příkladem takto vytíženého letu je například trasa z mezinárodního letiště v Soulu Inčchon (Jižní Korea) na mezinárodní letiště Čedzu (Jižní Korea). Tato trasa byla v roce 2015 nejvytíženější na světě a přepravilo se po ní 11 milionů cestujících. Na mezinárodní úrovni to bylo z Hong Kongu do Taipei (Taiwan), přepraveno 5 milionů cestujících. ( Tato metoda má však i své minusy a to hlavně v investicích do zařízení. Nevýhodu to má i pro cestující, a to v podobě času. V modelu Point to Point ušetří čas, protože nemusejí čekat na navazující let a také zde nehrozí riziko zpožděného prvního letu s následkem nestihnutí letu druhého. To se u modelu Point to Point nemůže stát. ( Nyní bych se ráda podívala konkrétně na využití Airbusu A380 v součastné letecké dopravě. Co se týče nejdelších tras světa, má Airbus A380 minoritní postavení. V první desítce těchto tras se A380 objevuje pouze dvakrát. Na zbytku operuje Boeing 787, 777 a LR, který léta i nejdelší let, a to z Aucklandu do Dohy ( km). ( V grafu 4 lze vidět všechny vlastníky Airbusu A380 a následně uvedu trasy, na které letecké společnosti A380 využívají. 45

47 Graf 4 - Letecké společnosti vlastnící Airbus A380 s počty těchto strojů Malaysia Airlines; 6 Korean Air; 10 China Southern; 5 Asian Airlines; 6 Qatar Airways; 9 THAI; 6 Singapore Airlines; 21 Lufthansa; 14 Emirates; 102 Etihad; 10 British Airways; 12 Air France; 10 Qantas; 12 Zdroj: zpracování vlastní S velkým náskokem má nejvíce těchto letadel společnost Emirates, která s A380 současně létá do 47 destinací po celém světě. Celkově společnost léta do 144 destinací, takže A380 využívá na 33 procentech svých letů. ( Mezi lety Emirates A380 patří Dubaj Sydney (13 hod 55 min), Dubaj Praha (6 hod 45 min), Dubaj Singapur (7 hod 15 min). ( ( Druhá společnost s největším počtem je Singapore Airlines, která s tímto letadlem létá ze Singapuru do 12 destinací. Mezi nimi můžeme nalézt například Singapur Sydney (8 hod), Singapur Hong Kong (3 hod 45 min), Singapur Londýn (14 hod 10 min), Singapur Paříž (14 hod 5 min) nebo Singapur Zurich (13 hod 20 min). Celkově společnost létá do 64 destinací. Což znamená, že A380 využívají na 19 procentech svých letů. ( Třetí největší flotilu Airbusů A380 má společnost Lufthansa, která tímto letadlem spojuje Frankfurt s 9 destinacemi a Mnichov se šesti destinacemi. ( 46

48 Celkově Lufhansa létá 193 mezinárodních destinací, takže A380 využívá jen v 7 procentech letů. A to hlavně na těch nejvzdálenějších, jako je Frankfurt Miami (10 hod 35 min), Frankfurt Shanghai (10 hod 45 min), Frankfurt New York (8 hod 55 min) nebo Frankfurt San Francisco (11 hod 40 min). ( Nutno uvést, že Airbus A380 se potýká také s velkými problémy, protože jediným zákazníkem superjumba je Emirates. Když si na začátku listopadu 2017 převzaly svůj stý stroj, považovalo se za téměř jisté, že objednávka na další letadla brzy přijde a dubajský aerosalon bude jen formalitou, jejíž oznámení bude jedním z vrcholů letecké přehlídky. Emirates měla svou flotilu rozšířit o 36 nových A380. ( Jenže v mezidobí od předání stého kusu a aerosalonem se začal obchod zadrhávat, například na tom, že Emirates začaly požadovat, aby si výrobce letadel od něj odkoupil některé nejstarší stroje. Emirates navíc od Airbusu chtěly i garance, že výroba bude dál pokračovat a nebude stát jen na objednávkách od nich. To Airbus zaručit neuměl i vzhledem k tomu, jak se objednávky v posledních dvou letech vyvíjely. ( Ačkoliv již existuje jakási forma symbiózy mezi A380 a Emirates, jelikož společnost je pro výrobce klíčovým zákazníkem a na A380 má postavenou celou svoji flotilu, Emirates namísto airbusů oznámily objednávku 40 dreamlinerů od Boeingu. ( Pří předání stého letadla řekl šéf Airbusu Tom Enders: Emirates se staly synonymem pro A380 a A380 synonymem pro Emirates. S touto větou souhlasím, jelikož toto synonymum cítím úplně stejně. Není divu, protože více než polovina všech vyrobených A380 má základnu v Dubaji. A je skoro jisté, že výroba takto velkých strojů by bez Emirates už dávno skončila. Jisté je, že A380 už mezi aerolinkami není zdaleka takový hit. Poslední vývoj také naznačuje, že by mohlo jít o konec éry těchto letadel. ( V srpnu 2017 vyzval generální ředitel aerolinky Qantas společnosti Airbus a Boeing k vývoji nového ultralehkého proudového letadla, které spojí Austrálii s Evropou a Severní Amerikou. ( 47

49 Prozatím vidí katalyzátor pro budoucí růst v novém Boeingu 787 Dreamliner, ale tvrdí, že je zde stále místo pro A380. Boing Dreamliner společnosti Qantas lze nalézt na obrázku 3. ( Obrázek 3 - Boing Dreamliner společnosti Qantas Zdroj: Dreamliner nebyl navržen tak, aby byl přímým soupeřem k A380, ale aby soupeřil s členy rodiny Airbus A340 a A330. Avšak mnoho leteckých nadšenců označuje A380 a Boeing 787 Dreamliner za nejnovější a nejvelkolepější letadla na obloze, proto je jejich srovnání nevyhnutelné. ( Podle většiny leteckých společností velikost A380 znamená, že musejí přepravit 500 cestujících na jednom letu, aby pokryly náklady, a v této ekonomické situaci je jen málo linek, na kterých je to možné. Například Thai Airways a Malaysia Airways mají velké problémy s používáním Airbusu A380 a dalo by se říct, že ani jeden skutečně nepotřebuje všech šest strojů, jelikož oba tento stroj potřebují na svoje dlouhé trasy, a to především do Paříže a do Londýna, takže by jim stačily tři. ( Dreamliner přestavuje levnější letadlo než je A380, protože zatímco A380 stojí kolem 414 milionů dolarů, 787 stojí pouze 211 milionů dolarů. Leteckým společnostem 48

50 nabízí obsluhu tras s vysokou hustotou, které pravděpodobně nebyly v doletu starších letadel, jako jsou B777 nebo A330. ( Další výhodu Dreamlineru uvádí ředitel Qantas: Jednou z velkých výhod Dreamlineru je to, že nám umožňuje létat mnoho destinací, které jsme předtím nemohli, dává nám také větší ekonomičnost, protože díky nové technologii je o 20 % úspornější a má nižší náklady na údržbu. To znamená, že existují linky, které jsme mohli létat kvůli vzdálenosti, ale nemohli jsme je létat ekonomicky jako teď. Ředitel také uvedl že, je ekonomičtější, když letí dva Dreamlinery s kapacitou 236 míst za sebou než když letí jedna A380 s kapacitou 486 míst. Vysoká ekonomičnost je hlavně v tom, že B787 má pouze dva motory oproti A380, která má 4. ( Velký stroj se čtyřmi motory prostě zaostává efektivitou proti Boeingu 787 a menšímu Airbusu A350, protože menší letadla mají úspornější motory a trup z lehkých kompozitů. Podobný osud jako Airbus A380 přitom pravděpodobně čeká i slavný jumbo jet (Boeing 747). ( Na obrázku 4 můžeme vidět že, oba letečtí výrobci zaujali zcela odlišné přístupy k řešení problému palivové účinnosti a kapacity cestujících, které trápí letecké společnosti. Pro Airbus je odpověď větší a lepší A380 je masivní letadlo navržené na dlouhé cesty, které šetří palivo tím, že koncentruje cestující na jeden let, kde dříve byly dva. Boeing má jiný přístup flexibilitu. Jeho verze 787 jsou přizpůsobeny pro různé účely má velkou kapacitu na krátké vzdálenosti, zatímco a jsou koncipovány na delší vzdálenosti, ale s menší kapacitou cestujících, aby si udržely palivovou účinnost. ( 49

51 Obrázek 4 Porovnání A380 a Boeing 787 Dreamliner Zdroj: Oba tyto stroje mají své specifické využití a v letecké flotile nejvýznamnějších aerolinek najdeme jak A380 tak B787. Jedná se především o British Airways, Etihad, Singapore Airlines a Air France. ( Kdo ví, co budoucnost přinese těmto dvěma úžasným modelům letadel. Objednávky na A380 se snižují, zatímco všestrannější B787 je stále populárnější. Společnosti mohou létat nové linky s B787, které si stávající letadla nemohla dovolit kvůli omezenému doletu. Přesto prestiž vlastnictví A380 SuperJumbo jednoduše nezmizí a není lepší podívaná, než když toto monstrum přistává na dráhu před vašima očima! 2.5 Vývoj leteckých společností Vývoj leteckých společností budu demonstrovat na letecké společnosti Emirates, protože analyzovat vývoje jednotlivě by bylo velice obsáhlé. Společnost Emirates jsem si vybrala z několika důvodů. První je ten, že s ní mám velice kladné osobní zkušenosti. Zadruhé je vlastníkem největší flotily airbusů A380, kterým je z velké části věnována má bakalářská práce. Třetím důvodem je, že zavedením 50

52 přímé linky z Prahy do Dubaje nám Čechům otevřela velké možnosti. A čtvrtým důvodem je, že cestování s Emirates není o přepravě z místa na místo, ale o zážitku, na němž stojí dnešní cestovní ruch a dokazuje to i fakt, že společnost Emirates Airline byla vyhlášena leteckou společností roku v cenách za leteckou dopravu v roce Společnost Emirates získala prestižní ocenění na základě hodnocení od poroty složené z vedoucích pracovníků a odborníků z různých odvětví leteckého průmyslu. ( Základní charakteristika Emirates: Název: Emirates Airline Předmět podnikání: mezinárodní letecká doprava Logo: viz obrázek 5 Obrázek 5 - Logo společnosti Emirates Zdroj: Aerolinka je dceřinou společností mezinárodního leteckého holdingu The Emirates Group a jediným vlastníkem této společnosti je dodnes vláda Dubaje. Avšak mimo počátečních investic vláda do provozu aerolinky nezasahuje ani kapitálově, ani rozhodováním. ( Pobočka Emirates Airline se v České republice nachází na adrese Na Příkopě 859/22, Praha Vývoj Emirates Emirates je velice rychle rostoucí společností. Její start se datuje k roku 1985, kdy začínala se dvěma letadly, a již na konci roku 1987 létala 11 destinací s nejmodernějšími letadly té doby. Během prvního desetiletí má Emirates silný růst, a to až 30 %. Společnost 51

53 se také může pyšnit tím, že jako první v roce 1992 umožnila svým zákazníkům sledovat obrazovku na zadní části sedačky, za kterou cestující sedí. V roce 1995 spojují 37 destinací ve 30 zemích světa. ( V roce 1996 přebírá svůj první Boeing a stává se první leteckou společností, která ukazuje živé záběry vzletu a přistání. O rok později je první společností, která se hlásí o Airbus A380. V roce 2008 otevírá nový terminál 3, který je navržen tak, aby zvládnul 43 milionů cestujících ročně a má speciální dvojité nástupní můstky speciálně pro nástup do A380. ( Mezi lety 2011 a 2012 přepravuje více cestujících do Indie a z Indie než Indický národní dopravce Air India. Statistiky ukazují, že Emirates získali 13,04 procentní podíl na celkovém indickém trhu v letech Zatímco Ait India a její dceřiná společnost Air India Express dohromady přepravily pouze 11,91 % podílu na trhu. ( Rok 2012 byl také významný pro vznik partnerství mezi Emirates a Qantas, čímž se otevřela Evropa pro Austrálii a Austrálie pro Evropu. Vznikla tak nová sdílená síť obsluhovaná Airbusem A380. ( V roce 2015 dostává společnost čtyři letadla v jeden den, což je pro ni rekord. Zahajuje také dvě nové trasy na Masshad, Írán, což je pro Emirates 146 destinace a Orlando v USA, což je 147 destinací. ( Z grafu 5 lze vyčíst, že od roku 2000 do roku 2015 zaznamenala letecká společnost nárůst flotily o 636 procent. 52

54 Graf 5 Nárůst letecké flotily Emirates v letech 2000 až 2015 Nárůst letecké flotily Emirates Počet letadel Zdroj: V roce 2017 vytvořila společnost partnerství se společností FlyDubai, tímto spojují síly a nabízejí zákazníkům přístup do obou sítí, čímž zvýší počet destinací ze 157 na 216. FlyDubai létá menšími letadly, takže může přistávat i v destinacích, kde si to Emirates nemůže dovolit. ( Dnes je největší leteckou společností na Středním východě a světově se řadí do první dvacítky nejvýznamnějších aerolinek. Co se týká letecké flotily je majitelem největšího počtu jak Airbusů A380, tak Boingů 777 a svým zákazníkům tak nabízí nejmodernější a nejefektivnější letadla s širokým trupem, která nyní můžeme vidět na obloze. Základnou Emirates je vyčleněný terminál tři na mezinárodním letišti v Dubaji. ( Mezinárodní letiště v Dubaji Letiště v Dubaji je třetím nejrušnějším na světě a současně komplexem s největší celkovou plochou na světě ( m²). Bylo poprvé otevřeno v roce Podle množství přepravených pasažérů se před letiště v Dubaji řadí mezinárodní letiště Hatsfield Atlanta s přepravených cestujících za rok 2017 a mezinárodní letiště Beijing Capital v Číně s přepravených cestujících za rok Po Dubaji následuje letiště v Tokyu a v Las Vegas. ( 53

55 Vývoj přepravených cestujících v Dubaji od roku 2010, můžete vidět v grafu 6. Graf 6 Množství přepravených osob na letišti v Dubaji v letech 2010 až ,65 88,24 78,01 66,43 70,48 57,68 47,26 50, Množství cestujících osob na letišti v Dubaji (mil.) Zdroj: Současné trendy ve službách v letecké dopravě Současnou nabídku služeb budu také ukazovat na společnosti Emirates a to hlavně na palubách Airbusů A Economy class Airbus 380 a vybraná letadla Boeing 777 mají dostupnou síť Wi-Fi i během letu. Napájení na notebook či mobilní telefon najdeme na každé sedačce. Dostupné jsou i služby mobilního telefonování a datového roamingu. Systémem palubní zábavy ice (hudba, filmy, televizní pořady, zprávy, hry), který je dlouhodobě hodnocený jako nejlepší systém palubní zábavy. 54

56 Airshow, kde máme možnost sledovat svůj let nad oceány a horami a vidíme, kde přesně se právě nacházíme. Jsou zde i informace o počasí, předpokládaný čas příletu a další informace. Palubní kamery se na tomto letounu nachází tři výhled z kokpitu pilotů, výhled pod letadlo a pohled na celé letadlo a skrze mraky (tato kamera je umístěna na kýlové ploše a má ji pouze A380). Nyní se při sledování filmu v systému ice můžeme na vybraných letech pohodlně zabalit do měkké fleecové přikrývky, která je šetrná k životnímu prostředí. K dispozici je i speciální osvětlení ( Stravování Zde se odehrávají nejvyšší standardy z hlediska surovin, přípravy i obsluhy, a to i v economy class a na každém letu. Pokrmy jsou připravovány z nejčerstvějších surovin a široká nabídka podávaných nápojů včetně vína je zdarma. Každé menu se skládá vždy s několika chodů, autory těchto menu jsou mezinárodně renomovaní šéfkuchaři. Jedná se o jídla z různých krajů, takže si každý přijde na své. I v této třídě si lze vybrat většinou ze tří různých variant. ( Ukázka stolování je vidět na obrázku 6. Obrázek 6 - Ukázka stolování v economy class Zdroj: deluxea.cz 55

57 2.6.2 Bussines class A380 Služby Emirates doslova začínají u našich dveří. Pro třídy business class a first class nabízí tato společnost bezplatnou službu Chauffeur-drive, která nás doveze na letiště a z letiště ve více než 70 městech. ( Na palubě se v této třídě setkáme s plně polohovatelnými sedadly typu flat-bed, což znamená, že své sedadlo můžeme přeměnit ve zcela vodorovné lůžko a doletět tak do cíle dokonale odpočatí. U svého sedadla máme také k dispozici osobní minibar, kde si můžeme vybrat z několika nealkoholických nápojů. ( Na nočních dálkových letech delších než 10 hodin obdržíme pro maximální pohodlí kosmetickou sadu Emirates Indulgence, která obsahuje značkové vůně, pleťová mléka a všechny základní hygienické potřeby. Pánské taštičky jsou vyrobené z polyesteru a mají lemování z buvolí kůže, dámské taštičky jsou vyrobeny ze saténu. ( Stravování Cestující business class mají bezplatně k dispozici úplný sortiment nápojů včetně koktejlů, šampaňského a ročníkových vín. Výjimkou jsou lety do Saúdské Arábie. ( Všechny pokrmy se podávají v porcelánu, na nastavitelných stolcích s luxusním prostíráním, jak lze vidět na obrázku 7. ( Obrázek 7 - Ukázka stolování v business class Zdroj: 56

58 Novinkou pro bussines class na palubě letadla A380 je palubní bar, kde si mohou cestující zkrátit čas letu seznámením se s ostatními nebo si jen užívat nabízených jednohubek, osvěžujících míchaných nápojů, prvotřídních lihovin, exkluzivního vína, šampaňského, piva nebo teplých nápojů. Všechny zmíněné nápoje jsou servírované zkušeným barmanem. (Příloha 4) ( Pokud máme po přistání navazující let, nabízejí Emirates pro cestovní třídy first a business class exkluzivní letištní salónky po celém světě. Zde můžeme ochutnat gurmánskou kuchyni, kterou připravují z těch nejčerstvějších ingrediencí profesionální šéfkuchaři. Vychutnat si můžeme také prvotřídní vína, lihoviny nebo šampaňské. ( Chceme-li se po delší cestě osvěžit, můžeme se nechat hýčkat v lázních TimelessSpa nebo se uvolnit v soukromých sprchových lázních. Děti mohou navštívit dětský koutek rozdělený pro různé věkové kategorie, a ti starší si mohou odpočinout ve vyhrazených tichých prostorách. ( First class A380 Už když se objevíte na letišti v odletové hale, půjdete k odbavovací přepážce po červeném koberci, pokud se tedy pomocí mobilní aplikace Emirates neodbavíte sami. Na palubě na vás bude čekat private suit, kde si díky posuvným dveřím můžete užívat dokonalého soukromí. Můžete si ztlumit světlo, vybrat si zábavu podle své chuti a odpočívat ve svém soukromém kině. I zde máte svůj vlastní minibar, ale také vlastní toaletní stolek a zrcadlo (Příloha 5). ( Novinkou je pro cestující first class na palubách letadel A380 společnosti Emirates sprcha (Příloha 6) ve výšce 12 km nad zemí nebo podávání čerstvých detoxikačních džusů. ( Stravování Společnost Emirates se zavazuje nabídnout to nejkvalitnější stravování ve vzduchu a vyrovnat se tak svou kvalitou a obsluhou nejlepším světovým restauracím.( 57

59 Například na trase Brisbane Singapur se podávají dušená hovězí žebírka s nádechem Asie a čerstvý restovaný humr v omáčce z černých fazolí, z nichž se line barvitá a temperamentní příchuť místních tržišť. Toto je jen příklad jednoho z menu inspirovaných některou z regionálních kuchyní.( V rámci menu first class nabízí Emirates také zdravé varianty pokrmů, dominují jim přirozené vůně a chutě, bez obsahu nadbytečného tuku a oleje, vyrobené z těch nejčerstvějších a nejkvalitnějších surovin za pomocí nápaditých technik. ( Všechny pokrmy se podávají na luxusním kostním porcelánu na nastavitelných stolcích s luxusním prostíráním, které lze vidět na obrázku 8. ( Cestující ve First Class mají bezplatně k dispozici úplný sortiment nápojů včetně koktejlů, šampaňského a ročníkových vín. Cestující si mohou kdykoli zavolat posádku telefonem a objednat si ze široké nabídky občerstvení nebo menu o několika chodech.( Obrázek 8 - Ukázka stolování ve first class Zdroj: Na některých letištích mají cestující first class oddělené letištní salónky od bussines class, jak je tomu například na letišti v Dubaji. Můžete si zde vychutnat různé lahůdky a 58

60 výběr mezinárodních jídel z těch nejčerstvějších ingrediencí, máte možnost nastoupit do letadla přímo z prostorného salónku, až nastane čas odletět. ( V salónku jsou také sprchové lázně, které nabízejí vše, co potřebujete k tomu, abyste se připravili na další část své cesty, včetně osušek, luxusních toaletních potřeb a fénů. Relaxovat můžete v pohodlí místností s lenoškami, přikrývkami a polštáři. V neposlední řadě se zde nachází i vinný sklípek s profesionálními sommeliéry. ( Co se týče poskytovaných služeb na palubě, chtěla bych zde zmínit také společnost Etihad Airways, což je společnost také ze Spojených Arabských Emirátů, ale tentokrát z Abú Dhabí. First class pro její zákazníky bylo málo, a tak s příchodem Airbusu A380 společnost udělala projekt pro ty nejnáročnější The Residence (Příloha 9). Tento projekt znamená třípokojové apartmá na obloze. Naleznete zde obývací pokoj s dvoumístnou koženou sedačkou a 32palcovou televizí, samostatnou ložnici s honosnou postelí pro dva, kam si můžete objednat snídani do postele, a vlastní koupelnu se sprchovým koutem. Je to jediné apartmá se třemi pokoji v komerční letecké dopravě, které je určeno pro dva cestující. ( 59

61 3 Návrhová část V letecké dopravě se kladou vysoké nároky na technologie a odbornost, a proto si myslím, že je velice obtížné navrhnout reálná a uplatnitelná zlepšení. Moje návrhová část se bude skládat z návrhu zlepšení nových IT služeb, které jsem uváděla v kapitole 2.2 a z návrhu využití velkokapacitních letadel v budoucnosti (subkapitola 2.4.3). 3.1 Zlepšení IT služeb Z těchto nabízených služeb vidím největší problém v tzv. kioskách a v tzv. automated drop off, všechny služby by měly být orientovány na zákazníka a měly by mu usnadnit, zjednodušit a zpříjemnit v tomto případě cestování. Bez ohledu na to že tyto přístroje vznikly hlavně kvůli úspoře nákladů leteckých společností Common Use Self-Service Kiosks Problém nastává v tom, že někteří dopravci nepodporují implementaci společných kiosků neboli Common Use Self-Service Kiosks a využívají pouze svá zařízení, která považují za dobrý prostředek marketingu. Na obrázku 9 je kiosek pouze pro společnost Emirates, ale své kiosky má i třeba Air Asia. Naopak na obrázku 10 lze vidět společný kiosek pro více společností. Konkrétně tento je na letišti Václava Havla v Praze. Obrázek 9 - Odbavovací kiosky Emirates Zdroj: 60

62 Obrázek 10 - Kiosek společný pro více společností Zdroj: Paradoxem je to, že ze společných kiosků by měli prospěch hlavně zákazníci, což by mělo být prioritou každé společnosti. Došlo by ke sjednocení vzhledu a ovládání, což by mohlo zvýšit důvěru cestujících v tento druh odbavování. Další výhodou by bylo, že cestující by nemusel vyhledávat zařízení konkrétní letecké společnosti, ale mohl by se odbavit u jakéhokoliv kiosku, čímž by získal čas a mohl by ho strávit využitím doplňkových služeb letiště. Další problém vidím v tom, že se zákazník nemůže za pomocí kiosku odbavit pokaždé a musí si vždy vyhledávat, zda konkrétní letecká společnost má na konkrétním letišti možnost tohoto odbavení. Tento fakt také způsobuje nedůvěryhodnost pasažérů k tomuto typu odbavení. Jak jsem uváděla, máme i alternativy k tomuto odbavení, ale ne každý chce mít v mobilu aplikace leteckých společností a ne každý se zvládne odbavit sám doma a poté co takovýto člověk zjistí, že se u kiosku s danou společností nemůže odbavit, čeká ho ta dlouhá fronta na odbavovací přepážku. Což na image dané letecké společnosti moc nepřidá. Takto se na letišti Václava Havla v Praze nemůžete odbavit například se společností Emirates, SWISS, British Airways, Wizz Air, EasyJet, Korean Air atd. ( 61

63 3.1.2 Automated bag drop off Problém nesjednocení technologie je zřejmý i u této novinky, jak se již uváděla, existuje více výrobců těchto strojů (ARINC SelfDrop, Amadeus, Vanderlande ) a každý se jinak ovládá, což přináší problémy cestujícím a paradoxně proces ještě zpomalují. Jeden ze systémů zákazníkovi vytiskne štítek u odbavovacího kiosku tak, že nejdřív zde odbaví sebe, pak své zavazadlo a následně jde své zavazadlo odevzdat na automated drop off přepážku, což nekoresponduje s odbavením z domova online. ( Druhý systém naopak odbaví zákazníka u kiosku a zvlášť zavazadlo u přepážky automated drop off. Tento systém tedy umožňuje online odbavení z domova a na letišti můžete už odbavit jen své zavazadlo. ( A třetí systém odbaví jak zákazníka, tak jeho zavazadlo u jediné přepážky automated drop off. ( Ale musíme mít stále na vědomí, že je to zcela nová technologie v odbavování zavazadel, a proto jsou nedostatky pochopitelné. Než si zákazníci na nový systém zvyknou a začnou mu důvěřovat, bude to ještě nějakou chvíli trvat. Každopádně sjednocením technologií by důvěru zákazníků získaly dříve Biometrická chodba Dle mého názoru s nejvíce inovativním nápadem ve využití IT přišly opět Spojené Arabské Emiráty. Na dubajském mezinárodním letišti cestující již brzy místo rámů a pracovníků letiště zkontroluje něco úplně jiného. ( Místo zdlouhavého čekání na pasovou a bezpečnostní kontrolu, bude nyní stačit, že projdete speciálně upravenou chodbou, která bude vybavena čtečkami obličeje. Chodba bude udělána ve stylu velkého virtuálního akvária s virtuálními rybičkami. Akvárium má jediný význam: upoutat vaši pozornost. Chodba bude vybavena 80 kamerami, kterých by si procházející cestující neměli na první pohled všimnout. Aby ale cestující zvedli oči, musí je něco v chodbě zaujmout. ( 62

64 Právě proto se Emiráty rozhodly, že se z chodby stane virtuální akvárium, ve kterém budou plavat virtuální rybičky. Zatímco se na ně budou cestující koukat, bude je snímat jedna z osmdesáti kamer umístěných v modrém tunelu. ( Chodba s virtuálním akváriem bude mít charakter biometrické zdi a na konci roku 2018 by se měla objevit na terminálu 3 dubajského letiště. Ostatní terminály mají být touto biometrickou chodbou vybaveny do konce roku Aby cestující mohli projít pouze tunelem a nemuseli absolvovat další kontroly, musí být již před odletem zaregistrováni přes online check-in. Ten již však nabízí většina aerolinek. ( Myslím si, že je to velice dobrý nápad, jelikož koresponduje s trendem urychlování všech procesů na letišti. A jestli se zrychlí a zautomatizuje většina procesů, kterými musí cestující projít, bude moci letecká doprava konkurovat dopravě železniční, především na krátkých vzdálenostech. Jak již bylo v kapitole zmíněno, například na trase Praha- Ostrava. 3.2 Využití velkokapacitních letadel v budoucnosti V této kapitole se zaměřím především na využití Airbusu A380 neboli Super Jumba v budoucnosti. Takto velké letadlo se využívá, jak již bylo zmíněno na spojování mezinárodních letišť neboli hubů, protože po těchto linkách je velká poptávka. Zdálo by se být logické, že s neustále se zvyšující poptávkou po letecké dopravě bude budoucnost těchto letadel zaručena a že mají své místo na trhu ale opak je pravdou. Super Jumbo bylo vyvinuto pro přepravu velkého množství cestujících na velkou vzdálenost, což bylo dlouhou dobu pro letecké společnosti efektivní. Ale časy se mění a v současnosti jde spoustu okolností proti tomuto obřímu letadlu. Požadavky zákazníků se zvyšují, cestovatelé oceňují hlavně flexibilitu a efektivnost letů. Těmto požadavkům nahrává dynamický vývoj technologií, díky kterému už i menší, dvoumotorová letadla zvládnou uletět neuvěřitelnou vzdálenost, kterou dříve nezvládly. 63

65 Takže když letecké společnosti nasadí na linku místo jedné A380, dvě menší dvoumotorové letadla jako je například Boeing 787 nebo Airbus A350 1, destinace by se letěla 2krát denně, takže by zákazníkům nabízela větší flexibilitu. Neodrazilo by se to ani na ceně letenky, a když už, tak pozitivně. Jelikož novější stroje jako je již zmiňovaný Airbus A350 a Boeing 787 jsou vyrobeny z těch nejinovativnějších materiálů tak, aby byly pro letecké společnosti co nejefektivnější. Efektivnost je v dnešním světě stále více řešeným pojmem. Týká se to každodenního života a letecké dopravy především. Cena paliv roste a to nutí letecké dopravce přemýšlet nad ekonomičtějšími letadly než je A380 nebo Boeing 747. Kromě menší spotřeby je výhodou menších letadel i menší hluková zatíženost v okolí letišť, což udělá radost především ekologům. Létání s menšími letadly nabízí i možnost létat na menší, méně vybavené letiště, kde by letečtí obři nepřistály nebo by tolik lidí najednou letiště kapacitně nezvládlo. Tímto bych chtěla říct, že velkokapacitní své místo na trhu stále mají ale v menší míře, než tomu bylo dřív. Konkrétně v době, kdy malá dvoumotorová letadla ještě nezvládala takové vzdálenosti a nebyly tak inovativní, že by se vyplatilo letět dvěma menšími než jedním velkokapacitním. Myslím si, že velkokapacitní letadla jsou ideální pro masový trh cestování a pro silně přetížené letiště. Jako je například letiště v Atlantě, v Beijingu, v Dubaji, v Los Angeles nebo v Chicagu. Oproti A380 má Boeing 747 své využití v nákladní letecké dopravě, jelikož velkokapacitní náklady malá letadla nepřepraví a globální obchod zboží stále roste. Takže když velkokapacitním letadlům opravdu skončí kariéra, Boeing 747 z oblohy nezmizí. Každopádně společnost airbus stále doufá a doufá v to, že oživení objednávek provede Čína, jakmile se poptávka po dálkových letech zvedne. Očekává se totiž, že Čína se v roce 2022 stane světově největším leteckým trhem, čímž by podle mezinárodní asociace leteckých dopravců předčila USA. ( 1 Airbus A350 je přímým konkurentem Boeingu 787 a 777, má kapacitu cestujících, ve verzi A až 550 cestujících. Dolet má okolo km a oproti B787 má mít provozní náklady o 8% nižší. Prvním zákazníkem, který si letoun objednal je Qatar Airways a k 31. březnu 2018 bylo podle oficiálního sdělení firmy Airbus evidováno celkem 854 objednávek a do provozu bylo nasazeno 159 strojů A350. ( 64

66 Firma ale také uvedla, že pracuje na inovaci svého superjumba pod pracovním názvem A380plus, které má být úspornější než původní model. ( Budoucnost těchto obrů je ve hvězdách ale stále věřím, že se trh vyvine tak, že najdou své uplatnění, protože let super jumbem je zážitek! A cestovní ruch v současné době stojí hlavně na zážitcích. 65

67 Závěr Tato bakalářská práce byla věnována Aktuálním trendům v letecké dopravě. Cílem práce bylo na základě analýzy součastných trendů v letecké dopravě provést jejich rozbor, deskripci a uvést výhody a nevýhody těchto trendů, za účelem zhodnocení inovací, které pohybují vývojem letecké dopravy. Díky tomuto se mi první hypotézu Vývoj letecké přepravy směřuje více k inovacím velkokapacitních letadel typu A380, než k inovacím méně kapacitních letadel podařilo vyvrátit na základě zachycení vývoje méně kapacitních letadel s inovativními prvky, které mají u leteckých dopravců úspěch. Odpovědí Boeingu na Airbus A380 nakonec nebyl obr ale letadlo B787, které nemělo být přímým konkurentem A380 ale jak se následně ukázalo, konkurentem je. Letečtí dopravci mají o menší a efektivnější letadlo zájem, zatímco o A380 už zájem není. Vypadá to, že takto velká letadla dosáhla svého vrcholu a dál se inovovat nebudou. I Airbus vyšel s novým, menším letadlem A350, přímým konkurentem B787, které je menší a efektivnější. Tyto fakty ukazují na to, že vývoj pokračuje v inovacích menších letadel, namísto inovací obrovských letadel typu A380. A pokud nedojde k revolučnímu řešení materiálů, motorů aj., bude se letectví ubírat několik dalších let cestou inovací menších a méně kapacitních letadel a to hlavně z důvodu ekonomiky provozu, pořizovacích nákladů, ekologie, možnosti větší frekvence letů a možnosti obsluhy více destinací. Druhou hypotézu Čím více se letečtí dopravci snaží o snižování nákladů na lidské zdroje, za pomocí moderních technologií, tím více se letecká doprava urychluje se mi podařilo potvrdit. Dochází k neustálému vývoji, zlepšování a používání automatizovaných technologií, díky soustavné snaze leteckých dopravců snížit provozní náklady. Nasvědčuje tomu již fungující možnost sebeodbavení a možnost biometrických bran pro pasovou kontrolu, tendence zlepšování automatizovaných technologií pro odbavení zavazadel a vývoj biometrického tunelu pro pasovou a bezpečnostní kontrolu. V teoretické části jsem vysvětlila nejdůležitější pojmy z oblasti dopravy a služeb. Zachytila jsem zde také výrazné události v dějinách letectví, které formovaly leteckou dopravu do současné podoby. 66

68 Analytická část je věnována analýze jednotlivých aktuálních trendů. Nejprve jsem za pomocí statistických údajů ověřila trend neustále rostoucího počtu cestujících, následně se věnovala využití IT v letecké dopravě a uváděla případné slabiny těchto technologií. Okrajově jsem se dotkla také nízkonákladových dopravců a jejich postavení na trhu. Největší pozornost jsem však věnovala trendu velkokapacitních letadel typu A380. Uvedla jsem historii největšího evropského výrobce civilních dopravních letadel, pozornost jsem věnovala i současnosti a na konci této kapitoly jsem zanalyzovala využití takto velkých strojů. Pro dosažení cíle jsem zachytila slabiny velkokapacitních letadel typu A380 a uvedla jejich konkurenční nevýhody. Zde jsem zjistila, že větší úspěch než A380 mají v dnešní době menší letadla jako je B787 nebo A350. Jelikož jsem zjistila, že největší flotilu letadel A380 má společnost Emirates, nastínila jsem v analytické části její velice dynamický a úspěšný vývoj. Stejně jako vývoj mezinárodního letiště v Dubaji, zapracovala jsem zde i roční počty přepravených cestujících přes toto velice frekventované letiště. V poslední kapitole jsem se věnovala službám, které poskytují Emirates svým zákazníkům a zjistila jsem, že cestování na palubách Airbusu A380 společnosti Emirates je skutečným prožitkem. Privátní lože, protože jinak kabinky snad ani nazývat nelze, nabízejí absolutní komfort. To, že se může telefonovat nebo být připojeni na internet je dnes už samozřejmostí, nicméně Emirates má hlavní trumfy opravdu jinde. Za zavřenými dveřmi se nachází prostor pro vytvoření vlastního světa, ve kterém nechybí osobní minibar a čekají na vás samé gurmánské speciality, stačí si jen vybrat, a to opravdu kdykoliv. Kromě luxusních vín, a to i z vlastních vinic, žádá o pozornost jedinečná kuchyně, která je již dva roky po sobě držitelem ocenění Culinary Travel Award za nejlepší palubní stravování. Těmto palubním službám, v dnešní době, menší letadla určitě nemohou konkurovat. Návrhová část pak dle získaných informací navrhuje určitá zlepšení v IT technologiích s přímým dopadem na cestující a uvedeny jsou také možné novinky v tomto oboru. Další návrh jsem uvedla k tématu velkokapacitních letadel typu A380 v budoucnosti. Nastínila jsem jejich příležitosti, hrozby a možné konkurenty. Celkově bych řekla, že jejich budoucnost není zrovna růžová. Všechno naznačuje budoucnosti s efektivnějšími a menšími letadly než je A

69 Jelikož je letecká doprava velice rychle se měnícím odvětvím, problémem bylo sehnat nejaktuálnější informace, které jsou pro toto téma velice nutné. Většinu informací pro vypracování jsem tak získávala ze zahraničních internetových stránek. 68

70 Seznam použité literatury [1] A380 Airlines [online]. [cit ]. Dostupné z: airlines.html [2] A380 Unique passenger experience: Futureof long-distance travel [online]. [cit ]. Dostupné z: family.html#longdistancetravel [3] Airbus A350. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [4] AIRBUS A380 PRODUCTION LIST [online] [cit ]. Dostupné z: [5] Airbus Industrie [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] Airbus získal více zakázek než Boeing. Výroba A380 je však možná u konce [online] [cit ]. Dostupné z: energetika/airbus-ziskal-vice-zakazek-nez-boeing-vyroba-a380-je-vsak-mozna-u-konce [7] Annual growth in global air tradic passenger demand from 2005 to 2018 [online]. [cit ]. Dostupné z: [8] Aplikace Emirates [online]. [cit ]. Dostupné z: [9] AUTOMATED BAG DROP: HOW DO ONE-STEP AND TWO-STEP BAG DROP SYSTEMS IMPACT ON AIRPORTS PART ONE [online] [cit ]. Dostupné z: [10] BÍNA, L., ŠOUREK, D., ŽIHLA, Z. Provozování a řízení letecké dopravy I., 1. vyd. Pardubice: Institut Jana Pernera, o.p.s., s. ISBN [11] BÍNA, L.; ŠOUREK, D.; ŽIHLA, Z. Letecká doprava II. Praha: VŠO, s. ISBN

71 [12] BÍNA, L.; ŽIHLA, Z. Bezpečnost v obchodní letecké dopravě. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. ISBN [13] Boeing 787 vs. Airbus A380 The Latest Chapter [online] [cit ]. Dostupné z: [14] British Aerospace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [15] BROADFIELD, Rob. EMIRATES BUSINESS CLASS FOOD REVIEW [online] [cit ]. Dostupné z: [16] Business Class [online]. [cit ]. Dostupné z: [17] CASEY, David. Where does the Airbus A380 fly? Q network update [online] [cit ]. Dostupné z: [18] Co můžete očekávat na palubě letadla [online]. [cit ]. Dostupné z: [19] Česká televize, Letadla, která změnila svět, díl 3., 2018 [20] Dopravní letoun. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [21] DOPRAVNÍ SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU [online] [cit ]. Dostupné z: [22] Dubai International Airport. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [23] DubaiAirports [online]. [cit ]. Dostupné z: [24] Economy class [online]. [cit ]. Dostupné z: 70

72 [25] Elektronická jízdenka nebo letenka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [26] Emirates A380 Flight Schedule [online]. [cit ]. Dostupné z: [27] EmiratesAirline [online]. [cit ]. Dostupné z: [28] End of the A380 superjumbo? Airbus warns future of plane at risk [online] [cit ]. Dostupné z: [29] FIALA, Martin. S obrem v oblacích [online] [cit ]. Dostupné z: [30] First Class [online]. [cit ]. Dostupné z: [31] Francouzský dokument, Letectví ve státním zájmu, díl 2., 2016 [32] GRABIANOWSKI, Ed. Howthe Airbus A380 Works [online]. [cit ]. Dostupné z: [33] Historie letectví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [34] Check-in přes mobilní aplikaci dopravce [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] CHUI, Sam. ETIHAD LOWERED THE FARE ON THE RESIDENCE! [online] [cit ]. Dostupné z: [36] KARKOŠIAKOVA, N. Kvalita služeb leteckých společností. Bakalářská práce. Praha: ČVUT, [37] KOSINOVÁ, Lucie. Současné trendy v letecké dopravě [online]. Praha, 2008 [cit ]. Dostupné z: Bakalářská práce. VŠE. [38] KRASINSKI, Marcin. Airbus A [online] [cit ]. Dostupné z: [39] Letecké společnosti [online]. [cit ]. Dostupné z: 71

73 [40] List of busiest passenger air routes. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [41] Logo letecké společnosti Emirates [online]. [cit ]. Dostupné z: [42] Longest flights. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [43] LUŠTINEC, Ondřej. Soumrak velkých letadel? O stroje jako Boeing 747 nebo Airbus A380 není zájem [online] [cit ]. Dostupné z: nebo-airbus-a380-neni-zajem_ _pj [44] MCDERMOTT, John. The Airline Economics of the Bicycle Wheel: Point-to-Point vs Hub-and-SpokeFlying [online] [cit ]. Dostupné z: [45] MICHL, Petr. Infografika: Jak a kde nakupují Češi napříč generacemi [online] [cit ]. Dostupné z: -online-nakupy-v-cesku-napric-generacemi s288x13141.html [46] Možnosti odbavení [online]. [cit ]. Dostupné z: [47] MUSIL, Lukáš. Airbus A380 [online] [cit ]. Dostupné z: [48] NEL, Olivia. A JOURNEY WITH THE NEW EMIRATES A380 FIRST CLASS & SUITE DREAMS IN BANGKOK [online] [cit ]. Dostupné z: [49] Nízkonákladová letecká společnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: _spole%c4%8dnost [50] Nízkonákladové letecké společnosti [online]. [cit ]. Dostupné z: [51] ORIEŠKA, J. SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, s. ISBN

74 [52] Počet leteckých cestujících stále stoupá. Loni jich byly podle IATA skoro čtyři miliardy, o sedm procent více než v roce 2015[online] [cit ]. Dostupné z: [53] PRG přichází s novou verzí mobilní aplikace [online] [cit ]. Dostupné z: [54] PRUŠA, J. Svět letecké dopravy. Vyd. 1. Praha: Galileo CEE Service ČR, ISBN [55] PRUŠA, J.; BRANDÝSKÝ, M.; HLINOVSKÝ, L.; HORNÍK, J.; PAZOUREK, M.; SLABÝ, F.; ŽEŽULA, J. Svět letecké dopravy. II., rozšířené vydání. Praha: GallileoTraining s.r.o., s. ISBN [56] Qantas introduces Boeing Dreamlinerfrom 2017 [online]. In: [cit ]. Dostupné z: dreamliner-from-2017/ [57] RYCHLÍK, Martin. Trendy v oblacích: internet přes wi-fi a půjčované ipady [online] [cit ]. Dostupné z: [58] Seznamte se s lukrativními cestovateli generace mileniálů [online]. [cit ]. Dostupné z: [59] SCHON, Otakar. Budoucnost zábavy v letadle nefunguje: wi-fi na palubě ještě nestačí, aerolinky šetří [online] [cit ]. Dostupné z: [60] SLUŽBY CR [online] [cit ]. Dostupné z: [61] Srovnání tříd v Airbus A380 Emirates [online]. [cit ]. Dostupné z: [62] STONIŠOVÁ, Tereza. Na dubajském letišti nahradí bezpečnostní kontroly virtuální rybičky [online] [cit ]. Dostupné z: [63] SŮRA, Jan. Airbus přišel o kontrakt na nové A380 těsně před podpisem, tvrdí Bloomberg [online] [cit ]. Dostupné z: 73

75 [64] SŮRA, Jan. Pasové kontroly na Ruzyni zrychlily. Díky branám za peníze z Norska [online] [cit ]. Dostupné z: /eko-doprava.aspx?c=a150724_140600_eko-doprava_suj [65] ŠMOL, Erik. Self check-in [online] [cit ]. Dostupné z: [66] ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. TECHNIKA SLUŽEB CESTOVNÍHO RUCHU [online] [cit ]. Dostupné z: [67] THE AIRBUS A380 VS THE BOEING 787 DREAMLINER [online] [cit ]. Dostupné z: [68] The Residence Onboard our A380 [online]. [cit ]. Dostupné z: [69] Travelling To Dubai [online]. [cit ]. Dostupné z: [70] VALOUCH, Tomáš. Využití dopravního letadla A380 v osobní letecké dopravě [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: DP_valoutom_v2.pdf?sequence=1. Diplomová práce. ČVUT. [71] Všeobecné obchodní podmínky - pelicantravel.com s.r.o [online] [cit ]. Dostupné z: [72] Výborná zpráva: Emirates zavádí druhou linku z Prahy do Dubaje! [online] [cit ]. Dostupné z: [73] Vydejte se ještě dál díky našemu partnerství se společností Qantas [online]. [cit ]. Dostupné z: [74] Vyhledejte lety do destinací společnosti Emirates [online]. [cit ]. Dostupné z: [75] WALTON, John. Airbus proposes denser A380 premium economy cabin to airlines [online] [cit ]. Dostupné z: [76] WALTON, John. Bag drop issues: automated luggage systems drop the ball [online] [cit ]. Dostupné z: 74

76 [77] World Air Transport Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: [78] World Airlines Traffic and Capacity [online]. [cit ]. Dostupné z: [79] World's largest airlines. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, [cit ]. Dostupné z: [80] ZHANG, Benjamin. Qantas CEO is challenging Airbus and Boeing to step up their game [online] [cit ]. Dostupné z: Qantas CEO is challenging Airbus and Boeing to step up their game [online]. [cit ]. Dostupné z: [81] ZIMÁKOVÁ, B. Food & Beverage Management. Vyd. 2. Praha: VŠH, s. ISBN [82] ŽIHLA, Z.; FERENCOVÁ, J.; SOLDÁN, V. Letecké služby. Praha: VŠO, s. ISBN [83] ŽIHLA, Z.; PLOCH, J. Úvod do letectví a letecké dopravy (Základy letectví). Praha: VŠO, s. ISBN [84] 190 meals per minute, 1,200 chefs, 590 flights daily, 32 years [online] [cit ]. Dostupné z: [85] 5 Reasons Every Economy Flyer Should Try Emirates Firs tclass on the A380 [online] [cit ]. Dostupné z: 75

77 Přílohy PŘÍLOHA 1 PRVNÍ LET FLYERU BRATŘÍ WRIGHTOVÝCH PŘÍLOHA 2 AIRBUS A380 PŘÍLOHA 3 SCHODIŠTĚ AIRBUSU A380 PŘÉLOHA 4 PALUBNÍ BAR A380 PŘÍLOHA 5 PRIVATE SUIT, EMIRATES FIRST CLASS PŘÍLOHA 6 SPRCHA V EMIRATES FIRST CLASS A380 PŘÍLOHA 7 THE RESIDENCE 76

78 Příloha 1 První let Flyeru bratří Wrightových Zdroj: Příloha 2 Airbus A380 Zdroj: 77

79 Příloha 3 Schodiště Airbus A380 Zdroj: Příloha 4 Palubní bar Emirates Zdroj: 78

80 Příloha 5 Private Suit, Emirates First class Zdroj: Příloha 6 Sprcha v Emirates First class Zdroj: 79

81 Příloha 9 The Residence Zdroj: 80