Řízení a monitorace hemodynamických parametrů modelů kardiovaskulárního systému
|
|
- Kamila Štěpánková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Řízení a monitorace hemodynamických parametrů modelů kardiovaskulárního systému Naděje HAVLÍČKOVÁ 1, Jan HAVLÍK 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra teorie obvodů havlinad@fel.cvut.cz Abstrakt: Tento článek se zabývá problematikou modelování kardiovaskulárního systému, zejména pak řízením a monitorací hemodynamických parametrů modelů kardiovaskulárního systému. V článku je popsán vytvořený systém pro monitoraci a analýzu hemodynamických parametrů prototypu mechanického modelu kardiovaskulárního systému a pro jeho komplexní řízení. Systém mimo jiné umožňuje přenos vitálních parametrů z reálného kardiovaskulárního systému na mechanický model, který tak adaptivně mění své chování na základě analýzy vitálních funkcí monitorované osoby. Vývojem celého systému se zvýšila užitnost mechanického modelu sloužícího k výzkumným a edukativním účelům. Článek popisuje též vyvinutý matematický model kardiovaskulárního systému sloužící k porovnání různých modelovacích metod vč. porovnání způsobu jejich řízení a monitorace. 1. Úvod Kardiovaskulární systém je životně důležitou orgánovou soustavou zajišťující perfuzi (průtok krve) jednotlivých tkání a orgánů, do kterých dodává kyslík a živiny a odvádí z nich zplodiny metabolismu. Kardiovaskulární systém lze z anatomického a mechanického hlediska rozdělit na dvě základní části část pohonnou (srdce) a část rozvodnou (cévní systém). Základními ukazateli stavu kardiovaskulárního systému jsou srdeční frekvence (HR), tepový objem (SV), srdeční výdej (CO), krevní tlak (BP), cévní rezistence (odpor, R), compliance (poddajnost, C) a inertance (L) související se setrvačností proudící kapaliny. [1] [2] K pochopení vztahů mezi jednotlivými hemodynamickými parametry, jejich vzájemného ovlivňování a k simulaci různých patologií kardiovaskulárního systému napomáhají modely kardiovaskulárního systému. Provádění experimentů na biologických systémech je složitou etickou otázkou, nese svá rizika a omezení. Modelování v této oblasti, ať pro výzkumné nebo edukativní účely, má proto svoji opodstatněnou úlohu. Zejména k edukativním účelům slouží mechanický model kardiovaskulárního systému využívaný k výuce magisterských studentů Biomedicínského inženýrství na FEL ČVUT. Vývoj dosud chybějící centrální jednotky umožňující řízení a monitoraci vybraných hemodynamických parametrů tohoto mechanického modelu byl hlavním cílem této práce. K porovnání různých modelovacích metod vč. porovnání obtížnosti řízení a monitorace jejich hemodynamických parametrů byl v rámci práce vytvořen též matematický model kardiovaskulárního systému inspirovaný mechanickým prototypem. Metodám modelování kardiovaskulárního systému, popisu dostupného mechanického a vyvinutého matematického modelu kardiovaskulárního systému se věnuje kapitola 2, problematice řízení a monitorace hemodynamických parametrů těchto modelů kapitola 3.
2 2. Modelování kardiovaskulárního systému Kardiovaskulární systém může být charakterizován mnoha způsoby. Existují fyzické, matematické, konceptuální, statistické, logické, grafické a další modely kardiovaskulárního systému. [3] Dvěma základním a zcela odlišným přístupům modelování kardiovaskulárního systému mechanickému (fyzickému) a matematickému (počítačovému) jsou věnovány následující oddíly kapitoly Mechanické modelování kardiovaskulárního systému Mechanický způsob modelování kardiovaskulárního systému má své výhody i nevýhody. Výhodou je například demonstrativnost (názornost) těchto modelů a jejich využitelnost pro vývoj a testování biologických implantátů. Mezi nevýhody mechanického modelování patří materiálová náročnost a obtížnější modifikovatelnost v porovnání s matematickými modely. Mechanické modely si zpravidla zachovávají větší míru stochastičnosti (náhodnosti) oproti základním matematickým modelům Mechanický model kardiovaskulárního systému Dostupný mechanický model kardiovaskulárního systému je znázorněn na obr. 1. Model se skládá ze soustavy hadic (s definovanými parametry rezistence (R), compliance (C) a inertance (L)) tvořících arteriální a venózní řečiště, hemodialyzačních filtrů reprezentujících kapilární část řečiště, membránového čerpadla zastávajícího funkci srdce, elektromagnetických ventilů jakožto chlopní a dalších hydraulických prvků. Kapalným médiem kolujícím soustavou je čistá voda ohřívaná na teplotu lidského těla. Model simuluje proudění kapaliny jednotlivými částmi velkého krevního oběhu tak, aby bylo obdobné proudění krve ve fyziologickém krevním oběhu. Na modelu lze měřit krevní tlaky (BP) klinicky používanými katétry pro invazivní měření krevního tlaku. Dále model umožňuje měření průtoku, resp. minutového ( srdečního ) výdeje (CO), různými klinicky používanými metodami (termodilucí, Dopplerovskou echografií, popř. barvivovou dilucí). [4] [5] Obr. 1: Mechanický model kardiovaskulárního systému
3 2.2. Matematické modelování kardiovaskulárního systému Velmi rozšířené matematické modelování je založeno na popisu vlastností systému a vztahů mezi nimi matematickými rovnicemi. Matematický popis je vždy pouze aproximací fyzikální reality. Matematické modely se dělí na dvě hlavní kategorie, modely s koncentrovanými (soustředěnými) a distribuovanými (rozloženými) parametry. [3] [6] Matematický model kardiovaskulárního systému Vyvinutý matematický model kardiovaskulárního systému (viz obr. 2), implementovaný v modelovacím jazyku Modelica, je modelem s koncentrovanými parametry (0D). Model se opírá o analogie mezi hydrodynamickou a elektrickou doménou. Jednotlivé části řečiště jsou reprezentovány sériovou kombinací prvků rezistence, compliance a inertance (v elektrické doméně odporu, kapacity a indukčnosti). Pulsatilní tok obdobný fyziologické pulsní vlně je realizován pomocí skládání harmonických vlnění. Obr. 2: Matematický model kardiovaskulárního systému 3. Řízení a monitorace hemodynamických parametrů modelů kardiovaskulárního systému Řízení a monitorace parametrů modelů je zcela klíčovou částí modelování. Možnost modifikace parametrů modelů, možnost sledování s tím navozených změn a schopnost zpětné interpretace výsledků simulací je podmínkou užitnosti modelů. Různé metody modelování často vyžadují odlišný přístup k problematice řízení a monitorace. Řešení této problematiky pro výše pospaný mechanický a matematický model kardiovaskulárního systému je popsáno v následujících oddílech této kapitoly.
4 3.1. Řízení a monitorace hemodynamických parametrů mechanického modelu kardiovaskulárního systému Řízení a monitorace hemodynamických parametrů výše popsaného mechanického modelu kardiovaskulárního systému jsou řešeny na více úrovních. Rezistence (R), compliance (C) a inertance (L) jednotlivých částí řečiště je definována samotnými konstrukčními prvky systému (parametry použitých hadic), lze je tedy ovlivňovat mechanickým zásahem do komponent modelu. Řízení ostatních hemodynamických parametrů a jejich monitoraci zprostředkovává vyvinutý kardiovaskulární monitor (viz pododdíl 3.1.1). Kardiovaskulární monitor komunikuje s řídicí elektronikou mechanického modelu kardiovaskulárního systému Kardiovaskulární monitor Kardiovaskulární monitor (dále jen monitor) je virtuálním přístrojem vyvinutým v grafickém programovacím prostředí LabVIEW spouštěným na běžném osobním počítači. Monitor slouží jako hlavní řídicí a monitorovací jednotka mechanického modelu kardiovaskulárního systému (dále jen modelu) a také jako monitorovací jednotka zařízení pro telemetrické sledování vitálních funkcí monitorované osoby. Model může být řízen manuálně nebo automaticky (na základě analyzovaných vitálních signálů sledované osoby). Kardiovaskulární monitor umožňuje v reálném čase sledovat, zobrazovat a analyzovat vybrané hemodynamické parametry, např. provádět analýzu srdeční frekvence (HR) z elektrokardiogramu, analýzu systolických, diastolických a středních arteriálních tlaků (SP, DP a MAP) v různých místech krevního řečiště, analyzovat srdeční výdej (CO) a tepový objem (SV). Dále poskytuje funkci automatizovaného měření srdečního výdeje (CO) klinicky používanou termodiluční metodou. Monitor disponuje vzdálenými panely pro řízení a monitoraci z přenosných zařízení typu tablet či chytrý telefon. Pro účely řízení, monitorace a synchronizace více zařízení (zde modelu a telemetrické jednotky) v reálném čase byla vyvinuta programová struktura umožňující efektivní časovou synchronizaci různě rychlých a výpočetně náročných dějů s různými prioritami. Struktura je založena na distribuci jednotlivých úloh do paralelních asynchronně vykonávaných vláken (viz obr. 3) komunikujících pomocí nástrojů pro synchronizaci procesů. Tyto a další použité programovací techniky podporují modulárnost, flexibilitu a adaptibilitu celého systému tak, aby se mohl stát prototypem pro další aplikace podobného typu. Čelní panel kardiovaskulárního monitoru je znázorněn na obr. 4. Obr. 3: Blokové schéma kardiovaskulárního monitoru
5 Obr. 4: Čelní panel kardiovaskulárního monitoru 3.2. Řízení a monitorace hemodynamických parametrů matematického modelu kardiovaskulárního systému Řízení a monitorace hemodynamických parametrů výše popsaného matematického modelu kardiovaskulárního systému se odehrává výhradně na matematické úrovni prostřednictvím matematických rovnic (změnou jejich parametrů a matematickou analýzou signálů) bez nutnosti použití fyzických senzorů, analogově-digitálních převodníků, řídicí elektroniky apod. U vyvinutého matematického modelu lze tímto způsobem řídit srdeční frekvenci (HR), ejekční frakci srdce (EF) a parametry jednotlivých částí řečiště, jako jsou cévní rezistence (R), compliance (C) a inertance (L). V modelu jsou počítány okamžité hodnoty tlaků a systolické, diastolické a střední arteriální tlaky (SP, DP a MAP), okamžité hodnoty průtoku a střední hodnoty průtoku (odpovídající srdečnímu výdeji (CO)) v různých částech řečiště. 4. Závěr Modelování kardiovaskulárního systému hraje důležitou roli jak v klinickém výzkumu, tak v edukaci odborníků a studentů. Byla diskutována a řešena problematika řízení a monitorace hemodynamických parametrů modelů kardiovaskulárních systémů. Pro dostupný mechanický model kardiovaskulárního systému byl vyvinut dosud chybějící systém pro monitoraci a analýzu hemodynamických parametrů a pro komplexní řízení tohoto mechanického modelu. Systém mimo jiné umožňuje přenos vitálních parametrů z reálného kardiovaskulárního systému na mechanický model, který tak adaptivně mění své chování na základě analýzy vitálních funkcí telemetricky monitorované osoby. Pro porovnání různých modelovacích metod vč. demonstrace snazší monitorace a řízení hemodynamických parametrů matematických modelů byl vyvinut matematický model kardiovaskulárního systému založený na analogiích mezi hydrodynamickou a elektrickou doménou.
6 Reference [1] SILBERNAGL, S. - DESPOPOULOS, A. Atlas fyziologie člověka. 6. vyd. Praha : Grada, s. ISBN: x. [2] WESTERHOF, N. - STERGIOPULOS, N. - NOBLE, M. Snapshots of Hemodynamics. 2. vyd. New York : Springer Science + Business Media, s. ISBN [3] COBELLI, C. - CARSON, E. Introduction to modeling in physiology and medicine. Academic Press series in biomedical engineering. Boston : Academic Press, s. ISBN [4] LOŽEK, M. HAVLÍČKOVÁ, N. HAVLÍK, J. Adaptive Mechanical Model of Cardiovascular System In: 19th International Conference on Applied Electronics Pilsen: University of West Bohemia, 2014,. ISSN ISBN [5] LOŽEK, M. - HAVLÍK, J. Mechanický model kardiovaskulárního systému. Zborník konferencie Trendy v biomedicínskom inžinierstve Košice : Technical University of Kosice, ISBN [6] SHI, Y. LAWFOR, P. HOSE, R. Review of Zero-D and 1-D Models of Blood Flow in the Cardiovascular System. BioMedical Engineering OnLine. [Online] [Citace: ] Dostupné z: < 10/1/33>. DOI: / X
Adaptivní model kardiovaskulárního systému
Adaptivní model kardiovaskulárního systému NIDays 2013 7.11.2013, Praha Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Matouš Pokorný Obsah prezentace Obsah prezentace Celkem 14 stran, odhadovaný čas prezentace
VíceNávrh mechanického modelu kardiovaskulárního systému
Návrh mechanického modelu kardiovaskulárního systému Miroslav LOŽEK 1, Jan HAVLÍK 1, Zdeněk HORČÍK 1 1 České vysoké učení v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra teorie obvodů lozekmir@fel.cvut.cz Abstrakt:
VíceVývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni
Vývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni Milan Štork Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeská univerzita, Plzeň, CZ 1.
VíceŘízení modelu kardiovaskulárního systému pomocí LabVIEW. Controlling of the Model of the Cardiovascular System Using LabVIEW
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra teorie obvodů Řízení modelu kardiovaskulárního systému pomocí LabVIEW Controlling of the Model of the Cardiovascular System Using LabVIEW
VíceMatematický model funkce aorty
1 Úvod Matematický model funkce aorty 1.1 Doplňte do textu Setrvačnost krve je příčinnou, proč tepový objem vypuzený během.. ( 2 slova) z levé komory do aorty nezrychlí najednou pohyb veškeré krve v cévách.
VíceKatalog biomedicínských modelů, výuka simulacim a modelování v biomedicínském inženýrství, interaktivní systém v MatLab-Simulinku
SYSTÉM PRO PRESENTACI MODELŮ Patrik Onderka, Vladimír Eck, Karel Malý Anotace Sdělení popisuje praktické použití katalogu modelů ve výuce předmětu Simulace a modelování v inženýrském bloku studijního plánu
VíceStruktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Struktura a typy lékařských přístrojů X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektronické lékařské přístroje využití přístrojové techniky v medicíně diagnostické
VíceBMII. B i o m e d i c a l D a t a P r o c e s s i n g G r o u p
BMII České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Magisterský program Biomedicínské inženýrství a informatika na ČVUT FEL Praha Olga Štěpánková (Kat.kybernetiky), step@labe.felk.cvut.cz
VíceTeorie systémů TES 3. Sběr dat, vzorkování
Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Teorie systémů TES 3. Sběr dat, vzorkování ZS 2011/2012 prof. Ing. Petr Moos, CSc. Ústav informatiky a telekomunikací Fakulta dopravní
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STAND ŘÍZENÝ REAL TIME TOOLBOXEM NA TESTOVÁNÍ MEMBRÁN
EXPERIMENTÁLNÍ STAND ŘÍZENÝ REAL TIME TOOLBOXEM NA TESTOVÁNÍ MEMBRÁN V. Andrlík, M. Jalová, M. Jalový ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav výrobních strojů a mechanismů 1. Úvod V dnešní době se do popředí
VíceStruktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Struktura a typy lékařských přístrojů X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektronické lékařské přístroje využití přístrojové techniky v medicíně diagnostické
VíceLaboratorní úloha Diluční měření průtoku
Laboratorní úloha Diluční měření průtoku pro předmět lékařské přístroje a zařízení 1. Teorie Diluční měření průtoku patří k velmi používaným nepřímým metodám v biomedicíně. Využívá se zejména tehdy, kdy
VíceMěření srdečního výdeje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Měření srdečního výdeje X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Srdeční výdej srdeční výdej je objemový průtok krve, kterým srdce zásobuje krevní oběh
VíceVirtuální instrumentace I. Měřicí technika jako součást automatizační techniky. Virtuální instrumentace. LabVIEW. měření je zdrojem informací:
Měřicí technika jako součást automatizační techniky měření je zdrojem informací: o stavu technologického zařízení a o průběhu výrobního procesu, tj. měření pro primární zpracování informací o bezpečnostních
VíceMechanika s Inventorem
CAD Mechanika s Inventorem 1. Úvodní pojednání Petr SCHILLING, autor přednášky Ing. Kateřina VLČKOVÁ, obsahová korekce Tomáš MATOVIČ, publikace 1 Obsah přednášky: Cíl projektu 3 Význam mechanických analýz
VíceModel vlakového uzlu Model of a Railway Junction
Model vlakového uzlu Model of a Railway Junction Michal Bílek 1 Abstrakt Vysoká škola polytechnická v Jihlavě využívá pro výuku odborných předmětů mnoho modelů. Jedním z modelů používaných ve výuce je
VíceMechanika s Inventorem
Mechanika s Inventorem 1. Úvodní pojednání CAD data FEM výpočty Petr SCHILLING, autor přednášky Ing. Kateřina VLČKOVÁ, obsahová korekce Optimalizace Tomáš MATOVIČ, publikace 1 Obsah přednášky: Cíl projektu
VíceVYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ
VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Markéta Mazálková Katedra komunikačních a informačních systémů Fakulta vojenských technologií,
VíceModelování a simulace Lukáš Otte
Modelování a simulace 2013 Lukáš Otte Význam, účel a výhody MaS Simulační modely jsou nezbytné pro: oblast vědy a výzkumu (základní i aplikovaný výzkum) analýzy složitých dyn. systémů a tech. procesů oblast
VíceVýukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak)
Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak) Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické vizualizace principu
VíceTémata profilové maturitní zkoušky
Obor vzdělání: 26-41-M/01 elektrotechnika Předmět: automatizační technika 1. Senzory 2. S7-1200, základní pojmy 3. S7-1200, bitové instrukce 4. S7-1200, časovače, čítače 5. Vizualizační systémy 6. S7-1200,
VíceU Úvod do modelování a simulace systémů
U Úvod do modelování a simulace systémů Vyšetřování rozsáhlých soustav mnohdy nelze provádět analytickým výpočtem.často je nutné zkoumat chování zařízení v mezních situacích, do kterých se skutečné zařízení
VíceObsah DÍL 1. Předmluva 11
DÍL 1 Předmluva 11 KAPITOLA 1 1 Minulost a současnost automatizace 13 1.1 Vybrané základní pojmy 14 1.2 Účel a důvody automatizace 21 1.3 Automatizace a kybernetika 23 Kontrolní otázky 25 Literatura 26
VíceMagisterský program Biomedicínské inženýrství a informatika na ČVUT FEL Praha
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Magisterský program Biomedicínské inženýrství a informatika na ČVUT FEL Praha Olga Štěpánková, Lenka Lhotská Filip Železný, Jan Havlík Katedra
VíceStruktura a typy lékařských přístrojů. A6M31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Struktura a typy lékařských přístrojů A6M31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektronické lékařské přístroje využití přístrojové techniky v medicíně diagnostické
VíceSIMULACE PULZUJÍCÍHO PRŮTOKU V POTRUBÍ S HYDRAULICKÝM AKUMULÁTOREM Simulation of pulsating flow in pipe with hydraulic accumulator
Colloquium FLUID DYNAMICS 2009 Institute of Thermomechanics AS CR, v.v.i., Prague, October 21-23, 2009 p.1 SIMULACE PULZUJÍCÍHO PRŮTOKU V POTRUBÍ S HYDRAULICKÝM AKUMULÁTOREM Simulation of pulsating flow
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí EXPERIMENTÁLNÍ METODY I Pro studenty 4. ročníku Energetického ústavu prof. Ing.
VícePřípravek pro demonstraci řízení pohonu MAXON prostřednictvím
Přípravek pro demonstraci řízení pohonu MAXON prostřednictvím karty Humusoft MF624. (Jan Babjak) Popis přípravku Pro potřeby výuky na katedře robototechniky byl vyvinut přípravek umožňující řízení pohonu
VíceVýzkumné aktivity řešené na stáži v USA na PURDUE UNIVERSITY Laboratoř chladících systémů 24. 6. 2014. Michal Kotek
Výzkumné aktivity řešené na stáži v USA na PURDUE UNIVERSITY Laboratoř chladících systémů 24. 6. 2014 Michal Kotek Purdue University, West Lafaytte Každoročně v TOP 100 žebříčku celkového hodnocení univerzit
Víceanalýzy dat v oboru Matematická biologie
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Komplexní přístup k výuce analýzy dat v oboru Matematická biologie Tomáš Pavlík, Daniel Schwarz, Jiří Jarkovský,
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Biofyzika kardiovaskulárního systému 1 Obsah přednášky Mechanické vlastnosti cév Reynoldsovo číslo Proudění
VíceModelování elektromechanického systému
Síla od akčního členu Modelování elektromechanického systému Jaroslav Jirkovský 1 O společnosti HUMUSOFT Název firmy: Humusoft s.r.o. Založena: 1990 Počet zaměstnanců: 15 Sídlo: Praha 8, Pobřežní 20 MATLAB,
VíceStruktura a typy lékařských přístrojů. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Struktura a typy lékařských přístrojů X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektronické lékařské přístroje využití přístrojové techniky v medicíně diagnostické
VíceKARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM - stručná fyziologie - monitorace ARK 1.LF UK a TN Praha Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém se skládá ze 2 základních oddílů: centrálního (srdce) a periferního (krevní
VíceMěření srdečního výdeje. A6M31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz
Měření srdečního výdeje A6M31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Srdeční výdej srdeční výdej je objemový průtok krve, kterým srdce zásobuje krevní oběh jinak také
VícePOUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH
POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH P. Chalupa Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta technologická Ústav řízení procesů Abstrakt Příspěvek se zabývá problémem
Víceehealth, telemedicína a asistivní technologie na ČVUT FEL Praha
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická ehealth, telemedicína a asistivní technologie na ČVUT FEL Praha Lenka Lhotská, Miroslav Burša, Michal Huptych, Jan Havlík Katedra kybernetiky,
VíceUltrazvukové diagnostické přístroje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz
Ultrazvukové diagnostické přístroje X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Ultrazvuková diagnostika v medicíně Ultrazvuková diagnostika diagnostická zobrazovací
VíceModerní systémy pro získávání znalostí z informací a dat
Moderní systémy pro získávání znalostí z informací a dat Jan Žižka IBA Institut biostatistiky a analýz PřF & LF, Masarykova universita Kamenice 126/3, 625 00 Brno Email: zizka@iba.muni.cz Bioinformatika:
VícePříloha č. 4 - Technické podmínky k části C - Monitory, defibrilátor a přístroj pro neinvazivní monitorování hemodynamiky
Příloha č. 4 - Technické podmínky k části C - Monitory, defibrilátor a přístroj pro neinvazivní monitorování hemodynamiky V souladu s ustanovením 45 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
VíceVÝVOJ PARNÍHO KONDENZÁTORU PRO SIMULACI PROVOZU KONDENZAČNÍCH TURBÍN
VÝVOJ PARNÍHO KONDENZÁTORU PRO SIMULACI PROVOZU KONDENZAČNÍCH TURBÍN M. Cepák, V. Havlena ČVUT FEL, katedra řídicí techniky Abstrakt Tento příspěvek se zabývá modelováním parního kondenzátoru a jeho následnou
VícePOSTUPY SIMULACÍ SLOŽITÝCH ÚLOH AERODYNAMIKY KOLEJOVÝCH VOZIDEL
POSTUPY SIMULACÍ SLOŽITÝCH ÚLOH AERODYNAMIKY KOLEJOVÝCH VOZIDEL Autor: Dr. Ing. Milan SCHUSTER, ŠKODA VÝZKUM s.r.o., Tylova 1/57, 316 00 Plzeň, e-mail: milan.schuster@skodavyzkum.cz Anotace: V příspěvku
Více3. MĚŘICÍ A ZÁZNAMOVÉ ZAŘÍZENÍ
Experimentální metody přednáška 3 Měřicí a ové zařízení 3. MĚŘICÍ A ZÁZNAMOVÉ ZAŘÍZENÍ 3.1. Komponenty měřicího řetězce 3.2. Mechanický měřicířetězec 3.3. Elektrický měřicířetězec 3.4. Varianty realizace
VíceBiologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost
Více1 SENZORY V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH
1 V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH Senzor - důležitá součást většiny moderních elektronických zařízení. Účel: Zjišťovat přítomnost různých fyzikálních, většinou neelektrických veličin, a umožnit další zpracování
VíceSENZORY PRO ROBOTIKU
1/13 SENZORY PRO ROBOTIKU Václav Hlaváč Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze katedra kybernetiky, Centrum strojového vnímání hlavac@fel.cvut.cz http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac ROBOTICKÉ SENZORY - PŘEHLED
VíceFakulta elektrotechnická Katedra teorie obvodů. Základy ultrazvukové diagnostiky
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra teorie obvodů Základy ultrazvukové diagnostiky Návod k laboratorní úloze z předmětu A6M31LET Lékařská technika Zdeněk Horčík, Jan Havlík
VíceCENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Stavba a provoz strojů v praxi 1 OBSAH 1. Úvod Co je CNC obráběcí stroj. 3 2. Vlivy na vývoj CNC obráběcích strojů. 3 3. Směry vývoje CNC obráběcích
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika)
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika) 1. Cívky - vlastnosti a provedení, řešení elektronických stejnosměrných
VíceKNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
KNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ Radim Pišan, František Gazdoš Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Nad stráněmi 45, 760 05 Zlín Abstrakt V článku je představena knihovna
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 1. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
VíceMATLAB PRO PODPORU VÝUKY KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ
MATLAB PRO PODPORU VÝUKY KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Aneta Coufalíková, Markéta Smejkalová Mazálková Univerzita obrany Katedra Komunikačních a informačních systémů Matlab ve výuce V rámci modernizace výuky byl
VíceTechnická dokumentace Bc. Lukáš Procházka
Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka Téma: závěrečná část dokumentu, dodatky a manuály 1) Závěrečná část dokumentu 2) Dodatky 3) Manuály a návody obsah dokumentu Závěrečná část dokumentu Závěrečná
VíceInteligentní bydlení a asistivní technologie
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Inteligentní bydlení a asistivní technologie Jiří Chod chod@fel.cvut.cz http://fel.cvut.cz Lenka Lhotská lhotska@fel.cvut.cz http://cyber.felk.cvut.cz
VíceElektrokardiografie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Elektrokardiografie X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektrokardiografie základní diagnostická metoda, umožňující snímání a záznam elektrické aktivity
VíceIO-Link ve výrobě ing. Zdeněk Zima Systémový inženýr ifm electornic
IO-Link ve výrobě ing. Zdeněk Zima Systémový inženýr ifm electornic zdenek.zima@ifm.com Ifm electronic - představení Jeden z největších světových výrobců M & R. Rodinná firma - 49 let tradice. Technická
VícePROGRAMOVÁNÍ ROBOTŮ LEGO MINDSTORM S VYUŽITÍM MATLABU
PROGRAMOVÁNÍ ROBOTŮ LEGO MINDSTORM S VYUŽITÍM MATLABU J. Mareš*, A. Procházka*, P. Doležel** * Ústav počítačové a řídicí techniky, Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická, Technická
Více- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie
NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění
VíceElektronický systém a programové vybavení pro detekci a optimalizaci pulzů kardiostimulátoru
Elektronický systém a programové vybavení pro detekci a optimalizaci pulzů kardiostimulátoru Milan Štork Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací & Regionálním inovační centrum pro elektrotechniku
VíceCitlivost kořenů polynomů
Citlivost kořenů polynomů Michal Šmerek Univerzita obrany v Brně, Fakulta ekonomiky a managementu, Katedra ekonometrie Abstrakt Článek se zabývá studiem citlivosti kořenů na malou změnu polynomu. Je všeobecně
VíceIng. Jiří HOZMAN, Ph.D. a kolektiv
Inovace BSP Biomedicínsk nská a klinická technika s cílem c zvýšit míru m uplatnění absolventů na trhu práce ce 27. 6. 2006 26. 6. 2008 Ing. Jiří HOZMAN, Ph.D. a kolektiv Projekt je realizován v rámci
VíceFyzikální laboratoř. Kamil Mudruňka. Gymnázium, Pardubice, Dašická /8
Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Fyzikální laboratoř Kamil Mudruňka Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 1/8 O projektu Cílem projektu bylo vytvořit
VíceMĚŘENÍ A REGULACE TEPLOTY V LABORATORNÍ PRAXI
MĚŘENÍ A REGULACE TEPLOTY V LABORATORNÍ PRAXI Jaromír Škuta a Lubomír Smutný b a) VŠB-Technická Univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba, ČR, jaromir.skuta@vsb.cz b) VŠB-Technická
VíceUltrasonografická diagnostika v medicíně. Daniel Smutek 3. interní klinika 1.LF UK a VFN
Ultrasonografická diagnostika v medicíně Daniel Smutek 3. interní klinika 1.LF UK a VFN frekvence 2-15 MHz rychlost šíření vzduch: 330 m.s -1 kost: 1080 m.s -1 měkké tkáně: průměrně 1540 m.s -1 tuk: 1450
VíceCHEMICKO-INŽENÝRSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE STRUKTUROVANÉM STUDIU
CHEMICKO-INŽENÝRSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE STRUKTUROVANÉM STUDIU Milan Jahoda Zdroj Peter Hamersma, Martin Molzahn, Eric Schaer: Recommendations for Chemical Engineering Education in a Bologna Three Cycle Degree
VíceTři vzdáleně ovládané Pět vzdáleně ovládaných experimenty experimentů František Látal
Tři vzdáleně ovládané Pět vzdáleně ovládaných experimenty experimentů František Látal Katedra experimentální fyziky PřF UP v Olomouci ICTE 2011 Rožnov pod Radhoštěm 13. 9. 2011 absolutní četnost Otázka
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 8. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
VíceMechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová
Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích Mgr. Kamila Holdová Mechanické srdeční podpory systémy, které umožňují částečně nebo i kompletně podpořit práci srdce jako pumpy zavádí se mini-invazivní
Víceelektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech
Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech piezoelektrický jev při mechanickém namáhání krystalu ve správném směru na něm vzniká elektrické napětí po přiložení elektrického napětí se
VíceZáklady fyziologie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz
Základy fyziologie X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Rádio Víte, telegraf je v podstatě jen velmi dlouhý kocour. V New Yourku ho zataháte za ocas
VíceKdy přistupujeme k monitoraci hemodynamiky
Monitorace hemodynamiky na KARIM FN Brno Novotný Zdeněk, DiS ORIM II, KARIM FN Brno Kdy přistupujeme k monitoraci hemodynamiky Monitorace hemodynamiky slouží ke sledování a vyhodnocování údajů z kardivaskulárního
VíceNávrh a simulace zkušební stolice olejového čerpadla. Martin Krajíček
Návrh a simulace zkušební stolice olejového čerpadla Autor: Vedoucí diplomové práce: Martin Krajíček Prof. Michael Valášek 1 Cíle práce 1. Vytvoření specifikace zařízení 2. Návrh zařízení včetně hydraulického
VíceVýstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž
Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž 1 Hodnocení srdeční práce Hodnocení funkce systoly - ejekční frakce hodnotí funkční výkonnost
VícePavol Bukviš 1, Pavel Fiala 2
MODEL MIKROVLNNÉHO VYSOUŠEČE OLEJE Pavol Bukviš 1, Pavel Fiala 2 ANOTACE Příspěvek přináší výsledky numerického modelování při návrhu zařízení pro úpravy transformátorového oleje. Zařízení pracuje v oblasti
VíceOběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce
Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,
VíceBiologické signály. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Biologické signály X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Biologické signály mají původ v živém organismu jsou vyvolány buď samotnými životními projevy
VíceVerifikace modelu VT přehříváků na základě provozních měření
Verifikace modelu VT přehříváků na základě provozních měření Jan Čejka TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF
VícePorovnání charakteristik klasické a úsporné žárovky s využitím vzdáleně ovládané laboratoře
Porovnání charakteristik klasické a úsporné žárovky s využitím vzdáleně ovládané laboratoře FRANTIŠEK LÁTAL Katedra experimentální fyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc V příspěvku
VíceAlternativní ovládání PC a okolí
Alternativní ovládání PC a okolí Nature Inspired Technologies Group (NIT) - http://nit.felk.cvut.cz/ Katedra kybernetiky Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze http://cyber.felk.cvut.cz/ Alternativní ovládání
VíceUčební osnova předmětu ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ
Učební osnova předmětu ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ Obor vzdělání: 2-41-M/01 Elektrotechnika (slaboproud) Forma vzdělávání: denní studium Ročník kde se předmět vyučuje: třetí, čtvrtý Počet týdenních vyučovacích hodin
VícePOUŽITÍ MATLABU K ŘÍZENÍ PŘÍSTROJŮ V MEDICÍNĚ. Martinák Lukáš, Vladislav Matějka
POUŽITÍ MATLABU K ŘÍZENÍ PŘÍSTROJŮ V MEDICÍNĚ Martinák Lukáš, Vladislav Matějka Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra měřicí a řídicí techniky,
VíceOběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-29 Předmět: přírodopis Cílová
VíceProč monitorovat hemodynamiku
Proč monitorovat hemodynamiku Fyziologie a fyzika pod křivkou Dušan Merta České Budějovice, 2012 1 Úvod 1.1 Hemodynamické veličiny Tepový objem Množství krve vypuzené srdcem během jednoho stahu. Stroke
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceSYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu
SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu 20010-2011 1. Historické příčiny vzniku systémového přístupu k zobrazování a analýze reálných objektů. Podstata
VíceOběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)
Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí
VíceFAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU. S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč
FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč (celosvětový roční výnos mobilních operátorů zdroj Strategy Analytics 2013) Studuj obory KOMUNIKAČNÍ
VícePOČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém Hierarchická
VíceAPLIKACE SIMULAČNÍHO PROGRAMU ANSYS PRO VÝUKU MIKROELEKTROTECHNICKÝCH TECHNOLOGIÍ
APLIKACE SIMULAČNÍHO PROGRAMU ANSYS PRO VÝUKU MIKROELEKTROTECHNICKÝCH TECHNOLOGIÍ 1. ÚVOD Ing. Psota Boleslav, Doc. Ing. Ivan Szendiuch, CSc. Ústav mikroelektroniky, FEKT VUT v Brně, Technická 10, 602
VíceVÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA
VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA ForArch 2015 Ing. Jan Sedlář, Univerzitní Centrum Energeticky Efektivních Budov České Vysoké Učení Technické v Praze OBSAH Motivace k vývoji tepelných čerpadel pokročilejších
VíceRegulace krevního tlaku
Univerzita Karlova v Praze - 1. Lékařská fakulta Regulace krevního tlaku III. Interní klinika LF1 a VFN J. Kudlička 1 Cílová funkce hlavní funkce KVS perfúze tkání a orgánů (nutriční a funkční) tlakové
VícePráce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži
Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži Cíl úlohy Zopakování základní teorie regulačního obvodu a PID regulátoru Ukázka praktické aplikace regulačního obvodu na regulaci výšky hladiny v
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Modelování v geotechnice Metoda oddělených elementů (prezentace pro výuku předmětu Modelování v geotechnice) doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního
VíceRÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVENÉ ZPŮSOBILOSTI. v oboru PERFUZIOLOGIE PRO VŠEOBECNÉ SESTRY
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVENÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru PERFUZIOLOGIE PRO VŠEOBECNÉ SESTRY 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti
VíceElektrokardiografie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Elektrokardiografie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektrokardiografie základní diagnostická metoda, umožňující snímání a záznam elektrické aktivity srdce
VíceVýukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ
Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Modul: Automatizace Téma workshopu: Řízení pneumatických (hydraulických) systémů programovatelnými automaty doplněk k workshopu 1 Vypracoval: Ing. Michal Burger
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství
České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství Elektronická podpora studia v bakalářských a magisterských studijních oborech na FBMI ČVUT Jozef ROSINA, Jiří HOZMAN děkan, proděkan
VíceObr. 1. Grafické programovací prostředí LabVIEW
Úloha č. 1: Měření časové konstanty RC členu Úvod Laboratorní úloha se zabývá měřením časové konstanty RC členu pomocí měřicí karty NI USB-6009, která je přes USB port připojena k počítači a řízena (ovládána)
VíceAlgebra blokových schémat Osnova kurzu
Osnova kurzu 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů Automatizace - Ing. J. Šípal, PhD 1 Osnova
Více