Program počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie Program of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia
|
|
- Arnošt Janda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Program počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie Program of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia Mabel Rodriguez1,2, Pavel Mohr1,2,3, Marek Preiss1,2 1 Centrum neuropsychiatrických studií, Praha 2 Psychiatrické centrum Praha 3 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha Souhrn Poruchy kognitivních funkcí u schizofrenie významně ovlivňují funkční výsledné stavy onemocnění. Kognitivní postižení se projevuje především v paměti, stavech pozornosti a ve vyšších exekutivních funkcích. Při pokusu o nápravu kognitivní dysfunkce se s částečným úspěchem využívá celá řada rehabilitačních programů, z nichž některé využívají i počítače. Dosavadní zkušenosti s počítačovou rehabilitací jsou nadějné, ukazuje se, že schizofrenní nemocní jsou schopni dokončit úlohy a jsou motivováni. Představujeme projekt počítačové rehabilitace kognitivního deficitu u schizofrenie, který využívá Bracyho program PSS CogReHab, a prezentujeme první zkušenosti s tímto rehabilitačním programem. Klíčová slova: kognitivní deficit, rehabilitace, schizofrenie, počítač, neuropsychologické testy Summary Impairment of cognitive functions in schizophrenia has a severe impact on the functional outcome of illness. Cognitive deficit can be detected in memory, attentional states, and executive functioning. Numerous rehabilitation programs are successfully used in remediation of cognitive dysfunction, some of them are computer-assisted. Experience with computer rehabilitation is encouraging, schizophrenic patients are able to complete tasks, they are motivated. We introduce a project of computer-assisted cognitive rehabilitation in schizophrenia using Bracy s PSS CogReHab program, and present our first experience. Key words: cognitive deficit, rehabilitation, schizophrenia, computer, neuropsychological tests Rodriguez M, Mohr P, Preiss M. Program počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie. Psychiatrie 2002;6(Suppl.4): Kognitivní deficit u schizofrenie
2 Poruchám kognitivních funkcí u schizofrenie a jejich významu pro klinický obraz, průběh a výsledné stavy onemocnění se věnuje v poslední době zvýšená pozornost. Kognitivní deficit již není považován za doprovodný či sekundární příznak, ale spíše za samotné jádro postižení u schizofrenie. Jedná se o důležitou patologickou dimenzi onemocnění, která významně ovlivňuje funkční výsledné stavy onemocnění, jako je zařazení do komunity, řešení sociálních problémů a získávání nových dovedností (Green et al., 2000; Sharma a Harvey, 2000). Problematiku kognitivních funkcí u schizofrenie u nás přehledně zmapovali Tůma a Lenderová (2001). Kognitivní deficit u schizofrenie se zdá být stabilní v čase, nezávislý na věku, začátku onemocnění, ani na progresi symptomatologie (Heaton et al., 2001) a též nesouvisí s intelektem (Weickert et al., 2000). Většina autorů se shoduje v tom, že kognitivní dysfunkce se projevuje především v paměti, ve stavech pozornosti a ve vyšších integrujících exekutivních funkcích (Weickert et al., 2000; Green et al., 2000). Další autoři uvádějí i poruchy v expresivních složkách kognice, jako je řeč a motorika (Tůma a Lenderová, 2001), avšak výsledky studií jsou nejednoznačné. Je důležité také připomenout, že ne každý nemocný schizofrenií vykazuje kognitivní deficit, a uvědomit si, že deficit není specifický pro schizofrenii. Lze jej zaznamenat i u jiných psychiatrických poruch, u deprese (Merriam et al., 1999), obsedantněkompulzivní poruchy (Okasha et al., 2000), schizotypální poruchy (Volgmaier et al., 2000). Zvýšená pozornost se věnuje detekci kognitivního deficitu pomocí neuropsychologických testů (Tůma a Lenderová, 2001). Samotná lokalizace kognitivní dysfunkce podle oblasti postižení je problematická, neboť většina testů měří několik funkcí současně. Nicméně právě rozvoj neuropsychologických testů, spolu s využitím nových statistických metod a nástupem zobrazovacích metod v neuropsychiatrickém výzkumu, významně přispěl k rozvoji v této oblasti. Možnosti rehabilitace kognitivního deficitu Dalším logickým krokem je posun od diagnostiky a popisu postižení k jeho nápravě, terapii a rehabilitaci (Green, 1999; 2000; Bell et al., 2001). Navzdory pokrokům, které přinesl bouřlivý rozvoj v oblasti psychofarmakologie a nadějím spojeným s pozitivním ovlivněním kognitivního postižení při terapii antipsychotiky druhé generace (Keefe et al., 1999; Harvey a Keefe, 2001), jsou praktické možnosti terapie dosud limitované. Tato skutečnost dále podtrhuje význam, který má v současnosti rehabilitace kognitivní dysfunkce u schizofrenie (Bellack et al., 1999; Wykes, 2000). Cílem rehabilitace je zvýšit rychlost, flexibilitu a následně též efektivitu zpracování informací. Rehabilitace může být zaměřená na jednotlivé specifické funkce, nebo celkovou úroveň zpracování informací, podle charakteru postižení a primárního onemocnění lze zvolit přístup kompenzační anebo restorativní. V neposlední řadě též musíme přihlédnout k heterogenitě onemocnění. Zhruba do 70. let 20. století převládal v rehabilitaci kognitivního deficitu u schizofrenie přístup spočívající v posilování psychoedukačních a psychosociálních technik, jejichž efektivita je v důsledku kognitivního postižení významně snížena. Významný pokrok v rehabilitaci znamenal v 80. letech Brennerův program IPT (Integrated Psychological Therapy for Schizophrenic Patients; Brenner et al., 1994). IPT je klinický program sestávající z množství podprogramů, z nichž pouze jeden je zaměřen na kognitivní schopnosti. Aktivity probíhají ve skupině, trénink je didaktický. Naopak k určité skepsi vedly výsledky studie Goldberga a spol. (1987), na základě nichž došli k závěrům, že díky negativní zkušenosti s nácvikem Wisconsinského testu třídění karet (WCST) nelze rehabilitovat kognitivní deficit schizofreniků. Tento pesimistický pohled se podařilo překonat až s výsledky dalších studií (Bellack et al., 1990; Delahunty et al., 1993), které prokázaly, že chroničtí schizofrenici mohou zlepšovat svůj výkon ve WCST, pokud dostanou specifičtější instrukce a úkol je jasně strukturován. Dalším přínosem k neuropsychologické rehabilitaci, včetně rehabilitace u schizofrenie, bylo uvedení počítačových rehabilitačních programů (Preiss, 1997; 1998; Cooper, 1999). Možnosti rehabilitačních technik sahají od pracovní terapie přes kombinované techniky (zahrnující kognitivně behaviorální terapii, sociální rehabilitaci apod.) až po komplexní přístupy, využívající například počítačové programy v kombinaci s technikami tužka-papír. Rehabilitace může být individuální podle deficitu, skupinová, trénující jen bazální části informačního processingu, anebo může kombinovat oba přístupy.
3 Účinnost rehabilitace kognitivního deficitu u schizofrenie byla sledována v četných studiích (přehled Wykes, 2000) a navzdory především metodologickým problémům se zdá, že je namístě opatrný optimizmus: většina autorů se shoduje v tom, že kognitivní postižení u schizofrenie lze rehabilitovat. Zajímavým nálezem, naznačujícím další možné směry výzkumu, jsou i kazuistiky, podle kterých rehabilitace kognitivních funkcí u dvou schizofrenních pacientů přinesla i zlepšení mozkové perfuze na SPECTu (Wykes, 1998; Peňades et al., 2000). Využití počítačů v rehabilitaci Výhody a nevýhody použití počítačů v neuropsychologické rehabilitaci shrnuje například Preiss (1998) nebo Suslow et al. (2001). Mezi výhody patří především komplexnost administrovaných úloh, kvalitní a přesná okamžitá zpětná vazba, schopnost zvýšené motivace, flexibilita v reakci na výkony a chyby, schopnost uchovávat a zpracovávat data, přesné zpracování, usnadnění práce terapeuta, různé formy posilování a možnost systematicky měnit stupeň obtížnosti. Naopak nevýhody mohou být spojené s volbou nevhodných programů anebo nevhodným použitím správných programů, s problémy při zacházení s počítačem, ale i s generalizací výsledků do každodenního života. Existuje velké množství rehabilitačních programů pro schizofrenii, které využívají počítače, často v kombinaci s ostatními přístupy. Kromě již zmíněného IPT je to například Cognitive Enhancement Therapy (CET; Hogarty a Flesher, 1999), spojující interaktivní software a skupinová sociální cvičení, nebo Cognitive Remediation Program (Vauth et al., 2000). Širokou nabídku specializovaných softwarů ilustruje i přehled Olbricha (1996), který shrnuje německé zkušenosti s počítačovou rehabilitací v psychiatrii. Efektivitou počítačové rehabilitace u schizofrenie se zaměřením na nácvik pozornosti se ve svém přehledu zabývali Suslow a spol. (2001). Z množství metodologicky heterogenních studií vybrali devět a v metaanalýze výsledků nalezli signifikantní zlepšení v 16 z 35 sledovaných proměnných, které sloužily jako index účinnosti. V malé studii 21 chronických schizofreniků Benedict a spol. (1989) zjistili signifikantní zlepšení v úkolech reakčního času ve sledované skupině oproti jak kontrolní skupině s placebo nácvikem pozornosti, tak i kontrolní skupině bez léčby. Medalia se spolupracovníky (1994) potvrdila ve skupině 27 chronických schizofreniků, kteří podstoupili počítačový nácvik pozornosti, zlepšení v testu Continuous Performance Test (CPT) jak proti počátku studie, tak i ve srovnání s kontrolní skupinou 27 nemocných, kteří pasivně sledovali video. Zajímavé výsledky přinesla i studie, kterou publikoval Burda a spol. (1994). V experimentální skupině 40 pacientů s chronickou schizofrenií a schizoafektivní psychózou, kteří kromě pravidelných terapeutických aktivit podstoupili též počítačový nácvik, došlo k signifikantnímu zlepšení v subtestech paměti podle Wechslerovy paměťové škály (WMS) i v Testu cesty A i B a navíc měli méně subjektivních kognitivních problémů. Naopak u kontrolní skupiny 29 chronických pacientů, kteří absolvovali pouze terapii, nedošlo k žádné změně ve sledovaných parametrech. Prokázalo se, že nemocní byli schopni bez problémů pracovat s počítači bez ohledu na závažnost psychopatologie, s vysokým stupněm motivace a ve většině případů úspěšně dokončit úkoly. Projekt počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie v CNS V rámci Centra neuropsychiatrických studií vznikl na půdě Psychiatrického centra Praha projekt počítačové učebny, která bude sloužit pro rehabilitaci kognitivního postižení hospitalizovaných i ambulantních nemocných s různými psychiatrickými diagnózami. Uspořádání učebny umožňuje paralelní práci ve skupině a současně individualizovaný přístup upravený podle potřeb a schopností nemocných. V této počítačové učebně se také v současné době realizuje projekt oddělení aplikovaného výzkumu CNS, který je zaměřen na rehabilitaci kognitivních funkcí u schizofrenie. Do programu vstupují nemocní s diagnózou schizofrenie ve stabilizované fázi onemocnění a s potvrzeným deficitem kognitivních funkcí. Nemocní jsou při vstupu do studie a při jejím ukončení testováni baterií neuropsychologických testů (např. Ravenovy progresivní matice; Continuous Performance Test; Test
4 cesty; Paměťový test učení; Reyova a Taylorova figura; Wisconsin test třídění karet; Opakování čísel z Wechslerovy inteligenční škály pro dospělé WAIS-III; Prostorová pracovní paměť z Wechslerovy paměťové škály WMS-III). Závažnost onemocnění a přítomnost vedlejších nežádoucích účinků je hodnocena pomocí standardních psychiatrických posuzovacích stupnic; při vstupu do studie a po jejím ukončení také pacienti vyplňují dotazníky kvality života. Všichni účastníci studie podstoupí trénink kognitivních funkcí pomocí komplexního programu: kombinace přístupu tužka-papír, počítačového programu a nácviku sociálních dovedností. Počítačová rehabilitace zahrnuje administraci Bracyho programu PSS CogReHab (Bracy, 1986) v komplementárních modulech se stupňující se náročností po dobu 8 týdnů s frekvencí 3 sezení týdně (celkem 24 aplikací). Program obsahuje 8 modulů s modifikovatelnými parametry, celkem se skládá z 64 úloh. S jeho pomocí lze trénovat kognitivní funkce od nácviku pozornosti a exekutivních dovedností přes vizuálně prostorové a paměťové úkoly až po komplexní řešení problémů. Jeho další výhodou je srozumitelnost, snadné použití, individuální nastavení. Základními sledovanými proměnnými jsou změny ve skórech a subskórech testů výše uvedené testové baterie, ke kterým dojde po ukončení počítačové rehabilitace. První zkušenosti s počítačovou rehabilitací kognitivních funkcí u schizofrenie V současné době, na počátku června 2002, byli do programu zařazeni celkem čtyři pacienti s diagnózou schizofrenie. Dva z nich pokračují po ukončení hospitalizace ambulantní formou. Vzhledem k tomu, že se jedná o probíhající projekt a žádný z nemocných dosud neabsolvoval celý program, nejsou zatím k dispozici výsledky sledovaných proměnných. Nicméně naše první zkušenosti potvrzují údaje z literatury: pacienti jsou schopni absolvovat nácvik, dokončit úlohy, jsou motivovaní a jejich výkon v čase má vzestupnou tendenci. Jak však ukazuje níže uvedená kazuistika, s rehabilitačním programem mohou významně interferovat další faktory, jako je nepříznivý průběh onemocnění. Kazuistika 21letá absolventka gymnázia, plný invalidní důchod z psychiatrické indikace (dg. paranoidní schizofrenie), svobodná, bezdětná, žije s rodiči. Otec otce alkoholik, jinak bez psychiatrické zátěže. Porod komplikovaný, kříšena. Astma bronchiale, polyvalentní alergie, v 9 letech komoce. Celoživotně introvertovaná, konflikty s rodiči, dobrý vztah s bratrem. Před počátkem onemocnění pravidelný úzus marihuany, příležitostně pervitin, halucinogeny. V říjnu 1999 totální alopecie stresové etiologie. První kontakt s psychiatrií v říjnu 1999 pro hypoprosexii, poruchy paměti, strach z lidí, pocity ovlivňování, sebepoškozování, insomnii. Poprvé hospitalizována pro paranoidně halucinatorní psychózu, suspektně vyvolanou používáním stimulancií. Opakované hospitalizace na psychiatrii v letech 2000, 2001, 2002, vždy s diagnózou paranoidní schizofrenie. Relapsy při vysazení medikace, v souvislosti s užitím psychoaktivních látek i spontánní, vždy paranoidně halucinatorní symptomatologie, dále afektivní (deprese, úzkost) a negativní symptomy, suicidální pokus. Léčena antipsychotiky, antidepresivy, elektrokonvulze, dochází na psychoterapeutické skupiny, do denního stacionáře, v době remise pracuje v chráněné dílně. V době poslední hospitalizace v PCP, v dubnu 2002, byla neuropsychologicky vyšetřena, diagnostikován kognitivní deficit. V době, kdy byl její psychický stav stabilizován, zahájila program počítačové rehabilitace kognitivních funkcí. Během nácviku prokazuje vysoký stupeň motivace, má aktivní zájem o jeho pokračování během ambulantní terapie. Její výkon se během rehabilitace zlepšoval, především v reakčním čase, který byl homogennější. Počátkem června však přerušuje docházku na nácvik a, jak se ukazuje při ambulantní kontrole, v důsledku spontánního relapsu psychózy není schopna pokračovat v rehabilitačním programu, který je přerušen. Podpořeno projektem MŠMT CNS LN00B122.
5 PhDr. Mabel Rodriguez Psychiatrické centrum Praha Ústavní Praha 8 Tel.: Fax: rodriguez@pcp.lf3.cuni.cz Literatura Bell M, Brusin G, Greig T, Corcoran C, Wexler B. Neurocognitive enhancement therapy with work therapy. Arch Gen Psychiatry 2001;58: Bellack AS, Mueser KT, Morrison RL, Tierney A, Podell K. Remediation of cognitive deficits in schizophrenia. Am J Psychiatry 1990;147: Bellack AS, Gold JM, Buchanan RW. Cognitive rehabilitation for schizophrenia: problems, prospects, and strategies. Schizophr Bull 1999;25: Benedict RH, Harris AE. Remediation of attention deficits in chronic schizophrenic patients: a preliminary study. Br J Clin Psychol 1989;28(Pt 2): Bracy OL. Cognitive rehabilitation: a process approach. Cogn Rehabilit 1986;4: Brenner HD, Roder V, Hodel B, Kienzle N, Reed D, Liberman RP. Integrated Psychological Therapy for Schizophrenic Patients (IPT). Göttingen, Germany: Hogrefe and Huber Publishers, Burda PC, Starkey TW, Dominguez F, Vera V. Computer-assisted cognitive rehabilitation of chronic psychiatric inpatients. Comp Hum Behav 1994;10: Cooper RS. Treatments for schizophrenia: implications for cognitive rehabilitation therapy. J Cogn Rehabilit 1999;17:8 11. Delahunty A, Morice R, Frost B. Specific cognitive flexibility rehabilitation in schizophrenia. Psychol Med 1993;23: Goldberg TE, Weinberger DR, Berman KF, Pliskin NH, Podd MH. Further evidence for dementia of the prefrontal type in schizophrenia? Arch Gen Psychiatry 1987;44: Green MF. Interventions for neurocognitive deficits: editor s intro-duction. Schizophr Bull 1999;25: Green MF, Kern R, Braft DL, Mintz J Neurocognitive deficits and functional outcome in schizophrenia: are we measuring the right stuff?. Schizophr Bull 2000;26: Harvey PD, Keefe RS. Studies of cognitive change in patients with schizophrenia following novel
6 antipsychotic treatment. Am J Psychiatry 2001;158: Heaton R, Gladsjo J, Palmer B, Kuck J, Marcotee T, Jeste D. Stability and course of neuropsychological deficits in schizophrenia. Arch Gen Psychiatry 2001;58: Hogarty GE, Flesher S. Practice principles of cognitive enhancement therapy for schizophrenia. Schizophr Bull 1999;25: Keefe RS, Silva SG, Perkins DO, Lieberman JA. The effects of atypical antipsychotic drugs on neurocognitive impairment in schizophrenia: a review and meta-analysis. Schizophr Bull 1999;25: Medalia A, Aluma M, Tryon W, Merriam AE. Effectiveness of attention training in schizophrenia. Schizophr Bull 1998;24: Merriam E, Thase M, Haas G, Keshavan M, Sweeney J. Prefrontal cortical dysfunction in depression determined by Wisconsin Card Sorting Test Performance. Am J Psychiatry 1999;156: Okasha A, Rafat M, Mahallawy N, El Nahas G, El Dawla AS, Sazed M, El Kholi S. Cognitive dysfunction in obsessive-compulsive disorder. Acta Psychiatr Scand 2000;101: Olbrich R. Computer based psychiatric rehabilitation: current activities in Germany. Eur Psychiatry 1996;11(Suppl.2):60s 65s. Peňades R, Boget T, Lomena F, Bernardo M, Mateos JJ, Laterza C, Pavia J, Salamero M. Brain perfusion and neuropsychological changes in schizophrenic patients after cognitive rehabilitation. Psychiat Res 2000;98: Preiss M. Počítačová rehabilitace psychických funkcí. Čs Psychol 1997;3: Preiss M a kol. Klinická neuropsychologie. Praha: Grada Publishing, 1998; 408. Sharma T, Harvey P, eds. Cognition in Schizophrenia. New York: Oxford University Press, 2000; 363 pp. Suslow T, Schonauer K, Arolt V. Attention training in the cognitive rehabilitation of schizophrenic patients: a review of efficacy studies. Acta Psychiatr Scand 2001;103: Tůma I, Lenderová Z. Schizofrenie a kognitivní funkce. Psychiatrie 2001;5: Vauth R, Dietl M, Stieglitz RD, Olbrich HM. Kognitive remediation. Eine neue chance in der rehabilitation schizophrener storungen? Nervenarzt 2000;71: Volgmaier M, Seidman L, Niznikiewicz M, Dickey C, Shenton M, McCarley R. Verbal and nonverbal neuropsychological test performance in subjects with schizotypal personality disorder. Am J Psychiatry 2000;157: Weickert T, Goldberg T, Gold J, Bigelow L, Egan M, Weinberger D. Cognitive impairments in patients with schizophrenia displaying preserved and compromised intellect. Arch Gen Psychiatry 2000;57: Wykes T. What are we changing with neurocognitive rehabilitation? Illustrations from two single cases of changes in neuropsychological performance and brain systems as measured by SPECT. Schizophr Res 1998;34: Wykes T. Cognitive rehabilitation and remediation in schizophrenia. In: Cognition in Schizophrenia. Eds.: Sharma T, Harvey P. New York: Oxford University Press, 2000:
7
Možnosti nefarmakologických přístupp stupů k ovlivnění kognitivního deficitu Bracyho program. Hana PřikrylovP ikrylová Kučerov erová Psychiatrická klinika Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno Kognitivní
VícePrvní výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie
První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie First Results of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia Mabel Rodriguez 1,2,3, Pavel Mohr 1,2,4,
VíceSledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií
Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel
VíceOddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004
Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Department of clinical application research, center of neuropsychiatric studies in 2000 2004 Pavel Mohr 1,2,3, Marek Preiss 1,2,
VícePsychologické vyšetření je systematický a klinickým psychologem řízený proces, jehož cílem je poznání psychiky pacienta, případně i toho, co ji v konk
Psychologické vyšetření u jednotlivých diagnostických okruhů Hana Přikrylová Kučerová Psychiatrická klinika LF MU Brno Psychologické vyšetření je systematický a klinickým psychologem řízený proces, jehož
VícePsychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem A.Hrubcová, O.Pěč Klinika ESET { Skupinové psychoterapeutické programy
VíceNeuropsychologická rehabilitace kognitivních funkcí
Neuropsychologická rehabilitace kognitivních funkcí Alice Pulkrabková Ústřední lékařsko-psychologické oddělení, ÚVN VFN Praha Design - Pavel Král Rehabilitace kognitivních funkcí Součást celostní péče
VíceZměny kognitivních funkcí v průběhu roku po propuknutí schizofrenie
Změny kognitivních funkcí v průběhu roku po propuknutí schizofrenie Přikryl R., Kučerová H., Navrátilová P., Kašpárek T., Češková E., Černík M., Pálenský V. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno, přednostka
VíceNávrh koncepce neurorehabilitačního centra
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 10, 2006 Michal Černík, Petra Navrátilová, Lubomír Vašina Návrh koncepce neurorehabilitačního
VícePsychoedukace u schizofrenie
Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3
Více4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné
4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a ambulantních psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné MUDr. Ondřej Pěč -
VíceRehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie
31 Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie PhDr. Mgr. Lada Furmaníková, Ph.D. Konzultant v oblasti sociálních služeb, Ústí nad Labem Příspěvek
VíceDOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ
DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ Lada Furmaníková Anotace: Deficit kognitivních funkci je dnes považován za jeden z jádrových příznaků schizofrenie.
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
Vícemladí věkem mladí duší
mladí věkem mladí duší NEURODAY Motto: Kdo je počítač? Není unavený, rozhněvaný nebo otrávený. Vždy je ochotný naslouchat a podávat důkazy toho, že slyšel. Může pracovat v každou denní dobu, ať již ve
VíceRehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby
Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u
VíceProces identifikace (cost- ) efektivních intervencí. Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal
Proces identifikace (cost- ) efektivních intervencí Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal Cíl Vytvořit a doporučit list (balíček) cost-efektivních intervencí pro každé onemocnění z SMI, CMD, dětské a geriatrické
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceNEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ
NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY
VíceTRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
VíceVýroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování
Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika
VíceK T B T U S C S HI H Z I O Z F O REN E IE
KBT U SCHIZOFRENIE MUDr. Petr Možný HISTORICKÝ PŘEHLED Psychoanalýza Freud, Jung Daseinsanalýza Binswanger, Boss Dynamické směry - jen kasuistiky, ale kromě úspěchů i zhoršení psychického stavu, velmi
Více5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
VíceKomorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceKOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE
KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE Mgr. Hana Krupníková PhDr. Pavel Harsa, PhD. Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrická klinika 1.lékařské
VíceCentra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan
Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními
VíceWisconsin Card Sorting Test, Revised and Expanded
Wisconsin Card Sorting Test, Revised and Expanded Účel: měření abstraktního uvažování, neuropsychologická metoda Populace: 6,5 89 let Rok vydání: 1981-1993 Zkratka metody: WCST Skóry: 11 (Number of Trials
VíceMgr. Tomáš Petr. Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou
Mgr. Tomáš Petr Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou Průběh schizofrenie Časté relapsy během prvních 5 let trvání nemoci 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 30-50% 40-60% 80% 80% 1. rok
VíceDoprava: metro C, stanice Kobylisy, autobus 371 a 374 do zastávky Klecany U Hřbitova
Neurovědy I, IV. ročník letní semestr 2017/2018 MUDr. Tomáš Novák, Ph.D. (tomas.novak@nudz.cz) Datum Hod. Kruh Místo výuky Vyučující Téma (/praktika) 3.4.2018 Klinický 5,6, 3.LF UK, 221 Prof. Bankovská
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VíceKognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň
Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň Terminologie Chování obsahuje z pohledu neuropsychologie 3 hlavní systémy: Kognitivní funkce Emoce (city a motivace)
VíceKognitivní deficit: Od screeningu k podrobnějšímu neuropsychologickému vyšetření. Sabina Goldemundová
Kognitivní deficit: Od screeningu k podrobnějšímu neuropsychologickému vyšetření Sabina Goldemundová Kdy nestačí screening? Pohled indikujícího lékaře X psychologa X pacienta Poměr cena : výkon Co všechno
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceLOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)
LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 18 01 Praha tel.: + 40 4 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,
VíceLucie Motlová1,2, Eva Dragomirecká2, Filip Španiel2, Pavla Šelepová2
Vliv rodinné psychoedukace u schizofrenie na kvalitu života pacientů a jejich příbuzných Family Psychoeducation in Schizophrenia and Quality of Life in Patients and their Relatives Lucie Motlová1,2, Eva
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VícePŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:
VíceDOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018
Psychosociální intervence Edukace viz odkaz č. 1 a 2 Informace o diagnóze, příznacích a předpokládaném průběhu nemoci, mož nostech léčby Psychologická podpora : pomoc přijmout situaci a adaptovat se na
VíceProgram 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD
Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním
VícePAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ: SOUČASNÉ NORMY PRO DĚTI VE VĚKU 9 14 LET
Left.gif (10785 Midlle.gif (12243 Right.gif (10788 PAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ: SOUČASNÉ NORMY PRO DĚTI VE VĚKU 9 14 LET AUDITORY VERBAL LEARNING TEST: COMPREHENSIVE NORMS FOR CHILDREN 9 14 YEARS OLD Marek Preiss1,
VícePŮVODNÍ PRÁCE Profil a dynamika kognitivního výkonu při léčbě antidepresivy (Pilotní studie)
PŮVODNÍ PRÁCE Profil a dynamika kognitivního výkonu při léčbě antidepresivy (Pilotní studie) Navrátilová P., Češková E., Přikryl R., Kučerová H. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno, přednostka prof.
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 11 17.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Královéhradeckém
VíceŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha
ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE Kateřina Kopečková FN Motol, Praha Klinická hodnocení LP Nedílnou součásti vývoje léčiva Navazují na preklinický výzkum Pacienti jsou subjekty hodnocení V
VíceKognitivní rehabilitace, efekt u akutních onem.(cmp) a chronicky-progredientních onem.(ad).
Kognitivní rehabilitace, efekt u akutních onem.(cmp) a chronicky-progredientních onem.(ad). Pavel Ressner, Petr Nilius, Petra Szajtarová, Petra Bártová, Dagmar Beránková, Hana Srovnalová Kognitivní centrum,
VíceReforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice
Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším
VícePacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
Pacienti s duáln lní diagnózou v ordinaci pro návykovn vykové nemoci MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. leden 2005 říjen 2006 323 klientů / 142 v systematické léčbě z nich
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceZákladní principy psychologické diagnostiky
Základní principy psychologické diagnostiky Psychodiagnostika dětí a mládeže Psychodiagnostika dětí a mládeže, PSY 403 Přednáška 1 Prof. PhDr. I. Čermák,CSc. Obsah přednášky 1. Psychologická diagnostika
VíceK čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?
Jméno a příjmení školence: K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu v oboru dětská
VícePedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.
Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní
VíceVZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA KROMĚŘÍŽ vytvořila a od září 2014 připravila k realizaci šest odborných a jeden manažerský
VíceInformace ze zdravotnictví Plzeňského kraje
Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Plzeň 1.9.2003 1 Činnost oboru psychiatrie, včetně sexuologie a AT péče v Plzeňském kraji v roce
VíceProfil kognitivního poškození u schizofrenních pacientů a pacientů s depresivní poruchou
Profil kognitivního poškození u schizofrenních pacientů a pacientů s depresivní poruchou Kučerová H., Kunovská M., Přikryl R., Navrátilová P., Černík M. Psychiatrická klinika LF MU a FN, Brno přednosta
VíceK čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?
Jméno a příjmení školence: K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu v oboru klinická
VícePsychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností
Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností Sabina Goldemundová Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Psychogenní poruchy Bez organického podkladu
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VíceMartina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození
VíceOTÁZKY TEORIE, POTŘEBY
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A LIDÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM: OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY Lada Furmaníková PRAXE Anotace: Text je věnován úvahám nad tématem potřebnosti speciálněpedagogických intervencí ve vztahu k osobám
VíceTomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče
Těžká sepse a akutní postižení ledvin (AKI) u dětí : Nezávislý rizikový faktor mortality a funkčního poškození Acute kidney injury in pediatric severe sepsis: An independent risk factor for death and new
VícePrezentace Centra psychoterapie
Prezentace Centra psychoterapie Centrum psychoterapie Obsah: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Založení Centra psychoterapie Bývalí a současní zaměstnanci Patroni CP Informace o skupinové psychoterapii
VíceJe potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč
Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950
Více{phocagallery view=category categoryid=5 limitstart=0 limitcount=0}
Adresa: Soběšovice 273 Telefon: 603105281, 604288940, 603477357 Mail: dobrapsychiatrie@seznam.cz Ordinační hodiny: V pracovní dny 8,00-14,00hod., Od září 2014: Víkendy jednou měsíčně pátek: 16,00-19,00hod,
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
VícePSYCHIATRIE / PSYCHIATRY
Neurobehaviorální vědy I psychiatrie, IV. ročník, 2018/2019 Datum Hod. Kruh Místo výuky Vyučující Téma (/praktika) 1.10.2018 8:00-9:30 Klinický Seminář 3,4 3.LF UK, 327 Jelínkova p. Prof. Bankovská Prof.
VícePsychologická diagnostika
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologická diagnostika NMgr. obor Psychologie 1 a Cíle, metody a činnosti psychologické diagnostiky.
Více11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu
Subjektivní stížnosti na paměť Demence Práh demence Martin Vyhnálek Časná stádia MCI mírná kognitivní porucha Klinicky asymptomatické stádium Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VíceÚvod do psychoterapie. Mgr. Jan Haase
Úvod do psychoterapie Mgr. Jan Haase Kdo je psycholog a kdo psychiatr? Psycholog je absolvent filozofické fakulty na vysoké škole (Mgr., PhDr.) - má humanitní vzdělání ve zdravotnictví se zaměřuje zejména
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
VíceRole ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková
Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit
VícePéče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s.
Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s. Markéta Dolejší, Petr Buchta Magdaléna, o.p.s. AT konference, Seč, 7.6.2017 Co je naším cílem? Zařazení do běžného života
VíceODYSSEA Mezinárodní institut KBT
ODYSSEA Mezinárodní institut KBT Základní informace o výcviku Název výcviku: Výcvik je určen: Výcvik v kognitivně behaviorální terapii zdravotnickým pracovníkům (zdravotním sestrám, lékařům, psychologům,
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 8 18.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Pardubickém kraji v roce 2003
VíceMĚŘENÍ KOGNITIVNÍHO DEFICITU
MĚŘENÍ KOGNITIVNÍHO DEFICITU MEASURING OF COGNITIVE DEFICITS Marek Preiss Psychiatrické centrum Praha, Centrum neuropsychiatrických studií SOUHRN V měření kognitivních deficitů jsou rozpory na úrovni kliniky
VíceOTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015
OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015 ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII,
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VíceTrénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce
Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com
VíceVLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE. MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň
VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň Spoluautoři I. Holečková 2, P. Brenkus 3, P. Honzíková 1, S. Žídek 2, J. Beneš 1 a I. Chytra
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VíceVyšetřovací metody II
Vyšetřovací metody II Zásady testování v rehabilitaci Součástí vyšetřovacích postupů v rehabilitaci je i získání informací o tělesném i psychickém stavu a možnostech pacienta. Testování stavu pacienta
VícePSYCHIATRIE IV. ročník zimní semestr 2010/2011 Modul IIC-Klinicko patologické základy medicíny
IV. ročník zimní semestr 2010/2011 Modul IIC-Klinicko patologické základy medicíny Kurs: Dušnost a bolest na hrudníku (psychiatrie) Zodpovědný pedagog za část psychiatrie: Doc. MUDr. Lucie Bankovská Motlová,
VíceREFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV
REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV 1/ ZVÝŠIT KVALITU PSYCHIATRICKÉ PÉČE SYSTÉMOVOU ZMĚNOU ORGANIZACE JEJÍHO POSKYTOVÁNÍ. 2/ OMEZIT STIGMATIZACI DUŠEVNĚ
VíceKognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN
Kognitivní poruchy u RS Eva Havrdová 1.LF UK a VFN Celkový přehled Výskyt kognitivních poruch: 43 70 % pacientů s RS ve všech stadiích choroby Lépe koreluje s progresí nemoci, atrofií CNS Důležitá determinanta
VíceUhrováT. 1,2, Růžička E. 2, Jech R. 2, Urgošík D. 3
UhrováT. 1,2, Růžička E. 2, Jech R. 2, Urgošík D. 3 1 Psychiatrickáklinika I.LF UK a VFN 2 Neurologickáklinika I.LF UK a VFN 3 Odd. stereotaktickéa radiačníneurochirurgie Na Homolce Praha Psychiatrickákomorbidita
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceNeuropsychologická zkouška vizuální paměti Vodítka pro dětskou klinickou praxi
Neuropsychologická zkouška vizuální paměti Vodítka pro dětskou klinickou praxi Neuropsychological test of visual memory The norms for children Marek Preiss 1, Jana Motejlková 2, Ivana Janů 2, Eva Kolárová
VíceCÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceAleš BARTOŠ. AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha
Aleš BARTOŠ AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika UK 3. LF, FN Královské
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VíceOkruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika
VícePROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?
PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem
Více