Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků v ČR její tvorba a aktuální stav

Transkript

1 Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků v ČR její tvorba a aktuální stav Helena Bouzková, Zlata Houšková Knihovny současnosti, Olomouc

2 Obsah prezentace Aktuální stav Koncepce CŽV knihovníků v ČR Rekapitulace procesu Průzkum a jeho výsledky Plán práce na poslední čtvrtletí roku 2015

3 Koncepce CŽV knihovníků Dílčí cíl Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta , resp V rámci priority 20. Zvyšovat kvalifikační úroveň pracovníků knihoven s cílem adaptovat je na rychle se měnící odborné nároky jejich profese Seznámení odborné veřejnosti s návrhem principů Koncepce CŽV (cíle, východiska, principy, postup prací) proběhlo vícekrát (též KKS 2013, 2014 ad.)

4 Rekapitulace Zpracovány teze/ principy Koncepce CŽV (na základě výsledků Analýzy věkové vzdělanostní a mzdové situace v knihovnách ČR z r a dalších drobnějších analýz) a zaslány k posouzení jednotlivým členům sekce vzdělávání SKIP (= zpracovatelský tým) Projednání (většinou) tezí s managementem v domovských knihovnách zpracovatelů, komentáře, stanoviska osobní nebo knihovny, resp. jejího vedení Podkladový materiál předložen jednání Ústřední knihovnické rady (ÚKR) v 1. pol Diskuse na jednání nezodpověděla zásadní otázky pro další postup prací

5 Rekapitulace Otázky prezentovány konferenci Knihovny současnosti 2014; navrženo jejich předložení k veřejné diskusi odborné veřejnosti Otázky reformulovány, zaslány předsedovi ÚKR k dalšímu postupu Zpracován rozsáhlý dotazník, pilotně ověřen na malém vzorku relevantních respondentů a následně vzhledem k jejich připomínkám zjednodušen, upraven V lednu 2015 Knihovnickým institutem NK ČR proveden a vyhodnocen průzkum k problematice CŽV knihovníků

6 Průzkum Cíl: zjistit názory vedoucích pracovníků větších knihoven na stanovení určitých povinností, pravidel či přijetí závazků vedení knihoven při přijímání nových pracovníků, inovaci a prohlubování kvalifikace těch, kteří v knihovnách již pracují Respondenti: management veřejných knihoven v městech nad obyvatel včetně krajských knihoven, větší vysokoškolské knihovny a další větší specializované knihovny

7 Účast v průzkumu Účast: 105 knihoven Městské knihovny (sídla nad 10 tisíc obyvatel) Krajské knihovny (všechny) a NK ČR Vysokoškolské knihovny Specializované knihovny Knihovny, které neuvedly kompletní identifikační údaje Údaje za pracovních míst

8 Městská knihovna nad 10 tis. obyv % Krajská knihovna % Ústřední specializovaná knihovna 2 2 % Vysokoškolská knihovna % Jiná specializovaná 9 9 % Neuvedlo % Celkem %

9 Pozice a úroveň vzdělání Počet úvazků % Katalogizátoři, akvizitéři SŠ 261 9% Katalogizátoři, akvizitéři VOŠ, Bc. 54 2% Katalogizátoři, akvizitéři VŠ % Knihovníci ve správě fondů SŠ 149 5% Knihovníci ve správě fondů VOŠ, Bc 16 1% Knihovníci ve správě fondů VŠ 48 2% Knihovníci ve službách SŠ % Knihovníci ve službách VOŠ, Bc % Knihovníci ve službách VŠ % Knihovníci v přímých službách SŠ 184 7% Knihovníci v přímých službách VOŠ, Bc. 22 1% Knihovníci v přímých službách VŠ 38 1% Knihovníci dětské oddělení SŠ 123 4% Knihovníci dětské oddělení VOŠ, Bc. 22 1% Knihovníci dětské oddělení VŠ 34 1% Metodici SŠ 74 3% Metodici VOŠ, Bc. 9 0% Metodici VŠ 51 2% Správci digitálních knihoven SŠ 25 1% Správci digitálních knihoven VOŠ, Bc. 24 1% Správci digitálních knihoven VŠ 31 1% Systémoví knihovníci SŠ 9 0% Systémoví knihovníci VOŠ, Bc. 4 0% Systémoví knihovníci VŠ 41 1% Celkem %

10 Struktura pozic bez ohledu na vzdělání Katalogizátoři, akvizitéři Knihovníci ve službách Knihovníci dětské oddělení Správci digitálních knihoven Knihovníci ve správě fondů Knihovníci v přímých službách Metodici Systémoví knihovníci Měk 11% 3% 53% 9% 14% 8% 2% KrajK 24% 10% 48% 6% 3% 4% 4% 2% Všk 29% 12% 29% 21% 2% 3% 4% Ostatní 36% 10% 24% 16% 1% 8% 4%

11 Struktura knihovnických pozic Městské knihovny: nejčetnější knihovníci ve službách (53 %), druhá skupina knihovníci v odděleních pro děti (14 %), třetí katalogizátoři a akvizitéři (11 %) Krajské knihovny: nejčetnější knihovníci ve službách (48 %), druhém místo katalogizátoři a akvizitéři (24 %), třetí knihovníci ve správě fondů (10 %) Vysokoškolské knihovny: skupiny knihovníků ve službách a katalogizátorů a akvizitérů jsou stejně početné (29 %), dále pak knihovníci v přímých službách (21 %). Specializované knihovny: nejvíce je katalogizátorů a akvizitérů (36 %), dále knihovníků ve službách (24 %) a přímých službách (16 %), celkem tedy ve službách 40%

12 Počty úvazků u jednotlivých pozic bez ohledu na vzdělání Pozice Počet úvazků % Knihovníci ve službách % Katalogizátoři, akvizitéři % Knihovníci v přímých službách % Knihovníci ve správě fondů % Knihovníci dětské oddělení % Metodici % Správci digitálních knihoven 80 3 % Systémoví knihovníci 54 2 %

13 Struktura podle vzdělání Středoškolské 1637,2 59 % Vyšší odborné 296,8 10 % Vysokoškolské 856,9 31 % Celkem 2790,9 100,0

14 Struktura podle vzdělání Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Měk 71% 11% 18% KrajK 53% 10% 37% Všk 54% 14% 32% Ostatní 51% 8% 41%

15 Otázka Pokud zjistíte, že pozice konkrétního pracovníka již vyžaduje vyšší stupeň vzdělání v oboru, přikážete zaměstnanci v takovém případě další studium?

16 Odpověď Neodpovědělo 4% Ne 37% Ano 59%

17 Odpověď Zvýšení kvalifikace v případě potřeby ano: 59% knihoven Nejpřísnější městské knihovny a krajské knihovny (65 % a 67 %) 37 % vedoucích knihoven zvýšení kvalifikace nepřikáže

18 Otázka Pokud si kvalifikaci nedoplní, přijmete/zaměstnáte na tuto pozici jiného zaměstnance s odpovídající kvalifikací?

19 Odpověď Neodpovědělo; 30; 29% Ano; 35% Ne; 38; 36%

20 Odpověď 35% knihoven by přijala na pozici jiného adekvátně kvalifikovaného zaměstnance. 37% knihoven by to neudělalo

21 Komentáře Pokud se vyskytne možnost zvýšit vzdělání v oboru, vždy ji doporučím pracovníkovi využít s motivací zlepšení platových podmínek. Snažíme se hledat jiná řešení, než nahrazení jiným pracovníkem. Není jednoduché propustit zaměstnance z důvodu nedostatečné kvalifikace. Zatím není stanoveno, že lze striktně něco zaměstnanci přikazovat, je možné doporučit. Zaměstnanci mohu nabídnout jiné místo, ale bez jeho souhlasu se nedá změna realizovat nebo přichází na řadu odpočet praxe a nižší ohodnocení. V některých případech může délka praxe nahradit stupeň vzdělání nebo situaci řešíme odpočtem praxe, nižším ohodnocením. Dalším způsobem řešení jsou organizační změny, přeřazení zaměstnance na jiné místo a podobně. Důležité jsou v těchto případech také specializační kurzy, které pomáhají nahradit nedostatečný stupeň vzdělání.

22 Komentáře Změny jsme spíš řešili doplňováním znalostí prostřednictvím školení. S tak vyhraněnou situací jsem se v naší knihovně nesetkala Pracovníci si doplňují vzdělání dobrovolně ve vlastním zájmu Máme spíše opačný problém na středoškolských pozicích pracují zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním Některé knihovny uvádějí, že takový problém u nich ještě nenastal Naši pracovníci se vzdělávají průběžně podle postupně se měnících nároků a požadavků (také v závislosti na technice a technologiích). Není možné zjistit, že jistá pozice vyžaduje vyšší stupeň vzdělání, spíš jde o uvědomění si potřeby dalších znalostí a dovedností, což vyžaduje uvedené průběžné vzdělávání. Není zde možné mluvit o vyšším stupni vzdělání v oboru, není třeba přikazovat zaměstnancům další studium.

23 Otázka Měl by se zaměstnanec povinně rekvalifikovat, tj. absolvovat akreditovanou oborovou rekvalifikaci a získat certifikát, pokud nemá odpovídající vzdělání?

24 Odpověď Neodpovědělo 7% Ne 17% Ano 76%

25 Odpověď K povinné rekvalifikaci se zástupci knihoven vyjádřili většinově pro: 76 % se domnívá, že pracovníci bez oborové kvalifikace by se měli povinně rekvalifikovat 17 % s povinnou rekvalifikací nesouhlasí

26 Komentáře Existuje převis knihovníků s odborným vzděláním, máme z čeho vybírat Na odbornou knihovnickou pozici vždy vybíráme jen uchazeče s oborovou školou. Na té trváme a z řady uchazečů si můžeme vždy vybrat Pokud nedojde ke změnám ve způsobu zařazování zaměstnanců do platových tříd, propojení Katalogu prací a NSK a v legislativě v oblasti odměňování, nelze rekvalifikaci nařídit. Stávající legislativa vyžaduje pouze odpovídající stupeň vzdělání, nikoliv vzdělání oborové

27 Otázka Pro které pracovní pozice má být rekvalifikace povinná?

28 Odpověď Pozice Relevantní knihovny* Souhlasí % Katalogizátoři, akvizitéři SŠ % Katalogizátoři, akvizitéři VOŠ, Bc % Katalogizátoři, akvizitéři VŠ % Knihovníci ve správě fondů SŠ % Knihovníci ve správě fondů VOŠ, Bc % Knihovníci ve správě fondů VŠ % Knihovníci ve službách SŠ % Knihovníci ve službách VOŠ, Bc % Knihovníci ve službách VŠ % Knihovníci v přímých službách SŠ % Knihovníci dětské oddělení SŠ % Knihovníci dětské oddělení VOŠ, Bc % Knihovníci dětské oddělení VŠ % Metodici VOŠ, Bc % Metodici VŠ % Správci digitálních knihoven SŠ % Správci digitálních knihoven VOŠ, Bc % Správci digitálních knihoven VŠ % Systémoví knihovníci VOŠ, Bc % Systémoví knihovníci VŠ %

29 Odpověď Povinně by se měli rekvalifikovat především systémoví knihovníci s VŠ vzděláním (74 %) a katalogizátoři a akvizitéři se SŠ vzděláním (71 %) Dále katalogizátoři a akvizitéři s VOŠ a VŠ vzděláním (67 % a 66 %) Poté metodici s VOŠ a VŠ vzděláním (67 % a 65 %), knihovníci ve službách se SŠ vzděláním (66 % knihoven). Nejmenší požadavek na rekvalifikaci je na pozice knihovník ve správě fondu bez ohledu na vzdělání (48%, 44% a 38%)

30 Otázka Pokud rekvalifikaci není třeba řešit oficiální cestou, co podle Vás stačí k získání konkrétní potřebné oborové kvalifikace?

31 Odpověď Jiné 25% Postupně různé kurzy 47% Víceletá praxe 28%

32 Odpověď Pokud by knihovny měly zvolit jiné řešení než rekvalifikaci, většinou by šlo o postupné vzdělávání prostřednictvím různých kurzů (47%) Víceletá praxe by nahradila rekvalifikaci v 28% knihoven Jinou možnost zvolilo 25% knihoven (většinou kombinaci těchto dvou možností)

33 Potvrzený princip Povinná rekvalifikace (s výjimkou pracovníků ve správě fondů, kde se požadavek pohybuje pod 50%)

34 Otázka Má se rekvalifikace/její prokázání týkat i vedoucích manažerů velkých knihoven?

35 Odpověď Nedpovědělo 12% Ne 32% Ano 56%

36 Odpověď Nadpoloviční počet respondentů se domnívá, že ano (56 %) 32 % respondentů se naopak domnívá, že vedoucí manažeři se rekvalifikovat nemusí

37 Komentáře Pokud se vedoucími manažery myslí ředitelé, tak ne. Pokud se jedná o vedoucí odborných útvarů, tam bych odbornou kvalifikaci i získanou rekvalifikaci vyžadovala Vedoucí manažeři prokazují svoji kvalifikaci při výběrovém řízení

38 Otázka Bude knihovna schopna nést náklady na úhradu rekvalifikace svých pracovníků, resp. na prokázání/certifikaci oborové kvalifikace?

39 Odpověď Nedpovědělo 15% Ano 39% Ne 46%

40 Odpověď 46 % knihoven se domnívá, že nebudou schopny nést náklady na úhradu rekvalifikace pracovníků. Nejčastěji mají obavy vedoucí městských knihoven a specializovaných knihoven, v obou případech jde o nadpoloviční většinu (55 %). 39 % knihoven se domnívá, že s náklady na rekvalifikaci pracovníků nebudou problémy Některé knihovny se domnívají, že by se zaměstnanec měl na nákladech za rekvalifikaci podílet, nebo ji celou sám hradit (!); v některých knihovnách již tato praxe existuje 14 % respondentů na otázku neodpovědělo

41 Komentáře Pracovník by si měl na své vlastí profesní vzdělání hradit sám, neboť je to především v jeho zájmu, organizace by mohla vyjít vstříc maximálně určitými úlevami Důvody nezodpovězení otázky: zatím není známa cena kurzů, ev. certifikátů, a není tak možné odhadnout náklady. Otázku nelze dopředu odpovědět, úhrada by proběhla v závislosti na finančních možnostech knihovny a výši nákladů

42 Otázka Mají se pracovníci na odborných knihovnických pozicích účastnit inovačních kurzů?

43 Odpověď Ne; 0; 0% Neodpovědělo; 9; 9% Ano; 91%

44 Odpověď Účast odborných pracovníků na inovačních kurzech si přeje naprostá většina manažerů knihoven (91 %) Záporně se nevyjádřil nikdo Inovační kurzy jsou brány jednoznačně pozitivně (je ovšem otázkou do jaké míry jsou knihovny obeznámeny s jejich podstatou)

45 Komentáře Inovační kurzy jsou profesním i osobním přínosem - získání přehledu o aktuálním stavu a trendech odborné činnosti a zároveň příležitost pro osobní setkání s kolegy Někteří respondenti vyjádřili obavu z přemíry vzdělávání: Vzhledem k tomu, že obsah a rozsah inovačního kurzu není znám, těžko se vyjadřovat k účasti a frekvenci. Je jistě žádoucí, ale na místě je obava, zda inovační kurzy nebudou kolidovat z průběžným vzděláváním v daných oblastech a specializacích, zda nedojde k souběhu a přemíře vzdělávání

46 Otázka Jaká by měla být frekvence inovačních kurzů v případě jednotlivých pracovních pozic?

47 Odpověď Méně než 5 let 5 let 7 let 10 let Není nutná Neodpovědělo Akvizitéři, katalogizátoři 42 % 35 % 8 % 3 % 0 % 12 % Knihovníci ve správě fondů 12 % 38 % 19 % 13 % 6 % 12 % Knihovníci ve službách 22 % 47 % 10 % 6 % 1 % 14 % Knihovníci v přímých službách 22 % 39 % 9 % 9 % 2 % 20 % Knihovníci dětské oddělení 38 % 33 % 8 % 8 % 0 % 14 % Metodici 48 % 30 % 10 % 3 % 0 % 10 % Správci digitálních knihoven 61 % 17 % 4 % 0 % 4 % 13 % Systémoví knihovníci 62 % 19 % 4 % 0 % 0 % 15 %

48 Odpověď Většina relevantních respondentů (tzn. knihovny, které na těchto místech vykazují úvazky,) se přiklání k frekvenci inovačních kurzů kratší než 5 let nebo 5 let Frekvence kratší než 5 let je žádoucí v případě systémových knihovníků (62 % knihoven), správců digitálních sbírek (61 %), metodiků (48 %) a akvizitérů a katalogizátorů (42 %) U knihovníků ve službách (47 % knihoven), knihovníků v přímých službách (39 %) a knihovníků ve správě fondů (38 %) stačí inovace jednou za 5 let

49 Komentáře Nutnost inovačních kurzů nezávisí na čase, ale na vývojovém stupni činnosti nebo oboru, časový faktor není rozhodující, a proto je nesnadné některý vybrat Vývoj ve všech oblastech lidské činnosti je extrémně zrychlený. A nezapomínejme, že knihovnická profese je stále více vázaná, a tudíž závislá na IT. Frekvence 7 či 10 let jsou zcela mimo rámec odpovědného uvažování. Ani by v tabulce neměly být uvedeny

50 Otázka Bude knihovna schopna nést náklady na úhradu inovačních kurzů svých pracovníků?

51 Odpověď Neodpovědělo; 17; 16% Ano; 49; 47% Ne; 39; 37%

52 Odpověď Téměř polovina knihoven si myslí, že bude schopna nést náklady na úhradu inovačních kurzů (47 %) Nemyslí si to 37 % knihoven Poměrně velká část knihoven (16 %) na otázku neodpovědělo; některé důvody zazněly v komentářích

53 Komentáře Otázku nelze dopředu odpovědět, úhrada by proběhla v závislosti na finančních možnostech knihovny a výši nákladů Záleží na nastavení ceny, na rozpočtu knihovny a počtu zaměstnanců, kteří budou v daném kalendářním roce kurzy absolvovat. Pokud by úhrada za tyto kurzy byla vysoká a zatěžovala rozpočet knihovny, není možné nést tyto náklady

54 Povinná inovace Potvrzený princip

55 Otázka Je podle Vás nabídka specializačních kurzů dostatečná?

56 Odpověď Nedpovědělo; 9; 9% Ne; 32; 30% Ano; 64; 61%

57 Odpověď 61 % knihoven se domnívá, že nabídka specializačních kurzů je dostatečná Téměř třetina knihoven má opačný názor. Častěji jsou nespokojeny vysokoškolské knihovny (46 %) a krajské knihovny (36 %)

58 Otázka Co Vám v nabídce chybí?

59 Odpověď Kurzy komunikačních dovedností, jednání se zákazníkem Psychologie, sociologie Prezentační dovednosti Kurzy pro manažery knihoven Problematika digitalizace (např. standardy metadatového popisu) Kurzy pro pracovníky ve službách, akvizitéry, katalogizátory Literatura a knižní trh Kurzy pro systémové knihovníky Akreditované e-learningové kurzy ad.

60 Komentáře Nabídka kurzů je nesystematická a nahodilá Ocenili bychom dlouhodobější kurzz V současnosti chybí systém ve vzdělávání. Kurzů je mnoho a není možné vše postihnout. Ale to platí spíše obecně, méně kurzů, přesně cílených Systematické a ucelené cyklické vzdělávání prakticky u všech pozic. Mít možnost po určité době a intenzivně absolvovat ucelené vzdělávání o délce 1 trimestru/ semestru na odborné škole Pro některé knihovny, většinou v menších knihovnách, je problémem dostupnost kurzů

61 Potvrzený princip Nepovinná specializace

62 Principy Povinná rekvalifikace (nebo její prokázání NSK) Povinná inovace Nepovinné specializační kurzy Akceptování NSK jako kvalifikace Tvořit a zrovnoprávnit e-learning Zodpovědnost KK za vzdělávání knihovníků v kraji

63 Plány a postup prací v r Na základě principů potvrzených v průzkumu probíhají závěrečné práce na Koncepci CŽV a důvodové zprávě Ta bude předložena ÚKR k posouzení a připomínkám Po zapracování připomínek bude předložena veřejnosti (očekává se ještě v r. 2015) V r by mělo začít její naplňování, pokud se podaří najít pro ni obecný konsensus a prosadit ji v praxi

64 Děkujeme za pozornost Helena Bouzková Národní lékařská knihovna Zlata Houšková