ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Zakázané èinnosti v lese. Lesnická typologie v ochrane prírody. EVL Ostravice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Zakázané èinnosti v lese. Lesnická typologie v ochrane prírody. EVL Ostravice"

Transkript

1 ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE EVL Ostravice Zakázané èinnosti v lese Lesnická typologie v ochrane prírody Paleontologick é poklady z Bystrice 2/2013

2 Vážení a milí ètenáøi, budou to už ètyøi roky, co jste mìli možnost poprvé otevøít náš zpravodaj a pøijímat aktuální informace z oblasti ochrany pøírody v našem regionu. Projekt Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko, v jehož rámci èasopis vycházel, je v cílové rovince. Ètyøi roky utekly jako voda a my jsme naplnili vše, co jsme si pøedsevzali. Vydávání Zpravodaje ochrany pøírody Moravskoslezského kraje bylo jen kapkou v moøi dalších projektových aktivit, které si kladly za cíl rozvíjet efektivní komunikaci a podpoøit cílené šíøení informací jako nástroje øešení vybraných problémù ochrany pøírody a krajiny na regionální úrovni. Vy, kteøí se jako turisté vydáváte do okolních beskydských èi jesenických hor, mùžete narazit na obnovené i zcela nové nauèné stezky. Moderní informaèní panely jsme uzpùsobili tak, aby mohly pouèit nejen dospìlé, ale i dìti. A pokud se pøi svých výletech obèas stavíte v nìkterém z informaèních center, mùžete si odnést prùvodce, letáky a brožury, pakliže ještì nebudou rozebrány. Navštìvujete-li knihovnu, v polici s tituly o pøírodì pøibyla nová obrazová publikace Pøíroda a krajina Moravskoslezského kraje, a máte-li dítì školou povinné, paní uèitelka možná v rámci ekologické výchovy dìtem promítla dokumentární film o soustavì chránìných území evropského významu NATURA Vìøím, že nepatøíte mezi zastánce ilegálního motorismu v pøírodì, který komentujeme na stránkách a proti kterému brojily naše billboardy kolem cest. A pokud by vás naše projektové výstupy snad minuly, jsou v elektronické podobì zveøejnìny na internetových stránkách Co øíci závìrem? Máme tu konec roku, takže se nabízí novoroèní pøání. Pøeji vám, milí ètenáøi, abyste byli nejen v novém roce, ale navždy pøírodì vìrnými a starostlivými druhy, protože jedinì tak vám pokvete pod rukama. Rubrika - NATURA 2000 Tomáš Kotyza øeditel Krajského úøadu Moravskoslezského kraje Evropsky významná lokalita Ostravice Rozloha: 520 ha Nadmoøská výška: m n. m. Pøedmìt ochrany: - Vranka obecná - Alpínské øeky a bylinná vegetace podél jejich bøehù (biotop M4.3 Štìrkové náplavy s tøtinou pobøežní) - Alpínské øeky a jejich døevinná vegetace s vrbou šedou (biotop K2.2 Vrbové køoviny štìrkových náplavù) Tok øeky Ostravice od hranice CHKO Beskydy po pøítok Olešné v Paskovì s fragmenty vrbových køovin a údolních jasanovo-olšových luhù. Krnov Olomoucký kraj Nový Jièín Polská republika Ostrava PL EVL Ostravice Zlínský kraj 2

3 Foto: L. Kleèková Biota Øeka Ostravice patøila v minulosti mezi typické štìrkonosné toky. I když to dnes mùže být tìžko pøedstavitelné, ještì v 19. století vytváøela desítky metrù široké štìrkové øeèištì, jaké známe napøíklad z Alp nebo Karpat. Geologická podloží Moravskoslezských Beskyd, ve kterých Ostravice pramení, tvoøí karpatský flyš, což je hornina, která snadno podléhá erozi. Díky tomu pøináší øeka z prudkých svahù chránìných druhù se na Ostravici vyskytují kriticky ohrožení rak øíèní a mihule potoèní. Oba druhy vyžadují stejnì jako vranka èistou vodu a nejednotvárné dno plné skrýší. Pro larvy mihulí, tzv. minohy, jsou dùležité malé náplavy z jemného písku, do kterých se zahrabávají. Ohrožení Štìrkové divoèící øeky patøí mezi celosvìtovì nejohroženìjší ekosystémy. Jejich existence je totiž závislá na vodním režimu øeky a ten je èasto výraznì pozmìnìn. Zpevnìním toku a stavbou jezù a pøehrad dojde jak ke zmenšení prostoru pro vznik náplavù, tak i k regulaci prùtoku. Pøitom právì na kolísavém prùtoku v prùbìhu roku dynamika štìrkových náplavù stojí. Ostravice je typickým pøíkladem ve vìtšinì let, nepøijdou-li extrémní srážky, témìø nedochází k pøeplavení, pøevrstvení ani pøeskupení náplavù, které pak postupnì zarùstají rostlinami s lepší konkurenceschopností. Pøitom tento proces probíhá velmi rychle, v prùbìhu ètyø až pìti let. Navíc se na náplavech šíøí také rostliny invazní, tj. rostliny v Èeské republice nepùvodní, které vytlaèují domácí druhy. Na Ostravici se jedná hlavnì o køídlatky a netýkavku žláznatou. Dalším rizikem je úbytek štìrkového materiálu, který je jednak zadržován pøehradou Šance a jezy, tak i odtìžován pøímo z náplavù. To vede k postupnému zahlubování koryta, které mùže skonèit až vznikem Náplav s tøtinou pobøežní kaòonu, èímž øeka zcela zmìní svùj charakter. Pro vodní živoèichy pøedstavuje nejvìtší riziko rovnìž do údolí velké množství štìrkových splavenin. A i dnes, pøestože zneèištìní vody a technické zásahy do toku, které narušují je z velké èásti (90%) regulovaná a na horním toku leží pøehrada strukturu dna, vytváøejí migraèní bariéry nebo zpùsobují Šance, si Ostravice èásteènì zachovává svùj divoèící charakter dlouhodobìjší zákal vody. a alespoò v omezeném prostoru zpevnìného koryta vytváøí menší Jelikož øeka Ostravice protéká hustì obydlenými oblastmi, musí náplavy a štìrkové ostrùvky. se skloubit zájmy ochrany pøírody s ochranou sídel pøed Rostliny, osidlující tato stanovištì, jsou rostliny konkurenènì povodnìmi. Jako øešení byla navržena možnost simulace slabé, nedokážou tedy rùst v zapojených porostech na bøehu. povodòového prùtoku umìlým odtìžením svrchní vrstvy Zato jsou perfektnì pøipraveny n a n e s t a b i l n í p o d m í n k y štìrkového øeèištì, které co chvíli mìní svou tváø. Mezi tyto rostliny patøí i ohrožená tøtina pobøežní. Její šedavé trsy mùžeme vzácnì pozorovat na náplavech ležících nízko nad hladinou øeky. Dalšími vzácnými rostlinami jsou dvì vrby vrba šedá a vrba lýkovcová. Obì jsou svým rozšíøením v rámci Èeské republiky vázané na beskydské toky a Ostravice je jedním z center jejich výskytu. Štìrkový charakter toku vyhovuje i mnoha živoèišným druhùm. Pøedmìtem ochrany EVL je vzácný druh neobvykle vypadající ryby vranky obecné, která žije hlavnì ve skrýších pod kameny na štìrkovém dnì. Je citlivá na èistotu vody a také na dostatek kyslíku, proto jí nevyhovují rovné úseky øeky v místech, kde se rychlost proudu zpomaluje. Z dalších Foto: L. Kleèková Obnažený náplav na Ostravici, èervenec

4 štìrkových lavic. Tento management kombinuje potøebu správce toku odstraòovat rizikové pøekážky v toku (keøi pøerostlé náplavy) a zájem ochráncù pøírody na existenci volných štìrkových ploch jako biotopu pro vzácné druhy. Podmínky a efektivitu tohoto øešení zkoumal pìtiletý projekt Sledování sukcese v lokalitách vybraných pro vodohospodáøské úpravy štìrkových lavic *. Pøi takovémto opatøení je ale nezbytné, aby co nejvíce štìrku zùstalo v toku (o dùsledku ubývání štìrkových splavenin viz výše), a také je tøeba dbát na chránìné živoèichy a odtìžovat šetrnì a v dobì, kdy jsou nejménì ohroženi. Foto: J.Ševèík Rak øíèní * projekt Sledování sukcese v lokalitách vybraných pro vodohospodáøské úpravy štìrkových lavic probíhal za spolupráce Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., AOPK ÈR, støedisko Ostrava a Ostravské univerzity. Zajímavosti Ostravice nemá jeden pramen, ale vzniká až soutokem dvou øíèek Èerné a Bílé Ostravice ve Starých Hamrech. Linie jejího toku poté, až do spojení s Odrou, vytváøí historickou hranici mezi Moravou a Slezskem. Za svùj název vdìèí Ostravice svému bystrému/ostrému toku. Souèástí EVL je i PP Koryto øeky Ostravice, kde lze na odkryvu pøímo v korytì øeky nahlédnout do geologické minulosti Beskyd. Vzácné druhy rostlin v EVL Ostravice Tøtina pobøežní (Calamagrostis pseudophragmites) Tøtina pobøežní patøí do èeledi lipnicovité, tedy mezi rostliny, které nazýváme trávy. V rodì tøtina se u nás vyskytuje osm druhù, z toho ètyøi, vèetnì tøtiny pobøežní, jsou kriticky ohrožené. Další dva druhy jsou naopak zcela bìžné trávy, které se na mnoha místech rozrùstají až takovým zpùsobem, že vytlaèují ostatní rostliny. Pøíkladem je tøtina køovištní, kterou mùžeme nalézt i v sušších místech EVL Ostravice. Rozeznat od sebe jednotlivé trávy mùže pøipadat laikovi zcela nemožné, pøesto se dá napsat, že tøtina pobøežní je pomìrnì výrazným druhem. Na první pohled zaujme šedozelené zabarvení listù a mírnì pøevislá lata drobných nafialovìlých kvìtù. Právì tím pøipomíná rákos, na nìjž odkazuje její latinský název (rákos = Phragmites). Na Ostravici roste nejèastìji spoleènì s další pobøežní trávou, chrasticí rákosovitou, která ovšem nevytváøí kompaktní trsy a její listy nemají šedý nádech. Zcela jiné je pak její kvìtenství, které je tuènìjší a není pøevislé. Tøtina pobøežní je u nás, jak již bylo zmínìno, kriticky ohroženým druhem a je chránìna zákonem. Kromì beskydských øek, kde jsou její nejvìtší populace na Olši, Morávce a Ostravici, ji nalezneme ještì na Divoké Orlici. Mimo Èeskou republiku má ale ve svém rozšíøení široké rozpìtí: od západní Evropy až po japonské ostrovy. Všude roste výhradnì na štìrkových náplavech øek. Specifickým prostøedím štìrkových náplavù se zabýval již èlánek o EVL Foto: L. Kleèková 4 Lucie Kleèková Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR Správa CHKO Poodøí a krajské støedisko Ostrava Ostravice. Tøtina pobøežní je druh konkurenènì velmi slabý a citlivý na dostatek svìtla, proto rychle mizí z náplavù, které zarùstají souvislou vegetací (na Ostravici nejèastìji již zmínìnou chrasticí rákosovitou, mátou dlouholistou, vrbovkou chlupatou nebo invazní netýkavkou žláznatou). Vyhovují jí naopak náplavy z vìtší èásti obnažené, ležící tìsnì nad hladinou vody. Existence takovýchto náplavù je na øece závislá na alespoò obèasném pøeplavení silnìjším proudem vody. Tøtina pobøežní se s utopením a pøípadným stržením trsù umí dobøe vypoøádat. Snadno se totiž rozšiøuje z úlomkù oddenkù (koøenové výbìžky) a rychle obsazuje novì otevøené štìrkové plochy. Takovou situaci bylo možné na øece Ostravici pozorovat po povodni v roce 2010 a v pøesnìjších údajích ji zaznamenal projekt Monitoring tøtiny pobøežní a pøesnìjší poznání její ekologie, který probíhal zrovna v ten èas v EVL Ostravice. I když to v prvních mìsících po povodni vypadalo, že se tøtina z Ostravice témìø ztratila, již další rok bylo množství trsù témìø stejné jako v roce pøed povodní, pouze jejich prostorové rozmístìní se lišilo. Je tøeba si ale uvìdomit, že tyto povodnì byly extrémní a že k udržování náplavù staèí prùtok mnohem menší, zajištìný vìtšinou normálním úhrnem srážek v deštivìjším období roku. Tøtina pobøežní Perlièka vìdìní na závìr i když èeský název tøtina mùže vzbuzovat pøedstavy o tøtinì cukrové, jedná se o jiné rody (v latinì Calamagrostis x Saccharum), a sladká proto její stébla ani po peèlivém rozžvýkání nebudou.

5 Foto: L. Kleèková Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) a vrba šedá (Salix elaeagnos) Souboj o prostor mezi semenáèky vrby šedé a køídlatkou Štìrkové náplavy beskydských øek jsou také domovem dvou vzácných vrb. V Èeské republice roste pøes dvacet druhù vrb, v porostech podél øek pak sedm. Vyznat se v nich je úkolem odborníka, pøesto se i tak dá vypíchnout pár znakù, podle nichž lze tyto dva vzácné druhy odlišit. Tìžší je to s vrbou lýkovcovou, která je tvarem listu velmi podobná vrbì køehké i vrbì trojmužné, a bylo by možné si ji splést i s vrbou bílou. Dobøe jde ale poznat na jaøe, kdy má veliké koèièky, které vykvétají velmi brzo, ještì pøed tím, než naraší listy. Díky tomu byla vrba lýkovcová využívána vèelaøi a nalezneme ji obèas vysazenou na vlhkých loukách v okolí starších osad. V létì lze poznat díky voskovì ojínìným mladým vìtvièkám a také pomocí palistù, drobných lísteèkù na konci øapíku, které pøi odtržení listu od vìtvièky zùstanou k øapíku pøipojeny. Vrba šedá je zase velmi podobná známé vrbì košíkáøské. Má také dlouhé a uzouèké listy s podvinutými okraji, které jsou ovšem na rubu hustì a spletitì šedavì chlupaté, zatímco vrba košíkáøská má jemné, krátké a sèesané chloupky, které se na slunci sametovì lesknou. Jehnìdy vrby šedé jsou úzké a pøevislé, kvetoucí pozdìji, takže pro vèelaøe není vhodná, pøesto se vrba šedá také vysazuje hlavnì v zahradách a parcích jako okrasná døevina, a to ve formì kultivaru s ještì delšími a užšími listy nazývaném 'Angustifolia'. Obì vrby rostou v Èeské republice, mimo umìlé výsadby, pouze na beskydských øekách, nejvìtší porosty tvoøí hlavnì na Olši, Morávce a Ostravici, ale tøeba i na potoku Kopytná. Mimo Èeskou republiku se potkávají ještì v horách jižní, støední a východní Evropy (centrem rozšíøení jsou Alpy), vrba lýkovcová pak pokraèuje dále na sever až do Skandinávie, zatímco pro vrbu šedou je severní hranicí právì Èeská republika. Vrba lýkovcová, i když je podle èerveného seznamu rostlin ÈR zaøazená do ménì ohrožené kategorie (C3) než vrba šedá (C2), je vzácnìjší a její výskyt je v keøových porostech podél øek spíše roztroušený. Zato vrba šedá vytváøí za Foto: L. Kleèková pøíhodných podmínek husté porosty tvoøené témìø výhradnì tímto druhem. Obì vrby jsou dobøe pøizpùsobené pro pøežívání v podmínkách štìrkového øeèištì. V pøirozeném režimu øeky rostou vrby hlavnì na starších náplavech a ostrùvcích, které se doèasnì dostaly mimo silnìjší nápor proudu, a to umožnilo vrbám dorùst. Vrby dokážou rùst velmi rychle, od vyklíèení semenáèku po pìtimetrové keøíky i za pouhé ètyøi roky, také dokážou velmi dobøe dobìhnout vodu, která v letních mìsících ze štìrkového podloží rychle mizí koøeny jsou schopné rùst až desítky milimetrù za den. Proto i když dochází k promìnám øeèištì a nièení náplavù, vrby se dokážou rychle pøesouvat na nová vhodná místa a vést svùj boj s øekou na více frontách. Co ovšem tyto vzácné vrby tìžko zvládají, je ubývání štìrkových ploch jak v prostoru, tak v èase. Náplavy vhodné pro obsazení vrbami (tudíž ne náplavy nízké a pøímo v toku, které jsou pøeplavovány èasto) se otevírají až pøi extrémních prùtocích, jako tomu bylo za povodnì v roce 1997 nebo V ostatních letech vrby témìø nezmlazují, jelikož semenáèky nezvládají konkurenci dalších rostlin na již zarostlém náplavu, a tak dochází pouze k stárnutí existujících porostù. Na závìr opìt perlièka vìdìní dle mladého nadìjného botanika, který se pokoušel sestavit klíè k rozlišení vrb na základì jejich chu ových vlastností, lze konstatovat, že všechny vrby jsou, více èi ménì, hoøké. Záchranì ohrožených rostlin štìrkových náplavù se vìnuje stále více pozornosti. Jak pøi jejich aktivní ochranì postupovat, se snaží osvìtlit dva výše zmínìné pìtileté projekty*, které by již letos mìly pøinést výsledky. V našem kraji se ochranì karpatských øek dlouhodobì vìnuje také ÈSOP Salamandr. Lucie Kleèková Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR Správa CHKO Poodøí a krajské støedisko Ostrava * projekty Monitoring tøtiny pobøežní a pøesnìjší poznání její ekologie a Sledování sukcese v lokalitách vybraných pro vodohospodáøské úpravy štìrkových lavic probíhaly za spolupráce Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., AOPK ÈR, støedisko Ostrava a Ostravské univerzity. Hustý porost vrby šedé na pìtiletém náplavu 5

6 Rubrika - Geologické zajímavosti Paleontologické poklady z Bystøice V srpnu probìhlo regionálním a lokálním tiskem nìkolik zpráv o letním soustøedìní mladých zájemcù o paleontologii v Bystøici nedaleko Tøince. Z iniciativy obce a s finanèní podporou Nadace Hyundai a Open Society Found se podaøilo realizovat akci, která zpestøila prázdniny skupinì bystøických školákù i nìkolika studentù vysokých škol a zároveò zachránila kus geologického dìdictví pro spoleènost. Èlovìk s bìžnými znalostmi o paleontologii a geologii se možná podiví, proè se akce konala v Bystøici. Flyšové pásmo je známo nekoneèným støídáním pískovcù a jílovcù, prakticky bez zkamenìlin. Odpovìï se ukrývá v geologické stavbì Bystøice. Zpod slezského pøíkrovu, který má zmínìný charakter nudného støídání pískovcù a jílovcù, v Bystøici vystupuje spodnìjší podslezský pøíkrov tvoøený køídovými a paleogenními souvrstvími jílovcù a podmoøských skluzù s exotickými balvany. Jako exotické balvany oznaèujeme balvany hornin, které sklouzly do moøské pánve ze zdroje, který v dùsledku horotvorných pohybù zcela zmizel z povrchu zemského a jehož umístìní není známo. Exotické balvany v Bystøici jsou èasto tvoøeny karbonskými a devonskými vápenci, které se do jisté míry podobají vápencùm z Moravského a Hranického krasu, ale v detailu se i znaènì liší. Právì z koryta Olše v Bystøici popsali geologové Bouèek a Pøibyl v padesátých letech poprvé na našem území tzv. uhelný vápenec. Jedná se o èernošedý vápenec spodnokarbonského stáøí s charakteristickou faunou rugosních korálù, ramenonožcù, foraminifer, lilijic, trilobitù aj. Podobné vápence jsou rozšíøeny spíše v západní Evropì (Belgie, Anglie). Pomìrnì èasté jsou i šedé vápence devonu s hojnými úlomky vìtvièek amfipor (vyhynulá skupina zahrnovaná do pøíbuzenstva živoèišných hub). Nalezen byl rovnìž valoun devonského šedého vápence pøeplnìného schránkami velkých ramenonožcù Bornhardtina. Paleogenní horniny jsou zastoupeny øasovými a numulitovými vápenci. Nìkteré obsahují Foto: M. Bubík Vìtvièka tisovce (Taxodium cf. balticum) v oligocenním jaselském vápenci z Bystøice 6 bohatou faunu mìkkýšù, ježovek, solitérních korálù, mechovek, ramenonožcù aj. Rovnìž samotné jílovcové vrstvy paleogénu obsahují místy èetné zkamenìliny. V potoce Jatný se nacházejí eocenní mlži, kelnatky, ramenonožci, mechovky, numuliti, zbytky ježovek, vzácnì i zuby žralokù a otolity ryb. Unikátní jsou nálezy celých koster eocenních moøských hub pohárovitého tvaru. Vìtšina této fauny se do usazenin dostala stejnì jako exotické balvany podmoøskými skluzy z mìlkovodního prostøedí z okraje tehdejšího moøe. Nejmladší souvrství podslezského pøíkrovu v Bystøici menilitové souvrství zde obsahuje paleontologicky významný horizont jaselského vápence s nálezy koster nejrùznìjších hlubokomoøských ryb, ale i moøské a suchozemské flóry. Moøskou flóru reprezentují pentlicovité stélky hnìdých moøských øas (chaluh). Ty suchozemské jsou patrnì dokladem bouøí nebo smrští, které zanesly listy a vìtévky stromù až nad širé moøe. Vápenec samotný je složen z mikroskopických zbytkù moøského fytoplanktonu tzv. kokolitù. Závìrem ještì k srpnové akci v Bystøici. Není moc obvyklé, aby paleontologický výzkum a sbìry byly organizovány jako volnoèasová aktivita mládeže a byly financovány z uvedených zdrojù. Finance byly sice poskytnuty na akci rozvíjející obèanskou spoleènost, výsledkem ale byla záchrana geologického dìdictví daného území. Byly vytipovány a vyzvednuty volné exotické bloky z koryta Olše, kterým hrozí odplavení kteroukoli následující povodní. Byla poøízena sbírka zkamenìlin z Bystøice, která zlepší výuku v místní škole a je základem malé paleontologické expozice v obci. Ukazuje to na zatím nedocenìný zpùsob financování paleontologických záchranných výzkumù. Vìdecké grantové agentury bojují s nedostatkem financí a odsouvají paleontologii do pozadí s tím, že vše je již objeveno. Realita ukazuje, že stále je co objevovat a pokud není pøíležitost využita, bìhem let jsou mnohé unikátní lokality ztraceny (napø. zcela rozrušeny øíèní erozí). Miroslav Bubík Èeská geologická služba Foto: M. Bubík Exotický valoun devonského vápence s nahromadìním ramenonožcù rodu Bornhardtina, vìzící v paleocenním pískovci, koryto Olše v Bystøici

7 Rubrika - Lesní okénko Lesnická typologie III. - Využití lesnické typologie v ochranì pøírody Pøestože Lesnický typologický klasifikaèní systém vznikl èistì pro úèely diferenciace pøírodì blízkého lesnického hospodaøení, stala se lesnická typologie postupnì od 90. let jedním z dùležitých nástrojù péèe o zvláštì chránìná území (ZCHÚ) pøírody. Hlavní dùvody použití lesnické typologie, resp. lesnických typologických map v ochranì pøírody (OP) jsou následující: - pro jednotlivé soubory lesních typù (SLT) je stanovena hypotéza o potenciální pøirozené vegetaci, tzn. že pro každý SLT je zpracován výèet døevin (s procentickým podílem), který by mìl odpovídat døevinnému složení na daném SLT, pokud by lesy nebyly (nebo jen zcela minimálnì) ovlivòovány lidskou èinností; - lesnické typologické mapy (M 1:10000) detailnì zachycují pøírodní prostøedí s velikostí mapového segmentu od 4 arù; - lesnické typologické mapy, které by mìly být zpracovány pro všechny lesy v ÈR, jsou bezplatnì zveøejnìny na - lesnická typologická mapa byla nìkolikrát celostátnì aktualizována a i v souèasnosti jsou (bezplatnì) provádìny dílèí aktualizace na žádost vlastníkù lesù (výhodou aktualizací lesnických map je zapracování nejnovìjších poznatkù o lesních stanovištích, ale pøedevším zpøesnìní zákresù hranic s využitím technologií GIS). Využití lesnické typologie pøi tvorbì plánù péèe o ZCHÚ Foto:M. Žárník Obr. 1. Reprezentativní horská smrèina v NPR Pradìd, SLT 7F svahová buková smrèina Legislativnì není (vyhláškou 64/2011 o plánech péèe, podkladech k vyhlašování, evidenci a vyhlašování chránìných území, a ani jiných právním pøedpisem) využití lesnické typologie pro zpracování plánu péèe stanoveno. Plány péèe o ZCHÚ se však prakticky zpracovávají dle Osnovy plánù péèe o národní pøírodní rezervace, pøírodní rezervace, národní pøírodní památky, pøírodní památky a jejich ochranná pásma schválené MŽP dne pod è.j. M/100856/04, publikované ve Vìstníku MŽP (èástka 12, roèník XIV, prosinec 2004). Tato osnova lesnickou typologii využívá pro porovnání pøirozené a souèasné skladby lesa a pro konstrukci rámcové smìrnice péèe o les. V praxi to znamená, že v plánech péèe navrhované zásahy mají za cíl postupnì pøibližovat døevinnou skladbu lesù v mnohých ZCHÚ pøirozené døevinné skladbì dle SLT. Obrázek 1: Pøiblížit se pøirozené døevinné skladbì dle souborù lesních typù je základním dlouhodobým cílem témìø u všech ZCHÚ v 5. jedlo-bukovém až 9. kleèovém lesním vegetaèním stupni (LVS). Lesnická typologická mapa je v ochranì pøírody obzvláštì cenná pro vymezení pøirozené hranice mezi zónou buèin (6. smrko-bukový LVS) a smrèin (7. buko-smrkový LVS). Klíèové smìry možného dalšího využití lesnické typologie v ochranì pøírody Mapování biologické rozmanitosti v lesích Lesnická typologie velice detailnì tøídí pøírodní prostøedí dle trvalých stanovištních (ekologických) podmínek. Lesnických typologických map lze tedy vhodnì využít pro mapování rozmanitosti populací významných druhù lesních organismù, typicky stromových døevin. Lesnická typologická mapa je praktickým (a zøejmì jediným) nástrojem ke tøídìní napø. rùzných lesních ekosystémù, ale s podobnou vegetací. Zatímco vegetaèní (fytocenologické) klasifikaèní systémy nerozlišují napø. mezi vegetaènì podobnými buèinami rostoucími od pahorkatin do hor, lesnická typologie tøídí buèiny do mnoha desítek souborù lesních typù. Lesnická typologická mapa by mìla být klíèovým nástrojem pro (možné budoucí) mapování rozmanitosti lesních ekosystémù, resp. biologické rozmanitosti našich lesù. Obr.2: Reprezentativní nížinná buèina v PR Èerný les u Šilheøovic II., SLT 3O jedlo-dubová buèina; Obrázek 2: Buk lesní (Fagus sylvatica) v ÈR roste od cca 150 m n. m. (údolí Labe) nebo 200 m n. m. (Ostravská pánev) do 1250 (1300) m n. m. Roste také na ekologicky znaènì odlišných pùdách od zcela výsušných až po pùdy, které jsou èást roku zamokøeny. Z toho vyplývá, že se u nás vyskytuje mnoho rozmanitých populací buku, které vznikly bìhem nìkolika tisícileté adaptace na konkrétní ekologické podmínky. Napø. populace buku lesního na vodou ovlivnìných pùdách jsou v souèasnosti již vìtšinou málo èetné a obecnì dost vzácné. Foto:M. Žárník 7

8 Zdroje reprodukèního materiálu lesních døevin Foto:M. Friedl Obr. 3. : Jedle bìlokorá v reprezentativní horské buèinì v NPR Salajka, SLT 5B bohatá jedlová buèina Pomocí lesnické typologie by bylo možné odhalit, zachránit a využít všechny mikropopulace lesních døevin. Vzhledem k tomu, že lesnická legislativa chrání populace lesních døevin jen naprosto nedostateènì, hrozí mnoha mikropopulacím lesních døevin zánik. Napø. aktuálnì hrozí zánik mikropopulacím buku lesního a jedle bìlokoré na vodou ovlivnìných stanovištích ve 3. dubo-bukovém LVS v Ostravské pánvi a Podbeskydské pahorkatinì. Mnoho vzácných mikropopulací lesních døevin je chránìno v ZCHÚ, vìtšina však bohužel chránìna není. Mikropopulace lesních døevin by mìly být jediným zdrojem osiva a sadebního materiálu pøi rekonstrukcích pøirozené vegetace na obdobných stanovištích pøinejmenším ve všech typech ZCHÚ. Obrázek 3: Mnoho mikropopulací jedle bìlokoré (Abies alba) v Moravskoslezském kraji již buï vyhynulo, anebo je ohroženo vyhynutím. Relativnì málo ohrožené jsou populace jedle na normálních (stagnujících vodou neovlivnìných) stanovištích v 5. LVS. Pøestože souèasný Lesnický typologický klasifikaèní systém byl zveøejnìn již v roce 1971 a od sedmdesátých let podle nìj vznikaly lesnické typologické mapy, nejsou detailní informace z tìchto map dosud bohužel adekvátnì využívány. Milan Žárník Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù - poboèka Frýdek-Místek Zakázané èinnosti v lese Vážení ètenáøi, v našich pøíspìvcích jste se dosud mohli dozvìdìt o hospodáøských, ale i dalších èinnostech, které státní podnik Lesy Èeské republiky prostøednictvím svých zamìstnancù v lesích zajiš uje. V tomto èísle se zamìøíme na problémy zpùsobené nedodržováním zákazù a omezení, ale i na základní morální pravidla pøi využívání lesa širokou veøejností. V první øadì musíme zmínit, že obecné zásady užívání lesù jsou zakotveny v zákonì è. 289/1995 Sb. (zákon o lesích), kde 19 Užívání lesù nám mimo jiné øíká, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpeèí a sbírat tam pro vlastní potøebu, tedy nikoli k prodeji, lesní plody a na zemi ležící suchou klest tj. suché vìtvì do tlouš ky 7 cm. Pøitom je každý povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostøedí a dbát pokynù vlastníka a jeho zamìstnancù. Na zásady obecného užívání lesù navazuje 20, který zakazuje nìkteré èinnosti v lese. Hned prvnì jmenovaný zákaz znají už dìti v mateøské školce a je jím zakázáno rušit v lese klid a ticho. To má souvislost jednak s ostatními návštìvníky lesa, kteøí si èasto chodí do lesa odpoèinout od dnešního pøetechnizovaného a hluèného svìta, ale také s obyvateli lesa, tedy zejména lesními živoèichy. Zákaz zneèiš ovat les odpady a odpadky znají urèitì také všichni již od dìtství. O to více nás mrzí, že se i o tomto zákazu musíme více zmiòovat. Odpadky se nám v lese objevují a hromadí nejen u pøíjezdových komunikací, pøípadnì parkoviš, ale naprosto všude. Tedy je jasné, že tento zákaz nedodržují ani lidé, kteøí les mají rádi, zámìrnì si do lesa chodí odpoèinout a už z dùvodu blahodárného pùsobení lesa na lidskou psychiku, z dùvodu sbìru hub a dalších lesních plodù, nebo prostého pozorování lesních obyvatel. Jsem pøesvìdèen, že nikdo z nich u sebe na zahradì nebo v obývacím pokoji odpadky neodhazuje a nehromadí. Mysleme na to, že les je naprosto unikátní pøírodní prostøedí a výplody lidské èinnosti do nìj pokud možno nepatøí. Navíc plastové obaly napø. od oplatkù a nápojù zùstávají v lesním prostøedí desítky let a jsou nebezpeèné také pro volnì žijící živoèichy, kteøí je mohou pozøít, zamotat se do nich, uvíznout v nich apod. Tyto obaly patøí do kontejnerù na plasty a po recyklaci budou dále Foto:M. Axman 8

9 sloužit a sníží ekologickou zátìž na prostøedí pøi výrobì plastù nových. Zejména v posledních letech, kdy zažíváme vlny veder a delší suchá období, je aktuální zákaz kouøit, rozdìlávat nebo udržovat otevøené ohnì a táboøit mimo vyhrazená místa. To je také všeobecnì dobøe známo, pøesto zaznamenáváme každoroènì lesní požáry zpùsobené bezohlednými návštìvníky lesa. Nejèastìjší pøíèina vzniku lesních požárù je od nedopalku cigarety, který øada bezohledných kuøákù jednoduše odhodí! Dalším velice dùležitým omezením je zákaz j e z d i t a s t á t s m o t o r o v ý m i v o z i d l y v lese. Motorová vozidla zpùsobují hluk, vypouštìjí výfukové plyny, pøípadnì z nich odkapávají nìkteré provozní kapaliny nebezpeèné pro pøírodní prostøedí. Proti tomu všemu musíme naše lesy uchránit. Samozøejmì jsou dùvody, pro které je nutné motorovými prostøedky v lese jezdit. Týká se to zejména hospodáøské èinnosti. Proto jsou také lesní cesty budovány. Nicménì hospodáøská èinnost nemá charakter masového užívání komunikací, jak by se bez tohoto zákazu dìlo. Také si je nutné uvìdomit, že úèelové lesní cesty jsou výraznì užší než bìžné komunikace a pøi setkání s traktorem nebo odvozní soupravou vyvážející z lesa vytìžené døíví, mùže dojít k velkým problémùm. S tím úzce souvisí také zákaz mimo lesní cesty a vyznaèené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Tady sice nehrozí úniky výfukových plynù a provozních kapalin, proto je možné tyto èinnosti provozovat na lesních cestách a vyznaèených místech, ale pøi jejich pøenesení do vlastního lesa dochází velice èasto k jeho poškozování. Jízdou na kole a na koni se poškozují koøeny a koøenové nábìhy rostoucích stromù, rozrývá se pùda, což následnì zpùsobuje pùdní erozi odnos pùdy, erozní rýhy, porušení vodního režimu apod. Pøi jízdì na lyžích a saních mimo vyznaèené trasy dochází k oøezávání výhonù mladých stromkù, a už vzniklých z pøirozené obnovy, nebo vysázených lesními hospodáøi. To má za následek jejich pomalé odrùstání, vnikání houbových infekcí, snížení kvality døevní hmoty i úhyn poškozených stromkù. Stále èastìji dochází k porušování obou pøedchozích zákazù majiteli terénních motorek a ètyøkolek. Vše výše uvedené platí i pro nì (a mnohdy ve zvýšené míøe)! Právì z dùvodu velkého nárùstu nelegálního motorismu probìhla v rámci spoleèného projektu "Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko" i kampaò proti tomuto dnešnímu fenoménu. Více se o nelegálním motorismu doètete v tomto projektu nebo pøímo na stránkách Zde se také dozvíte, jaké sankce hrozí v pøípadì porušení tohoto zákazu. Možná budete velmi pøekvapeni. Pøi všech výše zmínìných zakázaných aktivitách nelze opominout rušení zvìøe, zejména v zimním období. Ta je takto velice stresovaná, pøi zbìsilém úprku se mùže zranit, vydává zbyteènì pøíliš mnoho energie a hlavnì dochází k narušení jejich pøirozených pastevních cyklù, kdy zvìø èeká do tmy v houštinách, kde následnì pùsobí znaèné škody na okolních porostech. Toto jsou alespoò nìkteré dùvody, proè jednak zákonodárce omezil právo obecného užívání lesù, a proè se také lesníci, potažmo majitelé lesù a myslivci snaží tyto zákonné zákazy prosazovat. Samostatnou kapitolou jsou omezení, vyplývající ze zákona è. 114/1992 Sb. (o ochranì pøírody a krajiny), kde jsou zákazy èasto smìrovány jako vyšší stupeò ochrany lesa, napø. z dùvodu zachování biologické rozmanitosti nebo zachování konkrétních ohrožených druhù. Proto omezení u maloplošných zvláštì chránìných území (MZCHÚ), jako Foto: P. Arnošt jsou národní pøírodní rezervace (NPR), národní pøírodní památky (NPP), pøírodní rezervace (PR) a pøírodní památky (PP) nejsou bezdùvodné a samoúèelné. A už dílem státního podniku Lesy Èeské republiky, partnerù tohoto projektu nebo i jiných subjektù jsou v našich lesích budovány a udržovány cyklistické trasy a singltreky, rùzné nauèné a turistické stezky vedoucí mnohdy i pøes MZCHÚ. Také se snažíme zatraktivnit široké veøejnosti nìkteré lokality budováním odpoèinkových míst, vyhlídek nebo i rozhleden. Jsme rádi, že lidé mají rádi pøírodu, že chodí do lesa relaxovat, že chápou význam lesa nejen jako továrnu na døevo, a proto se pøimlouváme i za rozumné využívání všech funkcí lesa veøejností. Zkusme každý zapùsobit na svou rodinu, pøátele a známé, a naše lesy zachováme èisté a zdravé i pro pøíští generace. Foto: D. Kvita Václav Langer LÈR, s.p. - KØ Frýdek-Místek 9

10 Rubrika - Rozhovor s... koordinátorem pøípravy Geoparku Podbeskydí, Daliborem Kvitou Geopark Podbeskydí, území na východním okraji Beskyd, je pøipravován na vstup do sítì národních geoparkù. Proè vzniká geopark právì v Podbeskydí? Malebné území v podhùøí Beskyd skrývá mnohá svìdectví dramatických geologických dìjù. Nalezneme zde trosky druhohorních tropických korálových útesù, mohutná souvrství hlubokomoøských usazenin, zkamenìlé podmoøské sesuvy, stopy kontinentálního ledovce èi sopeèné horniny, které pronikly moøským dnem. S tìmito pozùstatky dávných dramat se zde mùžeme setkat témìø na každém kroku. Na pomìrnì malém území cca 530 km2 se mùžete projít historií Zemì od dob, kdy na ní vládli obøí ještìøi, až do dnešních dnù. Slouží geopark k poznávání pouze geologické minulosti? Území geoparku je velmi pestré jak po stránce pøírodních podmínek, tak po stránce historické i kulturní. Dá se øíct, že pestrost geologického podkladu se zde promítá do pestrosti rostlin a živoèichù, kteøí zde žijí, a dokonce do pestrosti kulturní a spoleèenské. Je prokazatelnì nejdéle osídlenou oblastí v Moravskoslezském kraji. Èlovìk tento region využívá již let. Od støedního paleolitu, kdy jeskyni Šipku a pøilehlé území využívali neandrtálci, prošla tímto regionem v podstatì každá lidská kultura. Hora Kotouè u Štramberku byla v mladší dobì bronzové dokonce jedním z nejvýznamnìjších mocenských center na Moravì. Co si máme pod pojmem geopark vlastnì pøedstavit? Jedná se o jakési místo, na nìmž jsou rozmístìny horniny s popisky? Geopark není instalace hornin v parku. Je to území, na kterém jsou koncentrovány geologické fenomény s nìjakým jednotícím prvkem. Posláním geoparku je chránit geologické dìdictví, a to zejména prostøednictvím jeho trvale udržitelného a šetrného využívání. Geopark není kategorií zvláštì chránìného území a ochrana geologického dìdictví v nìm není vykonávána systémem zákazù, nýbrž prostøednictvím aktivní spolupráce partnerù z øad samospráv, odborných institucí, živnostníkù, obèanù a neziskových organizací. Vyvinuli jste již pøi pøípravì vzniku geoparku na území nìjakou aktivitu? V území se nám doposud podaøilo realizovat 120 zastavení online nauèných stezek, vytvoøili jsme geoturistickou mapu geoparku, vydali nìkolik informaèních letákù ke klíèovým lokalitám geoparku, ve spolupráci s Èeskou geologickou službou a obcí Hukvaldy se podaøilo zachránit hodnotný geologický materiál z trasy dálnice mezi Rychalticemi a Frýdkem-Místkem. Momentálnì pracujeme na pøípravì nauèné stezky ve Skotnici, informaèních panelù k pozùstatkùm ètvrtohorního zalednìní a na dalším doplnìní sítì on-line nauèných stezek. Ve spolupráci s odborníky doplòujeme databázi geologických fenoménù geoparku, zpracováváme prùzkum starých dùlních dìl nebo 10 pracujeme napøíklad na pøípravì interpretaèního plánu geoparku. Tyto akce je možno realizovat díky podpoøe z Fondu environmentální odbornosti a díky dotaci Ministerstva pro místní rozvoj. Nabízíte také nìjaké aktivity pro turisty èi geology amatéry? Kromì pøíležitostných geologických terénních exkurzí a dílen pro veøejnost provádíme i programy pro školy zamìøené na geologii. Ve Štramberku máme umístìny balvany s velkým množstvím zkamenìlin, na kterých dìti na vlastní kùži okusí radost z nálezu i namáhavou práci s geologickým kladivem. Pøi zpøístupòování tajemného svìta geologie využíváme rovnìž rùzných her a høíèek, napøíklad questingu. Co se pod pojmem questing skrývá, objevíte právì ve Štramberku. V místním informaèním centru si mùžete vyzvednout quest list a zážitek je již pouze na vás. SOUTEŽ Vážení soutìžící, správná odpovìï na otázku z minulého Zpravodaje je: Kuòka má zøítelnici ve tvaru srdíèka. Z došlých správných odpovìdí na otázku z minulého èísla jsme vylosovali tøi výherce. Jsou jimi Jolana Plášková, Radka Jaskulová a Jiøí Vrátný. Výhercùm gratulujeme a posíláme drobné výhry. Všem ostatním dìkujeme za odpovìdi a reakce na èasopis. Soutìžní otázkou tohoto èísla je: Soutokem kterých tokù vzniká øeka Ostravice? Své odpovìdi mùžete posílat do na ovou adresu

11 Rubrika - LIFE+ Konec dobrý, všechno dobré Když jsme pøed ètyømi lety spouštìli projekt Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko, oprávnìnì jsme se obávali nároènosti pøi zvládání všech bezmála ètyø desítek aktivit, ke kterým jsme se spolu s partnery v projektu zavázali. Už první monitorovací mise vyslaná Evropskou komisí konstatovala, že projekt tohoto typu v takovém rozsahu (38 aktivit) není bìžný, a pøedpovìdìla složitost pøi jeho sledování a kontrole. Protože se nám však podaøilo sestavit tým odpovìdných profesionálù, kteøí mìli chod projektu na starosti, cesta, místy sice trnitá, ale smìøující k vytyèenému cíli, konèí po ètyøech letech tam, kde konèit má. Všechny projektové aktivity se nám podaøilo beze zbytku naplnit, všechny úkoly zrealizovat. Prostøednictvím projektu byl zajištìn úèinný tok informací v oblasti ochrany pøírody a zpøístupnìny informace o stavu a vývoji v této oblasti odborné i laické veøejnosti. Na projektu, jehož hlavním realizátorem byl Moravskoslezský kraj, se partnersky podílely Ministerstvo životního prostøedí, Agentura ochrany pøírody a krajiny Èeské republiky, Lesy Èeské republiky, s.p., Obèanské sdružení Hájenka, ZO ÈSOP Salamandr a Actaea spoleènost pro pøírodu a krajinu. Projekt dosáhl na dotaci z Evropské unie, a to v rámci programu LIFE, finanèního nástroje pro podporu projektù v oblasti životního prostøedí. Dotace z Evropské unie byla ve výši EUR, což pøedstavuje 45,22 % celkových nákladù projektu ( EUR). Moravskoslezský kraj se finanènì podílel na projektových nákladech ve výši 14,87 % ( EUR). Zbývající èást, tj. 39,91 % pøipadlo na kofinancování partnerù ( EUR), tj. financování z jejich vlastních zdrojù. A jaké vlastnì má projekt konkrétní výstupy? Výsledkem projektových aktivit jsou jak celokrajské výstupy (publikace, film, výukový CD-ROM, internetové stránky), místy i s pøesahem za hranice kraje, tak lokální výstupy (informaèní tabule k chránìným územím vèetnì evropsky významných lokalit, nauèné stezky, zpravodaje, brožury nebo informaèní letáky). K nejzdaøilejším projektovým aktivitám patøilo pravidelné vydávání zpravodajù s tematikou ochrany životního prostøedí nebo otevøení Rubrika - Aktuality Nová izolaèní zeleò kolem krajských komunikací Moravskoslezský kraj zaèal na podzim s výsadbou døevin kolem krajských komunikací. Pøes sedm set kusù izolaèní zelenì by mìlo pomoci snížit množství polétavého prachu v dopravou zatížených lokalitách, což pøispìje ke zlepšení životního prostøedí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde je snižování imisní zátìže obzvláštì žádoucí. Døeviny pøedevším jeøáby, habry a javory, z keøù pak meruzalky alpské, zimolezy obecné a hlošiny úzkolisté budou snižovat množství polétavého prachu podél komunikace èíslo III/4774 v úseku mezi Nižními a Vyšními Lhotami, silnice èíslo III/4841 v èásti mezi Krmelínem a Oprechticemi, také v okolí komunikace èíslo II/486 mezi Rychalticemi a F r y è o v i c e m i a v e F r y è o v i c í c h p o d é l komunikace èíslo II/486 a v Petrovicích u Karviné u silnice èíslo II/475 smìrem k polským hranicím. Výsadbou izolaèní zelenì se sníží množství emisí prachu odvádìných do ovzduší pøibližnì o 0,7 tun. Výsadba byla navržena tak, že nedošlo k ohrožení bezpeènosti silnièního provozu a zároveò byla v maximální míøe snížena imisní zátìž lidí, kteøí v okolí komunikací bydlí nebo tudy procházeli. 11 nauèných stezek v údolí Bílé Opavy a Velké kotlinì v Jeseníkách èi na Godule v Beskydech. Na první pohled rozpaèitou odezvu mìla billboardová kampaò proti nelegálnímu motorismu, kdy reagovala øada zanícených vyznavaèù jízdy v pøírodì a nevybíravì odmítli celou kampaò jako útok proti sportovnímu vyžití, ba dokonce i cílenì nièili billboardy instalované kolem cest. I tyto negativní reakce však patøí k oèekávaným výsledkùm. Dokládají, že billboardy nezùstaly bez povšimnutí. Naopak velmi pozitivní ohlas má dokumentární film Natura 2000, který pøibližuje problematiku ochrany pøírody, zejména evropsky významných lokalit a ptaèích oblastí, velmi pøívìtivou formou urèenou širokému spektru divákù. Nejvìtším soustem projektového roku 2012 bylo poøádání kulatých stolù, které byly zamìøeny na implementaci soustavy NATURA 2000 a zvláštì na území s plánovaným vyhlášením evropsky významnou lokalitou. Cílovými skupinami bylo vedení dotèených obcí, majitelé a správci pozemkù v pøedmìtných územích, subjekty zabývající se ochranou pøírody, ale i obèané, kterým ochrana pøírody není lhostejná. Soustava NATURA 2000 je totiž nejen klíèový nástroj pro zachování biodiverzity na evropské úrovni, ale také umožòuje vlastníkùm a správcùm pozemkù získat dotaèní podporu na zachování výjimeèného pøírodního dìdictví na jejich pozemcích. Na celkem šestnácti setkáních bìhem roku 2012 úèastníci projednali problematiku vyhlašování evropsky významných lokalit a jejich ochrany, stejnì jako sporné otázky pøi omezování hospodaøení na jejich pozemcích, v lesích, pøi terénních a vodohospodáøských úpravách nebo èinnostech vykonávaných v souvislosti se správou vodních tokù. Poslední rok realizace projektu, tj. 2013, pøinesl jeden z vrcholných projektových výstupù, a to velkou obrazovou publikaci o pøírodì Moravskoslezského kraje. Distribuce knihy, stejnì jako vìtšina ostatních projektových výstupù, byla smìøována zejména na školy, knihovny a na obce. Zámìr popularizovat pøírodní bohatství jednoho z nejlidnatìjších krajù v zemi se setkal s nezvyklým zájmem. Možná proto, že Moravskoslezský kraj je v oèích laika synonymem pro lokalitu pøírodì dosti vzdálenou. O tom, že opak je pravdou, svìdèí všechny aktivity a výstupy projektu Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko. Roxana Macháèková Krajský úøad Moravskoslezského kraje Nové zvláštì chránìné území - pøírodní památka Niva Olše-Vìøòovice Dne vydala Rada Moravskoslezského kraje naøízení, kterým byla zøízena pøírodní památka Niva Olše-Vìøòovice. Jedná se pro tento rok o již patnácté, krajským úøadem novì vyhlášené, zvláštì chránìné území. Vyhlášením této lokality za pøírodní památku byla završena nìkolikaletá snaha krajského úøadu o zajištìní ochrany u první v l n y t z v. e v r o p s k y v ý z n a m n ý c h l o k a l i t zaøazených do evropské sítì Natura Pøírodní památka Niva Olše-Vìøòovice se nachází na území katastrù Skøeèoò, Dìtmarovice a Dolní Lutynì. Jedná se o celkem tøi staré liniové stromové porosty, které jsou jednou z nejvýznamnìjších lokalit výskytu vzácného brouka p á c h n í k a h n ì d é h o v rámci Moravskoslezského kraje.

12 Majky V ÈR bývalo pøes dvacet druhù tìchto impozantních broukù, do dnešního dne deset z nich vyhynulo. Majkovití brouci døíve obývali pastviny a porosty nízkých trav, s nástupem intenzivního zemìdìlství ztratili své pùvodní biotopy nejen oni, ale také jejich hostitelský blanokøídlý hmyz. Majky patøí k nejohroženìjším složkám naší fauny. Z èeledi majkovitých (Meloidae) je u nás nejbìžnìjší majka obecná. Popis Majka obecná (Meloe prascarabeus) je 11 až 40 mm velký èerný brouk s kovovì modrým leskem. Samièky jsou mohutnìjší, samci mají prostøední èlánky tykadel vìtší a jiného tvaru než samice. Nadmutý zadeèek nedovoluje zkráceným krovkám jeho plné zakrytí a možnost létání je tak tìmto broukùm odepøena. Hlava a štít jsou jemnì teèkované. Majce obecné je nejvíce podobná majka fialová (Meloe violaceus), která je zbarvena více domodra. Rozšíøení Majky se vyskytují po celém svìtì (asi 3000 druhù) s výjimkou Nového Zélandu. Majku obecnou nalezneme témìø v celé Evropì a u nás pøedevším na Moravì (jejich výskytem jsou vyhlášené napø. Bílé Karpaty), výskyt v Èechách je spíše ostrùvkovitý. Ekologie a rozmnožování Majky jsou xerofilní a termofilní brouci, pøesto nìkteré naše druhy vystupují i do nejnižších horských poloh. Èastìji je však spatøíte na stepních lokalitách, proslunìných pastvinách a loukách èi polních cestách, a to od jara do podzimu, kde se pasou na mladé trávì. Specifický je pro majky velice složitý zpùsob vývoje (nadpromìna, hypermetamorfóza) spojený s parazitismem larev. Po spáøení naklade samièka ze svého obrovského zadeèku tisíce vajíèek do pùdy ke stonkùm rostlin. Jakmile se vylíhne první larvální stadium s tøemi drápky na konci chodidla, tzv. triungulin, vyleze na kvìt a èeká na pøílet vhodného hmyzu - samotáøské vèely. Larva se na vèelu pøichytí a nechá se odnést do hnízda, kde požírá vèelí vajíèka i kaši z nektaru a pylu. Následuje 4-5 ponravovitých instarù a pøíští jaro se líhne dospìlec. Pøi svlékání vzniká nepohyblivá nepravá kukla (pseudochrysalis), která nepøijímá potravu a pøezimuje. Teprve poslední instar je pohyblivý a kuklí se. Z kukly se vylíhne dospìlý brouk a opustí vèelí hnízdo. Vývoj probíhá pøedevším u samotáøských vèel, v moderních úlech vèely medonosné (døíve pøi primitivním vèelaøení v netìsných úlech bìžný), Majka Meloe rugosus je velmi ztížený. Spoleèensky žijící vèely dokáží parazita èasem najít a zlikvidovat, jiné druhy hmyzu nedokáží poskytnout potravu a larva umírá hladem. Objasnit tento složitý vývoj trvalo vìdcùm více než dvì století. Larva triungulin byla zpoèátku chybnì popsána jako samostatný druh veš vèelí (Pediculus apis). Další zvláštností majek je jejich jedovatost. Pøi ohrožení vyluèují hemolymfu, která obsahuje alkaloid cantharidin. Ten je znám jako afrodisiakum, ale také jako prudký jed, toxicitou srovnatelný s kyanidem èi strychninem (smrtelná dávka pro èlovìka je mg). Nìkteøí hmyzožraví živoèichové jsou proti jedu imunní a jsou schopni majky konzumovat. Jed pak mohou kumulovat ve svém organismu a stávají se také jedovatými. Foto: D. Kvita Ohrožení a ochrana Všechny u nás žijící majky byly zaøazeny do ohrožených druhù a jsou zákonem chránìné. Tìžkou ránu majkám zasadila industrializace zemìdìlství ve 2. pol. 20. stol. spojená s nadmìrným užíváním hnojiv a pesticidù, se scelováním pozemkù, rozoráváním mezí a úbytkem pùvodních biotopù, což postihlo i hostitele majek. Samotáøské vèely v pøírodì hnízdily primárnì v oslunìných hlinitých nebo sprašových stìnách, stržených bøezích èi mezích s øídkým porostem. Jako náhradní biotop dnes využívají staré zdìné stavby z nepálených cihel (vepøovic) èi jiných mìkkých stavebních materiálù. K ochranì majek pøispívá fakt, že velká èást stepních lokalit je u nás územnì chránìna. Foto: D. Kvita Majka obecná Radka Dlouhá O.s. Hájenka Zpravodaj ochrany pøírody Moravskoslezského kraje vychází v rámci projektu Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko, který realizuje Moravskoslezský kraj s finanèní podporou programu Evropské unie LIFE+. Vychází 2x roènì nákladem 1000 výtiskù. Toto èíslo vyšlo NEPRODEJNÉ Vydává: O. s. Hájenka, Janíkovo sedlo 36, Kopøivnice, 74221,IÈO: Editor: Petr Arnošt, Redakèní rada: Roman Barták, Jan Filgas, Ivona Kneblová, Tomáš Kotyza, Dalibor Kvita, Roxana Macháèková Tisk: Zeman Art Zpravodaj ochrany pøírody Moravskoslezského kraje je periodickou tiskovinou evidovanou pod èíslem MK ÈR E 19580

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA Mikroregion Konstantinolázeòsko BEZDRUŽICE - dobrovolný svazek obcí - vznikl v roce 2000 - nyní jej tvoøí

Více

5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7

5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7 5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7 5.1 Napiš k jednotlivým kresbám vìtvièek stromù jejich správný název a název èeledi, do níž daný strom patøí. dub letní - bukovité... buk lesní - bukovité...

Více

Environmentální výchova v Národním parku a chránìné krajinné oblasti Šumava

Environmentální výchova v Národním parku a chránìné krajinné oblasti Šumava Environmentální výchova v Národním parku a chránìné krajinné oblasti Šumava STØEDISKO ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY HORSKÁ KVILDA Novì otevøené støedisko v malé šumavské obci Horská Kvilda, která leží v nejkrásnìjší

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Jak je to s geologickým dedictvím? Kunky. EVL Dolní Marklovice. Využití lesnické typologie

ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Jak je to s geologickým dedictvím? Kunky. EVL Dolní Marklovice. Využití lesnické typologie ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE EVL Dolní Marklovice Jak je to s geologickým dedictvím? Kunky Využití lesnické typologie 1/2013 Foto: P.Birklen Milí ètenáøi, letošní povodnì jsou naštìstí

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac Vyøizuje/linka Ing. Vaculová/4322 Datum 4.4. 2005 ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO

Více

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín INFORMACE URÈENÁ VEØEJNOSTI Krajský úøad Moravskoslezského kraje odbor životního prostøedí a zemìdìlství oddìlení ochrany ovzduší, EIA a IPPC EXPLOSIA a.s. - odbytový

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 místní akèní skupina - MAS vznikala v letech 2003-2004 - Mikroregion Konstantinolázeòsko, Støíbrský region, mìsto Planá a obec Hnìvnice - snaží se o maximální

Více

Nadaèní fond Zelený poklad vznikl již v roce 1999 z Nadace životního prostøedí mìsta Plznì - Zelený poklad, zøizovatelem je mìsto Plzeò.

Nadaèní fond Zelený poklad vznikl již v roce 1999 z Nadace životního prostøedí mìsta Plznì - Zelený poklad, zøizovatelem je mìsto Plzeò. Nadaèní fond Zelený poklad vznikl již v roce 1999 z Nadace životního prostøedí mìsta Plznì - Zelený poklad, zøizovatelem je mìsto Plzeò. Posláním Nadaèního fondu Zelený poklad je podporovat projekty zamìøené

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

Jiøí Král ØEŠENÉ PØÍKLADY VE VHDL HRADLOVÁ POLE FPGA PRO ZAÈÁTEÈNÍKY Praha 2010 Upozornìní! Vážení ètenáøi, na naší webové adrese: http://shop.ben.cz/cz/121309 v sekci download, se nachází soubory ke stažení:

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

PRACOVNÍ LIST. Byliny

PRACOVNÍ LIST. Byliny R IVP 4. 1/6 ZNÁŠ BYLINY? Pokus se vypsat co nejvíce druhù bylin do zavaøovací sklenice. Pokud si vzpomeneš na nìjakou bylinku a nevíš její název, mùžeš se jí pokusit ji i nakreslit. A BYLINY A JEJICH

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

i nformaèní list Zákon o náhradách za škody zpùsobené chránìnými druhy živoèichù

i nformaèní list Zákon o náhradách za škody zpùsobené chránìnými druhy živoèichù i i nformaèní list Zákon o náhradách za škody zpùsobené chránìnými druhy živoèichù Dlouho oèekávaný zákon o náhradách škod zpùsobených chránìnými živoèichy se zvolna rodí. Vláda pøedložila Poslanecké snìmovnì

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic 14200 PRAHA - LIBUŠ INFORMACE Q ZÁMÌRU DLE ZÁKONA È. 100/2001 Sb. NÁZEV ZÁMÌRU: Nekryté víceúèelové sportovištì Kokotská, parc.è. 557/1, k.ú. Libuš.

Více

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù 7. Základní parametry a rozmìrové požadavky na pohyb a orientaci v prostoru Základním problémem pohybu jakkoliv handicapovaného v daném prostøedí je potøeba prostoru a možnosti dobré orientace v nìm. Filipiová,

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Struèný návod pro realizaci zahradního jezírka.

Struèný návod pro realizaci zahradního jezírka. Struèný návod pro realizaci zahradního jezírka. 1. Volba typu jezírka. Pokud se rozhednete pro stavbu zahradního jezírka èi rybníèku, je nutné si stanovit a definovat co od tohoto díla oèekáváte. Lze uvazovat

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 2014 Výronízprávaoinnosti Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 1. Základní údaje: Právní forma Statutární zástupce Sídlo obèanské sdružení

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU ÈESKÝ SVAZ AEROBIKU A FITNESS FISAFCZ Ohradské nám1628/7a, Praha 5-Stodùlky 155 00 IÈO :60458054, DIÈ: CZ 60458054 wwwfisafcz / wwwceskosehybecz CO JSOU DÌTI NA STARTU?

Více

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY GRAFICKÁ ZNAÈKA /LOGO/ ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY ZÁKLADNÍ MANUÁL ZPRACOVATEL: CHRÁNÌNÁ GRAFICKÁ DÍLNA SLUNEÈNICE OBSAH 1....... 2....... 3....... 4-5..... 6....... 7....... 8....... OBECNÉ POKYNY ZÁKLADNÍ

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic 4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic Celková délka trasy: 3,8 km (4,7 km) Poèet stromù: 7 Dolní Poèernice Obec leží v místì starého osídlení. V pozdní dobì kamenné (asi 4000 let pø. n. l.)

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

D. Kováè, I. Kováèová, J. Kaòuch EMC Z HLEDISKA TEORIE A APLIKACE Praha 2006 Cílem publikace je seznámit ètenáøe se základními pojmy, legislativními a technickými požadavky kladenými na elektrotechnické

Více

Jiøí Peèek Od CB k radioamatérùm provozní pøíruèka radioamatéra (pøepracované vydání) na èásti vìnované VKV spolupracoval František Loos, OK2QI 2000 Urèeno uživatelùm CB pásma, kteøí si chtìjí rozšíøit

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net MOZEK STEJNÌ JAKO MÍCHA TVOØÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM. JEDNÁ SE O VELMI SLOŽITÉ ORGÁNY, KTERÉ VYTVÁØEJÍ NERVOVÉ BUÒKY, JENŽ MAJÍ VELMI MALOU SCHOPNOST SE OBNOVOVAT. POŠKOZENOU NERVOVOU BUÒKU SE JEN MÁLOKDY

Více

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè 14. Praktická èást 14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè bjekt se nachází na samém okraji mìsta Tøebíè, v tìsném sousedství mìstské polikliniky a jednou z èástí nemocnice. S objektem sousedí

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Tomáš Flajzar GSM ALARM pøenos poplachu na mobilní telefon kompletní stavební návod GSM pageru vèetnì zdrojového programu 2005 www.flajzar.cz www.ben.cz Tomáš Flajzar GSM alarm pøenos poplachu na mobilní

Více

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO Jan Losík červenec 2012 2 Zpracovatel: Mgr.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vážení spoluobèané, S pøáním pøíjemného ètení za ZO ÈSOP Køižánky Jièín. Vojtìch Drahoòovský koordinátor projektu

Vážení spoluobèané, S pøáním pøíjemného ètení za ZO ÈSOP Køižánky Jièín. Vojtìch Drahoòovský koordinátor projektu Informaèní materiál pro obèany o projektu Vážení spoluobèané, pøedkládáme Vám informace o biostanici, kterou jako Základní organizace Èeského svazu ochráncù pøírody Køižánky Jièín pøipravujeme na okraji

Více

Národní park od A do Z

Národní park od A do Z UZNANÝ Národní park od A do Z Na hranici mezi východem a západem, mezi rovinou a vysoèinou, vytvoøila jedna øeka svùj vlastní svìt. Svìt, který je dosud neporušený, ve kterém se pøíroda mùže nerušenì rozvíjet.

Více

ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Modrásek bahenní. Geopark Podbeskydí. Hlušinové odvaly oèima botanika

ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Modrásek bahenní. Geopark Podbeskydí. Hlušinové odvaly oèima botanika ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Modrásek bahenní Abeceda zkamenelin Štramberského krasu Geopark Podbeskydí Hlušinové odvaly oèima botanika 1/2012 Vážení ètenáøi, na konci ledna uplynuly

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

Svìtové dìdictví UNESCO

Svìtové dìdictví UNESCO Svìtové dìdictví UNESCO VLKOLÍNEC Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Slovensko VLKOLÍNEC 3 SK STØEDNÍ SLOVENSKO Památková rezervace lidové architektury Vlkolínec byla

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 45 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 HARMONOGRAM VÝZEV ROP SEVEROZÁPAD NA ROK 2011 Úøad regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad

Více

JAN POŠTA DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Praha 2001 Jan Pošta DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1 PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381315/2007/00PNI/EIA/473-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 14.02.2008 ZÁVÌR ZJIŠ OV ACíHO

Více

STÌNOVÉ TOPENÍ registrový systém

STÌNOVÉ TOPENÍ registrový systém UNI Energie OBSAH 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. VŠEOBECNÌ SYSTÉM FORMÁTY REGISTRU SYSTÉMOVÉ KOMPONENTY ZPRACOVÁNÍ A MONTÁŽ PØIPOJOVACÍ SCHÉMA VYSVÌTLENÍ UNI Energie 1. VŠEOBECNĚ Universa stìnové vytápìní

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis ln. SZn. S-M H M P-548552/2007/00 P NI/EIA/505-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 26.05.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy,

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy, BELLE PRESTIGE 2009 BELLE PRESTIGE Karlovarská modelingová a hostesingová agentura Belle Prestige zastupuje modelky, fotomodelky, hostesky, dìti, modely a promotéry nejen pro Karlovarský kraj. Vedle toho

Více

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany Příloha č. 5: Tabulky kritérií pro hodnocení stavu a péče dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) Kritéria hodnocení současného stavu území ZACHOVALOST

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM

generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM SLOVO ÚVODEM Dobrý den, držíte v rukou produktový katalog Agentského obchodního klientského místa ÈSOB Pojišśovny (AOKM). Tento katalog

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 Belgie Chorvatsko Irsko Itálie Nizozemí Spojené království Petr Šiřina; člen mezinárodní hodnotitelské komise Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

ØÍJEN METODIKA 1. LISTNATÉ STROMY 2. JEHLIÈNATÉ STROMY 3. OD SEMÍNKA KE STROMU 4. TØÍDÍME ODPAD 5. PTÁCI NA PODZIM

ØÍJEN METODIKA 1. LISTNATÉ STROMY 2. JEHLIÈNATÉ STROMY 3. OD SEMÍNKA KE STROMU 4. TØÍDÍME ODPAD 5. PTÁCI NA PODZIM ØÍJEN METODIKA 1. LISTNATÉ STROMY 2. JEHLIÈNATÉ STROMY 3. OD SEMÍNKA KE STROMU 4. TØÍDÍME ODPAD 5. PTÁCI NA PODZIM Pozorování pøírody uèitel mùže s dìtmi uskuteènit vycházku do pøírody. Doporuèujeme 4x

Více