POMÁHEJTE S NÁMI Nebuďte lhostejní ke svému životnímu prostředí!

Transkript

1 POMÁHEJTE S NÁMI Nebuďte lhostejní ke svému životnímu prostředí!

2 ZEMĚ, VODA, VZDUCH ANEB NAŠE MATKA PŘÍRODA Využijte tyto informační materiály k vysvětlení pojmů třídění odpadu, znečištění ovzduší i vodních zdrojů atd. Životní prostředí je důležité pro všechny a je jen na nás, jak se o něj budeme starat. Třídění odpadu Co je komunální odpad? Tento pojem označuje směs různých odpadů vznikajících na území města. Zahrnuje odpady z domácností, firem, údržby městské zeleně apod. Co je to bioodpad? Jedná se o biologicky rozložitelný odpad z domácností (zbytky zeleniny, ohryzky, slupky) a obcí (údržba zeleně - větve, posekaná tráva). Buďto se používá kompostováním na hnojivo, úrodnou půdu. Nebo v bioplynových stanicích se zachytává unikající metan, který je využíván jako zdroj energie. Co je to inertní odpad? Odpad, který nevykazuje biologickou aktivitu - nehnije, nerozkládá se. Jsou to hlavně odpady ze staveb nebo sklo. Co je to skládka? Skládka se místo, kde se hromadí odpad z domácností, firem i města. Černý kontejner Pokud najdete oranžovou nálepku, pak sem patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením do kontejneru řádně sešlápnout. Modrý kontejner Vhodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat, Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Zpracovatelé si s nimi umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Zelený kontejner barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Žlutý kontejner plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů.

3 Vzduch Bez atmosféry, tedy bez vzduchu, by žádný život na planetě Zemi nebyl možný, stejně jako bez vody. Země by byla jen neživou, mrtvou planetou, kulatým kusem minerálů, rotujícím kolem své hvězdy Slunce nekonečným vesmírem. Náš vzduch se skládá především z plynů hlavně kyslíku a dusíku, ale také oxidu uhličitého (což je sloučenina dvou chemických prvků kyslíku a uhlíku) či metanu. Naše ovzduší obsahuje i malá množství dalších prvků, ale také určité množství pevných částic. Některé z nich, jako třeba droboučké částečky mořské soli či drobný prach ze zemského povrchu, se do vzduchu dostávají přirozenou cestou. Hodně těchto jemných pevných částeček prachu ale pochází z činnosti člověka. V naší zemi je právě znečištění prachem největším problémem, který ovzduší trápí. Do vzduchu se dostává obrovské množství prachových zrnek, která pocházejí například z vytápění pevnými palivy (hlavně z uhlí) to jsou všem známé saze. Za velké množství znečištění může také doprava. Výfuky aut, náklaďáků i autobusů každý den chrlí do vzduchu, který dýcháme, tuny sazí a jejich točící se kola a obrušující se pneumatiky, je pak ještě dál víří. Na rozdíl od velkých továren nemají auta ani komíny na domech žádné filtry, které by prach zachycovaly. Prach, který ve vzduchu kvůli tomu poletuje, obsahuje obrovské množství nejrůznějších chemických látek a sloučenin. Mnoho z nich je přitom nebezpečných pro zdraví každého z nás. Pomoct přitom může úplně každý. Když si například opékáme na ohýnku špekáčky, nikdy bychom neměli pálit nic jiného, než suché dřevo. Žádné pálení trávy, listí nebo mokrých větví. Tráva a listí nepatří na oheň, ale na kompost, mokré větve je před spálením třeba nechat pěkně proschnout. Na oheň, ani do kamen nebo do kotle nepatří v žádném případě odpadky. Plasty patří do žlutých kontejnerů, papír do modrých, krabice od džusu či od mléka do kontejnerů a popelnic na nápojové kartony (obvykle bývají červené). Ostatní odpadky patří do popelnice, zbytky ze zeleniny a ovoce pěkně na kompost. Každý potřebuje v zimě topit. Topíte u vás uhlím v kotli? Proberte s rodiči, jestli byste to nemohli změnit. Leckde je možné začít topit plynem, ten žádné prachové znečištění nezpůsobuje. Nebo můžete přejít na kvalitní kotel na dřevo nebo brikety z pilin. Nebo jste fandové moderní techniky? Pak by se k vám třeba hodilo tepelné čerpadlo nebo sluneční panely na ohřívání vody (i kdyby ohřívaly třeba jen vodu v zahradním bazénu). Do školy se nenechte vozit rodiči autem, raději jeďte veřejnou dopravou a pokud to je jen trochu možné, jděte pěšky nebo jeďte na kole. Kromě toho, že ušetříte čistý vzduch pro sebe a své kamarády, pomůžete také své fyzičce! V každém případě zapomeňte na cigarety! Většina elektřiny se u nás vyrábí v tepelných elektrárnách, které spalují uhlí. Kromě toho, že uhlí jednou dojde a je potřeba ho těžit v obrovských povrchových lomech, jeho spalování znečišťuje ovzduší. Proto doma raději sviťte úspornými zářivkami, zkontrolujte, jestli máte pračku, ledničku i myčku, které šetří energii (každý spotřebič je vybavený energetickým štítkem ty úsporné na něm mají napsané zelené A). Televizi i počítač určitě vypínejte z takzvaného pohotovostního režimu "standby" (v něm svítí pod obrazovkou kontrolka většinou červeně), když je zrovna nepoužíváte. Nezapomínejte vytáhnout ze zásuvky nabíječku na mobil nebo empétrojku, když je nabíjení u konce. Každá úspora se hodně počítá.

4 Voda Bez vody nelze žít, vůbec žádný život by bez ní na naší planetě nebyl možný. Voda je doslova a do písmene základem života. Samozřejmě spolu s atmosférou, o které jsme si vyprávěli jinde. Voda je vlastně chemická sloučenina vodíku a kyslíku. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích - kapalném (tomu říkáme běžně voda), plynném (vodní pára) a pevném (to je sníh, kroupy a led). Na naší planetě je jí opravdu hodně. Proto je také při pohledu z vesmíru Země planetou modrou. Voda se na Zemi pohybuje v tzv. koloběhu vody. Jakmile dopadnou z mraků na povrch Země srážky (déšť nebo sníh), mohou putovat třemi cestami: zpravidla víc než 50 % (někdy i 100 %) se znovu vypaří méně než 30 %, většinou 10 % - 20 %, steče do potoků, řek a nakonec do moře 10 % a méně (ale také nic) se může vsáknout. Největší část vody na planetě je slaná voda v mořích a oceánech. Ta tvoří 97 % veškeré vody na Zemi a dokonce 70 % celého povrchu planety. Pouze zbylá tři procenta vody na Zemi tvoří voda sladká. Většina z ní (přesně 69 %) je navíc uchovávána v ledovcích - na horách a také kolem severního a jižního zemského pólu, tedy v Arktidě a Antarktidě. To je dost jasný důvod, proč musíme vodou šetřit a chránit ji před znečištěním. Vždyť k pitné vodě nemá přístup každý pátý člověk na naší planetě. A s klimatickými změnami se může stát, že podobný problém přijde i k nám, do střední Evropy. Dodržujte proto alespoň několik jednoduchých zásad: Před koupáním ve vaně dejte přednost sprchování. Ostatně - je to i mnohem víc osvěžující a zdravější. Nádobí nemyjte pod tekoucí vodou. Pokud máte doma myčku nádobí, zapněte ji tehdy, až když je opravdu plná. Na záchodě si nainstalujte spořič vody nebo kupte nádržku, která ho už má zabudovaný. Není potřeba splachovat vždy plnou nádržkou! Používejte co nejméně chemie. Na mytí nádobí stačí často houbička namísto jaru. K čištění skvrn pomůže i obyčejný ocet nebo citrónová šťáva. Ocet funguje v pračce podobně jako chemická aviváž. A nepřehánějte to s léky - jejich zbytky, které vyloučíte s močí, nezachytí ani čistírna odpadních vod. Prací prášky, prášek do myčky i mycí prostředky kupujte výhradně s ekoznačkou. Nepoužívejte drtič kuchyňského odpadu, který zbytky pošle do kanalizace - čistírna odpadních vod s tím má pak veliké problémy. Nejvíce vody ale nespotřebujeme v domácnosti při vaření, sprchování nebo čištění zubů, ale tím, co vyrábíme, pěstujeme a spotřebováváme. Například ke vzniku sklenice mléka je zapotřebí 200 litrů vody, oproti tomu, abyste si mohli dát šálek čaje, "postačí" 35 litrů vody. Jeden krajíc chleba stojí Zemi 40 litrů vody, je-li se sýrem, pak ale potřeba vody stoupne až na 90 litrů. Jedna brambora spotřebuje na svůj vznik 25 litrů, jedno vejce ale až 135 litrů. Za sklenicí pomerančového džusu se skrývá 170 spotřebovaných litrů vody, za sáčkem chipsů 190 litrů. Hamburger je obrovský žrout - na jeho vznik je třeba litrů vody, na bavlněné tričko až litrů a na kožené boty neuvěřitelných litrů. Co s tím? Neplýtvejte. Kupujte jen to, co potřebujete!

5 Odpady Každý z nás "vyrobí" každý rok skoro 400 kg odpadu. Věděli jste to? A to se do toho počítá jen ten odpad, který vznikne u nás doma, vůbec ne ten, který vzniká v továrnách, úřadech, školách, bankách a jiných firmách a podnicích. Schválně si spočítej, kolikrát je to víc, než sám nebo sama vážíš! Odpadků přitom můžeme chrlit mnohem méně, stačí se leckdy jen trochu zamyslet - třeba při nákupech. Proč si na každém nákupu brát nebo kupovat novou tašku? Přece není žádný problém si tašku na nákup nosit v kapse nebo v batohu a v obchodě už ji pak jen vytáhnout. Jen v naší zemi se přitom rozdá každoročně víc než miliarda plastových tašek, které skončí v odpadu. Stejně tak je dobré se zamyslet nad tím, jak je zabalené zboží, které si chceš koupit. Nemá třeba čokoláda zbytečně moc obalů? Nebo je fakt nutné kupovat si jablka zabalená po třech v plastové fólii a ještě na polystyrenovém tácku? Přitom si přece můžeš koupit jablka jednotlivě normálně na váhu. Vůbec nejlepší je používat co nejvíc věcí bez obalů - třeba vodu z vodovodu (je stejně dobrá a kvalitní jako ta v lahvích, jen je mnohem levnější a nikdo nemusí řešit, co s prázdnými PETkami. Zelenina a ovoce nejlíp chutná z vlastní zahrádky. Nevěříš? Tak si ji zkus vypěstovat a uvidíš! Ostatně jde to třeba i na balkóně v květináči. Tam vyrostou jahody, rajčata nebo i papriky. Taky koření, které použiješ při vaření - například bazalka na pizzu a těstoviny. Nějaký odpad ale vždycky vznikne. Bez toho se v dnešní době asi už těžko obejdeme. Je ale důležité ho důsledně třídit. Vždyť obrovská část toho, co vyhazujeme, se dá znovu použít. Buď se to může hodit někomu jinému (oblečení, nábytek, starý monitor od počítače nebo třeba televize) nebo to využijeme aspoň jako druhotnou surovinu. Kam tedy co správně patří? Papír - patří do modrého kontejneru nebo popelnice. To platí o časopisech, novinách, starých sešitech a učebnicích, ale i o krabicích od bot, od počítače, monitoru, MP3 přehrávače, čehokoli. Jen papír umaštěný od svačiny nebo třeba použitý papírový kapesník tam neházej. Ten patří do kamen nebo do normální popelnice na ostatní odpad. Sklo - nejlepší lahev je samozřejmě ta zálohovaná. Vrátíte ji do obchodu a výrobce limonády ji vymyje a znovu naplní. Jedna lahev zvládne takový oběh až 25x, takže ušetří 24 zbytečných obalů navíc. Když už ale koupíte limonádu v nevratné skleněné lahvi nebo třeba marmeládu, přesnídávku, apod., pak skleněný obal patří do zeleného (někdy i bílého) kontejneru na sklo. Ve sklárně se střepy roztaví a vyrobí se z nich zase nová lahev. Do kontejneru na sklo ale nepatří zrcadla, porcelán ani keramika! Plasty - jsou všude kolem nás. Kelímky od jogurtů a pudingů, PET lahve, sáčky a tašky... To vše patří do žlutých kontejnerů na plasty. Kelímky od jogurtů, salátů nebo pudingů před vyhozením opláchněte, stačí trochou studené vody, aby v kontejneru potom zbytky jídla nezahnívaly. Nápojové kartony, tzv. tetrapaky, jsou krabice, složené z několika vrstev. Buď dvou - papíru a polyetylenu (plastu) nebo ze tří, kdy je tam ještě vrstva hliníku. I tyto krabice se dají recyklovat - buď se z nich vyrábějí desky, které se používají k izolacím nebo k výrobě nábytku anebo se z nich získává velmi kvalitní sběrový papír. Před vyhozením krabici vypláchněte studenou vodou.

6 Baterie a monočlánky rozhodně nepatří do normální popelnice! Obsahují těžké kovy, které mohou být nebezpečné a jedovaté, když baterka koroduje. Takže je potřeba vybité baterie donést do elektroprodejny, kde by měli mít krabici, kam je možné je zadarmo odevzdat. A nejlépe si kupte nabíječku a pár nabíjecích monočlánků, ušetříte spoustu peněz za nové baterky a pomůžete i přírodě. Elektroodpad zahrnuje všechny vysloužilé elektrické spotřebiče, třeba MP3 přehrávač, DVDčko, mobil, monitor, počítač nebo třeba starou ledničku. Ty nepatří ani do plastů ani do kovošrotu, protože obsahují řadu vzácných kovů, ale také i nebezpečné a jedovaté látky. Proto se musí ekologicky rozebrat. Takže je potřeba je odvézt do sběrného dvora. V řadě obcí už také jsou speciální nádoby na drobnější elektroodpad. A když si kupujete nový spotřebič, prodavač má povinnost od vás ten starý zadarmo odebrat a předat právě k ekologickému rozebrání. Bioodpadem, neboli biologicky rozložitelným odpadem jsou třeba nejrůznější zbytky z kuchyně (slupky, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina), dřevěný popel nebo třeba tráva a listí ze zahrady. Možná ve vaší obci už existuje možnost bioodpad házet do speciálních popelnic nebo kontejnerů. Pokud ne, máte i jiné možnosti. Můžete si pořídit domácí kompostér. Vyrobený kompost pak klidně můžete vyhodit třeba do lesa nebo na louku, maminka ho může použít do květináčů ke kytkám. Jestli máte zahradu, tak není co řešit. Vybudujte si vlastní kompost. To je nejlepší hnojivo na záhonky a i ke stromkům. Textil, který už nepotřebujete, se může hodit někomu jinému. Staré oblečení tedy nabídněte známým nebo blízké charitě. V některých městech, třeba v Praze, jsou speciální kontejnery na textil. Ten ještě použitelný směřuje právě do charity, poškozený pak k recyklaci. Do těchto kontejnerů je nejlepší staré oblečení hodit v plastové tašce, aby se s ním pak lépe pracovalo. Tomu, aby naše země nebyla plná skládek a nepořádku v přírodě, může pomoct opravdu každý z nás!

7 Příroda a krajina Krajina, to je místo, ve kterém žijeme. Kopce v okolí, lesy, louky, pole, řeky, ale i města, městečka a vesnice. To vše dává dohromady krajinu našeho domova. Stejnou krajinu vnímá jinak turista, který jí prochází, jinak člověk, který v ní bydlí a jinak třeba profesionální strážce přírody. Z hlediska přírodovědy je krajina především tzv. ekosystémem. Ekosystém je soubor všech živých i neživých částí krajiny, které se v průběhu času vyvíjejí, vzájemně spolu reagují a navzájem se ovlivňují - kladně, ale třeba i záporně. Pro lepší představu můžeme uvést pár příkladů ekosystémů: rybník, les, louka, ale třeba i starý doupný strom, v němž žije spousta hmyzu, který pojídají ptáci, roste na něm mech a lišejník a sem tam i nějaká ta kapradinka. V každém ekosystému fungují takzvané potravní řetězce. Jako konkrétní příklad třeba obyčejná kytička v lese: své živiny bere z půdy a vody, aby ve správný čas mohla rozkvést. Potom se na květ slétají motýli, včely, vosy a další opylovači. Ti se posléze stanou potravou ptáků nebo obojživelníků či plazů. Samotnou květinu zase může spást například srnka. Ptáka uloví dravec, srnu šelma nebo také člověk. Tím se potravní řetězec uzavírá v kruhu. Nestrávené zbytky potravy se stávají zase humusem, živinami pro květiny, trávu i stromy a celý řetězec se znovu a znovu opakuje. V přírodě, v každém ekosystému, je takových vzájemných vztahů a vazeb celá řada. Problém nastane, když se tento geniální přírodní kruh někde přeruší. Například když člověk prakticky vyhubil v České republice velké šelmy, přemnožuje se srnčí a další spárkatá zvěř, která potom okusuje výhonky a kůru mladých smrčků a brání tak přirozené obnově lesa. Člověk potom musí lovem napravovat to, co způsobil. Prakticky každý den dochází na světě k vymření nějakého druhu živočicha nebo rostliny. V naprosté většině je to právě kvůli působení lidí - jak zabíráme stále větší části krajiny, abychom v ní namísto přírody postavili nové hypermarkety, silnice a továrny, zamořujeme vodu a vzduch znečištěním, ubývá ostatním živočichům na planetě místo, kde mohou spokojeně žít. Člověk, přestože vědecky se jmenuje Člověk rozumný, si v tomto vůbec rozumně nepočíná. Příroda nám totiž poskytuje spoustu služeb, bez kterých se neobejdeme a které nám nikdo jiný nabídnout nemůže. Potraviny, dýchatelný vzduch, pitnou vodu, suroviny pro výrobu všeho, co používáme - to všechno máme právě od přírody. Tím, že přírodu ničíme, pomalu, ale jistě si podřezáváme větev, na které sami sedíme.

8 RADY A TIPY Balená voda je zbytečná Všechny rozbory jasně ukazují, že je úplně zbytečné kupovat vodu, balenou v PET lahvích. Je to vlastně úplně stejná voda, jaká ti teče doma z kohoutku. Jen ji musíš koupit, zaplatit a také odnést domů z obchodu. Proto nekupuj balenou vodu, je to zbytečné. Plastové lahve, pokud neskončí v tříděném odpadu, se v přírodě nebo na skládce rozkládají strašně dlouho - stovky let. Navíc zubaři upozorňují, že pitná voda z kohoutku je naopak mnohem užitečnější pro tvoje zuby, obsahuje totiž potřebné fluoridy, které chrání zubní sklovinu. Biopotraviny nepotřebují žádnou chemii Určitě dávej přednost potravinám, označeným BIO. Při jejich pěstování se nepoužívá žádná chemie - žádné pesticidy, herbicidy ani jiné látky, které škodí především vodě, ale mohou ublížit i zdraví člověka. Udává se, že jen asi 2 % (jedna padesátina) pesticidů, kterými se postřikují pole a sady, skončí opravdu tam, kde má. Zbytek se dostává do půdy, roznáší vzduchem, apod. Někteří škůdci se s pesticidy časem naučí žít, stanou se vůči nim imunní a tím ještě nebezpečnější. Je to vlastně takový začarovaný kruh, protože pak je třeba vymýšlet zase nové, ještě účinnější chemikálie. Chemie z polí škodí i zvířatům - například vydrám, které požírají ryby, otrávené chemikáliemi, jež stekly do vody z polí. Zabíjejí také nádherné a vzácné dravé ptáky, kteří se živí polními hlodavci. Dej pozor, co ti roste na zahrádce Ne všechny rostliny se na zahrádku hodí a některé mohou být i nebezpečné pro životní prostředí. K takovým rostlinám, kterým je lepší se raději vyhnout, patří takzvané invazní druhy. Jakmile se ze zahrádky dostanou do volné přírody, rychle se šíří a likvidují všechny své konkurenty, kteří jsou v naší přírodě původní. Mezi takové invazní druhy patří například jedovatý bolševník velkolepý nebo křídlatka či netýkavka žláznatá. Mezi stromy jsou to především trnovník akát a pajasan žláznatý. Při výběru rostlin pro svoji zahrádku se snaž dát přednost těm, které poskytují úkryt nebo potravu živočichům, třeba ptákům. Odvděčí se ti tím, že zbaví zahradu nejrůznějšího hmyzu nebo třeba housenek. Fastfood? Jedině na porcelánu Taky jste si oblíbili nejrůznější fastfoody neboli rychlá občerstvení? Není to nic zdravého, ale hlavně většina fastfoodů je dost neekologických. Jak to? Fastfoody obvykle všechno balí. Každý kousek jídla je zabalený zvlášť. Jídlo dostanete na plastovém tácku s plastovým příborem a k tomu kolu v kelímku, který je sice z papíru, ale je nerecyklovatelný, protože je potažen tenkou vrstvou plastu. A vše je jenom na jedno použití. Představ si, kolik lidí za jediný den v takovém fastfoodu snídá, obědvá, svačí a večeří. Co se s tou horou odpadků stane? Skončí ve spalovně odpadu nebo dokonce na skládce. Přitom řešení je jednoduché:

9 Když se chceš jít najíst do restaurace (no dobře, když jinak nedáš, tak třeba i do fastfoodu), vyber si takový podnik, kde ti dají jídlo na porcelánový talíř, k tomu pěkně kovový příbor a limču se skleničkou. Výsledkem jediného takového oběda, kde místo fastfoodu s jednorázovým nádobím zajdeš do normální kavárny nebo pizzerie, je obrovská pomoc životnímu prostředí a přírodě - o ohromný kus méně odpadu, tím pádem taky mnohem menší spotřeba surovin, energie i vody (nádobí je samozřejmě třeba umýt, ale i při výrobě toho na jedno použití se spotřebovává voda - a mnohem víc než v myčce nádobí). Ovoce je lepší než džus Ovocné džusy jsou jistě zdravější, než "umělé" limonády, ale na druhou stranu obsahují docela velké množství cukru a jejich výroba navíc vyžaduje také dost energie a vody. Navíc po džusu vždycky zbude nějaký obal, který je třeba vytřídit do správného odpadkového kontejneru. Raději dej přednost ovoci. Dostaneš vitamíny přímo, bez přislazování a bez obalů. Uděláš i něco pro své zuby a tvému tělu se moc hodí i vláknina, kterou ovoce (i zelenina) obsahuje. Kupuj ovoce a zeleninu, pěstované bez zbytečných chemikálií nebo jez to, co jste si vypěstovali na vlastní zahrádce. Ovoci a zeleninu bez chemie pěstují ekologičtí zemědělci a poznáš je podle označení BIO. Dávej přednost české sezónní zelenině a ovoci. Na rozdíl od jahod v zimě nebo hrušek z Jihoafrické republiky nemuselo urazit cestu přes půl planety. Džus si můžeš taky (bez přidaného cukru a bez obalů) vyrobit sám doma pomocí odšťavňovače. Slupky patří na kompost - ten pak můžeš použít jako skvělé hnojivo na zahrádku, i pro květiny v květináči. Když chceš přesto džusy kupovat, nezapomeň obaly vyhodit do správného kontejneru na tříděný odpad - krabice patří do toho, který je na kombinované obaly (obvykle je červený), plastové lahve do žlutého kontejneru na plasty a skleněné lahve jsou buď vratné nebo je vyhoď do kontejneru na sklo (zelený nebo bílý). Při čištění zubů vypni vodu Víš, kolik proteče vodovodním kohoutkem za minutu vody? V průměru 7,5 litru! Když si čistíš zuby, nemusí voda celou dobu téct. Představ si, že jen tím, že při čištění zubů kohoutek zavřeš, ušetříš celých 14 litrů pitné vody. To je 28 litrů za den. Pitné vody je na světě přitom nedostatek. Víc než miliarda lidí na světě má problém, že se k pitné vodě prakticky nedostane. I u nás všechna voda, která odteče výlevkou, musí projít náročným a drahým čištěním. Přitom stačí tak málo! Vypěstuj si svačinku Nejlépe chutná jídlo, které si vypěstujete sami. Nevěříte? Tak to zkuste. Máte u domu zahrádku? Tak požádejte rodiče, jestli by vám nesvěřili kousek záhonku. Bydlíte v bytovce nebo paneláku? Něco dobrého si můžete vypěstovat i za oknem nebo na balkóně v květináči nebo v truhlíku. Když si vypěstujete zeleninu nebo ovoce sami, máte stoprocentní jistotu, že jíte zdravé a čisté potraviny bez jediného gramu chemie. Na záhonku si můžete vypěstovat prakticky cokoli. Ale i za oknem

10 můžete opečovávat vlastní jahody, rajčata nebo třeba papriky. Nebo vlastní koření, třeba bazalku, kterou pak můžete použít například na těstoviny k večeři. Uvidíte, že budou chutnat mnohem lépe, než ve vaší oblíbené pizzerii. Zasaď strom Stromy pro svůj život potřebují oxid uhličitý. Pomocí fotosyntézy z něj dokáží využít uhlík jako stavební látku a zbylý kyslík "vydechují" do ovzduší. Pak ho můžeme dýchat my. Kromě toho spotřebováváním oxidu uhličitého pomáhají stromy zpomalovat změny klimatu. Jeden strom takto za rok vyrobí tolik kyslíku, kolik potřebuje pro dýchání deset lidí. Jeden dospělý strom může za rok přefiltrovat až 27 kg škodlivých látek. Stromy například pomáhají zachycovat prach ze vzduchu, zvlášť ty listnaté. Svými listy a kořeny také zachycují vodu, což při přívalových deštích může pomoct zabránit povodním. Kořeny stromů také drží půdu, takže se po deštích úrodná půda neodplavuje pryč. Stromy jsou také skvělou bariérou proti hluku - třeba z blízké rušné silnice. A vůbec - stromy jsou přece krásné! Domluv se s rodiči a zasaďte třeba u vás na zahradě strom. Nejlépe listnatý a pokud možno přirozený český druh - třeba lípu, buk nebo dub. Výborné jsou samozřejmě ovocné stromy. Není nad ovoce, které si sám vlastní rukou utrhneš. A můžeš si ho vypěstovat i přímo od semínka - třeba z třešňové pecky nebo jablečného jadérka. Možná i vaše obec bude ráda, když se nabídnete, že pomůžete s výsadbou stromů, až se nějaká bude připravovat. Středoškoláci také mohou vyrazit třeba na nějakou brigádu se sázením stromků. Spoustu takových brigád najdete třeba v kalendáři akcí na webu Ekolist.cz. Nezapomeň také třídit odpad. Ze starého papíru je možné snadno a dobře vyrábět nový, recyklovaný, kvůli kterému není nutné žádné stromy kácet. Recyklovanému papíru dávej také přednost při nákupech - třeba školních sešitů, apod. Zdroj: