Časopis Apoštolské církve

Transkript

1 Časopis Apoštolské církve Ročník 23 Navštivte nás na Číslo 9 / 2011

2 Sloupek 2 Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře! Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami. Je dobré spolehnout se na milost a nikoli na předpisy o pokrmech; kdo je dodržoval, nic tím nezískal. (Žd 13,7 9) Milí bratři a sestry, vážení čtenáři, pokoj vám. Žehnáme vám z naší redakce k dalšímu školnímu roku, který je před námi. Prožijte ho spolu s vašimi rodinami v pokoji a těsném obecenství s naším Pánem. Jsme vám vděční za řadu kvalitních a povzbudivých příspěvků, vaše modlitby i komentáře k časopisu. Vaše odměna je bezpečně uložena v nebesích, kde ji mol ani rez nezkazí. Stávající číslo věnujeme prioritně Duchovnímu soustředění naší církve na Dlouhých stráních, které duchovně letos vedl náš emeritní biskup Rudolf Bubik. Dnešní zaměstnavatelé si žádají často muže a ženy do třiceti let, se znalostí cizího jazyka, práce na PC, s řidičským průkazem skupiny B a flexibilní v pracovním nasazení. Ve společnosti se vytváří atmosféra přehlížení nejen rodin a jejich potřeb ale i lidí věkově starších. Přestože negativní důsledky tohoto trendu jsou zřejmé, je neustále posilován. Boží slovo nám jasně ukazuje, že rodina je základní stavební kámen společnosti a starší lidé jsou nenahraditelní v získaných zkušenostech. Při četbě pamětí britské premiérky Margaret Thatcherové mne zaujalo její konstatování, že jako expremiérka dostávala mnohem více pozvání od asijských státníků nežli v době, kdy byla u moci. V jejich zemích totiž vládne přesvědčení, že čím je člověk starší, tím má více zkušeností, jejichž využití jej upřednostňuje před lidmi mladšími. Mojžíše Bůh postavil do čela izraelského národa v jeho osmdesáti letech, i když služba, která jej čekala, byla po všech stránkách velice náročná. Nechť jsou nám tyto skutečnosti povzbuzením, abychom službu emeritního bratra biskupa neviděli jako výjimku, ale jako součást Božího plánu pro církev i společnost. Kvalita a přínos dnes již opakovaně konaného Duchovního soustředění je toliko jeho potvrzením. Řada dalších církevních aktivit zachycených v následných článcích v tomto čísle zve k naší podpoře eventuelně účasti. Upozorňuji jen na Evropskou konvokaci naplánovanou na konec roku v Praze, protože na ní mám přímý organizační podíl. Připojte se prosím k přímluvcům za akci či ji podpořte jiným způsobem. Věřím, že bude mít výrazný přínos k budování kladného vztahu Evropy k Izraeli. Aleš Navrátil Úvodník 3 Pozdrav z Filipín Celocírkevní duchovní soustředění >>> 4 Postav si koráb 11 Lidé si mohli udělat čas na Boha Bylo to nádherné Bůh se mě intenzivně dotýkal Ze života církve 12 Zprávy Nové generace, červen Konference Nové generace 19 Podpora dětského domova Šance >>> 20 Filadelfie - z bulletinu č. 2 >>> Studijní materiál Co ve Studijní Bibli nenajdete (Numeri) Izrael 17 Evropská konvokace v Praze Čtenáři píší 22 Jednota v církvi 23 Křesťanská policejní asociace 24 Podpořte Písmáctví v Čechách 24 Konstantin a Metoděj Stvoření vs. evoluce Evoluční náboženství 19 O BS A H Život v Kristu - časopis Apoštolské církve Šéfredaktor: Martin Moldan Redakce: Mgr. Pavel Slepička, Petr Skřičil, MUDr. Aleš Navrátil Sazba a grafická úprava: Ing. Jindřich Novák Strany sestavil Mgr. Pavel Slepička Příspěvky a připomínky prosím zasílejte na adresu re dak ce: Život v Kristu, U Podjezdu 12, Olomouc tel.: , zivotvkristu@seznam.cz Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, Albrechtice 504 tel. & fax: , , acrc@volny.cz Ročně 11 čísel, cena jednoho čísla 25,- Kč, pro předplatitele 22,- Kč, poštovné podle tarifů, pro hromadný odběr slevy podle počtu výtisků. Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě č. j. 2725/92-P/1 ze dne Jak objednat časopis Stačí libovolným způsobem napsat objednávku na adresu: Nakladatelství Křesťanský život, Albrechtice 504. S prvním číslem časopisu obdržíte složenku, kterou po u ži je te k zaplacení buď určitého období, např. do konce roku, nebo budete platit zvlášť každé jednotlivé číslo. Veškeré objednávky časopisu pro Slovenskou republiku Pavel Vimpel, mobil: (předvolba SR 00421) 20

3 Ročník 23, září 2011 Pozdrav z Filipín Vdobě, kdy vychází toto číslo Života v Kristu, ještě trávím svůj čas ve filipínském městě Baguio. V prostředí teologického semináře máme skvělou příležitost poznávat nejen křesťany z různých kultur a zemí (převážně z Asie), ale také naslouchat pastorům a učitelům z celého světa. Střet kultur a tradic a současně jeden Duch to je mimořádná příležitost přemýšlet nad křesťanstvím v širších perspektivách. Tím člověk může konfrontovat některé své zažité pohledy a přístupy s tím, jak jsou ty samé otázky chápány v jiném kulturním prostředí. Někdy jsme totiž ovlivněni příliš sami sebou, svou mentalitou, tradicí, důrazy v učení své denominace a podobně. Většina studentů, s nimiž se zde setkávám, možná nepochází z bohatých a rozvinutých zemí, zato však pochází z krajin, kde se daří evangeliu a církve rostou. Jedna z oblastí, nad kterou zde přemýšlím, je vliv vzdělání na život církve. Povšiml jsem si, že vzdělání je v našem prostředí někdy dáváno do protikladu s mocí Ducha svatého. Řekl bych dokonce, že nejen v našem prostředí letniční celého světa byli řadu desetiletí velmi skeptičtí k teologickému vzdělání. Bylo to dáno tím, že sami prožívali silné Boží působení, zatímco většinová církev ustrnula na suché a mrtvé teologii. Tak se narodilo přesvědčení, že tyto dvě věci Boží působení a teologie jaksi nejdou dohromady. Jedním z biblických textů, kterými se tento postoj zdůvodňoval, byla slova apoštola Pavla z epištoly Filipským: Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře, (Fp 3,7 9) O apoštolu Pavlovi se někdy mluví jako o muži, který všechny své (domnělé) přednosti zahodil, aby získal Krista. Tím se myslí, i když to tento text vůbec neříká, i jeho vzdělání. Jako by léta jeho přípravy ve škole u rabína Gamaliele byla k ničemu, poté co uvěřil v Pána Ježíše Krista. Pozorné čtení kontextu nám ale ukáže něco jiného: Řeč je zde o vykoupení a ospravedlnění a v tomto kontextu skutečně Pavlovo židovství nehrálo pražádnou roli. Ovšem v jeho práci coby misionáře a zakladatele řady sborů vidíme něco jiného: Jeho znalost Písem, jeho precizní argumentace a vytříbené myšlení, které můžeme vidět v jím sepsaných spisech, nám ukazují, že Bůh si vybral velmi vzdělaného muže. Samozřejmě, Pavel kázal a učil Ježíše ukřižovaného, ale Duch svatý umocnil jeho přirozené schopnosti získané studiem. V celém Písmu můžeme vidět mnohé další příklady, jak vzdělání pomohlo k dosažení Božích cílů. Zářným příkladem je Mojžíš. Jeho příběh je natolik známý, že jej nechci celý opakovat, jen zdůrazňuji skutečnost, že se mu dostalo vynikajícího vzdělání. Písmo to výslovně nezmiňuje, ale jako egyptský princ byl zcela jistě vychováván nejlepšími učiteli. Aby byl Bohem použitelný, musel učinit zkušenost, že ve své síle pranic nedokáže. Musel se zklamat sám v sobě. Léta strávená v midjánské zemi u oveček jej naučila patřičné pokoře. Nicméně jeho práce schopnost formulovat a předávat Boží zákon, vést početný národ, soudit rozličné spory, vést bitvy v pozadí vidíme širokou teoretickou přípravu, které se mu v mládí dostalo. Stejně jako u apoštola Pavla se zde spojilo božské s lidským a výsledkem byl národ zformovaný z hrstky otroků. Dále bychom mohli hovořit o Danielovi, který byl učen (mimo jiné) politice a vůdcovství, o evangelistovi Lukášovi, který byl lékařem nebo o Apollovi, jehož skvělé řečnické schopnosti napomohly ke zvěstování evangelia. Řečtí rétorové jeho doby se učili nevybíravými způsoby obhajovat věc, za kterou dostali zaplaceno. V rámci přípravy se učili argumentovat ve prospěch věci a pak si vyměnili role a argumentovali se stejným zápalem pro opačné stanovisko. Tedy šlo o umění bez morálky. Co se stalo, když se helenistický Žid s rétorickým vzděláním obrátil? Zahodil své schopnosti jako nesvaté? Nikoli, dal jej do rukou Pánu a církev měla z jeho služby veliký prospěch (Sk 18,27). Tak, jako liberální teologové zpochybňují Boží působení, můžeme se dopustit podobného omylu: Podceníme lidskou stránku Božího působení. V celých křesťanských dějinách můžeme vidět, že to bývali často velmi vzdělaní lidé, kdo měl vliv na společnost. Připomeňme, alespoň z těch nejvíce známých, Jana Husa, Jana Želivského, Jana Amose Komenského. Mnozí duchovní vůdci v zahraničí byli vzdělaní lidé. Znamená to, že vzdělání je nutným předpokladem k šíření evangelia? Vůbec ne. Zrovna tak jako stáli v čele řady probuzení vzdělaní lidé, mnohá probuzení začala bez vzdělaných lidí. Hudson Taylor, zakladatel vnitročínské misie z druhé poloviny 19. století, zformoval první skupinu misionářů z prostých lidí. D. L. Moody, významný americký evangelista z počátku 20. století, byl člověk bez teologického vzdělání. Letniční hnutí v naší zemi započalo mezi prostými lidmi. Evangelium nepotřebuje žádné jiné nutné předpoklady. Nepotřebuje znalost teologie, ale nepotřebuje ani lidskou prostotu nebo omezenost. Když se jeví jako potřebné vzdělávat se v teologii, čiňme to. Ale vězme, že v teologii samotné život Boží není. Studenti ze zemí jako je Korea, Čína, Indie, Japonsko, Barma a mnohé další, s nimiž se zde setkávám, jsou přesvědčeni, že nadějí pro jejich národy je generace znovuzrozených, Duchem naplněných, ale i patřičně vzdělaných mladých lidí. Vědí, že je třeba měnit životy lidí, ale také zákony země, staré zvyky a způsoby. Vědí, že evangelium je nejen pro prosté, ale chtějí zasáhnout všechny vrstvy své společnosti. Znají Boží působení, chvíle strávené s nimi na modlitbě mne o tom přesvědčily. Evangelium však chápou jako komplexní záležitost, a proto se rozhodli se vzdělávat. A co naše podmínky? Jakým způsobem chceme zasáhnout evangeliem naši zemi, společnost, města, v nichž žijeme? Má-li být církev slyšitelným hlasem ve společnosti, musí být také hlasem srozumitelným. Jazykem dnešní doby je vzdělanost. Potřebujeme církev, která neopouští poznání Krista, ale zároveň se nebojí mluvit řečí dnešní společnosti. Přeji Vám Boží požehnání Martin Moldan, biskup AC Úvodník 3

4 Ž I V O T V K R I S T U 4Celocírkevní duchovní soustředění Postav si koráb Kázání emeritního biskupa Rudolfa Bubika Dlouhé Stráně, Začnu tím, že přečtu proroctví jedné sestry, které se ke mně dostalo. Bible mi říká, že máme proroctví i proroky rozsuzovat, a vím, že právě tato sestra, kdykoli měla proroctví, vždy jsem s ním mohl souhlasit, a stejně tak i tentokrát. Bůh skrze ni řekl: Udělám tři kroky. První krok: Uzavřu novou smlouvu se svým lidem v této zemi. Druhý krok: Srazím do prachu pýchu tohoto národa. Třetí krok: Vyleji svou milost na tento národ. I proto bychom se měli zamyslet nad tím, před čím stojíme a do čeho jdeme. Jako motto celého týdne bych uvedl verše, které náš drahý Bůh řekl Šalomounovi v 2 Paralipomenon 7,13 a dále: Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, Můžeme říct, že všechny tyhle věci vidíme dnes kolem sebe ve velké míře. Podívejme se do masmédií, ať to je televize, internet, noviny, co můžeme vidět? Křesťanství je snižováno a kdejaký okultista, kdejaký jiný nepřítel dostává prostor. Všechno to, co je živeno z pekla, dostává prostor v masmédiích. Proto si uvědomme, že je nejvyšší čas, aby se něco stalo, aby v našem národě mohla nastat změna. A můj lid, pokračuje Bůh ve 2Pa 7,14, který se nazývá mým jménem, to jsme my, se pokoří, budu tady v těchto dnech hovořit, co to je pokora, a bude se modlit, bude tady v těchto dnech dost příležitostí modlit se, a vyhledávat mě, i k tomu bude příležitost, a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. Mé oči budou otevřené a mé uši ochotné slyšel modlitbu na tomto místě. (2Pa 7,14 15). Ano, my to velmi silně potřebujeme. Aby jeho oči a uši byly na nás otevřené, aby Boží lid v této zemi mohl začít měnit klima této země, aby Boží lid v této zemi mohl začít být tím, čím být má. A teď půjdeme k jednotlivým dnům. Téma těchto sedmi kázání bude: Zůstávej ve smlouvě. Budeme se na ně dívat z různých stran. Dneska se budeme zabývat tím, že bych chtěl vás, Boží služebníky a služebnice trošku probudit, trošku vás zastavit v tom rozjetém, rozběhnutém životě, abychom se podívali kolem sebe, cože se to kolem nás děje. Budeme se zamýšlet nad tím, co říká Pán Ježíš: Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. (Lukáš 21,25 28) Podívejme se na jednotlivé verše uvedeného Božího slova. Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách. (L 21,25) Než začal červenec a já jsem si připravoval tato kázání, najednou zírám. V novinách a kde všude možně se dočítám zprávy na toto téma. Na půdě OSN byla vědecká konference na téma vesmírného počasí. A minulý týden přišli vědci s důkazy a varováním: Připravte se na velkou vesmírnou bouři, která ochromí veškeré lidstvo. A teď jsem četl další a další zprávy. Pozor, něco se začíná dít. Tak si říkám, když už i masmédia nás informují o znamení na slunci, tak to už je vážné. Do té doby to dělala jen Bible, teď už to dělají i masmédia. Nechce náhodou Bůh do nás drcnout: Vzpamatujte se. Půjdeme dál. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. (L 21,26) Dočetl jsem se jeden zajímavý údaj: OSN jmenovala zástupce lidstva pro komunikaci s mimozemšťany. Vysoce zajímavé. Jmenovaná nějaká dáma, vysoká komisařka ve Vídni, má kolem sebe celý velký ansámbl lidí, jen nemohu zjistit, jakou mají pracovní náplň. Co všichni v pracovní době dělají? S jakými to mimozemšťany komunikují? Nedomnívejme se, že to je jenom snaha, jak snížit nezaměstnanost, neboť pekelné mocnosti se začínají hýbat. Ona je ta dáma astrofyzička, jinými slovy okultistka. Takže všechno se to začíná hýbat. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. (L 21,27 28) Tady je náš úkol. Až uvidíme to vše, ano, my to budeme prožívat, prosím vás, odlepme oči od země a začněme se dívat výš. Přestaňme myslet přízemně, začněme myslet s pohledem upřeným na to, co se bude dít dál. Začni svůj život plánovat jako život po Božím boku, odpoutej se od věcí pozemských. Pozvedněte hlavy a hleďte, už se něco děje. Ale pokud jsme tady na zemi, ještě musíme splnit určité úkoly, a o těch budu mluvit. Nyní se budeme věnovat několika veršům z Lukáše 17. kapitoly. Dost mě zaujaly, neboť dle mého názoru tady Pán Ježíš chronologicky ukazuje na to, co je před náma a kolem nás, a tím nás burcuje, abychom si dle toho zařídili svůj život. Jako když se zableskne a rázem osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. (L 17,24) Znovu je tu den, o kterém nám říká Písmo, že zazní zvuk, zazní trouba archanděla a miliony lidí najednou zmizí. Bude to situace dost těžká. Ale současně jsou křesťané, kteří to využívají k poměrně dobré evangelizaci. Hlavně na západě sem tam uvidíš u cedulky auta vzadu

5 Ročník 23, září 2011 velkou ceduli: Pozor! V případě příchodu Ježíše Krista auto nikým neřízeno. Podobnou cedulku si pověsí u volantu a pak vezme stopaře. Stopař se začne zajímat, co to má být, a on mu říká: Když ti zmizím, chop se rychle volantu, tady je brzda, tady to. No a proč bys měl zmizet? A je příležitost evangelizovat. Ano, to se stane najednou. Ale teď dávejme veliký pozor. Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. (L 17,25) Kdo bude velmi trpět? Když se podíváme do knihy Skutků, můžeme číst, že když zastavil Pán Ježíš Saula, co mu říká? Saule, Saule, proč pronásleduješ můj lid? Ne. On mu říká: Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Nejdřív musí mnoho trpět. Čili než přijde Ježíš Kristus, bude tady údobí, kdy jeho tělo bude hodně trpět. U stolku s literaturou najdete některé nové tituly, je tam moje kniha, čtvrtý díl Nepřemožitelného světla, je tam i kniha Katolicismus na východ od Edenu. Chcete-li vědět, kolik trpěl Boží lid, tak si je můžete přečíst. Ano, Boží lid trpěl velmi mnoho. Nejdřív bude velmi trpět. Druhá věc: A být zavržen od toho pokolení. Ta doba utrpení zhruba začala končit francouzskou revolucí, kdy se začala prosazovat tolerance. Ale současně přišla doba zavržení od tohoto pokolení. My vidíme, že křesťanství jako takové, v Evropě nejvíc, v Americe, Austrálii míň, je zavrženo. Je po něm šlapáno, je znehodnocováno. Pán Ježíš velmi jasně řekl, že toto se bude dít než On přijde. Čili toto už je za námi. A pak Pán Ježíš pokračuje: Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka (L 17,26). Dny Noé. Oč se jedná? Pán Ježíš říká: Jak bylo, tak znovu bude. Čili dávám vám metr. Tím to můžete poměřovat. Jak bylo. Načež si přečteme Genesis 6,5: I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Podívejme se kolem sebe. Začalo to už za francouzské revoluce, ale postupně se to šíří víc a víc. Podívejme se na tu zlovůli v celém dvacátém století. Dvě strašné světové války, pak doba, kdy velikou část světa ovládl komunismus. A dneska už to je lepší? Když se náhodou někdo začíná zajímat o tvou peněženku, dávej pozor, abys tomu zloději neublížil, jinak ti hrozí, že půjdeš sedět. A další podobné věci. Zlovůle. Právo je převráceno. Podívejme se na zlovůli, která je v rodinách, jak vypadají názory na výchovu dětí. Podívejme se na zlovůli na dalších a dalších místech. Ona se dnes šíří daleko, daleko víc. Pán Ježíš k tomu řekl: Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. (L 17,27) Víme z Bible, že to trvalo 120 let. To byla doba, kterou nazýváme Dny Noé. Tak ji nazval i Pán Ježíš. Kdo a čím tu dobu odstartoval? Byl to sám Bůh, když promluvil k Noemovi. Čili doba Noeho byla odstartována Božím příkazem. V té době zlovůle, která rostla, najednou vidíme: Promluvil Bůh. Zlovůle tady byla už počátkem 20. století. A ta zlovůle se nezmenšovala, ale dále rostla. Jedli, pili, ženili se, vdávaly, život běžel. A pak najednou, teď to zacituji Slovensky, protože se mi ten citát Kristýny Royové velmi líbí: Keď sa veľký páni o nič pohádajů, aby sa mal za nich kto nechať dorubať. Čili velcí páni se pohádali a miliony lidí umíraly v 1. světové válce. Pak znovu jiní velcí páni se pohádali, a ve 2. světové válce umírali další. Bůh označil dobu Noeho, ale během té doby Noé neměl úkol naříkat, fňukat, plakat, Noé měl jiný úkol. A tady bych chtěl ukázat na další věc. Tam, kde zhruba datuji, že mohla začít ta naše doba Noeho, nejenže se zvětšovala zlovůle, ale počátkem 20. století přišlo ještě něco jiného: Veliké probuzení. Ve Walesu, když o tom někdy mluvím, někteří lidé mi říkají, že přece to ani není možné, takové změny. Oni měli shromáždění, kdy na ně sestoupil Duch svatý, mládež se rozešla po městě, zůstali stát před nevěstincem, začali se modlit, a z nevěstince vyběhly prostitutky a činily pokání. V téže době čteme o velkém probuzení v Oslu, když tam se osobní vlak s dělníky blížil k městu, lidé ve vlaku klekali na kolena a činili pokání, přitom jim ještě nikdo nic neřekl. V té době vidíme probuzení ve Walesu, Oslu, Brzegu i na Těšínsku, takzvaný Těšínský zázrak. V té době bylo rovněž velké probuzení v Číně, Indii, v té době taky Darby ujasnil učení o eschatologii, čili v té době se začalo něco dít. V souvislosti s tím se podívejme, co se dělo v době Noeho. Bůh reagoval na svět a řekl, že bude zničen, ale Noé našel u Hospodina milost. Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. (Gn 6,9) Co mi v tom rodopise chybí? Vzdělání Noeho, jeho majetek, postavení ve společnosti, nic z toho tam není. Noé chodil s Bohem a proto nalezl milost v Božích očích, proto Bůh ho zastavil. Noé chodil s Bohem. Toužíš, aby i tebe v těchto dnech Bůh zastavil? Ale pozor, teď ti přečtu, co zna- Celocírkevní duchovní soustředění Vážení čtenáři, rádi bychom s vámi sdíleli plán témat, která vidíme jako aktuální. Obsah témat i jejich pořadí se může vyvíjet podle vašich podnětů, příspěvků či potřeb. Rádi bychom vám vycházeli vstříc a dali vám příleži- Témata časopisu tost zapojit se do této požehnané práce. Těšíme se na vaše postřehy a připomínky, nebojte se nám napsat na redakce zivotvkristu@seznam.cz. Příště se můžete těšit na téma: Křesťanské hudební skupiny Příležitost podílet se na přípravě témat: Generální úklid Vánoce v Izraeli Domácí skupinky Výhledově připravujeme témata: Práce se seniory, Odpočinutí u křesťanů. 5

6 Ž I V O T V K R I S T U 6Celocírkevní duchovní soustředění mená to Boží zastavení. Gn 6,13 14: I řekl Bůh Noemu: Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. A tak dále, a tak dále, archa bude tak dlouhá, tak široká, tak vysoká, shromáždíš potravu pro tolik a tolik zvěře, pro svou rodinu, zkrátka, čísla se jen hrnula. Noé chodil s Bohem, Bůh ho zastavil, řekl: Pojď, Noé. No dobře, goferové dřevo, a kde ho seženu? No v těch kopcích. Kdo mi ho bude stínat? No ty, Noé. A kdo to zaplatí? No máš něco na účtu, Noé. Postavíš si archu. Víte, my jsme s Maňkou a rodiči měli jen jednu obyčejnou krávu a jedno obyčejné prase. To nevíte, co to za zimu spořádá. A teď si vezměme pár nosorožců, pár slonů, pár žiraf, pár, pár, pár No nazdar. A kde to krmivo dám? No tam si uděláš skladiště. Bože, já ti dám zlepšovací návrh. Přece ty všechno můžeš, takže ty dopustíš na ta zvířata spánek. Ona nebudu žrát, já je nebudu muset krmit ani hnůj od nich odvážet. Ty to můžeš udělat. Ne, Noé. Uděláš si archu dle těchto rozměrů. Tady právě je první otázka: Jsi připraven připravit si archu? Jsi připraven začít na ní makat? Dále čteme Gn 6,17 18: Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou S tebou udělám smlouvu. Připrav si archu, a až ji budeš mít hotovou, já udělám s tebou smlouvu, Noé. A ta smlouva bude, že vstoupíš do archy, a s tebou tvoje žena, tvoji synové, jejich ženy. S tebou, Noé, podívej se kolem sebe. Kolik tady vidím pastorů, kolik tady vidím starších sborů, vedoucích skupinek. Postav si archu. Vejdeš ty a s tebou tvůj sbor, tvoje rodina. Pozor, ty máš úkol. Na této zemi tě Bůh postavil a dal ti určitý úkol. Ty tu nemáš žít pro sebe. Nemáš žít tak, abys to tady nějak protloukl, ale máš stavět archu, abyste vešli ve smlouvu, ty a s tebou další. A ta smlouva je, že vstoupíme. V Novém zákoně máme něco podobného. Podíváme se teď na jednoho muže. Byl to typický věřící bohabojný Žid, jmenoval se Nikodém. Točil se stále kolem Ježíše. I dneska, když se dívám kolem sebe, kolik lidí mi řekne: Já jsem taky křesťan. Ale jó, já věřím, že je někde něco. Já jsem taky křesťan. V naší zemi máme přes 30 % křesťanů, a přitom podle nedávno vydané statistiky se nám rodí 90 % novorozeňat, které byly počaty mimo manželství. Jak to? Přičemž si nikdo nevšímá, že prokletí, které se na tyto nevinné děti vztahuje a které jde s nimi celý život, je jedno z největších, jaká Bible zná. Jak to, že ti křesťané žijí tak nemravný život? Čili dívejme se kolem sebe. Podívejme se na Nikodéma. Ve 3. kapitole Jana čteme, že Nikodém přišel za Ježíšem a řekl mu: Rabi, ty jsi z Boha. Takové vyznání, tak vysoké ohodnocení. A co mu řekl Pán Ježíš? Jan 3,3: Ježíš mu odpověděl: Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. Tady je jeden problém. Za zády mi visí bílá cedule, ale já ji nevidím. Já vidím vás, ale tam nevidím. Kolik lidí jde životem, on chce dobré, on chce to nejlepší, je jasné, že pro sebe. On chce mít absolutní svobodu, a proto se rozvádí. On ani nevidí to Boží království. On ani nevidí, že jde do pekla. Nikodéme, kam jdeš? Ano, věřím, že jsou tady všichni věřící. Přesto se tě zeptám: Vidíš ty to Boží království? Víš vůbec, kam jdeš? Nikodém mu řekl: Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit. Ježíš odpověděl: Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je Čím tě oslovilo duchovní soustředění? My jsme tu byli minulý rok. Po tom setkání ta malá skupina, když přišla domů, přinesla něco nové a vlastně od té doby u nás ve sboru pravidelně běžela intenzivní modlitební setkání, u kterých vidíme velkou změnu. Letos nás ze Slovenska přišla o mnoho větší skupina, každý z nás přišel s mnohými očekáváními, já sice můžu mluvit jen za sebe, protože jsem nemluvila s jinými lidmi, ale očekávání, která jsem měla, Bůh naplnil. Odpovídal na moje prosby, odpovídal na moje modlitby, povzbudil mě a ukázal mi, jak dál v některých životních situacích, ale ještě toho mám hodně zpracovávat, je to čerstvé. Takže bys doporučila účast i příště? Určitě. Konkrétně třeba proč, co tě zaujalo? Protože je tu především Boží přítomnost, ať už na modlitbách, ať už na chválách, na společných setkáních, nebo během kázaného Božího slova. Je to opravdu čas, tak jak název říká, duchovního soustředění. Od rána do večera člověk může odevzdat celý svůj život Bohu, soustředit se na něj a očekávat od něj. Věřím tomu a zatím to vždy tak bylo, že když je člověk ochotný soustředit se na Boha, Bůh je připraven jednat. Právě proto doporučuji přijet. Slávka Vimpeľová, Slovensko duch. (J 3,4 6) Tady je další veliký problém. Jak vypadá tvůj život? Jsi křesťan žijící v moci? Jsi křesťan, který v modlitbě skutečně mluví s Bohem? Už víc jak 50 let kážu evangelium, ano, díky jeho milosti mohu říct: Vím, co to znamená mít vztah s ním. Vím, že fungují ty verše Než zavolají, řeknu: Zde jsem. Kolikrát, vždyť jsem člověk, jako každý jiný, kolikrát jsem měl a mám různé problémy, ale mám i jeho. Ještě než zavolají. Není tomu dávno, kdy vezl Maňku můj syn do města, a zdrželi se tam déle než byla stanovená lhůta. Začal jsem se nepokojit: Nestalo se jim něco? Nemám brát mobil a volat? Ještě než zavolají. On mi říká: Nezmatkuj. Ti andělé, kteří hlídají tady tebe už vidí anděly, kteří jsou nad jejich autem. Netrvalo pět minut a Maňka byla doma. Čili než zavolají. A tak bych mohl hovořit o dalších příkladech. Křesťanství je osob-

7 Ročník 23, září 2011 ní vztah s Bohem na každý den. Křesťanství není víra v něco, ale křesťanství je víra v někoho a především vztah s ním. Především mám možnost s ním hovořit. Noé, postav si koráb. Už léta ho stavím. Léta ho s Maňkou stavíme. Ten koráb znamená omezení. Ten koráb znamená: Celý život budeš žít pro to, aby církev byla slavná na této zemi. Vyrůstal jsem ve věřící rodině. Bůh mi nebyl věcí neznámou. Ano, můj otec často míval proroctví, žil jsem ve sborech, kde proroctví byla. A postupně mě vedl k tomu, abych i já mu vydal svůj život. On mi jasně řekl: Jinak zahyneš. A proto, přijal jsem Pána Ježíše, prožil křest Duchem svatým, a mou oblíbenou písní bylo: Vše ti vydávám, požehnaný Spasiteli, vše ti vydávám. A jednou, když jsem šel v noci ze směny, jsem se s ním setkal. Bylo to setkání ve velké moci. On, živý Bůh, je najednou u mě. Neznal jsem ho, jak ho znám dnes, bylo to pro mě nové. A On začal mluvit: Rudku, přijal jsem tvou nabídku, že mi chceš vše vydat. A proto si tě chci vzít do své školy. Mám s tebou plán, že jednou povedeš mou církev v této zemi. Já říkám: Bože, já? Nemám vzdělání, neumím mluvit, bojím se lidí. A On mi říká: Ale pozor, jestli to přijmeš, tak tě čekají brány vězení. A to už vůbec ne. Já se bojím utrpení. To všechno mi procházelo myslí. Postavíš si koráb a do něho vejdeš. Ten koráb bude vypadat tak, tak a tak. Po chvíli zvažování jsem řekl: Otče, pokud dokážeš z takového materiálu jako jsem já něco udělat, já říkám ano. Ale nemám na to. A On říká: A já si tě teď vychovám. A byla to tvrdá škola. Ta škola znamenala rozměry. A cíl byl, aby církev byla slavná na zemi. Byl jsem mladý, děvčata byla v mládeži tak nádherná. A On mi řekl: To odlož stranou. Sloužil jsem Bohu, kázal na mládeži, a najednou On řekl: Táta bude stavět barák a ty s ním. Veškeré finance, všechno mu dáš. Omezení. Ta archa bude mít takový rozměr. A ten barák budete stavět tam na té samotě. Co já jsem si vyslechl kritiky: V takové díře, vždyť tam lišky dávají dobrou noc. Co to vyvádíš? Jenže Bůh viděl, že pro církev budu dům potřebovat právě tam. Proč? No protože až jsme ho postavili, tam se rodila církev. A když k nám cestou shora někdo šel, tak to byla buď návštěva nebo estébák. Jiná varianta nebyla. Bůh věděl, co dělá. Já ne. Postavíš si archu. Přišel jeden moment, kdy jsem řekl: Otče, ale já se musím ženit. Souhlasím, a vezmeš si tamtu. A tak to šlo krok za krokem. Už jsme byli spolu, Maňka v jiném stavu, můj plat nic moc, a On mi říká: Maňka zůstane doma. Otče, a z čeho budeme žít? Moje je zlato země. Postavíš si archu. A život běžel dál. A tak se tě dneska chci zeptat: Jsi připraven vydat mu svůj život pro to, aby jeho církev byla slavná na zemi? To znamená: Začneš makat na té arše? Abys tam vešel ty a s tebou i ti další? Jsi na to připraven? Nežít tady pro sebe? Setkal jsem se s jedním svědectvím, co znamená Vejdeš ty a s tebou. Jedna žena měla muže totálního alkoholika. Kolikrát slyšela, že nejlepší řešení je rozvod. Před půlnocí málokdy přišel, ale pokaždé důkladně zřízený. Život nebyl lehký. Ale do archy vejdeš ty a s tebou. Ona se modlila a přijala Boží slovo, jak má vypadat žena. Dennodenně po půlnoci vstává, když on se dopotácel, různě pozvracený či pomočený, pomáhá mu svléknout se, umýt. Jí se nechtělo spát? Chtělo. Bylo jí to příjemné? Nebylo. Postavíš si koráb. A tak to běželo pěknou řádku let. A jednou v té hospodě, kde on sedával, když už se číšník chystal je vyhodit, padla mezi tou partou z mokré čtvrti otázka: Co by se stalo, kdybych vás teď přivedl domů? První říká: Moje by vstala, vzala by paličku na maso a pěkně by nás zřídila. Druhý: Otevřela by dveře, vzala váleček na těsto. A třetí: to by vzala, čtvrtý: vykopla, skopla, až přišla řada na něj. On říká: Vstane, obleče se, usměje, přivítá vás, posadí kolem stolu, obslouží. Blbneš? Ne, neexistuje. Jdeme. A celá ta parta z mokré čtvrti si to šine k jeho paneláku. Po schodech se dopotáceli k bytu, ona skutečně vstala, oblekla se, s úsměvem je přivítala, ale teď se něco stalo. Teď začal jednat Bůh. Oni ti chlapi si ji začali plést se svou manželkou. Ono takovou by chtěl každý z nich. A on to uviděl. Ne ona, on je začal chytat za límec a vyhazovat ze dveří. Ne ona, on je skopával ze schodů. On to všechno udělal. A když vykopl posledního, zamknul, vlezl do kuchyně, sedl ke stolu a naplno se rozbrečel. A řekl: Prosím tě, řekni mi: Kde bereš tu sílu? Já ti závidím. Já jsem otrok. Pomoz mi. A tu noc ten otrok byl rozvázán. Proč? Ta žena stavěla koráb, aby do něho vešla ona i její manžel. Přesně dle rozměrů Bible. Ne dle názorů francouzské revoluce a pozdějších nauk. Výsledkem bylo, že ten otrok byl osvobozen. Moc života v ní to zlomila, a on byl osvobozen. Čili stavěj si koráb. Jako bylo za dnů Noé. Ale Pán Ježíš pokračuje dál, a my čteme: Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. (L 17,28 29) Čili doba, o které říká Pán Ježíš, a ve které my žijeme, začne Noem, a bude trvat, můžeme kalkulovat 120 let? Můžeme a nemusíme. Ale tam je řečeno, že ta doba skončí dobou Lotovou. Jako bylo za dnů Lota. Jaká máme rozpoznávací znamení? Podívá- Celocírkevní duchovní soustředění 7

8 Ž I V O T V K R I S T U 8Celocírkevní duchovní soustředění Čím tě oslovilo duchovní soustředění? Já jsem si až tady uvědomil, že člověk po celý rok ze sebe vydává, a že je taky třeba čerpat. A tohle je opravdu dobré místo na to, aby člověk mohl něco načerpat, něco získat, k něčemu se rozhodnout, něco dát pryč a něco nového začít. Děkuju Bohu za to, že jsem tady, Bohu a svému pastorovi, protože ten mě požádal, abych tady mohl sloužit, takže sloužím. Řekl jsem: Ano, pojedu, pomůžu, budu sloužit. Ano, budu tady služebně, ale zároveň tady čerpám i odpočívám. A je třeba něco konkrétního, co se změnilo ve vašem životě, nebo něco, co jste prožil nově? Nová rozhodnutí v osobním životě. A můžu říct něco negativního, aby se to trošku vyvážilo? Určitě. Trošku mě mrzí ten hluk během modliteb po ukončení shromáždění. Břeťa Dršťák, AC Havířov Čím tě oslovilo duchovní soustředění, udělal Bůh v tvém životě něco konkrétního? Zprvu jsem se rozhodoval, na jakou sborovou dovolenou jet, nakonec jsem se rozhodl pro brněnskou, kterou pořádal sbor AC Brno. Jsem rád, že jsem vzal s sebou rodiče a sestru. Velice se jim tam líbilo Rudkovo kázání a byli povzbuzeni. Zpočátku jsem bojoval s tím, jestli na duchovní soustředění pojedu. Nevěděl jsem, jestli dostanu v práci dovolenou, ale přišel jsem ke kamarádovi a ptám se ho: Nejel bys do Jeseníků? On mi říká: Jo. On tam rád jezdí, a tak se ho ptám: Je to duchovní soustředění, je to křesťanský program. A on říká: Jo, jedu. A tak jsem se rozhodl, že tedy pojedu. Kamarádovi se na duchovním soustředění líbilo, bylo to pro něj povzbuzením. A pro mě bylo zase povzbuzením, abych se nebál zvát lidi na křesťanské akce. Takže to byl nevěřící kamarád? Ano, to byl nevěřící kamarád. Takže jsi ho pozval na duchovní soustředění, a on neodmítl. Ano, neodmítl a dokonce se mu to líbilo. Martin, Brno Čím tě duchovní soustředění obohatilo? Určitě mě obohatilo naprostou jistotou, že víra v Boha znamená hlavně dynamický růst. Má směr, není to iluze, nejsou to prázdné fráze ale konkrétní život. Dynamika je v tom, že my máme příležitost něco udělat. Přesně jako ten slepý, který křičel: Ježíši, uzdrav mi oči. Pán Ježíš byl opravdu mocen to udělat slovem, oči by byly uzdraveny. Ale Pán Ježíš měl na to proces: Plivnul do prachu, udělal bláto, pomazal mu oči, a pak bylo na něm, jestli poslechne nebo neposlechne, jestli půjde a umyje se. Někdo řekne: Faktem je, že ho Pán Ježíš mohl uzdravit ihned. Já věřím, že to Pán Ježíš může udělat i v našich životech, ale tady se ukázalo, že my musíme udělat taky svou část práce, jít. On se umyl a viděl. My teď musíme jít a dělat to, co On po nás chce, pak to bude mít ten efekt, kvůli kterému my k němu voláme. Od vás ze sboru tady je celkem hodně lidí, takže mě by zajímalo, proč bys doporučovala duchovní soustředění? Hodně mě oslovila alegorie s autem, které přijede k benzínové pumpě. Člověk taky ví, že mu brzo dojde dech, protože bude vyčerpán, ale je tu kontrolka, která včas signalizuje. Je na nás, jestli ji budeme vnímat nebo nebudeme. Když ji nebudeme vnímat, tak motor jednoduše nepojede, když ji vnímáme, tak prostě zajedeme k pumpě načerpat. Věřím tomu, že čerpací stanici můžeme mít i u nás doma. Můžeme ji mít v komůrce, ale prostě to obecenství bratří a sester má úžasný náboj, protože tady opravdu platí to kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam já jsem uprostřed nich, a nás je tu mnohem víc. Takže já věřím tomu, že to je opravdu taková čerpací stanice. Ale to auto nesmí zůstat stát u čerpadla. Natankuju a jedu. Musí to pro mě něco znamenat. Auto má smysl v tom, že nás někam doveze. Ale když budu stát na jednom místě, tak zreznu, auto plní účel tím, že slouží. My máme taky sloužit. Takže duchovní soustředění doporučuju všem z toho důvodu, že nás to opravdu naplní pro další boj. Nejsou to lidé, s kterými bojujeme, ale je to duchovní boj proti mocnostem. Řekla bych, že se v poslední době přiostřuje a satan ví, že má poslední čas. Myslím si, že bychom měli věnovat hodně času právě čerpání paliva a jízdě. Lenka Matulová, AC Ústí nad Labem me se na ně. Za dnů Lota se něco dělo. Noe 120 let, Lot od večera do rána. Čili začne to Noem, a v den, kdy Bůh promluví podruhé, to skončí. Kdy to bude? Pán Ježíš řekl, že o tom dni a hodině nikdo neví. A proto se můžeme držet jediné věci. A tou věcí je: Za Noeho jedli, pili, u Lota taky. Ženili se, vdávaly, u Lota toto není, tam to chybí. Všimněme si kolem sebe, co se děje. Vy šedovlasí, kteří pamatujete už nějaký ten den na zemi, pamatujete ještě před padesáti lety, jaký byl vztah k manželství? Já ještě pamatuji, co znamenalo za potupu v kolonii být svobodnou matkou a věci podobné. Dneska? Abych se pomalu styděl, že nejsem homosexuál, dneska on má přítele, ona má přítelkyni ne, nespletl jsem se, a různě a různě a různě, jenom ne manželství, to není moderní a začíná se vytrácet ve velkém. Jako bylo za dnů Lota. Pozor. Další bod za dnů Lota: kupovali, prodávali. Přece to tu bylo vždy, že se lidé živili obchodem. Tak jako dnes? Nevím, jestli to máme jenom my v Albrechticích, že každou chvíli z poštovní schránky vylovím plný balík různých nabídek, které končí v kontejneru. Kolik to stojí peněz. Přijďte, kupte si, půjčíme vám. Hypotéku, tohle, támhle, a my nic neděláme, prodáváme, kupujeme. Štěpíme, sázíme, všimněme si, jak se to všechno rozjíždí, právě ty body Lotovy. Až do momentu, kdy Lot vyšel ze Sodomy. Noe vešel do korábu, Lot vyšel ze Sodomy. Čili blíží se den, o kterém říká celé Písmo, že Ježíš přijde pro svou nevěstu. Ale současně pamatujme, že jak se blíží doba Lotova, se nám blíží ještě jedna věc. V Božím lidu, čili ne ve světě, bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu. A mnozí budou následovat jejich nezřízenost a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení. (2Pt 2,1 2) Petr dále popisuje hrůzu těchto učitelů. Kolik jich máme kolem sebe. Vím, že tím, co teď řeknu, mnohé pohorším, ale já si nevezmu na sebe to, abych mlčel k tomu, co mi On ukazuje. Byl to anděl, kdo mě před třemi lety vyzvedl z těla, aby mě provedl kosmem a historií, a právě on mi řekl něco o katolické církvi, že to není církev křesťanská. Pro mě to byl šok přece jenom tu je něco vžité. Ale jak jsem psal knihy Nepřemožitelné světlo, četl různou literaturu, tak dnes otevřeně jasně říkám: Toto nemá nic společného s křesťanstvím, to je církev okultní se vším všudy. To je církev pohanská, jako jsou buddhisté, hinduisté a další. Nenechme se mýlit. Přijdou falešní učitelé a oni jsou tady. Čili doba Lota, a my můžeme vidět, co vše se šíří, čemu všemu

9 Ročník 23, září 2011 lidé věří, jak se tu vracejí různé pohanské zvyklosti, kolik pověr a různých dalších věcí, čili i mezi Božím lidem se toto bude šířit. A proto je potřebné, abychom se proti tomu jasně postavili. Dále Pán Ježíš pokračuje: Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. (L 17,31) V onen den. Přestaň řešit věci, které ti k ničemu nebudou. Vyučujeme a věříme, že On přijde a potom, když vezme nevěstu, jak to bude vypadat? Kdyby měl přijít teď, během sekundy, tak najednou ten mikrofon spadne na zem a tady nikdo nebude. A věřím, že nebudu sám, kdo zmizí. Tak to budou vidět lidé kolem nás. Jednou byl jeden bohatý měšťan, obchodník, a v jeho domě byla shromáždění. A měl služebníka, mladého chlapce, kterému svědčil, ale on nechtěl. Po jednom shromáždění mu ten měšťan říká: Až přijde Pán Ježíš, všechen majetek, co po mně zbude, si nechej. Ten kluk radostí nevěděl, co se sebou. A když tak sedí v pokoji a uvažuje nad tím, tak mu to najednou zapálilo: No dobře, a co s tím budu dělat, když tu bude antikrist? K čemu mi to bude? Ještě v tu noc šel budit svého pána a říká: Já nic nechci, chci ten život, který máte vy. Ano, nesestupuj. Nevracej se, nezajišťuj. Kdo po tvém odchodu si to vezme, ať si už antikrist s tím dělá, co chce. Já už budu mít to, co věčně trvá. Čili toto znamená, nevracej se. Žij zítřkem, žij budoucností. Nevracej se zpět. Dále čteme L 17,33: Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. Co znamená ztratit život? Řekl jsem vám to při tom, když mě můj Pán povolal. On něco řekl a On se postaral po dnešní den. Ale kolikrát jsem svým způsobem ztratil. Ale vždycky jsem na tom získal. Ne hned, za chvíli. Uvědomme si to i dnes. Apoštol Pavel píše Timoteovi zajímavou stať: Pospěš si, abys přišel za mnou co nejdřív. Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět (2Tm 4,9 10). Démas byl dlouholetý Pavlův spolupracovník, ale opustil ho. Ano, o mnohých lidech, o kterých jsem kdysi mluvil s úctou, bych vám dneska řekl: Opustili evangelium. Svět je strhl. Nechali se ďáblem obelhat. Milují věci tohoto světa. A proto Démas ztratil vše. Dále čteme: Jediný Lukáš je se mnou. Marka vezmi s sebou, bude mi užitečný jako pomocník. (2Tm 4,11) Ten citát mě vždycky provokuje. Marka vezmi s sebou. Kdo to byl Marek? Aktovka? Kufr se tak jmenoval? Ne, to byl člověk, kterému bylo něco přes padesát. Ženatý nebo svobodný? Nevím. Marka vezmi s sebou. Bratři pastoři, jak tady sedíte, mohl bys ty napsat svému spolupracovníkovi dopis: Přijď za mnou a vezmi s sebou, a teď si tam vlož nějaké jméno. Pavel věděl, že Marek přijde. Marek měl svůj soukromý život, měl svoje zájmy, ale on žil proto, aby byla církev slavná na zemi. Ale Pavel píše dále: Přijď před zimou a vezmi můj plášť (verš 13 a 21). Co nám tím Písmo chce říct? Timoteji, mi bude zima. Ano, náš úkol je starat se o služebníky, o jejich zajištění. A nezapomeň vzít pergameny (verš 13). To znamená: Já, Pavel, jsem ve vězení, ale Bůh mi dal úkol. Vyšla moje čtvrtá kniha ze série Nepřemožitelné světlo, mezi tím vyšla kniha Duchovní boj. Když jsem ve svém mládí nastupoval do práce na Božím díle, nastupoval jsem jako člověk, který nenáviděl psaní. Ano, miloval jsem Maňku, chodil s ní, bydlela zhruba přes hodinu pěšky, jet tramvají, to bylo stejně dlouhé, protože jsem musel dokola. Ale abych já jí napsal dopis, to tam raději zajdu pěšky. Nedostala ode mne ani jedno psaníčko. Doslova jsem nenáviděl pero. Všeobecně se to mezi Božím lidem vědělo. Bavily se dvě sestry a jedna říká: Bratr Rudek mi psal, a druhá jí říká: Ne, to napsala jeho manželka, on nepíše. Ano, to byla pravda. A Bůh sledoval tuto mou zálibu, a když jsem byl ve vězení, tak mi říká: Dělej si tu poznámky. Tak poznámky, dobré. Stejně nebylo moc co dělat. Přijdu z vězení: A teď napíšeš knihu. Co? Já? Já to neumím. Já tě to naučím. Na stará kolena. Před deseti lety, když jsem byl v Americe a prožíval mocné setkání s ním, tak mi řekl: A přejdeš na počítač. Já? Vždyť já to tak nenávidím. Ano, postaral se mi o něj, a já jsem se v šedesáti musel učit na počítači. Proč? No protože bez něj bych ty knihy nenapsal. On vidí dál. Pavle, ty budeš psát. Čili ztratit život znamená toto. Že jsem připraven vždy znovu a znovu žít pro něj. Měnit se pro něj, připravovat tyto věci, které bych normálně a běžně nedělal. Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. (L 17,34 36) V onen den. Čili až to vše přejde. Ale přeskočil jsem jedno varování Pána Ježíše a teď se k němu vrátím: Vzpomeňte si na Lotovu ženu! (L 17,32) Lotova žena vyšla ze Sodomy, ale přesto neodešla. Na závěr bych ti chtěl říct: Ať jsi mladý chlapec, ať jsi středního věku nebo starý, bez ohledu na věk každý z nás máme úkol: Buduj koráb. Stavěj ho, pracuj na něm, připravuj ho, čili žij život s jedním cílem: Ne co já z toho vytluču pro sebe a děti, ne kolik majetku budu mít, Co se ti líbilo na duchovním soustředění? Líbily se mi tu dětské modlitby, besídka a bazén. A co se ti konkrétně třeba líbilo na těch dětských programech? Na besídce se mi líbily různé hry a povídání, že jsme vždycky probírali slovo ze shromka. Na dětských modlitbách se mi líbilo, jak jsme se za různé věci modlili a měli příběh. A na bazéně se mi líbil takový proud, že mě to vždycky vyneslo úplně dozadu a že to tam stříkalo. A když jsi říkala, že jste mluvili o tom, co bylo na slově večer, byla jsi na těch večerních shromážděních? Jo. Chodila jsi i tam a potom se to ještě zopakovalo dopoledne? Ano. Přivedla bys sem příště i další kamarády? Jo. Eliška Křístková, 10 let, AC Frýdek Místek Určitě doporučuju, aby sem lidi jeli, já jsem tady jenom na jeden den a povzbudilo mě to úplně úžasně. Líbí se mi, že se tady lidi za sebe modlí, že tady prostě můžu za někým přijít a můžu si s ním povídat, aniž bych hřešil. Bůh chce, abych tady byl, abych se tady seznamoval s lidmi. Chce mě tady mít, tak jsem tady. Mirek, Nový Jičín Celocírkevní duchovní soustředění 9

10 Ž I V O T V K R I S T U Celocírkevní duchovní soustředění 10 Co tě oslovilo na soustředění? Jsem na takovém soustředění poprvé. Minulý rok tady bylo z našeho sboru více lidí. Velmi mě zaujalo a dotklo se mě jejich svědectví. Mluvili o tom, jak mocně tu Duch Boží působil, co všechno zažili, tak mě to přilákalo tento rok, a má očekávání se skutečně splnila. Každý večer bylo co slyšet. Vystoupení, přímluvy Rudka Bubika, to má zkrátka sílu. Je něco konkrétního z kázání, co tě nějak oslovilo? To, že každý bychom měli ve svém životě přinášet nějaké ovoce. I když jsem už důchodkyně, i v tomto důchodovém věku bych měla nést dobré ovoce a být solí a světlem. Bydlím v domově důchodců, kde je ubytovaných 120 lidí. Jsou to lidé už v důchodovém věku od 65 až do 94 let. Je mi jich líto, protože to jsou většinou lidé, kteří pocházejí z katolického prostředí a evangelium vlastně neznají. Nevědí, že Ježíš Kristus je Pán, je Král, je náš Spasitel. Obracejí se k panně Marii. Já se za ně zatím jen modlím, protože se ještě nepovažuji za dost duchovně zralou na to, abych evangelizovala, ale modlím se za ně a s vícerými si vykládám, setkáváme se, procházíme se, a věřím, že mi Pán dá moudrost, jak jim říct evangelium. Jana z Martina, Slovensko Co tě tady za ten týden zaujalo? Chodila jsem na besídky, takže besídky, Chodila jsi na dětské modlitby? Ne, protože jsem byla vždycky na obědě. Ale dneska jsi byla na dospěláckých modlitbách. No, dneska dvakrát a ještě včera jednou. A doporučila bys třeba ostatním dětem, aby sem jely? Jo, to jo. A proč? Protože na besídce se můžeme naučit spoustu nových věcí. Michaela Ťupová, 10 let, Postřelmov, sbor AC Zábřeh jakou budu mít slávu a postavení, ale žij pro to, aby církev byla slavná na zemi. Proto žijeme v manželství, všechno, co děláme, dělejme s tímto cílem. Proto jsem také po mnoha bojích a zápasech přijel i na toto setkání, protože vám chci pomoci. Abychom v této těžké době obstáli. My se skutečně mílovými kroky blížíme k závěru této doby. Vidíme, že znamení doby Lotovy už jsou téměř všechna splněna. A proto Bůh řekl v Genesis 7,1: I řekl Hospodin Noemu: Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal. A tak si polož na začátku tohoto týdne tu otázku: Žiješ skutečně tak, jak On ti přikázal? Jsi nasměrován správným směrem? Tvé myšlení, tvé chození sleduje cíl, aby církev byla slavná na zemi? Jakým směrem jsi nasměrován? Kudy jdeš? Jaký je cíl tvé cesty? Noe, vidím, že jsi jediný spravedlivý, a proto vejdi. Brzy zazní zvuk trouby archanděla. Jeden bude vzat, druhý zanechán. Bude to strašné probuzení pro mnohé, když najednou zjistí, že zůstali. Když najednou zjistíš: Oni jsou pryč. Když se probudíš a zjistíš, že manželka je pryč. Když zjistíš, že ten a onen v zaměstnání je pryč. Proto chci volat: Probuďme se. Proto bych se chtěl i dnes ptát každého z vás: Stavíš ten koráb? Splňuješ rozměry? Nebo sis tam udělal nějaké zlepšováky? Jak vypadá tvoje chození s Bohem? Skutečně žiješ v jeho moci? Skutečně On je tvou silou? Proto se i dnes budeme modlit. Poprosili jsme několik pastorů a jejich manželek, kteří se s vámi budou modlit, a ty sám se zamysli, jak vypadá tvůj život. Neustrnul jsi? Nespíš náhodou? Skutečně vidíš Boží království? Vešel jsi do něj? Je Duch svatý v tobě? Anebo je tu něco jiného? Zvaž. Polož si tyto otázky. A pokud vidíš, že něco nehraje, pak přijď sem. Bratři se s tebou budou modlit. Přijď a vyznej: Nějak mi to neklape v manželství. Nějak se mi jeví to moje křesťanství dost podivné. Nějak tratím touhu číst Písmo. Nějak tratím touhu po chození s Bohem. Můj modlitební život je v totálním krachu. Nestyď se to vyznat. Ano, dnes je začátek. V dalších dnech budu pokračovat, ale uvědom si, že my potřebujeme nejdřív dát pryč to staré. Chci tě upozornit na jednu věc. Na jaře jsem kázal na téma jara, že se ze země tlačí různé krásné zelené rostlinky, a jsou tam i takové, kterým se říká kopřivy. Co myslíš, kdybych si sedl k té kopřivě, a začal jí denně dělat přednášku z nějakého filosofa, nebo z různých vědních oborů, přesvědčím ji, aby se stala myrtou? Přesvědčím tu kopřivu, aby mi rodila jahody nebo maliny? Ne. Dneska už by to byla pěkně velká kopřiva. Jediným řešením je vzít ji u země, nejlépe po dešti, a vytáhnout i s kořenem ven. Ne, toho starého člověka nepředěláš žádnou filosofií, ničím. On musí na kříž. To staré, co tě drží, to staré, které působí, že tvoje manželství je všechno, jenom ne manželství, to staré, které působí, že vztah mezi vámi v rodině je na bodu mrazu, to staré musí pryč. To musí být zlikvidováno. Ty potřebuješ nově vstoupit do života. Ty potřebuješ novou sílu. Ale nejdřív skrze pokání. Přijít k němu, skrze pokání se před ním utišit, sklonit. Pán Ježíš na této zemi vzkřísil celkem tři mrtvé. Byla to dcera Jairova, takové pěkné děvčátko, mnozí ani nevěděli, že zemřela, byl to mládenec z Naim, už byl tuhý, už začal trochu zapáchat, tak ho nesli ven, a byl to Lazar, který už byl v rozkladu. My dělíme hříšníky do několika kategorií. Takový voňavý hříšník, takový snesitelný, taková děvečka Jairova. Pak je tu další, no sem tam to bouchne, sem tam je problém, sem tam se sklo sype, ale jinak je dobrý. Ale už ho pomalinku expedujeme na okraj společnosti. A pak tam byl ten smradlavý bezdomovec, alkoholik, kterého už nikdo nechce. Všichni tři měli jednu věc stejnou. A víte, která to byla? Že byli mrtví. A všichni potřebovali slovo Ježíše Krista: Vstaň. A tak i dnešní večer: Jak to je s tebou? Ať voňavý nebo zapáchající, pokud ti skutečně Ježíš Kristus nedal nový život, nevzkřísil tě k životu, pak máš dneska šanci. Pokud už jsi ochladl a oslábl, dneska máš šanci. Otče můj, ty jsi nás sem proto přivedl, že chceš a toužíš, aby v tomto národě znovu povstali mužové a ženy, jako byli před více než sto lety. Aby v tomto národě povstali mužové a ženy, kteří půjdou a ponesou tu zvěst, kteří půjdou ve tvé moci, kteří půjdou opřeni o tvé slovo. Otče, ó Duchu svatý, já tě dnešní večer prosím, dotkni se těch, kteří jsou tady. Konej své dílo. Pane můj, volám k tobě, aby tady povstali noví služebníci, žízniví jít za tebou. Ó, dotkni se Duchu svatý, vypuď je, aby mohli přijít a začít nově žít.

11 Lidé si mohli udělat čas na Boha... Letos jsem se poprvé účastnil duchovního soustředění, které apoštolská církev opět pořádala. Soustředění trvalo jeden týden a všechny jeho aktivity proběhly v rekreačním středisku v Koutech nad Desnou. Lidé si mohli udělat čas na Boha, hledat jeho vůli pro svůj život a také prožít kvalitní čas s mnoha účastníky tohoto soustředění. Těch bylo něco mezi 400 až 480. Účast byla tedy hojná a vypovídala o rostoucím duchovním hladu po Bohu a službě jemu. V průběhu dne byla řada modlitebních chvil, kde mělo své místo díkuvzdání, prosby, chvály, přímluvy, ale i modlitby duchovního boje. Dopoledne byly skupinky, kde jsme mohli více hovořit o tématech kázání z minulého dne, svých svědectvích a potřebách. Večer bylo velké shromáždění, kde nám slovem sloužil emeritní biskup Rudolf Bubik. Ke konci shromáždění byly vždy výzvy, kde byla možnost přicházet pro modlitby k cca sedmi služebníkům s manželkami. Vítanými účastníky soustředění byli naši křesťanští sourozenci ze Slovenska, kterých přijelo několik desítek. Pohovořit jste si mohli s lidmi z USA, Chorvatska i Ukrajiny. Na všech službách, kde jsem byl, jsem vnímal Boží přítomnost. Několik lidí, kteří přijeli jako nevěřící, odjížděli jako obrácení. Další přijímali křest v Duchu svatém a poprvé začali mluvit v nových jazycích. Jiní vydávali svědectví o uzdravení a Božím dotyku jejich životů. Na naší skupince šlo vnímat silnou touhu lidí po slovu od živého Boha. Bylo zde velmi snadné proudit ve slově poznání a proroctvích. Během pobytu jsme se mohli více duchovně soustředit a myslím, že zvláště v dnešní době to je opravdu velkou potřebou mnohých z nás. Není divu, že Bůh v prostředí takto toužících lidí jedná. Osobně byl pro mě tento pobyt novým setkáním s Bohem, občerstvením a povzbuzením. Mohl jsem prohloubit stará přátelství a navazovat nová. Opravdu bych se velmi rád účastnil dalšího pobytu v roce Modleme se prosím za místo, protože zde se již pravděpodobně nebudeme moci vejít. Marián Staněk Křesťanské centrum Vsetín Ročník 23, září 2011 Bylo to nádherné... Když se řekne duchovní soustředění, mnoho lidí si představí jednotlivce či malé skupinky soustředěné na sebe, svůj vnitřní stav a meditující o bytí či nebytí. Slovo soustředění ale neznamená pouze se soustředit na něco, ale také na někoho či v přeneseném významu se shromáždit, soustředit z nějakého důvodu. A toto duchovní soustředění Apoštolské církve bylo skutečně setkáním lidí všech věkových skupin soustředěných na Boha. Setkáním, kam každý přijížděl s určitým očekáváním, možná obavou, ale i nadějí, že Bůh pomůže řešit problémy, starosti. Pokud bych měl podrobně popsat vše, co se na tomto setkání odehrávalo a co mne oslovilo, jeden článek by na to nestačil. Už jenom to, že lidé, kteří přijížděli na toto setkání, byli ochotni obětovat svůj čas dovolené, finance, prostě vše, aby mohli slyšet Boží slovo, mohli se sdílet na skupinkách, společně se modlit, být v obecenství Božího lidu. Jedním slovem, bylo to nádherné. A Bůh se k této oběti přiznal. Prožili jsme čas, kdy Bůh jednal, uzdravoval vnitřní zranění, pomáhal obnovovat víru i tu počáteční lásku. Opět jsem se mohl přesvědčit, jak se naplnilo Ježíšovo slovo kde se dva nebo tři sejdou, já budu uprostřed nich. Ano, Bůh byl svým Duchem svatým přítomen. Dotýkal se, křtil, obdarovával. Mohli jsme slyšet řadu svědectví o Božím jednání. Od 16. do 23. července jsem se zúčastnil každoročního pobytu s názvem Duchovní soustředění. Byl jsem na něm poprvé. Asi 400 lidí z celé země se shromáždilo na týden, aby rozvíjeli přátelství, poslouchali kázání, a modlili se. Byli tam misionáři z Ameriky i z Chorvatska. Tým z Chorvatska, vedl Aaron & Winnie Horvat. Na celém pobytu byla cítit Boží přítomnost a celý pobyt se mne Bůh intenzivně dotýkal. Byl to týden naplněný chválami, ať už pod vedením AC Ústí nad Labem nebo bratřími a sestrami ze Slovenska, Božím slovem, které nám přinášel každý večer bratr emeritní biskup Rudek Bubik, ale i osobními svědectvími na skupinkách, kde se rozebíralo večerní slovo a hovořilo o jeho praktickém použití v našich životech. Nemohu nevzpomenout na ranní společné modlitby s chválením a uctíváním či odpolední blok modliteb pod vedením bratří. To vše bylo nejen podporou, ale také povzbuzením a příslibem do budoucnosti. Nadějí, že v duchovním boji a nesení evangelia nejsme osamělí, ale tvoříme jedno tělo sjednocené v Kristu a vedené Duchem svatým. To vše mi pomohlo načerpat novou sílu do své služby. Děkuji Bohu za to, že se toto setkání uskutečnilo, za Jeho jednání s námi všemi, za Jeho slovo, které nás vede po cestě do Božího království. Nenechme si vzít to, co jsme na duchovním soustředění získali a s pomocí Ducha svatého to rozmnožujme. Nesme to světlo, které se v nás znovu rozzářilo, do všech míst, kam nás Bůh Duchem svatým povede. A pokud jsi tam nebyl, pak přemýšlej, uskuteční-li se duchovní soustředění znovu v příštím roce, zda právě tebe tam Bůh nechce mít. Ing. Miroslav Papež, pastor AC Kutná Hora Bůh se mě intenzivně dotýkal Ukazoval mi špatné věci (hříchy) v mém životě. Usvědčoval mě z pýchy, ze sobectví a z dalších věcí Pomáhal mi zbavit se žádostí, které mne ovládaly před tím v době mé nevědomosti a takhle bych mohl dále citovat z 1. listu Petrova 1,14 atd A z celé Bible Byl to úžasný a požehnaný týden, za který patří našemu Bohu a Jeho Duchu svatému a neméně Ježíši z Nazaretu dík. Jan Cafourek, AC Kutná Hora Celocírkevní duchovní soustředění 11

12 Ž I V O T V K R I S T U Ze života církve Zprávy Nové generace, červen 2011 Příběhy ze škol OVelikonocích naše NG skupinka uskutečnila úplně první akci: anketu, kdy vylosovaný vítěz veřejně obdrží dort. Začali jsme modlitbami, donesli jsme návrhy a nakonec vznikl jednoduchý dotazník o šesti bodech. Vyvěsili jsme letáky. Krabičku na odpovědi jsme dali strategicky na okno chodby, kde pořád někdo je. Každý si vybral den na půst. Na konci týdne byla v krabičce jedna odpověď a po letácích jakoby se slehla zem. Sehnali jsme ještě pár anket a umístili je na nejfrekventovanější místa na škole a kamarád se chopil školního rozhlasu upravili jsme hlasování na celý zbytek dne s tím, že vítěze dortu oznámíme další den o velké přestávce. A v tu chvíli se začalo něco dít po škole kolovaly nevěřícné řeči: Dort? To není možný!, Co je to za blbost, za otázky rozdávat dorty Další den ale přišel šok. Box s odpověďmi zmizel. Měli jsme čtyři hodiny do přestávky, dort, očekávající veřejnost, žádné odpovědi a po škole už ankety skoro žádné. Nebyl čas přemýšlet, psaly se důležité testy. Zázrak byl jediná možnost. Hodinu před velkou přestávkou jsme ještě jednou vyhlásili v rozhlase, že vítězem bude ten, kdo přinese jako první správně zodpovězené otázky. Bylo ale nutné počítat s tím, že ankety už nejsou, že budou odpovědi špatně, nebo že prostě padne zájem. Rozeslala jsem modlitby a nechala to Bohu. V 11:00 jsme stáli v hale, s dortem. Studenti přinášeli špatné odpovědi, ale nakonec dorazila spolužačka s anketou bez chyby. Zahráli jsme scénku (z webu NG) o tom, co má vlastně Ježíš společného s Velikonocemi. Vítězka si odnesla dort a proběhlo několik osobních rozhovorů a jedna NG bible našla svého nového majitele. Johanka blém vyřešení místa k modlitbám se jako zázrakem vyřešil, když jsem našel odvahu zeptat se přímo pana ředitele. Nabídl nám svoji ředitelnu, což mě zcela zaskočilo J. Hned jsme se dali do práce, vytiskli jsme pozvání na první společnou modlitbu a rozdali to především těm, o kterých víme, že jsou věřící. A o velké přestávce jsme se modlili v ředitelně za ostatní spolužáky a všechny učitele, a především chválili a děkovali Bohu! Od té doby se scházíme pravidelně každý den o velké přestávce na krátké modlitby. Nabídli jsme to i učitelům a postupně přibíráme další své kamarády. V průměru nás bývá kolem 10 lidí a jsme otevření pro každého. Jen se už nescházíme v ředitelně, ale chodíme se modlit ven za školu. Některým učitelům to totiž začalo vadit. Neustále se potýkáme s drobnými problémy, ale těší nás, že nám Bůh dal tuto šanci a že ho cítíme uprostřed nás. Chodíme se modlit s jistotou Boží vůle, a proto víme, že nám Bůh pomůže obhájit se a překonat potíže (např. nepříznivé počasí, či narážky ostatních lidí) a využije si nás k šíření víry k dalším spolužákům. Vojta Konference Nové generace (misie na českých školách) 12 NG skupinky na českých školách Počátkem roku mě Bůh přivedl k věřícím lidem, kteří vírou nejen žijí, ale aktivně ji i šíří dál prostřednictvím kázání, či konáním křesťanských setkávání. Napadlo mě tedy zkusit vytvořit určité modlitební shromáždění také u nás ve škole a pomoct především těm, kteří se cítí osamocení, či hledají smysl života, nebo jen alespoň spojit věřící a společně posílit naši víru. Začal jsem se modlit za Boží vůli a zorganizovali jsme modlitební setkání. Pro- Kontakt: Tomáš Süss, Mgr. Petr Rattay, info@novagenerace.com Svědectví o tom, co se děje na školách, motivace, chvály, vyzbrojení, kreativní evangelizace, modlitby za školy, workshopy a překvapení. Hosté na konferenci: Brad Hawkes, národní vedoucí NG Anglie Espen Gilsvik, národní vedoucí NG Norsko Steven Cuttino, misionář AoG Petr Rattay, národní vedoucí NG Česko

13 Ročník 23, září 2011 Co ve Studijní bibli nenajdete Zamyšlení a komentáře doplňující Studijní bibli s výkladovými poznámkami. KNIHA NUMERI Kniha Numeri je především příběhem o Boží věrnosti. Z hlediska hebrejských, ale i křesťanských dějin je možné dění a události v ní obsažené chápat ve smyslu neustále reptajícího a nevděčného lidu. Kniha má i své historické jádro. Tím momentem je velký hřích nevíry u Kádeš-barneje, kde se nálada lidí obrátila od kritiky vůdců ke kritice samotného Hospodina, jejich Boha. Kniha významným způsobem přispívá k objasnění historie Izraele a k historii Božího jednání se svým lidem. Základní myšlenku knihy lze vyjádřit jediným slovem putování s klíčovým veršem, který ale paradoxně není uveden na začátku knihy, nýbrž v samotném srdci autentického textu. Zde Mojžíš promlouvá k Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: Dám vám je. Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré. (Nu 10,29) V. R. Nu 1,1 2 (26,1 3) HOSPODIN PROMLU- VIL K MOJŽÍŠOVI UČIŇTE SOUPIS CELÉ POSPOLITOSTI SYNŮ IZRAELE Kdy je sčítání hřích (jako za Davida) a kdy ne? Rozdíl je hned na začátku: I řekl Hospodin Mojžíšovi U Davida čteme opak. Jak se sčítáním lidu dnes? Tolik osobních informací je třeba diktaturou snadno takticky zneužitelných. Co je císařovo, dejme císaři, a co je Boží, dejme Bohu. Každopádně sčítání lidu v České republice nepovažuji za hřích, protože jinak bych musel považovat za hřích už i rodný list. R. B. Nu 3,43 JMENOVITÝ POČET VŠECH PRVOROZENÝCH MUŽSKÉHO POHLAVÍ OD VĚKU JEDNOHO MĚSÍCE VÝŠE, JAK BYLI SPOČÍTÁNI, BYL DVACET DVA TI- SÍC DVĚ STĚ SEDMDESÁT TŘI. Dá se z počtu Levitů usuzovat na vhodný poměr kněží a laiků? Jak dnes? Kolik lidí by mělo připadat na jednoho pastora, aby pastorační péče dobře fungovala? Prý máme jako církev největší poměr pastorů na počet členů máme teda my hodně, nebo ostatní málo? Obávám se, že usuzovat z počtu Levitů na vhodný poměr kněží a laiků nelze. Pak Vítáme vaše komentáře, pro listopadové číslo zpracováváme knihu Jozue. Na ovou adresu zivotvkristu@seznam.cz nám můžete do 10. října posílat mailem buď svoje jednotlivé postřehy, nebo s námi navázat pravidelnou spolupráci širšího rozsahu. bychom museli říct, že na jedenáct laiků připadl jeden kněz. Protože z dvanácti kmenů, později po rozdělení Josefova kmene jich bylo třináct, byl jeden kmen Levi, takže každý třináctý by byl Levita. To nejde z jednoho prostého důvodu, a tím pádem odpovím na další otázky. Je totiž rozdíl v systému práce. Když mám sbor na jednom místě, například ve velkoměstě v Americe, kde mám tisíce věřících, tak budou potřebovat jiný počet pastorů, než když mám sbor v Čechách, kde to na stanici mám stovky kilometrů daleko. A musím je objíždět, starat se o ně a tak dále. Takže toto nejde žádným způsobem. Nelze přijmout ani to, v čem nás napadají, že máme největší počet duchovních v poměru k členům církve, protože nejde srovnávat církev lidovou s církví výběrovou. To je nesmysl. Uvědomme si následující věc. Já to zažil na šachtě, protože každou chvíli se diskutovalo o Bohu. A říkali mi: To já jsem taky v té a té církvi. Jednou mě tam zanesli jako mimino, podruhé mě tam zavedli ke sňatku, a potřetí mě tam ponesou a to už nebudu o tom vědět. Potom skutečně jeden pastor tisíc takových lidí zvládne. Ale něco jiného je u církve výběrové, kde pomáháš, řešíš, jezdíš, navštěvuješ. R. B. Nu 4,3 (8,24) OD VĚKU TŘICETI LET VÝŠE AŽ DO VĚKU PADESÁTI LET, VŠECH, KTEŘÍ PŘICHÁZEJÍ DO SLUŽBY, ABY KONALI PRÁCI PŘI STANU SETKÁ- VÁNÍ. Mluví k nám nějakým způsobem věkové ohraničení služby? Toto někteří lidé rádi využívají proti služebníkům. Ale na něco dnes přitom zapomínáme. Proč od třiceti do padesáti let? Tady se nám ukazuje Boží soucitné srdce. Už jste někdy byli u zabíjení krávy nebo býka? Stačí jeden pohled. Zkus zvednout takovou kýtu čtyř metrákového nebo šesti metrákového býka. Zabít toho býka, to byla makačka. A oni obětovali tisíc býků. A já za tím vidím: Zabili tisíc býků, stáhli kůži, vyvrhli vnitřnosti, to byla dřina. A proto Bůh říká: Od třiceti do padesáti let. Mladší ne, ať si zbytečně neničí zdraví, nad padesát let už toho má dost. Takže tady je úplně jiný pohled, a proto těm různým kecalům jenom doporučuji zajít do starého řeznictví, když se zabíjí býk. A hned budou vědět, o čem tady je řeč. Jaká věková doporučení jsou v církvi pro aktivní službu? Je přece moudré vzít pro aktivní službu v potaz osvědčenost ve sboru a životní zkušenosti na jedné straně a nároky na zdraví a slábnoucí síly na straně druhé. Volněji na co kdo stačí může potom sloužit každý i na oficiálním odpočinku. Dnešní doba je dobou, kdy slyšíme: Mládí vpřed, stáří na svá místa. Ale to není v Bibli. Tam naopak čteme o moudrosti starců, a právě vidíme a vnímáme, že ti pod padesát let nosili ty kýty a věci podobné, a ti nad šedesát, sedmdesát seděli v kruhu starších, aby se sdíleli s tím, jak poznávali Boha. Takže já si myslím, že skutečně se dá v Novém zákoně těžko najít, v kolika letech šel apoštol Petr respektive Jan do důchodu. Ale spíš bych bral to, co mi Bůh řekl: Důchod rovná se odpočinek, a ten budeš mít u mě. A do té doby pracuješ. Přiměřeně silám i věku. A proto i v sedmdesáti pracuji. Hodně používám polohu ležícího střelce, protože mnohdy to už jinak nejde. Bůh to respektuje, ale stále pracuji. R. B. Nu 5,2 4 PŘIKAŽ SYNŮM IZRAELE, ABY POSLALI PRYČ Z TÁBORA VŠECH- NY POSTIŽENÉ MALOMOCENSTVÍM, VŠECHNY TRPÍCÍ VÝTOKEM A VŠECH- NY, KTEŘÍ JSOU NEČISTÍ KVŮLI MRT- VÉMU Poslat nemocného pryč z tábora (v hanbě) S takovým přístupem k nemocným, si Izraelité asi dobré jméno neudělali Kde je láska k bližnímu a pomoc trpícímu? Tady to je konkrétně jmenované: Malomocní a nemocní, kteří měli pohlavní nemoci. Čili nemoci, které se přenášely. Ovšem tady není řečeno, že těm lidem nikdo nepomáhal, že se o ně nikdo nestaral. To bychom pak museli říci, že se nikdo nestará ani o lidi, kteří přijdou do nemocnice, kde jim zjistí nakažlivou nemoc a dají je na izolaci. Čili tady Bůh jasně poukázal: Toto jsou přenosné nemoci a proto tito lidé musí z tábora ven. R. B. Nu 5,11 31 OBVINĚNÍ ŽENY Z NEVĚRY A ZKOUŠKA HOŘKOU VODOU. Zkouška věrnosti se týká jen žen? Muži se přece při nevěře účastní také Ženy na věrnost mužů v manželství nemají Hospodinem stanovený nárok? Hospodin vždy duchovně zařídil, aby ta hořká voda fungovala spravedlivě? Omyl nebyl možný? Ale taktéž stojí psáno, že budou ukamenováni, pokud se nevěra prokáže. Takže tady spíš je řeč o něčem jiném: Že ten muž si nebyl jistý. Vidíme, že byl kladen důraz na čistotu ženy, a proto tato zkouška. A je to děláno před Bohem, takže každopádně Bůh se nemýlil. Zkouška vychází z principu, že Bůh je u toho. A nejde ji žádným způsobem napodobit, když Bůh u toho není. R. B. Nu 6,1 21 ŘÁDY PRO NAZÍRY. K čemu potřeboval Hospodin zasvěcené nazíry? Co bylo tak závadného na hroznech a nůžkách? Jak dnes? To zasvěcení je jako vstoupit do kláštera nebo se vydat na misii? My je vidíme vždy znovu. Bůh si skutečně i v Novém zákoně svým způsobem povolal apoštoly, proroky, čili vyvolil pro sebe, to jsou nazírové, jenže dneska jinak nazýváni. V té době to bylo vnější znamení pro okolí, aby všichni hned viděli, že to je dané Bohem, že ten člověk se pro něco rozhodl. Zadruhé: Nazír nesměl pít víno. Často jsem o tom hovořil a dodržuji po dnešní den, že jsem přijal slib před Bohem, že s výjimkou léků a Večeře Páně nebudu pít alkohol. To Studijní materiál 13

14 Ž I V O T V K R I S T U Studijní materiál 14 je můj slib před Bohem. On to víno stvořil, On to víno dal lidem, ale právě v knize Duchovní boj popisuji ten moment, když mi Bůh řekl, že mám zakázat vstup démonu alkoholismu na svatbu. Nikde jsem to nečetl, nikdy nedělal, ale tam to byl příkaz. Tak jsem to v modlitbě udělal, a ten démon tam nemohl. A to mě poučilo na celý život, že je nebezpečí, že právě démon alkoholismu si rád tyto nápoje používá, protože jimi člověku ovlivní myšlení. A právě myšlení si jako Boží služebník potřebuji hlídat. Abych slyšel Boha. Abych náhodou neslyšel nějakého démona. Proto musím mít čistou mysl. Ptali se mě častokrát, proč to dělám. Odpovídám, že jeden z důvodů je třeba ten, že mi zavolají: Přijeď se rychle modlit, s maminkou je zle, a já jim řeknu: No nezlob se, já nemohu do auta sednout, já jsem si dal pivo. Oni přijdou domů: Nezlob se, mamko, bratr biskup nemohl přijet, on je ožralý. Čili vždy musím být připraven sednout za volant, a slyšet Boha. A proto všechno, co je spojeno s ovlivněním mysli, by pro Boží služebníky mělo být tabu. Nemluvě o tom, že opíjení se je zakázáno přímo v Bibli. A ta hranice je někdy těžko rozeznatelná. R. B. Nu 6,23 27 ÁRONOVO POŽEHNÁNÍ: MLUV K ÁRONOVI A JEHO SYNŮM: BUDETE ŽEHNAT SYNŮM IZRAELE TĚ- MITO SLOVY: AŤ HOSPODIN TI ŽEHNÁ A CHRÁNÍ TĚ! AŤ HOSPODIN ROZJAS- NÍ NAD TEBOU SVOU TVÁŘ A JE TI MI- LOSTIV, AŤ HOSPODIN OBRÁTÍ K TOBĚ SVOU TVÁŘ A OBDAŘÍ TĚ POKOJEM. TAK VLOŽÍ MÉ JMÉNO NA IZRAELCE A JÁ JIM POŽEHNÁM. Platí i pro církev? Máme si takto žehnat? V Kristu již jsme v plnosti požehnaní, máme si tedy žehnat pořád znovu? Jak má Hospodin znovu požehnávat, co je již požehnané? Bůh tam něco řekl Izraeli. My velmi často tíhneme k určitým formulkám, a proto Pán Ježíš už to neřekl. Proto On řekl, že se máme modlit, že si máme žehnat, ale zůstává u toho, že Duch svatý je s námi a že On nás při tom povede. R. B. Dovolím si tvrdit, že opravdový a smysluplný život na zemi není možný bez Božího požehnání. Boží požehnání má životodárnou moc. Je totiž nepostradatelnou ingrediencí, která dává suchým kostem životní šťávu, oporu a vitalitu. Nešťastný je člověk, který o Boží požehnání nestojí, nebo jím dokonce pohrdá. Všimněme si zde jemného odstínu ve smyslu či významu, který se projevuje v podobnosti (nebo rozdílnosti) v závěru šesté a deváté kapitoly. V šesté kapitole je dán důraz na Boží přítomnost, která žehná a chrání. Je to jeho, to jest Boží tvář, která září. Kdežto v deváté kapitole je důraz položen především na Boží přítomnost, která vede. Je to vznášející se oblak, který detekuje tábořiště. Je to stoupající oblak, který lidu napovídá, aby se zvedli a vydali na pochod. Tak byla šékina neboli Boží sláva v podobě oblaku Božím svrchovaným způsobem při vedení Izraele. V. R. Nu 9,13 TEN, KDO BY BYL ČISTÝ A NEBYL BY NA CESTĚ A UPUSTIL BY OD SLAVENÍ VELIKONOČNÍ OBĚTI, TA- KOVÝ ČLOVĚK AŤ JE VYHLAZEN ZE SVÉHO LIDU, PROTOŽE NEPŘINESL V URČENÝ ČAS HOSPODINŮV OBĚTNÍ DAR. TAKOVÝ MUŽ PONESE NÁSLEDKY SVÉHO HŘÍCHU. Vynechat svátek bylo tak vážným hříchem? To bychom dnes museli být vyhlazeni v hojném počtu. My zapomínáme, že ve Staré smlouvě byly určité smluvní znaky: opakující se smluvní znaky, sem patřilo obětování beránka jednou ročně a sobota, a jednorázovým smluvním znakem byla obřízka. I my máme dva smluvní znaky: jednorázový křest vodou kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, čili pokud se nepokřtí, nebude spasen; a opakující se smluvní znak, který máme, je Večeře Páně. Takže tam to byly svátky, které byly smluvním znakem. Proto v tom je omyl adventistů, protože my máme Juliánský kalendář, a Židé měli hebrejský kalendář. Proto Židé mají jednou v roce osm dnů, aby se srovnali, aby vždy nový rok začínal v sobotu, jinak by se jim to posouvalo. Takže tyto věci nejde spojovat. Nejsou svátky spíš pro odpočinek, čas s rodinou a připomenutí si důležitých událostí? V dnešní době spíš beru svátek jako odpočinutí pro své tělo, ale Nový zákon mi říká, že mám vejít do jiného odpočinutí, do odpočinutí s ním. A tady vím, o čem mluvím. Odpočinout od svých prací znamená přestat se trápit, že já něco dělám. Ale dělám jeho dílo a On mi pomůže a postará se. R. B. Nu 9,15 23 V DEN, KDY BYL POSTA- VEN PŘÍBYTEK, PŘIKRYL JEJ OBLAK A ZAHALIL STAN SVĚDECTVÍ; OD VEČE- RA DO RÁNA SE JEVIL NAD PŘÍBYTKEM JAKO OHNIVÁ ZÁŘ. TAK TOMU BYLO KAŽDODENNĚ. PŘIKRÝVAL JEJ OBLAK A V NOCI MĚL VZHLED OHNIVÉ ZÁŘE. KDYKOLI SE OBLAK OD STANU VZNESL, HNED TÁHLI IZRAELCI DÁL. KDE SE OB- LAK POZDRŽEL, TAM SE IZRAELCI UTÁ- BOŘILI Jak rozumět slibu o Boží přítomnosti? Charakteristickým znakem zvláštní činnosti Boží je jeho přebývání uprostřed svého lidu. Zde máme naplněný slib daný Hospodinem o jeho neustálé přítomnosti. Boží progresivní vedení po celou dobu putování Izraelitů z Egypta do Kanaánu bylo od této doby zdrojem pomoci pro všechny generace. Izraelce vedl oblakový sloup ve dne a ohnivý sloup v noci počínaje odchodem z Egypta (Exodus 13,21). Ale v této chvíli je Bůh ujišťuje o tom, že stejná vznášející se přítomnost bude s nimi. Od okamžiku, kdy byl svatostánek na poušti dokončen, stal se spočívajícím místem oblakový a ohňový sloup, zatímco shromáždění tábořilo. Kromě těchto viditelných symbolů Boží přítomnosti, měli lidé Pánův přímý příkaz, že je bude vést na jejich cestách. Na Hospodinův rozkaz táhli Izraelci dál a na Hospodinův rozkaz tábořili (v. 18). Zatímco text zde v retrospektivě odráží zašlé události s ohledem na pozdější uvedenou dobu, Boží zaslíbení v předvečer jejich putování bylo uklidňující. Takové sliby jsou míněny být nadčasové (Jan 14,1 3; 15, 26 27; 16,7; Židům 13,5). Co nás tato slova učí? Je zde vyjádřen nějaký princip či paralela? Každý z nás v jistém momentě svého života dostal ujištění o tom, že Bůh je s námi zvláště pak v situacích, kdy čelíme těžkým rozhodnutím. V osobě Pána Ježíše byla lidem nabídnuta možnost, aby všichni uvěřili skrze něho. A jeho učedníci v něho uvěřili. Právě Ježíši bylo dáno jméno Immanuel, což je přeloženo Bůh s námi. Již během své veřejné služby Ježíš velice pečlivě připravoval učedníky na příchod Ducha svatého. O Duchu svatém pak prorocky řekl: Já požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky, toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože přebývá u vás a bude ve vás. (Jan 14,16 17, NBK) V novozákonní době počínaje dnem Letnic nastává nová éra éra Ducha svatého. Zvláště apoštol Pavel toto působení Ducha svatého dává do souvislosti s věřícími. Dnes je Boží lid veden Duchem svatým. Na druhou stranu apoštol Juda popisuje odpadlíky od víry jako ty, kteří nemají Ducha Božího (Juda 19), což má za následek jejich pudovost ( tělesnost, NBK). Kromě toho je zde možné pozorovat ještě jinou věc, a sice když Izraelité dostali zaslíbení o Boží přítomnosti a vedení, nebylo to samoúčelné a předem hotové. Boží zaslíbení jsou i v tomto případě podmíněná jasnými instrukcemi. Jejich naplnění vyžadovalo poslušnost a oddanost Bohu samotnému, což je vždy vyjádřeno a dotvrzeno skutkem vůle ze strany příjemce. V. R. Nu 11,4 6 SYNOVÉ IZRAELE ZNOVU PLAKALI A ŘÍKALI: KDO NÁS NAKRMÍ MASEM? VZPOMÍNÁME NA RYBY, KTE- RÉ JSME JEDLI ZADARMO V EGYPTĚ, NA OKURKY, MELOUNY, PÓREK, CIBU- LI A ČESNEK. A TEĎ JSME VYSCHLÍ, NE- VIDÍME NIC NEŽ JEN TU MANU. Jak tedy správně měli požádat, aby to nebylo reptání? Bůh je vševědoucí, proč čekal s křepelkami tak dlouho a dával jen manu? Bůh by se postaral. Ten problém byl, že oni nikdy nepřišli a neřekli: Dej nám tvůj chléb. Oni nikdy nepřišli s tím, aby starší sedli a řekli: Mojžíši, bylo by dobré, nešlo by to nějak? Modleme se. Místo toho reptali: Jó, v Egyptě, tam bylo dobře, tam bylo maso zadarmo, tam bylo tamto, tamto Toto je problém, který máme po dnešní dobu. Když přijde člověk ve sboru, za pastorem, a řekne: Prosím tě, pomoz mi, modlete se se mnou, anebo ti přijde vynadat za to, že to a ono. Já to znám, já to zažíval. Jak dnes, když u stolu dospělí lidé vymýšlejí, že něco nejí? I ve výchově dětí to je časté. Pomoz mi najít kultivovanější výraz pro slovo přežrání. My jsme měli na šachtě takové přísloví: Schází jim bída a polské vši. A hned by všechno jedli. Takže toto jsou někdy problémy dnešní generace. Maso jíst nebo nejíst Bible mi jasně říká příkazem, že jíst, a jíst vše, takže nebudu vymýšlet učení, že některé druhy masa jíst mám a některé ne. R. B.

15 Ročník 23, září 2011 Nu 11,14 JÁ SÁM NEMOHU UNÉST VŠECHEN TENTO LID, NEBOŤ JE NA MĚ PŘÍLIŠ TĚŽKÝ. To slýcháme tak často služebníci jsou buď měkkýši nic nevydrží a kroutí se, nebo slepýši a zavírají oči před realitou, dokud nepadnou vyčerpáním. Jak poznat správnou míru? Jak konkrétně třeba Hospodin pomůže? Já si myslím, že všichni jsou stejní, ale ne všichni používají stejné metody. Služebníci často zapomínají, že i oni jsou ukryti v Ježíši Kristu. A musí se naučit to, co uměl Pán Ježíš. On ne všude šel, ne na každé pozvání reagoval a taky uměl říct ne. Taktéž jsem mnohokrát řekl lidem ne. Když chtěl, abych se modlil, ale já neměl svobodu, tak jsem mu řekl: Nezlob se, nebudu. Nejdřív si dej do pořádku život. Jiný mi řekl: Bratře, ale já mám takový a takový problém, a já říkám: Ano, to je sice od tebe pěkné, Bůh tě osvobodí od tvých nepřátel, ale pokud ten démon sebelitování je tvůj kámoš, tak se nezlob, tvého kámoše ti nebudu vyhánět. A pak slyším, že šest hodin toho kamaráda vyhánějí. Ale on je stále funkční, protože tam má kámošskou smlouvu. Proto je potřebné umět si v těchto věcech uvědomit, kam mě Bůh posílá a kam mě neposílá, co si beru jako vedlejšek, když se pletu do něčeho, do čeho mi nic není. Proto taky je v Novém zákoně napsáno: Ať nikdo z vás netrpí jako pletichář (ten, kdo se vměšuje do cizích věcí). (1Pt 4,15 ČSP). Je možné opustit službu jen tak? A jít jinam? Je tu někdo, kdo povolává. Uvedu příklad, který mně dal můj duchovní otec. Na vojně, říkal strejda, je vyučovali o strážní službě. Na konci vyučování přišel velitel čety, a jakoby dělal závodčího. Každého postavil, aby hlídal kousek trávy tam na tom plácku. A odešel. Přišel velitel roty a zařval na ně: Konec výcviku, pojďte zpátky. Vojáci nevěděli, co mají dělat, a někteří šli. A on řval jak pominutý. Za velitelem roty přišel velitel praporu. A už řvali dva. Zase několik vojáků odešlo. Pak přišel velitel pluku a řvali tři. A zůstal strejda a ještě jeden. A jen ti dva složili zkoušku. Protože jen ten, kdo tě na stráž postavil, tě může odvolat. Takže to není tak jednoduché. R. B. Nu 12,1 TEHDY MIRJAM MLUVILA S ÁRONEM PROTI MOJŽÍŠOVI OHLED- NĚ KÚŠSKÉ ŽENY, KTEROU SI VZAL Vždyť Mojžíš zhřešil. Proč je trestán ten, kdo na to poukazuje? Proč Bůh neřeší Mojžíšův hřích? Neprotiřečí si? Zhřešit mohu jedině tenkrát, když poruším příkaz. Pozor. Pokud není zákon, není hřích. Pokud není omezení na silnici, nemohu překročit rychlost. Když si Mojžíš bral Siporu, ještě nebyl zákon vydán. Proto on nezhřešil. Ale současně si nadělal pěkné problémy. V čem: Vy si myslíte, že to bylo pro něj jednoduché? On byl táta dvou synů, on stál před Bohem. Áron byl podle Mojžíše chromý na obě nohy, vidíme, že dělal jeden kopanec za druhým. A Bůh říká Mojžíšovi: Áron a jeho synové navěky. Že to Mojžíš jemně neupravil: Já a moji synové navěky. Ani do vedení lidu, dneska bychom řekli politického, si Bůh nepovolal Geršóma, ale Jozueho. Takže pro Mojžíšovo pokolení nezbylo nic. To byl těžký důsledek za Siporu. A Mojžíš se proti tomu ani jednou neozval. Byl pokorný. Právě proto Bůh neřeší Mojžíšův hřích, protože tam nebyl. Ale postihl Mirjam malomocenstvím. Kdybychom tak měli Boží oči, to bychom viděli, kolik Božích služebníků je kvůli tomuto malomocných. Je strašná nemoc od francouzské revoluce, kterou církev má, že jsme přijali, že nebereme vážně služebnosti. Rovnost volnost bratrství, a hubo, jeď. A mám-li ji dobře proříznutou, já to vidím, já to vidím A ptáme se, jak to vidí Bůh? Nedávno jsem četl, jak sestra byla pěkně nažhavená na svého pastora, a tak se rozjela k němu domů, aby mu to pěkně nalajnovala, jemu i jeho manželce, a říká: Tak jsme si sedli, a oni mi začali vyprávět, co prožívají, čím procházejí, a říká: Já si ve svém srdci na tom seznamu fajfkovala: Tak to nebudu říkat, to jsem viděla jinak, no nazdar, to taky pryč, no a říká: Závěr byl, že jsme se pomodlili a rozešli, a já byla šťastná a děkovala Bohu, že jsem nic neřekla. Ono totiž pro mě je v těchhle věcech Bible jasná. Že ji nevidíme a pak snášíme malomocenství, to je věc druhá. Bůh své služebníky a hlavně starší, chrání víc, než si to myslíme. Ale my z druhé strany máme: Já?! Já mohu! Dobře. R. B. Nu 12,14 HOSPODIN ŘEKL MOJŽÍŠO- VI: KDYBY JÍ OTEC NAPLIVAL DO TVÁ- ŘE, COŽ BY NENESLA HANBU PO SEDM DNÍ? Je to někde v Bibli? Nebo je to kulturní zvyk? Spíš se tu Bůh odvolal na nějaký kulturní zvyk. Ale byla to nejhorší potupa, jakou mohl otec potupit dceru. Současně, když se Bůh ztotožňuje s tím otcem, asi toho otce za to neodsuzuje. R. B. Nu 13,23 KDYŽ PŘIŠLI AŽ DO ÚDOLÍ EŠKÓLU, UŘÍZLI TAM RATOLEST S JED- NÍM VINNÝM HROZNEM DVA HO MU- SELI NÉST NA SOCHORU To je jako z Neználka? Vždyť tam takové hrozny nerostou, jak je to možné? Odpovím jednoduše. Zacituji jednoho vysokého odborníka z dob sovětské akademie věd, kdy jeden vysoký akademik před pádem revoluce řekl: Největší chybou sovětských vědců bylo, že když jsme něco neznali, řekli jsme, že to neexistuje. Co jsme nedokázali vysvětlit, tak jsme si to zjednodušili. Tak to děláme někdy i my. To, že dneska takové hrozny nerostou, neznamená, že nerostly tehdy. Ten hrozen musel mít přinejmenším kg. Z takových hroznů se pak víno dobře lisovalo. R. B. Nu 13,28 33 VIDĚLI JSME TAM OBRY SYNOVÉ ANÁKOVI TOTIŽ POCHÁZE- JÍ Z OBRŮ A PŘIPADALI JSME SI JAKO KOBYLKY A TAKOVÍ JSME BYLI I V JE- JICH OČÍCH. Kdo to byli Anákovci? Zrůdy nebo byli jen urostlí jako Goliáš? Tady v popisu se spíš jedná o lidi typu Goliáše. Spíš se mohlo u těchto lidí jednat o nějakou genetickou rodovou vadu. Já jsem jednoho takového obra viděl vyfotografovaného z Ukrajiny, vezli ho do Německa ve zvláštním autě, no a přiměřeně k výšce měl i orgány. Takže máma mu dosahovala po pás, stála vedle něj, on byl opřený o strom a hlavu měl ve větvích. Takže byli. Ale vesměs pro tyto lidi platilo, že o co měli víc jednoho, o to měli míň druhého. Takže z jedné strany to byli obři, ale ne vždy to znamenalo, že byli silní, že byli pružní, že byli to a ono. R. B. Nu 14,15 17 KDYŽ USMRTÍŠ TEN- TO LID DO JEDNOHO MUŽE, NÁRO- DY, KTERÉ SLYŠELY ZPRÁVU O TOBĚ, ŘEKNOU: PROTOŽE HOSPODIN NE- BYL SCHOPEN PŘIVÉST TENTO LID DO ZEMĚ, KTEROU JIM ODPŘISÁHL, PO- BIL JE V PUSTINĚ. AŤ SE NYNÍ, PROSÍM, UKÁŽE, ŽE JE VELIKÁ PANOVNÍKOVA SÍLA Není Mojžíš drzý? Mojžíš znal Boha. Měl s ním vztah. A proto, neumím přeložit polskou poučku: Co wolno wojewodzie, to nie tobie, smrodzie (podle sbírky polských přísloví, doslovně: Co je dovoleno vévodovi, to není dovoleno tobě, smrade., pozn. redakce) Čili před Bohem měl Mojžíš určité postavení. A jasně říká, že ho neměl nikdo jiný. A proto to mohl Bohu říct takto. Ale nikdy to neřekl, aniž by věděl, že to Bůh přijme. Jednal v jeho Duchu. R. B. Nu 14,24 NEVEJDETE DO ZEMĚ, O NÍŽ JSEM POZVEDNUTÍM RUKY PŘÍSAHAL, ŽE V NÍ BUDETE PŘEBÝVAT -- JENOM KÁLEB A JOZUE Jen dva lidé není to málo? Za Jozua s Kálebem se z těch milionů nikdo nepostavil? To vůbec není pravděpodobné. Vždy jsou pro i proti. Představme si, že nikdo. Těch deset zvědů strhlo celý národ. A toto je právě nebezpečí i ve sborech. Jak rychle se lidé nechají strhnout, pokud mají oponenti silné argumenty. A proto vždy znovu budu prosazovat: Zjevení nad umění. Vidí to i Bůh tak, jak vy to vidíte? Jednu věc nechápu. Když v knize Jozue přišli ti dva průzkumníci za nevěstkou Rachab do Jericha, ona jim řekla, že už čtyřicet let se před nimi třesou, neboť slyšeli, že je Bůh převedl přes Rudé moře. A těch deset to nikdy neslyšelo? Oni jenom z dálky viděli dva tři obry. Oni tam s nikým nemluvili. To byl asi ten problém. Tady se právě musíme naučit dávat pozor, abychom vždy splnili Boží pokyn. Mně se to stalo mnohokrát, že lidé se do kdečeho cpou, ale když pak přijde realizace, tak se dají na útěk, stejně jako tady těch deset. A že zničí všechno, to už je nezajímá. R. B. Nu 16,22 ONI PADLI NA TVÁŘ A ŘEKLI: BOŽE, BOŽE DUCHŮ CELÉ- HO TVORSTVA, ZHŘEŠIL JEDEN MUŽ, A TY SE BUDEŠ HNĚVAT NA CELOU POSPOLITOST? Není to nespravedlivé uplatňování principu kolektivní viny? Všichni přece nejsou stejní. Ten kolektiv se znovu nechal strhnout mluvkou. Pozor. Ten kolektiv se nechal vyprovokovat proti čemu? Bůh jasně povolal Mojžíše a Árona. A ta skupina Rúbenovců řekla: Mojžíši, moment, Rúben byl prvorozený, ne Levi. My ti nesaháme na kněžství, ale pusť tam Rúbenovce. A Kóre a spol. Studijní materiál 15

16 Ž I V O T V K R I S T U Studijní materiál řekli Áronovi: Árone, moment, i my jsme Kehatovi synové. Takže pěkně se budeme u toho korýtka střídat. Kolikrát já už jsem to slyšel. Čili oni je strhli, a pro ty stržené lidi platila slova Pána Ježíše, že slepý slepého vede a oba padnou. Tam není žádná kolektivní vina. Ten slepý se má ptát toho, co ho vede: A ty vidíš? Nebo jsi taky slepý? Je to příklad pro nás? Přímluvy za národ? Každopádně, myslím si, že to je základní povolání křesťanů. R. B. 18. KAPITOLA. Byli kněží bohatí, nebo měli tak akorát? Měli na to, aby přirozeně žili. Jednou jsem na shromáždění dal jednoduchý matematický úkol: Představme si, že každý Izraelita měl příjem tisíc korun. Když ten Izraelita dal desátek, zbylo mu devět set korun. A levita dostal tím pádem dvanáct set. Takový byl rozdíl. Bůh určil, že levita má zodpovědnost, levita nesmí to, levita nesmí to, nesmí se tím znečistit, a proto má o nějakou tu korunu víc. A znovu, co bylo dovoleno Izraelitovi, nebylo dovoleno levitovi. To bylo omezení. R. B. Nu 18,20 21 HOSPODIN ŘEKL ÁRO- NOVI: V JEJICH ZEMI NEOBDRŽÍŠ DĚ- DICTVÍ ANI TI NEBUDE PATŘIT PODÍL UPROSTŘED NICH. JÁ JSEM TVŮJ PODÍL A TVÉ DĚDICTVÍ UPROSTŘED SYNŮ IZ- RAELE. HLE, SYNŮM LÉVIHO JSEM DAL DO DĚDICTVÍ CELÝ DESÁTEK V IZRA- ELI JAKO NÁHRADU ZA JEJICH SLUŽ- BU, KTEROU VYKONÁVAJÍ, SLUŽBU PŘI STANU SETKÁVÁNÍ. Hospodin sám je podílem pro Áronovce? To je ta odměna až v nebi? Ne, tam dále čteme, že levité dávali desátek Áronovi. Takže i on měl z čeho žít. Lévijci obdrží desátek to je určeno na živobytí služebníků? Ano. Jak s desátky dnes? Komu náleží? Pastorovi (a služebníkům) na plat? Osobně se domnívám, že jsme nedospěli k tomu, co by být mělo, že by skutečně desátky měly být pro služebníky. A proč Bible v Novém zákoně říká jednou tolik? Aby i ten služebník, protože žije s celou rodinou, aby měl za co žít. Čili my, já a můj dům sloužíme Pánu. Co všechno se už v našem domě konalo a dělo v minulosti. Taktéž jsem se dozvěděl při jednom větším setkání, když se dvě sestry bavily a jedna říká druhé: Tomu Rudkovi se to dobře žije v církevním baráku. Podtrhuji, že to bylo ještě za totality. Ona se spletla. Ona mohla říct: Té církvi se to dobře tady žije, když Rudek nabídl svůj barák. Tyto věci bychom si měli uvědomit. R. B. Nu 18,24 PROTOŽE DESÁTEK SYNŮ IZRAELE, KTERÝ BUDOU PŘINÁŠET HOSPODINU JAKO DAR POZDVIHO- VÁNÍ, JSEM DAL LÉVIJCŮM DO DĚ- DICTVÍ, PROTO JSEM O NICH ŘEKL: UPROSTŘED SYNŮ IZRAELE NEOBDRŽÍ DĚDICTVÍ. Lévijcům jdou všechny desátky nebo jen jejich část? Z čeho se tedy platí provoz Chrámu? Dnes jdou desátky do sborové pokladny a platí se z nich nájmy, provoz, letáky ale (kromě ojedinělých výjimek) ne služebníci. Je to dobře? Nejlépe to máme rozepsáno laicky u Nehemjáše v desáté kapitole. Chrám žil z obětí, ne z desátků. Rovněž svatostánek na poušti byl stavěn z obětí, a když se stavěl chrám za Šalomouna, Boží odpověď na dary a oběti lidu byla taková, že došlo k devalvaci stříbra. Nemělo vůbec hodnotu, tolik bylo zlata. To byla Boží odpověď na to, že Izrael dal zlato na chrám. Takže na chrám jsou oběti, desátky byly dány levitům. Někdy ovšem platí modlitba jedné sestry v Německu. Měli nového pastora, uváděli ho do funkce a upřímná sestra se modlí k Bohu a říká: Bože, ó, ty ho požehnej, aby sloužil ve veliké moci, a my už se postaráme o to, aby nezbohatl. Někteří lidé po dnešní den tomu tak rozumí. R. B. Nu 20,12 HOSPODIN VŠAK ŘEKL MOJ- ŽÍŠOVI A ÁRONOVI: PROTOŽE JSTE MI NEVĚŘILI A NEDOSVĚDČILI JSTE MOJI SVATOST PŘED OČIMA SYNŮ IZRAE- LE, PROTO NEPŘIVEDETE TOTO SHRO- MÁŽDĚNÍ DO ZEMĚ, KTEROU JSEM JIM DAL. Jak projevili nevěru? On jim jasně řekl: Mluvte ke skále. Ale oni byli zvyklí už od Egypta mluvit k lidu. A tak tu nevěru projevit je někdy snadné. Už jsem vzpomněl případ, kdy jsem měl zakázat vstup démonovi alkoholismu na svatbu. Já tam píšu, že kdybych to mohl dělat sám ze své síly, tak toho démona alkoholismu vyženu nejen z naší země, ale rovnou z celé Evropy. Ale já jsem to mohl udělat jen tam. Čili já mohu dělat jen to, k čemu mám příkaz, a nedělám-li to, pak platím. To je právě potřebné si uvědomit. A tady prosbu Mojžíšovu Bůh nikdy nepřijal. Proč Hospodin nechával lid pokaždé pěkně vydusit a až po stížnostech zasáhl? Dobrou péči o své ovečky dnes my ve sborech chápeme moc změkčile? Máme se poučit? Na to je odpověď až v páté Mojžíšově, kde je v osmé kapitole napsáno, že Hospodin vodil svůj lid po čtyřicet let na poušti, aby se ukázalo, co je v jejich srdci. Čili abys viděl, co je uvnitř, jak budeš v krizi reagovat. Když všechno dobře běží, to reagují všichni, to je nádherné. Ale až přijde krize. R. B. Nu 26,51 TOTO JSOU SPOČÍTANÍ SY- NOVÉ IZRAELE: ŠEST SET JEDEN TISÍC SEDM SET TŘICET. Opravdu bylo Izraelitů tolik? Bylo pěších, to byli ti, dejme tomu od dvaceti po padesát, takže u mužů dalších nejmíň bylo těch od nula po dvacet a od padesáti výše, takže to už máme mužů milion dvě stě tisíc, a žen bývá o něco víc. Takže já to tak vždycky počítám plus mínus kolem dvou a půl milionu lidí. A jelikož jsem v Soulu viděl shromáždění, které měl Yonggi Cho na jednom takovém menším letišti, tak milion lidí, to už je pěkné hemžení. R. B. Nu 28,18 PRVNÍHO DNE BUDE SVA- TÉ SHROMÁŽDĚNÍ. NEBUDETE DĚLAT ŽÁDNOU VŠEDNÍ PRÁCI. Není to předobraz dnešní dovolené? Není. To byla normální konference. Nebo můžeme říct duchovní soustředění, kde by všichni měli být. R.B. Nu 34,1 12 TOTO BUDE TA ZEMĚ, KTERÁ VÁM PŘIPADNE DO DĚDICTVÍ, KENAANSKÁ ZEMĚ S JEJÍMI HRANICE- MI: Jsou to podle Hospodina věčně platné hranice Země? Mají Izraelské vojenské jednotky dobýt zbytek? to by znamenalo 3. světovou válku Je to věčně platné, ale oni musí počkat znovu na to, co řekl Bůh Abrahamovi: Ještě nedozrála doba, čili ještě půjdete do Egypta. Až dozrála ta doba, vešli. Ovšem ve skutečnosti víme tu smutnou věc na začátku knihy Soudců, která se týká i nás: Ale Juda nedobyl, Benjamín nedobyl a tak žili mezi nimi. I my si to někdy ulehčíme a neuvědomujeme si, že si na sebe pleteme bič. Že některé věci nedobudeme, některé věci neuděláme důkladně a pak trpíme. OK, dnes to tak není. Nedošlo nějak k úpravě hranic do dnešního stavu z hlediska Božích zákonů? Momentálně ne. Nikde o tom nečtu v Bibli, jediné o čem tam čtu, Ezechiel hovoří, že než přijde doba Góga a Magóga, tak Izrael bude jeden národ. Už nebude Juda a Severní Izrael. Takže to už se splnilo. R. B. Nu 36,7 DĚDICTVÍ SYNŮ IZRAELE NE- SMÍ PŘEJÍT OD POKOLENÍ K POKOLE- NÍ, ALE KAŽDÝ ZE SYNŮ IZRAELE SE PŘIDRŽÍ DĚDICTVÍ POKOLENÍ SVÝCH OTCŮ. Tak dnes teda patří Izraeli jen dědictví Judejců? A zbytek je pryč spolu s rozptýlením kmenů žijících tehdy před vpádem Asyřanů v království Severního Izraele? Je tam jedna drobnůstka, které si lidé nevšímají. Je napsáno, že za vlády Jeroboáma se ze severních kmenů začaly stahovat do Judska spolu s levity i další rodiny (viz 2Pa 11,14 17). To znamená, že kolem chrámu byl už shromážděn celý Izrael. Možná z některých kmenů tam byly jen dvě tři rodiny, ale byly. Tam byl celý Izrael. Mluví to i dnes k nám? Duchovní dědictví v církvi? Mluví. Ovšem je tu problém, o kterém jsem mluvil na začátku. Že ta moderní doba nás poznamenala, a proto si necháváme kdejakým kecalou to naše dědictví vzít. R. B. Na tvorbě výkladových poznámek se podíleli: emeritní biskup Rudolf Bubik R. B., Vlado Rafaj V. R. 16

17 Ročník 23, září 2011 Evropská konvokace v Praze Milí přátelé, sourozenci v Kristu, modlitební přímluvci a všichni ostatní, posílám vám stručnou informaci o přípravách na Evropskou konvokaci křesťanů, která se bude konat tento rok v Praze ( ). Pro ty, kteří o celé akci ještě nic nevědí, jsou na začátku zodpovězeny i nejčastěji kladené otázky. Co je konvokace? Konvokace česky znamená: svolání, sejití, sněm. Takže konvokace křesťanů = svolání (sejití) křesťanů. Jak vznikl nápad s uspořádáním konvokace v Praze? Pražská konvokace křesťanů (sejití křesťanů z Evropy) se koná podle vzoru All Nations Convocations in Jerusalem (Svolání všech národů do Jeruzaléma), které se koná každoročně od roku 1994 v Jeruzalémě. Iniciátorem je Tom Hess, pastor a vedoucí Jeruzalémského domu modliteb (JHOPFAN). Během minulých let se začaly taková sejití křesťanů konat i na dalších místech světa. V Evropě se již konaly dvě konvokace pod záštitou JHOPFAN (v Londýně a v Berlíně). S nápadem uspořádat další evropskou konvokaci v Praze přišel Petr Kácha (který je vedoucí českých skupin na konvokacích národů v Jeruzalémě) v roce Tuto vizi přijal na modlitbách. Jeho nápad poté podpořil a zaštítil Tom Hess. Na konvokaci v Jeruzalémě pak mezinárodní Rada starších rozhodla, že konvokace v Praze se bude konat Co se bude na konvokaci v Praze dít? Celé setkání bude prorocko-modlitebně zaměřené. (Nejedná se tedy o teologickou konferenci.) Budeme se modlit za změnu duchovní situace v naší zemi a v celé Evropě. Budeme se navzájem poznávat s křesťany z dalších zemí a budeme tak navzájem budovat jednotu. Budeme se sdílet o tom, co se v které jednotlivé zemi v Evropě děje v duchovní oblasti. Budeme společně chválit a uctívat našeho Pána a Boha. Budeme se modlit, aby Hospodin ukázal, proč je duchovní situace v Evropě tak těžká (na rozdíl od zbytku světa, kde je dnes v mnoha zemích probuzení). Proto součástí konvokace také bude slovo Toma Hesse na téma: Církev a Izrael a jeden z programů se bude týkat 2000 let pronásledování Židů v Evropě. Tento program by měl pak být zakončen společným pokáním zástupců z jednotlivých zemí Evropy. (Celý program a rozpracovanou vizi je pak možné najít na našich stránkách: Jaké je hlavní motto celé akce? Je to verš z Písma doplněný o jedno slovo na začátku: (Evropo) povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. (Izajáš 60,1) Evropo, Jaký je cíl konvokace v Praze? Cílem je změna duchovní situace v naší zemi a v Evropě. Skrze jednotu (Boží slovo říká, že jednota Božího lidu na sebe váže Boží požehnání a skutečnost, že nevěřící uvěří v Krista), skrze modlitby a chvály a případně i skrze pokání. Naší touhou je také to, že Církev Kristova si uvědomí svůj dluh vůči Božímu vyvolenému národu (Ř 15,27) a že v této oblasti vstoupí do větší aktivity. Také bychom chtěli, aby Konvokace způsobila to, že budou vznikat domy modliteb, modlitební stráže a další podobné aktivity. Že se Církev v Evropě začne více modlit, že začne být aktivní a že opravdu duchovně povstane. Do celé akce chceme přizvat mladou generaci. Chceme aby mladí křesťané více aktivně vstoupili do své služby a abychom je my ostatní byli schopni v jejich službě podpořit a spolupracovat s nimi. Pro koho je konvokace určena? Rádi bychom toto setkání zaměřili na vedoucí, ale není to podmínkou. Vítán je každý křesťan, kterému není lhostejný duchovní stav svojí země a který se chce modlit. povstan! prorocko-modlitební konvokace modlitebna BJB Praha-Vinohrady společné chvály, uctívání a modlitby budování jednoty Kristova lidu v naší zemi a v Evropě sdílení zástupců z jednotlivých států a vzájemné žehnání modlitby za změnu duchovní situace v našich zemích pokání z 2000leté genocidy Židů v Evropě budování nepřetržitých modlitebních stráží ( modlitby 24-7 ) žehnání a modlitby za Jozuovu (mladou) generaci Hlavní řečník: Tom Hess io pastor Jeruzalémského domu modliteb pro všechny národy autor knihy Strážce a mnoha dalších Bližší informace na zadní straně tohoto letáku a na internetové stránce io Convocation Prague 2011 o Izrael 17

18 Convocation Prague 2011 Ž I V O T V K R I S T U Izrael Týká se konvokace v Praze celé Evropy? Tato akce se týká hlavně zemí středozápadní Evropy. V Jeruzalémském domě modliteb se modlí (už řadu let) za celý svět ve dvouhodinových cyklech. Celý svět je rozdělen na 12 částí a každá část se nazývá BRÁNA (anglicky: Gate). Většina Evropy je v tzv. Nové bráně. A na konvokaci v Praze budou zváni hlavně zástupci právě z těchto zemí (tedy celá západní, jižní a střední Evropa a část severní Evropy). Není to ale striktní pravidlo a není vůbec problém pozvat i křesťany z dalších zemí. Kdo konvokaci v Praze organizuje? Celou akci duchovně zastřešuje Jeruzalémský dům modliteb v čele s Tomem Hessem. V naší zemi pak funguje Přípravný tým evropské konvokace. Jeho členy jsou členové CKS, AC, BJB, CB, IHOPP, ICEJ a další. (Konkrétní jména členů Přípravného týmu jsou na našich webových stránkách.) Není to tedy tak, že by Konvokaci v Praze organizovala jedna církev nebo křesťanská organizace. Je to společné dílo jednotlivých křesťanských vedoucích, křesťanů, jednotlivých sborů, organizací, atd. Kdo celou akci financuje? Všechny naše finance pocházejí z darů jednotlivců anebo z darů jednotlivých sborů. (To znamená, že není žádný větší sbor, denominace anebo křesťanská organizace, která by finančně celou akci dotovala anebo garantovala.) Jaká je současná situace v přípravě? Podařilo se nám: Kontaktovat velkou část křesťanských vedoucích v naší zemi a pozvat je, najít vhodné a reprezentativní místo, kde se celá akce bude konat (v modlitebně BJB, Praha Vinohrady), spustit velmi zdařilé internetové stránky o konvokaci v Praze v českém jazyce a anglickém jazyce ( vytisknout leták (formát A5) o konvokaci v Praze (v českém jazyce) tento leták je možné si stáhnout v PDF na našich stránkách, pomoci s vydáním knihy Strážci od Toma Hesse (tento projekt původně začal IHOPP), která by se měla pak na konvokaci v Praze prodávat za zvýhodněnou cenu. kontaktovat a pozvat křesťanské vedoucí i křesťany z dalších zemí v Evropě, vybrat zbývajících cca Kč ( Kč už jsme vybrali) na knihu Modli se za pokoj Jeruzaléma od Toma Hesse. Pokud se to pak podaří, bude možné knihu vydat a dávat ji na Konvokaci v Praze zdarma všem česky a slovensky mluvícím účastníkům. Jak se můžete přihlásit? Přihlásit se můžete přes naše webové stránky: kde je přihlášení on-line. Pokud by to pro vás bylo (z nějakých důvodů složité anebo nemožné), tak se ozvěte přímo mně a já vás přihlásím. Za co se můžete modlit? Aby se podařilo pozvat co nejvíce klíčových vedoucích z ČR a Evropy, aby se naplnily všechny Boží záměry s touto akcí a aby to přineslo duchovní změnu k lepšímu (skrze pokání, společné modlitby a jednotu Božího lidu), aby se podařilo vše organizačně zvládnout (technicko-organizační část dělá KMS), aby se podařilo vydat a vytisknout včas obě knihy od Toma Hesse ( Strážci a Modli se za pokoj Jeruzaléma ), za ochranu pro Přípravný tým, řečníky a další služebníky, za dostatek prostředků k organizaci (je třeba říci, že není nikdo, kdo by celou akci financoval, všechny peníze které máme, jsou z darů jednotlivců a sborů), aby dal Hospodin alespoň 300 přímluvců (modlitebníků), kteří se budou za celou akci alespoň jednou týdně pravidelně modlit po tři měsíce (září listopad 2011). Jak můžete prakticky pomoci? Svým finančním darem: a) podpořit přímo organizování celé akce (letáky, pozvánky, webové stránky, překlady, odměna pro řečníky, tlumočníky, nájem sálu, technický personál a mnohé další) Přes účet KMS, kde je variabilní symbol vyhrazený přímo pro tuto akci. Číslo účtu je: / 0300 (kód banky), var.symbol Konvokace v Praze je: b) podpořit službu hlavního koordinátora celé akce (tedy moji službu), který vše dělá ve svém volném čase (který ovšem prakticky nemám). Optimální by bylo pracovat na přípravě cca 4 hodiny denně (tedy polovina plného úvazku). Jedná se o kontaktování místních sborů a denominací v ČR a v zahraničí a komunikace s jejich vedoucími, práce na propagaci (internet, psaní informací do křesťanských časopisů, atd.), objíždění sborů a křesťanských akcí v ČR a v Evropě a zvaní na Konvokaci v Praze, překládání všech materiálů do angličtiny a zadávání překladů do dalších jazyků, komunikace s Domem modliteb v Jeruzalémě, koordinace a vedení Přípravného týmu konvokace a mnohé další věci. (V současné době bych potřeboval odjet na Konvokaci národů do Jeruzaléma (na konci září 2011), abych mohl mluvit o naší akci s dalšími vedoucími a zvát evropské delegáty do Prahy. Na tuto cestu nemám ale prostředky.) Tuto službu je možné podpořit přes účet mého sboru KS Praha, který pro mne zřídil variabilní symbol: Číslo účtu: / 0300 (kód banky), variabilní symbol: c) podpořit vydání knihy Toma Hesse: Modli se za pokoj Jeruzaléma v českém jazyce (stále nám chybí cca Kč) Mladá generace na výjezdu do Izraele Co je před námi: Kontaktovat a pozvat další evangelikální vedoucí a křesťany ze všech denominací i svobodných sborů v naší zemi, 18

19 Ročník 23, září 2011 Convocation Prague 2011 přes účet IHOPP (Mezinárodní dům modliteb v Praze), který tuto sbírku zastřešuje: Číslo účtu je: / 0300 (kód banky) a variabilní symbol: 207. A na závěr několik informací a nápadů: Hledáme někoho, kdo by pomohl s vedením našich webových stránek (přidávat nové rubriky, články, proroctví, opravovat chyby, koordinovat i cizojazyčné mutace, atd. nejedná se nám o webmastera), hledáme někoho, kdo by pomohl v rozjezdu FACEBOOKU (který jsme pro Konvokaci v Praze založili, ale nemám čas se tomu věnovat a ani vytvořit obsah), hledáme pomoc s překlady do němčiny, ruštiny, italštiny, francouzštiny a španělštiny (také bych moc uvítal pomoc s překlady do angličtiny a z angličtiny). houslisty. První z nich je Maurice Sklar, mesiánký houslový virtuos z USA. Maurice se zúčastní celosvětových konvokací v Jeruzalémě už po mnoho let. Nejde jen o hru na housle (hraje křesťanské, židovské a mesiánské skladby), ale lidé jsou při poslechu jeho hudby uzdravováni z nemocí. (Jeho webové stránky jsou: a na internetu je mnoho záznamů z jeho koncertů a vystoupení.) Druhým houslistou je u nás nyní poměrně známý židovský houslový virtuos Alexander Shonert (původně z Ruska a nyní žijící v Praze), který před časem uvěřil v Mesiáše (Ježíše Krista). (Jeho webové stránky jsou: a na internetu najdete mnoho informací v češtině o tomto houslistovi.) Hledáme někoho, kdo by byl schopen zorganizovat koncert v sobotu večer (po oficiálním ukončení Konvokace v Praze) pro tyto dva houslisty a případně i další koncerty a vystoupení v dalších dnech. Tedy někoho, kdo má v této oblasti zkušenosti, kontakty, obdarování, atd. Také hledáme případné sponzory, kteří by byli ochotni tyto koncerty podpořit. Děkuji vám za vaši podporu a přeji vám Boží pokoj. V Kristu Petr Kácha člen Rady Církve křesťanská společenství vedoucí Přípravného týmu Konvokace v Praze 2011 Podpora dětského domova Šance Izrael, Ze života církve Výzva pro křesťanské výtvarníky: Rádi bychom požehnali našim bratrům a sestrám v Kristu z ostatních zemí různým způsobem. Na modlitbách jsme přijali to, že bychom měli vytvořit Novou Entropu. (Entropa bylo výtvarné dílo jednoho z českých výtvarníků, který v něm zesměšnil některé další národy. Toto dílo bylo vystaveno v Bruselu u příležitosti českého předsednictví v EU. Byla to mapa Evropy sestavená z plastik. Bulharsko tam bylo ztvárněno jako turecký záchod, Maďarsko jako uzená kýta zabalená v papíru a převázaná provázkem, atd. Byla z toho pro naši zemi velká ostuda a celé to bylo zaplaceno z našich daní.) Rádi bychom oslovili křesťanské výtvarníky, aby vytvořili Novou Entropu (buď jako soubor plastik anebo jako malbukresbu), která bude požehnáním pro jednotlivé země. Každý národ má od Stvořitele nějaké určení a je důležité si ho připomínat. Česká republika = láska k pravdě Kristově, Německo = formování zdravého učení, Ukrajina = sycení ostatních národů Božím slovem, atd. Chtěli bychom tak zdůraznit to, že každý národ je důležitý a že se navzájem potřebujeme. Přípravný výbor Konvokace hledá křesťanské výtvarníky, kteří by se tohoto úkolu ujali a také sponzory, kteří by tento projekt chtěli podpořit. Pokud se budete chtít do tohoto projektu zapojit anebo ho finančně podpořit, zkontaktujte prosím přímo mne na ové adrese: petr.kacha@kaes.cz Doprovodný koncert (koncerty): Rádi bychom po skončení Konvokace v Praze uspořádali jeden anebo více koncertů pro dva mimořádné křesťanské Pokaždé, když jsem viděla v časopise Život v Kristu výzvu k misijnímu výjezdu na Ukrajinu do dětských domovů prostřednictvím organizace Nehemia, hodně mně to lákalo. V každém dalším roce jsem vnímala, že Pán mi dává tuto službu na srdce. Má služba začala tím, že jsem se neustále přimlouvala ve svých modlitbách za děti, které jsem ani neviděla. V duchu jsem vnímala, že přijde čas a já ty děti uvidím na vlastní oči a budu je moct i obejmout, budu jim moct i požehnat tím správným způsobem. Čas utíkal a můj první výjezd se konečně uskutečnil a to v roce Modlila jsem se za to, aby mi Pán dal na misijním výjezdu spřízněnou duši, se kterou si budeme rozumět, spolu se modlit a zároveň myslet na tyto děti a to i po návratu do ČR Náš Bůh je nádherný, vyslyšel mé modlitby a poslal mi do cesty Olinku Moldanovou. Věřím, že nám oběma do teď záleží na každém z těchto dětí, se kterými jsme se setkaly. Po našem návratu domů jsem nemohla zůstat jen tak a čekat, až zase pojedu za další rok. Asi v průběhu dvou měsíců jsem oslovovala své sestry a bratry v Kristu a odpověď brzy přišla. Do modlitebny sboru, kde jsem měla o dětech svědectví, lidé začali přinášet lůžkoviny a drogerii. Jen si představte, že v navštíveném domově se 14 dětí po sprchování utře jedním ručníkem! Z této skutečnosti jsem se dlouho nemohla vzpamatovat. Ale náš milující Bůh má tyto děti velmi rád. On nám ukázal cestu a způsob, jak máme pomoct dětem, na které zapomněli i jejich vlastní rodiče, ale Otec nebeský na ně NEZA- POMNĚL!!! Chodila jsem na autobusové nádraží s manželem a prosila řidiče, aby nám převzali zásilky do města Vinnica na Ukrajině, v jehož blízkosti v zapadlé vesnici Pyrohyv se nacházel dětský domov Šance. Asi na pátý pokus se nám to přece jen podařilo. Chvála Bohu, neuběhlo mnoho času a už jsme posílali dětem obuv i na zimu. Tentokrát si řidiči mysleli, že děláme byznys. Ale s pomocí Boží se nám je podařilo přesvědčit, že jsou to skutečně dary pro sirotky v dětském domově. Nakonec jsme už ani nemuseli za zásilky tolik platit. Celou dobu jsme byli v úzkém kontaktu s vedením dětského domova. Telefo- 19

20 Ž I V O T V K R I S T U Ze života církve 20 nicky jsme si ověřovali jejich skutečné modlitební a materiální potřeby. Během loňského roku se nám dokonce podařilo navštívit dětský domov dvakrát. Při jedné z cest jsme měli problémy na ukrajinských hranicích, kdy nám chtěli zabavit plné auto školních potřeb. Nakonec nás pustili a nemuseli jsme ani platit žádné peníze. Po této zkušenosti jsme už ale věděli, že příště už to nemusí projít. Začala jsem intenzivně kontaktovat ukrajinského konzula s cílem oficiálně umožnit materiální pomoc. Bohužel jsme neuspěli. Museli bychom splnit nesplnitelné. Modlili jsme se, jak máme dál pokračovat, nenechali jsme se odradit. Nakonec jsme začali spolupracovat se soukromou firmou Staves, která nám s přepravou zboží velkoryse pomohla. Mezitím se stala našemu dětskému domovu u Vinnicy nemilá událost. Inspekční úřad hrozil domovu uzavřením, pokud velmi rychle nesplní požadované podmínky na vybavení vlastní učebny. Každému dítěti muselo být zajištěno vlastní studijní místo, bez ohledu na finanční možnosti domova. Nabídka IKEA se nám velmi hodila. Podařilo se nám sehnat stoly, knihovny a další potřeby za velmi výhodné ceny. Zbývající vybavení jsme dokoupili přímo na Ukrajině. Za našeho pětidenního pobytu, včetně dopravy, jsme pracovali 18 hodin denně (montáž, nákup, úklid, učení se s dětmi). Kromě vybavení nábytkem jsme dětem zajistili přikrývky na zimu, pyžama, papuče, stolní lampy, teplákové soupravy, čepice, ponožky, potraviny a další potřebné věci. Po našem odjezdu z domova ředitel hned volal starostovi, aby se přišel podívat a posoudit, jestli už domov splní požadavky školní inspekce všechno plně vyhovovalo. Měli jsme obrovskou radost spolu s celým mým týmem: já Natálka Viková, můj manžel Pavel Vik, Oldřiška Marvánová, Věra Osvaldová, Daniela Pavlíková a náš věrný řidič Ivan. Ráda bych jménem celého týmu poděkovala za spolupráci a plnou podporu sborům Apoštolské církve Brno, Vyškov, Varnsdorf, sboru Českobratrské církve evangelické v Brně, sboru Slovo života v Brně a dalším jednotlivcům. Seznam osob, které zmíněný dětský domov podporují, není konečný můžete v něm být i vy. Každý nějakým způsobem můžeme pomoct druhým, bez ohledu na okolnosti! Natálka Viková, AC Vyškov Občanské sdružení FILADELFIE Přístav Oldřichovice z BULLETINU č. 2 (zprávy za období I VI / 2011) Vážení přátelé a příznivci našeho sdružení, po několikaměsíční odmlce máme opět možnost setkat se nad stránkami tohoto bulletinu. Když jsem jej začal psát, měl jsem pocit, že budu mít trochu problém jej zaplnit, neboť život běží a nic až tak mimořádného se neděje. Ale když jsem začal bilancovat události posledních měsíců, zjistil jsem, že budu mít spíš opačný problém: vybrat jen to podstatné či zajímavé. Myslím, že v tomto směru se máme co učit právě od těch, kterým sloužíme, tedy od dětí. Neboť těm se zdá zajímavé takřka všechno, co se kolem nich děje. Vzpomínám si, jak jsme jednou na naší zahradě zaslechli nadšený výkřik malého Vašíka: No ne! To je nádhera! Tři žížaly! Přeji tedy nám všem, abychom se stejným nadšením dokázali sledovat dění kolem nás. Ivo Sysala zástupce vedoucího střediska Máme další milión! jsme obdrželi docela neuvěřitelnou zprávu: Nadace OKD nám schválila grant v rekordní výši 1 milión Kč! Za neuvěřitelné to považujeme minimálně ze dvou důvodů: Jednak je to největší grant z 281 letošních schválených projektů a jednak jsme již před dvěma lety stejnou částku od Nadace OKD získali. Tenkrát jsme tuto částku investovali do výstavby domku pro pěstounskou rodinu Žáčkových. To bylo následně touto významnou nadací oceněno jako projekt roku. Nyní použijeme získanou částku k témuž účelu: Začínáme stavět již šestý dům pro začínající pěstouny, aby si mohli vzít více dětí do své péče. A aby toho nebylo málo, tatáž nadace nám schválila ještě dalších ,- Kč na další projekt terénní psychologické poradny. Za velkorysou a dlouhodobou podporu naší činnosti samozřejmě i touto cestou děkujeme! Naši sponzoři jsou štědří V uplynulém půlroce jsme díky našim sponzorům získali nemalé prostředky na naši činnost. V současné době financujeme čtyři projekty: 1. Můj nový domov je naším největším projektem. Jedná se o výstavbu již šestého domu pro začínající pěstounskou rodinu. Jak je uvedeno výše, hlavním sponzorem tohoto projektu je Nadace OKD. Dalšími sponzory jsou pak firmy Hruška, NovPro FM a Markagro. 2. Děti pod střechou je projekt, o kterém jsme psali v minulém bulletinu. Jedná se o výměnu střechy na jednom z našich domů. Tato akce je financována z dotace Krajského úřadu MSK a rovněž přispěla i Nadace OKD. 3. ČOV-ka dětem je projekt na výstavbu několika čistíren odpadních vod na Karpentné a je již opakovaně financován firmou Veolia. 4. Radíme pěstounům aneb terénní psychologická poradna. Na tento projekt nám přispěla Nadace Albert, Městský úřad v Třinci, Nadace Terezy Maxové, Krajský úřad v Ostravě, Nadace OKD a také firma Walmark. Všem jmenovaným srdečně děkujeme.