ROMAN ROVENSKÝ. Jak jsem v Libyi čaj vařil. Motto: Když flus Dřít jako. barevný??? Šveja, šveja! Africká anabáze. Kor

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROMAN ROVENSKÝ. Jak jsem v Libyi čaj vařil. Motto: Když flus Dřít jako. barevný??? Šveja, šveja! Africká anabáze. Kor. 5.2004"

Transkript

1 barevný??? Motto: Když flus Dřít jako Šveja, šveja! Africká anabáze Kor

2 2

3 3

4 Na pláži byly v písku hroudy mazutu. 4

5 Sněhobílý písek a v pozadí modré moře. 5

6 Vstup do moře byl po ostrých kamenech. 6

7 Pláž-džezíra. V pozadí konzervárna ryb. 7

8 Pláž. Pláž. 8

9 Pobřeží. 9

10 Pláž. 10

11 Krajina z jedoucího auta. 11

12 Krajina u Misuraty. 12

13 Brána do římského města Leptis Magna. 13

14 Lázně. Sál. 14

15 Sál. Hala. 15

16 Hala. Císař Severus. 16

17 Sladkovodní řeka a říční přístav. Leptis Magna. Zámek v Leptis Magna. 17

18 Brána do sálu..brána do sálu. 18

19 Zbytek sochy. Mramorové sochy. 19

20 Divadelní sál. Lázně. 20

21 Císař Severus. 21

22 V laboratoři. Spolupracovníci v laboratoři. 22

23 Řezník měl pouze hovězí maso. 23

24 Úplně nahoře svítí měsíc. 24

25 Mešita. Náměstí v Misurátě. 25

26 V parku se každý večer zalévalo. 26

27 Oleandry v parku Misuráty. 27

28 Náměstí v Misurátě. Ulice v Misurátě. 28

29 Ulice v Misurátě. 29

30 Ulice v Misurátě. 30

31 Náměstí v Misurátě. 31

32 Park v Misurátě. 32

33 Park v Misurátě. 33

34 Moře za městem. 34

35 1Na pláži. 35

36 Pohled na moře. 36

37 Pláž. 37

38 Pohled na moře. 38

39 Pohled na pobřeží. 39

40 Měsíční svit. 40

41 Datlový sad. Tekuté písky. 41

42 Pobřeží. Tekuté písky. 42

43 Havarovaný a opuštěný automobil. Krajina z auta. 43

44 Vrátil jsem se jako přesvědčený rasista. Ne protiarabský ale protiindický. Výše jsem popisoval jen proţitá fakta. I za tu krátkou dobu pobytu jsem poměrně dost pochopil miliardový ţivot světa islámu. Nejde tam jako u nás o hrabání mamonu. Mají ho na ţivobytí dost. Kdyţ ne, uskromní se. Největší radost ţití vidí v počtu svých dětí. Manţelky pravidelně obdarovávají zlatem. Mají na ně peníze. Jeden večer jsme byli zvlášť nervózní. Nevěděli jsme proč? Pohádali jsme se kaţdý s kaţdým. Pak proběhlo noční spaní. Ráno bylo vše opět dobré. Vyšli jsme pěšky do práce. Písek byl ale nějak mokrý. Došlo nám to. V noci asi trochu pršelo. To se tu dělo asi jednou za dva roky. Vše se najednou uklidnilo. Znovu jsme našli nějakou tam moţnou ţivotní rovnováhu. Před odjezdem. V práci se mě ptali, co v Africe budu jíst? Prasata tam neznají, kravské se asi neseţene, rybičky mi nechutnají? Říkal jsem, ţe budu kupovat a vařit kozy. Ty tam určitě prodávají. Nikdo mi tam neřekl: Ty křesťanský pse! Po návratu jsem se musel naučit pít pivo. Před odjezdem nás zkoušeli ze znalostí angličtiny. Nakonec mi řekla: Vy se domluvíte jakoukoliv řečí! Pustila mě bez obav do světa. Lahůdkové jídlo. Nevěděl jsem co si o páteční dţumě uvařit? Měl jsem v bytě nudle a belgický slunečnicový olej. Těstoviny jsem uvařil ve vodě a zalil to tímto olejem. Začal jsem to jíst s nevalnou chutí. Byl jsem ale udiven? Jak mimořádně dobré to bylo díky tomu kvalitnímu oleji. Uţ nikdy v ţivotě ani na světě se mi nepodařilo nakoupit tak dobrý olej. Zůstal mi návyk na pocení. Stačí sníst horkou polévku a zpotím se po celém těle. Asi uţ to nikdy nepřestane. Inu, návyk na subtropy je neodstranitelný. Z arabštiny jsem rozuměl jenom dvě slova. Ta byla ještě z italštiny. Mangare jíst a benzino benzín. To první jsem vůbec nepotřeboval (ţádná jídelna tu nebyla), auto jsem tu neměl a tak se nemělo cenu bavit o současné ceně benzínu ve městě. Závěr Zaţil jsem tu, já ze středu Evropy přebohatý ţivot. Tam, v Africe jsem proţil za pár měsíců ještě jeden, stejně bohatý. Pokrok? Ţádný, jako by ještě faraoni ţili. V laboratoři. Musel jsem mozek neustále přepojovat. Jena věta byla arabsky, té jsem nerozuměl, druhá anglicky, téhle uţ jsem rozumět uţ musel. Tedy mozek zapojit a v druhé větě zase odpojit. Musel jsem můj subtropický mozek zapojit a hned v v arabské větě ihned odpojit. Ostatní jsem si musel uţ domyslet. V principu se nemluvilo o ničem podstatném, stačilo jen udrţovat hovor. Jinak by se urazili, ţe se s nimi nebavím. 44

45 Většinu ţivota jsem strávil na praţském Ţiţkově. Jen na chvíli jsem si zaskočil pracovat do Afriky. To jsem si ale dal! My, co jsme se tam sešli, jsme měli stejný cíl. Všichni jsme potřebovali dolarovou injekci! Potřebovali jsme tedy rychle a hodně peněz. Také na zaplacení dřívějších dluhů. Například za dům, auto či chalupu. Nezbylo nám nic jiného, neţ je vydělat v Africe. Vydali jsme se proto, v postkoloniální době, po stopách tam kdysi dobře placených lékařů. Tady doma se daly pořád vydělat peníze jen na to nejnutnější. Přišli jsme tam pracovat bez ohledu na tamní politiku. Jen pro peníze. Pracoval jsem tam v 90. roce minulého století. V té době mi bylo 45 let. V naší republice právě skončil socialismus. Mzdy ale zůstaly socialistické. A práce tu uţ přestávala být pro kaţdého. Cesta Před výjezdem jsem se chtěl naučit arabsky. Odpověděl jsem na inzerát. Zavolal jsem na inzerované číslo. Na druhém konci drátu mi Arab lámanou češtinou řekl, ţe on bude učit jenom ţenskou. Koupil jsem si tedy učebnici arabštiny a slovník. V učebnici byl uţ na začátku souvislý text, psaný foneticky - latinským písmem. Bez překladu. Nic jsem se nenaučil. Teprve v Africe jsem pochopil myšlení Arabů. Nemají tak obyčejné starosti jako my. Netrpí nedostatkem peněz. Nemusí chodit do práce 40 let. Nemusí platit nájemné. Mohou si dovolit povít dítě kaţdý rok. V zimě nemusí topit a skoro nikdy jim tam neprší. Netouţí nikam cestovat a neprahnou po poznání moudrosti. Pro radost jim stačí jen povídání, čaj a sex. Pracují-li, bývají trhovci nebo prodavači čehokoliv, na písku rozloţeném. Na všechny mé doklady jsem musel mít soudně ověřené kopie. Přeloţené do angličtiny a arabštiny. Přeloţené musely být úředním, u soudu evidovaným tlumočníkem. Tak jsem jednou stál frontu v soudní kanceláři. Kdyţ úřednice uviděla můj utrápený výraz, zeptala se mě, co chci? Řekl jsem, ţe potřebuji potvrzení, ţe soudní tlumočník je soudní tlumočník. Celá fronta se rozesmála. Kancelářská potlačila smích a řekla, ţe mě chápe. Dala mi ke jmenovce překladatele ještě jedno soudní razítko. Zkasírovala mě o 5 Kčs a přilepila kolek. Překladatel z arabštiny mi v Praze ještě stačil poradit, ţe kdybych byl opravdu nemocen, abych šel k indickému nebo ţidovskému lékaři. Ti prý medicínu opravdu umí! Později jsem poznal, ţe jinde moţná, snad? Letadlo do Afriky mi letělo v 7 hodin ráno. Vstával jsem uţ ve 4 hodiny. Pak mě odvezla kolegyně na letiště do Ruzyně. Tam na mě čekal ještě další kolega ze zaměstnání. Pomalu vycházelo slunce. Popovídali jsme si, rozloučili se a já odešel k celnímu odbavení. V tašce jsem měl knihy, kastroly a rádio. Celník se mě ptal, na 45

46 jako dlouho jedu? Odpověděl jsem, ţe na dva roky. Nelíbil se mu rozhlasový přijímač. Musel jsem ho před ním zapnout. Kdyţ opravdu hrál, uklidnil se. Nebyla v něm bomba. Ještě se mu nelíbil vyskakovací nůţ v kapse. Ten uloţil do zvláštního sáčku a předal tajnému policistovi. Kdyţ letadlo vzlétlo, ještě velmi dlouho jsem viděl mávající kolegy na letišti. Celkem za chvíli jsme přistáli v Římě. Tam, na letišti hlídkovalo mnoho tlustých a zakrslých policistek s policejními čůbkami. Bylo tam tehdy mistrovství světa ve fotbale. Měli jsme přestávku asi 7 hodin. S novými kolegy jsme se vydali vlakem do města. Mou mizernou italštinou jsem objednal jízdenky k římským hradbám. Průvodčí nepřišel a jízdenky nám neoznačil. Vlak jel ty dvě stanice velmi dlouho. Věčné Město v poledním ţáru spalo. Chtěli jsme dojet ke Koloseu. Nebylo koho se zeptat, jak jet dále. Muselo se totiţ jet ještě několik stanic metrem. Ptal jsem se místního metaře. Ten mi to řekl jednou, italsky. Nerozuměl jsem mu, ale zopakovat to uţ nechtěl. Toulali jsme se kolem Pyramidy. Říkali jsme si, ţe to hezké je právě tady a teď. Později, ţe nás čeká asi jen to ošklivé. To jsme se své budoucnosti ještě smáli. Popili jsme limonádu a vrátili se opět vlakem na letiště. Jeden z nás v Římě zabloudil a ztratil se nám. Vrátil jsem zpět do pokladny jízdenky za italské liry. Získal jsem tím respekt kolegů. Kdyţ jsem v Římě vstupoval do libyjského Boeingu 747, nelíbil jsem se arabskému policistovi. Musel jsem mu, jenom já, ukázat pas. Tímto letadlem jsme k večeru doletěli do Tripoli. Město má přes půl milionu obyvatel. Letadlo dosedalo mezi písečná, zeleninou osázená pole. Byla to provincie zvaná Tripolsko. Tamní letiště bylo malé. Asi jako bratislavské. Bylo tam také strašlivé vedro. Stejné jako v Římě. Po letišti se pomalu procházeli místní vojáci v uniformách. Měli tropické klobouky. Oči jim divně planuly. Vůbec nevypadali, ţe by chtěli střílet. Čekal na nás autobus. Nakonec se podařilo nahodit motor a my se vydali noční pouští asi 250 kilometrů východně po pobřeţí. Skončili jsme v provincii Syrta. Tady se uţ v písečných pláních nic nepěstovalo. Ubytovali nás ve společných loţnicích. Museli nám vařit, protoţe jsme neměli ţádné peníze. K jídlu bývaly kuřecí vnitřnosti s rýţí. Po několika dnech jsme dostali byty v docela pěkných nových domech, ale o tom podrobněji aţ dále. Během prvních dnů jsme si vyřizovali administrativní formality. Nejdůleţitější byla kopie pasu, kterou jsme museli nosit stále s sebou. Policista by nám originál pasu zabavil a nikdy bychom uţ nenašli policistu ani pas. Museli nás vodit po městě. To uţ nám vydali nějaké místní dináry. Město Misuráta na nás začalo působit trochu přívětivě. Prodavači se na nás usmívali a chtěli za zboţí jen málo peněz. Ptali se odkud jsme a podávali nám ruce. Konečně jsem si mohl koupit i první karton místních cigaret. Jmenovaly se Mája. Znamená to arabsky voda. Byly velmi dobré a levné. Prodavači cigaret byli různí. Někteří je rádi prodávali jen našim ţenám, za niţší cenu. Jiní i muţům, dráţe. Nebo naopak! Nakonec jsem si našel síť místních prodejců, kteří mi vyhovovali a měli pro mě cigarety vţdycky. Tak jsme se ocitli v písku mezi historickým Kartágem a Kyrenaikou. Ani školní znalosti dějepisu nám nemohly pomoci orientovat se ve zdejší reálné situaci. Ptali jsme se chvílemi, zda se tu od té doby vůbec změnil letopočet? Obyvatelstvo Libye bylo dříve známo svým válečným uměním. Její chrabří bojovníci byli najímáni jako ţoldnéři mnoha mocnými a slavnými panovníky. Dnes o této zemi máme jenom zkreslené informace. Většinou z překladů bulvárních světových tiskovin. Není totiţ snadné tam vstoupit. Vízum se nevydává kaţdému! Země je oficiálně socialistická. Ve skutečnosti je tam funkční trţní hospodářství. Byly tu dva druhy obchodů. Ve státních měli toaletní papír, papírové plenky a zeleninové konzervy. Vše velmi levné. Na trhu suku, bylo v písku na zemi vše. Od hodinek aţ po barevné televizory. O něco dráţe. 46

47 Země byla zdravotně velmi bezpečná. Před odjezdem nebylo nutné ţádné očkování. Po příjezdu po zjištění situace jsem se bál jen dvou chorob. První byl trachom. Oční choroba. Nemoc ze špíny. Chorobou, u nás uţ neznámou, trpělo poměrně dost místních lidí. Bylo to vidět na ulici na kaţdém kroku. Druhou, místní nemocí byla tuberkulóza. Chodci takto nemocní byli také zřejmí uţ na první pohled. Kouřívala se tu vodní dýmka. Stačilo si ji jen v restauraci pronajmout. I já jsem si ji pronajal. Nechal jsem se s ní vyfotografovat, ale do úst jsem ji nevzal. Místních, sexuálních radovánek jsem se nezúčastňoval a tak jsem se ničím nenakazil! Naše zdravotní sestry však ano. Některé se vracely domů HIV pozitivní. Ale s trochou dolarů. MISURATA-město Má několik desítek tisíc obyvatel. V asi třímilionové Libyi je to třetí největší město. V době, kdy jsme přijeli do Misuraty, byl muslimský svátek. Občané rituálně zabíjeli ovci podřezáním. To prováděli večer, přímo na vozovce. Nebyla li ovce správně podřezána, podřízli další. Na ulici ji stáhli a kůţe nechali leţet na vozovce. Válely se tam několik dní. Město mělo nejen středověké budovy a jejich zříceniny. V jiné jeho časti bylo panelové sídliště, připomínající cikánský Chánov. Ale mělo také reprezentační čtvrť s budovami srovnatelnými se současnou evropskou špičkou architektury. Jednou jsme na ulici zaslechli češtinu. Dali jsme řeč a dotyčná paní nás pozvala do svého bytu. Rodina uţ byla v Misuratě zabydlená. V bytě chovali kocourka, který se procházel po místním koberci. Byli tam se vším smíření. Zato jejich kocourek ne, byl nervosní a kousl mě. O obyvatelích města nám řekli, ţe kdyţ nás lépe poznají, snesou nám všechno. Byla to pravda. V naší době uţ československá komunita nevařila pivo jak tomu bylo dříve a tak nebylo po večerech co pít. Sladká limonáda před spaním pivo nenahradila. Pracovníci z Československa měli v Libyi dobrou pověst. Kdyţ jsem si chtěl vyfotografovat nějakou pro ně choulostivější záleţitost (řeznictví, vodárnu, přístav), raději jsem se zeptal. Většinou to nechtěli dovolit. Pak se zeptali, ze které země jsem. Kdyţ jsem řekl, ţe z Československa, fotografovat jsem směl. Tak jsem si mohl třeba vyfotit řeznický krám z blízka. Nad pultem visela čerstvá kravská hlava. Mouchy na fotografii ale vidět nejsou! Arabi z našeho města ţili v představě, ţe jejich město je to nejkrásnější na světě. Hlavně mladí si v něm libovali jeho krásy. Nejkrásnější nebylo, ale my jsme jim tento názor nebrali! Obyvatelstvo této ropné země bylo vypláceno částkou 100 dinárů měsíčně. Od plnoletosti aţ do smrti. Ţeny tyto příspěvky dostávaly prostřednictvím muţů. Ruch na ulicích byl jiný neţ je v Evropě. Procházeli se tu jenom muţi. Byli navonění a mnozí měli vlasy obarvené henou. Chodili většinou v párech, drţíce se za ruce. Takové drţení se za ruce ve světě islámu nemusí, ale i můţe něco znamenat. Takové muţské páry byly pochopitelně po 30. roku věku uţ doma ţenatí a měli kupu dětí. Mezi sebou si povídali důvěrnosti o manţelkách a občas spolu zašli do zlatnictví. Tam svým ţenám kupovali zlato na váhu. Tamní šperky byly osazeny barevnými, ale jen skleněnými kameny. Pokud se ve městě procházely ţeny, byly to Indky, a jen v doprovodu manţelů. Šly-li po ulici naše ţeny bez muţe, v klasických šatech s krátkými rukávy a středně dlouhými sukněmi, místní kluci po nich házeli 47

48 kameny! Okřikly-li je arabsky, kluci byli udivení, ţe ţena zná odpor a dokonce v arabštině. Neţ si to kluci srovnali v hlavě, byly uţ naše bílé ţeny pryč! Jednou jsem si nic netuše sedl na zem, před pergolu u obchodu. Čekal jsem na uvnitř nakupujícího kolegu. Najednou mě drţel někdo za ruku. Kdyţ jsem se podíval, uviděl jsem na jejím konci nezletilého místního kluka. Vytrhl jsem se a byl rád, ţe uţ kolega vychází. Nemusel jsem mít přece všechno. Všude ve městě i na okolních silnicích byla k vidění mapa miliardového islámského světa na zeměkouli. Zelenou, pro Islám posvátnou barvou bylo zakresleno pouze území islámu. Bez hranic mezi jednotlivými arabskými státy. Kaţdý Arab v něm můţe cestovat kam chce a kdy chce. I bez pasu! Ostatní státy nebyly znázorněny vůbec! Jiný svět totiţ pro Araby neexistuje! Museli jsme si zvyknout, ţe Arab má dost času a nikam nespěchá. Šlo to jen těţko, byli jsme uspěchaní z Evropy. Kdyţ někdo moc pospíchá, odpoví mu Arab bukra. Znamená to zítra. Kdyţ naléhá, řekne mu bad bukra. Tedy pozítří. To se projevovalo, kdykoli člověk něco potřeboval. Kdyţ jsme se měli ubytovat, museli jsme si to zařídit sami. Spočívalo to v tom, ţe si najdeme ubytovacího referenta a toho poţádáme o přidělení samostatných bytů. S kufry v ruce jsme našli tlustého chlapa, válejícího se v písku. Neuměl ţádnou řeč a po mé ţádosti leţel dále. Dlouze si nás měřil pohledem. Nakonec ale přece vstal a vydal nám unaveně klíče. Byty byly v novostavbách a výborně vybavené. Hned jsme měli z chmurného pobytu o trochu lepší dojem. Měl jsem dobré bydlení, vodu i elektřinu zdarma. V místní měně jsem pobíral sulfu-zálohu. Tu jsem si musel vţdycky předem objednat a následující týden si pro ni dojít. Na muratbu správu zdravotnictví města. Musel jsem kvůli tomu utéci z práce. Po naší pracovní době uţ tam měli zavřeno. Kdyby se to zjistilo, vyhodili by mě! Jednou jsem tam došel a všude byl dým. Chytil jim papír na podlaze. Od nedopalků cigaret. Při návratu jsem potkal kolegu, který si také šel pro sulfu. Varoval jsem ho, aby se raději vrátil, ţe muratba je v plamenech! Nevěřil mi. Ale večer mi dal za pravdu. Přestěhovat se do lepšího bytu bylo neobyčejně snadné. Touţili jsme po prostornějších bytech a hlavně takových, co byly ve vyšších patrech. Kdyţ někdo z našich odjíţděl, stačilo vzít si od něj klíče. Večer si pak do nového bytu přinést věci. Nikdo to nekontroloval a nájemné bylo pro nás stejně zadarmo. Po práci jsem se uklidňoval večerní procházkou po bazaru-suku nebo návštěvou pláţe-dţezíry. Tato místa jsem navštěvoval aţ po odpoledním spánku, to jest k večeru. Měl jsem zásadu být doma před setměním. Tedy před osmou hodinou večerní. Vyvaroval jsem se tím nepříjemných incidentů, spíše milostných neţ zlodějských. Pak jsem v bytě poslouchal stanici Svobodná Evropa a listoval jsem si v atlasu světa. Po 20. hodině uţ byla velmi dobře slyšet i na středních vlnách. Přes den ji poslouchali kolegové na krátkých vlnách. Ve 23 hodin jsem si chytil v češtině stanici vysílající z Toronta. Tak jsem získával informace - třeba o nepokojích indiánů-mohawků. Také byla slyšet druhá polovina vysílání bratislavského pořadu Zákruta. Na krátkých vlnách byla výborně slyšet stanice Československo. Ta byla určena jen pro poslech v zahraničí. Byl to reprezentační program - bez jakýchkoliv politických informací. K mým nejlepším záţitkům patřil právě poslech rádia. Spojoval mě s mým bývalým světem. Ţivot v arabské Africe má ale úplně jiné hodnoty, neţ nám prezentují bělošské sdělovací prostředky. Snil jsem, ţe kdyţ uţ jsem v Africe, mohl bych se snad dostat k lepšímu zaměstnání - v Jihoafrické republice. Později mě uklidnili, ţe z téhle země nesmí nikdo odletět a do Jiţní Afriky uţ teprve ne! Ani dopis tam nesměl být odeslán! 48

49 Jak uţ jsem řekl, velmi jsem závisel na poslechu tranzistorového rádia. V tom pařáku se v něm ale něco stalo a uvnitř mi spadla nitěná řemenička. Byl jsem z toho zoufalý. Opravna nikde a tak jsem ho musel sám rozebrat a řemeničku znovu nasadit. Její vedení, po mnoha kladkách bylo ale sloţité a nedalo se jen tak z vypadlých kladek pochopit. Po několika hodinách se mi podařilo ji navléci zpět a rádio se mi pak odvděčilo mnohaměsíčním bezporuchovým poslechem. S kolegou jsme se později vypravovali rozptylovat do pouště. Tam nebyli lidé, ţivočichové ani rostliny. Byli jsme bez dolarů, bez ţen, bez alkoholu a bez auta. Po chmurných záţitcích z pracovišť a z ještě chmurnější budoucnosti se nám vybavila pubertální píseň. Zpívali jsme si ji hlasitě: Teď uţ mě vezou, tou starou cestou, kterou jsem chodíval, s poblitou vestou. Za rakví kráčí, ten starý přítel, s kterým si za mlada.. Na hrob mi dejte, jeden sud píva, a místo faráře, ať ku zpívá! Píseň plně vystihovala naší situaci. Vyjít si na procházku do města mělo svá pravidla. To, ţe nám bylo horko, neznamenalo, ţe bychom si mohli podle logiky obléci krátké kalhoty. Okamţitě by nás zatkla policie. Za morální pohoršení. Raději jsme se o to ani nepokusili. Místní mě na ulici zdvořile oslovovali indicky slovem sáhibe. Párkrát jsme poţádali neznámé obyvatele města o vodu- máju. Pak následoval rituál. Pozvali nás dovnitř a museli jsme si sednout. V další fázi se hostitel Arab zvedl a někam odešel. Teprve za dlouhou chvíli se vrátil. Na stříbrném tácu přinesl dţbánek s vodou a několik sklenic. Pak ji pomalu nalil a podal nám sklenice. Vypili jsme ji všechnu na ex a pak i zbytek vody ve dţbánku. Chtěli jsme ještě další. Musel se pro ni vypravit znovu. Kdyţ se s ní podruhé vracel, stále se tvářil vlídně a trpělivě. Měl zjevně radost z toho, ţe nás mohl pohostit. Obchodníci otevírali krámy v 5 hodin odpoledne a zavírali v 8 hodin. To uţ byla úplná tma a nakupující byli doma. Pak začínal noční rej místních muţů. Vozili se v autech a v nich také popíjeli alkohol. My, zahraniční pracovníci jsme na to ale nebyli zvědaví, a tak jsme se nezúčastňovali. Byla tu často vidět auta s černou tunisskou poznávací značkou. Seděli v nich tamní mladíci. Přijeli sem uţít si několikadenní výlet. Mluvili jen arabsky či francouzsky. Motorismus tu byl velmi populární. Jezdilo se ve starých autech na směšně levný benzín. Jezdilo se jen tak. Z dlouhé chvíle. Kamkoliv a dopředu. Arabové byli ochotni komukoliv zastavit a svézt ho zdarma k jeho cíli. Při nastupování nám hned nabídli odvoz i zpět. Řidičský průkaz se tu studoval čtvrt roku. Platilo tu ale zřejmě jenom jedno pravidlo silničního provozu. Přednost má vţdycky ten, kdo přijíţdí zprava. Naši lidé to pochopili rychle. Arabové si to museli ale dlouho zapamatovávat. Proto tu docházelo, byť ve slabém provozu, ke smrtelným nehodám. Jízdu vpravo tu sice dávno zavedla italská koloniální správa. Ale ani za desítky let se to místním nevţilo. Pro islám to byla pořád úplná novinka! Silniční pravidlo bylo asi moc sloţité! Nezřídka tu bylo moţno potkat protijedoucí auto v témţe jízdním pruhu! Muselo se rychle zareagovat. Třeba dlouho troubit. Pak se řidič probral a přejel na svůj pravý pruh vozovky. Bohuţel se nezřídka stávalo, ţe chtěl-li si někdo zdřímnout, lehl si doprostřed silnice. Nejen ovce, ale i lidé. Řidič je ale uprostřed vozovky nečekal spící. Zaskočilo ho to a přejel je. Ale také zatáčka arabského řidiče udiví tak, ţe se vybourá. Není divu, ţe tu tak často docházelo ke smrtelným autonehodám. Limonádu měli na ulicích všude. Nakonec jsem si na ni zvykl. Byla dobrá, levná a vychlazená. Pila se přímo z láhve u stolků před kioskem. Výhled byl na 49

50 silnici. Na té jezdilo obrovské mnoţství aut s vysokou spotřebou benzínu. Hodně čoudila, ale proudící vzduch od moře dým rychle odvál. Také měli nealkoholické, maltózové pivo. Jednou jsem si je koupil a s chutí polkl první hlt. Vytřeštil jsem oči a zbytek okamţitě vyplivl. Láhev jsem pak věnoval kolegovi. Ten s ní odešel a tak nevím jak skončila. Uţ nikdy se tamního belgického piva ani nedotkl. I jako pivař jsem dával přednost místní limonádě. Jednou jsme seděli odpoledne v kavárně na náměstí. Arabové u vedlejšího stolku dlouho tiše mluvili a pili kávu. Najednou dva vyskočili ze ţidlí, roztříštili dvě skleněné láhve a s jejich ostrými konci se chystali k nebezpečné rvačce. Pochopil jsem, ţe se hádají o to, ţe jednomu z nich dal hospodský slabou kávu. Druhý byl s hospodským, poškozený proti němu. Hrozně na sebe křičeli. I hospodský křičel. Ale po chvíli se uklidnili a znovu usedli. Nikdy bych neřekl, ţe se muţi mohou porvat při pití kávy kvůli její kvalitě! V místní kavárně na náměstí jednou seděl Arab ve velmi pěkné sulice. Pochválil jsem mu ji. Byl zjevně potěšen a řekl mi, ţe ho stála 200 dinárů. Byla tak drahá, jako 5 starých ledniček či nový, barevný televizor. Teprve v Libyi jsem poznal, co je to nuda. Ve volném čase nebylo co dělat. Měl jsem ho habaděj. Od aţ do půlnoci. Nic mě tam nerozptylovalo. Televize, telefon, kultura, ani návštěvy. Poţíval jsem v naší skupině značné popularity. Byl jsem o deset let starší neţ ostatní a ještě k tomu z hygienické sluţby. Tedy v nadhledu nad věcmi. Aţ mi to záviděli. Některé naše zdravotní sestry se mi chtěly přiblíţit. S nimi bych dopadl! Musel bych s nimi chodit na vycházky do města. Pak by mi po večerech vyprávěly o svých problémech na pracovišti. Měl jsem dost svých starostí! Kouřil jsem cigarety Mája. Byly velmi levné. Karton stál dva dináry. Pobíral jsem sulfu 180 dinárů měsíčně. Kouřil jsem hodně, aţ mi doktor Seth říkal, ţe co tu vydělám, prokouřím! Kolegové, místní laboranti mi občas řekli o cigaretu. Musel jsem jim nabídnout. Podle toho nás Evropany hodnotili. Zda nejsme hladoví. V tamním, horkém a vlhkém vzduchu kouření zdraví opravdu neškodilo. Nezakašlal jsem si ani jednou. Později se porouchala linka v Tripolské továrně a cigarety na trhu najednou chyběly. Prodavači je měli pod pultem. Jen pro někoho. Našel jsem si tedy prodavače, kteří mi je chtěli prodat (draho). Karton mi schovali do papírového sáčku. Ale stalo se jednou, ţe jsem nemohl nikde sehnat ţádný karton cigaret. Naříkal jsem si svému fotografovi, který mi často zhotovoval fotografie. Zamyslel se. Odešel ke svému autu a podal mi karton vlastních cigaret. Marně jsem mu za ně nabízel peníze. Jak uţ jsem řekl, filmy se dávaly vyvolat k fotografovi. Film i s fotografiemi mě stál celkem 13 dinárů. Místní obvykle ihned na svou zakázku zapomněli. Aby se fotograf dočkal peněz a neprodělal kalhoty, bral si předem zálohu 5 dinárů. Zbytek se doplácel aţ při převzetí. Nám je ale ze známosti dělal na počkání a bez příplatku. Arabové jsou veselí a bezstarostní. Je to vidět na jejich tvářích. Nemají pracovně utrápené obličeje jako běloši. V Libyi jsem měl pocit v Evropě neobvyklý: Nikdo mi nic nechce ukrást. Opravdu se tu nekradlo. Nijak zvlášť jsem si proto neschovával peníze. Místní jich měli dostatek. Na trţišti tu kradly jenom naše zdravotní sestry. Ukradly třeba rajské jablíčko, jeden citron či hrozen vína. Arabští prodavači to nemohli pochopit a jenom nad námi, bělochy-zloději, kroutili hlavami. Pozor jsem si ale musel dávat na cizince. Araby z jiných, chudších zemí. Ti sem přicházeli za obchodem. Byli dobře rozpoznatelní od místních. Nosili jiný oděv. 50

51 Jednou, v noci, jsem pozoroval z okna svého bytu rvačku místních. Na vozovce. Z nějakého tlachání u svých aut se najednou začali prát. Nejdříve se jenom strkali. Později popadli laťky z hromady dřeva a mlátili se s nimi po hlavách. Laťky byly dlouhé a tenké. Neţ rána dopadla, mohl dotyčný uhnout. Tyčka se pak zlomila o zem. Více křičeli neţ se mlátili. Kdyţ byly všechny laťky zpřelámané, rvačka skončila. Všichni pak tiše nasedli a společně auty odjeli jakoby nic. Severokorejská komunita bydlela ve vedlejším domě. Pozorovali jsme je s údivem. Byla to opravdu komuna. Vše dělali společně. Po práci si vařili domácí jídla - pro všechny. Společně jedli a zbytky kolektivně vyhazovali z oken. Jeden den v týdnu měli sanitární den. To všichni vyběhli před dům a odpadky posbírali a odnesli do kontejnerů. Pak společně myli podlahy a prali. Z vyšších pater městských domů byl na město zajímavější pohled. Bylo totiţ vidět do dvorků místních domů. Za vysokými zdmi arabských domů jsme viděli jinak neviditelné hemţení domácích obyvatel. Pobíhalo po nich mnoho dětí a bosých ţen. Sedící muţi se na ně se zalíbením dívali. Někteří se vyţívali ve štelování našich motocyklů JAWA. Dohromady byli z toho obyčejného ţivota přešťastní. Při jednom libyjském svátku měl mít na náměstí našeho města projev premiér Muamar Kaddáfí světový naftový magnát. Na slavnostní projev, v den pracovního volna, se tam sešlo mnoho lidí. Chtěli ho osobně vidět. Naši mi řekli, ţe to stejně bude jen jeho dvojník. Nepřijel ale nikdo, ani dvojník. Dav místních se pak tiše rozešel. Často jsme se dívali na silnici, vedoucí k letišti a do Evropy. Byla široká a potaţená tropickým asfaltem. Ten se ani v ţáru přes 100 stupňů neroztékal. Silnice byla ale nebezpečná. Pospávali na ní ovce a lidé. I ve dne. Jak uţ jsem řekl, tamní řidiči nebyli dobří. Za jízdy se zapovídali či rozezpívali tak, ţe sjeli nejen do protisměru, ale mnohdy i do pouště. Mnoho lidí se tam zabilo! Také se na ní zbláznila naše lékařka. Zapomněla, ţe tu má dvě děti a vydala se pěšky na letiště, do 250 km vzdálené Tripoli.. Naši lidé ji ale včas dohonili a zachránili. Zklidnili ji a v noci, pod dekou, ji odvezli na letiště do Tunisu. Blázinec absolvovala aţ v Praze! Po večerech jsme si vyprávěli hrůzostrašné historky, které se staly našim kolegům. Uţ odjíţdějící kolega seděl večer se svým arabským domácím - sadikem. Ten chtěl, aby mu pravdivě řekl, co si myslí o Arabech? Nerad, ale nakonec mu to řekl. Od srdce. Jeho arabský sadík odešel beze slova z místnosti. Za chvíli se vrátil v policejní uniformě. Řekl mu, ţe je tajný policista a ţe ho neudá jen proto, ţe je jeho sadík! Tak se nakonec do kalabuš - vězení nedostal! Jiný náš kolega si šel pro roční mzdu za minulý rok. Tam, na muratbě mu řekli, ţe si mysleli, ţe uţ dávno odjel domů. Mzdu pro něj neměli! Vrátil se tedy zpět do republiky na vlastní náklady! Také nebylo neobvyklé, ţe se někomu přeloţené doklady o praxi a kvalifikaci na muratbě ztratily. A prý aby si je z domova opatřil znovu. To bylo na takovou vzdálenost prakticky nemoţné! Tak se někteří z nás vrátili zpět bez výdělku! Jeden náš lékař ošetřil nohu arabskému pacientovi po autohavárii a zasádroval ji. Po měsíci mu sádru sejmul a pacientova noha byla černá. Prý to zavinil náš lékař! Byl soud a lékař šel na rok a půl do vězení. Dětské lékařce zemřelo dítě-pacient. Také byl soud a následovalo vězení rok a půl. Jedna naše sestra se tu vdala za Araba. Brzy po svatbě se zbláznila a manţelství trávila v českém blázinci. Také jsme se děsili historkou jak pozval Arab jednoho Čecha na výlet. Odvezl si ho do svého vzdáleného domu.tam ho hostil několik měsíců. Pořád si s ním povídal. Čech nevěděl, kde v poušti je a tak se ani nemohl dostat do zaměstnání. 51

52 Nakonec se mu jednou podařilo vrátit se s kolem jedoucí velbloudí karavanou. V práci měl průšvih za neomluvenou několikaměsíční absenci. Prý jednou šli po ulici dva čeští lékaři. Oslovili je místní dva sadici a pozvali je na pánský mejdan. Dotklo se jich to a udali je místní policii. Ta zatkla všechny čtyři a nechala si je přes noc v policejní cele. Přes noc všechny zatčené několikrát znásilnila celá policejní posádka. Ráno je propustili a Češi si uţ nikdy nestěţovali! Jeden doktor z naší skupiny se nedávno vrátil z práce v Latinské Americe. Jednoho dne byl v ordinaci a uslyšel venku střelbu. Kdyţ se začalo střílet i v čekárně, nelenil a v bílém pracovním oděvu vyskočil z okna. Dole tekla řeka. Plaval instinktivně dopředu a po proudu. Na krokodýly neměl čas ani pomyslet. Doplaval tak do sousední země. Tam se později dozvěděl, ţe v jeho působišti došlo k revoluci, vláda byla postřílena a nemocniční personál i s pacienty také! Jen on se zachránil. My bychom takovou moţnost úniku z téhle země neměli. Všechny řeky byly daleko a v létě byly vyschlé! Někdo nám jednou vyprávěl o svém spoluţákovi ze studií medicíny. Ten se nijak netajil tím, ţe ho léčení lidí vůbec nezajímá. Dával přednost dobrodruţství ve světě. Překonal Atlantik a skončil v Latinské Americe.Vypracoval se na pobočníka jednoho tamního mocného diktátora. Viděli jsme ho na filmových záběrech po jeho boku a ve slušivé uniformě. Takovýmito a podobnými historkami jsme se spíš děsili neţ bavili před spaním. Ve městě jsem kamarádil s prodavačem bot, Mohamedem. Lišil se od ostatních Arabů. Nic ode mne nechtěl. Své zboţí mi nevnucoval. Nechtěl ani, abych ho seznámil s našimi zdravotními sestrami. Za děvčaty jezdil do sovětské posádky. Měl dost peněz. Dvě auta a dva domy. Jednou jsme se s mým arabským sadíkem - Mohamedem vydali vykoupat se na dţezíru-pláţ. Vše jsme si dobře naplánovali. Pátek byl náš jediný volný den. Mohamed přijel svým pěkným autem. Vypil u mne kávu a vydali jsme se na cestu. Ujeli jsme asi 10 kilometrů. Zastavila nás policie. Chtěla vidět jeho řidičský průkaz. Ten si pochopitelně zapomněl doma. Ţe prý si pro něj dojede domů. Já jsem musel na silnici zůstat jako rukojmí. Policisté se na mě chvíli usmívali. Pak mávli rukou a odjeli. Znamenalo to, abych si klidně zmizel. Stoupnul jsem si na opačnou stranu vozovky. První auto mi hned zastavilo a jeho řidič mě odvezl aţ před náš dům. S Mohamedem jsme se sešli aţ po několika dnech. Celé situaci jsme se zasmáli. Nejspíš byl ve sluţbách KGB, tak jako ostatní, nebo v jiných tajných sluţbách. Hovořil jsem s ním mnoho hodin v ruštině. Měl-li před svým krámem jiné, lepší hosty, mluvili jsme anglicky či jinými řečmi. Byl to bohatý obchodník. Pozval mě do svého domu. Pozvat si cizího muţe do domu je u Arabů projevem opravdového přátelství! Dům byl vybaven dřevěnou latrínou. Hned vedle měl Mohamed rozestavený další dům, do kterého se po svatbě přestěhuje. V místnosti, kde jsme seděli, byl skrovný nábytek a kovová pokladna. Jeho malá sestra mi zatím přinesla malé občerstvení. Vysedával tam také jeho bratr. Váţil jeden a půl metráku a neuměl ţádnou řeč. Mohamed se mě zeptal, zda se přede mnou můţe pomodlit po islámsku? Souhlasil jsem. Chtěl jsem tu motlitbu vidět. Zatím ať si povídám s jeho bratrem. Jejich modlitba probíhá na modrém koberečku. Je v ní také gymnastika a mluvení. Trvá asi deset minut. Nezmáhala mně ani tolik délka modlitby jako zoufalé mluvení s bratrem. Soukal jsem ze sebe arabská slova a skládal je do nějakých vět. Uţ jsem se i já jsem skoro modlil po křesťansku, aby se uţ konečně domodlil a já nemusel tlachat o ničem s bratrem!. Nebylo o čem hovořit a od modlícího se přítele jsem se nemohl doţadovat ţádného překladu! 52

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

1. Jana a Šárka plánujou, kam pojedou na dovolenou. ANO NE

1. Jana a Šárka plánujou, kam pojedou na dovolenou. ANO NE Test 4 (lekce 10, 11, 12).../ze 100 bodů 1. Poslouchejte text. Zatrhněte, co je/není pravda. 8 bodů 1. Jana a Šárka plánujou, kam pojedou na dovolenou. ANO NE 2. Jana měla špatnou dovolenou. ANO NE 3.

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

THERE IS/ARE EXERCISES

THERE IS/ARE EXERCISES THERE IS/ARE EXERCISES E1) POPIŠTE NÁSLEDUJÍCÍ OBRÁZEK 15 VĚTAMI S POUŽITÍM VAZBY THERE IS/ARE: E2) DO NÁSLEDUJÍCÍCH VĚT DOPLŇTE VAZBU THERE IS/ARE: 1. fourteen students in our class. 2. a fly in my soup!

Více

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu:

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu: Přijímací řízení 27. 4. 2011 Zde napište své registrační číslo TEST Z ČESKÉHO JAZYKA Struktura testu: 1. část čtení (úlohy 1 10) 2. část gramatika (úlohy 11 20) 3. část psaní (úlohy 21 a 22) Hodnocení:

Více

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace. Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Olga Kozáková: Rusko se člověku zaryje pod kůži

Olga Kozáková: Rusko se člověku zaryje pod kůži Olga Kozáková: Rusko se člověku zaryje pod kůži Čtyři naši studenti strávili část letního semestru v Rusku. Studovali na škole v Iževsku, což je v rámci ruské federace hlavní město Udmurtské republiky

Více

Dana Koucká. III. ročník. Waldorfské lyceum v Praze. říjen 2010. Zpráva o pobytu na zahraniční škole v Německu

Dana Koucká. III. ročník. Waldorfské lyceum v Praze. říjen 2010. Zpráva o pobytu na zahraniční škole v Německu Dana Koucká III. ročník Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Stáž byla podpořena z prostředků programu OPPA Waldorfské lyceum v Praze říjen 2010 Zpráva o pobytu na zahraniční

Více

Na informacích na letišti se dá zjistit jízdní řád vlaků a vzít si mapku města s názvy v latince.

Na informacích na letišti se dá zjistit jízdní řád vlaků a vzít si mapku města s názvy v latince. Tbilisi Doprava z letiště centrum Tbilisi Taxík - 15-35 GEL Vlak 0,5 GEL/osoba, vlakové nádraží je přímo naproti letišti. Cílová stanice ve městě je Station Square. Další důležité nádraží je Didube. Točené

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Vrublová, Y., Janoušková, M.: Sexualita handicapovaných dospívajících

Vrublová, Y., Janoušková, M.: Sexualita handicapovaných dospívajících Vrublová, Y., Janoušková, M.: Sexualita handicapovaných dospívajících datum narození: bydliště: pohlaví druh postižení: rodina: postižení v rodině: psycholog, jiný odborník): probírali jste otázku sexuálního

Více

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století Mediální výchova Mediální výchova seznamuje žáky s principy fungování médií. Mediální gramotnost lze chápat jako schopnost zkoumat a analyzovat informace,

Více

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno.

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Draculaura Dcera Drákuly Beznadějná romantička VĚK 1599 let. Nemůžu se dočkat, až mi bude sladkých 1600. ZABIJÁCKÝ STYL Ráda

Více

R O Z H O V O R Y. Pro časopis ZÁMEČEK. foto, text: Aleš Dvořák. Mukačevo Ukrajina

R O Z H O V O R Y. Pro časopis ZÁMEČEK. foto, text: Aleš Dvořák. Mukačevo Ukrajina R O Z H O V O R Y S Č E S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina L U K Á Š S K L E N S K Ý Jmenuji se Lukáš Sklenský.

Více

Dan Živna: CO S ODPADY Nikola Komínková CO S ODPADY Dan Živna KONEC SVĚTA Nikola Komínková SÁŇKOVÁNÍ

Dan Živna: CO S ODPADY Nikola Komínková CO S ODPADY Dan Živna KONEC SVĚTA Nikola Komínková SÁŇKOVÁNÍ Dan Živna: CO S ODPADY My doma také recyklujeme odpadky. Sbíráme sklo, papír a plasty. Až toho máme moc, tak to odneseme do sběrných nádob. Nádoby se jmenují: SKLO, PLASTY, PAPÍR. My doma ještě třídíme

Více

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11 miminko L1, Z6 pes L1, Z5 Rakušan/Rakušanka L1 student L1, Z9 tamten (dům) L1 mladší sestra L1, Z11 mladší bratr L1, Z11 rodina L1, Z16 USA L1 Indie L1 chlapec, chlapeček L1 škola L1, Z9 Američan L1 Ukrajina

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ

PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ POSLÁNÍ DOMOVA PRAMEN Domov pro osoby se zdravotním postižením Pramen je dům, ve kterém můžete: bydlet jíst pracovat a dělat další věci, které Vás zajímají.

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena:

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Pán Ježíš povolává Petra Máš nějakého nejlepšího přítele? Ježíš věděl, že

Více

O knize Léčebný kód. Od: Ing. Jaroslava Švajcrová

O knize Léčebný kód. Od: Ing. Jaroslava Švajcrová O knize Léčebný kód Od: Ing. Jaroslava Švajcrová Léčebný kód = převratná léčba vlastní bioenergií Úvod Jeden z autorů, původním povoláním kněz a poté lékař (psychiatr) měl svoji rodinu, kterou hluboce

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

KIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro rodiče

KIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro rodiče KIDSCREEN-52 Dotazník o zdraví pro děti a mládež Verze pro rodiče Page 1 of 7 Datum: Měsíc Rok Milí rodiče, Jak se daří vašemu dítěti? Jak se cítí? To je to, co bychom se od vás rádi dověděli. Prosíme

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

Přísudek opakování a rozšíření

Přísudek opakování a rozšíření Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Přísudek

Více

Doporučujeme vyhnout se komunikaci, která je: příliš složitá nepoužívejte dlouhé, komplikované věty

Doporučujeme vyhnout se komunikaci, která je: příliš složitá nepoužívejte dlouhé, komplikované věty PŘÍRUČKA PRO SNADNĚJŠÍ POROZUMĚNÍ S CIZINCEM Tato příručka vznikla s cílem usnadnit komunikaci mezi Vámi a cizincem. Konkrétními ukázkami komunikace s cizincem se snažíme předejít zbytečným neporozuměním.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení:

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení: Hádanka Malý úkol na přemýšlení: Řídíš auto a udržuješ konstantní rychlost. Po tvé pravé straně je hluboký sráz. Nalevo od tebe jede obrovské požární vozidlo a udržuje stejnou rychlost jako ty. Před tebou

Více

Z á k l a d n í š k o l a U K a p l i č k y Vás zve na. Den otevřených dveří, který se koná 24. ledna 2011 od 14 do 17 hodin.

Z á k l a d n í š k o l a U K a p l i č k y Vás zve na. Den otevřených dveří, který se koná 24. ledna 2011 od 14 do 17 hodin. Bajtík 1/2011 Den otevřených dveří Z á k l a d n í š k o l a U K a p l i č k y Vás zve na Den otevřených dveří, který se koná 24. ledna 2011 od 14 do 17 hodin. Pozvěte své rodiče, příbuzné, kamarády a

Více

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam.

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam. Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: úvodní biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. Příběh Ztracená ovce Lukáš 15,1-7 3 Klíčový verš: Přečti si Lukáš 15,7 Popros

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 ZŠ Rudná ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 Můj milý deníčku... 8. A na horách Autoři: Žactvo Korektor: Martin Isoz 8. června 2011 1 Pondělí 6. 6. 2011 1.1 MI & VI Pondělní den byl dnem úvodním. V osm hodin

Více

NORSKÝ DENÍK. 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí

NORSKÝ DENÍK. 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí NORSKÝ DENÍK 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí Tímto dnem pro nás začala výprava za dobrodružstvím do Norska. Nad ránem jsme se v letištní hale spojili se zbývajícími účastníky projektu z Břeclavi a po odbavení

Více

Deníček našich dětiček

Deníček našich dětiček Deníček našich dětiček Tak tohle, kluci (a holky?) je začátek kroniky naší rodiny. Začínám trochu pozdě Zábojkovi už je rok a čtvrt a Matěj už sedm měsíců (přesněji 200 dní) roste u mě v bříšku, tak vám

Více

Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO

Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče Druhé město, Brno 2013 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a

Více

Zpráva z praxe. Informace o studentovi: Jméno: Ondřej Příjmení: Konečný. Datum narození: 21.12.1986. Adresa: U pivovaru 9, Jihlava.

Zpráva z praxe. Informace o studentovi: Jméno: Ondřej Příjmení: Konečný. Datum narození: 21.12.1986. Adresa: U pivovaru 9, Jihlava. Zpráva z praxe Informace o studentovi: Jméno: Ondřej Příjmení: Konečný Datum narození: 21.12.1986 Adresa: U pivovaru 9, Jihlava Studovaný obor: Aplikovaná informatika Termin praxe: Začátek: 01.07.2010

Více

METODIKA DÍLNY ZVLÁDNU TO

METODIKA DÍLNY ZVLÁDNU TO Tato publikace vznikla v rámci projektu Partnerství bez předsudků (CZ.1.07/1.2.13/02.0008), spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt realizovala

Více

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE)

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) 1. Podle následujících charakteristik doplň, jak se jednotlivé lokality jmenují. A Tento průplav byl prokopán mezi Rudým a Středozemním mořem. Jmenuje se. B Výška

Více

Čítanka pro 4. Ročník, Nová škola. Psací potřeby, nakopírovaný text, učebnice vlastivědy Nová škola pro 4. ročník

Čítanka pro 4. Ročník, Nová škola. Psací potřeby, nakopírovaný text, učebnice vlastivědy Nová škola pro 4. ročník Registrační číslocz.1.07/1.4.00/21.1257 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_53 Název vzdělávacího materiálu Jak se Mach a Šebestová Jméno

Více

7. Slovní úlohy na lineární rovnice

7. Slovní úlohy na lineární rovnice @070 7. Slovní úlohy na lineární rovnice Slovní úlohy jsou často postrachem studentů. Jenţe Všechno to, co se učí mimo slovní úlohy, jsou postupy, jak se dopracovat k řešení nějaké sestavené (ne)rovnice.

Více

Příloha č. 1 Historické fotografie IH Moskva dříve Společenský dům

Příloha č. 1 Historické fotografie IH Moskva dříve Společenský dům Příloha č. 1 Historické fotografie IH Moskva dříve Společenský dům Vzácnou knihu z roku 1935, Zlín město životní aktivity, má ve své knihovně Jan Beránek ze Zlína. Na jednom ze snímků je i autobusové nádraží,

Více

Duha. časopis žáků ZŠ Huštěnovice

Duha. časopis žáků ZŠ Huštěnovice Duha časopis žáků ZŠ Huštěnovice První číslo Podzim 2013 Obsah: 1. Slovo úvodem 2. Krátká historie školy 3. Jaké byly školy dříve? 4. Co děláme ve škole 5. Paní učitelka 6. Básničky o škole Milí čtenáři,

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči.

Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči. Nezavírejte oči.. Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči. Znamená to, že by bylo lepší kdybych tady nebyl? Stejně tak jako mi to říkávala moje máma když mě prodávala, nebo můj táta když

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI

SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI Téma měsíce: Postavy vánočního příběhu vyprávějí Prosinec 1 Prosinec 2 Prosinec 3 Prosinec 4 PŘEHLED Posel římského císaře Hospodský v Betlémě Ovčáci na betlémských

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít:

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít: 1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích. c) Na všech

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

Karel Vejchodský s Aspen4 v Brazílii

Karel Vejchodský s Aspen4 v Brazílii Karel Vejchodský si letos již druhý rok po sobě vylítal s Aspen4 v Brazílii slušný bodový náskok před ostatními XC piloty světového žebříčku (serial class). Brazílie a zejména její severní část je příhodná

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Cesta do Zagarola Tomáš Přerost

Cesta do Zagarola Tomáš Přerost Cesta do Zagarola Město Zagarolo, které je partnerským městem obce Nelahozeves, pozvalo zastupitele naší obce a ţáky nelahozeveské školy na návštěvu. Zastupitelé zde byli na oficiální návštěvě. Ţáci byli

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŢSTEVNÍ 125. Název projektu: Ve svazkové škole aktivně interaktivně. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.

Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŢSTEVNÍ 125. Název projektu: Ve svazkové škole aktivně interaktivně. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21. Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŢSTEVNÍ 125 Název projektu: Ve svazkové škole aktivně interaktivně Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3465 Autor: Jana Schlemmerová Tematický okruh: Název: VY_12_INOVACE_08_ČJ3_VĚTY

Více

TEST VŠEOBECNÝCH ZNALOSTÍ

TEST VŠEOBECNÝCH ZNALOSTÍ 1. V jakém vztahu je ke mně syn sestry mého otce? a) tchán b) bratr c) bratranec d) strýc 2. Od kolika let má občan ČR volební právo?. 3. Svátek Tří králů se slaví: a) 6.1. b) 6.2. c) 1.1. d) 25.12. 4.

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ČTENÍ NEJMENŠÍM V pondělí 26. 3. 2012 navštívili žáci třídy 5.A s paní učitelkou Hanou Houškovou MŠ v Mechové ulici, kde v rámci Měsíce knihy zábavnou formou seznámili budoucí prvňáčky se známými i méně

Více

LOGICKÉ MYŠLENÍ (výroková logika, práce s čísly, kombinační schopnosti)

LOGICKÉ MYŠLENÍ (výroková logika, práce s čísly, kombinační schopnosti) LOGICKÉ MYŠLENÍ (výroková logika, práce s čísly, kombinační schopnosti) 1. Jsou dány tyto výroky: Všechny žáby jsou modré. Tento kůň je modrý. Vyberte, která možnost správná, pokud platí předchozí dva

Více

Čekání na DUPV příběh pana P.P. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Autoři:Veronika

Více

km vyjel z téhož místa o 3 hodiny později h km. Za jak dlouho dohoní cyklista chodce? h km vyjede z téhož místa o 2 hodiny h

km vyjel z téhož místa o 3 hodiny později h km. Za jak dlouho dohoní cyklista chodce? h km vyjede z téhož místa o 2 hodiny h ÚLOHY O POHYBU-řešení 1. Za codcem jdoucím průměrnou ryclostí 5 vyjel z téož místa o 3 odiny později cyklista průměrnou ryclostí 20. Za jak dlouo dooní cyklista codce? v 1 =5, t1 =(x+3), s 1 =v 1.t 1 v

Více

Co si představíš pod samotným pojmem komunismus, co se ti vybaví?

Co si představíš pod samotným pojmem komunismus, co se ti vybaví? Identifikace pamětníka: žena 61 let matka dělnice, otec hajný vyučení dělnice (obuvnice), nyní důchodkyně místo narození, předchozí bydliště Česká Kamenice nynější bydliště Janov u Litomyšle Co si představíš

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Mgr. Kateřina Zástřešková Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Číslo VY_32_INOVACE_13_ČJL_1.01 Tématický celek

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_366 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Tomáš Vaculík

Více

Pomáhat lidem s postižením je normální.

Pomáhat lidem s postižením je normální. HELP KLUB, sdružení rodičů a přátel dětí s postižením Pomáhat lidem s postižením je normální. 2014 S úsměvem jde. Jestli jde, nebo jede, o to nejde. Tady jde o úsměv. Pokud budete mít náš kalendář ve své

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Jméno a příjmení:

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Jméno a příjmení: Název projektu: Šumavská škola = evropská škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.12 /02.0010 ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ

Více

Test studijních předpokladů 2

Test studijních předpokladů 2 Test studijních předpokladů 2 event. číslo Správná je vždy jenom jedna odpověď- zakroužkujte ji, nebo doplňte požadovaný údaj. 1. Které slovo nejlépe vystihuje opak slova MIMOŘÁDNÝ? a) klidný b) nezajímavý

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 3 9 Tyto fejetony vycházely

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/,

Více

M. M. Cabicar PRCEK PLOD NA PLANETĚ HUGO

M. M. Cabicar PRCEK PLOD NA PLANETĚ HUGO 1 M. M. Cabicar PRCEK PLOD NA PLANETĚ HUGO 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-091-5 (epub) 978-80-7512-092-2 (mobipocket) 978-80-7512-093-9 (pdf)

Více

Tak tohle je naše škola. Už pár let stojí na ulici Těrlické V Horní Suché. Během svého života prošla mnoha změnami. Těmi největšími byla její

Tak tohle je naše škola. Už pár let stojí na ulici Těrlické V Horní Suché. Během svého života prošla mnoha změnami. Těmi největšími byla její Tak tohle je naše škola. Už pár let stojí na ulici Těrlické V Horní Suché. Během svého života prošla mnoha změnami. Těmi největšími byla její přestavba, kdy přibylo celé jedno patro. Také byla přistavěna

Více

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA BANKA HOTEL POŠTA NEMOCNICE OBCHOD ŠKOLA NÁDRAŽÍ ZASTÁVKA RESTAURACE KINO PARK LETIŠTĚ KDE? V / VE / NA ŠKOLA, POŠTA...ŠKOLE, POŠTĚ NEMOCNICE, OBCHOD KINO NÁDRAŽÍ LETIŠTĚ...NEMOCNICI, LETIŠTI...OBCHODĚ...KINĚ...NÁDRAŽÍ

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

ŠKOLNÍ ROK 2012/2013

ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Letošní rok je ve znamení lesa, tak se totiž jmenuje naše nové celoroční téma. Protože kousek lesa máme i na naší krásné školní zahradě, mohli jsme toto téma prožívat naplno hned od

Více

Děti byly za své soutěžní příspěvky odměněny tajnými výlety a dobrodružstvím

Děti byly za své soutěžní příspěvky odměněny tajnými výlety a dobrodružstvím Děti byly za své soutěžní příspěvky odměněny tajnými výlety a dobrodružstvím Středa a pátek byli v minulém týdnu u dopravního podniku ve znamení tajných výletů. Tajných a dobrodružných výletů pro školní

Více

Kvalitní dům s bonusem

Kvalitní dům s bonusem 42 Kvalitní dům s bonusem K pasivnímu domu vede nekonečně mnoho cest přes nejrůznější konstrukční a materiálová řešení a technologické vybavení. Manželé Duškovi dali přednost zděnému domu z pálených tvárnic

Více

Informace pro uchazeče o práci

Informace pro uchazeče o práci Informace pro uchazeče o práci Práva a povinnosti uchazeče o práci jsou v zákoně o zaměstnanosti číslo 435/2004 Sbírky Těžké slovo: uchazeč o práci Těžké slovo: práva Těžké slovo: povinnosti Těžké slovo:

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 Mgr. Martin Černý Přerov, 2011 Tento VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY je vydán ředitelem školy na základě ustanovení 30, odst.1 zákona č. 561/2004

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 69 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 18. 5. 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž

Více

Cesta vděčnosti / Cesta odcházení

Cesta vděčnosti / Cesta odcházení Cesta vděčnosti / Cesta odcházení Název a logo Advent-Orion je ochranná známka zapsaná do rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem zápisu 198705. Advent-Orion, Praha 2012 Ilustrace

Více

Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách

Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách Ráno jsme se opět probudili do neslunečného dne. Dnešní den jsme potřebovali, aby nám počasí přálo a tak jsme poustevníkovi na hrad vzkázali, ať pošle

Více

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř.

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř. Na úvod Speciál. Speciál? Speciál! Právě jste nahlédli do speciálního čísla našeho časopisu. Vítáme vás a jsme rádi za vaši přízeň. Redakci Twistu ovládli Mikuláši a andělé samozřejmě i čertíci. Ti se

Více