Zpráva ze studijní cesty do Norska, Obsah

Transkript

1 Zpráva ze studijní cesty do Norska, Obsah Úvod... 1 Program a příklady dobré praxe ze studijní cesty... 2 Pondělí, 29. srpna Úterý, 30. srpna Lundsvågen naturskole... 2 Lassamyra barnehage... 4 Středa, 31. srpna Godeset ekoškola... 8 Radnice Stavanger kommune... 9 Ostrov Austre Åmøy Čtvrtek, 1. září Ekoškola Vassøy Ryfylke Friluftsråd Workshop na téma Ekoškola Pátek, 2. září Turistický klub města Stavanger - Preikestolenhytta Skalní útes Preikestolen (Kazatelna) Sobota, 3. září Závěrečné hodnocení Poděkování... 30

2 Úvod Studijní cesta do Norska se uskutečnila v termínu od a byla jednou z aktivit projektu Ekologické školství v Norsku a v České republice INSPIRACE A VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ, který byl podpořen v rámci Blokového grantu FM EHP/Norska. Garantem a nositelem projektu bylo Město Český Brod. Partnerem projektu byla společnost Skogbruketskursinstitutt. Česká delegace, v počtu 14-ti osob, navštívila v průběhu 6 ti dnů město Stavanger a jeho blízké okolí. Exkurze byly zaměřeny především na ekologickou výchovu ve školství. Myšlenka, která provázela program, byla následující: nejprve navštívit školy a mateřské školky a zjistit, jak je EVVO praktikováno (mateřská školka Lassamyra, ekoškola Godeset, ekoškola Vassøy). Poté se zúčastnit exkurzí organizované společnostmi, které umožňují environmentální vzdělávání dětí přímo v přírodě ať už se jedná o pobyt na část dne (Lundsvågen naturskole, Ryfylke Friluftsråd), nebo na více dní, s přespáním v přírodě (Stavanger turistforening). Environmentální osvětu zprostředkovává také Muzeum těžby ropy. Důležité bylo také setkání s představiteli veřejné správy (místostarostka města Stavanger, starosta Rennesøy kommune), zaměřené na implementaci EVVO. Složení české delegace: 1 Bc. Jakub Nekolný MěÚ Český Brod starosta 2 Ing. Rostislav Vodička MěÚ Český Brod odbor životního prostředí 3 Ing. Aleš Kašpar MěÚ Český Brod tajemník 4 Mgr. Kateřina Součková ZŠ Žitomířská koordinátorka EVVO 5 Mgr. Drahomíra Čutková ZŠ Žitomířská ředitelka 6 Jaroslava Jelínková MŠ Sokolská ředitelka 7 Bc. Jitka Majerová MŠ Liblice ředitelka 8 Vladimíra Hybešová MŠ Kollárova učitelka 9 RNDr. Markéta Hájková Gymnázium učitelka biologie 10 František Janík SOŠ Liblice ředitel 11 Jaroslav Kulich ZŠ a PrŠ koordinátor EVVO 12 Jitka Schneiderová Sdružení TEREZA koordinátorka programu Ekoškola 13 Mgr. Emilie Pilátová OSVČ tlumočnice norština 14 Ing. Šárka Krosová OSVČ tlumočnice angličtina 1

3 Program a příklady dobré praxe ze studijní cesty Pondělí, 29. srpna 2011 program: sraz na letišti Praha Ruzyně seznámení účastníků let Praha Amsterdam, Amsterdam - Stavanger příjezd do hotelu Myhregaarden, ubytování společná večeře v hotelu Myhregaarden vzájemné představení jednotlivých účastníků Úterý, 30. srpna 2011 program: Lundsvågen naturskole škola v přírodě Lassamyra barnehage mateřská školka Norsk Oljemuseum muzeum těžby ropy společná večeře v hotelu Myhregaarden přijetí zajistili a s českou delegací se setkali: Tor Sigurd Nielsen, ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole o lundsvagen.naturskole@stavanger.kommune.no o Kjersti Marie Lothe, ředitelka mateřské školky Lassamyra barnehage o kjersti.lothe@stavanger.kommune.no o Gabriele Brennhaugen, koordinátorka projektu Økoløftet ( ekologický slib ) ve městě Stavanger o gabriele.brennhaugen@stavanger.kommune.no Lundsvågen naturskole Lundsvågen naturskole je všestranně vzdělávací centrum, které nabízí environmentální vzdělávání pro žáky základních a středních, speciálních škol, veřejnost a podnikatelský sektor. Od dubna do listopadu slouží škola pro jednodenní exkurze. Další měsíce jsou věnovány údržbě stávajících nemovitostí. I v zimním období zde vypomáhají žáci speciálních škol. Celkem 25 žáků týdně (5 denně), se účastní po celý rok praktické výuky (učí se např. práci se dřevem, chytání ryb, konzervaci přírodních materiálů apod.). V této škole je vše zaměřeno na praktickou výuku a není zde žádná teorie. O víkendech je škola otevřena pro veřejnost. Z důvodu co největší finanční soběstačnosti školy jsou zde rovněž pořádány firemní akce. Školu ročně navštíví cca 5 tis. žáků a cca 25 tis. dalších návštěvníků, jedná se většinou o team-building těžařských společností. Celý rozsáhlý komplex školy zahrnuje mořské akvárium, učebny vybavené mikroskopy, dílny pro práci především se dřevem, sklady, tělocvičnu a posilovnu, jídelnu, kuchyni a sociální zařízení. Škola byla postavena svépomocí a za přispění města Stavanger. Město ročně přispívá škole cca 1,1 mil NOK, což pokrývá cca 60% celkových nákladů školy, zbývající částku si musí škola sama vydělat. 2

4 Tato škola v přírodě usiluje o postupný návrat prestiže manuální práce (návrat původně norské výroby zpět do Norska. Vzhledem k levné pracovní síle se v současné době téměř vše vyrábí v Číně, což je většinou na úkor kvality výrobků. Škola klade důraz na rozvoj řemesel a na učení pomocí zkušenosti. Škola se stará o iniciaci pozitivních zážitků u žáků a ostatních klientů, kteří je následně uplatňují v praxi. Motto školy je: Nejdříve je nutné přírodu poznat a teprve poté je možné ji začít chránit. Obrázek: Tor Sigurd Nielsen (první zleva), ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole, s českou delegací u mořského akvária (foto: Šárka Krosová) Obrázek: Tor Sigurd Nielsen (na člunu v modré vestě), ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole, s polovinou české delegace při praktické ukázce environmentálně zaměřené výuky žáků (foto: Šárka Krosová) 3

5 Lassamyra barnehage Všechny státní mateřské školy, stejně jako základní školy, střední školy a všechny ostatní městem Stavanger zřízené instituce, musí být do konce roku 2011 certifikované ekologickou značkou (certifikát Ekoškola nebo certifikát Ekomaják). Ve Stavangeru je celkem 130 mateřských škol z toho je 80 školek státních a 50 soukromých. Povinná certifikace se týká pouze těch státních. V současné chvíli je již 36 školek certifikovaných v programu Ekoškola, dalších 22 jich je do programu pouze zaregistrovaných. Ostatní školky se certifikují programem Ekomaják. Tento program je méně náročný, neboť certifikát Ekoškola se musí každý rok obnovovat, Ekomaják se naproti tomu obnovuje pouze jednou za 3 roky. Město garantuje rodičům umístění jejich dětí do MŠ, ale není zde garance umístění např. dle místa bydliště, takže většinou hned po narození dítěte si rodiče dávají přihlášku do čtyř různých MŠ, které jim vyhovují (ve školkách se vytváří seznam s pořadím, poté jsou přijaty děti dle data přihlášení). Přednost pro umístění do MŠ mají cizinci, handicapované děti a sociální případy (např. svobodné matky). Lassamyra barnehage je mateřská škola, která získala Zelenou vlajku. Má kapacitu 101 dětí. Tuto školku navštěvují děti od 9 měsíců do 5 let. U mladších dětí jsou 4 učitelé na 14 dětí a u starších jsou 3 učitelé na 19 dětí (ve školce v ČR je 1 učitelka na 28 dětí). Školka poskytuje dětem 3 jídla denně (2 svačiny a oběd). Pobyt v MŠ je placenou službou a rodič platí 2330 NOK měsíčně a za jídlo 350 NOK měsíčně. Školka poskytuje základní potraviny jako mléko, maso, zeleninu a ovoce v bio kvalitě. Školka má několik cílů: naučit děti třídit odpad naučit děti, co to je recyklace odpadu a jak se dá využívat pečovat o životní prostředí Ke splnění cílů přispívají zaměstnanci školky (mají specializaci na ochranu ŽP) a rodiče dětí, kterým jsou poskytovány informace prostřednictvím osobních schůzek, ů a tištěných materiálů. Školka se snaží zavádět inovativní způsoby výuky, opustit staré způsoby myšlení a nahradit je novými. Zapojuje proto děti do pěstování vlastních ekoproduktů (mají zelenou zahradu ), kde se děti učí za pomoci učitelů starat o svoji zahrádku, sázet a následně sklízet zeleninu a bylinky. Sdružení rodičů pořádá letní oslavu, v rámci které je organizována návštěva statku, kde se děti seznamují s domácími zvířaty (pořádá se na jaře, takže jsou zde koťata, štěňata, kuřata, jehňata a další mláďata). Kritéria pro získání a obnovu Zelené vlajky jsou stejné jako pro základní školy pouze s tím rozdílem, že jsou uzpůsobena věku dítěte. Plnění témat pro jednotlivé roky na sebe musí navazovat. Jeden rok se děti věnují např. třídění odpadu, další rok kompostování a následný práci na zahrádce. 4

6 Obrázek: Na exkurzi ve školce Lassamyra barnehage (foto: Kateřina Součková) Obrázek: Při prezentaci programu Ekoškola: Kjersti Marie Lothe, ředitelka mateřské školky Lassamyra barnehage, prezentuje obhájení Zelené vlajky (foto: Šárka Krosová) Norsk Oljemuseum Muzeum ropy je pro návštěvníky cennou zkušeností díky interaktivnímu zpracování celé kompozice. Jsou zde vystaveny modely typů ropných plošin, 3D video projekce o těžbě ropy, kvízy a soutěže pro návštěvníky, praktické ukázky nástrojů a vrtných souprav, simulace života na ropné plošině apod. Účastníci studijní cesty zde strávili poslední 2 hodiny studijního programu a velice litovali, že museli muzeum opustit, aniž by si stihli vše pořádně prohlédnout a vyzkoušet. 5

7 Obrázek: Na exkurzi v muzeu těžby ropy (foto: Kateřina Součková) Obrázek: Na exkurzi v muzeu těžby ropy (foto: Kateřina Součková) Příklady dobré praxe: využití staré konstrukce nádrže pro pohonné hmoty lodí k vybudování odpočinkového místa (dřevěný altán zasazen do původní zděné konstrukce nádrže chránění proti větru) maximální využití praxe ve školní výuce, rozvoj schopností dětí, vytváření pracovních návyků dětí, podpora svobody jednání s nenásilným dohledem pedagogů 6

8 osobní zainteresovanost ředitele školy v přírodě (práce o víkendech bez nároku na honorář), všestrannost ředitele školy shánění sponzorů, výuka, úklid, exkurze, údržba areálu aj., motivační efekt pro jeho spolupracovníky nebát se riskovat tzv. nést kůži na trh posilování prestiže manuální práce (řemeslná výroba) vlastním příkladem využití původně zanedbané přírodní lokality pro školu v přírodě zapojení žáků do veřejně prospěšných prací různorodost aktivit dětí v MŠ (taneční výchova, eko-zahrádka, motorické dovednosti, učení hrou apod.) benevolence při stravování dětí v MŠ (jídlo je servírováno bez talířků a příborů, přímo do rukou dětí), učitelé sami připravují jídlo pro děti a využívají především bio potraviny přítomnost mužských pedagogů při vzdělávání nejmenších dětí Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod: využití prostor hájovny pro potřeby EVVO popularizovat městské lesy zavedení programu Ekoškola v Českém Brodě získání certifikace systematičnost přístupu města k problematice ochrany ŽP zavedení systému ekologické certifikace pro každou městskou instituci zapojení rodičů do financování ekocenter zapojit žáky školy i do investičních akcí výroba velkých květináčů (z prken z městského lesa) pro pěstování bylinek a zeleniny etablovat Ekotým (odbor ŽP města, koordinátor MA 21, spolupráce s myslivci a rybáři), který bude plnit funkci poradce pro školy zavést větší podíl aktivního zapojení žáků k řešení problémů (využití školní zahrady pro výuku, exkurze do terénu apod.) přeměna školní zahrady na přírodní park (jezírko, bylinková zahrádka apod.), kde budou mít děti možnost větší seberealizace tvorba programů a soutěží, které budou vytvářet děti pro své mladší kamarády (ZŠ vytvoří program EVVO pro MŠ, Gymnázium pro ZŠ) Středa, 31. srpna 2011 program: Godeset skole ekoškola návštěva radnice ve Stavangeru přijetí místostarostkou města ostrov Austre Åmøy přijetí starostou Rennesøy kommune, přírodně-historicko-politická exkurze přijetí zajistili a s českou delegací se setkali: Bjørg Oddrunn Hestnes Landa ředitelka Godeset skole Karolina Emilia Boij ředitelka školní družiny Godeset skole Liv Hjørdis Grahl-Jacobsen školní ekonomka Godeset skole o liv.grahl.jacobsen@stavanger.kommune.no o Bjørg Tysdal Moe místostarostka Stavanger kommune o varaordforer@stavanger.kommune.no o Ommund Vareberg starosta Rennesøy kommune o ommund.vareberg@rennesoy.kommune.no o 7

9 Godeset ekoškola Ekoškolu navštěvuje 256 žáků, 25 pedagogů a 15 ostatních zaměstnanců (asistenti, uklízečka, údržbář apod.). V každé třídě je 20 žáků. Na rozdíl od škol v ČR nemají děti ve škole jídelnu, ale nosí si dopolední a odpolední svačinu z domova. Ve škole děti nenosí přezůvky, ale chodí bosé. Vedení školy zpracovalo plán činnosti na rok , který je v souladu s plánem školství města Stavanger. Heslem školy je stále se zlepšovat. Člověk je součástí přírody a je neustále vystavován výzvě pečovat o životní prostředí. V rámci plnění kritérií pro získání Zelené vlajky si škola vybrala jako nosné téma třídění a recyklaci odpadů. Za udělení Zelené vlajky zaplatila škola jednorázově 1000 NOK; každý rok musí dále platit registraci 1790 NOK. Certifikát Ekoškola je nutné obnovovat každý rok, což vedení školy velmi zatěžuje, preferovali by obnovu certifikace jednou za 2 roky. Na škole založili Ekotým, ve kterém jsou zastoupeni 4 dospělí a žáci školy. Dále usilují o to, aby byli v Ekotýmu zastoupeni i rodiče. Ve škole funguje školní parlament, který rovněž spolupracuje s radnicí města Stavanger. V rámci kritérií programu Ekoškola si na škole stanovili tyto pravidla: všichni jsou zodpovědní za životní prostředí všichni třídí odpad (papír, sklo a kov dohromady a biologicky rozložitelný odpad) všichni vypínají počítač po opuštění místnosti všichni se podílejí na šetření papíru (oboustranný tisk, použitý papír je dále používán na poznámky apod.) Škola má výborně navázánu spolupráci s rodiči, kteří několikrát do roka organizují akce pro žáky, ve svém volném čase se zúčastňují brigád na úklid v okolí školy apod. Na škole každý rok pořádají tzv. projektový týden. Česká delegace školu navštívila v průběhu projektového týdne, děti si pro ni proto připravily písně s ekologickou tématikou (třídění odpadů) a 3 krátké filmy, které samy natočily jako názornou pomůcku pro ekologickou výchovu. Obrázek: Českou delegaci vítají na exkurzi v ekoškole Godeset děti písničkou o třídění odpadu a recyklaci (foto: Kateřina Součková) 8

10 Obrázek: zprava: Liv Hjørdis Grahl-Jacobsen, Bjørg Oddrunn Hestnes Landa a Karolina Emilia Boij při prezentaci programu Ekoškola v Godeset skole (foto: Šárka Krosová) Radnice Stavanger kommune Stavanger je mezinárodní město. Žije zde cca 126 tis. obyvatel, z toho je zhruba 18% přistěhovalců. Nachází se zde velký přístav pro zaoceánské lodě, je zde umístěna základna NATO a sídlí zde největší těžařské společností (hlavní středisko těžby ropy). Proto jsou zde i mezinárodní školy (britská a francouzská). V roce 2008 byl Stavanger vyhlášen za kulturní město Norska. Město má 2 partnerská města, jedno v Palestině a druhé na Madagaskaru. V porovnání s těmito městy Stavanger kommune zanechává několikanásobně větší ekologickou stopu (výrazněji se podílí na úniku CO 2 do ovzduší, a to především díky transportu a ropnému průmyslu). Tento trend chce vedení města do roku 2020 výrazně snížit zavedením tramvajové dopravy, používáním elektromobilů a motivací lidí pro chození pěšky či jízdu na kole. Město propaguje myšlenku: Neexistuje špatné počasí, ale pouze špatné oblečení. Všechna města v Norsku mají povinnost mít zpracovaný plán na ochranu ŽP. Město Stavanger si vytvořilo již v pořadí druhý takový plán, ve kterém je z jednou priorit certifikace všech státních škol. Školská zařízení si mohou vybrat mezi programem Ekoškola (obnova každý rok) nebo certifikátem Ekologický maják (obnova každý 3. rok). Město zvažuje centralizovat nákup všech ekologických produktů pro MŠ. V oblasti environmentálního vzdělávání město úzce spolupracuje s poradenskou společností Grønn Hverdag, která je mezinárodní organizací pro implementaci EVVO ve školách. Ve městě je činný dětský parlament (1 dítě z každé školy), který má k dispozici tzv. dětský rozpočet. Děti si mohou sami rozhodnout o tom, na které projekty budou peníze čerpány. Vedení města umožňuje nejen dětem, ale i jiným skupinám, aby se podíleli na komunitním plánování (handicapovaní občané, přistěhovalci, rada starších). Vedení města dalo návrh, aby byla posunuta hranice věku pro získání volebního práva na 16 let. Letos poprvé (září 2011) budou volby probíhat zkušebně již v tomto režimu. Město založilo sdružení Mladá agenda, které každé 2 roky organizuje mezinárodní konferenci pro děti z celého světa. Děti posílají své projekty k posouzení komisi, žáci nejlepších projektů jsou následně pozváni na mezinárodní konferenci, kde mají možnost své projekty prezentovat. Cestovní náklady hradí město a místní firmy. Témata mezinárodní konference jsou: voda, země, vzduch a ochrana životního prostředí. V rámci projektu Zelené město pořádá 8x do roka setkání tzv. zelené snídaně pro výměnu zkušeností, kterých se zúčastní cca 15 převážně stavebních společností. Zástupci podnikatelů mají možnost diskutovat s vedením města o připravovaných projektech. 9

11 Obrázek: Informační tabule na radnici ve Stavangeru oznamuje, že se v zasedacím sále v 5. patře bude od 14:30 konat návštěva české delegace z města Český Brod (foto: Šárka Krosová) Obrázek: Bjørg Tysdal Moe, místostarostka Stavanger kommune, při prezentaci environmentálního vzdělávání a Místní Agendy 21 ve městě Stavanger (foto: Šárka Krosová) Ostrov Austre Åmøy Na ostrově českou delegaci přivítal starosta Rennesøy kommune. V rámci historicko-přírodovědné exkurze provedl českou skupinu po pobřeží, kde se nachází nejvíce archeologických památek v Norsku. Ostrov Austre Åmøy byl totiž po ústupu ledovců z doby ledové prvním místem, kde se mohl usadit člověk. Vzhledem k tomu, že je tato oblast považována za nejteplejší region Norska (v průměru 11 C), se zde lidské společnosti dařilo. V padesátých letech 20. století zde bylo odkryto velké množství skalních rytin z doby bronzové, které byly původně překryté travním drnem. Rytiny byly zmapovány. Vzhledem k tomu, že působení kyselých dešťů značně narušuje horninu a dochází tak ke zvětrávání a postupnému mizení rytin, nejsou už další rytiny odkrývány. V roce 1992 při stavbě podmořského tunelu, vedoucího na ostrov, byly zde nalezeny nejstarší pozůstatky osídlení v Norsku. 10

12 Obrázek: Ommund Vareberg, starosta Rennesøy kommune, při exkurzi v popředí skalní rytiny (foto: Kateřina Součková) Příklady dobré praxe: stanovení jednoduchých pravidel ohleduplného chování k přírodě, která jsou snadno zapamatovatelná i kontrolovatelná zpívání jako názorná pomůcka pro třídění odpadů (žáci společně s učitelem složili píseň na téma, jak třídit odpad) zřízení rady dětí, handicapovaných, přistěhovalců a starších v rámci úřadu propracovaný systém ekologické výchovy ve škole (plánování, monitoring a následné hodnocení činnosti) nadšení pro realizaci projektů ze strany pedagogů, dětí a rodičů učitelé se sami pojmenovávají jako partneři dětí a oceňují angažovanost dětí při realizaci projektů rozhodnutí Stavanger kommune o certifikaci městem zřizovaných organizací, spoluúčast města při zavádění certifikace zavedení zelených snídaní pro podnikatele pořádání mezinárodní konference na ekologická témata praktická ukázka ochoty dětí předvést výsledky své práce (vytvořený film dětmi, jak správně třídit odpad) Den bez aut (motivace pro občany chodit pěšky nebo jezdit na kole) ochrana historických památek překrytím vegetací (skalní rytiny) Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod: zavedení snídaní na zelená témata (min. 4x ročně schůzka vedení města s podnikateli o záměrech a případné finanční podpoře zelených projektů) centralizace nákupů materiálu, energií a telekomunikačních služeb Den bez aut a doprovodní akce samostatná vzdělávací politika města rozpracování strategie rozvoje města pro eko-projekty 11

13 finanční příspěvek zaměstnancům, kteří jezdí do práce na kole prezentace zvyků, tradic a přírody menšinám ve spolupráci s církvemi začlenění zelených témat do projektového týdne zapojení umělců (muzikantů a výtvarníků) na ZŠ a ZUŠ do zelených témat zavedení Ekotýmu na ZŠ (spolupráce učitel žák) společné projekty zástupců škol na zvolená zelená témata zavést pravidla pro podporu kreativity u dětí ve 3 krocích: vymyslet (projekt), obhájit (prezentovat svůj nápad) a zrealizovat (získat pro něj podporu ostatních dětí a dospělých) zapojení rodičů do činnosti školy (realizace vlastních zelených projektů a brigád) zavedení třídění odpadu ve všech třídách a chodbách škol etablování dětského parlamentu se samostatným rozpočtem ze zástupců všech škol v Českém Brodu vytvoření motivačních pravidel pro občany, aby začali uklízet exkrementy po svých psech prezentace práce škol např. u příležitosti Dne Země na celoměstském setkání s veřejností a vedením radnice Čtvrtek, 1. září 2011 program: Vassøy skole ekoškola Ryfylke Friluftsråd správa rekreačních krajinných oblastí v okolí Stavangeru workshop na téma Ekoškola přijetí zajistili a s českou delegací se setkali: Inger Lie ředitelka Vassøy skole ekoškola o vassoy.skole@stavanger.kommune.cz o Hans Olav Sandvoll vedoucí Ryfylke Friluftsråd Ole Tom Tufle člen Ryfylke Friluftsråd o firmapost@ryfri.no o Ekoškola Vassøy Ekoškola Vassøy se nachází na ostrově, který není (jediný ve Stavangeru), spojen s pevninou mostem ani tunelem. Na ostrově žije cca 800 obyvatel, nachází se zde ZŠ, MŠ a benzínová pumpa, která je ovšem určena pouze pro čluny. Ve škole je pouze 1. stupeň ZŠ (7 tříd), navštěvuje ji 80 žáků. Největší třída má 21 žáků a nejmenší pouze 5 žáků. Škola má 18 zaměstnanců. K výuce využívá kromě vnitřních prostor školy také pláže, moře, vřesoviště, okolní ostrovy, les a školní zahradu. Škola disponuje vlastním člunem, který má kapacitu 30 dětí. Na škole se vyučují cizí jazyky: od 1. třídy angličtina, ve vyšších ročnících francouzština a španělština. Škola obdrží od města cca 11 mil. NOK ročně na platy učitelů, vybavení a knížky. Zelenou vlajku získala škola v roce Jako téma projektu si vybrala třídění odpadů, recyklaci a kompostování. Ve všech třídách žáci třídí tetrapak, plasty, biologicky rozložitelný odpad a směsný odpad. Tento odpad je vyvážen přímo z areálu školy. Sklo a kov, které se rovněž třídí, nosí starší žáci do přístavu, kde jsou speciální kontejnery. Škola je rozdělena na několik částí. Každou část uklízí jedna třída. Škola pravidelně pořádá projektové dny, jež bývají rozdělené na 2 části: v první části žáci poměřují své dovednosti v soutěžích zaměřených na ekologii (výroba sochy 12

14 z odpadků), druhá část je věnována venkovnímu úklidu (okolí školy a přístavu). V pozdních odpoledních hodinách se rovněž angažují rodiče a pomáhají dětem s odklízením odpadků. Jednotlivé třídy se pravidelně střídají v péči o školní zahradu. Žáci 5. třídy sází na jaře rostliny, na podzim sklízí žáci 6. třídy (stále stejní žáci) vypěstované plodiny (mrkev, brambory, česnek, zelí apod.), které dále využívají v hodinách vaření. Děti se také učí rybařit či kompostovat. Na škole byla přijata tyto pravidla: velcí chrání malé ne každý mezilidský vztah musí být přátelský, musíme se spolu ale naučit vycházet nikdo nesmí být utlačovaný Ve škole mají zřízené malé mořské akvárium, ve kterém chovají živočichy, které děti v průběhu roku v moří uloví. Akvárium se znovu zakládá na počátku školního roku. Ryby, které se dožijí konce školního roku, jsou vylovené, a žáci si je ugrilují. Kdyby je totiž pustili zpět do moře, které má výrazně jinou teplotu, ryby by zahynuly. Škola získala povolení od soukromého vlastníka blízkého ostrova k občasnému využívání pro potřeby environmentální výchovy. Žáci zde 2x do roka sbírají odpadky. Vyhodnocují skladbu odpadu a zjišťují, proč se hromadí na určitých místech. Žáci zde pak mohou relaxovat a užívat si čistou přírodu. Obrázek: Inger Lie, ředitelka Vassøy skole, vítá českou delegaci (foto: Šárka Krosová) 13

15 Obrázek: Návštěva společných prostor školy, které slouží také jako knihovna (foto: Kateřina Součková) Ryfylke Friluftsråd Ryfylke Friluftsråd je společnost, která spravuje krajinné oblasti (ostrovy a části pobřeží) určené k rekreaci veřejnosti města Stavanger. Má pouze 7 zaměstnanců, kteří mají mnohostranné zaměření. Společně se starají celkem o cca 90 lokalit. Budují cesty, stezky, hráze, mola, ekologické stanice (kontejnery na tříděný odpad), tábořiště, toalety, altány, místa pro grilování, instalují informační tabule, udržují zeleň a pobřežní vřesoviště jak technikou, tak chovem ovcí a skotu (plemeno Highlander). Vzrůstající tendence k lenosti dětí a někdy i pohodlnosti jejich rodičů vedou k tomu, že norské děti přibývají na váze. Z tohoto důvodu jsou v současné době Norskou vládou velice podporovány všechny aktivity, které vedou ke zdravému životnímu stylu a radosti z pohybu. Ryfylke Friluftsråd také zprostředkovává informace o možných výletech do přírody. Svojí činností umožňuje nejen veřejnosti, ale také školským zařízením, aby trávili čas v přírodě. Díky opatřením, která realizují, mohou žáci s učiteli jezdit do přírody, kde se věnují environmentální osvětě. V Norsku byl přijat zákon, že všichni mají právo tábořit kdekoliv v přírodě a to vč. soukromých pozemků po dobu 48 hodin, poté musí místo opustit, aby i další lidé zde měli možnost relaxovat. K tomuto účelu jsou po celém Norsku rovněž budovány jednoduché dřevěné stavby, které mohou návštěvníci bezplatně využívat. 14

16 Obrázek: Při prezentaci činnosti Ryfylke Friluftsråd: Hans Olav Sandvoll (přednáší) a Ole Tom Tufle (vlevo) (foto: Šárka Krosová) Ostrov Lindøy Původně ostrov sloužil jako místo rekreace pro norskou smetánku. Později zde byla polepšovna pro děti, které se zde vychovatelé pokoušeli napravit prací (tuto dobu označil průvodce za temnou dobu ostrova). V současné době je na ostrově ústav pro děti z neúplných rodin, děti zneužívané a týrané. Pro ty je vyhrazena část ostrova, do které má veřejnost volný přístup; při vstupu je ale informována o pravidlech, kterými se na území ústavu musí řídit. Ostrov je přístupný veřejnosti trajektem, který sem jezdí 11x/den. Ostrov je veřejností velmi oblíben, v sezóně zde každý den kotví až 180 člunů. 15

17 Obrázek: Na exkurzi na ostrově Lindøy (foto: Kateřina Součková) Obrázek: Na exkurzi na ostrově Lindøy kontejnery na tříděný odpad nesmí u mola chybět (foto: Kateřina Součková) 16

18 Ostrov Line Na ostrově byly nově vybudovány cesty, kontejnery na tříděný odpad a tábořiště, byla vypálena vřesoviště a vybudováno molo. O údržbu zeleně se průběžně stará stádo ovcí. Ostrov je nově zpřístupněn, bude trvat ještě alespoň 2 roky, než se stane ideální přírodní lokalitou. Obrázek: Na exkurzi na ostrově Line vpravo Hans Olav Sandvoll, vedoucí Ryfylke Friluftsråd (foto: Kateřina Součková) Obrázek: Toalety na ostrově Line, vybudované pro zajištění udržení čistoty přírodní lokality (foto: Šárka Krosová) 17

19 Ostrov Fjøløy Ostrov je starou vojenskou základnou z druhé světové války. Jsou zde zachované bunkry, vojenské ubikace a podzemní radiová centrála. Armáda ostrov opustila v roce Od té doby probíhá pozvolna jeho přeměna na místo pro trávení volného času. V pobřežních vodách okolo ostrova jsou totiž ideální podmínky pro plavbu na kajaku či kánoi, pro potápění k vrakům či za podmořskou přírodou. Z bunkrů se mají stát garáže pro lodě, ubikace mají sloužit k ubytování, další budovy budou upravené na společenské místnosti či lázně. Všechny budovy budou zrekonstruovány ve stylu 40. a 50. let. Kolem pobřeží bude vybudována bezbariérová stezka pro vozíčkáře, pro které bude speciálně upraven i vstup do moře. Během několika let se má z ostrova stát oáza trávení volného času v přírodě. Obrázek: Exkurze na ostrově Fjøløy (foto: Kateřina Součková) Workshop na téma Ekoškola Účastníci studijní cesty přivítali možnost seznámit se s podmínkami, za kterých je realizován mezinárodní program Ekoškola v České republice. Implementaci programu zastřešuje Sdružení Tereza, které vyslalo za účelem osvěty na studijní cestu do Norska jednu ze svých koordinátorek. Účastníci se na workshopu dozvěděli, jak probíhá proces certifikace v České republice, dozvěděli se o hlavních cílech programu, o aktivitách žáků (učení o environmentálních tématech, třídění odpadů, úspory energie a vody, zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí), o kritériích (žáci si vytváření svůj vlastní Ekokodex, analyzují současnou situaci na škole z hlediska možného zlepšení životního prostředí, navrhují zlepšení, zakládají Ekotým, projekt monitorují a dělají publicitu). Program je určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, vedení školy a místní komunity. Je určen pro žáky ZŠ a SŠ. Po splnění všech kritérií dostanou úspěšné školy mezinárodní titul Ekoškola a Zelenou vlajku. Mezinárodní program Ekoškola není bohužel v současné době v ČR zaveden rovněž pro mateřské školy, čehož zástupkyně mateřských škol v Českém Brodu velice litovaly. 18

20 Obrázek: Workshop na téma Ekoškola (foto: Šárka Krosová) Výstupy workshopu: 1) Hlavní rozdíly mezi Ekoškolou v Norsku a v ČR tým certifikace plán česká Ekoškola nazývá se Ekotým, je tvořen především žáky; hlavní činnost je ponechána žákům titul Ekoškola je udělen na dva roky na základě Žádosti o titul a osobní návštěvy dvou auditorů vytváří se na období 2 let, je rozdělen na jednotlivé školní roky, vychází z ekologického stavu školy norská Ekoškola rada pro životní prostředí, nemusí se jí žáci účastnit titul Ekoškola se obnovuje každý rok na základě posouzení dodržení Akčního plánu, titul může být získán již 6 měsíců po registraci do programu vytváří se na rok, je konzultován před a po realizaci změn cílová skupina základní, střední školy mateřské školy, základní školy, střední školy témata energie, odpady, prostředí, voda, doprava, šetrný spotřebitel počet zapojených škol 241 ZŠ 348 ZŠ, 458 MŠ 12 témat - demografie, přírodní bohatství, kulturní památky, energie, atd. poplatek 2990 Kč první rok, 1990 Kč každý další rok, 1390 Kč pro školu s titulem 1000 NOK za udělení Zelené vlajky; každoroční registrace 1790 NOK 2) Hlavní rozdíly mezi základními školami v Norsku a v ČR (1. stupeň ZŠ) Norsko + Norsko - ČR + ČR - umístění škol - v blízkém okolí je - některé školy jsou umístěny na ostrově, 19 - školy jsou většinou umístěny v centru - školy mají většinou omezené možnosti návštěvy