ARCHEOLOGICKE VYZKUMY V JIZNICH CECHACH

Transkript

1 ARCHEOLOGICKE VYZKUMY V JIZNICH CECHACH 23 2O1O

2 Uvod JAROMIR BENES - MAREK PARKMAN - MARTIN PTAK - TEREZA SALKOVA ARCHEOLOGICKY VYZKUM RANE STREDOVEKEHO HRADISTE NA JANU V NETOLICICH A OBJEV ZANIKLE CIRKEVNI ARCHITEKTURY Netolicke hradiste se nachazi na vychodnim okraji mesta v poloze Na Janu (obr. I), na ostrozne nad potokem Rapacov (v mapach take Bezdrevsky potok), obtekajici z vychodu dnesni mesto Netolice. Sve jmeno dostal vrch s hradistem podle stejnojmenneho kostela sv. Jana Kftitele, ktery zde staval az do josefinskych reforem a jehoz poloha byla dosud neznama. Hradiste je zminovano jiz v Kosmove kronice jako zamerne zvelicena soucast panstvi vychodoceskych Slavnikovcu. Tento Kosmuv udaj pfevzala do svych praci fada badatelu (naposledy podrobne Turek 1982). Novy pohled historickeho badani na tuto problematiku se vcelku jednoznacne shoduje na torn, ze tomu tak byt nemohlo (Lutovsky 1995; Sldma 1995, ; Lutovsky - Petrdn 2004). Take dosavadni vysledky archeologickeho vyzkumu, ktery na lokalite probiha s pfestavkami od roku 2000, ukazuji, ze dosud prozkoumana archeologicka souvrstvi a objekty pochazi z obdobi stoleti (Parkman 2003, 145; Benes 2008a; tyz 2008b), tedy z obdobi upevnovani pfemyslovske knizeci mod v rane stfedovekych Cechach. Cilem tohoto pfispevku je podat informace o nekolika poslednich vyzkumnych sezonach na akropoli hradiste, pfi nichz doslo k objevu vyznamne sakralni architektury. V nasledujicich odstavcich bude podan strucny popis sondazi, geoiyzikalniho pruzkumu a jejich vysledku v letech a pokus o jejich zafazeni do sirsiho archeologickeho ramce. Afcd yrez z mapy s polohou hradiste Na Janu v Netolicich. ^ ' 1 Kartenausschnitt mil Darstellung des Burgwalls,,Na Janu" in Netolice. Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 23, Ceske Budejovice 2010

3 Na hradisti se v poslednich letech koncentruje cinnost f ady instituci. Vedle spolecnosti Archeos, ktera terenni vyzkum provadi, je to Laboratof archeobotaniky a paleoekologie Pfirodovedecke fakulty Jihoceske univerzity (LAPE) a Prachaticke muzeum. Na vyzkumech se podileji studenti archeologie z Archeologickeho listavu Filozoficke fakulty Jihoceske univerzity, a to jak v ramci sve terenni praxe v ramci studia archeologie, tak jako clenove letnich archeologickych skol, ktere zde posledni tfi roky probihaji. Zaroven zde mesto Netolice buduje archeopark, jehoz nejnapadnejsi casti je jiz postavena hradba s vezi, vznikla na miste archeologickeho vyzkumu z let Stdvajicipoznatky o hradisti Hradiste Na Janu (obr. 2) patfi mezi nejvyznamnejsi Jihoceske rane stfedoveke lokality a v literature mu byla venovana pozornost jiz od pocatku 70. let 19. stoleti (Parkman 2003,130s lit.). Hned v pocatcich probehla diskuse o lokalizaci a charakteru teto pamatky. Zatimco M. Kolaf ji spravne oznacil za hradiste, ktere lokalizoval na vychodni okraj mesta, jeho oponent F. A. Borovsky ji charakterizoval pouze jako pohfebiste a vlastni hradiste hledal u vesnice Hradiste severne od Netolic (Koldf 1873, 651; Borovsky 1878, ). Udaje M. Kolafe i F. A. Borovskeho pak pfevzali do svych praci /. N. Woldfich ( , 151) a /. L. Pic (1909, 29, 378) a podrobny popis hradiste i nalezu pfinesl koncem 40. let 20. stoleti B. Dubsky (1949, ). Prvni poznatky o archeologickych situacich v prostoru akropole hradiste vsak byly ziskany az archeologickym vyzkumem v letech (Hruby - Lutovsky 2000; Benes - Hruby 2001; Benes 2008a). Na zapadni hrane akropole v sondach SI a S2 z roku 2000 byly zachyceny dve faze hradebniho systemu. Nejstarsi vrstvy hradby v tomto miste akropole Ize podle technologie a vyzdoby keramiky datovat pfiblizne do 10. stoleti. Nejmocnejsi souvrstvi v sondach SI a S2 obsahovalo velmi bohaty keramicky material z 12. a 13. stoleti, coz doklada intenzivni sidlistni aktivitu na hradisti v tomto obdobi. Velmi cenne lidaje pfinesl objev stfedovekeho pohfebiste. Soubor cca 18 nekompletnich lidskych skeletu poskytl zajimavy antropologicky material (Kuzelka 2002), Vedle souboru z pohfebiste v Radomysli u Strakonic (Nechvdtal 1999; Blajerovd - Nechvdtal 2008) muzeme netolicky soubor rane stfedovekych a novovekych hrobu oznacit za dosud maly, ale vzhledem k archeologickemu kontextu velmi dulezity. Zfejme jiz v dobe existence stareho netolickeho hradu se ve sledovanem useku tesne za vnitfni plentou hradby intra mums pohfbivalo. Hrob 11/00, datovany nejpozdeji do 12. stoleti, ve kterem byly nalezeny ostatky vetsiho ditete vybaveneho souborem sedmi bronzovych esovitych zausnic, navic svedci o pohfbivani pfislusniku mistni nejvyssi spolecenske vrstvy. V prostoru akropole nekdejsiho hradiste stal kostel zasveceny sv. Janu Kftiteli, zruseny za josefinskych reforem v roce 1788 a zbofeny roku 1789 (Stary 2008). Z hlediska archeologickeho jde o velmi dulezite a zajimave tema vyzkumu, protoze kostely na hradistich tzv. hradske knizeci spravy jsou charakteristickym prvkem. Jeho lokalizace byla jednou ze zakladnich otazek fesenych prave probihajicim vyzkumem. Centralni cast hradiste o rozloze zhruba 0,5 hektaru obklopuji zbytky puvodniho opevneni, a to jak v jejich viditelne nadzemni forme valu, probihajiciho v podkovovitem tvaru po cele vychodni a castecne i severni a jizni strane, tak take, jak bylo zjisteno vyzkumem z let (Benes 2008a), v jejich podpovrchove forme (Benes - Hruby 2001) u zapadni hrany akropole nad potokern Rapacovem. V jihovychodni casti je val porusen a pomerne hluboce profiznut cestou. V severni casti akropole se nachazi kratky a hluboky uvoz, ktery by mohl naznacovat pf itomnost puvodnih vstupu. Vzhledem k jeho umisteni nad prudkym srazem je vsak mozne, ze se jedna o novoveky vstup. V prubehu 19. stoleti byla take vnitf ni plocha akropole upravena systemem plochych terasovitych stupnu, ktere znacne pozmenily puvodni konfiguraci terenu. 192

4 {( otazce podoby, velikosti a charakteru osidleni vychodniho pfedhradi Ize zatim fici jen velmi malo. Mocna kulturni vrstva v zahradach jihovychodne od valu dovoluje pfedpokladat huste a dlouhotrvajici osidleni pfedhradi. B. Dubsky usuzoval podle morfologie terenu na pfitomnost dvou na sebe navazujicich pfedhradi (Dubsky 1949, ). Archeologicky vyzkum v sezondch Pocinaje rokem 2007 pokracoval archeologicky vyzkum mensimi sondazemi na akropoli hradiste, ktere byly situovany v mistech planovane vystavby objektu archeoparku. Vyzkum byl kombinovan s geofyzikalni prospekci v ruznych mistech hradiste (A. Majer) a s cilenym bioarcheologickym vyzkumem (viz dale). Terenni odkryvy se soustfedily do vychodni a jizni casti plochy akropole. V prubehu let zde bylo v ramci archeologickych praxi studentu Jihoceske univerzity a letnich archeologickych skol Netolice polozeno celkem 6 sond (obr. 3). V roce 2007 byly prozkoumany sondy 6, 7, 8 a 9; v roce 2008 sonda 10, kde Archeopark Netolice planoval stavbu vstupniho objektu. Sonda 10 byla vzhledem k zavaznosti odkrytych situaci zakonzervovana, vyzkum pokracoval v sezone 2009 a bude pokracovat i v sezonach nasledujicich. V sonde 10 byly objeveny relikty zdene architektury a pokracovani pohfebiste. Dale byla v roce 2009 zkoumana sonda 11, jejimz ucelem bylo zmapovat prostor ve znicene jihovychodni casti valu u pfijezdove cesty, kde mesto Netolice planuje nahradni misto pro vstupni objekt archeoparku. Ucelem tohoto pfispevku neni pfedlozeni soupisu statigrafickych jednotek a jejich detailni interpretace a datace, ani rozbor nalezeneho materialu, ale jen zakladni informace o vysledcich stavajici etapy archeologickeho vyzkumu. Ten v tomto prostoru ziskal dlouhodoby charakter, a proto je podle autoru clanku nutne pfinaset aktualni odbornou informaci v urcitych casovych odstupech. Geofyzikalni pruzkum vychodniho valu Ve vyzkumne sezone 2007 provedl Antonin Majer v prostoru vychodniho valu akropole geofyzikalni mefeni protonovym magnetometrem. V plose o rozmerech 40 x 70 m s rozsifenim 20 x 20 m smerem na sever byla mefenim ziskana mapa anomalii (obr. 4). Vedle fady bodovych anomalii nejasneho puvodu v plose vychodne od valu (v sadu) je nejdulezitejsim vysledkem zachyceni tfi linii, ktere Ize ve stavajici fazi vyzkumu interpretovat zfejme jako pfikopy. Jejich smer ukazuje celkem jednoznacne na soubeh s prubehem valu, ktery je v teto casti znacne snesen. Tato situace ma v Cechach zatim jen jednu analogii, a to v Pf ivorech na Melnicku (Kfivdnek 2002; Profantovd 2002; tdz 2004; Kfivdnek 2005), kde byla ve vyplni pfikopu zjistena keramika z 10. stoleti. Ucelem sondazi v roce 2007 bylo zdokumentovat stratigrafii v blizkosti vychodniho valu. Celkem byly polozeny ctyf i sondy maleho rozsahu. Dve sondy (sonda 6 a 7) byly situovany kolmo na vychodni val, tesne podel jeho pomyslne vnitfni hrany, dve dalsi (sonda 8 a 9) na vnitfni plosinu Pred zalomenim mohutneho telesa jihovychodni casti valu (obr. 2) Sonda 6 a o rozmerech 400 x 150 cm byla polozena na vychodnim okraji akropole pfi upati vychodniho valu, za plotem kynologickeho arealu. Sonda byla situovana do tohoto prostoru s ucelem zjistit sled a charakter archeologickych vrstev ve vztahu k vnitf nimu prostfedi akropole tesne u paty vyc"odniho valu. Po sejmuti svrchniho humusoveho horizontu byl odhalen recentni pohfeb vetsiho P$a> ktery je mozno dat do souvislosti s pf ilehlym kynologickym cvicistem. Skelet byl vyzvednut 193

5 a slouzi jako srovnavaci material pro archeozoologicke pracoviste v LAPE. Dale byla zkournana akumulovana souvrstvi rozvolneneho telesa valu, pod nimiz byl zachycen komunikacni horizont s plochymi kameny pfedbezne datovany do stoleti. V podlozi, ktere se nachazelo v hloubce 110 cm pod povrchem, bylo zahloubeno nekolik melkych objektu, jeden z nich mel charakter jakehosi zlabku. Sonda 7 Sonda o rozmerech 400 x 150 cm byla polozena 15m severne od sondy 6 v obdobne terenni situaci. Po sejmuti svrchniho humusoveho horizontu a dvou az tfi naakumulovanych vrstev byla zacistena cm mocna koncentrace kamenu, ktera zfejme souvisi s blizkou destrukci valu. Podlozi se nachazelo v hloubce 80 cm pod povrchem. Sonda pf inesla mnozstvi keramiky, kovovych nalezu, keramickych pfeslenu a nekolik sklenenych krouzku. Sonda8 Sonda o rozmerech 300 x 150 cm byla polozena v jizni casti akropole jen nekolik metru od jihovychodniho valu na plose, ktera byla v 19. stoleti upravena na tanecni parket a maly amfiteatr. Po sejmuti prvnich vrstev (humusovy horizont, recentni a subrecentni planyrky) byla zacistena kumulace kamenu, ktera zabirala temef celou plochu sondy. Do teto kumulace byly zahloubeny objekty. Je mozne, ze nalezene kameny byly pouzity k fixovani kulu souvisejici s blizkou hradbou ci vnitf ni zastavbou hradiste. Prachova vypln kamenne kumulace byla obohacena vapennymi konkrecemi, byl odebran vzorek na chemickou analyzu. Zminena kamenna kumulace naleha zfejme na podlozi, nebyla dale rozebirana a na konci vyzkumu byla opet zasypana. Podlozi se nachazelo v hloubce cm pod povrchem. Sonda poskytla stratifikovany keramicky material stoleti. Za zminku stoji nalez kompletnich pruzinovych nuzek. Sonda9 Sonda o rozmerech 300 x 150 cm navazala na SZ kratsi hranu sondy 8, mezi sondami byl ponechan 100 cm siroky kontrolni blok. Sonda mela za likol ovefit pfitomnost situaci zjistenych v sonde 8, nicmene zde byla situace jednodussi a pfehlednejsi - po odebrani sedmi vrstev bylo v hloubce 70 cm odhaleno skalnate podlozi, do nehoz byl zahlouben hrob ditete, ulozeny v ose V-Z (hlava k V), skelet ale od pasu dolu zabihal do profilu, proto nedoslo k jeho vyzvednuti a pohfeb byl pouze zacisten, zdokumentovan, oznacen a opatrne zasypan. V nalezech ze sondy 9 je zastoupena pfedevsim keramika. Zjisteni detskeho pohfbu v sonde 9 ma velky vyznam pro zpfesneni vychodni hranice pohfbivani na plose akropole. Sonda 10 Sonda byla polozena na svazite hrane v JZ casti akropole (obr. 5). Ucelem sondaze byla puvodne pfedevsim pfiprava prostoru pro vstupni objekt (srub) archeoparku. Sonda o rozmerech 11 x 6 m byla rozdelena na 5 sektoru (a-e) po 2 m, pouze sektor b byl s pfihlednutim k mohutnemu pafezu jasanu rozsifen na 3 m. V prvni fazi bylo pfikroceno ke zkoumani sektoru a, c a e. Vsechny tri zkoumane sektory pfinesly hned po odstraneni recentnich a subrecentnich terennich uprav prekvapiva zjisteni. Ve vsech zkoumanych sektorech bylo nalezeno vetsi mnozstvi lidskych kosti, a to jak v anatomicke poloze (pohfby), tak v poloze neanatomicke (deponie kosti, jednotlive kosti z porusenych 194

6 starsich hrobu v zasypech hrobu mladsich - situace je ponicena kofeny zminovaneho jasanu), v sektoru e byly vyzvednuty skelety novorozencu. V sektoru a byly odkryty dva masivni kamenne nahrobky (obdobne byly nalezeny a vyzvednuty behem vyzkumne sezony 2000). Dalsim zjistenim byl nalez destrukci na maltu stavenych zdi ruzneho prubehu a charakteru ve vsech zkoumanych sektorech. Vzhledem k vyse popsanym skutecnostem bylo rozhodnuto o prozkoumani rozdelanych kontextu a naslednem zakonzervovani cele situace (pokryti geotextilii a zasypani). Vyzkum sondy 10 pokracoval v lete 2009 a zamefil se pfedevsim na vyzvednuti skeletu ze sektoru a (hrob HR21/09 a hrob HR22/09), ze kterych byly odebrany vzorky pro analyzu DNA, analyzu rostlinnych makrozbytku a parazitologicky rozbor. Pote bylo opet pfikroceno k zakonzervovani situace a zasypani. Vyzkum v teto sonde bude vzhledem k dulezitosti zjistenych situaci pokracovat po stanoveni dalsiho postupu.. Hrob HR21/09 (pod velkym nahrobnim kamenem, poloha na zadech, osa Z-V, hlavou k Z) byl bez vyraznejsi vybavy ulozen zfejme v dfevene rakvi (Ize tak soudit podle polohy kostry a stop po zetlelem dfevu), ktera byla po stranach castecne oblozena kameny - tzv. skfinkou. Hrobova jama byla hluboka cm. Zajimavosti jsou pozustatky kozenych bot zdobenych tenkou medenou (?) niti. Skelet nebyl vyzvednut kompletni, nebyla nalezena pouze lebka, i kdyz oba obratle byly ale pfitomny. Vysvetleni je mozno spatfovat v postmortalnich depozicich, pfipadne v mladsim zasahu v souvislosti se zminenou zdi. Tuto otazku se zatim nepodafilo uspokojive zodpovedet, je planovana revize teto situace. Nektere kosti (pfedevsim panev, nektere obratle a drobne kustky rukou) byly hufe zachovany. Zasyp hrobu obsahoval mnozstvi kosti (vcetne nekolika lebek ze starsich hrobu, ktere pohfeb porusil) a nekolik zlomku keramiky.. Hrob HR22/09 (pod mensim kamenem a kamennym zavalem, poloha na zadech, osa Z-V, hlavou k Z) vzhledem k velikosti kamene byl povazovan za hrob detsky, pozdeji se vsak ukazalo, ze se jedna o hrob dospeleho jedince, a byla zkoumana i ta cast sektoru b, do ktere skelet zasahoval. Hrob byl tez vylozen po obvodu kameny, situace byla castecne znejasnena mohutnymi kofeny, ktere situaci prorustaly. Hrobova jama byla pfiblizne 50 cm hluboka. Do hrobu (k prave ruce zemfeleho) byly vlozeny pruzinove nuzky, na kterych se zachovala korozi namineralizovana tkanina. Dalsim nalezem je zelezna cepel noze ze zasypu hrobu - ten ale zfejme s pohfbenym jedincem nesouvisi a nalezi jinemu porusenemu hrobu. Nektere kosti, stejne jako u pfedchoziho pohfbu (pfedevsim panev, obratle a drobne kustky rukou a i nohou) byly hufe zachovany. Zasyp hrobu obsahoval kosti ze starsich pohfbu, ktere zfejme porusil, zminenou cepel noze a nekolik zlomku keramiky. Nalezena keramika a statigraficke souvislosti pfedbezne datuji oba hroby do mladohradistniho obdobi. Dale byla pozornost venovana vyse zminene destrukci na maltu stavene zdi, ktera ve smeru S-J prochazela JZ casti sondy. Aby byl nalezen druhy lie teto zdi, musel byt sektor a prodlouzen JZ smerem pfiblizne na 740 cm (cast situace byla zpocatku ponicena recentni cestou). Zed've zkoumanem useku dosahuje tlousfky uctyhodnych 160 cm. Na zapadni lie zdi (nejspise vnejsi s pozustatky vapenne omitky) navazuje planyrka obsahujici zlomky cihloviny s vrcholne stfedovekou az novovekou keramikou. Pod ni se nachazi vrcholne stfedoveky komunikacni horizont, ktery pfileha k pfedzakladu (?) zdi. V teto fazi byla sonda zakonzervovana - v dalsi sezone bude potfeba dalsi rozsifeni JZ smerem, aby bylo mozne plnohodnotne sledovat zakladovy vkop a dalsi souvislosti. Vyzkumem obnazena zed dosahuje maximalni vysky 60 cm. Dalsim vyznamnym nalezem je odkryti casti zdi v sousedstvi hrobu HR21/09 (v rozsifeni do sektoru b), tato zed' se zda byt kolma na zed popisovanou v pfedeslem odstavci. Prubehem, charakterem malty a pouziteho kamene je zed ztotoznitelna se zdi castecne obnazenou v sektoru c. Geofyzikdlnipruzkum okoli sondy 10 Na sondaz navazal geofyzikalni pruzkum Antonina Majera, jenz v tomto useku pouzil elektroodporovou metodu mefeni. Nedestruktivni pruzkum plochy o rozmerech cca 13 x 18 m odhalil Pfitomnost zdiva, pfipadne destrukci v prostoru pfilehajicim k sonde 10 (obr. 6). Zjisteny tvar 195

7 destrukce zdiva navazuje na zdi odhalene v sonde 10 a spolecne tvofi obdelnik se stranami o pf; bliznych rozmerech 8 x 13 m s anomalii ve vnitfnim prostoru stinu stavby pfi jeji hypoteticke severni delsi stene. S vysokou pravdepodobnosti se jedna o pudorys obdelne stavby zanikleho kostela s blize dosud neurcenou substrukturou pfi stfedu severni steny uvnitf pudorysu. Sonda 11 Objevem zdene architektury v sonde 10 nastala nutnost vybrat nahradni misto stavby pro vstupni objekt archeoparku. Takovy prostor se nachazi mezi pfijezdovou asfaltovou cestou a kruhovym (stupnovitym) zakoncenim naruseneho telesa valu. V tomto miste byl pfedpoklad, ze stavebni upravy z 19. stoleti vyrazne poskodily archeologicke objekty a vrstvy. Sonda 11 byla polozena na plose zplanyrovane a pozmenene pfi terennich upravach v 19. a 1. polovine 20. stoleti. Jedna se o prvni umelou terasu nad pfistupovou komunikaci. Ucelem sondaze bylo prozkoumat cast plochy pod snesenym jiznim valem, zachytit moznou vnitfni zastavbu a pfipravit nahradni plochu pro vstupni objekt archeoparku. Tato sonda o rozmerech 11 x 6 m byla rozdelena na ctyfi sektory a stfedovy kontrolni blok o sifce 100 cm, pficemz v lete 2009 byly prozkoumany sektory a a c. V obou zkoumanych sektorech byly zjisteny recentni vrstvy suti a odpadku (igelity, sklo, zubni kartacek, obaly od potravin s dataci na pfelom 20. a 21. stoleti) s vetsim mnozstvim keramiky pfedevsim z stoleti. V sektoru a byl odhalen naruseny kamenny zaval, ktery spocival na zvetralem skalnim podlozi. Tento zaval je mozne ztotoznit zfejme s destrukci valoveho telesa. Ze sektoru c stoji za zminku pfedevsim nalez nekolika neporusenych rane stfedovekych vrstev a objektu zahloubenych do skalnateho podlozi. Oba zkoumane sektory pfinesly mnozstvi rane stfedoveke keramiky a nekolika zeleznych pfedmetu (opaskova pfezka, kovani, hfebiky). Zachovany a evidovany byly i nalezy recentni, aby v budoucnu nedoslo k dezinterpretaci pfemistenych a porusenych vrstev. V dalsi fazi terenniho vyzkumu pocitame s odkryvem sektoru b a d. Pfedbezna interpretace terennich situaci Archeologicky terenni vyzkum v letech vyrazne pokrocil smerem k poznani celkove archeologicke situace akropole hradiste, jejiho datovani a vyznamu. V teto fazi vsak Ize delat pouze takove zavery, ktere umoznuje rozsah sondazi a ploch geofyzikalniho pruzkumu. Uvahy je nutno chapat jen jako pfedbezne s tim, ze dalsi prubeh terennich praci a vyhodnocovani statigrafii, artefaktu a ekofaktu muze pfinest nove a korigovane zavery. Velmi vyznamne je geofyzikalni mefeni, ktere zachytilo trojity pfikop, nebo pfesneji trojitou liniovou magnetickou anomalii vne vychodniho valu. Interpretace techto struktur je zatim jen velmi obecna, nicmene zajimava a dulezita. Opira se o analogii hradiste v Pfivorech u Melnika, kde zjist'ovaci sondaz zafadila vznik jednoho z pfikopu a pravdepodobne i cele trojlinie do 10. stoleti. V pfipade netolickeho hradiste nas sondaze techto anomalnich linii teprve cekaji, analogic z Pfivor vsak ukazuje kvalifikovany pfedpoklad existence takovychto terennich struktur i na akropoli v Netolicich. Na definitivni potvrzeni pfedpokladu existence trojiteho pfikopu si vsak musime pockat do te doby, nez budou znamy vysledky zjist'ovacich sondazi. Velkym pfekvapenim byl objev zdi a velkych hrobu v sonde 10. Tyto situace spolu s vysledky geofyzikalniho mefeni Ize oznacit za objev cirkevni architektury. V prostoru akropole (pfesnou polohu archeologicky vyzkum neznal) nekdejsiho hradiste stal kostel sv. Jana Kftitele, zruseny za josefinskych reforem v roce 1788 a zbofeny roku 1789 (Story 2008). Polohu kostela jsme fadu let pfedpokladali v centralni ci vychodni casti akropole. Tento pfedpoklad se vsak nenaplnil. 196

8 Hledane pozustatky cirkevni architektury jsou tedy situovany v miste sondy 10 a jejiho bezprostfedniho okoli. Vsechny prime i nepfime souvislosti ukazuji, ze relikty objevene architektury Ize pfifadit zaniklemu a zbouranemu kostelu sv. Jana Kftitele. To je z hlediska archeologickeho vyzkumu netolickeho hradiste klicove tema vyzkumu, protoze kostely na hradistich tzv. hradske knizeci spravy jsou velmi charakteristickym prvkem zastavby a prostorove organizace techto centralnich mist. Nejinak tomu bylo i na starem netolickem hrade. Vyobrazeni kostela sv. Jana Kftitele se nachazi v klenbe kostela sv. Vaclava v podhradi a na dalsich nekolika ikonografickych zdrojich (obr. 7). Silueta kostela obdelneho pudorysu s vezickou se nachazi mirne za obzorem valu, coz pine souhlasi se zjistenim archeologickeho vyzkumu. Objevene hroby HR21/09 a HR22/09 jsou situovany podel delsi osy obdelne stavby. I kdyz dosud nevime, kolik mela stavba fazi, jaky byl jejich charakter a do jake miry souvisi orientace hrobu s vlastnim pudorysem kostela, muzeme pro ucely tohoto textu uzavf it, ze orientace a charakter hrobu v danem prostoru souvisi s pudorysem stavby a je do budoucna pfislibem pro detailni poznani vztahu pohfebiste a objevene cirkevni architektury. Zatim je tedy zcela otevfena otazka datovani pocatku zdejsiho kostela a jeho pfipadnych stavebnich fazi, i to, zda kamenny kostel mel pfedchudce v podobe dfeveneho chramu. S objevem pozustatku kostela sv. Jana Kftitele take lizce souvisi otazky datovani, struktury a rozsahu zdejsiho hfbitova. Z dosavadnich nalezu je zfejme, ze se zde pochovavalo minimalne od pfelomu 12. a 13. stoleti (Benes - Hruby 2001, 257), velmi pravdepodobne vsak jiz i dfive. Vetsina hrobovych situaci byla odkryta uvnitf akropole, v tesne navaznosti na kostel. V komplikovane stratigrafii byly dosud zachyceny hroby pod nahrobnimi kameny, hroby bez nahrobnich kamenu, hroby porusene vykopy mladsich hrobovych jam, mnozstvi rozptylenych kosti ze starsich znicenych hrobu a jejich casti a zjistena byla take jedna deponie kosti (Benes 1995, 162). O dosti velkem rozsahu hfbitova svedci nalez dvou hrobu v zahrade pare. c. 840/5 v fijnu 1983 (Zavfel 1986). Hroby byly bez milodaru a podle zpusobu ulozeni Ize jednoznacne fici, ze patfi ke hfbitovu. Vysledky archeologickeho vyzkumu jsou zatim ve vzacne shode s historickymi lidaji. Netolicke hradiste je fazeno k pfemyslovskym spravnim hradum. Zdejsi spravni centrum pine fungovalo zhruba do roku 1256, kdy kral Pfemysl Otakar II. pfedal rychtu Netolice, tedy hrad na vrchu sv. Jana s podhradim Stareho Mesta a dalsimi rozsahlymi majetky mnichum ze Svate Trnove koruny, pozdeji Zlate koruny u Ceskeho Krumlova. Dobe osidleni hradiste zcela odpovida charakter keramickych nalezu, jejichz drtivou cast Ize klast do mladsi faze raneho stfedoveku a na pocatek vrcholneho stfedoveku. Analyza artefaktu a ekofaktu. Bioarcheologicky vyzkum Od roku 2007 v ramci letnich archeologickych skol doslo k posunu v koncepci a moznostech zpracovavani a vyhodnocovani archeologickeho materialu a situaci. Nalezy ze vsech vyzkumnych sezon (2000, 2001, 2003, 2007, 2008, 2009) byly umyty, roztfideny na keramiku, kovy, zvifeci kosti a lidske kosti. Byla vytvofena zakladni databaze sacku s nalezy. Student! archeologie a environmentalne archeologickych oboru jsou v soucasne etape vyzkumu hradiste dulezitym prvkem celeho systemu zpracovani. V soucasne dobe probiha vyhodnocovani keramickych nalezu ze sezony 2000 (projekt bakalafske prace H. Hojerove, AU FF JU). Castecne jsou nakresleny typicke zlomky keramiky a pfesleny ze sondy 9/07 (168 ks). Ve spolupraci s restauratorskymi laboratofemi Archeologickeho ustavu AV CR v Praze probiha konzervace vybranych kovovych artefaktu a je zadana jejich nasledna analyza (diplomova prace P. Kutilkove, AU FF JU). Zvifeci kosti byly castecne zpracovany a vyhodnoceny (Samata a kol. 2001), zvifeci kosti z novych sezon vytfidila L. Kovacikova a jejich zpracovani provede Z. Suvova. Lidske kosti z novych sezon jsou prubezne pfedavany antro- 197

9 pologickemu oddeleni Narodniho muzea v Praze, kde se jich ujala M. Dobisikova. Jak lidske, tak zvifeci kosti jsou diky specifickym pudnim podminkam na netolickem hradisti vyborne zachovale a nezndka temef neposkozene. V roce 2008 byl v ramci bioarcheologickeho vyzkumu pfipraven program na vyzkum stare DNA. Genetickeho projektu se ujal E. Zdarsky z Pfirodovedecke fakulty Jihoceske univerzity. Prvni faze programu byla realizovana v roce 2009, kdy byly odkryty vyznamne pohfby pod velkymi kamennymi nahrobky (hroby HR21/09 a HR22/09). Dalsi vzorky byly odebirany pfimo ze situaci in situ a to v pfedem stanovenych pf isnych protikontaminacnich podminkach:1 1. Pohfeb v hrobe HR21/09 v sonde 10. Z pohfbu z prave dolni koncetiny byly vyjmuty dva distalni clanky prstu. Rozdeleno do plastovych uzaviratelnych sacku jako vzorek A a B. 2. Pohfeb v hrobe HR22/09 v sonde 10. Z pohfbu z prave strany maxily byly vyjmuty dva zuby, a to fezak a spicak. Rozdeleno do plastovych uzaviratelnych sacku jako vzorek A (fezak) a B (spicak). Dalsi, uz nepfimou soucasti archeogenetickeho vyzkumu je soubezny program vyzkumu soucasne DNA od dobrovolnych darcu z fad netolickych starousedliku a obyvatel z blizkeho okoli.2 Ackoliv nelze ocekavat shody mezi pohfbenymi jedinci z raneho stfedoveku a soucasnou populaci, ocekavame od tohoto vyzkumu rozpracovani fady otazek, souvisejicich s charakteristikami mistnich populaci, ktera ma nesporne velmi stare kofeny. Z vybranych hrobu ze sondy 10/2008 byly odebrany take vzorky na parazitologickou analyzu, kterou pod vedenim Olega Ditricha z Pfirodovedecke fakulty JU provadi E. Myskova. Z kontextu (intaktni vrstvy, objekty, hroby) byly prubezne odebirany rovnez vzorky vyplni urcene k proplaveni a analyze rostlinnych makrozbytku a uhliku. Dosud bylo odebrano 52 vzorku o celkovem objemu 717,5 litru. Zkoumane objekty se nachazeji v suchych nalezovych podminkach, proto byla pro separaci makrozbytku pouzita flotacni metoda (Jacomet - Kreuz 1999, ), ktera vyuziva rozdilne relativni hmotnosti zuhelnatelych rostlinnych makrozbytku a ostatnich casti odebraneho vzorku. Ve vyzkumne sezone 2007 byly vzorky promichavany ve vetsim mnozstvi vody, ktera byla nasledne prolita pfes sito o prumeru ok 0,2 mm, na kterem se zachytily makrozbytky z povrchu vody i z vodniho sloupce. Tento postup byl nekolikrat opakovan. Vzorky odebrane v sezonach 2008 a 2009 byly proplaveny na plavicce Ankara za podminek stejnych jako v pfedchozi fazi vyzkumu. Vzorky byly nasledne vysuseny pfi pokojove teplote. Jejich analyzy se ujali Tereza Salkova a Jaromir Benes. Podle pfedbeznych analyz se archeobotanicky pozitivne jevi pfedevsim vzorky odebrane v sondach u valu (6, 7, 8). Odebrane vzorky budou v celem objemu pfebrany pod stereoskopickou lupou, vybirany jsou vsechny rostlinne makrozbytky a uhliky. Vysledky novych bioarcheologickych analyz se ocekavaji v prubehu dalsich vyzkumnych sezon. 1 Odbery materialu na vyzkum stare DNA byly prvnim pokusem s dodrzenim pf isnych kontaminacnich podminek. Po celou dobu odkryvu pracoval na pohfbu v hrobe HR21/09 M. Ptak, a to v chirurgickych rukavicich, v rousce a cepici. Pohfeb v hrobe HR22/09 po celou dobu odkryvu, az do odebrani vzorku, odkryvala M. Navratilova. Ostatni pracovnici respektovali vymezene ochranne pasmo 2 metru od okraje sondy. V pfipade nahledu a konzultaci si dalsi pracovnici brali stejne ochranne prostfedky jako vyse jmenovani pracovnici. Vlastni vzorky vyzdvihli rovnez uvedeni pracovnici tak, ze urcene kosti vlozili v rukavicich a s rouskou do uzaviratelneho plastoveho sacku. Vzorky v plastovych uzaviratelnych saccich byly vlozeny do papiroveho sacku a ulozeny do mraziciho boxu (teplota cca -20 C) v LAPE na Pfirodovedecke fakulte JU v Ceskych Budejovicich. 2 K tomu srov. napf iklad praci A. Kracmarove a kol. 2006, ktera se zabyvala profily Y-chromozomu u starousedliku - muzu zjiznich Cech a jizni Moravy. 198

10 Zaver Archeologicky vyzkum hradiste Na Janu v Netolicich se v prubehu nekolika sezon stal (a chce se stat) komplexnim dlouhodobym programem, ktery spojuje tradicni terenni a artefaktualni archeologii s bioarcheologickym vyzkumem. Propojeni s Jihoceskou univerzitou v Ceskych Budejovicich je v tomto pfipade velmi uzitecnou platformou a vytvafi nove moznosti propojeni archeologie a biologic. Vyznamnym pf inosem vyzkumu by melo byt take vypracovarii regionalni chronologic rane stfedoveke keramiky (tiruby - Lutovsky 2000, 443) na zaklade stratifikovanych souboru. Z Prachaticka byla dosud chronologie znama temef vyhradne z kolekci nalezu ziskanych povrchovymi sbery. Podle soucasnych poznatku bylo uzemi okresu Prachatice osidleno v ranem stfedoveku jiz v mladsich fazich starsi doby hradistni. K zahusteni osidleni doslo pak ve stfedni a zejmena pak v mladsi dobe hradistni. Pfitomnost vyznamneho spravniho hradu se nepochybne od 10. stoleti odrazila take na struktufe a intenzite rane stfedovekeho osidleni teto casti jiznich Cech. I kdyz hruby obraz tohoto stavu dnes jiz mame, jeho detailni poznani je zatim jeste otazkou casu a budouciho vyzkumu. Klicovym vysledkem terennich kampani byl objev zanikle cirkevni architektury, kterou Ize ztotoznit se zaniklym kostelem sv. Jana Kftitele. Prave do tohoto prostoru (sonda 10) se koncentruje v soucasne dobe vyzkumna aktivita, zamefena na bioarcheologicky vyzkum. Objev pozustatku kostela je zde st'astne kombinovan s odkryvem dulezite casti stareho netolickeho pohfebiste, jehoz pocatky spadaji do obdobi existence stareho netolickeho hradu. Literatura Benes, J. 1995: Vyzkumy archeologickeho pracoviste Prachatickeho muzea v roce 1995, Zlata stezka 2 (Sbornik Prachatickeho muzea), a: Archeologicky vyzkum hradiste Na Janu v Netolicich a budovani archeoparku, Zlata stezka 15 (Sbornik Prachatickeho muzea), b: Archeopark Netolice & Gabreta. Netolice. Benes, }. - Hruby, P. 2001: Archeologicky vyzkum hradiste Na Janu v Netolicich, okres Prachatice. 1. etapa v roce 2000, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 14, Blajerovd, M. - Nechvdtal, B. 2008: K demografii rane stfedovekych pohfebist' v Cechach na pfikladu Radomysle u Strakonic, Archaeologia historica 33, Borovsky, F. A. 1878: Zupni hrad Netolicky, Pamatky archeologicke 10, Dubsky, B. 1949: Pravek jiznich Cech. Blatna. Hruby, P. - Lutovsky, M. 2000: Hradiste a vysinna sidliste raneho stfedoveku v jiznich Cechach, Archeologie ve stfednich Cechach 4, Jacomet, S. - Kreuz, A. 1999: Archaobotanik. Aufgaben, Methoden und Ergebnisse vegetations- und agrargeschichtlischer Forschung. Stuttgart. Koldf, M. 1873: Napisy ze XIV., XV. a XVI. veku na Plzensku, Klatovsku a Prachensku sebrane, Pamatky archeologicke 9, Kracmarovd, A. - Bruchovd, H. - Cerny, V. - Brdicka, R. 2006: Podil,,paleolitickych" versus,,neolitickych" haploskupin Y chromozomu u ceske populace, Archeologicke rozhledy 58, Kfivdnek, R. 2002: Nedestruktivni geofyzikalni pruzkumy zaniklych fortifikaci opevnenych lokalit, Muzejni a vlastivedna prace, Casopis Spolecnosti pfatel starozitnosti 3/2002, : Pfiklady pfinosu geofyzikalnich mefeni pfi pruzkumech archeologickych lokalit na Melnicku. In: Confluens 1 - Sbornik historickych a vlastivednych praci z Melnicka. Regionalni muzeum Melnik, Kuzelka, V. 2002: Vysledky antropologickeho pruzkumu kosternich pozustatku z hradiste Na Janu v Netolicich (Antropologicky posudek). Nepublikovany rukopis, Narodni muzeum Praha. 199

11 Lutovsky, M. 1995: Nekolik poznamek k problematice slavnikovske domeny, Archeologicke rozhledy 48, Lutovsky, M. - Petrdn, Z. 2004: Slavnikovci - mytus ceskeho dejepisectvi. Praha. Nechvdtal, B. 1999: Radomysl - rane stf edoveke pohfebiste. Praha. Parkman, M. 2003: Osidleni Prachaticka v ranem stfedoveku, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach Pit, J, L. 1909: Starozitnosti zeme Ceske. Cechy za doby knizeci, dil 3, sv. 1. Praha. Profantovd, N. 2002: Vysinne sidliste v Pfivorech, okr. Melnik, v ranem stfedoveku, Vlastivedny sbornik Melnicka 4, : Test excavation of triple ditch system at the Pf ivory promontory site (distr. Melnik). In: Gojda, M. (ed.) et al., Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archeology - Czech research project Praha, Sedldcek J. - Mares, F. 1913: Soupis pamatek historickych a umeleckych v politickem okresu prachatickem. Prachatice. Sldma, J. 1995: Slavnikovci - vyznamna ci okrajova zalezitost ceskych dejin 10. stoleti?, Archeologicke rozhledy 47, Story, V. 2008: K dejinam kostela sv. Jana Kftitele v Netolicich, Zlata stezka 15 (Sbornik Prachatickeho muzea), Samata, J. - Kovacikovd, L. - Kysely, R. 2001: Analyza zvif ecich kosti z rane stf edovekeho hradiste v Netolicich, Zpravy Ceske archeologicke spolecnosti 45, 10. Turek, R. 1982: Slavnikovci a jejich panstvi. Hradec Kralove. Woldfich, J. N : Slovanske pohfebiste u Netolic, Pamatky archeologicke 12, , tab. VII. Zavfel, P. 1986: Nalez rane stfedovekych kostrovych hrobu (?) v Netolicich, okres Prachatice, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 3, Jaromir Benes - Marek Parkman - Martin Ptdk - Tereza Sdlkovd: Archiiologische Untersuchungen aufdem fruhmittelalterlichen Burgwall,,Na Jdnu " in Netolice. Der bereits in den Kosmas-Annalen genannte Burgwall liegt am ostlichen Stadtrand von Netolice auf einem Bergsporn iiber dem Bach Rapacov (Abb. 1). Die bisherigen Ergebnisse der archaologischen Forschungen, die an dem Gelandedenkmal - mil Unterbrechungen - seit dem Jahr 2000 vorgenommen werden, zeigen, dass die freigelegten Schichtenabfolgen und Siedlungsbefunde aus der Zeit zwischen dem 10. und 13. Jahrhundert stammen, also aus der Zeit der Konsolidierung der pfemyslidischen Macht im fruhmittelalterlichen Bohmen. Der Beitrag stellt die neuen Erkenntnisse iiber den Burgwall dar, dessen Benennung von einer gleichnamigen Kirche des HI. Johannes des Taufers abgeleitet wird, die bis in das spate 18. Jahrhundert existierte und deren Lage bisher unbekannt war. Durch Sondierungen, geophysikalische Untersuchung und naturwissenschaftliche Analysen in den Jahren gelang deren Lokalisierung. 200

12 ,, Vrstevnicovy situacni plan hradiste s pfibliznym rozsahem vychodniho valu. " 2. Hohenschichtenplan des Burgwalls rait der ungefahren Lage des ostlichen Walls. 201

13 Obr. 3. Celkovy plan vyzkumu s vyznacenymi plochami sond a geofyzikalnim mefenim hlavniho valu. Abb. 3. Gesamtplan der Untersuchungen mit Sondagen und der Flache der geophysikalischen Messung am Hauptwasj 50 m Obr. 4. Geofyzikalni mefeni vychodniho valu akropole - zvyraznen trojity pf ikop. Abb. 4. Geophysikalische Messung des ostlichen Walls der Akropolis mit dem dreifachen Graben. 202

14 > O - = SEKTOR A B D 0. O 0 o V 2m

15 Obr. 6. Vysledek a interpretace geofyzikalniho mefeni v prostoru objevene cirkevni architektury, promitnuta sonda 10. Abb. 6. Ergebnis und Interpretation der geophysikalischen Messung im Bereich der entdeckten Sakralarchitektur; markiert ist die Sondage 10. Obr. 7. Pfekreslene dochovane vyobrazeni kostela sv. Jana Kftitele z klenby kostela sv. Vaclava v podhradi (na netolickem Starem meste). Podle F. Marese aj.sedldcka!913. Abb. 7. Umzeichnung einer Darstellung der Kirche des HI. Johannes des Taufers im Gewolbe der Wenzelskirche von Netolice. Nach Mares - SedldceK